Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne Nakupujeme jablka i hrušky v podniku Zemcheba v Chelčicích u Vodňan. Jablka byla letos spíše menší, kvůli suchu, ale jistě ne horší. Za 15 Kč za kilo byl výběr dost velký, nám se osvědčila odrůda Slavia, je i dnes, na Vánoce, přes skladování při teplotách kolem 10°C svěží a chutná. Nejpozdější Jonared si necháváme až po Novém Roce.Sadaři, kteří včas přešli na perspektivní odrůdy, sotva nějak problémy pociťují, jenom mi bylo líto, že i prvotřídní jablka pod 65 mm mají být moštována. I ta menší jablka jsou plně hodnotná a vhodná třeba na svačiny pro školáky.
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne To zkáza celé EU, bez dotací nikdo nedá ani ránu, ale pokud jablka stojí v supermarketu 30 Kč proč je ovocnáři neprodávají sami, třeba za 10 Kč, lidé by jim ruce utrhali
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne Pokud stojí 1 kg jablek náklady + sběr 6,- tak nechápu kde je problém.Mají mít v každém městě prodejny a jablka prodávat za 15,- a nikdo si v marketu jablka nekoupí.
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne Levná konkurence ze zahraničí?Na cenách v obchodě to nějak nepozoruji.Jablka dražší než pomeranče.
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne Zemědělství, pěstitelství , živočišná výroba, práce pro více jak milion lidí z venkova a vše to je v prd… Proklínám rok 1989 a všechny ty lháře a pokrytce, defraudanty, politiky a tupouny, kteří nás přivedli do bídy. Lidé braňte se, byli jsme v zemědělství téměř soběstační, až snad na tropické ovoce. Stály tu nové cukrovary, zpracovatelské linky. Francouzi je koupili a srovnali se zemí, jen aby k nám mohla EU vozit ty jejich blafy. Co tu zůstane našim potomkům? Jen otrocká práce pro cizáky?
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne ilustrační foto s oskeruší u článku o likvidaci sadů? Existuje aktuálně alespoň jeden případ likvidace oskerušového sadu? Jinak letos jsem měl první malou úrodu oskeruší, bylo ideální teplé suché léto pro oskeruše, ale na pálení je to ještě málo 🙂
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne Já myslím, že na rozdíl od třeba slepičích vajíček si neumíme vážit jablek vypěstovaných alternativním způsobem.Komerční produkční jablečná plantáž se totiž dneska dělá tak, že se pole v úrodné oblasti typu našeho Polabí několil let intenzívně vyhnojuje a přeorává do hloubky. Potom se tam nasadí v řadách co čvrt – půl metru jedna z těch dnešních jablečných minipodnoží pro prutové jabloně s roubem nebo očkem příslušné odrůdy, která na tu podnož pasuje. Za dva roky to začne plodit, za 4 roky, jak to vyroste do výšky metr a půl až dva metry, to přestane růst a dál to už neroste. Pak to jen plodí, dalších 5 – 10, možná 20 let. Vypěstované množství jablek na jednoku plochy obrovské, produktivita sklizně, ošetřování, postřiků taky vysoká, protože všechno se dělá ze země.Zatímco naše sady, to jsou klasické tak čtvrtkmeny , které se musí sklízet a ošetřovat z plošin za traktory nebo z žebříků. Tedy pěstování mnohem bližší původnímu přírodnímu způsobu na velkých stromech stejně jako používání odrůd bližších tomu původnímu pěstování, které by možná ani na těch miniprutových podnožích pěstovat nešly a dost možná, pokud by se nechaly vyzrát, i s mnohem lepší chutí a kvalitou.Jenže naši zemědělci tato jabka vyprodukují a potom je zařadí v obchodech do stejné cenové kategorie k těm průmyslovým jabkům vypěstovaných v těch velkosadech. A jasně, že nejsou konkurenceschopní, protože jejich náklady musí být logicky znatelně vyšší než náklady v těch průmyslových velkosadech.
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne Nechápu, proč by měl stát z mých daní dotovat něco, co zde zřejmě nefunguje. Jestliže zdejší pěstitelé nejsou schopni dodávat kvalitou a cenou srovnatelné ovoce, tak ať jej nepěstují!Mě je upřímně jedno odkud ta jablka v supermarketu jsou, pokud jsou chutná a levná. To je prostě trh a stejně jako v oblasti IT a spotřební elektroniky také dodávám produkty vedle čínských verzí a je na zákazníkovi co si vybere..Čínský produkt bude téměř vždy levnější, ale pokud bude i stejně kvalitní jako můj český, stáhnu jej a budu se věnovat něčemu jinému, ale nebudu požadovat, aby můj produkt dotovali kupující nedobrovolně (daní na dotaci)!
Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne
Co se prodává je bez chuti a ještě mě po nich občas páií hu.ústa.
Dříve byl trh skoro v každém městě, kde nebyl problém nakoupit potraviny. Dnes jsou občas i farmářské trhy, bohužel mnohdy jenom dopoledne. Už i Vietnamci na to ale přišli a shlukují se ve větších prodejních centrech a pod střechou a mají běžnou prodejní dobu. Kdyby obce vytvořili prodejní centra, kde by mohli prodávat drobní pěstitelé za rozumné nájemné, pak by každý šel raději ke zdroji, kde to koupí za poloviční cenu a v mnohem lepší kvalitě než v dnešních supermarketech, kde kvalita potravin je to poslední, co tyhle prodejní řetězce zajímá. Ale to by zase mohl někdo přijít o provize z pronájmu domu, ze kterého by mohla být třeba ubytovna pro nepřizpůsobivé.
V okrese Znojmo lide kaci merunky…Vytahuji stromy za pouziti traktoru…Co s nimik…Supermarkety berou merunky ze Spanelska a tam stoji 60 k..My to púalime na merunkovici
Když vyjíždím ze Znojma směr Jihlava, je to smutný pohled, prodej meruněk ze Španělska atd
Najděte si svého sadaře a kupujte to přímo od něj. Jablka skvělá a chutná a cena 12 Kč za 1kg
Když máte sadáře v sousedctví možná jo. Pro lidí z města co nemají vhodný sklep na skladování trochu nepraktické, aby jeli každý týden 30 km zvlášť pro jablka. Spíše aby se otáčeli aspoň větší sadaři a rozváželi své výrobky k lidem, třeba i v zimě z vlastního skladu, prodávali ve stánkách, na trzích a podobně. Chce to nápady jak to ovoce dostat k lidem přímo. Když lidé budou mít záruku původu budou podle mě rádi kupovat.
Si spočítejte, kolik by těch jablek muselo být, aby se to sadaři vyplácelo jezdit s nimi 30 kilometrů.Jakožto komerční si musí vydělat na benzín a amortizaci auta, to je pro 30 kilometrů daleko téměř tisícovka a jelikož tím stráví nejméně půl dne, které by jinak mohl věnovat jiné výdělečné činnosti, odhadem z toho potřebuje mít tam ještě další 1 – 2 tisícovky. A to pouze připočíst k vlastní ceně jablek 10 – 15 Kč za kilo.
Je potřeba začít od sebe. Když dojdou jablka z vlastních zásob kupuji zásadně českou produkci. A to nejen u jablek.
Na farmářském trhu u nás je českých jablek dost. Kolegové jezdí kupovat nestandardní velikosti jablek, hlavně přerostlé ( u nás se zavlažuje) k pěstitelům. Většina lidí raději dá velké peníze za chemické bezchybné jablka. Osobně mám přírodní jablka nestandardní velikosti z vlastní zahrady. Dodávám i přátelům, když je nadúroda. U silnice vidím cedule jablka od 5 Kč, takže se dají koupit, jen to chce trochu osobní aktivity
Budete mít zájem:  Nová studie: podpatky do 4 centimetrů pomáhají, vysoké škodí zdraví
Jenže na farmářském trhu vidím jablka kilo tak za 30 Kč. A to ještě bez záruky, že jsou z našeho českého sadu a ne dovezené goldeny někde z Austrálie.Co mně brání počkat, až dovezená jablka kilo za 50 Kč v Kauflandu zlevní na 13 – 15 Kč za kilo a nakoupit je tam ? Tu horší chuť takových jablek klidně zkousnu.
Hlavně sleva, za stejnou cenu horší zboží, když je na něj sleva……to bych raději si zajel pro lepší zboží
S mlékem je málem to samé dilema, jenže tam mají výrobci štěstí, že dostávají ještě dobrou cenu od německých odběratelů (aspoň tam, odkud já vím). Když je uvedená cena pro pěstitele skutečná se jim nedivím, že brečí. Kam zmizí ty peníze, když se pak můžou česká jablka v supermarketu prodávat za 20-40 korun za kilo. Co třeba zkusit vybudovat alternativní distribuční cesty, zvýšit prodeje na farmářských trzích, vlastní rozvoz do prodejen v okolí, vlastní prodejní prostory a sklady. Jsou to investice, no. Uvažoval o tom někdo ze zemědělců? Nezaspali to trochu i samotní pěstitelé, že spoléhali na diktát velkoobchodů?
to jsou mišpule na té fotce?jinak myslím, že budeme jednou litovat. pořád si myslím, že je to problém propagace, zemědělci by se měli složit na slušný PR tým a vidělo by se.
Ne, to jsou oskeruše, patrně nejvíce nedostatkové ovoce, které se v ČR tradičně pěstuje. Proč právě oskerušema ilustrují přebytky českého sadovnictví, mi nějak uniká
Jeden zarostlý jablečný sad je v obci Vrbice hned vedle hřiště a jediný kdo tam nakupuje jsou vlastní ruce Toho využívají sběrači a vozí to do výkupu, ale něco po nich zbude.
Zemědělec brečí pořád.Základ všeho je zrušit dotace v celé EU.A podívejte se kolik stojí kg jablek to je ta levná konkurence?
Se nedivte, že brečí, neprší a jsou vyřízeni s úrodou, která je jednou za rok.
Letošní úroda ovoce byla rekordní.
jabka o velikosti švestek… 🙁
Ale kdepak jablka byla nádherná velká.
Negeneralizujte, výsledky byly velmi rozporuplné podle druhu a odrůdy ovoce (resp. času, kdy dozrává) a oblasti.
Podle článků by už měli být všichni zemědělci mrtví hlady, protože si nevidělají ani na slanou vodu…. ovšem v naší zemědělské oblasti se to hemží novou technikou, pole jsou obdělaná a auta a domy známých zemědělců taky nejsou nejhorší… čili bych to bral se značnou rezervou…Kdo nebrečí, není čechMimochodem, právě zemědělství je oblast, kde se ceny musí pohybovat nahoru a dolů podle úrody…pokud se tomu někdo diví, nemá v oboru co dělat…
Mimochodem srteran zeleniny,. V poradu mate slovo uvadeli cenu okurek 4 az 5 korun…Ja nuizt se nediicim ze Konrad ze Znojma vypalil pul Prahy
Při nákupu vždy sleduji, aby jablka a další ovoce bylo českého původu, aby jablečný mošt nebyl z koncentrátu. Ale jak vidět, většinu lidí zajímá jen cena, i když to ovoce z druhého konce Evropy je většinou naprosto bez chuti a bez vitaminů – sklízí se nezralé, aby vydrželo dlouhou cestu a dozrává až ve skladech.
Tak budou muset sadari otevrit sady a prodavat primo lidem. Treba za 10Kc/kg. A kdyz si to sami natrhaji. tak i levneji.
jako netuším, kolik je dneska náklad na pěstování kila jablek, ale hledal bych ho spéše u 20 – 22 kč/kg
Jo ruší se i rybíz meruňky a broskve? Já letos o rybíz nezavadil a měkké české zralé meruňky a broskve se do obchodu taky zřejmě nedostanou , jen dovozové parodie na ovoce. Nějak to nedává smysl.
Samozrejme, mate pravdu. Ovsem trh se merunkami se rozsypal. Vykjupny praktickY neexustuji. KonservaRI VYKUPUJI MERUNKYzas priblizne 12 az 14 Kc ovsem ty musi mit napric pres 4 cm..
Někde je chyba. Podle našich ovocnářů, levná jablka za 39,90Kč/kg na regále, ničí jejich podnikání…
Zvláštní – v Českém Ráji, v okolí Bousova, Kněžmosta, Svijan… se vysazují sady nové a vůbec jich není málo.
Zemědělství na přebytky výroby potravin jet musí. V opačném případě by nastávala rizika hladomorů, kdyby došlo k neúrodě.Druhou věcí je nenažranost obchodníků. Nakupují za korunu třicet kilo a prodávají za dvacet. Tak ať jim to ve skladech shnije.Letos byla nadúroda jablek, ale stačil nějaký jarní mrazík v době květu a bylo tomu naopak. Byla nadúroda, ale já jsem nekoupil v obchodě ani jedno jablko. Veškeré zásoby jablek jsem si koupil přímo od pěstitelů. Mám zásobu tak do února a potom domluveno se sousedem, že mi prodá ze sklepa, takže ze supermarketu opravdu ani jabko. Jablka jsou už pomalu dražší než pomeranče, tak kde to jsme?! Příčinou tohoto stavu je nenažranost obchodníků. Pomeranč se musí koupit, jablka rostou u silnic do dnešního dne mnohde ještě nesklizena.
Na obrázku je oskeruše :)))) to je ovoce na vyrobu pálenky, jedno z nejlepších :))) lupa opět nezklamala :)))
Holt ta oskeruše na zvětšenině vypadá jak jablko.
Při kupování jablek dávám vždy přednost u nás vypěstovaným. Nejlevnější jablka, která jsem koupil v sobotní nabídce Lidlu byla 2kg/ 27 Kč. Běžná cena se ale pod 20 Kč nedostane. Proč nejdou pěstitelé na trhy, k nepředraženým prodejcům kde by sami určili max. cenu, k zasilatelskému prodeji, k přímému prodeji ve svých sadech a skladech, ale za zajímavé ceny, které by donutily supermarkety ke snížení cen a tím většímu prodeji jablek z naší produkce. Když budu mít na výběr jablko za 8Kč a vedle za 30Kč, tak vím co si vezmu do koše. Ať to nesvádí na režii a tím marži ve výši 600% až 800%. Supermarkety to jen „zkusili“ vysokou cenou z dovozu a lidem nic jiného nezbylo, než to koupit a tak proč by cenu snižovaly na reálnou cenu.
Není nad vlastní vypěstovaná jablka bez chemie, uskladněná ve vlhkém sklepě vydrží až do června a na ně naváží letní jablka, no a z přebytku vlisovat mošt a nechat vykvasit a z vína vypálit Calvados……………….
Jak můžou těm českým chudinkám za 20kč/kg konkurovat ta (byť navoskovaná a tvrdá) krásná a chutná jablka např. z Nového Zélandu za 60kč/kg?
Budete mít zájem:  Brní vás prsty? Možná za to mohou cévy, možná počítač
Máte to v titulku špatně, ne levné, ale dotované. Tak na to hoďte clo, a je po dovozu. Ale to ne, radši budete zvedat daně a mandle nám…
clo je taky dan. a prokazatelne skodi ekenomice.
To máte pravdu, ale clo bylo vždycky zásadně určeno k ochraně vlastní ekonomiky a vlastních výrobních prostředků. A dle mého se dá clo regulovat, aby se podpořil dovoz pouze toho, co si sami vyrobit neumíme..
to je hloupost. nerealizovatelna. jakmile zavedete clo na neco, tak druha strana udela reciprocni opatreni a vysledkem je, ze tratej obe strany. dnes je ekonomika velmi otevrena a my jsme mala exportne orientovana ekonomika. kdyz zavedeme cla na jabka, tak producenti jablek (napr. polsko) zavede clo na strojirensky a automobilova prumysl. a ztraty budou nedozirne. uvazujete logikou ekonomiky pred 100 lety.
Takže je vlastně neničí dovoz, ale neschopnost našich úřadů..

Naše biojablka kupují i důchodci

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to neJak se žije českým ekosadařům v době klimatických změn, jaké lidi potkáte na farmářských trzích, ale i o tom, kdy jezdí ekozemědělec na dovolenou, jsme si povídali s Petrem a Jaroslavou Schauerovými z rodinného bioovocnářství Schauerovy zahrady v Českém středohoří.

PŠ: Loňská sezóna byla jedna z nejsilnějších za zhruba pětadvacet let, co sadařím. V době jarního kvetení nám přálo počasí – bylo teplo a zároveň i dostatek vody, takže úroda ovoce byla opravdu hojná.

Na druhou stranu se nedařilo zelenině, která by potřebovala víc vody na vzcházení. Naštěstí ale nejsme na produkci zeleniny ekonomicky závislí.

Záměrně se snažíme nesázet na jednu věc – máme farmu rozdělenou zhruba po hektaru na peckoviny, jádroviny a zeleninu, abychom se nepoložili, když se něco nevydaří. Nejvíc máme jádrovin.

Někteří ovocnáři si na konci sezóny stěžovali na nesklizená jablka…

PŠ: Taky jsme nesklidili. Jednu pětinu úrody jsme neočesali, nebylo ani do čeho, měli jsme plný sklad.

JŠ: U nás to byla souhra okolností. Zaprvé nebyli česáči, zadruhé, jak byla jablka naakumulovaná vedrem, tak přišel déšť a popraskalo to… Navíc nám najednou odešli všichni česáči, co jsme tady měli. Tedy všichni dva.

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne

Je pro vás problém sehnat pracovní sílu?

PŠ: Teď je na trhu trochu přetahovačka o lidi, navíc se v jednu dobu všichni sezónní pracovníci najatí přes agentury přesunuli do Německa, kde vyhlásili, že na sezónní práce se neodvádí žádné daně. Co si člověk vydělá, to dostane.

Vypadá to i logicky – proč byste někde, kde jste na tři měsíce, měla platit sociální a zdravotní pojištění, když jste za chvíli zase někde jinde? Naproti tomu u nás, i když byste šli pracovat na čtrnáct dní, musíte být přihlášení. Takže Německo si díky tomu natáhlo obrovské množství lidí. Vycucli pracovní sílu z celé Evropy.

Ale jak jsem říkal, my bychom to stejně neměli kam dát, museli bychom si pronajmout sklad.

JŠ: Zase ale nebyla taková kvalita. Jablka byla spíš menší, i když jsme hodně prostřihávali.

Byl o menší jablka na farmářských trzích zájem?

PŠ: Jak u koho. Někdo chce jabko jak dětskou hlavičku, někdo chce menší… My máme skladbu jablek různou, dostanete u nás i velká, na druhou stranu u nás nakupují hodně mámy pro děti do školy…

JŠ: My tomu říkáme svačinový jabka. Nás na to navedla jedna paní učitelka, která říkala: Já si kupuju tyhlety malý, protože to člověk stačí o přestávce sníst. Oni to lidi už i vítají, protože malé jablko v obchodě neseženou.

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne

Kam všude jezdíte?

JŠ: Jezdíme do Prahy – na Arkády Pankrác a v pátek na Anděl. Taky jsme navázali spolupráci s bezobalovým obchodem v Litoměřicích. Tam dodáváme ovoce a mošty. A loni poprvé se to překlopilo tak, že jsou lidi rádi, že vidí bio.

Poprvé po těch sedmi letech jsme zaznamenali kladné a přívětivé reakce, takže už jsme si po trzích nemuseli brát antidepresiva. (smích) Poprvé to začalo být normální.

Předtím jsme byli za exoty, pořád jsme poslouchali nějaké řeči…

PŠ: Jak společnost bohatne, lidé jsou přístupnější informaci, že biopotravina neznamená jenom větší cenu a za nic. Už se trochu víc zajímají.

Na druhou stranu mi jedna paní ekonomka, profesorka na vysoké škole, v Praze řekla: Na co vy v sadu potřebujete žebřík nebo traktor? Ona si představuje, že asi vezmu plachtu, ty stromy oklepu, odvezu na trh a to mě živí.

Taky se lidi hodně diví, jakmile řeknete, že když u konvenčně pěstovaného jablíčka zatáhnete za stopku, tak se vám rozsvítí. Je v něm pětadvacet chemických postřiků – a kam by se asi ztratily? Někteří lidé jsou úplně odtržení od reality, jen se bojím, aby jich nebylo velké procento.

PŠ: Já myslím, že se to zase vrací, spousta mladých k tomu inklinuje už z principu nějaké revolty vůči rodičům (smích). Nebo je to prostě zajímá.

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne

Před časem způsobil mezi lidmi rozruch velký test jablek v MF DNES, kde se ukázalo, že testovaná jablka obsahují pět, deset i více druhů pesticidů – v pořádku byla jen jablka v biokvalitě…

Proč klesá produkce hrušek? Tradiční české ovoce mizí | Dobrá chuť

Hruška je vedle jablek tradičním českým ovocem. Oblíbené sladké plody ale mizí. Sice je ještě stále prodávají v supermarketech a podél silnic, ale jejich spotřeba rok od roku klesá. Situaci výrazně napomáhá fakt, že Česko je závislé na dovozu ovoce a zeleniny. Dováží se i druhy, které lze v tuzemských podmínkách bez problémů pěstovat.

Hrušky byly dříve oblíbené mezi dětmi, sadaři i labužníky. Ublížila jim ale krize výroby a užívání řepného cukru a dovoz exotického ovoce, které je prakticky vytlačilo z jídelníčku. Hrušky tak ztratily výsadní postavení sladkého ovoce. Místo nich dnes ve velkém konzumujeme banány, broskve a ostatní sladké jižní ovoce.

„Hruška je náš tradiční ovocný druh. Pěstovala se hlavně historicky spolu se švestkami a dá se říct, že tuzemská produkce míří na trh. Drobní pěstitelé se však dostávají v produkci na pomyslné dno, protože hrušek se u nás v posledních letech sklízelo jen kolem 3000 až 5000 tun ročně.

Poslední dva tři roky je to mírně lepší. Dostali jsme se na sedm tisíc tun ročně. Protože se vysázely nové hruškové sady. Nicméně když se podíváme, kolik hrušek se k nám dováží a porovnáme to s českou produkcí, tak je to zanedbatelné množství,“ řekl serveru Lidovky.

Budete mít zájem:  Kodex farmářských trhů je na světě

cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.  

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne

Česko je výrazně závislé na dovozech ovoce a zeleniny, a to i u druhů, které se v tuzemsku tradičně pěstují. V loňském roce se podle údajů ČSÚ do země dovezlo zeleniny, ovoce a ořechů v součtu za 22,5 miliardy, především ze Španělska.

„Když pominu drobný prodej a samozásobitelství, tak v supermarketech se prodává 70 až 80 procent hrušek z dovozu. A ty ceny jsou poměrně vysoké.

Jednak kvůli tomu, že pěstování je náročnější, ale navíc chybí právě domácí konkurence. V podstatě ceny ani nižší být nemohou.

Možná třeba na podzim se v obchodech nějaké české hrušky najdou, ale v období od ledna do léta je to mizivé číslo,“ vysvětluje situaci na trhu Ludvík.

Pěstování ovoce je náročné

Ještě hůře než hrušky, jsou na tom jablka. Domácí producenti na trhu nemají výhodnou pozici a dovozy jablek neustále stoupají.

 „V produkci hrušek bychom ani nemohli být soběstační, opravdu z valné části jsou hrušky, co se v supermarketech prodávají, z dovozu. Především z Belgie a Itálie – to jsou největší pěstitelé v Evropské unii.

Stejná situace je také u jablek, ale i u švestek a broskví,“ doplňuje situaci Ludvík.

Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to ne

Současná situace je způsobená i tím, že pěstovaní ovoce je ekonomicky náročná činnost s nejistým výsledkem. „Ovocnářství jde samo o sobě v posledních letech dolů. Každý, tedy i zemědělec a farmář, se musí přizpůsobit trhu a řídit se jím.

Řada z nich zkrátka produkci omezila. Pěstování ovoce je obecně investičně náročná činnost. Pokud chcete začít pěstovat hrušky nebo jablka, musíte si připravit řádově 750 tisíc a pak musíte čekat dva tři roky.

Dříve strom rodit nezačne,“ vypočítává Ludvík.

Pěstování ovoce se zkrátka v Česku nevyplatí, lépe jsou na tom pěstitelé obilí či řepky. Ti mají alespoň jistotu, že od nich někdo vypěstované produkty vykoupí. „Pěstování hrušek se jim nevyplatí, ale neplatí to jen pro tento druh ovoce, stejné je to u jablek, švestek, broskví či meruněk,“ říká na závěr předseda unie.

  • Suroviny: 1 kg mouky, (z toho 750 g polohrubé výběrové a 250 g hladké), 6 žloutků2 celá vejce, 3 lžíce moučkového cukru, 1 lžička soli, 1 Hera nebo máslo, 1 dcl oleje
  • kvásek: 1/2 l mléka, 100 g droždí, 1 lžíce cukru 
  • drobenka: 150 g polohrubé mouky, 150 g hladké mouky, 150 g moučkového cukru300 g másla, které rozpustíme
  • hrušková povidla: sušené hrušky, švestková povidla, jíška (polohrubá mouka a olej)mletý badyán, mletá skořice, mletý hřebíček

Postup: Připravíme kvásek a smícháme ho s ingrediencemi na těsto. Těsto propracujeme do hladka a necháme vykynout. Minimálně jej ještě jednou promísíme a necháme znovu vykynout. Mezitím připravíme nádivky, posýpku a plechy – nejlépe kulaté o průměru cca 30 cm. Kynuté těsto rozdělíme na bochánky (cca 220 g), které opět necháme vykynout. Bochánky přendáme na plech a rozválíme malým jednoručním válečkem (rozťapkáme) od středu až po kraje plechu natenko. Kraje těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem a na těsto rozetřeme nádivku (necháme asi 1/2 cm okraje). Nakonec posypeme posýpkou a dáme opět trochu kynout. Troubu rozehřejeme na 200-250°C a jednotlivé plechy s frgály pečeme každý tak 6 minut, až jsou okraje dozlatova. Po vytažení frgálu z trouby ještě potřeme lehce okraje sádlem. Po vychladnutí (nejlépe až večer) zalijeme koláče rozpuštěným máslem, ve kterém je rum a přidáme případně trochu tresti a trochu vanilkového cukru (máslem nešetřit).Proč jsou v obchodech česká jen jablka a hrušky, a někdy ani to neTradiční valašské frgályHrušková povidla: sušené hrušky namočit, povařit a nakonec ještě pomlít. Vývar z hrušek nevylijeme, později jej smícháme s pomletými hruškami. Nachystáme si jíšku- polohrubá mouka a olej (stačí jen mouku rozpustit v oleji, nesmažíme do růžova). Jíšku s vývarem vmícháme do mletých hrušek a vznikne pyré, které promícháme se švestkovými povidly (v poměru 2/3: 1/3). Švestková povidla se přidávají hlavně kvůli tmavší barvě. Pokud jsou povidla tuhá, rozvaříme je předtím v kastrůlku, aby se vše dobře spojilo. Nakonec do směsi přidáme dle chuti badyán, skořici a hřebíček (vše mleté – největší část koření tvoří badyán). Pokud máte pouze čerstvé hrušky, udělejte si z nich povidla takto: den předem hrušky odjadřincovat, neloupat, povařit do měkka. Poté hrušky scedíme, rozmixujeme a přendáme na pekáč do trouby (cca 150 ºC) vaříme 3-4 hodiny. Po vystydnutí připravujeme nádivku podle výše uvedeného návodu.

Jablka z obchodů i trhů obsahují pesticidy, jen biojablka jsou výjimkou

Nákupem bioproduktů kupujeme potraviny, které byly vypěstované ohleduplně k životnímu prostředí a k chovaným zvířatům. A které obsahují minimum nežádoucích chemických látek, většinou žádné. Na rozdíl od potravin pěstovaných konvenčním způsobem.

Tuto skutečnost potvrzují i výsledky rozboru, který pro MF Dnes provedla laboratoř Ústavu analýzy potravin a výživy pražské VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická). Z 18 testovaných vzorků jablek všechny kromě dvou obsahovaly zbytky pesticidů. Je přitom jedno, zda šlo o jablka česká nebo ze zahraničí, z obchodních řetězců nebo z trhů.

Jablka s nulovým obsahem pesticidů obě pocházela z ekologického zemědělství. Všechna jablka s pesticidy naopak pochází ze sadů, které se obhospodařují konvenčními metodami.

Výsledky testu jablek MF Dnes

Komentář k výsledkům

Je známo, že jablka patří k plodinám, které se ošetřují poměrně intenzivně, různé druhy postřiků se na ně aplikují patnáctkát i vícekrát za sezonu.

Proto nepřekvapí, že většina jablek neobsahovala zbytky jedné či dvou látek, často šlo o pět, deset i více různých pesticidů.

Maximum bylo 16 různých pesticidů u jednoho jablka, celkově se na jablkách našlo 34 různých pesticidů. 

U žádné látky nebyl překročen zákonem povolený limit. Tyto limity se však stanovují samostatně pro každou látku. Odbornící se shodují, že jinou věcí je tzv. 'koktejlový efekt'. „I když jsou tyto látky pod limitem, nikdo neumí s jistotou říct, co dlouhodobá konzumace pro zdraví znamená.

Některé pesticidy jsou neurotoxické, jiné ovlivňují funkci štítné žlázy, a když je látek se stejným mechanismem účinku víc, toxicita se sčítá a efekt může být výraznější,“ vysvětluje v komentáři k výsledkům testu profesorka Jana Hajšlová z VŠCHT.

I proto podle ní Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) usiluje o to, aby se v případě pesticidů hodnotilo kumulativní riziko.        

Konvenční jablka z obchodů a trhů tedy ani není příliš vhodné podávat dětem. Vzhledem ke své velikosti totiž dětský organizmus přijme stravou nepoměrně více pesticidů než ten dospělý.

I proto musí ovoce a zelenina, ze kterých se vyrábějí dětské příkrmy, splňovat stejně přísné podmínky jako bioovoce a biozelenina.

Konvenční jablka v obchodech je nesplňují a není důvod se domnívat, že jiné ovoce a zelenina je na tom jinak.   

Jablka v biokvalitě a bez pesticidů je možné koupit v prodejnách Country Life. Koneckonců jedno z testovaných biojablek bylo zakoupeno právě v naší prodejně, vypěstoval jej ekozemědělec Ondřej Kučera.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *