Prosecco je jen z Itálie

Prosecco je jen z Itálie

Italové milují bublinky, není proto žádným překvapením, že patří mezi světové velmoci v jejich výrobě. Stylem mohou být italská šumivá vína celkem rozdílná a tak není na škodu se v nich trošku zorientovat ☺ Pojďme se tedy podívat na čtyři nejvýznamnější představitele italských šumivých vín – Prosecco, Lambrusco, Asti a Franciacorta. A pro začátek ještě 2 důležité pojmy ☺ Na začátku 20. století se začal v Itálii používat výraz „spumante“, ten označuje klasické šumivé víno s vyšším tlakem v lahvi a perlením, s alkoholem minimálně kolem 9 %. Druhým typem je „frizzante“ – „jemně perlivé víno“ s alkoholem  4 – 6 %.

Prosecco

Prosecco je jen z Itálie

Prosecco je pro nás srdcovou záležitostí a proto nelze ani začít ničím jiným. A není jedničkou jen pro nás, tyhle bublinky už jsou tak světové, že v celosvětovém prodeji už předstihly i šampaňské.

Pro výrobu Prosecca byl zlomový rok 1895, kdy byla vynalezena metoda druhotného kvašení v nerezových tancích – tedy metoda Martinotti-Charmat.

A čím je Prosecco tak typické a co ho odlišuje od ostatních italských šumivých vín? Je se svým svěžím, lehkým a příjemně ovocným charakterem ideální pro každodenní popíjení, velmi dobře se hodí jako aperitiv, ale doplňuje i řadu vynikajících pokrmů zejména italské, ale překvapivě také asijské kuchyně.

Vína mají aroma a chuť bílých jarních květin, citrusových plodů, meruněk, zelených jablek a hrušek.

Základ tvoří odrůda Glera (dříve nesla tato odrůda název Prosecco) a až 15 % Prosecca pak mohou tvořit příměsi dalších odrůd Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Glera lunga, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio a Pinot Nero. Prosecco se doporučuje konzumovat jako mladé. Nejlepší Prosecca se dělají v rámci dvou DOCG oblastí: Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG (z této oblasti pro vás dovážíme Prosecco my) a Colli Asolani DOCG.

A pokud chcete ochutnat to nejluxusnějšího Prosecco, pak sáhněte po lahvi, která má na etiketě napsáno Cartizze. Kousek od městečka Valdobbiadene najdete 107 hektarů velký přírodní amfiteátr, kterému se říká Cartizze. Oblast kopcovitě zvlněné krajiny, hustě osázené vinicemi produkuje ty nejlepší hrozny odrůdy Glera.

Díky unikátním přírodním podmínkám na zdejších vinicích dobře akumulují cukry, velké rozdíly v teplotách jsou pak ideální pro pozvolné dozrávání a tvorbu aromatických látek ve víně.

V naší nabídce najdete hned dvě vína z této unikátní oblasti – Nani Rizzi Valdobbiadene DOCG Superiore Di Cartizze Dry a Tanore Valdobbiadene DOCG Spumante Superiore Di Cartizze Dry.

Lambrusco

Prosecco je jen z Itálie

Lambrusco pochází ze střední Itálie, konkrétně regionu Emilia Romagna. Tato vína jsou unikátní svou temně červenou barvou, červených šumivých vín se na světě totiž příliš nevyrábí. Pověst tohoto vína utrpěla v druhé polovině 20.

 století, kdy světové trhy zaplavila levná Lambrusca velmi špatné kvality, ale historicky patří Lambrusco mezi tradiční a velmi uznávaná vína Itálie.

 Originální Lambrusco poznáte podle několika DOC oblastí – Salamino di Santa Croce DOC, Reggiano DOC, Lambrusco di Sorbara DOC, Lambrusco di Modena DOC nebo Lambrusco Grasparossa di Castelvetro DOC.

Lambrusco se vyrábí jak suché (secco), tak polosuché/polosladké (amabile) a sladké (dolce). Typicky poznáte Lambrusco podle vyšší kyselinky a dobře se páruje k typicky italským pokrmům – uzeniny, těstoviny, risotto a jeho sladší varianty k dezertům.

Asti

Prosecco je jen z Itálie

Asti DOCG je bílé šumivé víno z Piemontu, které je vždy vyráběno pouze z odrůdy Moscato Bianco. Toto víno je výrazně aromatické s vyšším zbytkovým cukrem.

V chuti jsou krásně cítit tóny akácie, broskve, pomerančové květy a med, květy bergamotu. Víno je lehčí a doporučuje se vypít do dvou let od nalahvování. Doporučuje se jako tečka na závěr k dezertům nebo zmrzlině.

Asti se ročně prodá asi 100 milionů lahví, z toho 85% mimo Itálii.

Franciacorta

Prosecco je jen z Itálie

Pro toto víno je typická výroba tzv. tradiční metodou druhotného kvašení v láhvi a díky tomu i dalším svým vlastnostem se velmi často přirovnává k francouzskému šampaňskému. Původ má toto víno v Lombardii v okolí jezera Iseo.

V roce 1967 získala vína Franciacorta oficiální apelační označení DOC a nejprestižnější označení DOCG v roce 1995. Stylem jsou vína více do sucha, než je tomu u Prosecca. V chuti čekejte ovocné tóny, které často doplňuje jemná krémovost, tóny briošky nebo toustu.

Vína z této kategorie bývají plnější v ústech. Odrůdy používané pro výrobu tohoto vína jsou Chardonnay, které pokrývá zhruba 80 % výsadby, Pinot noir tvoří kolem 15 % a 5% zbývá na odrůdu Pinot Bianco.

Ta se používá výhradně v kombinaci s dalšími odrůdami a netvoří více než 50 % výsledného cuvée. Hodí se jako přípitek pro slavnostnější okamžiky i pro párování k vybraným lahůdkám.

Snad jsme vám v těch všech italských bublinkách udělali trochu jasno ☺ Cin Cin!

Prosecco – oblíbené šumivé víno ze severu Itálie

Prosecco by se s trochou nadsázky dalo označit za italské šampaňské. Toto šumivé či perlivé víno má dlouhou historii a těší se velké oblibě nejen doma v Itálii, ale i v mnoha dalších zemích světa, tu naši nevyjímaje. Prosecco je poměrně „komplikovaný“ nápoj. V následujícím článku se mu ale přesto pokusíme přijít na kloub.

Prosecco je jen z Itálie

Odrůda i víno

Nejdříve bychom se měli zaměřit na samotný název. Pojem Prosecco má totiž dva významy. Původně jde o jméno odrůdy vinné révy, která dostala svůj název podle vesnice, jež se nachází blízko italského města Terst. Jde o velmi starou odrůdu, ale v roce 2009 se její název někomu přestal líbit a od té doby se jmenuje „Glera“.

Název Prosecco pak zůstal vyhraněn pouze výslednému tekutému produktu, tedy šumivému vínu, o kterém pojednává tento článek.

Troška historie

O vínu Prosecco máme zprávy již z konce 16. století. Tehdy dostal tento nápoj svůj nynější název, ale jeho kořeny jsou údajně ještě mnohem a mnohem starší. Má jít dokonce o víno, které se pilo již v antických dobách a holdoval mu například filozof Plinius starší, jenž žil v prvním století našeho letopočtu.

Vínu se prý původně říkalo „Ribolla“. Takto se ale nazývalo více vín z různých oblastí, ne vždy stejně kvalitních. Potřeba odlišit víno z Terstu od těch ostatních vedla k novému označení „Prosecco“. Jedna z prvních zmínek obsahujících již nové jméno pochází z roku 1593.

Moderní dějiny Prosecca

Ještě v první polovině minulého století vypadalo – a především chutnalo – víno Prosecco jinak než dnes. Nápoj tohoto druhu byl poměrně sladký a zaměnitelný s některými jinými italskými víny, např. z oblasti Piemonte. S inovací výrobních postupů však vinaři docílili nové, svěží chuti a vytvořili sušší varianty nápoje.

Obrovského rozmachu dosáhlo Prosecco ke konci první dekády tohoto století. Velký úspěch zaznamenalo především na americkém trhu, kde se stalo cenově dostupnější alternativou exkluzivního francouzského šampaňského. Prosecco si oblíbili taky Britové.

Prosecco je jen z Itálie

sklenice Prosecca

Pravé kvalitní Prosecco

Podobně jako v případě šampaňského i u Prosecca existuje soubor podmínek, které musí výrobce splnit, aby mohl opatřit nápoj tímto názvem.

Prosecco musí být především vyrobeno z vinné révy odrůdy Glera, o které už jsme se zmínili. Přísady jiných odrůd pak nesmí tvořit víc než 15 % celkového obsahu. Prosecco se taky vyrábí jen v devíti italských regionech v Benátském kraji (Veneto) a kraji Friuli.

Označení mohou nést jen vína perlivá nebo šumivá (frizzante a spumante) a Prosecco má i svou ochrannou značku.

  • Prosecco DOC (Denominazione di Origine Controllata) – Základní ochranná známka vína Prosecco.
  • Prosecco DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita) – Označení Prosecca nejvyšší kvality.

Tipy na nejlepší prosecca:

Dvě metody výroby

Italské Prosecco je vyráběno dvěma metodami, které se nazývají „Charmat“ a „Champenoise“. Jaký je výrobní postup obou metod?

Výroba vína začíná ručním sklízením plodů vinné révy. Následuje výroba tzv. rmutu, hrozny jsou zbaveny stopek a umlety. Suroviny jsou poté macerovány a lisovány a na řadu přichází první fermentace s přidáním speciálních kvasinek.

Výsledek je filtrován a vzniká tzv. „tiché bílé víno“. To je víno, které nešumí a má nízký obsah CO2. Po případném míchání vín se přistupuje k druhému (druhotnému) kvašení v tancích za podpory kvasinek a cukru.

Posléze je víno podchlazeno, filtrováno a konečně lahvováno do lahví s klasickým korkovým uzávěrem.

První fáze výroby jsou při této metodě prakticky totožné jako u předchozí. Sklizeň hroznů, výroba rmutu, macerace a extrakce, lisování, fermentace a filtrace, kterou vzniká tiché bílé víno. Rozdíl přichází teprve u druhotného kvašení, které v případě metody champenoise probíhá přímo v lahvi. Následuje tzv. setřásání kalu a jeho „odstřelení“ – a nakonec korkování lahví.

Libo sladší, nebo sušší?

Prosecca lze dělit podobně jako jiná šumivá vína podle obsahu zbytkového cukru. Jde o základní rozdělení a informaci o konkrétním typu naleznete na lahvi. Jaké Prosecco si můžete vychutnat?

  • Dry – suché Prosecco obsahuje 17-32 g cukru na litr
  • Extra dry – u extra suché varianty je obsah cukru 12-17 g/l
  • Brut – obsah cukru je méně než 12 g/l
  • Extra brut – bez obsahu cukru, někdy taky „brut nature“

Jak to bude šumět?

O tomto dělení už jsme se zmínili. V závislosti na obsahu oxidu uhličitého můžeme mluvit o šumivém, perlivém nebo tichém víně.

  • Spumante – Jde o šumivé víno, jež vás okouzlí bublinkami, které ale vyprchávají velmi pomalu. Tlak v lahvi je 3,5 baru nebo i více.
  • Frizzante – Tlak v lahvi je nižší než 2,5 baru a víno obsahuje jemné bublinky, které vyprchají výrazně rychleji.
  • Tranguillo – Jde o víno bez perlení.

Jak Prosecco chutná a kdy si ho dopřát?

Prosecco je jen z Itálie

Prosecco je tradiční součástí oblíbeného míchaného drinku Aperol Spritz

Prosecco je okouzlující a přitom cenově dostupné a kvalitní šumivé víno, ve kterém se obvykle prosazují především ovocné tóny v čele s hruškami, jablky nebo i citrusovými a jinými exotickými plody.

Budete mít zájem:  Panebože, prosím, já chci být pes!

Určitě si také všimnete květinového nádechu, například aromatu jasmínu nebo lipových květů. Prosecco je ale specifické i odstíny medu, bylinek nebo ořechů, či dokonce pečiva.

Tento nápoj se skvěle hodí k přípitku, jako aperitiv, ale i jako dezertní víno. Rozumí si především s lehkou středomořskou kuchyní (ryby a mořské plody, těstoviny). Velmi oblíbený je jako součást míchaných nápojů – k nejznámějším patří drink Aperol Spritz. Prosecco se ale používá taky při vaření, např. do pravého italského rizota.

Mezi nejlepší a nejkvalitnější značky vína Prosecco patří například Anno Domini, Bedin, Andreola, Bepin de Eto, Cantine Vedova, Casa Belfi, Corvezzo, La Tordera nebo třeba Marsuret či Perlage.

Prosecco – původně odrůda, dnes název oblasti, ve které se vyrábí výborné šumivé víno

Prosecco je italské bílé víno DOC nebo DOCG vyráběné ve velké oblasti zahrnující devět provincií v regionech Veneto a Friuli Venezia Giulia, pojmenované po vesnici Prosecco. Vyrábí se z hroznů Prosecco (v roce 2009 přejmenováno EU na Glera), ale pravidla pro označení umožňují, aby až 15% vína bylo tvořeno dalšími povolenými odrůdami.

Prosecco se téměř vždy vyrábí v šumivém nebo pološumivém stylu (spumante a frizzante), ale povoleno je i tiché víno (tranquillo).

V rámci většího celku registrujeme i dvě malé leč zásadní oblasti DOCG, Conegliano Valdobbiadene Prosecco v kopcích mezi městy Conegliano a Valdobbiadene a Asolo Prosecco kolem nedalekého města Asolo.

Prosecco Superiore je vždy šumivé a pochází pouze z těchto oblastí DOCG.

V roce 2019 bylo Le Colline del Prosecco di Conegliano e Valdobbiadene zaneseno do světového kulturního dědictví UNESCO, z velké části kvůli roli regionu ve výrobě Prosecca.

Historie

V Terstu, na začátku 16. století, bylo místní víno „Ribolla“ zmiňováno v díle Natural Histori od Plinia staršího a zároveň jeho léčivé vlastnosti ocenila Livia, manželka císaře Augusta.

Potřeba rozlišit „Ribolla“ z Terstu od ostatních vín stejného jména, která se vyrábějí v Gorizii a při nižších nákladech na Istrii, vedla ke konci století ke změně názvu.

Ten vznikl na základě domnělého místa výroby – ve starověku bylo víno označováno jako „castellum nobile vinum Pucinum“, za hradem poblíž vesnice Prosecco.

První známá zmínka o názvu Prosecco je připisována Angličanovi Fynesovi Morysonovi, ačkoli jej popisoval jako Prosecho.

Moryson, který navštěvoval sever Itálie v roce 1593, se ve svých poznámkách o tomto víně zmiňoval: „Zde roste víno Pucinum, nyní zvané Prosecho, které mnohokrát oslavuje Plinius.“ a zařadil Prosecco mezi slavná italská vína: „Jedná se o nejslavnější vína Itálie“.

Způsob vinifikace, skutečný rozlišovací znak původního Prosecca, se rozšířil nejprve v Gorizii, poté – přes Benátky – v Dalmácii, Vicenze a Treviso.

V roce 1754 se slovo Prosecco poprvé objevuje v knize Il Roccolo Ditirambo, kterou napsal Aureliano Acanti.

Až do šedesátých let bylo šumivé víno Prosecco obecně spíše sladké a stěží rozpoznatelné od vína Asti vyrobeného v Piemontu. Od té doby se výrobní technologie zlepšily, což vedlo ke kvalitnějším vínům vyráběným dnes.

Podle zprávy New York Times z roku 2008 začala obliba Prosecca na trzích mimo Itálii prudce růst. Globální tržby od roku 1998 rostly o dvojciferná procenta a to i díky relativně nízké ceně. Na trh USA bylo Prosecco uvedeno v roce 2000 společností Mionetto, nyní největším dovozcem Prosecco, který také v roce 2008 oznámil „neuvěřitelný trend růstu“.

Spotřeba začala rovněž růst i ve Velké Británii, která se v polovině roku 2010 stala největším exportním trhem pro Prosecco. Spotřebuje se zde plná čtvrtina veškeré italské produkce.

Do roku 2008 bylo Prosecco chráněno jako Italské DOC oblastí Prosecco di Conegliano-Valdobbiadene, Prosecco di Conegliano, Prosecco di Valdobbiadene a Prosecco di Colli Asolani. Od roku 2009 byly již uvedené dvě oblasti povýšeny na status DOCG. Od 1.

ledna 2010 dle usnesení italského ministra zemědělství ze dne 17. července 2009 již není Prosecco názvem odrůdy (nyní se nazývá Glera), nýbrž výhradně zeměpisným označením. Toto bylo potvrzeno nařízením EG-Nr. 1166/2009 ze dne 30. listopadu 2009.

Colli Asolani Prosecco Superiore DOCG později změnil svůj název na Asolo Prosecco Superiore DOCG (v roce 2014).

Prosecco je jen z Itálie

Produkce

Na rozdíl od Champagne a Franciacorta DOCG se Prosecco obvykle vyrábí alternativní metodou Charmat – Martinotti, při které se k sekundárnímu kvašení dochází spíše ve velkých nádržích z nerezové oceli, než v každé jednotlivé lahvi, čímž se víno stává méně nákladným na výrobu a minimalizuje se jeho výrobní dobou. Ta je 30 dní. Vysoce kvalitní Prosecco, které je vyráběnou stejnou metodou je fermentováno po delší dobu, až do cca 9 měsíců (Charmat Lungo). Výrobní pravidla obou DOCG však umožňují použití tradiční metody sekundárního kvašení v láhvi, která je v Itálii známá jako Método Classico.

Pravidla DOC a DOCG umožňují, aby až 15% vína Prosecco bylo směsí Verdiso, Bianchetta Trevigiana, Perera, Chardonnay, Pinot Bianco, Pinot Grigio nebo Pinot Noir.

V roce 2008 bylo vyrobeno přibližně 150 milionů lahví Prosecco. Od té doby však zájem rapidně stoupal a aktuálně se pohybujeme na produkci přesahující 600 milionům lahví.

Od roku 2000 se hrozny Glera pěstují a víno vyrábí i v dalších zemích – včetně Brazílie, Rumunska, Argentiny a Austrálie. Nemohou se však označovat jako Prosecco.

V oblasti DOCG v oblasti Conegliano a Valdobbiadene existuje více než 150 výrobců. V Asolo DOCG přes 90 producentů.

Většina Prosecco, ať už DOC nebo DOCG, se vyrábí jako šumivé víno Spumante nebo Frizzante (perlivé víno). Prosecco DOC Spumante je nejznámější a nejoblíbenější typ. Prosecco DOC Frizzante má méně vírazné bubliny, které rychleji vyprchají. Malý podíl se vyrábí jako Tranquillo (tiché víno), bez bublin. (Tranquillo) činí pouze asi pět procent produkce a toto víno se jen málokdy vyváží.

V závislosti na zbytkovém cukru se označují jako Proseccos „Brut“ (do 12 gramů na 1 litr zbytkového cukru), „Extra Dry“ 12–17g/l nebo „Dry“ 17–32g/l. Historicky byl dominantní zejména typ Extra-Dry, ale množství Brut nyní výrazně roste.

Hrozny Glera vyrobené ve stylu Prosecco mimo DOC / DOCG mají nechráněné označení, jako je „IGT Veneto“, jsou obecně levnější a proměnlivější kvality a nelze je nazvat Prosecco. Zatímco všechna vína Prosecco jsou v současné době vinifikována jako bílá. Byla však vyrobena již i verze Rosé. Toto víno obsahuje červenou odrůdu Pinot Noir a je k dostání od ledna letošního roku.

Prosecco Superiore DOCG

V provincii Treviso v Benátsku jsou dvě DOCG Prosecco Superiore, oddělené řekou Piave. Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG se vyrábí na kopcích mezi městy Conegliano, Valdobbiadene a Vittorio Veneto.

Producenti z Valdobbiadene nedávno odstranili zmínku o Coneglianu na jejich přední etiketě a nazvali své víno Valdobbiadene Prosecco Superiore. Druhým DOCG je menší Asolo Prosecco Superiore DOCG, které je produkováno na kopcích poblíž města Asolo.

V současné době je možné v rámci Asolo DOCG kromě obvyklého sortimentu Prosecco vyrobit také „extra brut“ (0-6 g / l) a očekává se, že Conegliano Valdobbiadene tento styl brzy představí.

Strmost kopců znamená, že vše od prořezávání po produkci se provádí především ručně. Manuální aspekt, zejména pro sklizeň, dále zvyšuje kvalitu.

Podzóna Superiore di Cartizze

Kopec Cartizze je 305 metrů vysoká vinice o rozloze 107 hektarů vinic, ve vlastnictví 140 pěstitelů. Prosecco ze vlastních hroznů této oblasti, z nichž se vyrábí poměrně málo, je obecně považováno za nejkvalitnější nebo dokonce za „Grand Cru“ Prosecco.

V roce 2008 přesahovala hodnota hektaru vinné révy v Cartizze 1 mil. dolarů. Hodnota následně rostla a po roce 2015 se již bavíme o 1,5–2 milionů EUR, což je nejvíce v celé Itálii. Šumivé víno vyrobené z Cartizze bylo výrobci nedávno jmenováno Superiore di Cartizze, aniž by bylo na přední etiketě uvedeno Prosecco a to s účelem ještě více zdůraznit jeho území.

Podle místní legendy byly hrozny Cartizze tradičně sklízeny jako poslední, protože vinice byly situovány na strmých svazích, tedy těžko dosažitelné. To vedlo k poznání, že prodloužená doba zrání zlepšila chuť.

Prosecco je jen z Itálie

Shrnutí

V Itálii je Prosecco všudypřítomné. Mimo Itálii se nejčastěji používá jako apéritif nebo jako součást míchaných drinků. Stejně jako u jiných šumivých vín se Prosecco podává chlazené.

S výjimkou Col Fondo a Método Classico Prosecco většina Prosecca nekvasí v lahvi. Obvykle je víno produkováno do 3 let od sklizně. Kvalitní Prosecco však může stárnout až sedm let.

Názor, že Prosecco nemůže stárnout, byl již vyvrácen. Ochutnávka vín vyrobených v letech 1983 až 2013 (proběhla v roce 2013) prokázala jejich dlouhou životnost a to se jednalo o vína od jednoho z nejlepších výrobců.

Prosecco obsahuje minimálně 10,5 až 11,5% obj. alkoholu, v závislosti na pravidlech DOC / DOCG. Chuť Prosecco byla popsána jako aromatická a svěží, připomínající žluté jablka, hrušku, bílou broskev a meruňku. Většina variant Prosecco má intenzivní primární aroma, se svěží a lehkou chutí.

Nejčastěji se Prosecco podává nemíchané, ale vyskytuje se také v několika míchaných nápojích. Je to hlavní ingredience v původních koktejlech Bellini a Spritz Veneziano. S vodkou a citronovým sorbetem je Prosecco také součástí italského míchaného nápoje Sgroppino. U nás je v poslední době nejoblíbenější především jako součást Aperol Spritz.

Prosecco jen tak nevyšumí. Jak stoupající obliba bublin proměňuje vinařskou nabídku

Když přišlo ministerstvo zdravotnictví nedávno s reklamními spoty varujícími před riziky konzumace alkoholu, ve verzi určené pro ženy sehrálo stereotypně hlavní roli víno šumivé – nejspíše „prosečko“.

Je to však právě prosecco, které se stalo nedílnou součástí party a posezení všeho druhu a v posledních letech nakopává prodeje šumivých vín do nevídaných výšin. 

Budete mít zájem:  Dáme si do nosa – lososa!

Není v tom samo, zájem stoupá i o další šumivá vína, kterým se konečně dostává zasloužené pozornosti, a bubliny jsou tak vůbec nejvíce rostoucí vinnou kategorií posledního čtvrtstoletí. Produkce se postupně vyšvihla z 1,8 miliardy lahví na současné 3,1 miliardy a tvoří již 10 procent celosvětové vinné produkce.

Expanze samotného prosecca je ale vpravdě ohromující. Z vína, které bylo známé především v Itálii a vnímané jinde často jako pouhá složka koktejlů Aperol spritz a Bellini, jsou dnes bubliny válcující trh ve Velké Británii, USA i dalších zemích.

V roce 2008 se veškerých druhů prosecca vyrobilo zhruba 150 milionů lahví, o čtyři roky později už to byl více než dvojnásobek a objem produkce překonal region Champagne. Nyní může jít na trh potenciálně až 600 milionů lahví, a prosecco je tak drtivě nejčastější šumivé víno, na které můžete narazit. A úspěch samozřejmě slaví i u nás.

„Meziroční prodeje posledních pět let neustále rostou. Dříve šlo především o velký růst v rámci míchání s drinkem Aperol spritz.

Dnes už je však jasné, že velkou část nárůstu tvoří i prosecco rozlévané v restauracích po skleničce,“ říká zástupce společnosti Makro Cash & Carry ČR.

„Aktuální meziroční nárůst přes 15 procent je vynikající výsledek, pokud započítáme letošní dopad koronakrize a uzavření restaurací.“

Výrazný nárůst prodejů o 57 procent zaznamenal i Jiří Markuzzi, který dováží do Čech prestižní italské vinařství Nino Franco. „Sílí zájem o suché prosecco kategorie brut a extra brut i vyšších kvalitativních řad z konkrétních vinic – rive.“

Loni se do Česka oficiálně dovezlo 5,5 milionu lahví, což je meziroční nárůst o 26 procent a více než dvojnásobek stavu v roce 2016.

Prosecco u nás tvoří čtvrtinu všech prodaných šumivých vín a naše republika je na 13. místě mezi státy dovážejícími prosecco.

Čím dál širší je nabídka v běžných podnicích, ale postupně vznikají i bary vyloženě specializované právě na šumivá vína či konkrétně prosecco. 

Několik takových pod jménem Prosekárna provozuje společnost Prosecco Solo. „V posledních letech se množství lahví zdesetinásobilo. Je za tím hlavně píle v naší velkoobchodní činnosti, oslovování provozovatelů restaurací a kaváren, které mají zájem nabízet kvalitní pití, a ne jen ‚nějaké prosecco‘ k doplnění sortimentu,“ vysvětluje Tereza Matějková z Prosekárny Letná.

„V samotných Prosekárnách máme stále klienty, kteří si přejí vychutnat prosecco v podniku, ale posledních pět let narůstá trend nakupovat si lahve domů, ať už do zásoby, nebo si prostě večer skočit pro jednu nachlazenou.“

Co si vlastně představit pod názvem prosecco?

Pomineme-li všechny zajímavé a zkoumání hodné výjimky, pak jde nejčastěji o šumivé víno především z odrůdy Glera, kdy se bublinky získávají metodou Charmat (též zvanou Martinotti), tedy druhotným rozkvašením tichého vína v uzavřeném tlakovém nerezovém tanku.

Vína mají spíše bledší zelenkavo-žlutou barvu, jsou velmi čerstvá a svěží, jemnější, lehčí a s docela nízkým alkoholem okolo 11 procent, jemně florální, s dotyky citrusů a zeleného jablka. Šťavnatá, příjemně perlivá, vyvážená, lehce nasládlá.

V závěru se někdy objevuje decentní mandlově nahořklý tón. Delší zrání na kalech a nižší výnosy mohou přinést důraz na ovocitost – hrušky, meloun, bělomasé broskve – a vína jsou projevem o něco plnější, ale charakter bývá stále spíše sympaticky jemný, elegantní.

Ač existují i sofistikovanější varianty, tak většina prosecca leží a padá na čerstvosti, přístupnosti a přímočařejší aromatice, spíše než že by šlo o komplexní vína, což ovšem nutně není negativum – účel plní více než dobře.

Možná i proto jsou vnímána jako bezstarostné moderní pití, výrazně zasahují mladší klientelu, nejsou tak „nóbl“ a exkluzivní jako champagne ani považována za vína s lepším poměrem cena/kvalita a „chytrou volbu“. 

Název prosecco samozřejmě nelze použít na každé šumivé víno. Jméno původně nesla odrůda dohledatelná v historických pramenech už v polovině 18. století, která se dnes pěstuje zdaleka nejen v Itálii.

V roce 2009 došlo k jejímu přejmenování na Glera, a prosecco je tak dnes pouze vínem z ní (a případně drobných doplňků několika dalších odrůd) a názvem konkrétní apelace, jasně definovaných podmínek produkce a především místa původu.

Respektive hned několika míst. Prosecco vzniká v devíti různých provinciích ve dvou severoitalských regionech, Veneto (Benátsko) a Friuli Venezia Giulia. Odjinud nebo jiným způsobem, klidně ze stejné odrůdy, může vznikat šumivé víno velmi podobné, ale nebude to prosecco.

Což je mimo jiné i případ „stáčeného prosecca“ – jde o klamání zákazníka, i kdyby nakrásně pocházelo (což nebývá pravidlem) ze stejné oblasti. Součástí apelačního zákona je totiž i povinnost prodeje v lahvi.

Ta nejlepší z Conegliana a Valdobbiadene

Zájem o prosecco znamenal rozšíření vinic, včetně expanze do nepříliš zajímavých plochých poloh ideálních pro mechanizované obdělávání, ale tradičně to nejlepší prosecco pocházelo a stále pochází z dramatičtější nádherné kopcovité krajiny provincie Treviso a vinic v nadmořských výškách okolo 200 metrů, s nejvyššími výsadbami až v 500 m n. m., v okolí a mezi městy Conegliano a Valdobbiadene. 

Prosecco je jen z Itálie

Zdejší vinařské krajině se dostalo uznání nedávným zařazením do seznamu světového dědictví UNESCO. A vyšší kvalitu tamních vín začínají oceňovat i zákazníci. „Prosecco di Valdobbiadene začíná být vnímáno jako šumivé víno dobré kvality s charakterem vinice, ročníku a vinaře, a ne jen banální šumivé víno dobré do Aperolu,“ potvrzuje Jiří Markuzzi. 

Odráží se to samozřejmě i v ochotě za taková vína zaplatit výrazně více. Skvělé Nino Franco Rustico Brut vás přijde na 475 korun, za selekce z konkrétních špičkových vinic připlatíte o stovku či dvě více.

V Prosekárnách je největší a nejprodávanější část sortimentu kolem 300 korun, kde se již dostáváte na Prosecco DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita, nejvyšší apelační stupeň italských vín) od rodinného vinařství.

Prosecco je jen z Itálie

„Našimi favority jsou lahve kolem 350 korun, kdy už se jedná o opravdu butikové, malé, organické produkce. Větším problémem, vzhledem k obecnému zdražování jednotlivých vinařství, začíná být najít opravdu dobré levné prosecco,“ doplňuje Tereza Matějková z Prosekárny Letná.

I v Makru je patrný příklon ke kvalitě, zákazníci si především pro domácí spotřebu čím dál tím častěji dopřejí vyšší kvalitu ve formě DOCG Valdobbiadene, ale druhým dechem z Makra dodávají, že nejvíce prodají levnějších variant základních frizzante, pohybujících se kolem stovky bez DPH.

Přichází růžová, trendy nefiltrovaná a bio

Prosecco bylo vždy vínem bílým, byť se v oblasti produkovala i spousta šumivek růžových. Ty ale nesplňovaly apelační podmínky a nemohly se jmenovat prosecco. Ke změně došlo letos: dle očekávání většina členů apelace podpořila plán na povolení růžové varianty a ministerstvo zemědělství návrh schválilo. První lahve se objeví již z ročníku 2019, ve větším množství pak z letošního.

Pravidla pro růžové jsou o něco přísnější než pro bílou variantu. Krom nižšího výnosu na vinicích musí být všechna vína s deklarováním konkrétního ročníku (tj. musí z něj pocházet alespoň 85 procent suroviny). Povoleny jsou pouze styly brut nature až extra dry, tedy žádná vyloženě sladší vína, a ve složení musí být v základu Glera a k ní 10-15% Pinot Nero (Rulandské modré).

Druhotná fermentace v tlakových tancích je vyžadována alespoň 60 dní a na trh mohou od 1. ledna roku následujícího po sklizni. Novinka by měla znamenat další navýšení prodejů: vinaři očekávají narůst o dalších pětatřicet milionů lahví ročně, některé odhady pracují až s dvojnásobkem. 

Aktuálním prosecco trendem je narůstající obliba vín z ekologické produkce a také nefiltrovaného prosecca, col fondo – tak trochu návratu ke starší podobě tohoto vína.

Trend potvrzují i prodeje v Prosekárnách: „Lidi stále více zajímá nejen to, co jí, ale i co pijí. Sami pro sebe to přisuzujeme lepšímu obecnému povědomí o proseccu.

Mnoho klientů je již velmi dobře orientováno a jednoho dne chtěli ochutnat něco specifického,“ říká Matějková.

Bubliny a šumivá vína různých typů a způsobů výroby jsou prostě in. Přicházejí ze všech myslitelných vinařských oblastí a kvalita nikdy nebyla tak vysoko. Zdaleka už nevládne jen Champagne, ač právě zde stále najdete ty asi opravdu nejlepší a též nejdražší bubliny na světě, či alternativy z jiných francouzských oblastí typicky nesoucí název crémant. 

A jakkoli dnes patrně nejvíce vzniká prosecca, oprávněný zájem budí produkce Anglie, italská franciacorta a výtečná vína za dobré ceny dnes nabízí Španělsko – nejen coby kategorii cava, ale i její na kvalitu zaměřená konkurence corpinnat a clàssic penedès.

Proto neváhejte pít bubliny! Zdaleka už neznamenají jen víno vhodné na přípitek či jako aperitiv.

Perlení italských kopců

Severně od Benátek se nachází vinařská oblast Prosecco. Celosvětově proslulá stejnojmenným šumivým vínem, jejíž výjimečnou svěžest dotváří strmé svahy kolem měst Valdobbiadene a Conegliano. Prosecco patří ke špičce mezi šumivými víny a Mionetto patří ke špičce mezi víny typu prosecco.

Co je to prosecco?

Oblast Prosecco vyprodukuje téměř tři sta milionů lahví šumivého vína ročně, a to buď značky Prosecco DOC, anebo přísněji definované Prosecco di Valdobbiadene či di Conegliano. Tato vína už pět let nesou označení DOCG (denominazione di origine controllata e garantita), zaručující nejvyšší jakost.

Ale jaké prosecco?

Právě prosecco Mionetto se může pyšnit oběma známkami – jak DOC, tak DOCG. Je to tím, že hrozny Glera jsou pro Mionetto vybírány s největší pečlivostí právě v úzké oblasti u městečka Valdobbiadene, a to již déle než sto let..

Vždyť Francesco Mionetto vyrobil svou první láhev prosecca již v roce 1887. Od té doby se sice změnil výrobní proces i způsob pěstování hroznů, jeho kvalita ale zůstala stejná. I proto je Mionetto nejprodávanějším proseccem v italské gastronomii a nejvyváženějším šumivým vínem do zahraničí.

Jak si ho nejlépe vychutnat?

Pokud uvažujete o koupi lahve Mionetta, můžete si být jisti, že je to víno mnoha okamžiků, které se hodí jak k dobré večeři, tak k vaření, vážným debatám nebo jen tak k filmu.

Budete mít zájem:  Víte dost o cévní mozkové příhodě?

Díky jemným perlivým nuancím nápoje je Mionetto vhodné pro jakýkoli okamžik, pro jakékoli téma a jakékoli jídlo.

Je snad ideálnější kombinace nežli čerstvé těstoviny, Felliniho Silnice a temperamentní bublinky? Itálii si přeci nejde představit jinak.

 U Mionetta se vedle klasického označení brut objevuje i extra dry, které z nich je však to nejsladší a které uchvátí milovníky suché chuti? Prosecca stejně jako sekty s označením brut mají zbytkový cukr nižší než 12 gramů na litr, extra dry má od 12 do 17 gramů na litr. Některá prosecca se mohou označovat i slovem dry (u nás se používá označení sec) 17 – 35 gramů cukru na litr.

  • K asijské kuchyni, ideálně k suši, ale i k rybám obecně, se více než hodí bohatá, ale sušší chuť prosseca v kondici brut, extra dry zase oceníte k salátům a sluší mu i kuřecí maso či rybí pokrmy nebo jím jen můžete vnést trochu slunce do sychravých zimních nedělí.
  • A takové potěšení, jaké skýtá sklenka Mionetto brut, si nejlépe vychutnáte… přece s další sklenkou tohoto sektu!
  • Všechna výše jmenovaná vína si můžete objednat přímo u nás.
  • Itálie dala světu Monicu Bellucci, špagety, Leonarda da Vinci a prosecco.
  • Cin cin!
  • Ochutnejte italské prosecco

Prosecco – Wikipedie

Víno Prosecco di Conegliano spumante a sklenice vína Prosecco frizzante
Vinohrady v oblasti Prosecco

Prosecco je název italského vína, dříve též název bílé odrůdy vinné révy. Název je odvozen od vesnice, která je součástí Terstu v severní Itálii.
Od roku 2010 smí být Prosecco užíváno jen k označování původu vína, odrůda se nyní jmenuje Glera.[1][2]

Prosecco s ochranou původu (Denominazione di origine controllata) se vyrábí v devíti provinciích regionů Benátsko (Veneto) a Furlansko-Julské Benátsko (Friuli Venezia Giulia).

[3] Prosecco Superiore DOCG existuje ve dvou variantách: Prosecco Conegliano Valdobbiadene Superiore DOCG, které může pocházet jedině z provincie Treviso regionu Veneto z oblasti mezi městy Conegliano a Valdobbiadene (severně od města Treviso), a menší Asolo Prosecco Superiore DOCG, vyráběné poblíž města Asolo.[3]

Prosecco je hlavní přísadou koktejlu Bellini a může být levnější náhradou za šampaňské víno.[4] Je také klíčovou ingrediencí spritzu, koktejlu oblíbeného na severu Itálie.

Kopcovitá krajina s vinicemi okolo měst Conegliano a Valdobbiadene byla v roce 2019 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Reference

  1. ↑ http://www.znalecvin.cz/prosecco/
  2. ↑ J. Robinson, J. Harding and J. Vouillamoz Wine Grapes – A complete guide to 1,368 vine varieties, including their origins and flavours pgs 102-103, 853-854 Allen Lane 2012 ISBN 978-1-846-14446-2
  3. ↑ a b O'KEEFE, Kerin. The Superiority of Prosecco Superiore [online]. September 25, 2015. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.thestreet.com [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-13. 

Související články

  • Šampaňské víno
  • Šumivé víno

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Prosecco na Wikimedia Commons
  • Prosecco v encyklopedii vín

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prosecco&oldid=19254904“

Zájem o šumivé prosecco roste. Obří pěstování hroznů v Itálii ničí půdu, varují vědci

Šumivého italského vína prosecco, které se s oblibou používá jako levnější alternativa francouzského šampaňského, se každý rok vyrobí na 500 milionů lahví. Jeho popularita Italům nepřináší jen peníze, ale také starosti. V kopcovitém Benátsku, kde se vinná réva pěstuje, způsobuje erozi půdy.

Tvrdí to studie Padovské univerzity, na kterou upozornil britský server The Telegraph. Vědci spočítali, že každá láhev prosecca zničí na 4,4 kilogramu půdy. Ročně je tedy „ztraceno“ na 400 tisíc tun zeminy.

Vinic přitom s rostoucí oblibou prosecca přibývá. Ve vinařské oblasti Veneto se plocha, kterou zabírají, rozrostla během dvaceti let ze 4000 na 7000 hektarů. Zmizela část lesů i pastvin. Eroze půdy v regionu jedenáctkrát převyšuje italský průměr. Prudký déšť navíc z nechráněné půdy splachuje do potoků a řek hnojiva a pesticidy.

Italský politik a viceprezident regionální zemědělské komise Graziano Azzalin varuje, že vysazování stále většího množství vinic s sebou ponese „environmentální důsledky“.

„Rozmachem produkce riskujeme bumerangový efekt,“ uvedl Azzalin s tím, že zničené prostředí může v konečném důsledku vést naopak ke snížení produkce. Na vině jsou podle něj i dotace, které do vinařského sektoru putují a vedou k nadměrnému rozšiřování vinohradů.

Vědecká studie navíc varuje před klimatickými změnami a výhledem do budoucna. Vzhledem ke scénářům pro středomořské oblasti, které se v poslední době objevují, by navýšení množství extrémních dešťových srážek na jaře a na podzim mělo erozi půdy a odtok vody ještě zhoršit.

Podle vědců nicméně existují způsoby, jak černému scénáři zabránit. Stačilo by, aby se u vinic vysázely řady stromů nebo živé ploty, případně alespoň tráva. Půda by se tak odplavovala až třikrát pomaleji, uvádí The Telegraph.

Vinaři však odmítají, že by půdu ničili právě oni. Naopak tvrdí, že „terasy“, na nichž vinohrady stojí, sesuvům půdy brání. A konsorcium, které producenty šumivého vína zastupuje, vědeckou zprávu označilo za „nepodloženou“ a použitá data za „nepřesná a hypotetická“. Zároveň dodávají, že víno má v regionu dlouhou tradici, a krajina přesto zůstala „bezchybným způsobem zachována“.

Řím mezitím usiluje o zařazení oblastí, kde se hrozny na prosecco pěstují, mezi světové dědictví UNESCO.

Video: Praha má první robotickou vinárnu. Autorem je David Černý

2:21

V Praze se otevírá futuristická vinárna, kde víno rozlévá robot. Technologicko-informační centrum Cyberdog stojí u stanice metra Nové Butovice. | Video: Jakub Zuzánek

zahraničí Aktuálně.cz eroze Itálie

Prosecco – slovo mnoha významů – vinovnici.cz

Malebná oblast severní Itálie v okolí města Terstu, název světoznámého šumivého vína a dříve také název odrůdy. To vše je Prosecco. Tento pojem slyšel v životě snad každý milovník vína, už méně lidí však zná celý příběh Prosecca. A to je vážně škoda, Prosecco rozhodně stojí za to být objevováno.

Odrůda dvou jmen

Prosecco se vyrábí z odrůdy Glera s možností 15% přídavku dalších bílých odrůd. Název se oficiálně začal používat až po roce 2009, do té doby se odrůda nazývala zkrátka Prosecco.

Nicméně právě v roce 2009 začal platit zákon, který má chránit zeměpisné označení šumivých vín z této malebné oblasti. Takže nadále se názvem Prosecco mohla nazývat jen daná apelace.

Glera je starobylá autochtonní bílá moštová odrůda hroznů slovinského původu. Pěstovala se již v dobách starověkého Říma a dnes představuje jednu z nejvýznamnějších odrůd Itálie.

Mezi její typické rysy patří vyšší kyselina a svěží ovocné aroma zelených jablek, hrušek a broskví. Právě proto je velmi oblíbená pro výrobu šumivých vín.

Bublinky ve sklence

Vína Prosecco mohou být tichá (i když to není to, co nás zajímá), lehce perlivá (italsky frizzante) nebo šumivá (spumante). Dříve se vyráběla spíše jako sladší, nicméně moderní styl potkáte většinou v provedení brut či extra dry.

Kvalita tohoto vína se diametrálně liší. Najdete jak jednoduché a nepříliš atraktivní exempláře, tak i prvotřídní kousky dosahující mimořádných kvalit. A zajímavé na tom celém je, že cena zůstává stále velmi příjemná. Chuťově zajímavé a lahodné Prosecco najdete už od 200 Kč a vlajkové lodě se pohybují okolo 500 Kč.

Výroba Prosecca

Existují dvě hlavní metody výroby šumivých vín. První z nich je Champenoise využívající druhotné kvašení v lahvi, se kterou se setkáte například u francouzského Champagne nebo španělské Cavy. Druhou tzv. Charmatovu metodu představuje využití druhotného kvašení v tanku. A právě nejznámějším příkladem tohoto postupu je Prosecco.

Metoda kvašení v tanku – Charmat – je jednodušší a rychlejší způsob, jak vyrobit šumivé víno. To však neznamená, že by byla špatná. Rozdíl oproti tradiční metodě tkví v tom, že k sekundární fermentaci nedochází v jednotlivých lahvích, ale v tanku. Tam také dochází k filtraci a přidává se dosážní likér.

Uvedená metoda se hodí pro šumivky z aromatických odrůd, u nichž chceme zachovat jejich ovocnost a aromatičnost místo tónů vzniklých ležením na kvasinkách. Nesporná výhoda této metody spočívá v menší finanční náročnosti a vyšší rychlosti. Výsledná vína jsou svěží, veselá a mají nižší tlak v lahvi.

Překrásná krajina severní Itálie

Oblast vzniku Prosecca je překrásná. Rozkládá se na severu Itálie v okolí Terstu. Toto přístavní město u Jaderského moře bývalo nejdůležitějším přístavem Rakouska-Uherska, což mu vtisklo středoevropský a zároveň mnohonárodnostní ráz.

Hlavní vinařská zóna se pak rozkládá na kopcovitých svazích mezi městy Conegliano, Valdobbiadene a Asolo. Jde o vinařské regiony Veneto a Friuli Venezia Giulia.

Co se týče apelací, narazíte na Prosecco DOC zabírající největší plochu. V rámci tohoto DOC jsou vyčleněny podoblasti v okolí měst Trieste (Terst) a Treviso, které se v rámci DOC cení více, a tak i lahve z těchto míst nesou přídomek „di Treviso“ nebo „di Trieste“.

Prosecco se může pyšnit i nejvyšším apelačním stupněm. V oblasti Conegliano Valdobbiadene Prosecco DOCG vznikají nejlepší skvosty mezi těmito šumivými víny. Pro DOCG platí mnohem přísnější podmínky výroby a, na italské podmínky, je celý výrobní proces silně kontrolován.

Opravdovou třešničku na dortu pak tvoří vinice v okolí Cartizze. Jde o ty nejvhodnější a nejcennější polohy, což se projevuje i na výsledné ceně.

Ideální společník

Bublinky jsou skvělým společníkem gastronomie, romantických chvil i živého slunného odpoledne. Jsou opravdu všestranné a Prosecco není výjimkou. Ve světě se těší oblibě především pro svěží ovocnou chuť a líbivý lehký zbytkový cukr. Prosecco tvoří také základní surovinu mnoha míchaných koktejlů. Za všechny zmiňme alespoň Aperol Spritz.

Ať už si dáte tyto lahodné bublinky kdykoliv a kdekoliv, přejeme pěkné chvíle a připíjíme na zdraví!

Vybrané prosecco?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector