10 zajímavostí o psím čumáku
Jestli je nějaká část těla pejsků fakt výjimečná a fascinující, pak jsou to rozhodně psí nosy ????.
Jistě víte, že psi mají čich mnohem lepší než lidi, ale spoustu věcí o psích čumáčcích taky jistě nevíte. A proto jsem se je rozhodla sepsat do jednoho článku.
Tak jdeme na to a do komentáře mi nezapomeňte napsat, kterou z čenichových zajímavostí už jste dávno věděli, a která pro vás byla novinkou!
1) Psi mají až milionkrát citlivější čich než lidé
Ok, věděla jsem, že se nemůžeme porovnávat, ale milionkrát!? Psi mají čichovou sliznici jednou tak vyšší než my lidé a její celková plocha je až 22× větší, v závislosti na plemeni. Lidé mají 10-20 milionů čichových buněk, zatímco pejsci až 220 milionů!
Kdyby se poměrně porovnala část mozku vyhodnocující pachy, i tady by pejsci na celé čáře zvítězili, mají ji totiž 40× větší.
2) Nejlepší čich má bloodhound
Bloodhoundi jsou s cca 300 miliony čichových buněk vůbec nejlepší čmuchači. Jsou s velkou úspěšností využívání jako lovečtí psi, stejně jako záchranářští.
Nejlepší čich ze všech psích plemen mají díky velkým otevřeným nozdrám a také jejich velké uši mají svůj význam. Při čmuchání totiž vytvoří okolo čenichu prostředí ideální pro co nejeefektivnější nasávání pachů.
Můžeme si to představit jako takový trychtýř, který pomáhá pachům do čumáku.
- Hned v závěsu za bloodhoundem je bígl a baset.
- Na tohle téma byl jednou i host v Show Jana Krause a je to moc zajímavý rozhovor, tak na něj mrkněte, jestli jste ho prošvihli :-):
-
3) Rozpoznají částici pachu v bilionu dalších
Jednoduše řečeno, jestli my lidé rozeznáme lžičku cukru v kávě, pejsci rozpoznají lžičku cukru ve dvou olympijských bazénech plných vody.
4) Březí fena má sníženou čichovou schopnost
A to o 30 až 40%. Snažila jsem se vypátrat, proč tomu tak je, ale úplně otevřeně, prostě jsem to nenašla. Dostala jsem se jen k informaci, že během těhotenství jsou u žen chrupavky pružnější a při jejich pohybu například v nose nastává zabránění citlivosti na různé pachy.
Podobně by to pak mohlo být u psů, ale jestli máte nějaký zdroj, který by to potvrzoval, sem s ním!
5) Pomocí čichu dokážou rozeznat nemoci
Tohle je asi nejneuvěřitelnější fakt o psím čichu. Díky němu totiž pejsci dokážou detekovat některé lidské nemoci, jako je třeba cukrovka. Psi totiž podle čichu z dechu člověka poznají, jestli je hladina cukru v krvi jejich páníčka moc vysoká a dokážou ho na to upozornit.
Psi také dokážou díky čichu rozpoznat některé tipy rakoviny, např. rakovinu prostaty nebo kolorektální karcinom.
6) Otisk každého čenichu je jedinečný
Stejně jako otisk prstů dvou lidí nebude nikdy stejný, i každý otisk čenichu je unikátní. Kanadský kynologický klub dokonce otisk čenichu od roku 1938 akceptuje jako důkaz identity konkrétního psa.
7) Vlhkost má svůj význam
Chlupáči mají čumáčky mokré hned z několika důvodů. Kromě toho, že se díky tomu ochlazují a tekutina pomáhá čistit čenich od nečistot, pomáhá to v doručení pachových částic k vyhodnocení pachu.
Čichově aktivní látka totiž musí přejít do roztoku a to je podnět pro vznik nervového vzruchu a jeho přenos do mozku. Jinými slovy, pach pes dokáže zpracovat jen v případě, že je „říznutý s vodičkou“.
8) Krátkolebá plemena mají horší čich
Proč tomu tak je? Vysvětlení je naprosto jednoduché, psi s kratším nosem mají menší plochu čichové sliznice, takže se tam zjednodušeně řečeno nevejde tolik čichových buněk a tím pádem mají krátkolebá plemena o trochu horší čich. I tak jsou na tom ale pořád o dost lépe než my lidi.
9) Psi mají vomeronasální orgán (Jacobsonův)
Stejně jako třeba hadi, mají i psy speciální orgán zvaný vomeronasální, nebo také Jacobsonův.
tohle speciální „udělátko“ spojující nosní a ústní dutinu slouží zejména k identifikaci pachů souvisejících se sexuální aktivitou a má podobnou úlohu jako flémování u koní.
Psím samcům dává informaci, zda je fena připravená k páření a další detaily související s pářením. I proto můžete psí samce častěji přistihnout jak v přítomnosti voňavé fenky hodně sliní nebo skřípou zubama.
10) Dokážou nasávat a vydechovat zároveň
Psí nosy jsou jsou přizpůsobené tak, aby pejsci mohli vdechovat a vydechovat zároveň. My lidé tohle neumíme (přiznejte se, teď jste si to zkusili :P). Díky tomu se psovi v čumáčku vytváří nepřetržitý oběh vzduchu, a to pomáhá lepšímu vnímání pachů.
Jestli jste spíš příznivci videí, mrkněte na tohle video od TED talk, je naprosto krásně zpracované ????
Do komentáře mi nezapomeňte napsat, která informace pro vás byla úplně nová!
Psí čich odhalí rakovinu i těhotenství. Podívejte se, co dalšího dokáže vyčenichat
Zdroj: Pixabay.com
Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz
O psech se říká, že jsou nejlepšími přáteli člověka. Své lidské páníčky dokážou ale i v mnohém předčit. Jednou z oblastí, ve které vynikají, je například jejich čich. Ten mají dokonce desettisíckrát profesionálnější než lidé.
Psi zkrátka cítí věci, které lidé cítit nemohou. Zajímá vás, co všechno svým čumákem dokážou vyčenichat? Tak čtěte dále.
Změny hladiny glukózy v krvi
Nejrůznější studie ukazují, že psi dokážou vycítit pokles hladiny glukózy v krvi, což identifikují změnou vůně lidského potu. Pro majitelé psů, kteří mají cukrovku, může být tato psí schopnost klíčová.
Psi údajně také dokážou analyzovat změny v našem chování, a jakmile ucítí „špatnou vůni“ nebo si všimnou nepřirozené ospalosti, tak začnou jednat – projeví například známky stresu, čímž se budou snažit upoutat pozornost svého majitele.
Rakovina
Poškozené buňky lidí s rakovinou produkují specifický typ proteinu, který pes dokáže svým čichem identifikovat. Podle výzkumu jsou psi údajně schopni vycítit rakovinu plic, prostaty nebo močového měchýře.
Psí studie v této oblasti i nadále pokračují a ukazuje se, že naši čtyřnozí kamarádi jsou spolehliví také při sledování rakoviny melanomu a na klinikách asistují i při léčbě dalších druhů této nemoci, například rakoviny prsu.
Identita
Lidé se navzájem poznávají podle toho, jak vypadají. Pro psy je ale důležitá vůně, která je pro ně stejně jedinečným znakem, jako je otisk prstu pro lidi. I proto jsou psi často využívání při hledání pohřešovaných osob, nebo během dalších mimořádných událostí, během nichž pomáhají policistům.
Mohlo by Vás zajímat:
7 důvodů, proč je dobré nechat psa spát v posteli
Epileptické záchvaty
Podle vědců jsou psi schopni upozornit na budoucí epileptický záchvat dokonce pětačtyřicet minut před jeho začátkem. Cítí totiž specifický zápach, který je s ním spojený. V té době se snaží upoutat pozornost například štěkáním, a pokud už epileptický záchvat udeří, tak zůstanou u svých majitelů, aby je v rámci svých možností ochránili.
Odhalí vše
Pokud během nějaké vaší cesty nebo návštěvy narazíte na jiného psa, tak si buďte jistí, že ten váš to odhalí. Ihned vyčenichá informace o plemeni, velikosti, zdraví i dalších vlastnostech psa, se kterým jste zrovna byli.
Těhotenství
Pes dokáže odhalit všelijaká tajemství a kdejakou změnu v lidském těle. A rozpozná i těhotenství, během něhož tělo prochází velkou hormonální změnou. Jejich chování se k vám změní, protože od této doby jste pro ně prakticky novým člověkem.
Bouřka nebo hurikán
Psi mají blízko k přírodě a dokážou vycítit jakoukoliv změnu, která ve vzduchu nastane. Umí tak „předpovědět“ bouřku nebo třeba hurikán a stávají se z nich hodně spolehliví meteorologové.
CO DALŠÍHO UMÍ PSI VYČENICHAT? PODÍVEJTE SE DO GALERIE:
Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Psi dokážou u člověka odhalit čím dál víc nemocí. Poznají cukrovku i rakovinu
William Bruce Cameron vypráví v knize Psí domov příběh retrívra Baileyho. Ten se ukáže jako schopný identifikátor rakoviny. Podle nezaměnitelného kovového zápachu pozná, že daný jedinec je nemocný. Vnučka jeho pána Clarity si na tomhle jedinečném umění Baileyho později založí i živnost.
Jak je vidět, Cameron si v psím románu úplně nevymýšlel. Fakt, že psi dokážou na základě pachu rozpoznat závažnou nemoc, totiž dnes potvrzují i vědci. A nejedná se jen o rakovinu.
Cvičení na malárii
Podle britského Guardianu vědci předložili důkazy, že psi jsou schopní ze zápachu z ponožek rozpoznat malárii. V této identifikaci vynikají právě labradorští retrívři, kteří předtím ale musí projít několikaměsíčním výcvikem.
Rakovina prostaty a prsu
V roce 2015 oznámili vědci v Itálii, že vycvičili dva německé ovčáky tak, aby byli schopní odhalit v moči chemikálie spojené s rakovinou prostaty. Psi se trefili v plných 90 procentech případů, zatímco standardní krevní test PSA nebyl ke screeningu považován za dostatečně spolehlivý.
Pes může být i váš nejlepší přítel, pokud jde o identifikaci začínající choroby
V univerzitní nemocnici Milton Keynes zatím probíhá předběžná studie, jejímž cílem je zhodnotit schopnosti psů v běžném klinickém prostředí. V nemocnici v Buckinghamshire se zase zkoumají dovednosti psů při odhalování rakoviny prsu.
Domácí zvířata mohou podle odborníků problém odhalit dřív než monitor glukózy.
Pokud by se totiž naučili detekovat karcinom z dechu ženy, umožnili by častější screening. V současné době jsou ženy nad 50 let kvůli vystavení účinkům záření vyšetřovány pouze jednou za tři roky.
Pes a diabetes
Pomoc psů je v Británii dnes už běžná v případech, kdy se zjišťuje hladina cukru v krvi. Pes dokáže poznat, zda je hladina nebezpečně vysoko, nebo naopak nízko. Britská charitativní společnost Hypo Hounds trénuje psy, aby vycítili změnu hladiny cukru v krvi z pouhého dechu nebo z potu. Domácí zvířata mohou podle odborníků problém odhalit dřív než monitor glukózy.
Parkinsonova choroba
Vědci z univerzity v Manchesteru se zase snaží naučit psy detekovat Parkinsonovu chorobu ještě předtím, než se objeví první příznaky. Práce je v tomto případě inspirována počinem ženy známé jako super-sniffer, která detekovala změnu vůně svého manžela 6 let předtím, než mu byl Parkinson diagnostikován.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda….
Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je…
Psí čich jako prostředek k odhalování raného stadia rakoviny
Pracovní plemena jako labrador či ovčák mají výborné čichové schopnosti.
Foto: Profimedia.cz
Úzkou chodbou bývalé klubovny kopřivnického skautského oddílu přichází muž se psem. Vstupují do místnosti, kde jsou na dřevěné desce v řadě za sebou vyskládány kelímky se vzorky s krevním sérem. „Pracuj!“ zazní povel psovoda. Desetiletý německý ovčák strká čenich do každé nádobky a u jedné zalehne. „Pracuj dál!“ velí opět jeho pán.
I když je Endy ostřílený matador, na výzkumu se podílí dva roky, nepodařilo se mu napoprvé odhalit správný vzorek. Nicméně pokračuje v práci. Po chvíli soustředěného čichání ke kelímkům je Endy úspěšný. Výzkumní pracovníci Spiros Tavandzis a Petra Matulová sedící opodál souhlasně pokyvují a potvrzují správnost pejskova počínání. Zároveň všechno důkladně zapisují.
Zakladatel projektu Spiros Tavandzis (vpravo u stolu) tvrdí, že základem úspěchu je pravidelný trénink psů.
Foto: Karolína Lišková
„Pejsek čichá ke čtyřem kelímkům. Jeden z nich obsahuje vzorek od nemocného člověka. Pes, by ho měl označit zalehnutím,“ vysvětluje Tavandzis, zatímco úspěšný nálezce dostává zaslouženou odměnu – piškot. Endy jde hned na druhý pokus a správně zaléhá u vzorku s rakovinou. Následuje pochvala a další sladká odměna.
„Tady je vědecký pracovník a doma výborný hlídač, někdy umí být pěkně ostrý,“ usmívá se zkušený kynolog Josef Kaňa, který se na projektu podílí jako vedoucí výcviku. Ten je postavený na výborných čichových schopnostech psů. Talent mají zkrátka od přírody.
„Uvádí se, že pracovní plemena, například ovčák nebo labrador, jsou schopna detekovat poměr až jedna k biliónu. Když mu lžičku s dobrotou rozpustíte v biliónech lžiček vody, on ji tam ucítí,“ popisuje Tavandzis.
V současné době jsou do výcviku zařazeni němečtí ovčáci, chodský pes, australský honácký pes, labrador, border kolie, slovenský čuvač i kříženec. Některá plemena se však pro výzkum doslova nehodí.
Chrti nebo buldoci se zkrátka neosvědčili.
„Snažíme se výzkum provádět v rámci včasného odhalení rakoviny vaječníků a plic, protože tyhle dva nádory se i v dnešní době diagnostikují poměrně pozdě,“ vysvětluje Tavandzis.
„Konkrétně u rakoviny vaječníků není tak dokonalá ani moderní laboratorní diagnostika, aby podchytila ranou fázi onemocnění,“ tvrdí.
Podle něj by mělo jít do budoucna o podpůrnou metodu, která by mohla včas odhalit nádor u lidí, kteří se zatím cítí zdraví a nemají žádné problémy.
Pokud se teorie potvrdí v praxi, mohou chlupáči na poli prevence zachránit tisíce lidských životů a pojišťovnám ušetřit milióny korun.
Německý ovčák Endy si vede skvěle. Odvahu mu dodává jeho pán Josef Kaňa
Foto: Karolína Lišková
Zakladatelem u nás netradičního výzkumu je třiačtyřicetiletý Spiros Tavandzis. „V dětství mi umřel dědeček na nádor mozku. Měl jsem ho moc rád a s jeho ztrátou jsem se těžce vyrovnával. Zůstalo to ve mně,“ vysvětluje.
„V dospělosti jsem si potom říkal, jak bych mohl pomoct a co bych mohl udělat pro lepší diagnostiku,“ líčí osobní zkušenost, která ho přivedla na dráhu vědeckého pracovníka. Původně vystudoval elektrotechniku, ale protože ho od malička zajímala přírodověda, po dalším studiu se z něj stal molekulární genetik.
Během práce v laboratoři v něm uzrál vlastní projekt. „O tom, že se psi využívají k lékařské diagnostice, jsem slyšel už před deseti lety. První zmínky jsem v odborné literatuře dohledal z roku 1989,“ popisuje Tavandzis začátky, kdy si složité téma jen oťukával. Postupem času informací přibývalo, a tak se v roce 2012 rozhodl pro výzkum se psy. Vycházel přitom z mezinárodních studií.
„Podařilo se mi nadchnout zdravotní sestru, která měla psa, a zajímalo ji to.“ Jenže přišly komplikace. „Rok jsme pejska cvičili, už měl i výsledky, jenže pak onemocněl a výcvik skončil.“ Petru Matulovou, kterou znal z laboratoře, oslovil s nápadem před dvěma lety. Nápad se jí zamlouval a od té doby se společnými silami snaží zjistit, nakolik je reálné, aby psi vyčenichali rakovinu.
Výzkumníci však museli zdolat ještě další nelehký úkol. Přesvědčit dobrovolníky z řad kynologů, aby s nimi začali na projektu spolupracovat. „Věděli jsme, jak má výcvik probíhat teoreticky, ale neměli jsme praktickou zkušenost,“ objasňuje Tavandzis. Potřebovali tedy někoho, kdo rozumí výcviku a vytvoří plán.
„Bylo to docela deprimující. Obešli jsme několik spolků, ale neměli zájem. Měli nás za šarlatány,“ vypráví Tavandzis. Nakonec se na vědecké pracovníky usmálo štěstí. Na příborském cvičáku potkali vedoucího spolku Josefa Kaňu. Ten na spolupráci kývl a stal se šéfem výcviku.
„Ten probíhá formou hry a odměny. Zvíře musí mít z hledání radost. Nejtěžší je, že tohle nelze psovi vysvětlit, on si na to musí přijít sám,“ popisuje úskalí Kaňa.
V roce 2017 vzniklo České centrum signálních zvířat a dnes sem dvakrát týdně dochází až dvacet psů. „Máme tady pejsky vycvičené zvlášť na rakovinu plic a zvlášť na rakovinu vaječníků,“ vysvětluje.
Miroslava Tobiášová s labradorem Bugsem
Foto: Karolína Lišková
Jedním ze zkušených čmuchalů je i dvouletý labrador Bugs. Jeho majitelka Miroslava Tobiášová na něj nedá dopustit a život si už bez něj nedokáže představit.
„Jeho otcem je náš sedmiletý labrador Ralf a matkou tříletá Connie, což je fenka od kolegyně z práce. Trávím s ním čas od jeho prvních dní.
Vyrostl z něj veselý a mazlivý pejsek, a hlavně je to opravdový nejlepší přítel,“ vypráví panička o svém nenahraditelném parťákovi.
K výzkumu se dostali přes kynologický klub. Ukázalo se, že Bugs je velký talent. „Doma s ním trénuju každý den. Většinou ho to baví hlavně kvůli odměnám. Trénování doma nám jde lépe než v centru.
Zřejmě je to moje chyba, protože jsem trémistka. Psi jsou velice vnímaví a cítí naše pocity, které je následně ovlivňují.
Navíc do centra chodí další psi, což přináší spoustu zajímavých pachů, které občas odvedou myšlenky a čumák psa jiným směrem.“
„Víme, že to funguje,“ doplňuje Tavandzis. „Stále pejsky cvičíme, aby byli co nejlepší. Trénink hraje velkou roli. Máme pejska, který má více než 96% úspěšnost,“ uvádí Petra Matulová.
Díky kooperaci s některými lékaři mají vědečtí pracovníci zajištěné speciální vzorky od onkologických pacientů a zároveň vzorky od zdravých lidí, s jejichž pomocí se výcvik hafanů provádí.
Nově zahájili i spolupráci například s Komplexním onkologickým centrem v Novém Jičíně. „Tento postup byl schválen přes etickou komisi. Se souhlasem pacienta odebereme vzorek krve nebo moči, který odešleme k dalšímu zkoumání,“ vysvětluje primář radioterapie a vedoucí centra Petr Beneš.
Podle něj se jedná o vzácný výzkum. „O přínosu pro budoucnost se v tuto chvíli dá mluvit jen těžko. Zatím jde jen o velmi malý vzorek pacientů, na kterém se výzkum provádí.
Jestli budou výsledky příznivé, nebo ne, ukáže čas, zatím máme málo poznatků. I když se zdá, že by to u určitých diagnóz mohlo fungovat,“ domnívá se.
Zakladatelům centra se pro tento rok podařilo získat grant od Moravskoslezského kraje, takže výzkum už nemusí hradit jen z vlastní kapsy.
Spiros Tavandzis a Petra Matulová do budoucna doufají, že se do projektu podaří zapojit i další majitele psů a že se přihlásí i další dobrovolníci, kteří poskytnou vzorky krve či moči pro výzkum. „Ten bychom chtěli do budoucna rozšiřovat o další diagnózy, například o rakovinu močového měchýře. Zároveň bychom se chtěli zaměřit na Alzheimerovu chorobu,“ odhalují plány.
Duchovnímu otci celého projektu Spirosovi Tavandzisovi pomohla dvouletá zkušenost od základů změnit názor na psy. „V dětství mě pokousal pes, což poznamenalo můj vztah k nim. Moc jsem jim nerozuměl. Teď už více chápu jejich svět. Jsou to úžasná zvířata.“
Hlavní zprávy
Jak může skvělý psí čich pomoci lidem? Odhalí i smrtelné nemoci
Většina z nás se shodne na tom, že psi mají v naší společnosti nezastupitelné místo. I příznivci koček, kteří kočkovité šelmy před hafany preferují, jistě uznají, že v mnoha ohledech psi lidem pomáhají.
Ať už se jedná o pomoc nevidomým, či hledání drog a výbušnin a v minulosti také nezanedbatelnou úlohu při lovu. A spoustu těchto užitečných činností psi zvládají díky svému skvělému čichu.
Jak však funguje a co nečekaného navíc dokáže?
Fascinující čich
Psi totiž mají v nosní dutině specializované buňky a celkově se mohou pochlubit až třicekrát vyvinutějším čichem nežli lidé. V důsledku se tak pro ně jedná o důležitější smyslový orgán než třeba zrak.
Kombinace vyvinutější nosní dutiny, až čtyřicetinásobně většího množství nervů, které přenášejí smyslové vzruchy do mozku, a konečně i rozsáhlé části mozku věnované interpretaci čichovým vjemů vede k tomu, že psi poznávají okolní svět především díky svému čichu.
Dejte si pozor na psí chování při očichávání vašeho těla.
Pes – nejlepší pomocník člověka
Fantastický psí čich se lidem stále nepodařilo kompletně pochopit, a tak se každou chvíli objeví nové poznatky. Nedávné výzkumy kupříkladu sledovaly schopnost psů rozpoznat rakovinu. Podle moči dokázali psi poznat rakovinu prostaty, což by časem mohlo pomoci při diagnostice nemoci ještě dříve, nežli se nádory rozšíří.
Obdobně dokážou psi podle pachu rozeznat rakovinu plic či prsou, a to s úspěšností kolem fascinujících devadesáti procent. Z čehož lze vysoudit i užitečné doporučení – pokud si všímáte, že se váš pes při kontaktu s nějakou částí vašeho těla začne chovat divně (přesněji řečeno, na jeho poměry nestandardně), bylo by dobré zbystřit a vyhledat odbornou pomoc.
Možná totiž cítí něco, co si člověk ještě dlouho nemusí uvědomit.
Některá psí plemena dokážou i vycítit blížící se hypoglykemický šok u diabetiků, a tak zase jednou předejít problémům.
Psa lze vytrénovat i k vyhledávání pod vodou, a to ať už se jedná o velrybí výkaly (které z jistých důvodů potřebují vědci), jež se poměrně rychle po vyloučení potápějí na nedostupné oceánské dno, nebo především mrtvoly. Až ve třicetimetrové hloubce dokážou cvičení psi vycítit rozkládající se tělo.
Psi ani zdaleka nejsou jen roztomilí domácí mazlíčci.
A navíc psi zvládnou podle čeho poznat i materiál, z něhož jsou vyrobena DVD.
Především v Asii totiž padělání datových nosičů přidělává policii vrásky (ano, v Asii stále frčí DVD), a tak se možnost vytrénovat psy na odhalení polykarbonátů, z nichž bývají falešná DVD vyrobena, opravdu hodí. Jak vidno, pejsci tedy nemusí být jen příjemnými mazlíčky, nýbrž velmi rozmanitě užitečnými pomocníky člověka.
Psi umí odhalit rakovinu. Nový výzkum popsal, jak jsou úspěšní
video
Psi odhalují rakovinu
V Itálii teď testují, do jaké míry je čtyřnohý přítel člověka schopný detekovat rakovinu prostaty. Psí schopnosti by totiž mohly pomoci ve vývoji přístrojů pro přesnější diagnózy.
Psí vojáci se uplatňují i v medicíně
Učí se čelit svému strachu, ignorovat střelbu za zády a bezpečně najít výbušninu. Absolventů má tato na první pohled vojenská akademie za rok dvě desítky – jen to nejsou lidé, ale psi. V Toskánsku je pro armádní využití cvičí už od roku 2002. Osvědčovat se ale začínají kromě pole bitevního i na tom lékařském.
„Nejsou to normální psi, procházejí různým výběrem se špičkovými profesionálními trenéry. Pokud si pes, který vyhledává drogy, může dovolit nějakou chybu, pes, který vyhledává miny, si nemůže dovolit ani jednu – to by pro vojáky znamenalo smrt,“ uvádí urolog Gianluigi Taverna z klinického institutu Humanitas.
Umí psi poznat rakovinu?
Už dřív se ukázalo, že psi dokážou u člověka pomocí čichu rozpoznat rakovinu kůže. Italský tým na základě vzorků moči testuje, do jaké míry si speciálně vycvičení psi poradí s diagnózou rakoviny prostaty.
Lorenzo Tidu, veterinář z Veterinárního vojenského centra v Grossetu vysvětluje, jak celý proces vypadá: „Vzorky jsou zmražené až do chvíle, kdy je proveden test, takže se molekula, kterou by pes měl rozpoznat, nerozptýlí.“ Pokud pes rakovinu prostaty rozpozná, zůstane u vzorku sedět. V opačném případě pokračuje dál.
Další články o psech na webu ČT24
Ukázalo se, že psi uspěli v případě, kdy sami lékaři o prostatickém onemocnění pacienta nevěděli – nemohli tedy zvířata nijak ovlivnit. „Jeden vzorek patřil někomu, kdo trpěl rakovinou močového měchýře, ale i rakovinou prostaty – tu ovšem odhalila až histologická diagnóza. Pes přitom tento vzorek neopomněl ani v této situaci,“ uvedl Tidu.
Že by ale psi po boku lékařů nakonec vstoupili i na samotnou nemocniční půdu a setkávali se přímo s pacienty, to v plánu není. Poznatky chtějí odborníci využít k vývoji přístroje, který by dokázal čichový systém psa napodobit.
Co víme o psích superschopnostech?
Psům a jejich schopnosti ucítit rakovinu se vědci věnují už desítky let. Přestože je celý tento process komplikovaný a psi jsou na rozdíl od přístrojů méně spolehliví (například mají mnohem lepší výkony po obědě než ráno), ukazuje se v poslední době, jak spolehlivé psí smysly jsou.
Tomuto tématu se dlouhodobě věnuje profesor Otto Hackner. V odborném časopise JorunalOf Breath Research popsal ve dvou pracích, že psi jsou úspěšní v 78,6 procenta odhalování nádorů, což znamená, že téměř každý čtvrtý vzorek určí špatně.
Oproti psům, kteří mají odhalovat drogy a výbušniny, je to výrazně horší výsledek – ti jsou úspěšní v 85–95 procentech všech případů.
Psi se do lidí umí vcítit, pomůžou vědcům při odhalování příčin autismu
Vím, že to víš. Za tímhle jednoduchým souvětím se skrývá poměrně komplikovaný myšlenkový proces, díky kterému chápeme pocity, potřeby či záměry lidí kolem nás. Umíme si třeba představit, co komu udělá radost a co koho naštve. Díky tzv.
teorii mysli nemají diváci Shakespearova Othella problém s tím, aby se vžili do mouřenínovy žárlivosti nebo si představili závist intrikána Jaga. Ve zvířecí říši je teorie mysli mnohem vzácnější. Ve velmi jednoduché podobě ji zvládají třeba lidoopi nebo krkavci.
Nyní se k nim přiřadil i pes.
Prokázali to vědci z Veterinární univerzity ve Vídni, když podrobili psy jednoduchému testu. Zvíře pozorovalo dvě osoby. Jedna schovala psovu oblíbenou pochoutku do jedné z vícera neprodyšně uzavřených schránek.
Druhá nebyla schovávání přítomna, anebo si zakryla oči, aby neviděla, kde pochoutka skončila. Pes na žádnou ze schránek neviděl a potravu nemohl vyčenichat. Jedna i druhá osoba mu ale na některou z nádob ukázala.
Jak se pes rozhodne? Uvědomí si, kdo může vědět, kde je potrava schovaná? Jak dokládají výsledky pokusů publikované ve vědeckém časopise Animal Cognition, pes se řídí v sedmdesáti procentech případů nápovědou osoby, která ví, kde potrava je. Znamená to, že se pes dokáže vcítit do postavení obou lidí a umí posoudit, co mohou a co nemohou vědět.
To byla ale ta jednodušší část zkoušky, které vědci podrobili své psí spolupracovníky. V dalším experimentu vstoupila do hry třetí osoba. Ta schovala potravu do jedné ze schránek, ale psovi následně nijak nenaznačovala, kde se potrava skrývá.
Ze zbývajících dvou lidí, jeden ukrývání potravy viděl a druhý nikoli. Oba pak psovi ukážou na nějakou schránku. Pozná pes, na čí pokyn se má spolehnout? Také v tomto experimentu si psi vybrali v sedmdesáti procentech možností správnou nápovědu.
Čtěte také
Druhý experiment kladl na psy mnohem vyšší nároky. Pro zvířata bylo podstatně složitější si uvědomit, kdo co ví a kdo co vědět nemůže. Psi však i tuhle výzvu velmi dobře zvládali. Jejich jednoduchá teorie mysli by jim nestačila k tomu, aby si užili podívanou na představení Shakespearova dramatu. Přesto je výkon jeho mozku úctyhodný.
„Pes si uvědomí postavení jednotlivých lidí a pochopí, kam mohou vidět a kam vidět nemohou. Na základě toho pak vyvodí, komu mohou věřit a komu nikoli,“ vysvětluje výsledky pokusů vedoucí vědeckého týmu Ludwig Huber.
Pochopení základů teorie mysli je důležité například pro odhalení příčin takových poruch, jako je autismus. V tom nám mohou být nápomocní i psi.
Související příspěvky
Náš nos je podceňovaný. Lidský čich se může měřit se psím, ukazuje studie
Psi by mohli sloužit místo mamografů. Ve Francii vyčmuchali pacientky trpící rakovinou prsu
Britští vědci vyvíjejí robotického psa. Měl by pomáhat starším a osamělým lidem
autor: Jaroslav Petr