Národní park České Švýcarsko spolu se sousedním Saským Švýcarskem představují ideální místo pro odpočinek a načerpání nových sil. Přirozená krása krajiny s romantickými zákoutími, lidovou architekturou a krásnými vyhlídkami vybízí k objevování a poznávání.
Kromě tradiční pěší turistiky si zde místo našla i cykloturistika, golf, či výlety lodí. České Švýcarsko je nositelem významného ocenění „Evropská destinace nejvyšší kvality za Českou republiku v kategorii Cestovní ruch a chráněné oblasti“. Tento titul řadí České Švýcarsko mezi nejvýznamnější evropské turistické regiony.
Přijměte prosím naše pozvání a seznamte se s krajinou plnou skalních roklí, vyhlídek a podstávkových domů.
Večer z Křídelních stěn – foto Zdeněk Patzelt
Čtvrtý národní park v České republice byl založen v roce 2000. Jeho úkolem je jednoduše řečeno chránit bohatství unikátního komplexu majestátních pískovcových měst a skalních stěn, jedinečných endemitů jak z říše rostlinné, tak i živočišné. V praxi to ale znamená především pokusit se vrátit krajině její přirozený ráz, který člověk v poslední době dost pozměnil.
A tak se péčí národního parku vrací do Českého Švýcarska typické jedle bělokoré, sokoli stěhovaví, ale také lososi, jejichž důsledné vysazování už umožnilo návrat dospělých jedinců z Atlantského oceánu zpátky, do vod Kamenice.
Naše výlety do skal a hlubokých lesů tedy mohou být obohaceny vědomím, že jsme jen svědky nejen jejich druhohorní minulosti, ale také živé, přirozené a zdravé současnosti.
Národní park Saské Švýcarsko
Národní park Saské Švýcarsko je jediným národním parkem v Sasku a je jediným skalním národním parkem v Německu. Prudká vzdorovitost kdysi Labské pískovce ochránila před proměnou v moderní kulturní krajinu. Status národního parku propůjčený v roce 1990 zajišťuje, že tomu tak zůstane i v budoucnosti.
Vydejte se s námi na fascinující cestu časem geologickou a biologickou minulostí našeho kontinentu. Objevte fosilní zbytky z období křídy i zástupce flóry a fauny z doby ledové, kteří zde stále žijí. O těchto a jiných vzácnostech Saského Švýcarska vám rádi prozradí více zaměstnanci správy národního parku.
Affensteine v Saském Švýcarsku – foto M. Rak
Usnadněte si plánování dovolených. Využijte náš bezplatný informační servis. Dozvíte se od nás vše, co potřebujete vědět pro vydařený pobyt Českosaském Švýcarsku. Najdeme vám správné ubytování, doporučíme výletní cíle, túry, kulturní a sportovní akce, dáme vám tip, který znají jenom místní. Těšíme se na vaši poptávku.
Dům Českého Švýcarska
- Krinické nám. 1161/10, 407 46 Krásná Lípa
- telefon +420 412 383 413
- [email protected]
Jedinečný a krásný klenot Českého Švýcarska, vážný kandidát na jeden z divů světa. Šestnáct metrů vysoký a sedmadvacet metrů široký majestátní skalní most, je nejlépe obdivovat z okolních vyhlídek.
Teprve tady totiž pochopíme, že je to skutečná brána do světa úchvatných skalních měst, romantických říček, zadumaných údolí i malebných vesnic, že je to královna téhle krajiny, se kterou se nesejít znamená nebýt v Českosaském Švýcarsku.
Máte rádi divočinu? Pak jste tu správně. Stolové hory, skalní jehly a rokle Českosaského Švýcarska nenabízejí pouze působivé motivy pro fotografie, ale také jedinečnou rozmanitost životního prostoru pro rostliny a zvířata. Daří se zde druhům, které na jiných místech již dávno vymizely. Vyhlížejte lososa, vydru, rysa, sokola stěhovavého nebo ledňáčka a mnohé další…
Řeka Labe je ona umělkyně, která dala kdysi Labským pískovcům jejich tvar. Po miliony let tu spolu s jejími přítoky vytvářela ze sedimentů období křídy křehkou skalní krajinu, romantické rokliny a údolí Českosaského Švýcarska.
Dnes je řeka Labe také starostlivá průvodkyně hostů: kdo se vydá podél jejího toku, uvidí mnoho z nejdůležitějších pozoruhodností, aniž by se musel příliš namáhat.
Nechte se unášet na kánoi nebo na nafukovacím člunu, můžete jet na kole po dobře vybudované Labské cyklostezce nebo si vychutnat míjející panorama na jednom z láskyplně restaurovaných kolesových parníků.
Romantická příroda Hřenska je korunována skalnatým kaňonem říčky Kamenice, kolem níž se zdvihají stěny vysoké místy až 150 metrů . Část cesty lze projít pěšky, a je to zážitek nad jiné – úzké lávky, skalní tunely, převisy…
Vrcholem jsou ale právě místa, kam se člověk nedostane bez loďky. Právě Edmundova soutěska je místem skutečněˇ nezapomenutelným.
Bezmála kilometrová projížďka na pramičce vedené zkušeným převozníkem se tu odehrává vlastně úplně stejně, jako tomu bývalo na konci 19. století.
Jedním ze symbolů Českého Švýcarska je i krytá vyhlídka vybudovaná na ostré Mariině skále, součásti nádherných Jetřichovických skal. Už v první polovině 19.
století se odtud mohl kochat úchvatným výhledem kníže Ferdinand Kinský, který tu nechal zbudovat první altán a skálu pojmenoval podle své ženy. A výhled je to skutečně dechberoucí ….
A to jen pár kroků odtud čekají další historií prověřené vyhlídky – Rudolfův kámen, Vilemínina vyhlídka…
Na skalním ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice tyčí se barokně klasicistní dominanta města Děčína. Historie děčínského zámku byla ponejvíce spjata s rodem Thun-Hohensteinů a pak také – bohužel – s pobytem a postupnou devastací čtyř armád, z nichž zejména centrální lazaret sovětských okupantů přivedl komplex budov na sám okraj zkázy.
Za poslední léta se ale povedl malý zázrak a někdejší perla byla vyhrabána z popela. Prohlídková trasa je rok od roku delší a atraktivnější – návštěvníci si mohou zámecké komnaty prohlídnout třeba i v noci.
Největšími turistickými magnety jsou pak Dlouhá jízda stoupající k zámku kolem barokní Růžové zahrady a jižních teras, úchvatná konírna se sloupořadím a křížovou klenbou anebo panoramatická Thunovská vyhlídka.
České a Saské Švýcarsko, to není jen jedinečná a úchvatná krajina, jsou to výrazné a malebné stopy lidského osídlení. Je to lidová architektura, domy a domky, které po desetiletí srůstaly se skalami a lesy a vytvořily tak skutečnou unikátnost tohoto území. Jestliže je totiž něco, co jinde na světě neuvidíte, pak jsou to podstávkové domy.
Jde vlastně o spojení slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce. Jejich konstrukce je fascinující, ale pro člověka, který jen tak bloudí krajinou, je daleko podstatnější, že jsou krásné a že spoluvytvářejí charakter a ráz krajiny.
Stojí za to se kvůli nim vydat třeba do Vysoké Lípy, Janova, Bad Schandau (domky sedmi bratří) nebo Hinterhermsdorfu, najdeme je ale prakticky v každé vesnici.
Více o lidové architektuře se dočtete zde.
Köglerova stezka je historicky vzato nejstarší česká naučná stezka. Už v roce 1941 ji otevřel a propagoval Rudolf Kögler. Stezka ale po jeho smrti upadla v zapomnění a byla obnovena teprve v roce 2006.
A stálo za to, obnovit ji – prochází totiž přírodně ceněným územím Lužických hor, vede národním parkem, skalními útvary Kyjovského údolí, mezi dokonalými ukázkami lidové architektury, především podstávkových domu° , a stoupá až na vrchol Vlčí hory, k rozhledně s nádhernými pohledy až někam k Ještědu a do Krkonoš.
Je na ní 39 naučných tabulí s českým a německým textem, takže úžasný výlet je tu protkán i mnohou zajímavostí a pozoruhodnou informací – třeba Köglerovou geologickou mapou. Východiskem je Krásná Lípa, stezka tu začíná přímo na náměstí.
Objevujte tuto krásnou krajinu pohodlně a bez starostí. Využijte k tomu všech typů turistické dopravy a infrastruktury s propojením na nejatraktivnější místa Českosaského Švýcarska. Pojeďte vlakem, autobusem, parníkem, lodí nebo tramvají do skal po trati z roku 1098. Zpět se vám ani nebude chtít!
Turistický autobus – Dráha národního parku – Tramvají do skal – Parníkem do skal
I Českosaské Švýcarsko má svou tradici, umělecká řemesla, gastronomii a specifické regionální produkty, které spoluutvářejí jedinečnost tohoto krásného koutu země a současně přispívají k rozvoji místní ekonomiky a udržitelnému cestovnímu ruchu.
Dlouholetou tradici v regionu má především sklářství, nožířství, pivovarnictví či odvětví lázeňství a balneologie.To platí i pro kulinářské vyžití v regionu.
Naprostou nezbytností je jednoduchá, regionální kuchyně zvelebovaná čerstvými regionálními přísadami a velkou vášní.
Českosaské Švýcarsko je v zimě nádherné a nepřijet sem je velká škoda.
Ty křehké chvíle, kdy krajina poztrácí barvy a pod příkrovem sněhu zbude k vidění jen to podstatné, to, co přetrvá, ta jinovatkou oděná rána, větrem žíhané nebe, dny, kdy slunce zlatí, ale nehřeje, a hvězdnaté noci, za kterých měsíc hladí třpytící se stráně, to je doba, kdy cudná krajina vypráví příběhy. A kdo je moudrý, naslouchá….
Národní park České Švýcarsko se jako první pyšní titulem EDEN
Hlavní obsah
Zástupci regionu v úterý večer převzali titul od ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky. Soutěž pořádá Evropská komise od roku 2006, Česko se jí účastní letos poprvé. Přihlásilo se do ní 21 účastníků, do tříčlenného finále postoupily kromě Českého Švýcarska také Kralický Sněžník a Orlické hory – Podorlicko.
„Porota kromě samotných produktů hodnotila i to, jak probíhá komunikace s představiteli chráněného území, jak vyspělá je infrastruktura regionu nebo jak se daří spolupracovat s místní komunitou a podnikateli.
Právě spolupráce byla u některých přihlášek kamenem úrazu – nejviditelnější to bylo v případě, kdy jednu destinaci přihlásily hned dva rozdílné subjekty,“ řekla Markéta Chaloupková z agentury CzechTourism, která je garantem akce.
Vítězství Českého Švýcarska bylo podle organizátorů akce suverénní. „Tato destinace je ukázkovým modelem toho, jak úspěšně spolupracovat při rozvoji cestovního ruchu v chráněné oblasti.
Na koncepci jeho rozvoje se totiž podílí obecně prospěšná společnost společně se správou národního parku.
Ojedinělé jsou rovněž speciální ekovýchovné projekty pro základní a mateřské školy nebo procházky s certifikovaným průvodcem, které mají usměrnit návštěvnost regionu,“ zdůvodnil verdikt poroty Vondruška.
Vítěz soutěže má právo využívat při své propagaci logo EDEN, marketingově jej podpoří také Evropská komise a CzechTourism. Půjde například o natočení spotu, prezentace na internetových stránkách CzechTourismu nebo výroba propagačních letáků v ceně 350 000 korun.
České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků České republiky. Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici s Německem, která ho odděluje od Národního parku Saské Švýcarsko.
Českosaské Švýcarsko je typickou erozní krajinou, která se vytvořila po ústupu křídového moře v několik set metrů hlubokých vrstvách mořských sedimentů. V roce 2000 byla nejcennější území o rozloze 79,25 kilometru čtverečních na české straně vyhlášena národním parkem, v Německu to bylo o deset let dříve. Česká i německá strana usilují o zápis území na seznam UNESCO.
Do projektu EDEN je zapojena dvacítka evropských zemí. Národní vítězové tvoří celoevropskou spolupracující síť, kde si jednotliví členové vyměňují informace o udržitelném cestovním ruchu. Příští rok budou tématem vodní plochy.
Hlavní zprávy
Výsledky monitorování a jejich využití v praxi – České Švýcarsko
Zvláštní číslo
Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo
autoři: Luboš Kala, Tomáš Salov
Jedním ze zásadních úkolů moderní ochrany přírody je hledání a nacházení rovnováhy mezi využíváním přírody a krajiny pro potřeby člověka a omezováním lidských aktivit v chráněných územích.
Zaměříme-li se na oblast turistického, rekreačního a sportovního využívání takových území, lze základ pro diskusi spatřovat již v samotném vyhlášení chráněného území, kdy na straně jedné jsou uvedeny v platnost přísnější ochranné podmínky, jdoucí ruku v ruce se vznikem určité značky jakosti, která zvyšuje návštěvnickou atraktivitu téhož předmětu ochrany. Monitorování návštěvnosti a jejích dopadů na přírodní prostředí je proto logickou součástí činnosti správy chráněného území, přičemž množství návštěvníků je při sledování souvislostí mezi rekreačním využíváním území a stavem přírodního prostředí jedním z nezbytných indikátorů.
Pohled do minulosti
Sledování návštěvnosti Národního parku České Švýcarsko (NPČS) probíhalo již od jeho vzniku v roce 2000. Zpětnou vazbu poskytovala především pozorování či namátková krátkodobá sčítání prováděná pracovníky správy parku1, která vykazovala, že návštěvnost má meziročně vzrůstající charakter.
Jejich vypovídací hodnota však byla nízká a docházelo i k rozporování tohoto tvrzení, zejména ze strany aktérů usilujících o rozvoj cestovního ruchu v regionu, kteří podkládali svá tvrzení poklesem objemu tržeb v restauracích či nízkými příjmy obcí z poplatků za ubytování.
Reálné trendy v návštěvnosti nebylo možné spolehlivě sledovat ani na základě údajů o příjmech ze vstupného u soukromých provozovatelů atraktivit přímo na území národního parku pro jejich neověřitelnost.
I proto správa národního parku zahájila již v roce 2005 systematické sledování návštěvnosti pomocí automatických sčítacích zařízení a v roce 2008 tuto aktivitu ještě rozšířila v rámci svého projektu Komplexní monitoring přírodního prostředí v národním parku České Švýcarsko, podpořeného z Finančních mechanismů EHP/Norsko.
Výběr lokalit
Protože do Národního parku České Švýcarsko vede značné množství přístupových cest, není možné zjistit přesný celkový počet návštěvníků parku v určitém časovém období.
Pro monitorování návštěvnosti tak byly vybrány lokality, které leží na nejvýznamnějších turistických trasách, přeshraničních cestách do Národního parku Saské Švýcarsko a výběrově i v první zóně NPČS.
Hlavním záměrem je v prvním případě pozorování toku turistů jednotlivými lokalitami v čase, ve druhém sledování vzájemné výměny turistů mezi oběma národními parky a konečně v posledním sledování ilegálních průchodů územím s nejvyšším stupněm ochrany.
Při spuštění automatického sčítacího systému v dubnu 2005 bylo obsazeno devět lokalit. V roce 2008 došlo díky grantu z Finančních mechanismů EHP/Norsko k rozšíření na 15 lokalit, což odpovídá i současnému stavu.
Instalace automatických sčítačů ve vybraných lokalitách vychází z charakteristik využité technologie a obecných pravidel, které ovlivňují relevantnost naměřených dat. Především je třeba vyloučit místa s předpokládanými vícenásobnými průchody týchž osob, např.
v blízkosti odpočívadel, informačních panelů nebo jiných bodů zájmu. Běžně užívané technologie zaznamenávají dvě osoby jdoucí vedle sebe jako jednu, a proto je vhodné vybírat pro umístění sčítače přirozeně nebo uměle vytvořená úzká místa.
Na širokých cestách, kde zúžení není možné dosáhnout, se pomocí empirického šetření stanovuje přepočítací poměr reálného počtu turistů a záznamů automatického sčítače. Hodnota tohoto poměru ve zkoumaných lokalitách NPČS dosahuje hodnot okolo 1,5.
Stejným způsobem lze rozlišit i jednotlivé skupiny návštěvníků na cyklisty, pěší nebo jezdce na koních.
- Lokality na nichž probíhá monitorování v Národním parku České Švýcarsko. Zdroj: Archiv Správy Národního parku České Švýcarsko
- Technologie sčítání
Při úvahách o zřízení automatického sčítacího systému byl v roce 2005 proveden průzkum dostupných technologií na trhu.
Nepodařilo se však nalézt žádné běžně prodávané zařízení, a proto byly pro tyto účely vyvinuty ve spolupráci s obecně prospěšnou společností NISA, zabývající se koordinováním šetrného cestovního ruchu v Libereckém kraji, sčítače fungující na bázi infračervené závory mezi dvěma kovovými sloupky. Přerušením paprsku při průchodu návštěvníka docházelo k načtení impulsu do paměti sčítací jednotky. Data byla ukládána každý den od 8 do 20 hodin v intervalu 15 minut.
V roce 2008 bylo v souvislosti s projektem Komplexní monitoring přírodního prostředí v Národním parku České Švýcarsko provedeno výběrové řízení na zajištění služby sledování návštěvnosti na 15 lokalitách po dobu 30 měsíců.
Z něj jako vítěz vzešla obecně prospěšná společnost Partnerství, která nabídla monitorování pomocí automatických sčítačů Eco-counter, využívaných v národních parcích po celém světě.
Jejich hlavní výhodou je menší nápadnost v přírodě, jednoduché stahování dat, desetiletá záruka na životnost baterií v zařízení a možnost směrového sčítání.
Sčítače Eco-counter využívají pyroelektrické senzory, tj. technologii založenou na záznamu skokové změny teploty, kterou vyvolává průchod návštěvníka.
Záznam dat probíhá 24 hodin denně, nepřetržitě po celý rok, a to v hodinových intervalech. Na šesti lokalitách je kromě celkového počtu průchozích odlišován i směr jejich pohybu.
Senzor i datová jednotka, do níž se ukládají naměřené údaje, jsou umístěny v kovovém sloupku s dřevěným krytem.
- Monitorovací turniket v Národním parku České Švýcarsko
- Foto Z. Patzelt
- Správa sčítačů a získaných dat
Správa zahrnuje pravidelnou kontrolu funkčnosti zařízení na všech lokalitách a odstranění případných výpadků monitorování.
Tuto činnost vykonává dodavatel služeb, s nímž spolupracují strážci národního parku, zejména při řešení případů úmyslného zakrytí otvoru senzoru odpadky, větvičkami atd.
Díky umístění senzoru i datové jednotky do zamykatelného kovového sloupku s dřevěným krytem se podařilo eliminovat škody způsobené v důsledku vandalismu. Tento způsob zabezpečení navíc umožnil pojistit zařízení pro případ ztráty nebo poškození.
Data jsou ze sčítačů získávána v měsíční periodě manuálním odečtem pomocí kapesního počítače. Poté jsou zálohována na FTP serveru, odkud si je do svého počítače mohou stáhnout všichni autorizovaní uživatelé. Práce s daty probíhá v prostředí specializovaného softwaru Eco-PC.
Ten umožňuje nejen vyhodnocování stavů a trendů v různých časových periodách a intervalech, ale také export do podoby tabulek nebo grafů. V programu Eco-PC je možné provádět i úpravy dat.
Jedná se především o jejich doplňování (extrapolaci) v případech zakrytí senzoru nebo naopak eliminaci neodůvodněných vysokých hodnot, které vznikají např. úmyslným načítáním jednotek. Při úpravách je klíčové zachovat odchylky vzniklé z reálných příčin.
Zkušenosti ukazují, že právě takto neupravená data mají pro pozdější zpracování největší vypovídací hodnotu. Díky nenáročné správě zařízení i dat hodlá správa národního parku po skončení projektu sčítače od Partnerství, o.p.s. převzít a provozovat ve vlastní režii.
- Graf 1 Návštěvnost lokality Turistický most, leden–březen 2010. Zdroj: Archiv Správy Národního prku České Švýcarsko
- Využití dat a rozvoj monitorování
Prvořadým cílem správy národního parku je vytvoření dlouhé datové řady využitelné při uvedení do souvislostí s jinými jevy jako podklad pro návazné výzkumy2, na jejichž základě bude možné rozhodování o konkrétních managementových opatřeních v daných lokalitách. Již nyní umožňují získaná data vyhodnocování řady jevů krátkodobějšího charakteru, souvisejících například s činnostmi v oblasti práce s veřejností či opatřeními v oblasti řízení návštěvníků.
Sledování návštěvnosti na území Národního parku České Švýcarsko na současných 15 lokalitách je zajištěno do roku 2018. Svým charakterem je monitorování návštěvnosti za využití automatických sčítačů pilotním projektem, který nepochybně poskytne řadu cenných zkušeností a poznatků.
V současné fázi projektu je zejména třeba uvažovat o optimalizaci sítě sčítacích bodů, například o jejím doplnění tak, aby poskytovala přesnější obraz o návštěvnických proudech v oblastech, které v nedávné minulosti byly z turistického hlediska marginální, a v nichž lze předpokládat nárůst návštěvnosti zejména v důsledku rozvoje návštěvnické infrastruktury vně národního parku.
- Dlouhodobé poznatky o vývoji návštěvnosti Národního parku České Švýcarsko však především budou znamenat posun v oblasti rozhodování o managementových opatřeních majících dopad na návštěvníky, a to jak ve smyslu řízení návštěvnosti prováděného v zájmu ochrany přírody, tak i ve smyslu rozvoje území pro naučné, poznávací a rekreační aktivity.
- Graf 2 Porovnání návštěvnosti v letech 2007–2009 na Třech pramenech, rozcestípři silnici z Hřenska k Mezní louce. Zdroj: Archiv Správy Národního prku České Švýcarsko
- Příklady zajímavých dat z monitorování návštěvnosti
Tip na výlet V zimním období patří k oblíbeným cílům návštěvníků ledové útvary, tzv. ledopády v severovýchodní části NPČS. Prostřednictvím tiskové zprávy a informace na internetových stránkách správy národního parku byla veřejnost na ledopády upozorněna 15. ledna 2010.
Z grafu 1 je dobře patrný vliv medializace tohoto přírodního fenoménu; při porovnání s daty z předchozího roku je návštěvnost o víkendech více než dvojnásobná. Anomálie v druhém týdnu po zveřejnění informace je způsobena souběhem medializace a organizovaného turistického pochodu.
Na přírodní prostředí tento nárůst návštěvnosti měl minimální negativní dopady, a to díky včasné instalaci dočasného informačního systému přímo v terénu, který minimalizoval pročet bloudících turistů.
Rekordy na lokalitě Tři Prameny Lokalita Tři Prameny je významným nástupním místem pro návštěvu nejpřitažlivějšího skalního objektu v Českém Švýcarsku, Pravčické brány. Z hlediska počasí byly srovnatelné roky 2007 a 2009. V roce 2008 byla dlouhá zima a návštěvnost v dubnu minimální; ke kompenzaci došlo o měsíc později.
V roce 2009 byla návštěvnost lokality za porovnávané období nejvyšší. Důvody pro to mohou být nominace (a tedy medializace) Pravčické brány do soutěže o sedm přírodních divů světa (provedená nezávisle na Správě NP České Švýcarsko), v úvahu však připadá také vliv ekonomické krize, jejímž důsledkem mohla být preference destinací v Česku před zahraničními.
Navzdory rostoucímu počtu návštěvníků média v roce 2009 informovala o klesajících tržbách poskytovatelů služeb. Slepá uličkaNa jaře 2009 došlo v důsledku jarní vody k protržení hráze Divoké soutěsky. Návštěvnická veřejnost tím ztratila možnost hojně vyhledávané přepravy na loďkách a z přístupové cesty se stala slepá ulička končící na molu.
Zajímavé je, že průběh návštěvnosti lokality v roce 2009 zhruba kopíruje návštěvnost v roce 2008, i když absolutní čísla jsou výrazně nižší; naměřené počty průchodů poklesly zhruba na pětinu hodnot předchozího roku. Reálná návštěvnost Soorgrundu odpovídá zhruba polovině načítaných impulsů, neboť se návštěvníci vrací po shodné trase. L.
Kala působí jako projektový manažer ve společnosti Partnerství, o.p.s. T. Salov je tiskovým mluvčím Správy Národního parku České Švýcarsko1 Výjimkou byla práce Základní ukazatele rekreačního a turistického využívání Národního parku České Švýcarsko a hodnocení jeho managementu veřejností, RNDr. M. Čihař, CSc. a kol.
, listopad 2000 2 Studií využívající data z automatického monitorování návštěvnosti je Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního a turistického ruchu na ekosystémy Národního parku České Švýcarsko, provedená KOLPRON CZ, s.r.o., 2005–2007
Vývoj cestovního ruchu v Českém Švýcarsku v datech
Od romantismu k evropské excelentní turistické destinaci v datech
Počátkem 19. století nastává pod vlivem postromantismu rozvoj turistiky jako způsobu trávení volného času a poznávání krajiny. První turistické stezky vznikly na levém břehu Labe roku 1818 jako doplněk léčebného areálu lázní v Horním Žlebu.
Ve 30. letech 19. století začali Kinští systematicky zpřístupňovat své panství na Jetřichovicku. Vznikly vyhlídkové chatky na Vilemínině stěně, Rudolfově kameni a na Mariině skále.
V roce 1878 vznikl v Děčíně po vzoru alpských spolků Horský spolek pro České Švýcarsko(Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz), který se zasloužil o turistické zpřístupnění oblasti. Východní část Českého Švýcarska, Šluknovský výběžek a Lužické hory, spravoval Horský spolek pro nejsevernější Čechy(Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen).
V roce 1881 Clary-Aldringenové vybudovali pod Pravčickou bránou hotel Sokolí hnízdo a v roce 1892 byl na Mezní louce postaven honosný hotel Mezní Louka.
V roce 1881 nechal Edmund Clary-Aldringen postavit rozhlednu na Růžovském vrchu, kde byl později přistaven hostinec.
Mezníkem v rozvoji turistiky bylo otevření plavby na pramicích v Edmundově soutěsce dne 4. 5. 1890, v roce 1898 následovala Divoká soutěska.
Po 1. a 2. světové válce nastal útlum cestovního ruchu.
Po roce 1960 vznikaly tělovýchovné jednoty, rozvíjela se odborářská, podniková a dětská hromadná rekreace. Novým jevem se stal tramping a chalupářství.
- V roce 1972 vznikla Chráněná krajinná oblast Labské pískovce a po vzniku Národního parku České Śvýcarsko v roce 2000 cestovní ruch strmě nabývá na významu.
- V roce 2001 byla založena obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, jejímž posláním je šetrný rozvoj regionu Českého Švýcarska a destinační management.
- V roce 2009 udělila Evropská komise Českému Švýcarsku a obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko za kvalitní řízení cestovního ruchu v chráněném území titul Evropská excelentní turistická destinace (EDEN) jako historicky první destinaci v České republice.
- Richard Nágel, Správa Národního parku České Švýcarsko
Posláním obecně prospěšné společnosti je vyvážený rozvoj Českého Švýcarska, zajišťovaný podporou šetrného cestovního ruchu. Za osm let existence o.p.s. realizovala projekty v řádu mnoha desítek milionů Kč a průměrný počet jejích zaměstnanců se pohybuje kolem dvaceti.
K hlavním zdrojům financování patří operační programy, finanční prostředky ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), státního rozpočtu, Ústeckého kraje, Globálního fondu životního prostředí (Global Environment Facility – GEF), ale i příjmy z vlastní činnosti, jako prodej služeb a zboží. Od jednorázových projektů o.p.s.
postupně přešla k systémovému řízení cestovního ruchu, které vyústilo v založení destinační agentury. Do destinačního fondu spravovaného o.p.s. finančně přispívá více než 70 subjektů působících v cestovním ruchu, tj. poskytovatelé služeb, samosprávy nebo i orgány ochrany přírody.
Vybrané prostředky slouží jako vlastní vklad k žádostem o dotace nebo i na přímou realizaci menších projektů v cestovním ruchu. Hlavní výhodou tohoto modelu spolupráce státního a nevládního sektoru je, že cestovní ruch je řízen ve shodě s potřebami státní ochrany přírody, která se tak přímo podílí na destinačním managementu.
Hlavní projekty realizované v o.p.s. České Švýcarsko
- Vydávání publikací o Českém Švýcarsku
- Integrovaný management ekosystémů Českého Švýcarska
- Provozování sítě informačních center v Českém Švýcarsku
- Provozování hlavního návštěvnického centra Českého Švýcarska s multimediální expozicí a programy ekologické výchovy a osvěty v Domě Českého Švýcarska
- Provozování Konferenčního centra šetrného cestovního ruchu
- Opakovaný zisk titulu Nejlepší turistický produkt v ČR na veletrhu cestovního ruchu Regiontour
- Pasportizace podstávkových domů
- Obnova drobných sakrálních památek
- Zajišťování provozu turistického autobusu
- České Švýcarsko získalo titul Evropská excelentní turistická destinace, udělovaný Evropskou komisí
Zdeněk Patzelt
FOTO: České Švýcarsko je rájem na zemi
Hlasujte v anketě o nejpopulárnějšího fotbalistu na Děčínsku Alice Klaubenschalková
Krásná Lípa – Turisticky atraktivní oblast zvítězila i u odborné poroty v soutěži o titul Excelentní evropská destinace.
Pohled na Mariinu vyhlídku z Vilemíniny stěny | Foto: DENÍK/Radek Šich
Excelentní evropská destinace. Tak tou se stalo České Švýcarsko v soutěži Eden, kterou vyhlásila Evropská komise a v rámci České republiky ji organizovala agentura CzechTourism ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Letošní soutěž byla zaměřena na speciální téma: Cestovní ruch a chráněné oblasti.
„Do národního kola se přihlásilo jednadvacet destinací z chráněných území České republiky.
Odborná komise jako nejlepšího vybrala právě České Švýcarsko,“ neskrývala potěšení Dana Štefáčková z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko v Krásné Lípě.
Doplnila, že zástupci společnosti se zúčastní slavnostní ceremonie předávání cen na zasedání Evropského fóra pro cestovní ruch na podzim roku 2009.
„Toto významné ocenění vnímám zejména jako zhodnocení mnoholeté a intenzivní partnerské spolupráce destinačních manažerů, podnikatelů, samospráv, správ chráněných území a mnoha dalších, kteří se sounáležitě sdružili v destinačním fondu Českého Švýcarska“, komentoval vítězství předseda správní rady Radek Vonka.
Odměna za tvrdou práci
Výroku poroty ale předcházela tvrdá práce všech, kteří se na úspěchu podíleli. „Odborná komise totiž nejprve prozkoumala všechny písemné dokumenty, jež s rozvojem České Švýcarska souvisí a poté přijela prozkoumat i samotný region,“ upozornila Štefáčková.
Vítězství ředitele společnosti České Švýcarsko Marka Mráze velmi potěšilo.
“Spojení České Švýcarsko – přírodní ráj a excelentní destinace v sobě nejen skrývá velký marketingový potenciál, ale zároveň nás zavazuje k zachování a zvyšování mimořádné kvality tohoto regionu pro návštěvníky i místní obyvatele,“ řekl.
Pro cenu si osobně zajel na slavnostní vyhlášení do Brna, kde ji společně s manažerem turistiky Davidem Pastvou převzal z rukou ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky.
Ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda uvedl, že úspěch regionu v soutěži o evropskou destinaci nejvyšší kvality je především dokladem skutečnosti, jak vysoký potenciál pro rozvoj regionu představují velkoplošná chráněná území.
„Jsme přesvědčeni, že ocenění je velkou motivací, ale také nastavenou laťkou pro poskytovatele služeb nejen v cestovním ruchu,“ dodal Benda.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
- Národní park České Švýcarsko,
- Krásná Lípa,
- soutěž,
- Švýcarsko,
- Česko,
- Evropská komise,
- CzechTourism,
- Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky,
- Rostislav Vondruška,
- Marek Mráz,
- cestovní ruch,
- chráněné území
Renault Grand Scenic koupeno v D, dovezeno Renault Clio koupeno v D, dovezeno Renault Laguna koupeno v D, dovezeno Hyundai i30 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Hyundai Atos první majitel, koupeno v CZ Hyundai i30 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Hyundai iX35 servisní knížka, koupeno v CZ Hyundai iX20 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO