Premenstruační syndrom otráví ženám až osm let života. Není to nutné

V roce 2018 byla u soudu v indickém státě Radžastán zproštěna viny žena, která způsobila smrt dítěte. Obžalovali ji z činu, kdy měla ve studni uvěznit tři děti, jedno nepřežilo. Za hrůzný čin ale podle lékaře nesl vinu její silný premenstruační syndrom.

Premenstruační syndrom (PMS) má negativní vliv na mnohé aspekty života ženy. Fyzické, ale především psychické příznaky jí znepříjemňují denní rutinu až dva týdny před menstruací. Patří mezi ně třeba úzkost, nesoustředěnost nebo únava. 

Syndrom trápí 50 až 70 procent žen z celého světa. Intenzita se liší, porucha však dokáže ženy pravidelně přivádět do stavu bezmoci, rozbíjet jejich osobní vztahy, znemožňovat kvalitní žití, ale v extrémních případech vede i k agresi a může být právě příčinou závažných trestných činů.

PMS byl jako polehčující okolnost uznán i v roce 1991 u soudu v americké Virginii. Tamní policie tehdy zastavila auto, které nevyzpytatelně rejdilo po silnici. Alkoholem ovlivněná řidička, lékařka Geraldine Richterová, začala na strážníky útočit. Za její chování podle rozhodnutí soudu mohlo právě PMS, a trestu tak unikla, píše BBC.

Premenstruační syndrom otráví ženám až osm let života. Není to nutné

Fotografie z psychiatrické léčebny

Pravděpodobně o nejznámější případ se postarala britská barmanka Sandie Craddocková. Ta roku 1981 pobodala svou kolegyni třemi zásahy přímo do srdce. Vražda byla jejím posledním činem v řadě obvinění ze žhářství, přepadení a krádeží.

Ačkoliv Sandie si prý události nevybavuje jasně, při obhajobě žádala, aby soud snížil její trestnou odpovědnost. Snažila se dokázat, že její činy byly cyklické a že ji k nim vedly velice silné psychické premenstruální příznaky a hormonální výkyvy, které v ní vzbuzovaly nezvladatelný vztek.

Při líčení předložila i soukromé deníky a záznamy jako důkaz. Soud uznal její silný PMS jako polehčující okolnost.

Sandie byla podmínečně propuštěna a podstoupila dlouhodobou progesteronovou léčbu. Během dvou let Sandie dvakrát vynechala předepsanou dávku hormonů. V prvním případě to přineslo následek, že prohodila cihlu oknem, ve druhém pokus o sebevraždu. Na policejní stanici se pak vydala ozbrojená nožem. Opět vyvázla jen s podmínkou. Nařízen jí však byl odborný dohled.

Vážná porucha, o které se nemluví

V některých případech jsou cyklické projevy tak intenzivní, že se jedná o dosud nepříliš probádanou premenstruační dysforickou poruchu (PMDD). Je přitom součástí života asi 3 až 8 procent žen v reproduktivním věku. Porucha byla v roce 2013 zařazena do Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM), větší pozornosti se jí však nedostalo, uvádí server BBC.

Někteří skeptici se údajně obávají, že by pro ženy byla další negativní „nálepkou“ iracionality. Ohledně dysforické poruchy se také objevily dohady mezi výborem DSM a farmaceutickými společnostmi, že bude PMS/PMDD patologizován a zneužit k nadměrnému předepisování léků, pokud by se zařadil mezi samostatné diagnózy. 

Mozek přestane produkovat serotonin

Některé „postižené“ poruchu popisují jako když jejich „mozek náhle zahalí černý šál.“ Najednou cítí bezmoc, beznaděj, nevidí v ničem, co dělají žádný smysl a představa, že mají vyjít mezi lidi je děsí, jejich nálady jsou extrémně proměnlivé.

Tyto stavy mohou mnozí připodobňovat k depresím, hysterii či bipolární poruše osobnosti. Jak se ale vědci shodli, PMDD s nimi vůbec nesouvisí. Je způsobena abnormální reakcí ženy na normální hladiny hormonů a jejich přirozené změny. Jde o genetickou poruchu buněčného původu. Při dysforickém období se zároveň přestává tvořit serotonin (tzv. hormon štěstí).

Premenstruační syndrom otráví ženám až osm let života. Není to nutné

Fotografka se do psychiatrické léčebny dostala v jednadvaceti letech

,S PMDD bych univerzitu nedokončila´

Podobně své zkušenosti s PMDD popisuje i třicetiletá pracovně vytížená Britka Caroline Henaghanová. Původně si myslela, že stres a napětí, kterému často čelila, byly jen následky přepracování a stárnutí. „Cítila jsem se jako na kolotoči, ze kterého se nedá vystoupit,“ vypráví Caroline.

Vedle silných psychických příznaků se objevovaly i fyzické. Tělo i obličej jí otekly, byla nadměrně unavená, rozhodovala se nelogicky, nakupovala věci, které vůbec nepotřebovala. Postupně si začala jejího zvláštního chování všímat i rodina. 

Po dysforické fázi Caroline trávila klidně dva týdny každý měsíc tím, že likvidovala napáchanou škodu. Udobřovala se s rozhádanými přáteli a rodinou, uklízela doma nepořádek, doháněla skluz v práci. Caroline usoudila, že možná trpí bipolární poruchou, pro kterou jsou velké výkyvy nálad typické.

Časem si začala uvědomovat, že se fáze nápadně opakují a nejhorší jsou právě před a během její menstruace. Tak se obrátila o radu ke svým lékařům. Ti ale většinou situaci zlehčovali, a tak ji nezbylo, než udělat svůj vlastní „průzkum,“ načež zjistila, že se nejspíš jedná o PMDD. Později ji diagnózu potvrdil i specialista.

Caroline hledala všelijaké způsoby, jak se symptomů zbavit, zkoušela i hormonální léčbu. Ani ta jí ale nepomohla. Když ji vlastní chování dohnalo až k hospitalizaci, rozhodla se ve svých 36 letech pro odstranění vaječníků. Po pár měsících od operace se symptomy PMDD přestaly objevovat.

Caroline nedávno dokončila Univerzitu v Manchesteru. Podle ní by školu nebylo možné dodělat, kdyby stále musela žít s PMDD. „Jsem zase zpátky tou Caroline, kterou jsem byla před tím,“ šťastně dodává.

