I letos se Nadační fond AKUTNĚ.CZ rozhodl podpořit Vaši účast na prestižní mezinárodní soutěži záchranářských týmů – Rallye Rejvíz, která se letos (pevně doufáme) uskuteční na podzim.
I letos podpoříme týmy studentů bez ohledu na kategorii, do které se přihlásí. Do soutěže se mohou přihlásit všichni studenti LF MU, tzn. i ti, kteří nestudují všeobecné lékařství či chtějí soutěžit v jiné kategorii než MUC. RR (např. Freestyle).
Tímto vyhlašujeme soutěž o podporu účasti týmu LF MU na Rallye Rejvíz 2021.
16. 3. 2021 …sejdeme se na Rallye Rejvíz 2021…
Nadační fond AKUTNĚ.CZ se opět rozhodl podpořit mladé lékaře a zdravotnické pracovníky v České republice v jejich publikační činnosti a odměnit jejich úsilí na poli vědy a výzkumu.
I letos tedy vyhlašujeme soutěž o Cenu Jiřího Macha za nejlepší publikaci zdravotnického pracovníka do 35 let vydanou v uplynulém roce 2020.
8. 3. 2021 …sejdeme se na AKUTNĚ.CZ…
Rádi bychom Vás pozvali na cyklus tří akreditovaných seminářů Život ohrožující krvácení v různých oborech – Update 2021.
První seminář ŽOK z pohledu anesteziologa a specialisty v oboru intenzivní medicíny se bude věnovat hlavně dávkování fibrinogenu a uskuteční se 25. 3. 2021 online, vysílání z TV studia z Kongresového centra.
5. 3. 2021 …sejdeme se online…
Vážení příznivci portálu AKUTNĚ.CZ, rádi bychom Vás pozvali na XIII. konferenci AKUTNĚ.CZ, která se bude konat virtuálně 20. listopadu 2021. Registrace bude zahájena na podzi 2021.
19. 2. 2021 …sejdeme se na XIII. konferenci AKUTNĚ.CZ…
Pod záštitou České společnosti intenzivní medicíny (ČSIM), České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM), Sekcí mladých anesteziologů a intenzivistů ČSARIM a ve spolupráci s portálem AKUTNĚ.CZ se na Vás dovolujeme v rámci projektu ASAP-C obrátit s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku, který se týká praxe podávání kortikoidů u pacientů s COVID-19.
https://forms.gle/5bQurXPGpn5UCwPp7
15. 2. 2021
Portál AKUTNĚ.CZ vám přináší dárek k novému roku: 4 nové algoritmy, které vznikly ještě během školního roku 2019/2020. Na jejich tvorbě, která trvala devět měsíců, se v rámci předmětu Samostatná práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity podílely týmy 27 lékařů a 29 studentů. Všechny algoritmy také prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku.
21. 1. 2021 …sejdeme se u algoritmů…
Aj napriek tohtoročnej nepriaznivej epidemiologickej situácii sa podarilo uskutočniť európsky anesteziologický kongres Euroanaesthesia 2020. Uskutočnil sa vo virtuálnej podobe v dňoch 28. 11. – 30.
11 2020 a náš reportážny tím vám prináša ochutnávku prednášok, ktoré zazneli. Tohtoročná akcia je pre portál AKUTNĚ.CZ významnejšia v tom, že členka vedenia portálu Dr. Skříšovská virtuálne prezentovala vlastný poster.
Skvelý úspech, gratulujeme!
15. 12. 2020 Emese Karácsonyová, Hana Harazim, Miriama Kaščáková
Letošní kongres ČSIM je ovlivněn aktuální koronavirovou situací snad nejvíce ze všech kongresů, strejně jako obor, který reprezentuje. Považte sami. První jarní termín v Mikulově byl zrušen pro…. COVID-19.
Adventní kontaktní setkání, tamtéž, bylo zrušeno ze stejného důvodu. Na závěr se setkáváme ve virtuálním prostředí starobylé Prahy první adventní neděli a tematicky se kongres zaměřil… na….
“COVID-19 a intenzivní medicínu”.
29. 11. 2020 Tamara Skříšovská, Roman Kula jr., Petr Štourač
Přinášíme Vám sborník přednášek z již XII. konference AKUTNĚ.CZ, která však měla on-line premiéru. 21. listopadu 2020 jste měli možnost shlédnout přenos ze 3 přednáškových sálů.
Nyní vám jednotlivá sdělení přinášíme v našem sborníku, zatím ve formě pdf, ale již brzy přibudou i videozáznamy. Pokud byste chtěli nahlédnout, posterová sekce je k dispozici zde.
Souhrn dění naleznete v naší reportáži.
28. 11. 2020 …sejdeme se na AKUTNĚ.CZ…
Ještě neuplynul ani týden od konference a již je k dispozici sborník přednášek z NLZP sekce. Přednášky jsou zatím dostupné jako pdf, videozáznamy přibudou zanedlouho.
27. 11. 2020 …opět se sejdeme na XIII. konferenci AKUTNĚ.CZ…
V sobotu 21. 11. 2020 proběhla v Brně již XII. konference publikačního a výukového portálu AKUTNĚ.CZ, a to vzhledem k epidemiologické situaci ve zcela novém, virtuálním, formátu. Zde naleznete sborník přednášek.
27. 11. 2020 … sejdeme se na AKUTNĚ.CZ 2021
Ve středu 25. 11. 2020 se konalo již IV. multioborové setkání Dětské polytrauma Ostrava 2020. Kvůli současné epidemiologické situaci a prodloužení restriktivních opatření se setkání místo Hotelu Imperial konalo v online prostředí.
27. 11. 2020 … sejdeme se na AKUTNĚ.CZ
Jestli jste si mysleli, že se letos kvůli covidové epidemii zrušily všechny odborné akce, musíme vás vyvést z omylu. Ani nepříznivá epidemiologická situace nezhatila plány tvůrců portálu AKUTNĚ.CZ v přípravě tradiční konference. Bohužel bylo nutno výrazně pozměnit její podobu do virtuálního prostředí, ale nic neztratila na kvalitě odborných sdělení.
21. 11. 2020 … sejdeme se na AKUTNĚ.CZ 2021
Přinášíme Vám informaci o vzniku nových webových stránek u našich slovenských kolegů: Intenzívne Nástrahy (www.intenzivnenastrahy.sk). Cílem je vytvořit prostor pro diskuze nad aktuálními odbornými tématy či organizace online webinářů.
12. 11. 2020 …sejdeme se na intenzivnenastrahy.sk…
Přinášíme vám sborník přednášek z XII. Mezinárodního kongresu úrazové chirurgie a soudního lékařství, který se konal 3. – 4. září 2020 v prosluněném Mikulově.
22. 10. 2020 …sejdeme se na AKUTNĚ.CZ…
Připravili jsme pro vás sborník přednášek z teoretické části KUM 2020. Dnes budou postupně přibývat přednášky ve formě pdf. Později budou doplněny o videozáznamy.
3. 10. 2020 …sejdeme se na AKUTNĚ.CZ…
Příznivci urgentní medicíny z řad studentů LF MU v Brně se dočkali. Ani stále se měnící epidemiologická situace nezastaví portál AKUTNĚ.CZ v práci. Velmi netradičně se v tomto podzimním období uskuteční tradiční a studenty velmi oblíbený Kurz urgentní medicíny. Jaké si letos připravili organizátoři překvapení? To a mnohem více se dozvíte v naší reportáži.
3. 10. 2020 … sejdeme se na AKUTNĚ.CZ
V pořadu Českého rozhlasu Studio Leonardo byl hostem prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., jeden ze zakladatelů portálu AKUTNĚ.CZ. Poslechněte si jeho rozhovor o Simulačním centru Lékařské fakulty MU, o výuce s využitím simulací, virtuálních pacientech/algoritmech AKUTNĚ.CZ a mnohém dalším.
9. 9. 2020 …sejdeme se na AKUTNĚ.CZ…
Anesteziolog jako dopravní pilot. Narkóza už není hrozbou, říká lékař
Fotogalerie 8
Může narkóza poškodit mozek? „Kolem stavu, kdy člověk v celkové anestezii upadne do řízené ztráty vědomí, panuje stále mnoho mýtů a obav“, popisuje MUDr. Ivan Chytra. Nejnověji se zejména ve Spojených státech objevují soudní případy, kdy si pacienti stěžují, že nebyli uspáni na dostatečně hlubokou úroveň a část, nebo celou operaci vnímali.
Podle statistik se z doktorů nejvíce sebevraždí anesteziologové (hned poté psychiatři). Čím je to podle vás zapříčiněno?Upřímně řečeno nevím. Určitým faktorem může být charakter práce. Podání anestezie je ve více než devadesáti procentech rutina.
Nicméně když dojde v průběhu anestezie k problémům, téměř vždy jsou ohroženy životní funkce pacienta s rizikem úmrtí, a to je poměrně velký stres. Dalším faktorem může být relativně snadná dostupnost často zneužívaných látek (opioidy, hypnotika, sedativa).
- Zda se dá operovat v hypnóze.
- Jestli jsou nějaké operační výkony spojené s vyšším rizikem bdělostí při anestezii.
První měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství je možné kdykoliv zrušit a je bez závazků.
Autor: Lubor Černohlávek Téma
Viditelně rozšířené žíly, těžké nohy či pocit mravenčení. Potíže s křečovými žílami neboli varixy…
Tváří se jako léky, které spasí naše zdraví. Jsou ale vitaminové tablety a doplňky stravy skutečně…
Ještě v první polovině 20. století byly infekční nemoci zabijákem číslo jedna. S antibiotiky a…
VIDEO Během uplynulých dvanácti měsíců se zařadil mezi lékařské celebrity. Pavel Dlouhý, primář…
Ortoped Rudolf Prix operuje 600 artroskopií ročně. Po úrazu málem ochrnul, ale už opět aktivně…
Dětem stále častěji není rozumět, vadou řeči prý trpí každé třetí až páté. Klinická logopedka Ilona…
Martina Vašáková je respektovanou expertkou na léčbu plicních nemocí. V pražské Thomayerově…
- Vstoupit do diskuse (25 příspěvků)
Strašák z minulého režimu, dnes bezpečný zákrok. Operací nosních a krčních mandlí se není třeba obávat
Nosní, ale hlavně krční mandle mají pro dětský organismus zásadní význam: dozrávají v nich některé druhy bílých krvinek a zároveň posilují obranyschopnost organismu, protože v nich dochází k prvnímu kontaktu imunitního systému s viry, bakteriemi, prachem a alergeny.
Když je ovšem imunitní systém stimulován nadměrně, mohou jejich tkáně narůst příliš. „Dalším důvodem nárůstu bývá takzvaná reflexní choroba, či „jen“ návrat již kyselého obsahu ze žaludku, který je u malých dětí častější kvůli nezralosti jícnového svěrače nad žaludkem,“ říká MUDr.
Marek Plánička, vedoucí lékař specializace ORL na klinice Canadian Medical.
Kdy je zákrok nutný
Někdy operaci potřebuje třeba jen roční či dvouleté dítě, obecně se ale lékaři snaží provádět je na dětech až od čtyř let. „Mozek dítěte do šesti let totiž není dostatečně vyvinutý a každá neopodstatněná anestezie mu může škodit.
Na druhou stranu dítě může víc poškodit opakovaný infekt, nedostatečné okysličení mozku při zástavách dechu při spánku, opakované záněty středouší, které mohou vést k zhoršení sluchu, nebo ještě hůře k infekčním komplikacím na okolních kostech či přímo v mozku,“ vysvětluje Plánička, proč je operace v některých případech nutná.
„Sama o sobě patří k těm nejčastěji v otorinolaryngologii prováděným, tedy rutinním výkonům a ne, že by byla zcela bez rizika, ale existují mnohé daleko komplikovanější zákroky. Proto se jí není třeba obávat.“
Důvodem operace nosních mandlí bývá problém s dýcháním nosem, opakované záněty středouší, potíže se spánkem, opakované laryngitidy či jiné záněty horních cest dýchacích.
„Když si představíme nosohltan jako prostor, který propojuje nosní dutinu, hltan a středouší, tak při výrazném zvětšení nosní mandle je jasné, že dochází ke zhoršení dýchání nosem a zhoršení provzdušňování středouší. Děti s velkými mandlemi typicky neustále dýchají s otevřenými ústy.
Nos je ale velmi významný orgán, který zvlhčuje, ohřívá vdechovaný vzduch, aktivuje imunitní mechanismy, stimuluje díky čichu také emoční stránku člověka i produkci hormonů, chrání tělo před nebezpečným prostředím. K dýchání zkrátka nestačí jen ústa,“ dodává.
V noci pak při zhoršeném dýchání nosem dítě chrápe a dochází u něj k rozvoji laryngitidy (zánětu hrtanu, či jen překrvení hlasivek), která vede k štěkavému kašli způsobenému snahou o vykašlání „překážejícího“ otoku v nejužší části dýchacích cest, tedy hrtanu.
„Přínosem operace je uvolnění dýchání nosem, zajištění správné funkce nosu a nosohltanu, úbytek zánětů, zlepšení artikulace, omezení chrápání. Často se dítě přestane v noci pomočovat, protože šlo o následek nedostatečného spánku.
V delším horizontu může dojít k výraznému zlepšení kvality života, dítě více prospívá, lépe se soustředí se ve škole a má méně abscencí pro nemoc,“ podotýká Marek Plánička.
Operace krčních mandlí se pak omezují zejména na vzácnější stavy výrazného zvětšení jak nosních, tak krčních mandlí, zástavy dechu ve spánku právě při zvětšení krčních i nosních mandlích, případně recidivujících infekcích horních cest dýchacích při již odstraněné nosní mandli a anginách čtyřikrát a vícekrát ročně. Řeší se tak i vzácně se objevující (a opakující se) záněty krčních mandlí, případně vracející se horečky bez jasné příčiny, tzv. FAPA syndrom.
Celková anestezie je samozřejmostí
Při operaci nosních mandlí se obvykle odstraňuje jen část jejich tkáně, aby například nedošlo narušení Eustachových trub.
K jejich úplnému odebrání se přistupuje hlavně u opakovaných zánětů mandlí (angin) zejména způsobených betahemolytickým streptokokem, které mohou být nebezpečné i pro svaly, a to i pro srdeční sval, ledviny, klouby, ale i srdeční chlopně.
„Obecně uznávaným kritériem je čtyřikrát a vícekrát za rok proběhlý zánět způsobený touto bakterií. Smyslem operace je odstranění orgánu, ve kterém bakterie přežívá,“ vysvětluje Plánička.
I u krčních mandlí má dnes přednost jejich částečné odstranění (tonzilotomie), i když ještě před deseti lety (a v některých zemích západně od nás tomu je tak dodnes) se vždy odstraňovaly celé (tonzilektomie), dnes už má přednost částečné odstranění mandlí.
„Funkce mandle jako imunitního orgánu, která je zhruba do 12 až 15 let věku dítěte poměrně podstatná, zůstává zachována, objevuje se mnohem méně komplikací po operaci, a to zejména krvácivých, a také je tento zákrok spojen s výrazně menší bolestivosti při hojení,“ vysvětluje důvody změny lékař Plánička.
Co se týká šetrnosti zákroku, zejména u nosních mandlí došlo za posledních 30 let k výraznému posunu. Dříve se nosní mandle odstraňovali v místním znecitlivění při aplikaci látky, která snížila vnímání reálného dění.
Děti seděly buď na sestřičce či rodiči, byly svázány v zástěře a po podání léku, který je uvedl do stavu jakoby opilosti, byla do nosohltanu nasazena za nosní mandli kyreta a tkáň nosní mandle byla naslepo seškrábnuta. V lokální anestezii se často operovaly i krční mandle.
Dnes se prakticky všechny výkony provádějí v celkové anestezii.
„Uvedení do narkózy se snažíme dítěti zpříjemnit tím, že maska, která přivádí uspávací plyn, je navoněna dle výběru dítěte čokoládou, vanilkou či jahodovou vůní, cévní vstup se zajišťuje mnohdy u malých dětí až po uvedení do lehké narkózy.
Před samotnou narkózou také dostanou lék, který omezuje strach,“ říká Marek Plánička, vedoucí lékař specializace ORL na klinice Canadian Medical. Na této klinice umožňují začátek anestezie prožít dítěti s rodičem, což může přispět ke klidnějšímu uspání.
„Záleží ovšem do značné míry i na rozpoložení rodiče, neboť obavy rodiče o zdraví dítěte ale obecně emoční stav rodiče se velmi přenáší i na jeho dítě.“
Po propuštění domů je třeba dodržovat klidová opatření
Lékaři se dnes snaží maximálně zkrátit pobyt dítěte v nemocnici, a tím i omezit riziko nemocniční nákazy. Hojení navíc probíhá daleko lépe v domácím prostředí, ale zároveň je třeba pohlídat případná rizika spojená s možnými komplikacemi. „Pokud to provoz a naše kapacity umožňují, snažíme se, aby dítě bylo co nejvíce s rodičem, tedy pokud možno nepřespalo v nemocnici.
V případě nejistoty ohledně krvácení po operaci či známek zánětu nebo jiných nejistých stavů jako omezené pití, pocity na zvracení pak dítě zůstává u nás pokud možno i s rodičem až do úplné stabilizace.
V případě krčních mandlí je pak doporučeno po jejich částečném odstranění zůstat v nemocnici následujících 24 hodin, v případě úplného odstranění pak celých pět dní,“ uvádí Plánička.
Po propuštění domů je třeba dodržovat klidová opatření a vzhledem k tomu, že vzniká poměrně velká raná plocha jak v nosohltanu, tak i v oblasti krčních mandlí, je třeba vyvarovat se rizika infikace této oblasti až do zahojení, která trvá přibližně týden.
„Doporučuji nechodit do míst s velkým množstvím lidí, tedy v případě dítěte do školky či školy, tím méně na oslavy narozenin a podobně. Stejně tak se to týká plavání v bazénu, koupání se ve vaně v teplé vodě, která může způsobit roztažení cév, a tím zvýšit riziko krvácení z operované oblasti.
Dítě by také nemělo sportovat, běhat do schodů či kopce, zvedat těžké předměty, kdy při zadržení dechu významně stoupá krevní tlak v hrudníku, a tedy i následně v operované oblasti,“ vysvětluje Marek Plánička.
Po každém jídle je vhodné, aby si dítě vykloktalo ústa či alespoň spláchlo zbytky jídla, a tím odstranilo další živnou půdu pro v krku se již vyskytující bakterie. „V případně pochybností se nerozpakujte jít na kontrolu nebo kontaktovat operatéra či personál, nebo svého pediatra.
První den až dva po operaci mohou nastat drobné teploty, které mohou být reakcí na operaci, ale pokud neustupují, či se naopak zvyšují, pak jsou známkou infekce a je třeba se dostavit na kontrolu co nejdříve.
Podobným varovným příznakem může být zápach z úst či při operaci nosní mandle bolesti při polykání, neboť odoperovaná nosní mandel bolí jen minimálně. V případě stop čerstvé živě červené krve, zejména v množství větším než čajová lžička, neváhejte a ihned vyrazte na nejbližší lůžkové ORL zařízení.
Počítejte také s kontrolou v místě operace přibližně za týden po operaci,“ dodává MUDr. Marek Plánička, vedoucí lékař specializace ORL na klinice Canadian Medical.
Poškodí anestezie mozek dítěte?
V České republice každoročně podstoupí operační výkon v celkové anestezii přibližně sto tisíc dětí. Další skupinou jsou děti, které je třeba uvést do umělého spánku kvůli diagnostickému vyšetření, které by dospělý člověk zvládl bez podání anestezie. Je to například CT, vyšetření magnetickou rezonancí, různé druhy ozáření, gastroskopie, rektoskopie a mnohé další.
Důvod je prostý: tato vyšetření jsou natolik nepříjemná, že by se jim i poučené a jinak velmi rozumné děti bránily, nebo se při nich člověk nesmí hýbat, což malé děti nezvládají.
Proč se rodiče obávají anestezie?
Rodiče, jejichž děti mají podstoupit nějaké z uvedených vyšetření nebo chirurgický zákrok, mnohdy váhají a ptají se po lokální anestezii, případně diskutují o odložení výkonu. Bojí se, že narkóza poškodí mozek jejich potomka a zapříčiní budoucí poruchy učení a koncentrace.
Není se čemu divit. Čas od času se v médiích objeví článek, který před celkovou narkózou varuje s odkazem na nejrůznější experimenty prováděné na zvířatech.
Anesteziolog Jakub Kletečka, který se ve své dizertační práci věnoval vlivu anestezie na mozek, upozorňuje, že přestože existují možnosti posouzení případného kognitivního deficitu nebo behaviorálních změn u myší a makaků, nelze tyto změny jednoduše pojmout za prokázané i u lidí: „Všechny tyto práce, jejichž výsledkem je jasný průkaz toxického působení anestetik na nervovou tkáň, mají několik známých omezení, které brání jednoduchému přenosu do humánní medicíny,“ uvádí.
Pochopitelně jsou i studie, které se zaměřily na dlouhodobé sledování dětí, jež musely podstoupit celkovou anestezii. Zde je nutné vzít v potaz vliv dalších okolností: minimálně u části z nich byl vývoj operovaných dětí ovlivněn nejen anestezií, ale také dalšími faktory.
Například obecně vyšší nemocností a sociálním prostředím, stejně jako dalšími medikamenty.
„V současné době nedokážeme přímo odlišit, jakou změnu vývoje mozku způsobila vlastní anestezie a co způsobilo chronické onemocnění, užívané léky, prováděné zákroky a podobně,“ doplňuje Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2.
LF UK a FN Motol, a dodává, že „nerozhoduje ani tak délka anestezie, ale spíše její četnost a samozřejmě i povaha chirurgického výkonu. Mluvíme-li například o těžce popáleném dítěti, pak největší riziko představuje vlastní úraz a všechny změny v organismu, které vyvolá, nikoli opakované anestezie při převazech a ošetřování.“
Před dvěma lety byly publikovány výsledky mezinárodní multicentrické studie The Pediatric Anesthesia & Neurodevelopment Assessment (PANDA), která porovnávala kohortu dětí operovaných v celkové anestezii pro tříselnou kýlu do věku tří let s jejich zdravými sourozenci. Neuropsychologická hodnocení probíhala mezi osmým a patnáctým rokem věku dítěte. A jak to dopadlo? Nenalezly se rozdíly mezi operovanou a neoperovanou populací.
„Celková anestezie může poškodit dětský mozek podobně jako celková reakce na operační výkon, nadměrné používání mobilních telefonů nebo nekonečné sledování televize,“ říká s náznakem ironie Tomáš Vymazal a dodává: „Všeobecně lze říci, že současná anestetika jsou velmi bezpečná a s ohledem na dostupné technologie je velmi bezpečné i jejich podávání.“
Nejohroženější jsou malé děti
Centrální nervové struktury se začínají formovat již před narozením a pak během několika prvních let života. Lidský mozek je v tomto období velmi náchylný na toxické působení.
Přestože výsledky prospektivních studií u dětí zatím nenalezly přesvědčivý rozdíl mezi anestezovanými a neanestezovanými skupinami, jsou lékaři u nejmladších pacientů obezřetní: „Nejohroženější je skupina dětí do tří až čtyř let věku, kdy mozek prochází nejbouřlivějším vývojem.
Proto se doporučuje počkat se všemi odložitelnými výkony do pozdějšího věku. Akutní výkony je samozřejmě nutné provést ihned, nehledě na možná rizika. S opakovanými anesteziemi v tomto věku exponenciálně stoupá riziko poškození vývoje mozku.
Mluvíme ale o zlomcích promile exponovaných dětí a tím poškozením mám na mysli například poruchy soustředění v pozdějším věku. Podle současné úrovně znalostí tedy nejde o masový problém a ani o závažné poškození,“ dodává Tomáš Vymazal a na závěr ještě poznamenává: „V principu se anestezie dětí a dospělých neliší.
Má stejná pravidla (zajištění adekvátního dýchání a krevního oběhu), dbáme, aby pacienti dostatečně spali a nic je nebolelo, aby dostávali dostatek tekutin, neprochladli a jinak během operace nestrádali.
Praktické provedení anestezie dětí a dospělých je ale zásadně odlišné, protože respektuje zásadní fyziologické odlišnosti dětí a dospělých. Obecně platí, že není bezpečná anestezie, ale anesteziolog.“
Kam až smí rodič
Kateřina Pacholíková působí klidným, až plachým dojmem. Když se drobná hnědovláska rozpovídá o tom, že letos v létě ji popadl takový vztek, až na chvíli ztratila kontrolu nad svými emocemi, posluchač si ji v takovém rozpoložení skoro nedokáže představit.
Stalo se to v nemocnici, kde byla na vyšetření se svou dvouapůlletou dcerou Lily. Zde ji potkala noční můra mnoha matek – lékaři Pacholíkové v jednu chvíli nečekaně odebrali dítě a ona pak poslouchala jeho pláč a nářek, aniž k němu měla přístup.
Od té doby se jí tato nervy drásající scéna vrací ve snech a její dcera trpí nebývalou úzkostí.
Něčím podobným v životě prošlo hodně matek. Pacholíková se klasickému scénáři vymyká tím, že incident nenechala být. Na nemocnici podala stížnost a vzniklý spor je odhodlaná dohnat klidně až k soudu.
Její případ připomíná debatu, která v mnoha evropských zemích běží už roky a jejíž hlavní otázky jsou jasné: Má rodič právo být v nemocnici neustále přítomen u svého dítěte, i když to lékařům logicky komplikuje práci? Existuje hranice, za kterou už rodič nesmí jít? A do jaké míry může krátké oddělení od matky dítě trvaleji psychicky poznamenat? Česká verze sporu je teprve v začátcích a pro většinu rodičů je to marginální téma. Příklad Kateřiny a Lily však ukazuje, že to tak nemusí být navždy.
Špatná komunikace
Kateřina Pacholíková doprovázela v půlce června svou dceru do nemocnice v Hradci Králové na prohlídku, jejíž součástí mělo být i vyšetření pomocí magnetické rezonance.
Jelikož Lily trpí autistickou poruchou a na přístroji by během snímání nevydržela ležet v klidu, Pacholíková věděla, že ji lékaři budou muset uspat. Nebylo to poprvé a matka věděla, že dcera uspávací injekci špatně snáší.
Při předchozí narkóze v jedné pražské nemocnici Lily zůstala sama, plakala a matka si vyčítala, že nebyla průbojnější a svoji přítomnost na sále si nevybojovala. Tentokrát byla rozhodnutá dceru v nemocnici za žádných okolností neopustit.
V Hradci šlo všechno zpočátku hladce – Pacholíková byla během všech testů a odběrů neustále s Lily. Lékaři ji navíc ujistili, že bude moci svou dceru doprovodit i na sál s magnetickou rezonancí a být s ní během uspávání i probouzení.
Slíbený průběh se zkomplikoval ve chvíli, kdy sanitář přivezl pojízdné lůžko s Lily na neurologické oddělení, vjel s lůžkem na sál a před překvapenou matkou zavřel dveře. „Lily po mně natahovala ruce a křičela, dodneška se mi o tom zdá,“ vzpomíná Pacholíková. „Ona žije trochu ve svém světě a já jsem pro ni jediná jistota.
I pro zdravé dítě je v tomhle věku strašné být takhle najednou odděleno od matky, a co teprve pro nemocné,“ říká Pacholíková. Ve stresu začala do dveří bušit pěstmi a volat, ať ji pustí za dcerou dovnitř. Dveře ale zůstaly zavřené a zpoza nich se ozýval dětský pláč. Po dlouhých minutách zmatku ze dveří vyšel zdravotník a slíbil, že prosbu o vpuštění na sál vyřídí.
Už se ale nevrátil. Poté se na chodbě objevila zdravotní sestra a řekla matce, ať lékaře neruší při práci. „V tu chvíli jsem se rozbrečela i já. Tohle už bylo moc,“ vzpomíná Pacholíková.