Probiotika ke každým antibiotikům

Co jsou probiotika – živé organismy, které pomáhají

V lidském těle žije cca 500 druhů bakterií a pokud jsou v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy se ale rovnováha bakterií přehoupne ve prospěch těch zlých. Nejčastěji vlivem užívání některých léků, změnou stravy, rozvojem infekcí a zánětů, stresem, velkým množstvím alkoholu anebo ozařováním. A tím dochází ke vzniku potíží. 

Probiotika sama neléčí, ale můžete je užívat jako doplňkovou léčbu, když máte tyto potíže: 

• průjem
• zácpa
• kvasinková infekce v pochvě
• kvasinková infekce v ústní dutině (soor)
• ekzém
• intolerance laktózy
• užívání antibiotik
• zánětlivá a autoimunitní onemocnění střev

Jak užívat probiotika?

Jsou to živé mikroorganismy, kterým je potřeba vytvořit vhodné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivé na pH, změny teploty, kyslík a také se ovlivňují navzájem.

V první řadě, je důležité dodržet užívání, které je uvedené na obalu. Dozvíte se informace, jestli se mají užívat s jídlem, nebo nalačno a jak je správně uchovávat.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. 

Co jsou to prebiotika?

Mohlo by se zdát, že se jedná jen o překlep, jde ale o hodně důležité – nápomocné látky.

Tvoří totiž potravu pro bakterie, aby měly vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií.

Tyto pozitivní účinky má inulín a pektiny, tedy rozpustná vláknina, kterou naše tělo nedokáže strávit. Nachází se hlavně v ovoci a zelenině. Nejčastěji pak v jablkách, cibuli, čekance, či v banánu.

Pokud zkombinujeme prebiotika a probiotika dohromady, vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji začíná skloňovat pojem postbiotikum, a to především v souvislosti s náhradní kojeneckou výživou. Jsou to látky, které jsou výsledkem metabolického procesu baktérií a mají význam pro funkci imunitního systému.

Antibiotika vs. probiotika

Pokud Vám lékař diagnostikoval bakteriální infekci, pravděpodobně odejdete z ordinace s předpisem na antibiotika. Léky působí během užívání nejen na patogenní bakterie, ale na všechny, které jsou na konkrétní antibiotikum citlivé, tedy často i na ‚‚hodné‘‘.

Narušení bakteriální rovnováhy má za následek zažívací potíže (nevolnost, průjem, nadýmání, zácpu nebo křeče) a často i rozvoj kvasinkové infekce. Proto se doporučuje začít užívat probiotika preventivně, hned od začátku léčby bakteriální infekce. A posléze ještě 14 dní po vysazení antibiotik.

Pro maximální účinek si nechte mezi antibiotikem a probiotikem odstup alespoň dvě hodiny.

Jaké probiotikum vybrat?

V lékárnách jsou dostupné doplňky stravy v různých lékových formách. Kapky vhodné pro děti, kapsle nebo tablety rozpustné v ústech a taky kapsle, které se zavádějí lokálně do pochvy. Když pozorně čtete složení, zjistíte, že každé obsahují vícero různých kmenů prospěšných bakterií.

Setkat se můžete taky se zkratkou CFU. Je odvozená z anglického výrazu Colony Forming Units, tedy jednotky, které tvoří kolonie. Znamená to, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Sledovat bychom měli hodnoty od 108 do 1011 životaschopných jednotek.

Kmeny, se kterými se nejčastěji setkáte:

• Bakterie mléčného kvašení (laktobacily) – Lactobacillus casei, Lactoacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus. Lactobacillus reuteri mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie. Kromě toho, že napomáhají při trávení, brání tím růstu bakteriím, které vyvolávají střevní záněty a průjem, jako třeba Salmonela. 
• Bifidobakterie – Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a mnoho dalších. Jsou často v doplňcích v kombinaci s laktobacily a vzájemně se jejich účinek doplňuje. Jsou to první bakterie, se kterými přijde do styku novorozenec při průchodu porodními cestami a osídlí jeho střeva. Nachází se taky v mateřském mléku a vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, což je základ pro budování imunitního systému dětí. Kdežto porod císařským řezem, či podávání umělé dětské výživy může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte, a následně vývoj imunitního systému a zažívání. 
• Enterobakterie – Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.
• Kvasinky – Saccharomyces boulardii. Osvědčila se při cestovatelských průjmech, protože zlepšuje odolnost vůči cizím baktériím. Taky pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik. 

Probiotika lze užívat jak preventivně, tak i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodné pro všechny věkové kategorie, a pokud to zdravotní stav vyžaduje, mohou se užívat i dlouhodobě.

Všechna probiotika

Probiotika – jaká si mám vybrat?

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé bakterie, které příznivě ovlivňují zdraví člověka. Většinou jsou lidského původu, výjimku tvoří kvasinka Saccharomyces boulardii, která pochází z tropického ovoce liči.

Prebiotika jsou jakousi potravou pro probiotika. Jedná se o vlákninu, která není rozkládána trávicími enzymy, ale bakteriemi tlustého střeva, např. inulin, pektin.

Pojem synbiotika zahrnuje směs probiotik a prebiotik.

Je nutno užívat probiotika?

Součásná legislativa povoluje jen velice nízký obsah bakterií (ať už prospěšných či těch špatných) v potravinářských výrobcích. Výjimku tvoří zakysané mléčné výrobky, kde je naopak stanoven limit pro minimální počet bakterií na gram či mililitr výrobku. Jinak je ale v potravinách mnohem méně probiotik než dříve, kdy se jedlo více čerstvých potravin.

V jakých potravinách můžeme probiotika nalézt?

Obecně ve všech, kde dochází ke kvašení. V zakysaných mléčných výrobcích (jogurty, jogurtová mléka, kefíry), v kvašené zelenině (zelí, okurky, červená řepa), kvasnicích, ale i v nepasterizovaném pivu, moštu, burčáku.

Konzumace těchto potravin je dobrá pro udržení správné funkce střev. S konzumací piva a burčáku ovšem opatrně! Pokud ale dojde k narušení rovnováhy střevních bakterií a následným střevním problémům, je lepší sáhnout po probioticích z lékárny.

Jak vybrat probiotikum?

V lékárně je k dostání nepřeberné množství probiotik. Jak se v nich ale vyznat a jaká probiotika zvolit? Nejdříve si vyberte vhodnou lékovou formu. Probiotika jsou nejčastěji k dostání ve formě kapslí (tobolek). Pro děti jsou pak k dispozici i varianty v kapkách (např.

BioGaia ProTectis®), prášky na rozpuštění ve vodě (např. Nutrolin-B prášek pro přípravu sirupu®), cucavé pastilky (např. Swiss LAKTOBACÍLKY dětské třešňové pastilky®) či dokonce i medvídci s příchutí bílé čokolády (Biopron MÉĎA®).

Některé probiotické kapsle lze vysypat do nápoje a posléze vypít.

TIP: Krok za krokem: Jak správně používat léky v tabletách a kapslích

Pro mnohé je určujícím faktorem cena. Nikdo jistě nechce zbytečně utrácet, je ale na místě zkontrolovat si množství bakterií v jedné dávce. Aby se projevil léčebný efekt probiotik, denní dávka pro dospělého by měla být 10 až 20 miliard živých bakterií, pro děti 5 – 10 miliard.

Počty bakterií bývají značeny v jednotkách CFU (colony forming units – jednotek tvořících kolonie). Některé preparáty jsou sice levnější, ale abyste se dostali na doporučenou denní dávku probiotik, musíte je brát až třikrát denně.

Tento přípravek tedy využíváte rychleji a ve výsledku neušetříte.

Dále sledujte, zda-li přípravek obsahuje i prebiotikum. To je potravou pro bakterie a ty vám pak v zažívacím traktu vydrží déle. Nejčastěji přidávaným prebiotikem je inulin získávaný z čekanky. Prebiotikum lze dokoupit i samostatně (např.

Valosun Prebiotická vláknina®).V neposlední řadě před koupí zkontrolujte i expiraci. Bakterie, i když jsou uchovávány za doporučené teploty, časem umírají a jejich obsah v preparátu klesá.

Někteří výrobci dokonce udávají obsah bakterií garantovaný ne na začátku, ale na konci expirace.

Jak uchovávat probiotika?

Probiotikům nesvědčí extrémně vysoké ani nízké teploty. Se zvyšující se teplotou obsah živých bakterií v preparátu klesá, takže pokud dáte probiotika do lednice, uděláte jenom dobře. Nesmí ale zmrznout.

Pozor také na způsob užívání.

Kapsli nezapíjejte ledovými ani horkými nápoji, sáčky na rozpouštění do vody a dětská mléka s obsahem probiotik zase nezalévejte příliš studenou nebo horkou vodou a snažte se děti přimět vypít je co nejrychleji.

Na co lze probiotika použít?

Na podporu imunity:

Sliznice střeva je místo, které se setkává s velkým množstvím cizorodých látek. Pokud je dlouhodobě narušeno správné bakteriální osídlení, může docházet k vyššímu výskytu infekcí, kožním problémům či alergiím.

Při léčbě antibiotiky:

Antibiotika působí jak proti bakteriím vyvolávajícím infekce, tak i proti bakteriím, které jsou pro tělo prospěšné.

Vedlejším účinkem léčby antibiotiky tedy můžou být střevní problémy (průjem, nadýmání), ale i vaginální infekce. Proto je vhodné společně s antibiotiky podávat i probiotika.

Ta by měla být užívána s největším možným odstupem od antibiotik. Pokud tedy antibiotika užíváte např. po osmi hodinách, probiotika dejte se čtyřhodinovým odstupem.

Probiotika je dobré začít užívat současně s antibiotiky a pokračovat ještě cca týden po ukončení léčby.

Vaginální infekce:

Na opakované vaginální infekce lze taktéž doporučit probiotika. Mimo kapslí na polykání je možné užívat probiotika i vaginálně (kapsle Fermalac vaginal®, Gynocaps®, Maldion®). Dávkování se liší podle toho, zda jde o prevenci či léčbu již vzniklých obtíží.

Cestovatelské průjmy:

Jde o obtíže trvající v průměru 3–4 dny, které mohou být spojeny s bolestmi v břiše, pocitem na zvracení a teplotou. Jednou z nejlepších prevencí cestovatelských průjmů se ukázalo podání kvasinky Saccharomyces boulardií (Enterol® kapsle nebo sáčky).

Kojenecké koliky:

Než se střevo novorozence osídlí bakteriemi, dochází často k plynatosti až bolestivým kolikám. Ty trvají zhruba tři měsíce od narození.

I v tomto období lze doporučit podání probiotik – nejčastěji v kapkách, které lze přidat do mateřského mléka (např. BioGaia ProTectis® od 1. měsíce). Dětem, které nejsou kojené je dobré vybrat mléko s obsahem probiotik a prebiotik.

Ve složení umělého mléka prebiotika většinou naleznete pod zkratkou GOS/FOS (galaktooligosacharidy/fruktooligosacharidy).

PharmDr. Nora Tůmová

Lékárna Mendlovo náměstí, Brno

Gynekologické problémy. Jak léčit mykózu nebo bakteriální infekci?

Průjem: Jaké jsou jeho příčiny a jak ho léčit?

Antibiotika u dětí? Ano, ale ne za každou cenu

Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.

Probiotika – DromyVet s.r.o

Slova probiotika i antibiotika mají původ v řečtině a už překlad jejich významu – „pro život“ a „proti životu“ – jasně ukazuje na zásadní rozdíl v účinku.

Zatímco antibiotika potlačují a ničí škodlivé bakterie (a spolu s nimi i ty užitečné), probiotika jsou živé organizmy, které se po požití dokáží uchytit ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví.

Konzumací probiotických doplňků posilujeme pozici užitečných mikroorganizmů, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými bakteriemi. Narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruchu imunitních mechanizmů ovlivňuje spousta faktorů (nevyvážená krmná dávka, plísně v krmivech, metabolické poruchy, průjmová a koliková onemocnění, terapie ATB, stres i stáří).

Ačkoliv bylo vědecky prokázáno, že požívání probiotik může mít příznivý vliv na zdraví, tento poznatek se vztahuje pouze na specifické kmeny,

které byly testovány a nelze jej všeobecně vztahovat na všechna probiotika.

• A jak to vlastně funguje?

Základní fyziologickou funkcí probiotik je podpora mikrobiální bariéry proti patogenům, podpora tvorby produktů mikroflóry a jejich pozitivní vliv na motilitu a prokrvení stěny střeva, stimulaci imunitního systému,

redukci bakteriální translokace a produkci vitaminů.

Probiotické organizmy se musí do střev (především do tlustého střeva) dostat při každém požití v dostatečném množství, aby jejich působení bylo efektivní. Místem, kde probiotika působí, je tedy střevní trakt.

Střevo funguje jako rozhraní mezi vnějším a vnitřním prostředím v organismu.

Probiotické bakterie nekolonizují střevo natrvalo, ale jen dočasně a většinou jsou zjistitelné jen po dobu přijímání krmné dávky s probiotiky.

Aby vůbec do svého cíle dorazily, je třeba splnění celé řady důležitých okolností a podmínek:

• k dosažení potřebné koncentrace probiotických bakterií ve střevě (se udává množství vyšší než 10 na 6/g v tenkém střevě a 10 na 8/g v tlustém střevě) je nutné, aby koncentrace těchto bakterií v krmném doplňku činila 10 na 10/v 1g.
• probiotické bakterie musí být odolné k působení žaludeční kyselosti (vlastnost kmenů nebo způsob podánínapř. se stravou s velkou pufrovací kapacitou)
• probiotické bakterie musí být odolné k působení žlučových kyselin a pankreatických šťáv.
• schopnost kolonizace střeva a imunomodulace je vázána na vlastnosti určitého kmene a nemůže být extrapolována na jiné kmeny, byť téhož bakteriálního druhu.

Střevní mikroflora je základem bariery bránící patogenním mikroorganismům z potravy v invazi do gastrointestinálního traktu a případně do krevního oběhu.

Soudí se, že probiotické mikroorganismy mohou modifikovat složení a metabolické a enzymatické aktivity střevní mikroflóry a prostřednictvím tohoto působení projevovat pozitivní účinky.

Probiotické bakterie mohou produkovat látky s antimikrobiálními účinky,

jiné soutěží s patogeny o živiny nebo o vazební místa na střevní stěně, popř. ovlivňují imunitní systém. Bez ohledu na tyto mechanismy je pro zajištění optimálního a trvalého účinku, nutný pravidelný přísun živých probiotických bakterií, neboť tyto bakterie pouze zažívacím traktem procházejí, ale nejsou její součástí.

1. Zdravotní účinky probiotik jsou často přičítány prospěšnému vlivu právě na střevní mikroflóru slizniční i systémovou imunitu a v tabulce naleznete aplikaci probiotických bakterií i různé indikační skupiny.
2.  Vezme to ještě jednou, ale z jiného doušku.
3. Už víme, že probiotika jsou bakterie, které mají prospěšný vliv na svého hostitele, bez ohledu na nutriční hodnotu.
4. Mezi nejčastěji zmiňované efekty probiotických bakterií jsou uváděny:

• bariérový efekt – produkce antimikrobiálních substancí, blokování adherence patogenů, produkce živin
• redukce – kolonizace, invazivity, metabolizmu a množení patogeních bakterií.
• ovlivnění  – složení střevní mikroflóry – prostřednictvím poklesu pH, produkcí metabolitů, ovlivnění aktivity mikrobiálních enzymů a ovlivnění střevní motility.
• imunostimulační účinky – podpora fagocytózy, produkce protilátek a cytokinů.

Z literárních údajů vyplývá, že probiotika lze doporučit buď jako prevenci nebo pro udržení dobrého zdravotního stavu obecné prevence: k využití během a po antibiotické terapii, k posílení imunity, před zahájením sportovní sezóny, při přesunech na závody – stresové situace, jako možnost aplikace před a po lékařském výkonu nebo po hospitalizaci.- jako podpůrná terapie specifických onemocnění (ekzémy, alergie, zánětlivá střevní onemocnění, průjmy, stimulace imunity, zácpy).

Jak žijí a pracují?

Probiotika při styku s tekutým prostředím trávicího traktu obživnou. Ke svému životu potřebují právě ty složky krmné dávky, které způsobují nežádoucí zažívací potíže. Jsou často aplikována ve formě suplementu, někdy jsou používány v kombinaci s prebiotiky.

Prebiotika jsou především oligosacharidy, které vytvářejí vhodné nutriční prostředí pro kolonizaci probiotik. V podstatě zjednodušeně jsou prebiotika jakási „potrava“ pro probiotické bakterie. Níže zmíněná kritéria splňují prakticky pouze určité nestravitelné oligosacharidy.

Nejčastěji používanýmm prebiotikem je vláknina inulin a jeho deriváty. K této skupině patří také fruktosoligosacharidy,které se přirozeně vyskytují např.v cibuli, česneku, artičocích nebo čekance, v menší míře i v obilovinách.Další oligosacharidy jsou obsaženy ve fazolích a hrachu.

Jako prebiotika se do krmiv používají fruktooligosacharidy (připravené částečným štěpením inulinu ), nebo galaktooligosacharidy ( připravené syntézou mléčného cukru a galaktózy).

Význam prebiotik spočívá v tom, že vytvářejí vhodné živné prostředí pro růst a pomnožení probiotických bakterií,zatím co potlačují nežádoucí kmeny jako jsou enterobakterie, salmonely, listerie, shigely, kampylobakterie. 

Prebiotika nemají žádné toxické ani karcinogenní účinky, jejich nevýhodou v případě vyšších dávek je nižší stravitelnost.Vlastnosti prebiotik:

• musí to být látky rezistentní vůči žaludečním kyselinám a vůči hydrolytickým enzymům v trávicím traktu
• musí být naopak fermentovatelné střevními bakteriemi
• musí selektivně stimulovat růst a/nebo aktivitu střevních bakterií, které mají příznivý

   vliv na hostitelovo prospívání a zdravotní stav.

Prebiotické účinky mohou mít také polysacharidy (rezistentní škrob) a možná i bílkoviny a peptidy (laktoferin), u těchto látek však splnění výše zmíněných kritérií ještě nebylo zcela prokázáno.

Nejmladším termínem jsou synbiotika, která jsou definována jako produkty, jež obsahují jak probiotika, tak prebiotika, přičemž se očekává tzv. synergický účinek od těchto dvou složek.

Jak užívat probiotika: Účinky a vhodný výběr | EUC.cz

Probiotika jsou živé kultury mikroskopických organismů. Jsou zdraví prospěšná hlavně díky svému podílu na obnově a harmonizaci narušené střevní mikroflóry, například při užívání antibiotik. Vhodná jsou také při dietách, stresu či v těhotenství. Co všechno umí, jak fungují s antibiotiky a jak vybrat ta nejlepší probiotika?

Probiotika jsou důležitá pro správnou funkci trávení. Foto: silviarita, Pixabay

Co jsou probiotika?

Výraz pro biotic (pro život) pochází z řečtiny a tvoří opak k výrazu antibiotikum. Nejčastěji jde o bakterie, ovšem patří mezi ně třeba i kvasinky.

Probiotika mají mnoho prospěšných funkcí – kromě toho, že upravují trávení a zpracovávání potravy, mají vliv také na imunitu, zneškodňují patogenní bakterie a jsou užitečná při srážení krve (díky produkci bioaktivního vitamínu K).

V jakých případech se probiotika užívají

Probiotické mikroorganismy jsou přirozenou součástí lidského organismu a udržují nejen pořádek ve střevech, ale i dobré fungování imunity.

Při řadě stavů (špatné stravovací návyky, nemoc, infekce jako průjem či zvracení) je tato rovnováha narušena. Je tedy třeba ji obnovit, tzn.

znovu osídlit střevo hodnými mikroorganismy, které pak nedovolí těm špatným se množit a způsobovat problémy v trávicím ústrojí.

Probiotika můžete užívat preventivně i jako doplňkovou léčbu. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie a je možné je užívat i dlouhodobě. Jako doplňková léčba se doporučují například v těchto případech či potížích:

• při užívání antibiotik,
• při průjmu/zácpě,
• při plísňovém onemocnění pokožky, úst, pohlavních orgánů atp.,
• v případě výskytu ekzému,
• v případě oslabeného imunitního systému,
• při alergiích a intoleranci laktózy,
• při zánětlivých a autoimunitních onemocněních střev,
• při špatné funkci jater, slinivky a žlučníku,
• při onemocnění cukrovkou,
• během těhotenství a kojení.

Doplňková léčba probiotiky se doporučuje při potížích s trávením i při oslabení imunity. Foto: Darko Djurin, Pixabay

Probiotika a antibiotika

Zejména v zimním období je lidský organismus náchylný k řadě onemocnění – například zánětu průdušek, bronchitidě, angíně. Po prochladnutí přijde viróza, která se kvůli pomnožení bakterií časem změní na angínu. Také běžný kašel může přejít do bronchitidy či do zánětu průdušek. A taková onemocnění vyžadují léčbu antibiotiky.

Kvůli antibiotikům je ale zdravé prostředí ve střevech narušeno, je tedy třeba obnovit rovnováhu střevní mikroflóry. Narušení bakteriální rovnováhy má totiž za následek různé zažívací potíže a často také rozvoj kvasinkové infekce.

Proto se doporučuje začít užívat probiotika hned při zahájení léčby bakteriální infekce antibiotiky, následně 14 dní po jejich vysazení. Při předepisování antibiotik se probiotika pacientům doporučují jako možnost, nikoliv jako nutnost.

A to zvláště u širokospektrých antibiotik.

Jak užívat probiotika

Probiotika jsou živé mikroorganismy, kterým je třeba vytvořit správné podmínky pro růst. Jsou totiž citlivá na pH, změny teploty, kyslík, a navíc se ovlivňují vzájemně.

Základem je dodržení pokynů pro užívání uvedených na obalu. Dozvíte se tam, zda se doporučuje jejich užívání s jídlem, nebo naopak nalačno, jak je správně skladovat a další informace.

Na zapíjení probiotik je nejvhodnější čistá voda. Jak vybrat nejlepší probiotika

V lékárnách najdete doplňky stravy v různých formách. Například probiotika ve formě kapek jsou vhodná pro děti.

Dále existují kapsle a tablety rozpustné v ústech, případně vaginální probiotika čili kapsle, které se zavádějí do pochvy. Každá probiotika obsahují více různých kmenů prospěšných bakterií.

Ve složení můžete narazit také na zkratku CFU (Colony Forming Units), která značí, kolik jednotek je schopných množit se a tvořit nové kolonie.

Mezi nejoblíbenější probiotické doplňky stravy patří např. řada Biopron, Hylak, Enterol nebo ProbioLact.

Nejčastější druhy kmenů probiotických bakterií

Laktobacily (bakterie mléčného kvašení)

Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus reuteri. Tyto bakterie rozkládají laktózu a jiné cukry na kyselinu mléčnou. Jsou běžně přítomné v různých prostředích a obvykle nejsou patogenní. Kromě pozitivních účinků na trávení také brání růstu bakteriím vyvolávajícím střevní záněty a průjem (např. salmonela).

Bifidobakterie

Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium animalis, Bifidobacterium infantis a další. V doplňcích se často vyskytují v kombinaci s laktobacily a jejich účinek se vzájemně doplňuje.

Jedná se o první bakterie, se kterými přijde do kontaktu novorozenec při průchodu porodními cestami. Nacházejí se i v mateřském mléce, vytváří kyselé pH a zdravé prostředí, tj. základ pro budování imunitního systému dětí.

Císařský řez, případně podávání umělé dětské výživy, může negativně ovlivnit mikroflóru dítěte i následný vývoj imunity a zažívání.

Enterobakterie

Enterococcus faecium. Pomáhají při průjmech, které způsobuje užívání antibiotik.

Kvasinky

Saccharomyces boulardii. Osvědčuje se při všech infekčních průjmech – zlepšuje totiž odolnost vůči cizím bakteriím. Dále pomáhá při léčbě a prevenci zánětu tlustého střeva a při průjmech spojených s užíváním antibiotik.

Přírodní probiotika

Probiotika lze získávat z výživových doplňků, ale také v rámci zdravé stravy, přičemž potraviny obsahující přírodní probiotika dodávají organismu další potřebnou výživu.

Mezi výjimečně zdravé (tuzemské i exotické) potraviny obsahující probiotika patří např.

kefír, jogurt, acidofilní mléko, podmáslí, kysané zelí, jablečný ocet, kvašené okurky, bryndza, zrající sýry, kimchi, kombucha, natto, tempeh a miso.

Přírodní probiotika naleznete ve velké míře ve zkvašené zelenině – vyzkoušejte kysané zelí, kimchi nebo kvašené okurky. Foto: Micah Tindell, Unsplash

Probiotika pro děti a miminka

Doplňování probiotik je důležité hlavně u nekojených dětí, nedonošených nebo předčasně narozených miminek, u dětí narozených císařským řezem a u dětí, jejichž rodiče trpí alergiemi. Nejdůležitější probiotické kultury pro děti jsou Bifidobacterium (B.) bifidum, B. infantis a Lactobacillus (L.) rheuteri a B. lactis BB-12.

TIP: Ve formě kapek jsou oblíbená např. probiotika pro děti BioGaia, ve formě tobolek třeba Biopron.

Vztah probiotik a prebiotik

Prebiotika jsou nestravitelné cukry (tzv.oligosacharidy, prebiotická vláknina).

Ty tvoří vlastně potravu pro probiotické mikroorganismy – zajišťují jim vhodné podmínky pro růst, množení a zakládání nových kolonií. Tyto cukry také podporují trávení, střevní pasáž a mají další příznivé účinky.

Prebiotika jsou k dostání jako doplněk stravy, ale nejlepší je přijímat je z přirozených zdrojů – ze stravy.

Nejlepším prebiotikem je oligosacharid inulin, který se nachází například v kořenu čekanky (melta), v zelenině, česneku, cibuli, banánu a luštěninách.

Kombinací prebiotik a probiotik vzniká synbiotikum. Poslední dobou se častěji objevuje pojem postbiotika – látky vyráběné probiotickými přátelskými bakteriemi. Tyto látky mají význam pro dobrou funkci imunitního systému.

Důležitost a účinky probiotik

Pozitivní účinky probiotik jsou vědecky podložené. Je dokázáno, že úpravou střevní mikroflóry lze zlepšovat imunitu, a tudíž i průběh některých nemocí – třeba atopického ekzému, alergií a tak dále. Ve střevě se totiž nachází významná část našeho imunitního systému.

„Nezapomínejme, že probiotické bakterie jsou ve střevě normálně přítomné. Vytvářejí se tam díky prebiotické vláknině, kterou přijímáme ve stravě a která je obsažena například v mateřském mléce (pozor na pojmy probiotika a prebiotika).

Třeba při střevních infekcích jako průjem a zvracení jsou dnes probiotika jediným správným lékem (kromě rehydratačních roztoků), a to u dětí i dospělých,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, pediatr, EUC Klinika Kladno.

• Sháníte-li probiotika, neváhejte využít široký sortiment EUC Lékáren:
• Probiotika                 
• Potřebujete-li poradit s používáním probiotik nechte si poradit od odborníků v rámci sítě EUC:
• Praktičtí lékaři v EUC

Probiotika pro děti i dospělé – kde se nachází?

• Nedostatek probiotik se projevuje zácpou, průjmem, ale také nadýmáním.
• Na potíže se zažíváním má vliv mimo jiné i stres.
• Ženy by pomocí probiotik měly udržovat zdravou mikroflóru i v intimních partiích. V opačném případě jim hrozí vaginální infekce a vaginóza.
• Pro novorozeňata jsou probiotika obzvlášť důležitá. Nemají totiž dostatečný počet přátelských bakterií ve střevech. Velmi prospěšné je v tomto směru mateřské mléko, které probiotika obsahuje.
• Probiotika jsou obsažena i v mléčných výrobcích, konkrétně třeba v kefíru.
• Pravidelná konzumace tučného masa, uzenin a vnitřností přispívá k přemnožení škodlivých bakteriích ve střevech.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které obývají stěny tlustého střeva a vytvářejí střevní mikroflóru. V dostatečném množství mají blahodárné účinky na naše zdraví, jejich nedostatek může naopak narušit správnou funkci střev. Probiotika se doporučuje užívat hlavně během antibiotické léčby a těsně po ní.

 Vhodné jsou i během těhotenství.

Bakterie žijící ve střevech lze rozdělit na dvě skupiny. Na ty, které škodí, a na ty, které prospívají, přičemž probiotika náleží do druhé zmíněné kategorie.

Tyto živé mikroorganismy žijí v lidském zažívacím traktu a ulpívají na stěnách tlustého střeva, kde produkují především kyselinu mléčnou, která redukuje hnilobné a patogenní bakterie ve střevech.

Probiotika tak zajišťují správnou funkci střev, čímž posilují imunitu.

Jakým dalším způsobem probiotika na střeva působí? Přítomnost zdravých bakterií má pozitivní vliv na pH, pomáhá rozkládat nevstřebatelné zbytky potravy a zvyšuje prokrvení sliznice, čímž pozitivně působí na peristaltiku. Probiotika jsou navíc prevencí vzniku rakoviny tlustého střeva.

Kdy probiotika užívat?

V trávicím traktu dospělého člověka žije přibližně 500 druhů mikroorganismů. A jelikož ne všechny z nich lidskému tělu prospívají, je důležitá jejich vzájemná vyváženost. Opak totiž obvykle znamená trávicí potíže, jejichž vzniku napomáhají další faktory. Vesměs se jedná o:

• Konzumaci tučného masa, uzenin, majonézy, vnitřností a sladkostí
• Změny stravovacích návyků
• Nedostatek vlákniny ve stravě
• Alkohol
• Stres

Nedostatek probiotik hrozí také během léčby antibiotiky, při střevních a zažívacích potížích a u onemocnění trávicího ústrojí, kterými jsou:

Jejich doplnění je potřeba také v těhotenství a při kojení. Dále například při chronických plísňových chorobách, kandidózách, snížené imunitě, infekcích močových cest, diabetu, zvýšené hladině cholesterolu a při poruchách jater a žlučníku. Vhodné jsou také pro ty, kteří trpí intolerancí na laktózu a některými alergiemi.

Antibiotika a probiotika

Jak už zaznělo výše, při užívání antibiotik se doporučuje doplňovat také probiotika. Kromě „špatných“ bakterií totiž antibiotika likvidují i ty, které jsou pro nás prospěšné. Při léčbě antibiotiky se proto mohou objevovat zažívací potíže. Těm lze užíváním probiotik snadno předejít.

Doporučuje se sáhnout po léku ve formě kapslí, které chrání mikroorganismy před žaludečními šťávami a snadno se dostanou až do střeva. Ideální je probiotika podávat mezi intervaly antibiotik, nejlépe vždy ve dvou třetinách. Pro rychlejší obnovení střevní mikroflóry je dobré s užíváním probiotik pokračovat ještě týden po ukončení léčby.

Probiotika a prebiotika

Ačkoli se jedná o podobné názvy, každý z nich skrývá něco trochu jiného. Co jsou to probiotika, už jsme si popsali výše, ale jak je to s prebiotiky? Jedná se o komplex sacharidů, který probiotickým bakteriím slouží jako potrava. Pro naše těla naopak představují nestravitelnou vlákninu.

Zdrojem prebiotik, s kterým většina z nás přijde do styku, je mateřské mléko. Nachází se však také v rostlinné stravě. Největším zdrojem jsou inulin, kořen čekanky a artyčoky. Dále je v:

• Jablcích
• Meruňkách
• Luštěninách

A čím jsou prebiotika našemu organismu prospěšná? Konkrétně tím, že podporují vhodné složení střevní mikroflóry a jsou prevencí zažívacích potíží, a to především průjmů. Snižují navíc riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. Pomáhají také vstřebávat živiny, konkrétně vápník a hořčík.

Probiotika pro děti

Zdravé bakterie jsou jako prevence velmi prospěšná zejména u dětí. Zvláště cenná jsou pak probiotika pro mimina, která nemají v zažívacím traktu dostatečné množství přátelských bakterií.

Velice prospěšné je v tomto ohledu mateřské mléko.

Podle některých průzkumů mají kojené děti ve střevě dokonce více probiotických bakterií než děti nekojené, a tím pádem je u nich i menší pravděpodobnost vzniku zažívacích potíží, jakými je nadýmání, průjem či bolení břicha.

Probiotika v těhotenství

Probiotika jsou velmi prospěšná i během těhotenství, a to jak kapsle (probiotika na trávení), tak ta, která se užívají vaginální formou. V období gravidity jsou totiž gynekologické záněty častější a zároveň také nebezpečnější než mimo těhotenství. Probiotika pak slouží jako prevence těchto obtíží.

Jejich pravidelným užíváním se navíc může předejít antibiotické léčbě, kterou by žena v případě zánětu byla nucena podstoupit. A jaký je mezi zmíněnými dvěma druhy probiotik rozdíl? Perorální užívání probiotik zlepšuje celkovou imunitu, vaginální probiotika pak pomáhají v boji proti zmíněným zánětům.

Přírodní probiotika v potravinách vs farmaceutika

Jakým způsobem je nejlepší probiotika užívat? Záleží na každém z nás. Lidé často volí formu kapslí. Ale abychom doplnili prospěšné bakterie, nemusíme nutně sahat po farmaceutických výrobcích. Potřebnou dávku „dobrých“ bakterií obsahují také potraviny, na které běžně narazíme v obchodech. Přírodní probiotika jsou součástí třeba těchto výrobků:

• Jogurty s živými kulturami
• Kefír
• Acidofilní mléko
• Brynza
• Podmáslí
• Kysané zelí
• Nakládané okurky

V lékárně pak pořídíte například probiotika Biopron, Swiss probiotix, Hylak forte, Enterol, Nutrikaše probiotic a další.

Probiotika pro ženy

Kromě střevní mikroflóry musejí ženy udržovat zdravou mikroflóru také v intimních partiích. Nedostatek prospěšných bakterií totiž může vést k vaginálním mykózám či vaginózám.

Na trhu proto existují také takzvaná vaginální probiotika (poševní probiotika), která nepříjemným potížím předcházejí.

Jediné duální probiotikum na českém trhu je přípravek Gynimun, který se prodává ve formě kapslí i globulí a cílí jak na střeva, tak intimní partie.

Cena probiotik

Cena probiotik se pohybuje v řádech stokorun. Balení po deseti tabletách pořídíte už do 200 korun, větší balení pak nejčastěji v rozmezí 200 a 800 korun. Pokud byste měli ale zájem například o veganská probiotika, zaplatíte za ně zhruba 1200 korun.