Premenstruační syndrom: Je nutné, aby tu s námi byl?!

Premenstruační syndrom otráví ženám až osm let života. Není to nutné

Sama velmi dobře zná projevy premenstruačního syndromu, protože právě ty ji dovedly k práci, kterou dnes dělá. Dana-Sofie Šlancarová o sobě říká, že před každou menstruací trpěla jako pes a nenáviděla ji. Dnes ji miluje, a ještě o ní přednáší a píše. Jejím záměrem je, aby si svůj menstruační cyklus zamilovaly všechny ženy a aby začaly využívat potenciál, který je v něm uložený, a aby objevily schopnosti a dary, které jim příroda nadělila v jejich neustálé proměnlivosti. Premenstruační syndrom je podle ní civilizační choroba a je možné se ho zbavit. Jak? To vám prozradí v tomto rozhovoru.

Dana-Sofie Šlancarová je zakladatelka projektu Cyklická žena® a propagátorka ženské cykličnosti, spisovatelka a nakladatelka. Autorka a spoluautorka řady cyklických knih. Její vášní je krom psaní také biohacking, fotografování, cestování a unschooling.

Co je to „premenstruační syndrom“ (PMS) a jaké jsou jeho hlavní projevy?

Jak říká jeden můj kamarád: Když si doktoři nevědí s něčím rady, dají tomu název „syndrom“, a pod to se schová úplně všechno.

V tomto případě jsou to nepříjemné stavy, které se dějí ženám několik dní před spuštěním měsíčního krvácení a mohou zahrnovat jak nepříjemné fyzické projevy, například bolesti podbřišku, zad nebo kloubů, migrény, předmenstruační křeče či nateklá prsa, nohy i celé tělo; tak projevy psychické, například zvýšenou únavu, neschopnost se soustředit, přecitlivělost, úzkosti, hádavost, změnu sexuální touhy nebo pocity zahlcení a přetížení. Častá je také zvýšená chuť k jídlu, zejména na sladké.

Tyto projevy se u jednotlivých žen liší – některé ženy jsou v pohodě, ale jiné ženy tuto fázi prožívají mnohem úkorněji: jsou neschopné jít do práce kvůli silným bolestem v podbřišku nebo kvůli migréně, trpí nevolností nebo omdlíváním, jiné ženy zase mají regulérní depresi…

Zkrátka a jednoduše: PMS je něco, po čem ženy rozhodně netouží…

Co tyto projevy způsobuje? Dá se tomu nějak zabránit?

Já se domnívám, že PMS je novodobá civilizační záležitost a má co do činění se strašáky dnešní doby, kterými jsou například stres a nedostatek odpočinku (ty tak z 80 %), špatné stravování, nedostatek pohybu (v přírodě), elektrosmog a podobně.

Většina žen, se kterými jsem pracovala a s nimiž jsem řešila problémy spojené s PMS, se snažila zvládnout všechny své životní role na 200 % – jak roli zaměstnané či podnikající ženy, tak roli mámy, tak hospodyňky, tak manželky či partnerky.

Se spoustou zodpovědnosti, kterou si na sebe nabraly, se v jejich životě začal objevovat stres – a jak víme, když je naše tělo ve stresu, nedokáže regenerovat, naše orgány nefungují správně, naše imunita se snižuje, naše odolnost a výkonnost, psychická i fyzická, klesá, a tím se vlastně jen ta stresová spirála točí dál a dál, až se z ní nedokážeme vymanit.

Tyto ženy často taky nedostatečně spí, káva je to, co si dávají místo toho, aby si dopřály chvíli odpočinku… Jsem si jistá (a vím to i sama od sebe a od řady svých klientek), že odpočatá a dobře vyspaná žena PMS nemá.

Jak se žena může o sebe starat, aby tyto stavy nepřicházely?

Rada číslo 1 je spánek – dostatek spánku po celý měsíc, a zejména na konci premenstruační a během menstruační fáze.

Řada žen namítne, že si to nemůžou dovolit, že mají malé děti atp. To je ale jenom záležitost vnitřního rozhodnutí. Znám ženy, které mají šest dětí, malých, a klidně si během menstruace najdou tři dny na odpočívání, čtení a nicnedělání.

Základní věc, kterou si ženy musejí uvědomit, je to, že když neodpočívají, tak pak jim všechny činnosti trvají dvakrát, třikrát tak dlouho, a ještě dělají chyby a podobně.

Když si ale ten odpočinek dopřejí, všechny činnosti, které potřebují udělat, udělají rychleji, takže čas strávený spánkem a odpočinkem se jim vrátí.

Navíc: čím déle žena neodpočívá, tím je vyčerpanější, protivnější, víc ve stresu, víc chyb dělá, míň toho zvládne, hůře a déle regeneruje… Spirála stresu a vyčerpání je vlastně taková energetická dluhová past.

A také: ženy, které už znají slovo cykličnost nebo termín „cyklická žena“ vědí, že po menstruaci přichází fáze měsíce zvaná dynamická, ve které všechny zanedbávané věci zvládnou levou zadní, takže opravdu není třeba nic hrotit v situaci, když jsou unavené proto, že jejich hormony jsou právě na nule…

Říkáte hormony na nule? Co to znamená?

Tento pojem jsem převzala od regresního terapeuta Patrika Bálinta, který se hodně zabývá ženskou cykličností právě z hlediska hormonálních změn. Těsně před menstruací dochází v ženském těle k tomu, že základní ženské hormony klesnou téměř na nulu, a to je okamžik, který řada žen zná:

Je nám zle. Nechce se nám nic dělat. Chtěly bychom jenom spát. Naše tělo je vypnuté. Náš mozek se přepne do meditativního modu a odmítá řešit analytické, racionální úlohy. Můžeme jíst, co chceme, ale pořád máme pocit nedostatku energie. Je nám zima. Je toho na nás moc. Všechno nás vyčerpává.

Budete mít zájem:  Kam na farmářské trhy o víkendu?

Ve chvíli, kdy se hormony zase začnou zvedat (krom progesteronu, který nastupuje až po ovulaci), tak se zase začneme cítit jinak a stane se to tak nějak „samo od sebe“.

Ale protože nevíme, že to, že jsme unavené a přetažené a je nám zle, je jen jednorázovou záležitostí hormonálního „propadu“, tak se snažíme tělo nastartovat právě kofeinem, teinem, cukrem a podobně. A to je špatně, protože tím mu ubližujeme a celý svůj stav ještě zhoršujeme, zejména z dlouhodobého hlediska.

PMS nepřichází ze dne na den, ale buduje se měsíce a roky.

Premenstruační syndrom otráví ženám až osm let života. Není to nutné

A rady číslo 2 a 3?

Já bych ještě něco kratince dodala k té radě číslo 1: Pokud máte děti, choďte spát s nimi, a večer už se nevracejte k práci – nebo aspoň v premenstruační a menstruační fázi ne. Dáchněte si s nimi během dne, dejte si dvacet, to stačí.

Jestliže děti nemáte, ale máte náročnou práci, zkuste v těchto dnech chodit spát o hodinku dřív. A pokud máte možnost si dát během dne dvacet, tak to určitě udělejte. Já na to mám vychytávku, binaurální nahrávku, která pozitivně působí jak na můj mozek, tak na moje tělo. Trvá 15 minut a já vždycky během ní tak napůl usnu, ale po těch 15 minutách se probudím osvěžená a nastartovaná.

No a další rady: další důvod, proč špatně regenerujeme, je to, že naše těla jsou vystavená neustále nějakým rádiovým, elektrickým, magnetickým a jiným vlnám. Spoustu času trávíme v uzavřených budovách, kde navíc ani není pořádný čerstvý vzduch.

Takže moje rada je chodit, chodit ven – a chodit bosky, pokud to jde. Hýbat se, dýchat, dopřát tělu, aby v něm přirozeně proudila energie a nestagnovala například v pánvi (protože pořád sedíme).

Chození bosky zase způsobí, že ta negativní energie, která v našem těle dělá paseku, odejde do země, a my se naopak ze země dobijeme tou pro nás dobrou.

Naši předkové chodili bosky od jara do podzimu – a nebylo to jen tím, že neměli na boty…

Jídelní doporučení by byla na dlouho, nicméně je vědecky dokázáno, že projevy premenstruačního syndromu zesiluje nadměrná konzumace cukru, mléčných výrobků, slaných pokrmů, smažených jídel, jídel s konzervanty, aditivy a podobně. Tedy cokoli, co je obecně považováno za nezdravé, může mít vliv i na PMS.

Zesílená chuť na sladké během premenstruační fáze je nicméně také dokázaný fakt, takže v tomto ohledu doporučuju například čokolády bez cukru (ideálně bio), ovocné (raw) dortíky nebo třeba obilná mléka, která jsou jemně sladká, a přitom obsahují pouze cukry, které vznikly fermentací. Rozhodně nedoporučuju si sladké v této fázi odpírat, ale je dobré si dát takové sladké, které tělu pomůže.

Reagují všechny ženy stejně? Existují ženy, které žádné „emoční výkyvy“ apod. nemají? Může se žena na premenstruační syndrom nějak „předpřipravit“? Například když začne na sobě pracovat nebo meditovat, tak že se stane vyrovnanější?

Tahle otázka směřuje k psychickým projevům PMS, a moje odpověď je ano. Meditace by byla mojí radou číslo 4 a osobní rozvoj radou číslo 5.

Díky výše zmiňovaným hormonálním změnám se nám během měsíce mění i to, jak přemýšlíme, jak uvažujeme, jak funguje náš mozek. A během premenstruační fáze se ženy dostávají do přímého kontaktu s podvědomím, kde je uloženo leccos – věci příjemné, ale zejména ty potlačované a nepříjemné, a ty se právě v této fázi derou na povrch a chtějí být slyšeny.

  • Proto jsou ženy v premenstruační fázi kritické k sobě i k okolí, vidí, co všechno je špatně, najednou se chtějí rozvádět… A tady právě stojí za to se naučit ovládat svou mysl – třeba skrze meditaci, plus pracovat na svých stínech, což je osobní rozvoj.
  • Často jde totiž o to, že žena řeší svého manžela, že není doma, že jí nepomáhá, ale skutečná příčina její nespokojenosti tkví někde úplně jinde, třeba v tom, že už je 6 let doma s dětmi a chtěla by zase znovu do světa, mít zase zaměstnání, být užitečná jinde než jen doma u plotny.
  • Důležitou součástí práce na psychických projevech premenstruačního syndromu je tedy i to podívat se do sebe a objevit tu skrytou příčinu své vnitřní nespokojenosti. Protože ona se dostává na povrch právě v PM fázi, a když ji ženy potlačují a potlačují, jednoho dne (nebo pokaždé v této fázi) to bouchne a někdo si to slízne…
  • Detailně o tom píšu v článku, který je možné najít na internetu a který se jmenuje „Jak nebýt v premenstruační fázi jako papiňák“.

Jste autorkou mnoha knih, tou nejnovější je Malá velká cyklická dívka Sára. O čem tato kniha je? Od jakého věku by podle vás rodiče měli dívky s touto problematickou seznamovat?

Pokud čtenáři znají knížku Mirandy Gray Cyklická žena, tak budou tušit, o čem je Sára. Knihu Cyklická žena jsem spolupřeložila a vydala v roce 2013 a ona nastartovala celé „cyklické hnutí“, ze kterého mám ohromnou radost.

Pro ty čtenáře, kteří ji neznají, je to kniha, která (ženy) seznamuje s tím, jak vlastně doopravdy fungují. Že nejsou lineární jako muži, ale že díky proměnám svých ženských hormonů se mění čtyřikrát do měsíce.

Miranda pak detailně popisuje tyto čtyři fáze (dynamickou, ovulační, premenstruační a menstruační) a ukazuje ženám, jaké během nich mají silné stránky ve všech oblastech svého života – a co jim naopak nepůjde a mají to odložit na jindy.

Po vydání této knihy jsem začala o cykličnosti přednášet a z těchto kurzů vznikly další dvě knihy: kniha Návod na ženy, která předává informace o cykličnosti a 4 ženských fázích vtipnou formou jak ženám, tak zejména mužům – no a letos (2020) konečně přišla na svět i knížka, která tyto informace přibližuje dospívajícím dívkám v období první menstruace.

Malá velká cyklická dívka Sára je příběhem 13leté Sáry, která ještě nemá menstruaci, a tak trochu se na ni těší, ale trochu víc se jí bojí.

Ale má skvělou mámu, která jí vysvětlí nejen to, jaké jsou ty naše čtyři ženské fáze a jak se u mámy i u Sáry a u všech malých i velkých holek projevují a jak je Sára může využívat třeba ve škole, ale zmíní se i o prvním milování, o hormonální antikoncepci – no a pochopitelně je tam toho hodně o té první menstruaci a fyzických projevech dospívání. To vše je vyprávěno jako příběh z dnešní doby.

Mám na knihu zatím úžasnou zpětnou vazbu, že ho s radostí čtou jak holky, tak jejich mámy, a spousta z nich si ho čte společně, a to je skvělé.

Naše generace měla jen omezené informace (většinou čerpané z knihy Děvčátka, na slovíčko) ohledně toho, co to ta menstruace vlastně je, a tak mnoho žen toto období považovalo za otravné, bolestivé, nepříjemné.

Ale tak to být rozhodně nemusí – a hlavně: menstruace se nerovná menstruační cyklus. Ten má celkem 4 fáze a trvá celý měsíc, tedy cca 28 dní (nebo 24 nebo 32 nebo… – zkrátka podle toho, jak dlouhý má žena cyklus).

A tyhle fáze mají různé dary, a když je žena zná a respektuje, chová se podle toho, tak se cítí mnohem lépe, víc toho zvládá – a nemusí mít ani PMS.

Mým cílem bylo ukázat dívkám, že se menstruace a projevů dospívaní nemusejí bát, že menstruace nemusí bolet, že PMS nemusí existovat a že každá z ženských fází má své velké výhody a je jinak úžasná a jedinečná.  A v neposlední řadě je tahle knížka i pro rodiče, aby načerpali inspiraci, jak o těchto tabu, ale přitom tak zásadních věcech můžou se svou dcerou hovořit.

Dano-Sofi, moc vám děkuji za rozhovor! Webová stránka: www.cyklickazena.cz/

Premenstruační syndrom: příznaky a léčba

Premenstruační syndrom otráví ženám až osm let života. Není to nutné

Trápí vás před každou menstruací silné bolesti v podbřišku, pocit nafouklosti nebo celková podrážděnost? Na vině je pravděpodobně premenstruační syndrom (PMS), s nímž se potýká velké množství žen. Přestože tyto obtíže nejsou klasifikovány jako samostatná nemoc, mohou pacientky omezovat v každodenních činnostech. Jak tento stav léčit a zmírnit jednotlivé příznaky?

Co je premenstruační syndrom?

Jak již samotný název obtíží napovídá, premenstruační syndrom (PMS) je stav, který se u pacientek vyskytuje krátce před začátkem menstruace.

Nepříjemné zdravotní problémy se objevují zhruba 7 až 10 dní před nástupem krvácení a mohou trvat různě dlouhou dobu.

Mívají přitom fyzický i psychický charakter a se začátkem menstruace následně mizí. Bolesti ovšem někdy přetrvávají ještě v začátcích krvácení.

Ačkoliv obtíže spojené s premenstruačním syndromem trápí každý měsíc až 80 % žen, ze zdravotnického hlediska momentálně nejsou považovány za samostatnou nemoc a někdy proto těmto komplikacím není přikládán příliš velký důraz. Zhruba u 15-25 % pacientek ovšem problémy bývají tak závažné, že narušují běžné činnosti a znemožňují jim normální fungování.

Příčiny premenstruačního syndromu

Přesný mechanismus, kvůli kterému se u některých žen objevuje premenstruační syndrom, dosud nebyl zcela objasněn. Lékaři se však domnívají, že zde hraje roli celá řada různých vlivů a jedná se tedy o multifaktoriální poruchu. Na vině je však s největší pravděpodobností hormonální nerovnováha v druhé polovině cyklu (po ovulaci) společně s nastupující menstruací.

Jakmile se menstruační cyklus překlene do své druhé poloviny, v ženském těle výrazně klesá hladina progesteronu, což může v kombinaci se zvýšenou hladinou estrogenu způsobit změny rovnováhy mozkových chemických látek. Ty pak ovlivňují nejen psychický stav pacientky, ale způsobují také bolestivost a zvýšenou touhu po sacharidech.

Kromě toho ve druhé polovině menstruačního cyklu dochází také k přirozenému zvýšení hladiny prolaktinu, což může způsobit rozvoj typických tělesných a psychických změn, které s premenstruačním syndromem souvisí. Jedná se například o zadržování vody v tkáních nebo zvýšenou citlivost prsou. Příznaky PMS se ovšem mohou rozvinout i vlivem nízké hladiny serotoninu.

Jaké má premenstruační syndrom příznaky?

Jednotlivé projevy včetně jejich intenzity se mohou u pacientek výrazně lišit. Zatímco některé si stěžují pouze na mírné bolesti v podbřišku, na celkovou únavu nebo třeba na zvýšenou chuť k jídlu, u jiných mohou být symptomy velice výrazné, což následně znemožňuje výkon běžných aktivit nebo třeba zaměstnání.

Budete mít zájem:  Power jóga. Ano nebo ne?

Podle lékařů existuje obrovské množství různých tělesných a psychických příznaků, které mohou být s premenstruačním syndromem spojené. Kromě charakteristických bolestí břicha často doprovází premenstruační syndrom teplota, nevolnost, deprese, bolest prsou nebo třeba zvýšená citlivost a ztráta energie. Nejčastěji se přitom jedná o potíže, které jsou vyjmenované níže.

Fyzické příznaky premenstruačního syndromu

  • bolesti břicha a křeče v podbřišku,
  • bolesti hlavy, svalů a kloubů,
  • bolesti zad a celková únava,
  • napětí v prsou a bolestivé bradavky,
  • zvýšená teplota a pocit vyčerpání,
  • zadržování vody a pocit nafouklosti,
  • poruchy spánku či zvýšená potřeba spánku,
  • nevolnost, trávicí obtíže a zvracení,
  • oběhové problémy, otékání kotníků a prstů,
  • zvýšená chuť k jídlu, především na sladké,
  • zhoršení projevů akné a dalších kožních obtíží,
  • pokles sexuální touhy.

Psychické příznaky premenstruačního syndromu

  • výkyvy nálad a přecitlivělost,
  • celková podrážděnost,
  • agresivita, zlost, vztek,
  • úzkostné stavy,
  • deprese,
  • pokles zájmu o běžné činnosti,
  • bezdůvodné návaly pláče,
  • snížené sebevědomí,
  • nesoustředěnost, zhoršená koncentrace,
  • negativní emoce a psychické vypětí.

Jestliže se u pacientky pravidelně dostavuje velice silný premenstruační syndrom s výrazným vlivem na psychiku, což zahrnuje například rozvoj depresí nebo úzkostných stavů, lékaři pak hovoří o premenstruační dysforické poruše (PMDD). Ta trápí zhruba 3-8 % žen a je nejvíce patrná během luteální fáze menstruačního cyklu.

Mezi dominantní příznaky premenstruační dysforické poruchy patří změny nálad a další emoční výkyvy, které negativně zasahují do sociálního života a osobních vztahů pacientek, přičemž nezřídka se objevují také pocity hlubokého smutku a bezmoci, záchvaty paniky, apatie, přejídání se nebo konflikty s okolím. Pokud se opravdu jedná o tento problém, je nutné vyhledat lékařskou pomoc a zvážit terapii prostřednictvím psychofarmak.

Diagnostika

Většina pacientek, které trápí výkyvy nálad, pravidelné bolesti v podbřišku před menstruací a další podobné obtíže, nepochybuje o tom, že za tyto problémy může právě premenstruační syndrom. Časová závislost na menstruačním cyklu je pak důležitým signálem také pro lékaře, který se na správnou diagnostiku zdravotních komplikací soustředí.

Vzhledem k tomu, kolik příznaků se s premenstruačním syndromem pojí, se ovšem přesná diagnóza určuje poměrně obtížně. Intenzita a četnost symptomů se totiž u každé pacientky výrazně liší a lékař by měl dbát také na vyloučení jiných onemocnění. Z toho důvodu je důležitá anamnéza pacientky, popis jednotlivých projevů a případně i další vyšetření.

Léčba premenstruačního syndromu

Jelikož se obtíže vracejí pravidelně každý měsíc, pacientky se většinou ptají, zda existuje pro premenstruační syndrom léčba a jak je možné zmírnit premenstruační syndrom a jeho příznaky, ať už jsou psychického, či fyzického rázu, nebo se dokonce jedná o kombinaci obojího. V některých případech je možné zbavit se obtíží svépomocí, jindy je však nutná asistence lékaře.

Vzhledem k tomu, že přesné příčiny rozvoje těchto zdravotních komplikací nejsou známé, není možné premenstruační syndrom léčit systematicky.

Pacientkám se doporučuje hlavně klid, odpočinek a dostatek spánku, přičemž dále existují různé možnosti terapie, které vychází z individuálních příznaků, jejich četnosti a stupně intenzity. Pomoci může změna stravování, cvičení, ale i léky.

Farmakologická léčba PMS

V některých případech mohou premenstruační syndrom potlačit léky. Pokud jsou například bolesti hlavy nebo křeče v podbřišku příliš silné, je možné sáhnout po medikamentech proti bolesti, které se označují také jako analgetika. Tento krok by však měl být spíše výjimečný, a pokud bolest nepolevuje, je nutné dlouhodobější užívání léků konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Při návštěvě ordinace může lékař doporučit také podávání hormonů žlutého tělíska a gestagenů, což se provádí cyklicky, vždy před nástupem očekávaných obtíží.

Příznakům premenstruačního syndromu mohou zabránit také léky bránící ovulaci, tedy prostředky hormonální antikoncepce, které potlačují tvorbu určitých endogenních hormonů.

Stejně jako v předchozím případě je však nutné poradit se o užívání vhodné antikoncepce s lékařem.

Ženám, které se vlivem premenstruačního syndromu potýkají s bolestmi prsou a zadržováním vody v těle, mohou pomoci také léky určené k odvodnění organismu označované jako diuretika. Tyto medikamenty však mohou mít celou řadu vedlejších účinků a v některých případech mohou vést k rozvoji návykového efektu, a proto se užívají pouze po dohodě s lékařem.

Další možnosti léčby

Pokud nechcete hned sahat po farmakologických přípravcích, je možné, že ke zmírnění premenstruačního syndromu pomohou také různá režimová opatření. Obecně je vhodné pít dostatečné množství tekutin, omezit příjem alkoholu a vynechat kouření. Důležitý je ovšem i dostatek spánku a v případě neustávajících obtíží také klid a relaxace.

Některým ženám pak pomáhá sport nebo pravidelná fyzická aktivita, například v podobě procházek. Pohyb totiž podporuje správný průtok krve v organismu a zároveň zmírňuje křeče v děloze, což může mít pozitivní vliv na ženské tělo. Díky tomu pak mohou nepříjemné bolesti alespoň částečně vymizet. Dobrý vliv ovšem mají i různá relaxační cvičení (například jóga).

Fyzickou i psychickou úlevu může pacientkám poskytnout také masáž, která pomůže uvolnit ztuhlá záda. Velké množství žen si ovšem pochvaluje i lehké pohupování nebo cvičení na relaxačních míčích, které se soustředí na uvolnění či protažení svalů, a od bolesti někdy pomohou také různé hřejivé nebo chladivé krémy.

Ke zmírnění projevů premenstruačního syndromu může napomoci také změna jídelníčku. Lékaři doporučují konzumaci vyvážené stravy, která je bohatá na vitamíny a minerály (vitamín B6, E, vápník). Důležité je zařadit dostatečné množství ovoce či zeleniny a naopak omezit množství cukru, soli nebo třeba kofeinu. Součástí jídelníčku by pak měl být i dostatek kvalitních bílkovin.

Některé pacientky doporučují vyzkoušet bylinky na premenstruační syndrom, které by měly pomoci alespoň částečně ulevit od potíží. Jedná se například o tyto rostliny:

  • třezalka tečkovaná,
  • drmek obecný,
  • kontryhel obecný,
  • řebříček obecný.

Třezalka je známá tím, že zbavuje stresu a úzkosti, uvolňuje křeče trávicího ústrojí a působí proti žaludečním a střevním obtížím. Kontryhel pak zklidňuje organismus, upravuje nadměrné krvácení, a výborně tlumí menstruační bolesti. Pokud pacientky trápí nadýmání, vyplatí se vyzkoušet také kmínový čaj.

Zdroje: nzip.cz, wikiskripta.eu

Jako premenstruační syndrom se označuje stav, který pacientky trápí krátce před začátkem menstruace (zhruba 7-10 dní).

Obtíže přitom mohou trvat různě dlouhou dobu, mívají fyzický i psychický charakter a spolu se začátkem krvácení postupně mizí.

V současné době se s tímto syndromem potýká údajně až 80 % žen, přičemž zhruba u 15-25 % z nich jsou zdravotní komplikace tak vážně, že jim znemožňují vykonávání běžných činností.

Mezi nejčastější tělesné příznaky premenstruačního syndromu patří bolesti břicha, křeče v podbřišku, bolesti hlavy, zad, svalů a kloubů, celková únava nebo třeba napětí v prsou. Kromě toho si pacientky stěžují také na zvýšenou teplotu, zadržování vody v těle a pocit nafouklosti, trávicí obtíže, otékání kotníků a prstů, zhoršení projevů akné, pokles sexuální touhy nebo zvýšenou chuť k jídlu.

K typickým projevům premenstruačního syndromu se řadí výkyvy nálad, přecitlivělost, podrážděnost a celkově psychické vypětí. U pacientek se mohou objevit také úzkostné stavy a deprese, přičemž běžný je i pokles zájmu o normální činnosti. Kromě toho se objevují také další příznaky, jako jsou bezdůvodné návaly pláče, zhoršená koncentrace, negativní emoce nebo dokonce agresivita.

Žádná systematická terapie premenstruačního syndromu není dostupná, takže se léčba soustředí především na individuální příznaky, jejich četnost a stupeň intenzity.

Pokud jde o farmakologickou léčbu, zde mohou pomoci analgetika, ale někdy lékař doporučí také podávání hormonů žlutého tělíska a gestagenů nebo užívání hormonální antikoncepce.

Dále se doporučuje dostatek odpočinku, dodržování pitného režimu, vyvážené stravování, pravidelná fyzická aktivita a případně také bylinky na premenstruační syndrom.

Premenstruační syndrom – PMS. MUDr. Veronika Ťápalová

Jedná se o cyklickou recidivující (pravidelně opakující se) poruchu, která se objevuje v 2. polovině menstruačního cyklu a ovlivňuje chování a psychiku ženy. Závažnější formy premenstruačního syndromu mohou zasahovat i do běžné denní aktivity.

Ve  kterém věku ženy nejčastěji postihuje premenstruační syndrom?

Premenstruační syndrom je porucha, která v menší či větší míře postihuje až 1/3 žen v reprodukčním věku (maximum u žen mezi 30 – 40 lety), závažná forma ale jen zhruba 5 %.  

Kdy se PMS objevuje nejčastěji?

Premenstruační syndrom se nejčastěji objevuje v 2. polovině cyklu s maximem před menstruací a ustupuje první dny po začátku menstruačního krvácení.

Proč vlastně PMS vzniká?

V průběhu let bylo publikováno mnoho prací, které se snažily původ premenstruačního syndromu objasnit, avšak dosud nejsou důvody vzniku jednoznačně známé.  Zcela jistě souvisí s ovulací a v současné době se vysvětluje jako abnormální reakce ženy na hormonální změny.

Premenstruační syndrom – příznaky

Mezi nejčastější projevy PMS patří:

  • emoční nestabilita, podrážděnost, změny nálad, úzkost, únava, snížená schopnost soustředění, nedostatek energie
  • napětí, citlivost a bolestivost prsů
  • nechutenství, nadýmání, křeče v břiše
  • bolesti hlavy
  • přírůstek hmotnosti, otoky

Jak se stanoví diagnóza premenstruačního syndromu?

Diagnóza je stanovená většinou po vyloučení jiných stavů a chorob, které mají stejné či podobné příznaky (hormonální poruchy, deprese, endometrióza, cysta na vaječníku…).

Důležitá je vazba na menstruační cyklus a symptomy žena pozoruje alespoň ve čtyřech cyklech z posledních šesti.

Pro většinu žen s premenstruačním syndromem lze v dnešní době najít účinnou formu léčby, jen jde o to dobře ji zvolit. K jednotlivým léčebným postupům je potřeba přistupovat individuálně!

Opatření v životním stylu u PMS syndromu:

Velmi důležitou roli hrají v léčbě režimová opatření jako relaxace a redukce stresu, cvičení, úprava stravy (snížit podíl tuků ve stravě, redukce cukrů, soli, alkoholu a kofeinu, vyšší zastoupení vlákniny). 

Premenstruační syndrom léčba:

Léčba medikamentózní slouží jako doplněk režimových opatření či pokud režimová opatření nevyvolají změnu. 

Často ženy využívají tzv. nesteroidních antiflogistik (nesteroidní protizánětlivé léky). Řadíme sem například ibuprofen nebo aspirin.

Další možností terapie je kombinovaná hormonální antikoncepce, která potlačuje ovulaci či kontinuální užívání gestagenů. 

Jednoznačný pozitivní vliv má u části pacientek i užívání antidepresiv či anxiolytik (léků potlačujících úzkost).

Autor: MUDr. Veronika Ťápalová

Diskuze » Poradna »

Proč se ženy v každé fázi cyklu cítí jinak a co pomáhá na PMS?

V našich zeměpisných šířkách má žena reprodukční čili fertilní období zhruba od svých 14 do 45 let. Zatímco si do menstruačního kalendáře uděláme další záznamy, probíhá v našem těle velice složitý proces, během něhož dochází ke změnám ve vaječnících, v děloze a vejcovodech i v pochvě a který je řízen řadou hormonů.

Budete mít zájem:  Naučte se péči o nemocné a první pomoc od odborníků

4 fáze cyklu

Menstruační cyklus zdravé ženy můžeme rozdělit do čtyř fází, přičemž žádná z nich se nemůže vynechat. V první fázi nastává krvácení, při němž se děloha zbavuje své výstelky (sliznice, která se nevyužita pro zahnízdění vajíčka trhá a odchází ven). Krvácíme zhruba 5 dní, během nichž se zbavíme přibližně 50–80ml krve.

Během druhé fáze začne podvěsek mozkový (hypofýza) tvořit hormony, které se podílejí na tvorbě dalších hormonů ve vaječnících. Ty působí na dělohu, kde se začíná tvořit nová výstelka – sliznice, aby přijala nové oplodněné vajíčko, které začíná dozrávat ve folikulu (váčku).

Uvnitř folikulu je vajíčko obklopeno tekutinou, jejíž množství se každou hodinou zvyšuje; stěna folikulu se tak stále ztenčuje, nakonec tlak nevydrží a praskne. Jeden cyklus se obvykle rovná jedno vajíčko, a tudíž jeden folikul.

Strany se přitom střídají – proto nás bolí jeden měsíc více vlevo a druhý měsíc na pravé straně břicha.

Měsíc v životě ženy: Nejvíc sexy jsme při ovulaci, PMS z nás dělá hromádky neštěstí • VIDEO Glamour

Jakmile folikul praskne, vajíčko se vydá na svou pouť do dutiny břišní směrem k vejcovodu – dochází k ovulaci. Uvolněné vajíčko pak putuje vejcovodem do dělohy. Pokud během cesty vejcovodem nebylo oplozeno, samo zaniká.

„Na řadu přichází čtvrtá fáze. Děloha se mezitím ‚načechrala‘ a spustila produkci látek určených k výživě vajíčka a zárodku. Zárodek se nevytvořil, vajíčko zaniklo, sliznice dělohy ‚uklízí‘, odlučuje připravenou sliznici a žena začíná menstruovat. Krev, která odchází, se nesráží, neobsahuje totiž protisrážlivé látky.

Kdyby k oplodnění vajíčka při cestě vejcovodem došlo, sliznice dělohy by zůstala načechraná, zárodek by se do ní zanořil jako ‚teplá kulička do vosku‘ a těhotenství by začalo. Další menstruace pak přijde (obvykle) až po ukončení laktace,“ uvádí v publikaci Kniha o těhotenství a dítěti její autor, vedoucí porodnice Gynekologicko-porodnické kliniky 1.

LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.

Prostě proto!

Asi 40–60 % žen prožívá menstruaci jako opravdu velmi bolestivou (tzv. dysmenorea) a 5–10 % z nich dokonce musí vyhledat lékařskou pomoc.

Obtíže, k nimž dochází zhruba týden před menstruací, se přičítají na vrub premenstruačnímu syndromu, známému pod zkratkou PMS.

Začnu vtipem, který podle mého docela vystihuje, jak se žena během tohoto období cítí: „Víte, proč má žena s PMS při vaření zapnuté všechny hořáky? PROSTĚ PROTO!!!“

Premenstruační syndrom je pro každého v blízkém okolí, zvláště muže, nepochopitelný – jako by do ženského těla vešel démon přecitlivělosti, nespokojenosti, plačtivých výbuchů, pocitů ošklivosti, vztahovačnosti, chuti všechno rozbít, nikomu nic neodpustit a na všechny křičet. Podle statistik nám PMS dokáže otrávit v průměru až osm let života! Jeho intenzita se může měnit v závislosti na věku a fyzickém stavu ženy.

„PMS trpí nejvíce ženy, které jsou v plodném věku a dosud nerodily, nebo ženy, jež měly v mládí jedno dítě a ve středním věku si netroufnou na další. Těch je však podstatně méně.

 PMS nás může potrápit v každém věku, ale vždy je to spojeno s konfliktem mezi plánovaným rodičovstvím, zodpovědným životem v západním slova smyslu a biologickým reprodukčním pudem.

Americká gynekoložka Christiane Nortrupová nazývá PMS premenstruačním testem reality – ostřeji cítíme falešné tóny v našich životech,“ přibližuje problém z pohledu celostní medicíny MUDr. Helena Máslová z Centra psychosomatické péče v Praze.

Menstruace a chlad

Menstruace bývá provázena zvýšenou bolestivostí především v zimním období. Krvácení je během chladných měsíců hustší, perioda trvá déle než obvykle a je provázena pocity kontinuální bolesti různé intenzity. Ženy se během zimního období (a na chladném severu) mohou setkat s přerušením menstruačního cyklu (amenoreou) v různé intenzitě.

 Příčin je více, v zimě je amenorea nejčastěji důsledkem onemocnění – vlivem horečky a snížené imunity se může celý cyklus opozdit. Někdy amenorea následuje po zvýšeném fyzickém výkonu při zimním sportování.

V zimě bývají horší i subjektivní projevy psychických či fyzických obtíží před počátkem menstruace – na vině je zde mimo jiné úbytek denního světla.

Menstruace a cukrovka

Průběh menstruačního cyklu se může zkomplikovat u některých diabetiček. Kompenzace inzulinem bývá náhle nepravidelná a může se stát, že není dostatečná, především v určitých fázích cyklu.

Zhoršení kompenzace vyžaduje vyšší spotřebu inzulinu.

Může se projevit především ve druhé polovině cyklu (luteální fázi), převážně vlivem hormonu progesteronu, jehož působení v oblasti látkové výměny lze označit za protiinzulinové.

Diabetičky 1. a 2. typu také častěji trpí poruchami menstruačního cyklu (včetně pozdního nástupu menstruace, delších cyklů a většího počtu cyklů bez ovulace apod.), pravidelnost cyklu však lze významně ovlivnit kompenzací diabetu.

Rozpojená spojení

Estrogen a progesteron, dva hlavní hormony, které námi každý měsíc „mávají“, působí nejen na naši dělohu, ale rovněž na kloubní spojení, šlachy, svaly i nervy – všechny mají pro tyto hormony stejné receptory, což vede k zajímavým konsekvencím.

 Nedávno byl v časopise Medicine & Science in Sports & Exercise zveřejněn výzkum potvrzující souvislost svalového reflexu (toho známého „vykopnutí nohy“, jež se provádí pomocí lékařského kladívka) s ovulací. Tento reflex funguje mnohem méně těsně předtím, než začne ovulace.

V krvi je totiž právě vysoká hladina estrogenu, což způsobuje rozvolnění kloubních spojení nebo změní způsob, jakým nervy odpovídají na okolní prostředí.

 „Tyto změny mohou pomoci vysvětlit, proč mají ženy problémy se sportovními úrazy až desetkrát častěji než muži a proč se více těchto poranění objevuje během první poloviny jejich cyklu,“ říká autorka studie Ellen Caseyová z Rehabilitačního institutu v Chicagu. „Lékaři jsou teprve na počátku porozumění těmto mechanismům, zatím pouze nedoporučují provádět protahovací cviky a intenzivně sportovat v části cyklu, kdy hladina estrogenu stoupá. Lze tak předejít některým úrazům,“ dodává doktorka Caseyová.

Uleví teplo, masáž a strava obohacená o vitamin E a hořčík

Ve studii v Jižní Korei vědci rozdělili ženy, jež trpěly silnými menstruačními bolestmi, na tři skupiny. První skupina absolvovala 15minutovou masáž břicha esenciálními oleji po dobu 1 týdne před periodou. Masáž druhé skupiny žen probíhala s olejem bez vůně. Poslední skupina nepodstoupila žádnou masáž. Ženy z první skupiny uváděly, že se jejich nepříjemné pocity snížily o polovinu.

Chcete-li vyzkoušet pravdivost tohoto tvrzení, zde je recept: Nakapejte dvě kapky levandulového oleje, jednu kapku šalvějového oleje a jednu kapku růžového oleje do oleje z mandlí a masírujte si jím bříško jednou denně 15 minut. Začněte týden před periodou.

 Není-li po ruce esenciální olejíček, pomůže teplý obklad. Teplo pomáhá uvolnit svaly a „chová“ se jako analgetikum. Rovněž zvyšuje průtok krve sliznicemi, což podle vědců pomáhá rozpouštět prostaglandiny.

Během menstruace je dále doporučován vyšší příjem některých látek, například vitaminu E, známého antioxidantu a vitaminu plodnosti, který dokáže zmírnit premenstruační syndrom i menstruační potíže.

Několik na sobě nezávislých studií ukázalo, že dívky a mladé ženy, které v období před začátkem menstruace přijímají více vitaminu E ve své stravě, mají mírnější a kratší průběh menstruace.

Podle odborníků stojí za pozitivním účinkem tohoto vitaminu zpomalení tvorby hormonů prostaglandinů, jež ovlivňují průběh menstruace. Pomoc přináší rovněž hořčík. Jeho nedostatek způsobuje svalové křeče. V přirozené podobě se nachází v minerálkách, čokoládě, banánech či tmavé listové zelenině. 

S použitím publikace doc. MUDr. Antonína Pařízka, CSc.: Kniha o těhotenství a dítěti odborná spolupráce: MUDr. Helena Máslová, Centrum psychosomatické péče v Praze 

Tip: Staňte se „železnou lady“

Vědci z Massachusettské univerzity shromažďovali data od více než 3 tisíc žen po dobu 10 let.

Výsledky studie, kterou zveřejnili v American Journal of Epidemiology, ukazují, že ženy, jež přijímaly ve stravě vyšší dávku železa, měly až o 30 % méně potíží s PMS oproti ženám s nižším příjmem tohoto minerálu. „Spojitost dává smysl, jakmile pochopíme, jakou roli má železo v lidském organismu.

Tento minerál hraje významnou úlohu v produkci serotoninu a právě nízká hladina tohoto hormonu je zodpovědná za emocionální a fyzické příznaky spojované s PMS,“ říká vedoucí studie Elisabeth Bertone-Johnsonová.

Podle jejích slov ženy ztrácejí velké množství železa právě během menstruace. Splnit limit doporučené denní dávky je přitom docela snadné – k příjmu denní dávky železa každý den postačí hrst čočky, špenátu, obohacených cereálií nebo porce hovězího steaku. A k tomu pokud možno i potraviny bohaté na vitamin C, který vstřebávání železa napomáhá.

K lepšímu zvládnutí psychického vlnobití pomáhá také dodávka vitaminů skupiny B, především thiaminu ( B12) a riboflavinu ( B6).

Výsledky studie zveřejněné v časopise Journal of Clinical Nutrition potvrdily, že ženy s vysokým příjmem riboflavinu měly o více než třetinu méně bolestí během menstruace i méně projevů PMS než ženy s nízkým příjmem tohoto vitaminu.

Příjemné jistě je, že kromě mandlí obsahují riboflavin například pistácie, jež mohou rovněž snížit podrážděnost, křeče a zadržování vody, což jsou všechno projevy spojené s PMS. Ideální koncentraci vitaminů skupiny B obsahuje mateří kašička. Takže i když si možná říkáte, že nejlepším řešením jsou pro vás právě teď hory brownies, pravda je trochu jinde. (zdroj: prevention.com) 

***

Co jíst a čemu se vyhnout před menstruací a během ní:

  • jablka, švestky, citrusové plody, borůvky, černé jeřabiny, meruňky, fíky
  • sušené brusinky
  • ústřice, ryby, rybí tuk
  • mandle, pistácie, vlašské ořechy, semínka
  • listová zelenina, červené zelí, papriky, olivy, rajčata, brokolice
  • klíčky, celozrnné pečivo

Vynechte cukr a sladkosti, tuky, bílé pečivo

Bylinky ženám pomáhají

Na potíže spojené s PMS a bolesti při menstruaci se tradičně doporučovaly bylinky. Prospěšný je například kontryhel obecný, konkrétně jeho nať a listy (ano, jsou to ty, které mají uprostřed listu vždycky kapičku rosy). „Kontryhelový čaj snižuje bolestivost a zmírňuje nadměrné krvácení.

Při dlouhodobém a pravidelném užívání dokonce dokáže upravit nepravidelnost menstruačního cyklu. V období klimakteria pomáhá mírnit nepříjemné příznaky. U této bylinky nejsou známy žádné nežádoucí účinky, ani při jeho dlouhodobém užívání.

Uvolnit křeče při menstruaci pomáhá také čaj z mochny husí, meduňky, majoránky či oregana,“ radí Petr Štěrba z pražského Bylinářství Kindl. 

Autor: Markéta Ostřížková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *