Rakovina jícnu (lépe řečeno karcinom jícnu –
zhoubný nádor jícnu) je velice závažným, naštěstí ne příliš
častým, onemocněním. Z epidemiologických studií jsou v jejím výskytu
známé značné geografické rozdíly. Nejvíce nemocných je Asiatů, což se
dává do souvislosti s pitím jejich tamějších čajů obsahujících hodně
taninů.
Podobně jako u ostatních nádorů je vznik karcinomu jícnu podmíněn
genetickou odchylkou. V tomto případě se nejčastěji jedná o gen
APC. Odchylka vznikne většinou na podkladě rizikových faktorů,
někdy se karcinom vyvine z jiného chronického onemocnění jícnu, vzácně
jde však o náhodný výskyt u jinak zcela zdravých lidí bez rizikových
faktorů.
Rizikové faktory rakoviny jícnu
Kouření, alkohol a především jejich
kombinace mnohonásobně zvyšují riziko karcinomu jícnu (a také jiných
nádorů v oblasti horní trávicí trubice – dutiny ústní, jazyku, rtu
apod.).
Častější je výskyt u mužů kolem 50. až 60. roku, což je dáno
nejspíš tím, že právě muži jsou oproti ženám více kuřáci a pijáci
alkoholu.
Škodlivé je i žvýkání tabáku a betelu, který je
rovněž oblíbený v asijských zemích. Jde o návykovou rostlinnou drogu
navozující příjemný pocit v ústech, dobrou náladu a potlačující hlad
a žízeň.
U domorodců má žvýkání betelu v umírněné míře
příznivý účinek na jejich metabolismus (jedí potravu chudou na dusíkaté
látky), bohužel tato rostlina obsahuje také taniny, jejichž častější
užívání může vést ke karcinomu jícnu.
Z chorob jícnu jsou rizikové hlavně ty, které nějakým způsobem
zužují trubici jícnu a vedou tak k městnání jídla před místem
zúžení.
Patří mezi ně těžší refluxní ezofagitida
(zánět jícnu způsobený vracením potravy a žaludečních šťáv ze
žaludku do jícnu – tedy reflexem), achalazie, zúžení jícnu z chemické
příčiny (nejčastěji poleptání kyselinou nebo louhem) a vzácnější
Sjőgrenův a Kellyho-Patersonův syndrom.
Barrettův jícen je komplikace refluxní ezofagitidy, kdy
se mění sliznice jícnu, která je nahrazena sliznicí střeva a nádor jícnu
(tentokrát adenokarcinom) se zde rozvíjí téměř vždy.
Také některé nemoci jiných částí těla se mohou sdružovat
s karcinomem jícnu. Je to tzv. tylóza – onemocnění
kůže projevující se zhrubělou kůží na rukách a nohou, není příliš
časté.
Pak to může být virová infekce (HPV virus) způsobující
karcinom děložního čípku a Zollinger-Ellisonův
syndrom – nádor z určitých buněk slinivky břišní
produkujících hormon gastrin, který pak zaviní překyselení žaludku.
Za zmínku stojí samozřejmě faktory dědičnosti, které
však nemůžeme nijak ovlivnit.
Prevence rakoviny jícnu
Jak se můžeme zhoubným nádorům jícnu bránit? Přestat
s kouřením a hlavně se nedostat do nějaké životně těžké
sociální situace, která by mohla vést k alkoholismu. U nás není
žvýkání tabáku nebo betelu a pití čajů obsahujících tanin zvyklostí,
takže v tomto směru se asi nemáme čeho obávat. Čaje, které se u nás
prodávají, nejsou závadné.
Pokud máte refluxní chorobu jícnu (refluxní ezofagitidu), je třeba dbát
na dietní opatření, dodržovat braní léků a chodit
pravidelně na kontroly k vašemu ošetřujícímu lékaři,
aby se nerozvinuly komplikace, které by mohly vést k nádoru jícnu.
Když by k tomu přesto došlo, výhodou kontrol by v tomto případě byl
včasný záchyt nádoru spojený s lepšími léčebnými
předpoklady a prognózou. Často se totiž přijde na karcinom jícnu pozdě
(alkoholici bývají bezdomovci, kteří nezajdou k lékaři, dokud nejsou
jejich obtíže neúnosné), kdy už není člověku pomoci.
Příznaky a projevy rakoviny jícnu
Pacientům dělá většinou potíže váznutí sousta při polykání (tzv.
dysfagie – dys = špatné, fagie = polykání) a tyto
potíže se stupňují až v bolestivé polykání, které je
známkou již pokročilého procesu.
Příznačné je, že nejdříve vázne
polykání tuhých suchých soust (např. rohlík, houska) a teprve později
v dalších stádiích nemoci se zhoršuje polykání i kašovité a tekuté
stravy.
Někteří pacienti si v počátcích stěžují na bolesti
krku a léčí si je sami brufenem a jinými analgetiky. To
samozřejmě jen oddaluje diagnózu a léčení karcinomu.
Kromě bolestí při polykání v pokročilých stádiích může nemocný
zvracet stagnující obsah sousta a někdy se objeví v jeho
stolici natrávená krev – stolice je černá,
dehtovitá a velmi zapáchá, nelze si jí nevšimnout. To je
způsobeno krvácením z karcinomu.
Zpravidla mají pacienti také chraplavý tichý hlas,
mluvení je může až vyčerpávat. Bývají vcelku unavení a znatelný je
také úbytek na váze, který může dosáhnout až 15 kil za tři
měsíce.
Léčba rakoviny jícnu
Naděje na vyléčení spočívá jen v poměrně složité
operaci (chirurgické, ale v v současnosti se vyvíjejí
i metody endoskopické), která je proveditelná u pacientů
v dobrém stavu (tedy čím dříve se na nádor přijde, tím lépe). Celkem
je to asi 25-35% případů.
Ostatní pacienty lze léčit zářením nebo
chemoterapií či jejich kombinací, ale výsledky nemusí být
u některých nádorů uspokojivé.
Úlevou pro nemocné je obnovení průchodu jícnem a tím odstranění
potíží s polykáním. Toho lze dosáhnout pomocí
endoprotézy (umělé náhrady) nebo stentů,
které jakoby vyztužují jícen a činí ho tudíž průchodným i přes
zúžení nádorem.
Další možností je uvolnění průchodu paprskem
laseru endoskopickou cestou nebo tzv. perkutánní
endoskopická gastrostomie (PEG), což je malinký otvor do žaludku,
kterým se podává jídlo (v rozmixované podobě nebo nutridrinky), aniž by
prošlo jícnem.
Určitě je to lepší způsob, než podávat doživotně
parenterální výživu (v „kapačkách“), která při delším užívání
může poškozovat játra a navíc je pro pacienta nepohodlná.
Komplikace rakoviny jícnu
Nádor ohrožuje pacienta kromě metastáz (do jater) právě
neprůchodností jícnu a s tím spojeným rizikem
nedostatečné výživy. Tělo je pak vysíleno z hladovění
a začíná spotřebovávat vlastní tkáně (svaly). Proto je důležité
udělat všechno proto, aby pacient mohl přijímat bezbolestně potravu a
kvalita jeho života tak zůstala zachována.
Další názvy: karcinom jícnu, zhoubný nádor jícnu, spinocelulární karcinom jícnu, adenokarcinom jícnu, jícnový karcinom
Rakovina jícnu: rizikové faktory, projevy a léčba
- Rakovina jícnu je závažné nádorové onemocnění, které nejčastěji trápí muže od 50 do 70 let. Zdroj: Shutterstock.com
- Pokud jde o rakovinu jícnu, nejčastěji se jedná o spinocelulární karcinom či adenokarcinom. Může se však objevit i smíšený typ. Zdroj: Shutterstock.com
- Na vzniku karcinomu jícnu se údajně podílí genetika i nezdravý životní styl. Rizikové faktory zahrnují kouření, zvýšenou konzumaci alkoholu, obezitu, ale i časté pití horkých nápojů a konzumaci kořeněných jídel. Zdroj: Shutterstock.com
- Rakovina jícnu zpočátku probíhá bez jakýchkoliv příznaků. Později ovšem způsobuje výrazné polykací obtíže, bolest v krku, nevolnost, zvracení, problémy s dýcháním a úbytek na váze. Zdroj: Shutterstock.com
- K odhalení rakoviny jícnu slouží fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření krve, rentgen jícnu, endoskopie s biopsií, endosonografie a CT hrudníku. Zdroj: Shutterstock.com
- Rakovina jícnu se léčí prostřednictvím chirurgických zákroků, jako je ezofagektomie, bypassová operace či zavedení stentu. Dále se využívá radioterapie a chemoterapie. Zdroj: Shutterstock.com
Rakovina jícnu je závažné nádorové onemocnění, které nejčastěji trápí muže ve věku od 50 do 70 let. Zpočátku probíhá bez jakýchkoliv příznaků, kvůli čemuž lékaři problém obvykle nejsou schopní odhalit včas. Později se však dostaví výrazné polykací obtíže, bolest v krku, nevolnost či vykašlávání krve a pacienti již nemohou normálně přijímat potravu.
Léčba zahrnuje chirurgické zákroky, radioterapii i chemoterapii.
Nádory jícnu
Jícen je elastická trubice, která představuje jednu ze součástí našeho trávicího traktu.
Je uložen za průdušnicí, spojuje hltan se žaludkem a slouží především k transportu potravy pomocí peristaltických vln, což jsou pravidelné stahy jícnu, které jídlo vlnovitě sunou dále.
Od chvíle, kdy člověk sousto spolkne, stačí pouze 5-10 sekund, aby potrava doputovala jícnem až do žaludku.
Obecně se nádory dělí na benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné).
Pokud jde o první skupinu, v případě jícnu to mohou být intramurální nádory, jako je fibrom, lipom či hemangiom, nebo také intraluminální nádory neboli polypy, kam patří třeba adenom, myxom či papilom. Žádné z nich obvykle nepůsobí pacientům větší obtíže, vzácně se však objevují poruchy polykání či krvácení.
Jako karcinom jícnu se označují zhoubné nádory, které se mohou objevit v kterékoliv jeho části. Nejčastěji se jedná o spinocelulární karcinom, který vzniká z dlaždicobuněčné výstelky vnitřní části jícnu. Méně často to poté může být adenokarcinom, jenž je vytvořen ze žlázek ve stěně jícnu, nebo také smíšený typ.
Epidemiologie
Podle statistik trápí rakovina jícnu spíše mužskou část populace a nejčastěji se vyskytuje u pacientů ve věku 50-70 let.
Jedná se o poměrně vzácné onemocnění, které se ve většině případů objevuje ve středním hrudním jícnu nebo v jeho spodní třetině.Na rozdíl od západní Evropy a Severní Ameriky jsou k rakovině jícnu poté více náchylní lidé v asijských zemích a v některých částech Afriky.
Příčina rakoviny jícnu
Na vzniku rakoviny jícnu se podle lékařů podílí jak genetika, tak i nezdravý životní styl.
Podobně jako u jiných nádorů se totiž karcinom jícnu pojí s genetickou odchylkou, přičemž nejčastěji se jedná o gen APC.
Výrazný vliv však mají také rizikové faktory, kam patří především kouření, konzumace tvrdého alkoholu nebo kombinace obojího. Karcinom se ovšem může vyvinout i z jiného chronického onemocnění jícnu.
Rizikové faktory:
Pokud jde o rakovinu jícnu, rizikovým faktorem pro vznik adenokarcinomu je také refluxní ezofagitida, kdy u pacientů dochází k návratu trávicích šťáv ze žaludku do jícnu a jeho následnému podráždění.
To může vést až ke stavu, který se označuje jako Barettův jícen, kdy v souvislosti s refluxní ezofagitidou dochází k metaplazii dlaždicového epitelu na cylindrický (podobný jako ve střevech).
Riziko vzniku adenokarcinomu je u osob s Barettovým jícnem 30‒40krát vyšší.
Na vznik rakoviny jícnu dále může mít vliv dlouhodobá achalázie, která způsobuje ochrnutí svalů jícnu, jeho zúžení a poruchu průchodnosti. Kromě toho mohou situaci ovlivnit také chemické příčiny, jako je poleptání jícnu kyselinou či louhem. Na pozoru by se ovšem měli mít i pacienti trpící Sjögrenovým, Kellyho-Patersonovým či Plummer-Vinsonovým syndromem.
Jak často si dopřáváte pálivá a silně kořeněná jídla?
Jaké má rakovina jícnu příznaky?
Ve většině případů nepůsobí karcinom jícnu pacientům zpočátku žádné výraznější obtíže. Právě z toho důvodu obvykle vyhledají lékaře až ve chvíli, kdy je onemocnění již v pokročilé fázi nebo je na léčbu dokonce příliš pozdě. Příznaky se často začínají objevovat až ve chvíli, kdy nádor dosáhne určité velikosti.
Jak se pozná rakovina jícnu? S tím, jak se nádor postupně zvětšuje, se u pacientů začínají objevovat první příznaky, jako je dysfagie neboli ztížené polykání. Nejprve vázne polykání tuhých soust, v pokročilejších stádiích však lidé mají problém i s konzumací tekuté a kašovité stravy. Součástí obtíží může být i nepříjemná bolest v krku a chrapot.
Kromě ztíženého polykání se v pokročilejších stádiích přidává i nevolnost, zvracení a zvýšená únava. Stolice pacientů je černá, velmi zapáchá a někdy se v ní může objevit i krev.
Znatelný je také výrazný úbytek na váze, jelikož nemocní nejsou schopní přijímat potravu normálním způsobem. Neobvyklý není ani tlak za hrudní kostí či ztížené dýchání.
V pozdějším stádiu se jícen může dokonce i protrhnout.
Typické příznaky rakoviny jícnu:
- Ztížené polykání
- Bolest v krku a chrapot
- Pocit plnosti
- Tlak za hrudní kostí
- Nevolnost a zvracení
- Neschopnost přijímat potravu
- Podvýživa
- Zvýšená únava
- Celková slabost
- Černá a páchnoucí stolice
- Kašel a vykašlávání krve
- Dýchací obtíže
Rakovina jícnu a metastázy
Ačkoliv se zhoubné nádory v jícnu a žaludku vyskytují méně často než třeba v tlustém střevě, rozhodně to neznamená, že by byly méně nebezpečné. Nádor totiž může přes stěnu jícnu prorůstat do okolních orgánů, kdy často zasáhne také žaludek, dýchací trubici a velké cévy, které jícen obklopují.
Buňky uvolňované do mízy nádor mohou zanést do nejbližších mízních uzlin a krev poté zhoubné buňky dopraví také do vzdálenějších orgánů, kde vzniknout metastázy. U pacientů s rakovinou jícnu bývají nejčastěji postižené plíce a játra, ale i mozek a kosti.
Diagnostika
K odhalení správné diagnózy lékařům slouží celková anamnéza pacienta včetně důkladného fyzikálního vyšetření. Následují další testy, jako je například:
- Laboratorní vyšetření krve
- Kontrastní rentgenové vyšetření jícnu
- Endoskopie s biopsií (ezofagoskopie)
- Endosonografie jícnu
- CT hrudníku a břicha
Pokud se rakovina jícnu u pacienta potvrdí, je nezbytné provést další vyšetření. Ta slouží ke zjištění přesného rozsahu zhoubného nádoru a dále také k odhalení možných metastáz. Většinou se provádí CT, PET či rentgen plic, ultrazvuk jater a v případě podezření na kostní metastázy také scintigrafie. Teprve poté mohou lékaři zvolit vhodnou léčbu.
Léčba rakoviny jícnu
Pokud je u pacienta diagnostikována rakovina jícnu, léčba a její úspěšnost závisí na tom, v jakém stádiu se onemocnění nachází. Základními metodami, které se v terapii tohoto druhu rakoviny využívají, jsou chirurgie, radioterapie a chemoterapie. Lékaři ovšem obvykle volí jejich kombinaci.
Chirurgický zákrok
Jestliže je karcinom jícnu odhalen brzy, v časnějších stádiích lze provést chirurgické odstranění nádoru. Tato operace rakoviny jícnu se nazývá ezofagektomie. Jedná se o odstranění nádoru i s přilehlou částí jícnu, okolními lymfatickými uzlinami a dalšími tkáněmi, které by mohly být postižené. Zbylou část jícnu je poté nutné napojit na žaludek.
V případě, že je nádor již příliš velký a nelze ho odstranit, se provádí bypassové operace. Lékaři během nich vytvoří zcela novou cestu, kudy může potrava do žaludku směřovat, aby se postiženému místu co nejvíce vyhnula.
Mohou také pacientům zavést endoprotézu nebo tzv. stent, což je trubička, která se roztáhne, přitlačí nádor blíže ke stěně jícnu a alespoň částečně ho tak opět zprůchodní. To zajistí úlevu při polykání.
Další možnost představuje uvolnění jícnu prostřednictvím laserového paprsku, které se provádí endoskopickou cestou. Lékaři jsou někdy nuceni přistoupit také k perkutánní endoskopické gastrostomii (PEG), kdy vytvoří malý otvor do žaludku, kterým pacientovi následně podávají jídlo, aniž by bylo nuceno procházet skrze jícen.
Radioterapie a chemoterapie
Radioterapii mohou lékaři využít před operací, kdy pomáhá zmenšit nádor prostřednictvím ionizujícího záření. Po operaci se poté používá ke zničení zbylých nádorových buněk. Zvláště u pacientů, kteří nemohou podstoupit operaci, se poté radioterapie používá v kombinaci s chemoterapií, jež se provádí u pokročilých stádií rakoviny jícnu.
Rakovina jícnu: prognóza přežití
V České republice každoročně přibyde asi 500 nových případů rakoviny jícnu. Ačkoliv je toto onemocnění v populaci poměrně vzácné, k jeho diagnostice obvykle dojde příliš pozdě. Z toho důvodu se prognóza přežití následujících pěti let odhaduje pouze na 10 %.
Prevence rakoviny jícnu
Pokud se chcete tomuto onemocnění vyhnout, nejdůležitější součástí prevence by mělo být úplné omezení kouření.
Zároveň je nutné přestat s konzumací většího množství alkoholu, příliš kořeněných jídel a příliš horkých nápojů.
Lidé, kteří trpí refluxní chorobou jícnu, by měli dbát také na dodržování dietních opatření a chodit na pravidelné kontroly k ošetřujícímu lékaři, aby nedošlo k závažnějším komplikacím.
Zdroje: mou.cz, nemoci.vitalion.cz, linkos.cz
Rakovina jícnu
Obecně o rakovině a jejích formách, příčinách a léčbě si můžete přečíst v mém obsáhlejším textu s názvem rakovina.
Rakovina jícnu tvoří asi jednu pětinu nádorů trávící trubice. Vyskytuje se častěji u mužů (klasicky muži mezi 40-50. rokem života) a je velmi nebezpečnou formou rakoviny.
Příčiny: Rizik je více. Velmi nebezpečné je kouření, nadměrné pití alkoholu, vznik Barrettova jícnu při refluxní chorobě a svůj vliv možná může mít i nadměrný příjem silně kořeněných jídel a horkých nápojů. Nejhorší z těchto faktorů je současné nadměrné pití alkoholu a kouření. Ze vzácnějších příčin jmenujme jako rizikové faktory rakoviny jícnu achalázii a stavy po poleptání jícnu.
Projevy: Zpočátku se bohužel nemoc nemusí prakticky projevovat.
Jak nádor prorůstá stěnou, může postupně vznikat potíže při polykání některých tužších soust často spojené s bolestivým polykáním, pak se může přidat bolest v krku i bez příjmu potravy.
Nakonec zúžení stěny jícnu vede k navracení potravy zpět do úst a hubnutí kvůli nedostatku živin při vzniklé podvýživě. Velmi závažnou komplikací pokročilého nádorového procesu může být protržení jícnu.
Diagnostika: Nejlepší možnou diagnostickou metodou je ezofagoskopie. Je to klasický endoskopický výkon, kdy se pacientovi zavede do jícnu ohebný hadicovitý endoskop s kamerou na konci.
Pomocí této kamery lékař na monitoru vidí stěnu jícnu i případný nádorový proces. Při nejistotě lze endoskopem uštípnout drobný kousek podezřelé tkáně a vyšetřit ho na patologii pod mikroskopem.
Rozsah nádoru, hloubku vrůstání do stěny a postižení okolí hodnotíme i pomocí endosonografie nebo pomocí CT vyšetření, které nám pomůže najít i vzdálené metastázy.
Prevence: Zejména je nutné nekouřit a alkohol pít s mírou, případně si léčit refluxní chorobu, nepít příliš často horké nápoje, apod. Bohužel v řadě případů nejsme schopni vzniku onemocnění ani tak předejít.
Léčba: Jedinou možností, jak pacienta vyléčit, je provést chirurgický zákrok s odstraněním nádorové tkáně. Bohužel celá řada pacientů přichází v pokročilém stádiu nemoci, kdy již operační zákrok není proveditelný.
Jinak lze použít ozařování nebo chemoterapii, ale se zdaleka ne tak dobrým účinkem.
U pacienta, kterého již nelze účinně léčit, se alespoň lékaři všemi dostupnými prostředky snaží udržet průchodný jícen (speciální stenty udržující jícen otevřený) a umožnit tak lepší kvalitu zbývajícího života (kterého nezbývá moc).
Máme-li obavu, že nádor svým růstem brzy naruší schopnost nemocného přijímat potravu, zvažujeme zavedení speciální hadičky, kterou se dá podávat výživa v tekuté formě, tzv. PEG.
Zdrojehttps://www.cancer.govhttps://www.mayoclinic.org
Zánět jícnu: Nepodceňujte pálení žáhy, hrozí vám rakovina
Foto: DimaBerlin, Shutterstock.com
Zánět jícnu (= ezofagitida) je nepříjemné onemocnění, při kterém je narušena sliznice a může dojít i k poruchám polykání. Co je nejběžnější příčinou a dá se odstranit?
Nejčastěji se jedná o refluxní ezofagitidu, tedy zánět jícnu způsobený gastroezofageálním (jícnovým) refluxem. Je to stav, kdy se natrávený kyselý obsah žaludku často vrací nahoru do jícnu (i do úst) a naleptává ho. Problémy s refluxem trápí až 20 (někdy se udává dokonce 40) procent populace v západních zemích.
Zánět jícnu může způsobit také infekce herpesvirů nebo kvasinek. K těžkému zánětu dochází i v případě vypití žíraviny, což samozřejmě znamená zásadní ohrožení života a vyžaduje to neodkladný zásah odborníků. Nemocný v tomto případě často zvrací krev.
Znáte 4 situace, kdy okamžitě volat záchranku?
Při refluxu natrávené jídlo naleptává sliznici, což vede k nevolnosti, typickému pálení žáhy, bolesti a pálení na hrudi, nebo dokonce obtížím a bolestem při polykání. Nemocní mívají chrapot, častý kašel, záněty průdušek i dutin a kyselé prostředí může poškodit i sklovinu zubů.
Příznaky se objevují postupně a průběh se často zhoršuje, proto je třeba léčit co nejdříve. Někdy se reflux a zanícení jícnu neprojevuje pálením žáhy, ale jen velmi častým podrážděním krku, suchým kašlem, pocitem zahlenění a třeba pálením jazyka či zápachem z úst.
Pálení žáhy trápí až 40 % populace!
Foto: Image Point Fr, Shutterstock.com
Někdo při refluxu nepociťuje typické pálení žáhy, ale jen častou bolest či pálení v krku a zápach z úst
S potížemi se svěřte praktickému lékaři. Je možné, že vám rovnou předepíše účinné léky k dlouhodobému užívání a doporučí změnu režimu i jídelníčku. Pokud rozhodne, že je nutné jícen vyšetřit, pak vás odešle na gastroenterologii. Čeká vás gastroskopie, při které si lékař prohlédne sliznici jícnu a možná odebere kousíček tkáně na další vyšetření.
Dále se provádí jícnová pHmetrie, kdy se zavede tenká hadička nosem do jícnu, která po dobu 24 hodin měří kyselost v jícnu a je tak schopná přesně změřit, k jakým změnám zde dochází.
Pokud máte větší potíže s polykáním (= dysfagie), pak je namístě manometrie jícnu. Lékař zavede nosem hadičku do jícnu a pacient polyká vodu, přitom sonda měří tlak na různých místech v jícnu.
Lze tak zjistit, zda jícnové svěrače fungují správně.
Pokud zánět jícnu způsobuje jiná příčina než reflux, pak se samozřejmě léčí ta.
Jestliže se jedná o refluxní zánět jícnu, který je zdaleka nejčastější, pak se užívají léky, které ovlivňují vznik žaludeční kyseliny (jsou to buď antagonisté H2–receptorů, nebo inhibitory protonové pumpy).
Podávají se také léky ovlivňující pohyblivost jícnu a jícnové svěrače, krátkodobě pak antacida, která přinášejí rychlou úlevu tím, že snižují kyselost žaludečního obsahu.
Zatím není jasno, jak zánět jícnu ovlivňuje bakterie Helicobacter pylori způsobující žaludeční vředy, nicméně je-li v žaludku nalezena, zlikviduje se antibiotiky.
Foto: fizkes, Shutterstock.com
Na reflux se dnes užívají účinné léky, ale je důležité změnit také životní styl, pokud není úplně ideální. Problémy se totiž mohou vracet
Refluxní chorobu zhoršuje stres, nervozita a užívání některých léků či kouření, stejně tak i obezita, protože vyšší tlak na žaludek oslabuje svaly v dolní části jícnu. (To je také důvod, proč pálení žáhy trápí těhotné.) Proto k léčbě patří snížení tělesné hmotnosti, změna stravovacích návyků, omezení kouření a alkoholu atd.
Je-li reflux dlouhodobý, dochází k trvalému poškození sliznice jícnu (= Barrettův jícen), což může vést až k rozvoji nádorového onemocnění. Rizikem je i zúžení jícnu následkem poškození a zjizvení jeho stěn, což může způsobovat bolestivé potíže při polykání tuhé stravy.
- Popis – Porušení sliznice jícnu z různých příčin, nejběžnějším důvodem je jícnový reflux, ale může jít i o infekci či poleptání.
- Příznaky – Potíže a bolesti při polykání, pálení žáhy, kašel, bolest na hrudi
- Léčba – Závisí na původci potíží. Při refluxu se podávají léky ovlivňující žaludeční kyselinu a pohyby jícnu, důležitá jsou opatření v životosprávě.
- Statistika – Statistiky se neshodnou, někdy se udává, že jícnovým refluxem může trpět až 40 % obyvatel západních zemí.
- Prevence – Jíst v klidu nedráždivá jídla, nekouřit, nepít alkohol, pracovat se stresem a léčit obezitu.
Říhání, krkání i větry. Kdy je to normální a kdy vás varují před nemocí?
Příznaky rakoviny, které lidé nejčastěji přehlížejí
Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz
Rakovina není záležitostí pohlaví, nezáleží na věku či vzdělání. Postihuje stejně muže i ženy, mladé i staré.
Jelikož je druhů rakoviny mnoho, existuje i mnoho příznaků, podle kterých je možné potíže rozpoznat. Ne vždy jsou ale jasné a hrozí tak riziko přehlédnutí, v horším případě dokonce ignorování příznaků. Jakým z nich lidé nejčastěji nevěnují tolik pozornosti, kolik by zasloužily, a jaké potíže značí?
Ať už jde o ostrou bolest, nebo naopak tupou, jakýkoli projev bolestivosti kostí může být znakem rakoviny kostí. Samozřejmě ale také může být příznakem otoku nebo zlomeniny, uvádí American Cancer Society. Pokud ale bolest přichází bez zjevné příčiny, je třeba zpozornět.
Tichý zloděj kostí, který dokáže i zabít |
Vyrážka jako taková může značit hned několik zdravotních potíží, popisuje server Woman´s Day. Může jít o různé infekce nebo alergické reakce, stejně tak jako o příznak leukémie – rakoviny krve.
Běžné kožní potíže můžou skrývat závažné onemocnění |
Podle britské Národní zdravotní služby může být bolest v oblasti očí nebo přímo očí znakem možné rakoviny, stejně tak jako rozmazané vidění či záblesky světla.
Slunce, písek i vítr mohou poškodit zrak |
Občasná bolest hlavy potká v životě snad každého člověka, a rozhodně to hned nemusí značit nějaký vážnější problém. Pokud si ale všimnete neobvyklého opakování bolesti nebo jejího nárůstu, může to být bohužel i příznakem nádoru na mozku.
Slavní lidé trpící migrénou a jejich recept pro boj s ní |
Opakované pálení žáhy nebo neutuchající mírná bolest na hrudi po jídle mohou značit příznaky rakoviny jícnu nebo rakoviny žaludku, uvádí American Cancer Society.
Mnoho žen se ve svém životě potýká s nepříjemnými bolestmi v období menstruace. Pokud je ale bolestivost pravidelná a opravdu velká, případně se ještě objevuje mezi menstruačními cykly krvácení, může jít o příznak rakoviny děložní sliznice.
Cvičení během menstruace pomáhá od bolestí a nafouklého břicha |
Mezi nejčastější tělesné změny, které ženy zaznamenaly předtím, než jim byla diagnostikována rakovina prsu, byla změna prsních bradavek – byly zploštělé, případně vpadlé dovnitř.
Prodělaly mastektomii, díky tetování získaly zpět své ztracené sebevědomí |
Pokud muži zaznamenají jakékoli neobvyklé změny na varlatech, jako například otoky, měli by co nejdříve vyhledat odborného lékaře. Může jít totiž o prvotní projev rakoviny varlat.
Rakovina varlete – nejběžnější typ zhoubného nádoru u mladých mužů |
Zhoršené polykání bývá často spojováno s rakovinou krku, ale může být také jedním z příznaků rakoviny plic. Skřehotavý hlas a pocit tlaku na krku či v krku mohou být indikátorem rakoviny štítné žlázy.
Chrapot je varováním a předzvěstí zhoubného onemocnění |
Pokud začnete výrazněji hubnout, ale bez jakéhokoli prokazatelného prvotního popudu, může jít o příznak rakoviny tlustého střeva či žaludku, popisuje Healthline.
Rakovina tlustého střeva zabíjí zbytečně, lidé podceňují prevenci |
Zvýšená plynatost či nadýmání mohou značit celou řadu zažívacích potíží, stejně tak ale i rakovinu vaječníků či tlustého střeva.
Neobvyklé příčiny nepříjemného nadýmání |
Pokud vás trápí zácpa, průjem nebo jakékoli změny ve stolici, a trvají déle než několik dní, pak je více než vhodné se obrátit na odborníka, aby vás vyšetřil na možné riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Prvotním příznakem rakoviny prostaty bývá u mužů zhoršené močení nebo dokonce neschopnost vymočit se, a to i přes nutkání na močení. Mnozí muži také jako potíž uvádějí neschopnost zastavit proud moči.
Barva moči může odhalit i závažné zdravotní problémy |
Americká centra pro léčbu rakoviny, která poukazují na alarmující vzestup případů rakoviny prostaty, uvádějí jako běžný jev této nemoci neschopnost dosažení či udržení erekce při sexu.
S čím muži nejčastěji chodí k sexuologovi |
Ospalost a zvýšená únava během dne bývají z valné většiny způsobeny mnoha důvody, které málokdy bývají závažnějšího charakteru. Pokud ale podobný stav přetrvává dlouhodobě, může být na vině i leukémie.
Tmavě hnědá, nebo dokonce černá linka nebo tečka na nehtu mohou značit mnohem závažnější stav než jen například tzv. stínku nebo chcete-li hematom pod nehtem. Může stejně tak jít o vzácný druh rakoviny kůže, který se často objevuje právě pod nehty.
Netradiční znaménko na nehtu byl ve skutečnosti vzácný druh melanomu |
Ano, chodím na pravidelné kontrolyAno, snažím se sportovat a stravovat zdravě, ale k lékaři moc nechodímK lékaři chodím, jen když se vyskytne nějaký problémCelkem hlasovalo 557 čtenářů.