Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré?

Mamografie je základní diagnostickou metodou u žen s příznaky onemocnění prsu. Je také vhodnou metodou pro screening, tedy pro vyhledávání časných stadií nádorů v populaci žen bez příznaků onemocnění prsu.

Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré? Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré? Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré? Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré?

Karcinom (zhoubný nádor) prsu představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů ženské části naší populace.

V ČR je ročně diagnostikováno kolem 4 600 nově vzniklých zhoubných onemocnění mléčné žlázy a jejich počet každoročně stoupá.

Na následky karcinomu prsu v České republice ročně zemře kolem 2 000 žen, takže mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20-54 let zaujímá karcinom prsu dokonce první místo!

Varující je četnost záchytu onemocnění až v pokročilém stadiu, kdy je možnost léčby nádoru již omezena a psychosociální i ekonomické důsledky, které s sebou onemocnění nese jsou obrovské.

Téměř třetina nemocných žen je mladších než 50 let. Křivka výskytu onemocnění jednoznačně stoupá po 45.roce věku, u žen mladších 35 let je zhoubný nádor prsu méně častý.

Kromě dodržování zásad zdravého životního stylu jsou na místě zejména preventivní prohlídky, které by měly začít již u mladých žen samovyšetřováním po 30. roku věku. Postup je popsán v letáčcích, které vydala řada zdravotních pojišťoven a zdravotnických organizací. Jsou také k dispozici v čekárnách ordinací odborných lékařů.

Mamografický screening

Mamografický screening znamená rentgenové preventivní vyšetřování mléčné žlázy u žen, které doposud nepociťují žádné známky přítomnosti nádorového onemocnění.

Nemoc je v počátečních stadiích omezena na malé místo a většinu nálezů nelze jednoznačně identifikovat pohmatově. Největší šance na úspěšnou léčbu či úplné uzdravení má právě záchyt těchto minimálních nálezů vyšetřovacími metodami.

Pravidelným screeningem v 1 – 2 ročních intervalech je možné výrazným způsobem snížit úmrtnost na nádory prsu a zvýšit procento vyléčených žen.

V České republice má každá žena nárok na bezplatné preventivní (screeningové) mamografické vyšetření od 45. roku věku ve dvouletých intervalech. Bezplatné preventivní vyšetření prsu se provádí na specializovaných screeningových pracovištích, která získala osvědčení ministerstva zdravotnictví.

Tato pracoviště vyhověla náročným požadavkům a jsou pravidelně kontrolována v rámci tzv. reakreditací. Seznam schválených pracovišť je možné získat například na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz) či www.mamo.cz. Ženám v rizikových skupinách (např.

při hormonální substituční terapii) je doporučeno mamografické vyšetření v ročním intervalu (s přímou úhradou v mezidobí pojišťovnou hrazeného screeningu).

Proč je vhodné vstoupit do screeningu?

Jednoznačně je prokázáno, že malá velikost nádorového ložiska má pozitivní dopad na celkový léčebný postup.

Dovoluje provést kosmeticky příznivý operační výkon (jen odstranění nádoru, či jen částečné odstranění postižené žlázy) a zároveň omezuje potřebný rozsah a intenzitu následné onkologické léčby.

Právě plošné vyšetřování žen, které ještě nemají žádné příznaky, umožňuje detekci drobných nehmatných nádorů, či jiné známky, které mohou popřípadě vznik nádoru již signalizovat.

Máte zájem vstoupit do screeningu?

Pokud pacientka splňuje kritéria zařazení do screeningu (je bez příznaků onemocnění prsu, ve věku od 45 let a interval od posledního mamografického vyšetření je minimálně 2 roky), pak vyšetření doporučuje gynekolog či praktický lékař. Vyšetření není v žádném případě povinné, předpokládáme, že většina žen si je vědoma závažnosti i rizika nádorových onemocnění prsů a screening spíše aktivně vyhledá.

Pokud žena nesplňuje kritéria věku, či intervalu preventivního vyšetření, lze provést vyšetření za přímou úhradu na pracovištích, které jsou pro preventivní vyšetřování určeny odbornou komisí jako tzv. akreditovaná pracoviště. Mezi vybraná pracoviště patří i pracoviště naší nemocnice. Výška úhrady mamografie je podle platného ceníku nemocnice nyní stanovena na 650,- Kč.

Pokud již přicházíte s pohmatovým či vizuálním nálezem a máte zřejmé příznaky onemocnění provádíme tzv. mamografii diagnostickou, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění.

K vyšetření vás obvykle doporučí váš gynekolog či lékař z mamologické poradny .

Co je akreditované pracoviště?

Odbornými komisemi a Ministerstvem zdravotnictví byla vybrána mamografická pracoviště, která splňují náročná technická kriteria, která jsou zárukou kvality provedených vyšetření.

Pracoviště zaměstnává erudované laboranty i tým specializovaných lékařů, kteří hodnotí snímky a určují další postup či nutnost dalších vyšetření.

Hodnocení výsledku či dalšího postupu probíhá podle vypracovaných standardů. Další podmínkou je komplexní péče o pacientku tj. návaznost diagnostického pracoviště na chirurgického lékaře, onkologa, gynekologa, patologa, kteří navrhují další postup vyšetření či možnosti léčby. V naší nemocnici je výhodou, že všechny tyto služby se odehrávají takříkajíc ,,pod jednou střechou“.

Mezi vybraná pracoviště, která jsou určena k provádění screeningu patří i mamografické pracoviště naší nemocnice (bližší informace o akreditaci a síti akreditovaných pracovišť můžete získat na adrese www.mamo.cz)

Popis pracoviště:

Mamografická vyšetření provádíme na přístroji Lorad Selenia, který patří k přístrojům určeným pro preventivní vyšetření při minimalizaci dávky záření.

Pracoviště je vybaveno speciálními pomůckami, které sledují v pravidelných intervalech kvalitu zobrazovacího řetězce. Sonografické (ultrazvukové) pracoviště pro mamární problematiku je vybaveno přístrojem Medusin Accuvix XG s lineární multifrekvenční sondou s vysokým rozlišením .

Na ultrazvukovém pracovišti zároveň probíhá většina intervenčních výkonů jako jsou punkce cyst a core-cut biopsie podezřelých solidních útvarů.

Mamografie v diagnostice nádorů mléčné žlázy stále zaujímá prioritní postavení. Cílem všech mamografických vyšetření je detekce karcinomu prsu.

Všechny ostatní metody, jako je ultrazvuk, magnetická rezonance, scintigrafie jsou metody pomocné.

Jen u mladých pacientek do 30. roku věku upřednostňujeme sonografické vyšetření jako metodu první volby. Na lékaři je však rozhodnout, zda bude v některých případech doplněno i mamografické vyšetření (některá onemocnění se projevují určitými znaky, které sonografie nezobrazí – např. tzv. mikrokalcifikace). Mamografie je vyšetřovací metoda s použitím velmi nízkých dávek rentgenového záření.

Kvalita přístrojů je velmi přísně střežena zkouškami dlouhodobé stability i zkouškami provozní stálosti dle atomového zákona.

Průběh vyšetření:

Mamografie je rentgenologická metoda zobrazující prs ve dvou projekcích (šikmé a shora). Zhotovujeme tedy čtyři základní snímky. Prs je sevřen mezi dvěma destičkami. Stlačení, které některé ženy považují za nepříjemné, je však zárukou kvalitně provedených mamogramů s maximálním omezením dávky záření.

Vyšetření provádí erudovaná pracovnice na speciálním rentgenovém přístroji – mamografu . Hodnocení provádějí specializovaní lékaři rentgenologové, kteří mohou doporučit další doplňující vyšetření dalších projekcí či zvětšení na mamografu či doplňující vyšetření na sonografii.

Pacientka se přihlásí s průvodkou od odesílajícího lékaře v evidenci radiologického oddělení v pavilonu C v přízemí, kde bude zaregistrována a dostane k vyplnění dotazník rizikových faktorů.

V případě, že pacientka byla již vyšetřena na jiném pracovišti, je vhodné pacientku vybavit výsledky vyšetření nejlépe spolu s obrazovou dokumentací. Porovnávání starých i současných nálezů je základem pro posouzení vzniku nových změn.V případě, že již pacientka byla někde bioptována, či operována, jsou informace včetně histologických nálezů nezbytné.

Obrazová i popisová dokumentace je uchovávána k našem archivu a v případě potřeby k dalšímu vyšetření, léčbě či konzultaci bude pacientce zapůjčena.

Sonografie pomůže rozlišit v případě nejasného mamografického obrazu, zda se jedná o cystu či solidní masu, která nemusí být vždy zhoubným nádorem.

Při vyšetření pacientka pohodlně leží na zádech a sonda volně přejíždí systematicky po prsu. Mezi sondu a kůži pacientky je nutno použít vrstvu gelu, která snímání vlnění umožňuje.

Lékař hodnotí obraz na obrazovce, kterou můžete společně s ním sledovat a lékař vám může vysvětlit o jaký problém se jedná.

Vyšetření je zcela nebolestivé.

Mamografie a sonografie se vzájemně doplňují.

Někdy je potřeba provést další vyšetření obsahu cyst, či odběr tkáně specielní jehlou – tzv. core-cut biopsii. Pod sonografickou kontrolou odebíráme cíleně několik vzorků tkáně. Patolog tkáň laboratorně zpracuje a mikroskopicky vyšetří a rozhodne tak o povaze procesu .

Bez histologického vyšetření patologem není diagnóza zhoubného nádoru možná!

Rady ženám:

Absolvujte pravidelně screeningové mamografické vyšetření

Absolvujte pravidelně screeningové mamografické vyšetření v 1 – 2 ročních intervalech, podle míry vašeho rizika. V současné době máte nárok na bezplatné mamografické vyšetření od 45. roku věku ve dvouletých intervalech. Investujte do svého zdraví a absolvujte v mezidobí mamografii za úhradu, zejména pokud máte vyšší riziko vzniku nádoru prsu.

Navštivte co nejdříve odborného lékaře

Navštivte co nejdříve svého lékaře (praktického lékaře, gynekologa) nebo přímo některé ze specializovaných screeningových center při jakékoliv nejasnosti či nálezu v prsu.

Provádějte každý měsíc samovyšetřování prsů

Provádějte každý měsíc samovyšetřování prsů – nejlépe v první polovině menstruačního cyklu (vždy ve stejné době). Všímejte si jakýchkoliv změn od minulého vyšetření.

Nezapomeňte si vyšetřit také podpaží a dvorec s bradavkou. Postup je popsán v letáčcích, které vydala řada zdravotních pojišťoven a dobročinných organizací.

Jsou k dispozici v čekárnách ordinací odborných lékařů a v našem centru

Požádejte o odhad rizika vzniku nádoru prsu

Požádejte o odhad svého rizika vzniku nádoru prsu – například ve screeningovém centru či specializované poradně. Při zvýšeném riziku dbejte, abyste byla pravidelně sledována podle doporučeného schématu.

Uvědomte si, že malý nádor je dobře léčitelný

Uvědomte si, že i zhoubný nádor v prsu zjištěný v počátečním stadiu je velmi dobře léčitelný. Také léčení malých nádorů je méně zatěžující a je možné velmi často i zachovat celý prs. Svůj život máte ve svých rukou.

Nejčastěji kladené otázky:

Pokud chci absolvovat screeningovou mamografii, jak to lze zařídit? Jak se k vám dostanu?

Ve věku 45 let máte nárok na bezplatnou screeningovou mamografii každé 2 roky (vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění).

Postupujete takto: vyhledáte svého praktického lékaře či gynekologa a požádáte ho, aby Vám vystavil žádanku na screeningovou mamografii, pokud takto sám již neučinil a přímo Vás neoslovil. Jeho povinností je Vám požadavek vystavit co 2 roky.

Poté se objednáte na našem mamodiagnostickém pracovišti, a to buď osobně, nebo telefonicky na čísle 595 633 475. Máte také možnost on-line objednání přes internet. Objednávky je na webových stránkách Vítkovické nemocnice (mamograficky-screening.nemvitkovice.cz)

Budete mít zájem:  Svačiny pro zdraví dětí – co dětem připravit a co fakt ne?

Kdo hodnotí vyšetření a jak se dozvím výsledek?

Lékař – radiodiagnostik zhodnotí mamografické snímky, je-li výsledek negativní, tedy nejsou-li na snímcích žádné podezřelé změny, je vyšetření ukončeno a dostanete výsledek (nález) do ruky. Pokud bude nález vyžadovat další vyšetření – nejčastěji ultrazvuk – doplníme ještě týž den .

Definitivní závěr bude Vám i Vašemu lékaři sdělen v co nejkratším čase.

Je nebezpečí většího ozáření při mamografii ?

 Moderní přístroje, které jsou podmínkou technické výbavy akreditovaných pracovišť, zajišťují minimalizaci dávek záření – ty jsou dány jasnými předpisy a byly vypracovány dle celosvětových norem.

Prospěch z vyšetření zdaleka převyšuje nebezpečí dávky rentgenového záření. Pokud je však pacientka těhotná, není preventivní vyšetření na místě.

V případě podezřelého nálezu v prsu lze vyšetření provádět s vykrytím pánve ochrannými pomůckami.

Je vyšetření bolestivé ?

Při vyšetření je pro kvalitní zobrazení tkáně na snímku nutné jisté stlačení prsu v destičkách . Většinou pacientek je pocit popisován jako tlaková bolest. Pacientka je v kontaktu s provádějící laborantkou, která může ještě stlačení ovlivnit K vyšetření je vhodné přicházet v první polovině menstruačního cyklu, kdy prsní žlázy nejsou tak citlivé a bolestivé.

Nestačila by jen sonografie ?

Sonografické vyšetření je vhodné pro vyšetření dětí, mladších žen a kojících matek, kdy žláza je značně hutná. Pro vyšetření běžné populace již vhodné do screeningu slouží metoda jen jako doplňková (při nejasnosti nálezu) a nelze ji provádět jako základní vyšetření.

Za způsob vyšetření je zodpovědný lékař na mamografickém pracovišti, který postupuje tak, aby z vyšetření vytěžil co nejvíce informací a určil další postupy. Ke každé pacientce je třeba přistupovat zcela individuálně a někdy ani věk není jednoznačně určující.

Vyšší podíl tukové tkáně v prsu (přirozený způsob stárnutí žlázy) zvyšuje výtěžnost informací z mamografie, vede totiž ke zprůhledňování prsu při mamografii a zlepšuje zobrazení mikrokalcifikací, které nelze z běžného ultrazvukového vyšetření posoudit .

Jak se připravit na vyšetření ?

Není potřeba žádné přípravy. Před vyšetřením není vhodné použití tuhých deodorantů, které mohou způsobovat falešné jevy na snímcích.V případě těhotenství či podezření na možnost gravidity lze jistě vyšetření odložit, pokud přicházíte k vyšetření s podezřením na nádorové onemocnění, je důležité zdravotníky na situaci upozornit.

Jak je vyšetření dlouhé ?

Samotné provedení mamografie obnáší asi 20 minut. Následuje hodnocení snímků lékařem, je-li výsledek negativní, dostáváte nález do ruky, vyšetření je ukončeno. Pokud je třeba doplnit další vyšetření (nejčastěji ultrazvukem) , počítejte s delší celkovou dobou vyšetření, která ale obvykle nepřesáhne 1 hodinu.

Objednací časy k vyšetření se snažíme dodržovat. Během provozu se však může stát, že přednost dostane pacientka, jejíž vyšetření je neodkladné nebo lékař musí věnovat více času některému složitějšímu vyšetření. V takových případech vás prosíme o trpělivost.

Kde vás najdu ?

Ve Vítkovické nemocnici , budova F – přízemí , kde je třeba se přihlásit v Recepci II. Zde budou pacientky zapsány do centrálního počítače a vyplní dotazník.

Jak se dozvím výsledek ?

Výsledek vám sdělíme bezprostředně po zhodnocení snímků , písemný nález dostanete přímo do ruky. Pokud bude potřeba, provedeme upřesňující vyšetření prsů ultrazvukem, které provádíme obvykle týž den . Součástí nálezu bude i další doporučení časnosti kontroly .

zpět na úvodní stránku oddělení

Proč jsou časopisy v čekárnách u lékařů většinou staré

Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré?

Když vejdete do čekárny u lékaře, obvykle pozdravíte, zeptáte se “kdo je prosím poslední” a následně se usadíte s vědomím, že si tu pobudete pěkných pár desítek minut nebo dokonce hodin. S takovým poznáním se za chvíli začnete zajímat o to, zda není někde poblíž k dispozici nějaký ten ukracovač dlouhé chvíle. Samozřejmě můžete sáhnout po svém mobilu, ale v čekárnách u lékařů panuje přeci jen trochu jiný fenomén – časopisy. Obvykle se někde na stolku povaluje hromádka více či méně ohmataných plátků, které pokrývají pestré spektrum zájmů – od ženských magazínů, přes odborné publikace až po společensko-politické žurnály.

Kde se časopisy v čekárnách berou

Jedno mají ale obvykle společné. Když už si některý z časopisů vyberete, na obálce zjistíte, že byl vydán přinejlepším v loňském roce. Nedá přitom příliš práce objevit skutečně archivní, mnoho let staré kousky. Právě stářím časopisů v ordinacích se trochu překvapivě zaobírala vědecká publikace British Medical Journal, která k věci připravila rovnou celou studii.

Možná jste přemýšleli o tom, kde se časopisy v čekárnách vůbec berou. Na mysl přijde možnost, že sem distributoři dodávají neprodaný náklad časopisů. Tak tomu ale v drtivé většině případů není, protože by to bylo logisticky příliš složité. Svezený neprodaný náklad se totiž obvykle vyhazuje.

Některá střediska mají dohody s vydavateli, kteří jim do ordinací posílají vždy nová čísla časopisů.

Jednoduše to berou jako reklamu, protože pokud se vám nějaký ten plátek u lékaře zalíbí, je docela slušná možnost, že si ho následně koupíte v trafice nebo si ho dokonce předplatíte.

Vydavatele to přitom nic moc nestojí, takže v optimálním případě by v takové ordinaci měla být velmi hezká nabídka nových čísel atraktivního čtení.

Straky si všímají více bulváru

Jenže není! Jak už jsme si řekli, za výhru se považuje, když ukořistíte rok staré číslo. Důvodem je skutečnost, že ta novější prostě někdo odnesl. V Aucklandu na Novém Zélandu byl v rámci výzkumu proveden test.

Do ordinací byly umístěny stohy různých, velmi oblíbených časopisů. Šlo o materiály jako Time, Economist nebo National Geographic, ale také různé bulvární plátky. Následně už stačilo jen kontrolovat, co z ordinací mizí.

Skutečně se ukázalo, že novější čísla časopisů z čekáren postupně zcela zmizela. Možná ještě zajímavější ale bylo zjištění, že častěji mizel bulvární a levnější tisk. Naopak u dražších seriózních magazínů se novější čísla držela déle.

To je trochu paradoxní: očekávalo by se totiž, že spíše bude mizet dražší čtení, které by si lidé jen tak nekoupili, než plátky za pár pětek. Vysvětlení se nabízejí různá.

Buď mají tendenci odnášet časopisy spíše lidé, kteří inklinují k bulvárnímu čtení, nebo je návštěvníkům ordinací přeci jen žinantní odnést luxusní magazín.

Rakovina slinivky břišní – příznaky a léčba

Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré?

Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější typy zhoubných nádorů.

Slinivka totiž produkuje řadu důležitých trávicích enzymů a hormonů a když nefunguje, pro tělo pacienta to má fatální následky.

U většiny nemocných se ji navíc podaří diagnostikovat až ve chvíli, kdy je v těle již rozšířená a léčba může v takovém případě pouze zmírnit příznaky a oddálit nevyhnutelný konec.

Kde je slinivka břišní?

Slinivka (pankreas) je podlouhlá houbovitá žláza, která je umístěna v dutině břišní mezi žaludkem a páteří.

Dorůstá do velikosti 15 centimetrů, má tvar ploché hrušky a dělí se na tři části – nejširší je hlava, střední část se nazývá tělo a nejužší říkáme ocas.

Mezi hlavní funkce slinivky patří tvorba trávicích šťáv (enzymy, které rozkládají potravu ve střevě) a produkce hormonů, jako například inzulin.

Co je rakovina slinivky břišní?

Onemocnění, které se odborně nazývá karcinom pankreatu, trápí především mužské pohlaví. Prognóza je bohužel velmi špatná. V České republice je každoročně diagnostikováno 2 300 nových případů, více než 95 % nemocných na tuto nemoc do pěti let zemře.

Rakovina slinivky břišní se nejen těžko diagnostikuje, ale také léčí. První příznaky nejsou specifické a umístění nádoru bývá navíc obtížně přístupné, protože nádor je často schovaný za okolními orgány. Tvorba metastáz, které jsou velmi malé, následuje velmi rychle po vytvoření primárního nádoru a lékaři tak onemocnění většinou objeví příliš pozdě.

Rakovina slinivky a její příčiny

Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky břišní lékaři prozatím neodhalili. Výzkum však ukazuje, že existuje několik rizikových faktorů, které mohou mít na vznik tohoto onemocnění výrazný vliv. Nejzávažnější z nich je pravděpodobně kouření, kuřáci cigaret mají totiž až třikrát větší pravděpodobnost, že se u nich tato nemoc projeví.

Další rizikové faktory

  • Věk – nejvíce nádorů se objeví u lidí nad 65 let
  • Cukrovka
  • Obezita a nedostatek fyzické aktivity
  • Chronický zánět slinivky (pankreatitida)
  • Cirhóza jater
  • Dlouhodobý příjem potravy bohaté na tuky
  • Velká konzumace alkoholu
  • Přítomnost určitých chemikálií na pracovišti
  • Dědičnost – výskyt rakoviny slinivky u některého z příbuzných
  • Výskyt rakoviny tlustého střeva a vaječníku u příbuzných¨

Stádia rakoviny slinivky

  • Stádium 0 – postižena je jedna vrstva buněk slinivky, nádor se zatím v těle nešíří
  • Stádium 1A – nádor není větší než 2 cm, nešíří se
  • Stádium 1B – nádor je větší než 2 cm, nešíří se
  • Stádium 2A – nádor prorůstá ven ze slinivky, zatím nezasáhl uzliny, tepny ani žíly
  • Stádium 2B – nádor prorůstá ven, šíří se do uzlin, ale nezasáhl tepny ani žíly
  • Stádium 3 – nádor se šíří do lymfatických uzlin, do tepen i žil, ale nemetastazuje
  • Stádium 4 – nádor tvoří metastáze i ve vzdálenějších částech těla

Jaké má rakovina slinivky příznaky?

Ačkoliv se pacienti často ptají, kde bolí slinivka břišní a jak se projevuje rakovina slinivky, zpočátku karcinom pankreatu nezpůsobuje pacientům žádné viditelné obtíže. V prvních fázích se tedy jedná o bezbolestné onemocnění. Pacienti většinou symptomy začnou pozorovat až ve chvíli, kdy je nemoc v těle již rozvinutá a zhoubný nádor slinivky se šíří do dalších orgánů.

Budete mít zájem:  Nemoci přenosné krví (transfuzí) – které to jsou?

Projevy rakoviny slinivky často závisí na umístění nádoru ve slinivce. Pokud jde o rakovinu těla a ocasu slinivky, ta souvisí se ztrátou hmotnosti, bolestmi žaludku a zad. Rakovina hlavy pankreatu je spojená s větším množstvím příznaků.

Příznaky spojené s trávicí soustavou

  • Bolesti v oblasti břicha – mohou vystřelovat i do zad
  • Pocit plnosti nebo otoku břicha
  • Nevolnost
  • Průjem
  • Světlá stolice
  • Tmavá moč

Další příznaky rakoviny slinivky

  • Malátnost
  • Ztráta chuti k jídlu
  • Ztráta tělesné hmotnosti
  • Zvýšená hladina cukru – u některých pacientů se vyvine diabetes
  • Žloutenka – pokožka a oční bělmo se zbarví dožluta
  • Svědění celého těla
  • Záněty žil
  • Projevy depresivního syndromu

Jak se rakovina slinivky diagnostikuje?

Karcinom slinivky se v prvních stádiích nijak neprojevuje, proto je obtížné ho včas diagnostikovat. Lékařům se dodnes nepodařilo vyvinout spolehlivý screeningový test, který by dokázal toto onemocnění správně identifikovat.

Diagnostika rakoviny slinivky začíná dotazy na anamnézu pacienta a fyzikálním vyšetřením, kdy lékař kontroluje zažloutnutí pokožky, lymfatické uzliny, ztrátu hmotnosti a prohmatem také vyšetří břicho.

Odhalit tumor slinivky pomáhají také metody jako CT (počítačová tomografie), magnetická rezonance, PET scan nebo endoskopická ultrasonografie.

Na závěr je nutné diagnózu potvrdit či vyvrátit díky biopsii, což je vyšetření vzorku nádoru v laboratoři.

Léčba rakoviny slinivky

Co se týče léčby, rozlišujeme několik druhů nádorů. Může se jednat o nádor operovatelný, který se nachází pouze ve slinivce a nezasahuje do žil a tepen. Ten mohou lékaři chirurgicky zcela odstranit. Pokud jde o lokálně pokročilý karcinom, ten je již neoperovatelný, protože zasahuje i do okolních tkání a životně důležitých tepen a žil.

Posledním typem je nádor metastazující, který se ze slinivky šíří do vzdálenějších částí těla a postihuje i další orgány. V tomto posledním stádiu rakoviny slinivky je zjištěno onemocnění u 45‒50 % pacientů.

Chirurgický zákrok

Pokud to stádium rakoviny dovoluje, nejprve lékaři přistoupí k chirurgickému odstranění nádoru společně se slinivkou nebo její postiženou částí. Existují různé druhy operací:

  • Distální pankreatektomie – odstranění těla či ocasu slinivky
  • Totální pankreatektomie –odstranění celé slinivky
  • Whippleho operace – odstranění hlavy slinivky, části žaludku a tenkého střeva, některých lymfatických uzlin, žlučníku a žlučovodů

Chemoterapie a radioterapie

Chirurgická léčba se obvykle kombinuje také s chemoterapií a radioterapií, které mohou být nasazeny před operací i po ní (aby se zabránilo návratu onemocnění). Tento druh léčby může také prodloužit život pacienta s lokálně pokročilým karcinomem a ulevit mu od příznaků.

Radioterapie i chemoterapie jsou však provázeny řadou nežádoucích účinků, jako je nevolnost, ztráta chuti k jídlu, únava nebo vypadávání vlasů.

Biologická léčba

V současné době se také využívá cílená biologická léčba, která útočí na specifické části zhoubných nádorových buněk. Brání jejich množení, růstu a následnému metastázování. Na rozdíl od chemoterapie a radioterapie má mnohem méně nežádoucích účinků.

Léky

Nezbytnou součástí léčby rakoviny slinivky jsou také léky, které se využívají k tišení bolesti a prodloužení života pacientů, když onemocnění již nelze vyléčit. Jedná se o opioidová analgetika proti bolesti a dále antidepresiva jako pomoc při léčbě deprese, která je v pozdějších fázích nemoci velmi častá.

Dále se také pacientům dodávají enzymy a hormony, které již slinivka neprodukuje. Může být také zaveden stent žlučovodu, který zmírňuje ztrátu chuti k jídlu, svědění a žloutnutí kůže a bělma.

Prevence rakoviny slinivky

Co se týče rakoviny slinivky břišní, v současné době nejsou známé žádné specifické možnosti prevence.

Pro minimalizaci rizika jejího vzniku se doporučuje nekouřit, soustředit se na správnou životosprávu a dostatek pohybu. Dále je důležité vyhýbat se chemické zátěži.

Pokud se u vás v rodině vyskytuje více příbuzných s nádorovým onemocněním, konzultujte svou situaci pro jistotu s lékařem.

Většina nádorů slinivky břišní jsou adenokarcinomy (zhruba 95 %), které vznikají z vývodných kanálků tohoto orgánu, vzácněji se pak může jednat o nádory z endokrinních buněk. Karcinom pankreatu přitom trápí hlavně muže a jeho prognóza je velice špatná. V České republice je každý rok odhaleno zhruba 2300 nových případů, přičemž většina nemocných bohužel na toto onemocnění do pěti let umírá.

Přesný mechanismus vzniku tohoto onemocnění zatím lékaři neznají. Existuje však mnoho rizikových faktorů, které mohou mít na rozvoj rakoviny slinivky vliv.

Sem patří především kouření, přičemž kuřáci mají až třikrát větší pravděpodobnost, že je toto onemocnění postihne.

Dalšími rizikovými faktory pak jsou věk, cukrovka, obezita, pankreatitida, cirhóza jater, zvýšená konzumace alkoholu, kontakt s chemikáliemi nebo také dědičnost.

V prvotních stádiích onemocnění rakovina slinivky většinou nezpůsobuje pacientům žádné viditelné obtíže. Výraznější symptomy pak bývají spojené spíše až s momentem, kdy je nemoc více rozvinutá.

Projevy karcinomu slinivky závisí na umístění nádoru ve slinivce. Rakovina těla a ocasu souvisí se ztrátou hmotnosti, bolestmi žaludku a zad.

Rakovina hlavy pankreatu způsobuje například bolesti břicha, nevolnost, průjem, ztmavnutí moči, ztrátu chuti k jídlu, ztrátu hmotnosti, žloutenku a další obtíže.

Terapie v tomto případě závisí na tom, zda se jedná o nádor operovatelný, nádor neoperovatelný nebo tumor, který metastazuje do dalších orgánů. Pokud to stádium rakoviny dovoluje, provádí se chirurgické odstranění nádoru spolu s postiženou částí slinivky. Mezi další možnosti léčby se poté řadí chemoterapie a radioterapie, biologická léčba nebo také užívání léků určených k tišení bolesti.

Klub přátel Hrabové

Několik poznámek k perspektivě lékařské péče v Hrabové a výstavbě nové školky.

     Jako lékař s  celkovou praxí 35 let ve zdravotnictví (praktický lékař, ambulantní specialista, primář oddělení, poradce ministra zdravotnictví pro nemoci z povolání, externí učitel na Lékařské fakultě UK, krajský zdravotní rada SMK – vedoucí odboru zdravotnictví                    a dlouholetý místopředseda a zakládající člen odborné společnosti ČLS J. E. Purkyně)                      si dovolím krátké zamyšlení nad poskytováním zdravotní péče v katastru naší obce.

     Zdravotnictví je služba a jako takové prochází kontinuálním a poměrně rychlým vývojem. Tento vývoj je finančně i časově náročný a závisí na mnoha společenských faktorech.

Plánování zdravotnictví v obci musí vycházet ze společně sdílené vize                                a s dostatečným časovým předstihem.

Pokud obec hodlá udržet své zdravotnické služby  na úrovni požadovaných současných standardů, měla by se na provozování ordinací přímo podílet a nevystačí s letitým alibistickým argumentem, že není jejich zřizovatelem.

     Patřím mezi spokojené odchovance staré místní školky. Byly do ní průběžně investovány nemalé finanční prostředky, současný stav je ale vynaloženým investicím podle slov paní ředitelky neodpovídá.

K objektivnímu posouzení nám chybí podrobná aktuální odborná analýza, zainteresovaní se pouze domnívají, že by stará školka mohla mít nedostatky po stránce vlhkosti a zamoření plísněmi (?!).

Laik by si myslel, že než začneme investovat miliony do nové stavby, necháme si zhotovit kompletní objektivní studii o stavu a perspektivě staré školky. Pokud mám správné informace, nic takového se ovšem nestalo!  Nabízí se mnoho otázek, mj.

za kolik let bude k dispozici školka nová (ani pan starosta na ni neuměl manželce na posledním zastupitelstvu odpovědět), jak dlouho ještě necháme naše děti hrát si v údajně nevyhovujícím vlhkém a „plesnivém“ prostředí, jaká je míra nebezpečí, kterému jsou denně naše děti vystavovány, proč má být nová školka umístěna mimo největší koncentraci bydliště malých dětí (tj. mimo Šídlovec), proč nejsou známy plány (jsou – li vůbec nějaké) na využití budovy školky původní? Nebudeme mít k dispozici dříve kulturní dům, než novou školku? Některé indicie tomu napovídají. Jak asi vnímají tuto situaci maminky s dětmi umístěnými v takovém zařízení? Ptal se jich někdo?

Nejsem stavební odborník ani ekonom, ale připomínají vám výše uvedená fakta promyšlený                                a dlouhodobý investiční program obce, nebo spíše vybranou kapitolu z knihy o Kocourkovu?

Nebudu sám, koho napadá další všetečná otázka: co důležitějšího zastupitelé v posledním volebním období řešili? Na tuto otázku si dovolím ocitovat odpověď doyena KPH pana Slavíka: nejprve nutná výměna starosty, pak aféry v souvislosti s účetnictvím a s nálezy auditorů z magistrátu, problematické investice na Šídlovci, zmatky ve věci stavby nové školky, předražená oprava propustku Ve Stromoví, nejasná budoucnost Pilíků. Za  toto vše odpovídá především ODS se svým koaličním partnerem KDU-ČSL. Do nebe volající byla aféra s „odkloněním“ větší částky peněz z obecní pokladny na soukromý účet jedné z místních úřednic. Velmi výstižná charakteristika, dodal bych ještě zcela nedostatečné zajištění prevence kriminality a bezpečnosti Městskou policií (jedna hlídka o dvou policistech v terénu na tři obvody) a současné stavební úpravy v budově radnice s rozšířením o další čtyři                         „ nepochybně nezbytné“ kanceláře.

Současný pan starosta – jako zkušený komunální politik – si v rámci předvolební přípravy nechal písemně potvrdit (?!) od současného praktika a pediatričky, že jim dosavadní ordinace vyhovuje. To musíme respektovat. Jedná se o klidný obvod s cca 1600 pacienty, tento počet lze v pohodě navýšit do 2000 registrovaných pacientů.

Je jistě pro obec dobré, jsou – li lékaři spokojení. Technický stav zastaralé ordinace vyhovující rozhodně není a bude potřebovat investice (teplá voda, rozvody, klimatizace, stavební úpravy).

Prioritním problémem zůstává, zda klientům vyhovují miniaturní čekárny a absence čekárny pro akutně nemocné děti   u pediatra k omezení rizika nákazy ostatních čekajících dětí a absence zabezpečené kočárkárny.

Praktický lékař sdělil našemu tajemníkovi, že vidí alespoň částečné řešení problému malých čekáren v zavedení modernějšího objednávkového systému pro starší klientelu – tj. objednávat se předem, nechodit k lékaři ráno a neonemocnět všichni najednou.

Jistě užitečná rada, hlavně v chřipkovém období… Nesporným faktem však zůstává,                          že současné ordinace a čekárny neodpovídají standardním ordinacím ve smyslu hygienických norem, které v příslušné legislativě schválilo MZ ČR ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi a Zdravotním ústavem a které jsou závazné pro všechny poskytovatele zdravotní péče.  

Budete mít zájem:  V kuchyni mají využití i ředkvičkové listy

     V rámci přípravy podzimních komunálních voleb si pan starosta předvídavě kryje záda, kdyby někdo z opozice před volbami žádal zdůvodnění mnohaleté nečinnosti obce v oblasti zdravotnictví. Bude mít stereotypní odpověď: obec není zřizovatelem a lékaři jsou spokojení.

Názory a postoje dnešních mladých lékařů znám z praxe a z  jejich postgraduálního vzdělávání. Jsou mnohem náročnější oproti starším kolegům. Oprávněně očekávají a žádají vysoký standard s požadavky na dostatečnou velikost ordinací, kabin, čekáren, stanoviště kočárků, zajištěným větráním, klimatizací, odhlučněním a náležitým sociálním vybavením.

Myslíte, že dají přednost současným zastaralým Hrabovským ordinacím? Poptávka po lékařích se neustále zvyšuje, podívejte se na inzeráty, kde již některé obce a zřizovatelé nabízejí rodinné domky, statisícové náborové příspěvky, slevy na nájmech, uhrazení platu sestry, zaplacený leasing za služební automobil etc… Pokud se mladým zdravotníkům nenaplní jejich požadavky doma, mají k dispozici další lákavou alternativu – zahraničí.

Pokud se tedy obec s předstihem nebude této problematice věnovat, můžeme v budoucnosti očekávat jednu z následujících variant: ordinovat bude lékař(ka) v důchodu (lepší varianta), ordinovat bude lékař(ka) cizí státní příslušnosti, nejpravděpodobněji z rozvojových zemí, nebo ordinace nebude v Hrabové provozována.

     Příští zastupitelstvo by mělo myslet – i přes písemnou deklaraci prozatímní „spokojenosti“  zdravotníků – na přípravu projektu  nové ordinace praktika a pediatra, splňující všechny standardizační požadavky, s  dobrou dostupností především pro maminky s  kočárky                    a starší spoluobčany, s parkovištěm a v blízkosti zastávky hromadné dopravy. V optimálním případě by poblíž měla být i lékárna. Otázku umístění budoucích ordinací (Srdce Hrabové, Šídlovec – např. v místě staré školky?) pokládám za velmi ožehavý problém, který bude zastupitelstvo řešit nutným kompromisem. Nové ordinace si totiž zaslouží nejen zdravotníci, ale především občané Hrabové. Proč by neměli vyžadovat obdobný standard, jaký si pořídili na vlastní náklady doma?

Hrabová má při své pasivitě v oblasti zajišťování zdravotní péče velké štěstí, že současný praktik i pediatrička jsou kvalitními, zodpovědnými a oblíbenými lékaři.

Možná se vážení kolegové budou na mne trošku zlobit, ale důležitá pro naše občany je rovněž časová dostupnost lékařských a zdravotnických služeb – ordinační doba. Veřejnost žádá mít tyto služby k dispozici od rána do večera v pracovní dny.

To platí dvojnásob při oprávněně předpokládaném růstu počtu obyvatel Hrabové, ze kterého vyplyne i větší počet registrovaných pacientů. Stávající kapacity personálně, místem a občanskou vybaveností nebudou stačit. Již dnes se setkáváme s ordinacemi, které fungují denně po dobu 10 až 12 hod.

, ve kterých se střídají lékaři, což se na jedné straně odrazí ve spokojenosti klientů a na druhé v ekonomické efektivitě zdravotnických zařízení. V zahraničí je to běžným standardem, stejně jako zachování anonymity a ochrany dat klientů s ohledem na legislativu EU (GDPR).

Samozřejmostí by měla být rovněž možnost průběžné konzultace s  lékařem prostřednictvím bezpečného internetu ve vyčleněnou dobu, stejně jako automatický systém objednávání pacientů – klientů k lékaři.

     Lékařům obec prostě musí pomáhat a aktivně s nimi spolupracovat – finančně i materiálně, vč. služebního stabilizačního bytu nebo pozemku k výstavbě rodinného domku za zvýhodněnou cenu. Považuji za povinnost správně fungující obce poskytnout občanům moderní ordinace a čekárny vyhovující současným standardům.

Pak obec po zdravotnících může recipročně žádat zkvalitnění a celodenní zpřístupnění jejich služeb. Příští zastupitelé budou čelit nespokojenosti spoluobčanů, pokud budou pokračovat v dlouholetém trendu nečinnosti.

Naši kandidáti do komunálních voleb 2018 jsou připraveni aktivně se podílet na řešení výše zmiňovaných problémů.

17.6.2018

                                                                                MUDr. Rostislav Gromnica, Ph. D.

  •                                                                 Lídr koalice STAN a nezávislí – Klub přátel Hrabové
  • Kontakty:
  • Osobní kontakt:

Restaurace Ve Dvoře, Paskovská ul. – každý čtvrtek od 18 hod.

Je naše zdravotnictví opravdu horší než jinde?

Autorova osobní zkušenost s americkým zdravotním systémem je osvěžujícím srovnáním s našimi zavedenými představami. Každý systém vytváří problémy svého druhu.

O tom, jak jsou lékaři či sestry nerudní na pacienty, čteme v každém druhém článku. Diskuse potom končí povzdechem na téma „to jinde, tam se to stát nemůže“.

Po více než dvaceti letech praxe za velkou louží mohu s klidem konstatovat, že blbec či někdo nepříjemný se mezi zdravotnickým personálem najde stejně spolehlivě v Praze jako ve Spojených státech.

To jen v české kotlině trpíme jakýmsi habsburským komplexem méněcennosti, takže neustále remcáme.

Originály na stěnách ordinací

Rozdílů mezi českým a americkým zdravotnictvím je samozřejmě kvantum, od neporovnatelně větší částky peněz, která medicínou proteče, až po základní systém. Ale že bychom se zase museli nějak stydět, to zrovna ne.

Množství peněz, které projdou americkým zdravotnictvím, je těžko uvěřitelné. A důvodů je celá řada. Na jedné straně je touha po penězích ze strany samotných lékařů, kde začínající lékař někde na vesnici pod 150 000 dolarů ročně nevstane ani z postele (pozn.

: průměrná roční mzda byla v roce 2012 47 650 USD, http://finexpert.e15.cz/jak-vysoke-jsou-mzdy-v-usa), na druhé straně možnost daňově odečíst kdeco, takže v čekárnách běžně najdeme akvária s mořskými rybičkami nebo originály obrazů známých umělců. Přitom velká většina amerických lékařů běduje, že je na tom finančně špatně a že je ordinace stojí tolik peněz, že vlastně nic nevydělávají.

Deset minut na pacienta

Praxe ovšem vypadá trochu jinak. Ordinace spojující šest z našeho pohledu nejspíše obvodních lékařů zaměstnává nečekané množství lidí.

Několik sester (ty jsou navíc povinně přítomny při lékařské prohlídce, aby doktora nemohl nikdo nařknout ze sexuálního harašení), potom osoba, co zvedá telefon, dvě dámy pro administrativu, další měří výšku, váhu a tlak, jedna specialistka odebírá krev a dvě další osoby se starají o účty.

Bratru tak dvanáct lidí, na každého doktora dva. Ten se přitom nefláká, na běžného pacienta má deset minut, a aby to rychleji odsejpalo, tak rejdí mezi několika místnostmi, kde jsou pacienti v nejrůznějších stadiích vysvlečení.

Takže než si sundám košili, tak si doktor přečte záznam z minulosti a prchá vedle, kde už je pacient svlečený. Toho vyšetří, mezitím se svléknu já, ale lékař cestou navštíví třetího pacienta, kterému ve dveřích vrazí do ruky lék. A tak za těch deset minut zvládne pacientů víc, i když v neustálém poklusu.

„Zkusíme to a dostaneme, co projde“

Kapitolou samou o sobě je potom existence několika druhů účtů, kdy má třeba nemocnice pro stejný zákrok několik možných cen. Nejméně zaplatí ti, kteří jedou v systému Medicare nebo Medicaid, což jsou federální pojištění pro chudé a staré.

Tam jsou ceny pevně dané vládou a nemocnice je se skřípáním zubů musí dodržet. Další ceny jsou potom dané jednotlivými pojišťovnami a nemocnice do účtů nacpe všechno, na co si troufne.

Při detailním zkoumání účtu za dvacetiminutový chirurgický zákrok jsem se chvílemi nestačil divit – 60 dolarů za ponožky, aby mi nebyla zima, 35 dolarů za uložení zlatého řetízku a 17 dolarů za náplast, která v obchodě stojí 20 centů.

Systém „zkusíme to a dostaneme, co projde“ je spolehlivý a léty ověřený. No, a třetí cifru potom dostanou na účtu ti, kteří pojistku nemají, ale jsou schopní platit. O tom, že je ze všech účtů nejvyšší, někdy až desetkrát, jistě nemusím psát.

Není čekání jako čekání

U nás se často remcá nad tím, že je v čekárnách velká fronta. Daleko od skutečnosti to není, ale zase se do čekárny mohu posadit a nakonec se dočkám. To americká praxe je propracovanější. Nejdřív se musím objednat telefonicky, a podle akutnosti dostanu termín za tři dny až měsíc.

Sice získám objednávku na přesnou hodinu, ale zase si na návštěvu počkám. A s tou přesnou hodinou to zase taková sláva taky není, protože v čekárně jsou všechny časy přibližné, a hodinka čekání nepředstavuje žádnou výjimku.

Kdybych ovšem přišel o deset minut později, doktora neuvidím, ale vyšetření stejně zaplatím.

Rozdíl je také v tom, jak ošetření přijímají pacienti a jak o tom pak mluví. Mít slušnou pojistku je ve Spojených státech stále něco mezi kusem života těžkého a darem z nebe. Ti, kdo ji mají, neremcají a berou život tak, jak je. Ti, kdo ji nemají, buď tiše trpí, nebo nakonec zajdou na pohotovost a neschopností zaplatit zatíží systém.

U nás, kde jsou pojištěni všichni, mají všichni pocit, že by měli mít soukromého lékaře, který bude 24 hodin denně a 7 dní v týdnu sedět u telefonu a obratem přiběhne.

Internetová fóra a novinové články jsou přitom prošpikované stížnostmi a vyprávěním, jak je ti pacholci v bílém plášti zase vzali na hůl / špatně diagnostikovali / nechali zbytečně čekat (nehodící si laskavě škrtněte).

Život o dvou kůrkách

Prostě platí to, co všude jinde -, i ve zdravotnictví je život o dvou kůrkách, a snaha zbožně vzhlížet, jak dokonalé je to za humny, není ničím jiným nežli snahou chodit k sousedům na jablka, i když na naší zahradě plodí tři jabloně.

Článek vyšel 7. března v Angis revue 1/2014, odborném a populárním dvouměsíčníku pro farmaceutické asistenty a lékárníky. Časopis i archiv jeho minulých čísel je on-line dostupný z http://www.angis.cz/angis_revue/. Publikujeme jej se svolením redakce i autora.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *