Psoriáza neboli lupénka – příznaky, příčiny a léčba

Lupénka neboli psoriáza je neinfekční zánětlivé kožní onemocnění. Postihuje hlavně kůži, může však zasáhnout i nehty a klouby. Jak vzniká, jaké jsou symptomy, jak léčit lupénku a pečovat o postiženou pokožku?

Lupénka (psoriasis vulgaris) patří mezi nejčastější kožní onemocnění u mužů i žen. Vyskytnout se může v jakémkoliv věku, první příznaky se nejčastěji objeví mezi 10. a 30. rokem života nebo v pozdějším věku (40 až 60 let).

Proces přirozené regenerace pokožky probíhá nepřetržitě, přičemž běžně se celá pokožka obnoví cca za 4 týdny. Při lupénce je tento proces velmi zrychlený – trvá jen asi 4 dny.

Dochází tak k nadměrné reprodukci kožních buněk, které navíc nejsou dostatečně vyvinuté a obsahují buňky typické pro zánět. To způsobuje vršení a následné odlupování kůže postižené oblasti.

Místa po sloupnutí šupiny mohou krvácet. Tyto projevy se střídají s obdobím klidu – typické je zhoršení na jaře a na podzim.

Projevy lupénky zhoršuje spálení pokožky sluncem, stres, suchý vzduch, nízké teploty, chemikálie a poranění.

Příčiny vzniku lupénky

Psoriáza se považuje za autoimunitní chorobu, přičemž přesná příčina vzniku není známa. Významnou roli hraje dědičnost. Mají-li lupénku oba rodiče, pravděpodobnost onemocnění je mnohem vyšší. Dítě dědí genetický předpoklad k lupénce, ale to samo o sobě nestačí k rozvoji nemoci. Rozhodující jsou vnější a vnitřní provokující faktory.

Takový faktor může být u každého jiný, nejčastěji je to:

  • překonání infekční nemoci
  • užívání některých léků
  • špatná životospráva (hlavně kouření a alkohol)
  • metabolické choroby
  • stres a nervové vypětí
  • hormonální vlivy (období puberty a klimakteria)
  • poranění kůže, dlouhodobé mechanické dráždění
  • klima a počasí

Příznaky lupénkového onemocnění

Projevy psoriázy se mohou u jedinců lišit. Souhrnně mezi hlavní příznaky patří:

  • vyvýšená červená ložiska krytá stříbřitě lesklými šupinkami, které odskakují jako šupinky vosku,
  • v akutní fázi postižená místa svědí a pálí,
  • při poškrábání se objevuje tečkovité krvácení,
  • hrubý povrch nehtů – dolíčkování, žlutohnědé skvrny (tzv. olejové skvrny)

Lupénku doprovázejí červená ložiska na kůži. Foto: Hans Braxmeier, Pixabay

Formy lupénky

Podle vzhledu a lokalizace projevů lze lupénku rozdělit na akutní, chronickou a další méně časté formy.

Chronická stacionární psoriáza

Chronická stacionární psoriáza (ložisková) je nejčastější forma lupénky (trpí jí až 95 % pacientů). Vzniká buď přechodem z akutní formy nebo samostatně.

Základními projevy jsou vyvýšená, ostře ohraničená, červená ložiska s šupinami na kůži trupu a končetin. Postižené bývají především lokty, kolena, oblast křížové kosti (více mechanicky namáhaná místa).

Ložiska se zvětšují a splývají do různých tvarů. Provázejí ji fáze zlepšení a zhoršení projevů.

Vzácně může dojít ke generalizaci – psoriatická erytrodermie – kdy se zánět rozšíří na většinu tělesného povrchu. Kůže náhle zrudne, pálí, bolí a po celém těle se tvoří mokvavé plochy. Jedná se o život ohrožující stav.

Dále se může psoriáza objevit ve vlasech, na dlaních, ploskách nebo v místech kožních záhybů a na genitáliích (tzv. inverzní forma psoriázy, kdy chybí na povrchu zanícené kůže typické bělavé šupiny).

Akutní exantematická psoriáza

Akutní exantematická psoriáza je častá u dětí a mladých osob a většinou jí předchází angína nebo viróza. Základními projevy jsou různě velké pupínky, neštovičky nebo červená ložiska rozesetá na kůži trupu a končetin.

Lupénka nehtů (psoriasis unguium)

Lupénka nehtů se projevuje se jako ďolíčkování a ztluštění nehtu. Objevují se také žlutohnědé skvrny pod nehtem (tzv. olejové skvrny). Často doprovází postižení kloubů.

Lupénka postihující klouby (psoriatická artritida)

Jedná se o chronický zánět jednoho nebo více převážně drobných kloubů, který může vést až k deformitě kloubu s úplnou ztrátou jeho funkce. Postižené klouby jsou oteklé a zarudlé. Zánět může postihovat také úpony šlach, klouby páteře, kyčle. Psoriatická artritida se podobá revmatoidní artritidě.

  • Další, méně časté formy, jsou potom kapkovitá psoriáza, exsudativní, pustulózní, verukózní, slizniční a další.
  • Lupénka se často objevuje na loktech. Foto: Jacopo188, Wikimedia Commons

Léčba lupénky

Lupénka je v drtivé většině případů chronické onemocnění, není tedy možné ji zcela vyléčit a natrvalo se jí zbavit. Proto se léčba zaměřuje na zmírnění příznaků a u nových metod i zabránění progrese onemocnění. Dále se léčba zaměřuje na prevenci rozvoje nemoci.

Na méně závažné formy psoriázy se aplikuje hlavně lokální léčba, tedy gely, krémy, masti a tělová mléka na bázi látek jako: černouhelný dehet, kortikosteroidy, retinoidy, analoga vit. D3, antralin, keratolytika a hydratační přípravky, případně v rámci alternativní léčby také sůl z Mrtvého moře.

U těžkých forem se zvažuje tzv. systémová léčba – léky se podávají v tabletách nebo injekčně. Účinná látka se skrze krevní oběh dostává do celého organismu (například metotrexát, cyklosporin a retinoidy).

Standardní metodou je fototerapie (UVB složka ultrafialového záření) nebo fotochemoterapie (PUVA) – jedná se o společný efekt tzv. psoralenů, léků, a UVA složky ultrafialového záření.

Podpůrný efekt u mírnějších forem psoriázy má vhodná dieta, psychoterapie nebo klimatoterapie (příznivý vliv slané vody a slunečního záření, přehnané vystavování se slunečním paprskům však vhodné není).

Moderní metody léčby psoriázy

K moderním metodám patří biologická léčba s cíleným efektem na imunitní mechanismy. Je vyhrazena pacientům s těžkými formami lupénky, kteří splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.

Zlepšení zde nahrává podpora vyčištění a detoxikace organismu, která ulehčuje játrům, ledvinám, kůži a střevům vylučování odpadních látek a metabolitů.

Kombinaci světloléčby a vodoléčby nabízí metoda zvaná balneofototerapie. Ta využívá přírodní zdroje (vodu a světlo), díky nimž nemocní postupně mohou omezit či úplně vynechat zevní léky.

TIP: Přečtěte si o příznivých účincích balneoterapie a o tom, jak Dermacentrum v EUC Klinice Ústí nad Labem přeneslo lázeňskou a přímořskou léčbu do ambulantního prostředí.

Péče o pokožku s lupénkou

Kromě léků a topických přípravků je třeba o pokožku pravidelně pečovat. Podpůrné prostředky ve formě krémů, mastí, gelů atp. nejsou samostatně dostatečně účinné, ale jsou důležitou součástí léčby, protože pokožku zvláčňují a promašťují.

Vhodné jsou například oleje – olivový, slunečnicový, parafínový apod. Účinná je také kosmetika s obsahem konopných olejů značky CutisHelp (např. šampon na lupénku),  Annabis nebo EPIDERMA.

Veškeré používané přípravky na ošetření kůže by neměly dráždit a měly by mít neutrální pH. Vhodná je dermokosmetika s obsahem látek zvaných emoliencia, která je určená na atopickou dermatitidu – např.

Bioderma Atoderm, A-derma , Avene Xeracalm a Mediderm.

Emoliencia mají účinky hydratační, deskvamační, napomáhají regeneraci, regulují pH kůže a obnovují kožní bariéru.

Součástí léčby lupénky je pravidelná domácí péče o pokožku. Foto: Anastasiia Ostapovych, Unsplash

Lupénka u dětí

Pokud psoriázou trpí oba rodiče, pravděpodobnost, že postihne i jejich potomka, je až 75 %.

U dětí hrají hlavní roli infekce, zejména streptokokové. Dále mohou být příčinou studené počasí a stres. Léčebná terapie u dětí je komplikovaná. Lupénka má sice u dětí a dospělých podobné projevy, ale léčba má svá specifika.

Na růst a vývoj dítěte by mohly mít negativní vliv chemické látky. Zároveň musí léčba respektovat věk dítěte a rozdílnost metabolismu účinných látek.

U malých dětí se dodržování předepsaného léčebného procesu a ochota spolupracovat zcela odvíjí od přístupu rodičů.

Odrostlejší děti i teenageři by se měli naučit pravidelné péči o pokožku, přijmout ji jako každodenní součást života. Také by měli dobře znát spouštěče onemocnění.

TIP: Pokud si s dítětem stanovíte přesný čas promazávání pokožky na každý den, sníží se pravděpodobnost, že na ošetření zapomene či ho zanedbá po zlepšení projevů.

Prevence, pravidelnost a odborná léčba

„U lupénky je důležitá podpůrná léčba (promazávání kůže atp.) a eliminace provokujících faktorů, tzn. zdravý životní styl (dieta, pravidelný životní rytmus, dostatek spánku, omezit stres, žádný alkohol a kouření, duševní hygiena…).

Dále předcházení vzniku infekcí a jejich důsledná léčba. Základem je léčba kombinovaná, přístup musí být komplexní a individuální,“ vysvětluje MUDr.

Irena Hašlíková, praktická lékařka pro dospělé a lékařka pracovnělékařských služeb EUC PLS.

„U všech nemocných s lupénkou jsou nezbytné kontroly krevního tlaku a odběry krve. Pacienti léčení celkově podávanými léky musí docházet na kontroly pravidelně (min. po 3 měsících).

Při léčbě fototerapií je zase na místě pravidelné vyšetření pro zvýšené riziko kožních nádorů. Nejdůležitější je tedy vždy pamatovat na to, že léčba psoriázy patří výhradně do rukou kožního lékaře (dermatologa),“ doplňuje MUDr.

Hašlíková.

Až na výjimky nepatří psoriáza k život ohrožujícím chorobám. Je však psychosomaticky, sociálně i ekonomicky hendikepující – ovlivňuje negativně kvalitu života.

Trpíte kožními chorobami? Objednejte se k profesionálům v oboru dermatologie na některé z našich pracovišť zdravotnické skupiny EUC:

Dermatologové a dermatovenerologové v EUC

Druhy lupénky (psoriázy)

Existuje 7 typů psoriázy, které se od sebe liší příznaky i projevy onemocnění. Nejčastěji se lze setkat s prvními dvěma druhy, které se projevují jen loupáním kůže.

Budete mít zájem:  Léky Na Podporu Paměti?

Tyto formy jsou nepříjemné, ale nijak závažné. Vážnější formy sice mohou znít děsivě, ale nemoc se nikdy neobjeví z ničeho nic.

Pokud se začnete léčit včas s prvními podezřelými příznaky, vážný průběh nemoci vám nehrozí.

Jaké jsou tedy druhy lupénky?

Ložisková forma lupénky

Ložisková nebo-li plaková psoriáza je nejčastější formu psoriázy, se kterou se lze setkat. Vyskytuje se u 80 – 90 % psoriatiků.

V tomto případě se projevuje červenými ohraničenými ložisky šupinaté a loupající se kůže na těch částech těla, která jsou hodně mechanicky namáhána. Tedy kolem velkých kloubů – lokty, kolena, kyčle, podpaží.

Objevit se však může i na kůži pod vlasy či jinde na těle. Zpravidla nemoc vypadá ošklivě, ale nebolí ani nesvědí. Pokud se průběh zhoršuje, může dojít právě ke svědění či bolesti.

Kapkovitá forma lupénky

Kapkovitá psoriáza je druhou nejčastější formou tohoto onemocnění a vyskytuje se zhruba u 8 % postižených. Vzniká hlavně u dětí či dospívajících.

Projevuje se kožní vyrážkou – zarudlými vyvýšenými pupínky (papuly), které jsou však poměrně malé, proto se často přirovnávají k dešťovým kapkám či slzám.

Zpravidla se objevují na trupu, rukách a nohách a naopak se téměř nikdy neprojevují na nehtech, dlaních či ploskách nohou. Ani tato forma není bolestivá a nesvědí, pokud nedochází ke zhoršení stavu.

Inverzní forma lupénky

Inverzní psoriáza vzniká v kožních záhybech jako je podpaží, pod prsy, v břišních záhybech, pupíku, na krku a také v oblasti třísel a pozadí. Projevuje se silnými červenými ložisky suché kůže, často i mokvavými puchýřky v záhybech kůže.

Typická ložiska suché šupinaté kůže se prakticky nevyskytují. Tato forma ohrožuje především obéznější lidi a je výrazně bolestivější. Kůže velmi často pálí a vyžaduje léčbu lékařem.

Psoriatici s tímto druhem lupénky mají větší náchylnost ke vzniku kvasinkových infekcí.

Pustulózní forma lupénky

Pustulózní psoriáza je poměrně vzácná a objevuje se u dospělých. Projevuje se malými puchýřky, které jsou naplněné hnisem. Tyto pustuly se vyskytují na dlaních, ploskách nohou a konečcích prstů. Často je doprovází zimnice, horečka, nevolnost a zrychlený tep. Takovou situaci nepodceňujte, vyžaduje hospitalizaci.

Generalizovaná a erytrodermická forma

Erytrodermická psoriáza je nejzávažnějším typem lupénky. Nemoc je při této formě rozšířená po celém těle, ložiska bolí a svědí. Kůže se olupuje po cárech (nikoli po šupinkách).

Doprovodnými projevy jsou teploty, zimomřivost, zrychlení tepu, dehydratace a otoky. Tento druh lupénky není dlouhodobý, vzniká náhle, a to buď jako prudké zhoršení jiného druhu psoriázy, anebo jako důsledek náhlého přerušení léčby.

Vyžaduje okamžitou hospitalizaci, protože je to život ohrožující choroba – hrozí ztráta bílkovin, dehydratace a rozsáhlý zánět.

Lupénka nehtů

Psoriáza nehtů se projevuje až u 50 % osob trpících lupénkou a až u 80 % lidí s psoriatickou artritidou. Objevuje se na nehtových ploténkách a v důsledku této choroby dochází k dolíčkování, žlutým či hnědým skvrnám, deformaci nehtů a drolení kůže pod nehtovým lůžkem. V horších případech může dojít k odpadnutí nehtu od nehtového lůžka.

Kloubní forma lupénky

Kloubní typ je známý spíše jako psoriatická artritida. Tato forma postihuje až 25 % pacientů s lupénkou a objevuje se především na malých kloubech rukou a nohou. Klouby jsou oteklé, bolestivé a po delší nečinnosti ztuhlé (například ráno po probuzení). Při této formě si můžete ulevit od bolesti pomocí mastí, ale léčbu kloubů musí řídit revmatolog.

Lupénka může napadat i klouby. Příznaky není radno podceňovat

„Říká se, že je poměrně obtížné psoriatickou artritidu diagnostikovat. O tom něco vím… Bylo mi 25 let, když jsem poprvé začal pociťovat příznaky artritidy, ale trvalo dalších dvacet pět let, než mi byla diagnostikována psoriatická artritida, takže až v padesáti letech jsem se dostal k relevantní léčbě,“ krčí rameny dnes 56letý Martin.

Přečíst článek ›

„Podle lékařů je těžké rovnou tuto nemoc diagnostikovat, protože není tak běžná, a hlavně její příznaky jsou podobné jiným nemocem jako je revmatoidní artritida, osteoartritida nebo dna. Možná to tak je, přesto to u mě nikdo nepoznal, ačkoli jsem měl psoriázu (lupénku) už od dětství.

POČTYAž 30 % osob s lupénkou se potýká také s psoriatickou artritidou.Okolo 40 % osob, u kterých propukne psoriatická artritida, má v rodině někoho s psoriázou nebo psoriatickou artritidou.

Může se objevit kdykoliv, ale nejčastěji se tak děje v pubertě a pak mezi 35–50 lety, jak u mužů, tak u žen.

Když jsem ve 25 letech začal mít příznaky artritidy, otekl mi prvně jeden kloub na prstu a zároveň se mi začaly tvořit šupiny i na nehtech na rukou i na nohou. Lékaři si tehdy mysleli, že je to kvůli mojí lupénce a nikdy mě netestovali na psoriatickou artritidu.

Otoky se postupně na té jedné ruce přidávaly. Některé dny jsem měl dokonce problém udržet v ruce tužku, abych se jen podepsal. Postupem času se otoky kloubů začaly objevovat po celém těle.

Nebylo to sice tak znatelné jako na pravé ruce, ale i tak jsem bojoval s otokem lokte a kolena. Nějaký čas otok a bolesti trvaly, pak se vše vrátilo do normálu, a takhle se to pořád opakovalo.

Za ty roky jsem navštívil mnoho lékařů, dostával nejrůznější léky proti bolesti, což samozřejmě nijak zvlášť nepomáhalo.

Během života se moje bolesti zhoršovaly a přiznám se, že vedle předepsaných léků jsem vyzkoušel i hodně bylinek, přírodní a alternativní léčby. Něco dočasně zabíralo, ale nestal se úplný zázrak, aby mi to ulevilo napořád.

Tak jsem se naučil přijímat život a žít se svými bolestmi. Když byla moje lupénka opravdu špatná, mazal jsem se doporučenými mastmi a čekal, až se příznaky zlepší.

Kdykoli se projevila moje artritida, šetřil jsem klouby, pravidelně cvičil, aby neztuhly úplně a snažil se to vydržet pár měsíců, dokud se stav zase nezlepšil. Bylo to jako na horské dráze.

Jednou dole, jednou nahoře,“ vzpomíná na těžké období Martin.

Přečíst článek ›

„Před osmi lety se artritida zhoršila. Špatně jsem chodil, kolikrát jsem ráno bolestí nemohl ani vstát z postele. Do auta a z auta jsem se soukal čtvrt hodiny. Někdy i zvednout při snídaní hrneček mi činilo problém. Čekal jsem, kdy to zase přejde, ale bylo to jen horší.

Shodou okolností jsem se tehdy seznámil s člověkem, který trpěl jak lupénkou, tak psoriatickou artritidou a naše zkušenosti se shodovaly. Poslal mě tedy ke svému revmatologovi, který byl první, kdo mi konečně po dlouhých letech určil diagnózu. Vlastně se mi strašně ulevilo, že nejsem blázen a vím, co mi je.

Posledních pár let mi pomáhá biologická léčba, díky které mám pocit, že zase normálně žiju.“

Názor odborníka

Psoriáza nemusí postihovat jen kůži, umí napadnout i klouby. Zánět postihuje jak klouby na rukou a nohou, tak i šlachy nebo klouby na páteři a ty otékají. Takzvaná psoriatická artritida dokáže být velmi bolestivá.

Podle odborníků nemoc na kloubech a kůži spouští mimo jiné fyzická zátěž, infekce a dlouhodobé vystavování stresu.

Právě psychická pohoda je důležitá i pro ty, kteří již psoriázou a k tomu počínající psoriatickou artritidou trpí, aby nedošlo ke zhoršování stavu.

Přečíst článek ›

„Bolesti, svědění, pálení a s tím spojený nedostatek spánku bohužel negativně ovlivňují pacientovu psychiku. Nemocní se často setkávají s nepochopením okolí a jsou vyloučeni ze sociálního života. Nezřídka se potýkají kromě psoriázy také s depresemi,“ upozorňuje prof. Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Informace o nemoci

  • * Psoriatická artritida je chronické zánětlivé onemocnění postihující klouby.
  • * Nejčastěji se vyskytuje u pacientů s těžkou formou lupénky.
  • * Kožní a kloubní příznaky se jen málokdy objevují současně.
  • * Postižení kloubů většinou přichází později, často až po deseti letech problémů s lupénkou.
  • * Dosud není známá přesná příčina vzniku nemoci, určitou roli hraje dědičnost.

* U psoriatické artritidy většinou chybí v krvi nemocného revmatoidního faktoru.

To je protilátka, která se ve zvýšené koncentraci vyskytuje právě u pacientů s revmatickým onemocněním.

Tipy pro zdravíPsoriatická artritida je bolestivé onemocnění, které vede ke ztuhlým a oteklým kloubům. Jedna věc vás před ztuhlostí dovede zachránit – každodenním cvičení. Nejlepší je zaměřit se na sport, při kterém nejsou tolik zatěžovány klouby a nedochází k příliš velkým nárazům. Ideální je plavání, jóga, jízda na kole nebo chůze.

Vyhnout byste se naopak měli běhání, tenisu, případně extrémnímu posilování. Nezapomínejte na protahování, aby se svaly zahřály. Vyberte si takový pohyb, který vás bude bavit a budete se mu věnovat pravidelně.

Budete mít zájem:  Dráhy dnes mění jízdní řád.

TRADIČNÍ ČÍNSKÁ BYLINNÁ MEDICÍNA

LUPÉNKA (psoriáza)

Lupénka nebo-li psoriáza je chronické kožní onemocnění. Probíhá s velkým sklonem k recidivám. Latinský název psoriáza se odvozuje od slova „psora“, neboli odlupování, škrábání. Částečně se dědí, určitě se dá u některých jedinců vystopovat rodinná disposice k chorobě.

Je to viditelná porucha kůže. Psoriáza je tedy přesněji řečeno časté, neinfekční, zánětlivé, autoimunitní onemocnění.

Toto slovo zná v dnešní době mnoho lidí, neboť lupénka se stává civilizační chorobou. Odlupování pokožky, které je 7 krát rychlejší než u zdravé pokožky je častou součástí lupénky.

Psoriáza (lupénka) se objevuje většinou mezi desátým až třicátým rokem života, ale může v podstatě začít kdykoli.

Diagnózu onemocnění určuje kožní lékař, nebo-li dermatolog. Pokud by nález nebyl jednoznačný, lze provést mikroskopické vyšetření vzorku kůže.

Lékař léčbu stanoví individuálně, dle konkrétního stavu kůže. Lupénka je v dnešní době celkem dobře léčitelná, nikoliv však úplně.

Vrozená dispozice i při úplném klinickém zhojení zůstává a nelze proto zabránit recidivám.

  • Léky zevní:  krémy, masti, mléka, roztoky nebo gely. Většinou dermatolog nasadí k léčbě kortikoidy. Jsou to léky odvozené od hormonu kúry nadledvin se silnými protizánětlivými účinky. Proto jsou vhodné zejména v akutních fázích. Mají však i nežádoucí účinky. Kožní lékař také může doporučit ozařování, tzv.světloléčbu (především ultrafialovým světlem). Lze ji absolvovat buď ambulantně nebo při hospitalizaci v nemocnici či v lázních.
  • Léky vnitřní: podávané ústy (per orálně) či injekčně. Tyto léčiva mají spoustu nežádoucích účinků, proto jsou při jejich podávání důležité pravidelné kontroly. Před zahájením a v průběhu léčby pacient podstupuje laboratorní testy. Zcela novou skupinou léčiv u lupénky jsou tzv. biologika. Tyto léky cíleněji zasahují do imunologických procesů u psoriázy a jsou lépe snášeny. Podávají se pouze injekčně – některé podkožně a některé nitrožilně formou infúze. Tato léčba se předepisuje u pacientů s těžkou ložiskovou psoriázou, kde jsou minimálně dva druhy stávajících léků bez efektu.

  • Forma ložisková, jsou to červená, ohraničená, šupící se ložiska, která nejčastěji napadají část hlavy s vlasy, lokty, kolena, bederní a hýžďovou krajinu. Jde obvykle o místa, která jsou na kůži nejvíce mechanicky zatěžována, což je pro vznik lupénky typické. Nehty na rukou i nohou mohou být žluté nebo důlkovité. Rozsev čerstvé psoriázy není hezký, ale plošky většinou nesvědí, ani příliš nebolí.
  • Forma kapkovitá – vzniká hlavně u dětí a mladistvých a má malé projevy, někdy přirovnávané k dešťovým kapkám či slzám.
  • Forma inverzní – vzniká v podpaží, na krku, pod prsy, v pupíku, tříslech, v oblasti přirození a konečníku. Jsou to silně červená suchá či mokvavá ložiska v kožních záhybech.
  • Pustulózní forma je zcela odlišná od předchozích. Jedná se o puchýřky na dlaních či ploškách. Bývá obvykle provázena horečkou a zimnicí. Jedná se o těžký stav, vyžadující hospitalizaci.
  • Generalizovaná a erytrodermická forma je nejzávažnější formou, která vyžaduje hospitalizaci. Výskyt vyrážky je rozšířen po celém těle, obvykle bolí a svědí. Současně bývají teploty, zimomřivost, dehydratace, ztráty bílkovin a otoky.
  • Kloubní forma postihuje převážně malé klouby na nohou a rukou. Prsty jsou oteklé, bolestivé a po ránu ztuhlé. Může však postihovat i velké klouby, jako je rameno nebo koleno, páteř, či měkké tkáně (šlachy a vazy). Tuto léčbu řídí revmatolog.

Pro odstranění příčin onemocněním LUPÉNKA, je nutné se objednat na osobní konzultaci k Dr. Zhengovi (kontakty ZDE). Ten si udělá vlastní diagnózu, díky které zjistí přesné příčiny, které Vám pomůže odstranit.

Zároveň je nutné brát na vědomí čínské pořekadlo:

Každé onemocnění by se mělo léčit minimálně 2x takovou dobu, jakou se neléčilo.“

Osobní léčba u Dr. Zhenga tuto dobu rapidně zkracuje.

Trápení s lupénkou

Lupénka neboli psoriáza je onemocnění, které může vzniknout v jakémkoli věku. Mezi nejvíce rizikové období patří puberta a věk mezi čtyřicátým a padesátým rokem života. Jedná se o chronickou zánětlivou kožní chorobu, která sice život pacienta neohrožuje, ale je velice nepříjemná a mnohdy bolestivá.

Jaké jsou příčiny?

Příčina není jednoznačně známá. V současné době je lupénka považována za autoimunitní onemocnění. To znamená, že vlastní bílé krvinky se aktivují z důvodů dědičnosti a působením faktorů zevního a vnitřního prostředí.

Dojde k tvorbě kožního zánětu, zmnožení kožních buněk, které rychle rostou a nedokonale rohovatějí.

Mezi faktory, které mohou spustit onemocnění patří: stres, infekce, některá farmaka, špatná životospráva, endokrinní onemocnění, zánětlivé kožní choroby.

Jaké jsou příznaky onemocnění?

Lupénka může mít různou podobu. Nejčastěji poznáme lupénku podle červených ohraničených ložisek se šupinami ve vlasech, na loktech, kolenou, křížové krajině zad.

Tato místa patří k nejvíce zatěžovaným místům a to je pro lupénku typické. Jelikož je nemoc zprostředkována bílými krvinkami, může se objevit kdekoliv včetně nehtů, obličeje, uší, genitálií nebo chodidel.

Mezi další formy lupénky patří kapkovitá, inverzní, pustulźní, erytrodermická a kloubní.

Kapkovitá a inverzní lupénka

Vzniká především v dětském a mladistvém věku, má mírné projevy, někdy je přirovnávána k dešťovým kapkám nebo slzám. Inverzní psoriáza vzniká v podpaží, na krku, krku, pod prsy, v pupku, tříslech, v oblasti přirození a konečníku. Jedná se o silně červená, suchá, nebo mokvavá ložiska v kožních záhybech a místech vlhké zapářky. Při tomto typu lupénky se neprojevují typické šupiny.

Pustulózní lupénka

Tento typ lupénky je zcela odlišný, protože se jedná o puchýřky na dlaních nebo ploskách. Při postižení celého těla bývá provázena horečkou a zimnicí. Jedná se o těžký stav, který vyžaduje hospitalizaci.

Generalizovaná a erytrodermická forma

Tato forma lupénky je rozšířená po celém těle, zpravidla je velmi bolestivá a svědí. Současně ji provázejí teploty, dehydratace a zimomřivost. Jedná se o jednu z nejzávažnějších forem lupénky.

Psoriatrická artropatie

Zhruba v 10 až 30 procentech se může objevit postižení kloubů, páteře nebo měkkých tkání. Tento typ lupénky se podobá revmatoidní artritidě. Jedná se o zánět, který postihuje především malé klouby nohou a rukou. Prsty bývají oteklé a bolestivé a drobné klouby mají omezený pohyb.

Co můžeme udělat sami

Sami můžeme podpořit léčbu lupénky léčebnými koupelemi a promazávacími mastmi, které sníží nánosy šupin a přinesou úlevu od svědění.

Pro celotělovou kosmetiku jsou vhodná tělová mléka, krémy a masti, jejichž cílem je změkčit, promašťovat a chránit pokožku.

Z léčebných přísad do koupele  se u lupénky používají pšeničné otruby, výtažky z ovsa, soli z Mrtvého moře, oleje nebo byliny. Pokud jsou současně postiženy klouby, doporučuje se používat jemná tekutá mýdla.

Stravovací zvyklosti

V rámci léčby lupénky se doporučuje jaterní dieta a vyloučit alkohol a kouření. Měli bychom jíst tučné ryby (makrelu, sardinky, tuňáka, lososa a sledě) popř. užívat rybí tuk v tobolkách. Samozřejmostí by měl být dostatek spánku a pravidelný pohybový režim. Je také znám velký vliv psychiky na léčbu lupénky, a proto bychom se měli vyhnout nadměrným stresovým situacím.

Vhodné doplňky

Doporučuje se, aby nemocní lupénkou užívali vitaminy A a E, protože se jedná o vysoce účinné antioxidanty, které mohou zabránit poškození kožních buněk. Dále selen v kombinaci s vitaminem E má také protizánětlivý účinek. Zinek je nezbytný pro udržování zdravé pokožky  a nehtů a také podporuje hojení.

Zevní léčba

Mezi zevní léčbu lupénky patří krémy, masti, mléka, roztoky, gely. V některých případech je doporučována fototerapie neboli léčba pomocí ultrafialového světla. V počátku léčby jsou také často ordinovány místní kortikoidy, které mají silné protizánětlivé účinky. Jsou používány především v akutní fázi onemocnění.

Kortikoidy mají značné nežádoucí účinky a z toho důvodu se přechází na dlouhodobě bezpečnější léky. Na nejtěžší případy lupénky se doporučuje světloléčba PUVA, která užívá ke zcitlivění látky zvané psoralen. Tuto léčbu lze absolvovat buď ambulantně nebo při hospitalizaci v nemocnici.

Léčba lupénky také zahrnuje farmakologickou léčbu.

Pohled alternativní medicíny

Přírodní terapeuté se domnívají, že příčina lupénky je v oslabení jater a žlučníku. Z toho důvodu je velmi důležitý přísun zinku a vitaminu A. Pacientům s lupénkou se také doporučuje koupel z kakostu nebo stejného množství slézu a přesličky. Dále se doporučuje potírat postižená místa  mastmi s obsahem aloe nebo tea tree oil nebo manuka.

Jaká jsou rizika nemoci?

I když lupénka sama o sobě nemocného neohrožuje na životě, může způsobit komplikace. Velmi nebezpečná je kloubní forma lupénky, která připomíná postižení kloubů při revmatoidní artritidě.

Při ní dochází k vleklým zánětlivým změnám, které jsou spojené s bolestí a také může docházet k deformacím kloubů.

Kromě samotné nemoci může dojít k infekčním komplikacím, které bývají ve většině případů masivní a představují přímé ohrožení pacienta na životě. V takových případech je nevyhnutelné podávání antibiotik.

Potíže při léčbě

Lupénka se řadí mezi tzv. autoimunitní onemocnění, jejichž podstatou je porucha funkce imunitního systému. Podstatou léčby je pokusit se ovlivnit imunitu. V současné době patří mezi léky první volby hormony kortikoidy.

Budete mít zájem:  Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Jejich hlavním účinkem je potlačování imunitních, především zánětlivých a alergických reakcí. U lupénky se používají především místně  ve formě mastí a gelů ke zklidnění  zánětlivých změn na kůži.

  Kortikoidy jsou léky, které působí celkově a při dlouhodobém užívání způsobují oslabení kostí  rozvojem osteoporózy, která může být následně příčinou častějších zlomenin. Další komplikací léčby může být porucha funkce jater, ledvin a také může dojít k těžkému poškození krvetvorby.

Velmi opakovaně se objevuje zánět močového měchýře někdy i s krvácením. Léčba lupénky je celoživotním problémem a terapii je nutno dodržovat poctivě pod dohledem specialisty.

Lupénka (psoriáza)

Lupénka je chronická nemoc charakterizovaná suchými, ostře ohraničenými stříbřitými papulami nebo plaky různé velikosti. Je zhruba u 4% bělochů, častěji v rámci rodiny.

Příznaky lupénky

Kožní změny jsou nejčastěji ve vlasové části hlavy, na loktech, kolenech, hýždích. Začátek postupný, kožní změny mohou zmizet, ale většinou se vracejí – zejména při zhoršení celkového zdravotního stavu, při úrazech v místě kožních změn, při terapii některými léky (betablokátory, antimalarika), při infekci Streptokokem skupiny A. Při hojení nebývají jizvy.

Návštěva lékaře u lupénky

Při postižení kloubů (artritída), výrazném rozšíření pustul a plaků, při psychických obtížích (nevzhledná ložiska).

Prevence lupénky

  • udržujte kůži dobře hydratovanou a vláčnou, zmírníte tím svědění i tvorbu šupin
  • neškrábejte se a nesnažte se šupiny násilně odstraňovat
  • chraňte svou pokožku před poraněním
  • noste nedráždivé oblečení nejlépe bavlněné, hladké a volné
  • pozitivní je i vliv klimatoterapie (léčba sluncem a mořskou solí)

Léčba lupénky

Léky na předpis

Onemocnění je nevyléčitelné, ale lze je vhodnou léčbou udržovat v uspokojivém stavu. Léčba proto musí být komplexní a celoživotní. Používají se lokálně léky, které napomáhají odstranění šupin z ložisek (kyselina salicylová, močovina, aj.).

Dále léky s obsahem rostlinných dehtů (mají adstringentní neboli stahující a protisvědivé účinky), analoga vitaminu D3, retinoidy (pro lehké a středně těžké formy lupénky).

Ke krátkodobé léčbě kortikosteroidy, které však mají řadu nežádoucích účinků a dnes se používají ke klidnění dráždivých projevů. Ultrafialové záření (fototerapie) je doporučováno u chronické formy lupénky.

Při celkové terapii se využívají léky ovlivňující rohovění kůže (retinoidy) a léky ovlivňující imunitu.

Přírodní a doplňková léčba

V terapii se používají dle lokalizace onemocnění a věku pacienta různé promazávací masti, krémy, mléka a oleje s nedráždivým obsahem, které jsou vyráběny firmami zaměřenými na tzv. léčebnou kosmetiku.

Ke zklidnění podráždění často obsahují i bylinné extrakty se zklidňujícím a stahujícím účinkem. Často se používají také koupele (balneoterapie), které mohou být solné, dehtové, sirné, olejové, bylinné (např.

obklady a koupele z bahna a soli Mrtvého moře).

U akutní formy je třeba postupovat opatrně, zpočátku se volí přípravky ve formě tekutého pudru, zinkového oleje, měkké pasty s obsahem dehtu (ichtamolu).

Péče o psoriatiky musí být komplexní, zahrnující kromě cílené léčby i úpravu životního stylu s omezením provokačních vlivů, každodenní péči o kůži v období klidové fáze stejně jako včasnou a správnou léčbu nově vzniklých projevů.

Podpůrnou terapií je užívání preparátů s obsahem vitamínů podporujících regeneraci a výživu kůže.

S obsahem beta karotenu (provitamínu A, který působí proti infekci a snižuje vysušování kůže, vitamínů C (podpora imunity) a E (podpora regenerace), dále minerálů zinku (napomáhá při hojení) a selenu (antioxidační účinky). Preparáty s obsahem probiotik (lactobacilu acidophilu).

Tyto mléčné bakterie brání růstu patogenních a hnilobných bakterií. Zabraňují tak rozvoji plísňových a houbových onemocnění a zvyšují odolnost vůči mikrobiálním a virovým infekcím. Doporučuje se také užívání doplňků mastných kyselin (omega 3) a pupalkového oleje.

Lupénka: příznaky, léčba (psoriáza)

Lupénka patří mezi nejčastější kožní onemocnění s postižením
1-3 % populace. Většinou není nebezpečná, může být však mnohdy
nepříjemná. Její vznik zatím není zcela známý, uvažuje se
o autoimunitním onemocnění, nebo o poruše metabolismu keratinocytů
(buněk tvořících pokožku).

Její první příznaky se začínají projevovat v 15-25 letech jako
šupiny, puchýře nebo
červená, zánětem postižená ložiska.

Může mít akutní průběh, který po léčbě snadno
odezní, nebo se častěji vyskytuje ve formě chronické, kdy
se střídají fáze aktivity s fázemi klidné pokožky.

Objevuje se na různých místech mimo těch, která jsou vystavena tlaku na
loktech a kolenou, má také predilekční
místa v oblasti kštice a křížové
krajiny
. Postihuje kůži na nohou, nehtová lůžka a stejně tak
může postihnout malé klouby na ruce.

Rizikové faktory a prevence lupénky

  • Mezi rizikové faktory nemoci patří především genetická
    predispozice
    , která má za následek vznik nemoci u 60%
    pacientů.
  • Jedním z možných spouštěcích faktorů lupénky může být cizorodý
    organismus (virus nebo bakterie), který
    aktivuje imunitní systém s následnou migrací bílých krvinek do
    podkoží.
  • Nemoc se může aktivovat také za stresové situace nebo
    při hormonálních změnách (puberta, těhotenství,
    přechod, nebo hormonální poruchy).
  • Proti lupénce tedy bohužel neexistuje žádná prevence.

Příznaky a projevy lupénky

Existuje několik typů lupénky, které se mohou lišit
svou lokalizací, projevy i svým průběhem.

Po náhlém horečnatém onemocnění (angíně nebo viróze) se může
lupénka především u mladších nemocných projevit jako
akutní hustý výsev plochých pupenů červené barvy,
lokalizovaných na trupu a končetinách.
Pupeny mají bělavou šupinku, po jejím sloupnutí dojde k tečkovitému
prosakování krve.

Pro chronickou psoriasu jsou typická zánětlivá ložiska
s pevně lpícími šupinami, rozsetými na různých místech těla. Na rukou
a nohou se mohou vytvořit hluboké rýhy, případně malé
dutinky vyplněné hnisem.

  1. V kožních záhybech, to je v místech dlouhodobě
    zapařených částí těla, se tvoří okrsky zanícené kůže, což se může
    projevit tvorbou šupin, a tyto okrsky jsou také náchylné k houbovitým
    onemocněním.
  2. V okolí nehtů, především pod nehtovým lůžkem je projevem psoriázy
    žlutavá skvrna, navíc nehet je
    deformovaný, matný.
  3. Určitý typ lupénky se lokalizuje například jen na dlaně a
    plosky
    nohou (psoriasis pustulosa Barber).
  4. Asi desetina pacientů s lupénkou má postižené klouby
    (psoriasis arthropathica).

A ještě méně lidí má projevy tohoto onemocnění na celém těle –
generalizovaná forma lupénky zvaná psoriasis pustulosa
Zumbusch, která může být velmi závažná, obzvláště vyústí-li v tzv.
erytrodermii, což je zánět kůže celého těla.

Vyšetření lupénky

Lupénka se diagnostikuje běžně pohledem,
histologickým odběrem povrchové kůže nebo
seškrábnutím šupiny. To není nic dramatického, určitě
není třeba se tohoto výkonu obávat.

Je zapotřebí stanovit formu lupénky a někdy ji odlišit od jiných
onemocnění (od seboroické dermatitidy, pityriasy a druhého stadia syfilis,
které může být lupénce velmi podobné). S rozpoznáním může pomoct
například lékařská
online poradna.

Léčba lupénky

  • Léčba lupénky závisí na rozsahu postižení a jeho charakteru.
  • Lokální projevy se ošetřují mastmi s obsahem
    kortikoidů, dehtu (pix lithantracis,
    cignolín) nebo salicylátu.
  • Cytostatika (Methotrexat) a retinoidy
    (deriváty vitaminu A) se používají u celotělového
    postižení.

Nejúčinnější terapie se uskutečňuje pomocí UVA/UVB paprsku a
psoralenů
.

To jsou látky s fotodynamickým efektem, které se
aplikují buď zevně na pokožku nebo vnitřně do organismu a zvýší
citlivost pokožky k ozáření UVA paprsky, které potom následuje (dohromady
se tomu říká PUVA terapie).

Tuto léčbu lze kombinovat
s léčbou dehtovými preparáty a horským sluníčkem, což vlastně
napodobuje prostředí u moře.

Pobyt u moře pro pacienty s lupénkou je vhodný,
protože slunce jim pomáhá (tzv. helioterapie). Některé
formy lupénky se v létě zlepšují, zatímco v zimě jsou v aktivnějším
stadiu.

V některých zemích (v Turecku, Chorvatsku a dalších) se v lázních
k léčbě lupénky využívají ryby druhu Garra rufa a
Cyprinion macrostomus. Tyto ryby se přisají k šupinám a postiženým
místům a v podstatě se jimi živí, takže krásně vyhladí kůži.
Nemusíte se bát, že by to bylo nějak výrazně nepříjemné, rozhodně to
nebolí, jen to může trochu lechtat.

Velmi dobrých výsledků se u některých pacientů dosáhne léčebnou
kúrou u Mrtvého moře, různé formy psoriázy jsou totiž
rozdílně citlivé ke změnám klimatu. Jakousi chabou náhražkou jsou
minerální soli a jiné produkty z tohoto moře, které nabízí řada
kosmetických firem.

  1. U akutních forem, které přicházejí náhle, ale
    naštěstí jsou jen „jednorázové“, dermatolog předepisuje
    antibiotika, protože tomu obvykle předchází nějaká
    infekce, dále vápník, sedativa a
    antihistaminika, která pomáhají hlavně proti
    svědění.
  2. Celkově lze shrnout, že léčba chronické lupénky samotnou nemoc vlastně
    nikdy nevyléčí, ale zmírňuje nebo odstraňuje její příznaky, musí být
    proto dlouhodobá.
  3. Jak s lupénkou úspěšně bojovala kosmetická blogerka se
    dočtete ve článku Zbavte se lupénky jednou pro
    vždy.

Diskuse

  • Ekzém
    nebo lupénka?
  • Lupénka –
    mrška nemoc, jak na ni?

Další názvy: psoriáza, psoriasis vulgaris, lupénka obecná, psoriasa

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector