Porod doma je největším rizikem pro prvorodičky

Zvolili jsme toto téma proto, že patří mezi jedno z nejdiskutovanějších, a to jak odbornou , tak laickou veřejností. Tento článek jistě ničím nepřekvapí, má být spíše návodem k další diskusi na těchto stránkách. Spousta informací pro vás v této oblasti jistě není nových, pokusíme se předestřít objektivní informace .

 
Porod doma je největším rizikem pro prvorodičkyDomácí porody patří mezi oblíbená, medializovaná témata. Zatímco v minulosti , řádově před stovkami let ani nikdo nepřemýšlel, že by existovala možnost rodit někde jinde než doma, s vývojem medicíny , nejprve z důvodu obav o život matky a později s obrovským vývojem porodnictví a dalších lékařských oborů i z důvodů obav o život plodu/novorozence, došlo k „přesunu“ porodů do ústavů zvaných porodnice.  V minulosti řada těhotných a rodiček umírala, podobně i úmrtí novorozenců krátce po porodu nebyly výjimkou. S vývojem lékařské vědy byly objeveny různé postupy, které měly za cíl minimalizovat riziko porodu pro matku a plod. Velkým předělem byl  objev pravidel asepse ( Semmelweis ) , tj. takových zásad „chování“ zdravotníků, aby nedocházelo ke kontaktu mikrobů s pacientem během různých procedur. Řada žen totiž dosud umírala v souvislosti s porodem na infekční komplikace. Byly objeveny a zdokonaleny metody operačních porodů, klešťové a vakuuextrakční,  byla zdokonalena technika císařského řezu, porodnické anestezie a analgezie. Všechny tyto techniky postupně výrazně minimalizovaly riziko pro plod i matku. V posledním období, řádově během posledních několika desítek let, došlo k rozvoji monitorovacích technik, které nadále zvyšovaly a zvyšují bezpečnost porodu z hlediska sledování stavu plodu i matky, především u žen s rizikovým a patologickým průběhem těhotenství a porodu. Porody ústavní se postupně diferencovaly do dvou základních linií: 

  1. vyhrazená pro zdravé těhotné, bez rizik do porodních domů,
  2. vyhrazená pro rizikové , ale i zdravé rodičky,  do  porodnic,  které jsou součástí větších komplexů – nemocnic

Ústavní porody zdravých rodiček bez rizik byly postupně natolik zatíženy „přetechnizováním“ , až došlo poměrně k logickému trendu: přehodnocování současných postupů a „pravidel“. Řada postupů jako by prodělala krok zpět.

Jedním z nejdůležitějších kroků je omezení monitorování rodičky během porodu a umožnění volného pohybu během první doby porodní. Z jedné velké studie totiž vyplývá zajímavý závěr: u zdravých, fyziologických , rodiček není rozdíl mezi monitorováním pomocí kardiotokogramu ( tzv.

CTG ) a prostým poslechem ozev. Podobně došlo k odklonu od rutinního provádění nástřihů, „vnucování“ chování během porodu ( omezování tekutin, jídla  atd. ), omezování polohy během tlačení.

Maximální snahou je také výrazně zlepšit přístup personálu jak na porodních sálech ( porod by měly vést především porodní asistentky) , tak na odděleních šestinedělí.  

Trendy týkající se monitorování plodu i matky samozřejmě platí a nadále budou platit jen pro těhotné a rodičky bez jakýchkoliv rizik, což je logické a snadno pochopitelné.

Další snahou do budoucna je jistě  ještě více přiblížit vedení porodu přirozenému procesu, k čemuž by měla přispět i architektonická úprava interiérů porodnic, poskytnutí maximálního soukromí  se stane samozřejmostí. 

Paralelně s porody vedenými v ústavech nadále probíhaly a dosud probíhají porody doma. Ty probíhají doma buď z nutnosti – není jiná možnost péče – ale toto se v dnešní době týká především již jen rozvojových zemí, nebo  plánovaně, rodička si zvolí tento druh vedení porodu sama.

Porod doma si někdy zvolí žena sama, na základě svého svobodného rozhodnutí, dílem je ovlivněna jinými ženami s pozitivní zkušeností s domácím porodem.Porod doma je největším rizikem pro prvorodičky
Nizozemí patří mezi země s největší tradicí, to je všeobecně známo. Každá z vás asi ví, že porod v této, ale i jiné zemi s podobnou tradicí,  ( méně již Německo, severské státy, dále pak USA ) je poměrně komplexně zajištěn pro případ nenadálých komplikací. Pro porod doma probíhá poměrně přísná selekce ( výběr ) rodiček bez jakýchkoliv rizik. Porody vedou erudované porodní asistentky, které mají vysokoškolské, v podstatě lékařské vzdělání „porodnického“ typu.  O riziku porodu doma pro plod či matku není třeba pochybovat, prostě tu je, to je holý fakt. Porodnictví  je oborem medicíny, který s sebou obecně nese relativně velké riziko nenadálého ohrožení plodu či matky. Abychom mohli objektivně porovnat výsledky porodů žen rodících doma a v ústavech, je potřeba rozsáhlých souborů žen . O porodech doma proběhla celá řada studií. Zatím však bohužel žádná ze studií neudává přesvědčivé výsledky.  Výsledky jsou často protichůdné, i když každý – zastánce i odpůrce –  si vždy najde „tu svou“.

Cochrane library je  americká instituce, která shromažďuje rozsáhlá data o různých medicínských postupech. Dá se říci, že výsledky její analýzy  jsou základem pro tzv. lege artis postupy, čili pravidla všeobecně akceptovaná odbornou veřejností.

K  dispozici zatím je jen jedna validní studie o 11 rodičkách ( !!! ) Cochrane review. Všechny studie  s touto problematikou obecně „váznou“ na malých souborech. Toto konkrétně – málo dat ze studií – nemá být protiargument proti porodům doma. Jen je důležité si uvědomit, že pakliže porod doma nemá být návratem do 18-19.

století,  co se výsledků týče, je potřeba mít jasné důkazy o tom, že takový porod bude pro vybranou skupinu žen ( bez rizik přidružených těhotenství )  bezpečný. Problém, zdá se, je však „někde jinde“. Jde spíše o právo poskytnout ženě možnost rodit doma s tím, že žena musí vzít na vědomí rizika, která domácí porod s sebou nese.

Diskuse na toto téma však přesahuje rozsah tohoto článku, nebudu se do ní pouštět.

Legislativní úpravou došlo v naší zemi k tomu, že porod doma s odborníkem ( porodní asistentkou či lékařem ) je postaven „mimo zákon“.

  Jakkoliv zde nebude komentováno toto rozhodnutí, je potřeba říci, že nelze  srovnávat tradici porodů doma v zahraničí, respektive systém komplexní péče, který je potřeba, aby dokonale fungoval při případných komplikacích.

Zároveň, pakliže v budoucnu bude fungovat možnost rodit doma, je potřeba zdůraznit,  že je důležité i  vzdělání porodních asistentek – takové, aby odpovídalo náročnosti tohoto oboru. T.č. je již vzdělání vysokoškolského typu, snahou je vést do praxe porodní asistentky tak, aby byly co nejvíce samostatné.

Dokonalé znalosti jsou základem ve všech oborech medicíny obecně.  Veřejnosti jsou známy jen pozitivní konce porodů doma, nám odborníkům však bohužel jejich smutné konce při případných komplikacích, jak ze strany matky, tak ze strany plodu/novorozence v podmínkách, kdy systém prostě nefunguje podobně jako v zahraničí.

Budete mít zájem:  Domácí Vánoce: Co všechno se dá vyrobit doma

  Je jistě krásné přivést dítě na svět v klidu domova, ale jakkoliv většina porodů může dobře dopadnout, praxe nás dokonale učí i to, že i když každý porod,  i porod v ústavu,  probíhá bez problémů, bez jakýchkoliv zásahů léky, neznamená to, že by nemohlo dojít ke komplikaci.

Zastánci porodů doma argumentují tím, že právě ovlivňování porodu léky často způsobí iatrogenní (uměle navozené lékařskými zásahy ) komplikace. Není tomu tak, i bez jakýchkoliv ovlivnění porodu léky mohou být komplikace porodu velmi vážné a velmi rychle probíhající a to i přesto, že se jedná o ženu bez jakéhokoliv ( předtím definovaného )  rizika. Zatímco běží sekundy a minuty v domácím prostředí a vzniká časová prodleva, řeší se v ústavu tyto problémy rychle a efektivně. I když tedy žena zvolí porod doma, měla by toto vzít plně na vědomí.
   

Ideálním kompromisem se zdá být porod v „porodních domech“. O rodičku se starají porodní asistentky, vyžaduje-li to rodička, je přítomna např. i dula nebo další blízcí. Porod samozřejmě probíhá bez jakýchkoliv zásahů.

V  tomto případě lze říci, že porod probíhá v podobném prostředí jako doma ( i když domácí prostředí samozřejmě nelze nahradit ) a přitom existuje bezprostřední návaznost na lékaře, který je k dispozici pro řešení případných komplikací.

  Na rozdíl od porodů doma má Cochrane library poměrně bohatý soubor žen.

Analýza je k dispozici na Cochrane analysis

Jaká jsou rizika domácího porodu? Fakta bez emocí

O domácích porodech toho bylo napsáno již mnoho. Strana proti argumentuje děsivými scénáři umírající matky i dítěte a strana pro zase děsivými porodníky praktikujícími drastické metody.

  • Pojďme si ale v klidu a bez emocí probrat reálná rizika, která můžou při po porodu i po předchozím fyziologickém těhotenství nastat a zda se dají takovéto komplikace řešit v domácích podmínkách.
  • Porod doma je největším rizikem pro prvorodičky
  • Komplikace si rozdělíme na komplikace ze strany matky a komplikace ze strany plodu.

Komplikace ze strany matky

Nejčastější příčinou úmrtí matky při porodu v dobách minulých bylo právě krvácení. Podotýkám, že to bylo v dobách, kdy se doma rodilo běžně, takže spojovat poporodní krvácení s aktivním vedením – tedy lékařským – vedením porodu není adekvátní. Příčin poporodního krvácení může být mnoho.

Jedná se o krvácení z porodních poranění, které je ale zřídka natolik intenzivní, aby rodičku bezprostředně ohrožovalo na životě. Dále se jedná o krvácení při zadržené placentě. V tomto případě je povětšinou na vině uložení placenty. Placenta je k děloze přirostlá více, než by měla.

Krvácení při zadržené placentě již může dosahovat intenzity život ohrožujícího krvácení.  Největším strašákem porodníků je však krvácení způsobené špatným zavinováním dělohy  tzv. hypotonie – děloha se hůře zavinuje. Nebo atonie – děloha se nezavinuje vůbec.

Tento stav je spojený s masivním život ohrožujícím krvácením, který vyžaduje intenzivní nemocniční péči a 10 minut čekání na záchranku může rozhodovat o životě i smrti rodičky.

Komplikace ze strany plodu

Zde bych zmínila primárně hypoxii plodu, tedy stav, kdy miminku akutně chybí kyslík. Nejčastěji je na vině zúžení nebo úplné uzavření průtoku krve v pupečníku. Příčina může být obtočení pupečníku, uzel na pupečníku a nebo ta nejhorší varianta – výhřez pupečníku. Pupečník může být obtočený kolem krku miminka, ale také kolem nožičky či těla.

Obtočení i uzel zpravidla nedělá zásadní problémy v průběhu těhotenství a většinou se projeví až při kontrakcích.  Hypoxii bezpečně odhalíme při CTG monitorování plodu. Akutní hypoxie vyžaduje provedení neodkladného císařského řezu, popřípadě klešťového porodu či provedení vakuumextrakce, pokud je již hlavička vystouplá v porodních cestách.

Tyto zákroky je prakticky nemožné provést v domácích podmínkách. 

Ano, zbytečné farmakologické uspěchávání porodu v porodnicích zvyšuje procento císařských řezů. K tomuto stavu může dojít i u naprosto přirozeného porodu a také k těmto situacím docházelo a to již v dobách, kdy ženy rodily na poli v naprostém souladu s přírodou.

Výhřez pupečníku je velmi dramatická situace, kdy dojde k jeho propadnutí do porodních cest a následnému dosednutí hlavičky na pupečník, která jej úplně uzavře.  

Další rizikovou situací je předčasné odlučování placenty. Zde je na životě ohrožena matka i plod zároveň. Matka masivním krvácením a plod akutní hypoxií. Tento stav je jednou z nejzávažnějších porodnických komplikací.

Porod doma je největším rizikem pro prvorodičky

Co z toho vyplývá?

Porod doma bych osobně přirovnala k situaci, kdy pojedu autem na nákup a nepoužiji bezpečnostní pásy.

Ano, jedu jen kousek, takže s velkou pravděpodobností se mi nic nestane, ale o když do mě náhodou někdo nabourá…? Ano,  můžu jet opatrně, ale jsou věci, které neovlivním a tak je to i v porodnictví, a proto je dobré mít u porodu k dispozici bezpečnostní pásy v podobě lékařů a nemocničního vybavení.

#porod #zdravi

Porod doma znamená třikrát vyšší riziko úmrtí dítěte, ukazuje nová rozsáhlá studie

Ženy, které rodí mimo zdravotnické zařízení, jsou třikrát více vystaveny komplikacím, včetně rizika úmrtí dítěte, takový je závěr rozsáhlé izraelské studie, která byla provedena univerzitní nemocnicí v Beer Ševě a zahrnovala takřka 250 tisíc porodů.

Závěry studie byly prezentovány na 39. sjezdu mezinárodní odborné Společnosti pro matku a plod v Las Vegas.

„Navzdory výraznému pokroku moderní medicíny je porod traumatickou událostí jak pro matku, tak pro dítě a je nezbytné být připraven na jakýkoliv možný scénář,“ zhodnotil závěry práce profesor Eyal Sheiner, jeden ze spoluautorů a přednosta gynekologicko-porodnické kliniky univerzitní nemocnice v izraelské Beer Ševě. „Není sporu, že nemocnice poskytuje nejbezpečnější prostředí při porodu, jak pro dítě, tak pro matku,“ citovala profesora tisková zpráva univerzity.

Riziko komplikací je vyšší, i když doma rodí zdravější ženy

Do studie bylo zahrnuto celkem 243 682 nemocničních porodů, které proběhly na univerzitním pracovišti mezi lety 1991 až 2014, a 3 580 porodů, k nímž došlo mimo zdravotnické zařízení. Na domácí porody tak připadlo 1,5 % ze všech porodů.

Podle závěrů této studie je četnost případů ohrožení života dítěte v případě porodu v nemocnici 5 na 1000 porodů, kdežto u domácích porodů je trojnásobná, tedy 15 případů ohrožení života na 1000 porodů. Riziko úmrtí je u domácích porodů vyšší, ačkoliv se u těchto matek méně často vyskytují zdravotní komplikace jako je diabetes, hypertenze nebo preeklampsie.

Studie ukázala na další charakteristiku žen rodících mimo zdravotnická zařízení a to sice, že se v 96 % jednalo o vícerodičky a 26 % z nich mělo nedostatečnou prenatální zdravotní péči.

Budete mít zájem:  Farmářské trhy na Kulaťáku budou za každého počasí

„Výsledky této naší studie se shodují se závěry rozsáhlejších studií provedených v USA, a potvrdila naši hypotézu, že porod mimo zdravotnické zařízení je mnohem nebezpečnější než v nemocnici,“ dodal porodník.

Nicméně nová izraelská studie nerozlišovala mezi tím, zda se jednalo o cílené a plánované domácí porody nebo k porodu doma došlo náhle bez předchozího plánu.

Na druhé straně, podle profesora Sheinera předchozí práce hodnotily jako nemocniční i takové porody, které začaly plánovaně doma, avšak byly z důvodů vážných komplikací ukončeny v nemocnici.

Podrobněji se na příčiny perinatální úmrtnosti v souvislosti s místem a způsobem porodu podívala již dříve studie publikovaná Journal of Perinatal Medicine, která porovnávala úmrtnost a její příčiny u plánovaných domácích porodů a porodů v nemocnicích.

 Celkem do ní bylo zahrnuto 15,9 milionů novorozenců narozených v USA mezi lety 2008 až 2012. Podle této studie na 10 000 porodů připadalo zhruba 5,8 zemřelých novorozenců. Zhruba polovina případů připadala na vrozené vývojové vady, deformace a abnormality.

V případě plánovaných domácích porodů byly ale příčiny úmrtí novorozenců odlišné. Největší podíl zemřelých novorozenců připadal na komplikace během porodu, následně pak na vrozené vady a infekce. Vůbec nejčastější příčiny úmrtí byly spojeny se situacemi, kdy došlo k poškození mozku, zejména při nedostatku kyslíku nebo udušení.

Zatímco při porodech v nemocnici, které vedly porodní asistentky, docházelo k těmto stavům ve 0,21 případů na 10 000 porodů, u plánovaných domácích porodů to bylo více než 10x častěji.

 „Tato analýza příčin novorozenecké úmrtnosti u plánovaných domácích porodů ukazuje, že pro novorozence jsou riskantnější než porod v nemocnici,“ shodli se autoři rozsáhlé studie, o které jsme již podrobněji psali.

V nemocnici je tým profesionálů schopných rychle reagovat

Podle profesora Sheinera můžeme mít kvůli omezeným znalostem a omezeného vnímání minulosti pocit, že se porod v nemocnici od domácího příliš neliší. V současnosti je ale tento rozdíl obrovský.

„Sledování stavu dítěte i matky, měření tepové frekvence, krevního tlaku, sledování celkového zdravotního stavu v reálném čase a také okamžitý přístup k operačním sálům a akutnímu ošetření v případě problémů dává zdravotnímu týmu ty nejlepší možnosti efektivně řešit obtížné situace,“ vysvětlil porodník.

American College of Obstetricians and Gynecologists uvádí, že v USA na domácí porody připadá 0,9 % z celkového počtu porodů v zemi. Ročně se tak tímto způsobem narodí 35 tisíc dětí. Zhruba čtvrtina z domácích porodů proběhne doma neplánovaně a bez jakéhokoliv dohledu.

Podle této americké odborné společnosti by ženy měly být informovány o rizicích domácích porodů ve světle odborných studií a kvalitních vědeckých důkazů.

„Navzdory tomu, že American College of Obstetricians and Gynecologists věří, že nemocnice a certifikovaná porodní centra jsou nejbezpečnějším místem pro porod, každá žena má právo učinit medicínsky informované rozhodnutí ohledně svého porodu,“ shrnuje svůj postoj odborná společnost.

Podle ní by ženy měly být informovány o tom, že ačkoliv je plánovaný domácí porod spojen s menším množstvím zásahů pro matku, současně má vyšší rizika pro dítě. „Plánovaný domácí porod je spojen s dvojnásobným rizikem smrti (1-2 úmrtí na 1000 porodů), trojnásobným rizikem neonatálního neurologického postižení (0,4-0,6 případů na 1000 porodů),“ konstatuje odborná společnost.

Potíže studií o domácích porodech

Ženy, které plánují domácí porod, se podle American College of Obstetricians and Gynecologists takto rozhodují, protože se chtějí vyhnout zdravotním zásahům a atmosféře zdravotnického zařízení.

V tomto ohledu se plánované domácí porody skutečně mohou zdát „výhodnější“, protože vykazují méně intervencí, jako je vyvolání porodu, podání analgetik, elektronický monitoring srdečních ozvů dítěte, epizotomie nebo císařský řez.

Obdobné závěry přinesla například studie publikovaná v roce 2016 v New England Journal of Medicine, která analyzovala 79 727 porodů v americkém státě Oregon.

Avšak hodnocení výsledků domácích porodů je obtížné, protože chybí randomizované klinické studie domácích porodů.

„V rozvinutých zemích, kde jsou domácí porody častější, byly pokusy o provedení takových studií neúspěšné, zejména proto, že těhotné ženy odmítají náhodné rozdělení na nemocniční a plánované domácí porody,“ popisuje americká odborná společnost s tím, že většina informací o plánovaných domácích porodech pochází z observačních studií.

Ty jsou však spojeny s řadou metodologických nedostatků. Například pracují s malým vzorkem, chybí u nich kontrolní skupina, spoléhají se pouze na údaje z rodných listů dětí nebo vychází pouze z informací, které dobrovolně poskytnou samy ženy či jejich zpětné sebehodnocení.

Stejně tak je obtížné správně rozlišit plánované domácí porody od neplánovaných. Také jsou značné rozdíly ve vzdělání, zkušenostech a praxích porodních asistentek. Navíc výsledky těchto studií zkreslují případy, kdy porod plánovaně začne doma a vzhledem k vážným komplikacím musí být dokončen v nemocnici.

„Dalším faktorem ovlivňující bezpečnost plánovaného domácího porodu je dostupnost bezpečného a rychlého transportu rodící ženy (do nemocnice – pozn. redakce). Uváděné riziko nutnosti transportu je 23 – 37 % u prvorodiček a 4 – 9 % u vícerodiček.

Většina těchto případů připadá na nepostupující porod, nepříznivý stav plodu, potřeby úlevy od bolesti, hypertenzi, krvácení a nevhodnou polohu plodu,“ upozorňuje American College of Obstetricians and Gynecologists s tím, že lepší výsledky v tomto ohledu mají země s integrovaným záchranným systémem, ve kterých jsou současně jasně nastavená pravidla pro to, kdy rodící ženu převézt z domácího prostředí do nemocnice, jako jsou Nizozemí a kanadské provincie Ontario a Britská Kolumbie. Naopak země bez dobře fungujícího systému vykazují vyšší riziko úmrtí dítěte.

Výsledky porodu se nedají odhadnout dopředu

V Česku se podle různých odhadů plánovaně uskuteční několik set domácích porodů. Část z nich končí v důsledku komplikací v nemocnici. Nicméně zdravotníci se obvykle dozví, že „se to nestihlo“ nebo nic. Neplatí však, že by se plánované domácí porody týkaly jen fyziologických těhotenství a fyziologicky probíhajících porodů. Právě jejich „dobrý výsledek“ nelze předem odhadnout.

„Je dobré si uvědomit, že když se v takových situacích hovoří o fyziologickém porodu, jedná se o hodnocení ex post. Dopředu je velmi obtížné se bavit o fyziologickém porodu. Sám bych jej nedokázal nikomu slíbit,“ vysvětlil již dříve Jiří Vojtěch, který působí jako gynekolog-porodník v Centru perinatální diagnostiky Ústavu pro péči o matku a dítě, v rámci workshopu Pravda o porodu.

„Pokud porovnáme počet porodů v porodnicích s matričními daty, zjistíme, že se jedná o méně než 0,5 % ze všech porodů v České republice. Tyto porody jsou ale selhání nás porodníků a systému porodnictví. Už jen to, že ženy takto uvažují, ukazuje, že jsme v nich nedokázali vzbudit dostatek důvěry, a právě ta je v porodnictví klíčová.

Budete mít zájem:  Nejoblíbenější pizza v ČR je Capricciosa. Hlavně večer

Většina žen se ale nakonec naštěstí rozhodne pro porodnici,“ dodal gynekolog. Podle něj je třeba si uvědomit, že domácí porod je spojen s vyšším rizikem komplikací, včetně fatálních. „Jako hlavní rizikové faktory se ukazuje věk rodičky nad 35 let, první těhotenství a gravidita po 40. týdnů.

Shoda českých odborných společností, ať už gynekologů a porodníků, neonatologů nebo pediatrů, je jednoznačná, domácí porod nelze doporučit,“ dodal.

Mýtus, že porod, který začíná jako fyziologický, také takto skončí, vyvrátil již dříve také Martin Čihař z Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce. „Každý porod se může zkomplikovat a jako fyziologický ho lze označit až retrospektivně,“ zdůraznil Čihař na konferenci ČLK Etická dilemata medicíny 21.

století – Kontroverze současné medicíny, která proběhla v roce 2017. Podle neonatologa má okolo deseti procent dětí poruchu poporodní adaptace a čtyři procenta přímo vyžadují resuscitaci.

V průběhu porodu často dochází k přerušení přívodu kyslíku k dítěti, což je obvykle dáno pupečníkovými příhodami či odloučením placenty. Už po sedmé minutě přitom dochází k nevratnému poškození mozku.

„Dojde-li k takové situaci, je každý transport a sanitka pomalá,“ popsal Čihař s tím, že právě to je podstata problému. Nejde totiž ani tak o to, o kolik je porod doma rizikovější, ale o to, že při komplikacích dítěti už nikdo nepomůže.

Ludmila Hamplová

Porod doma představuje vyšší riziko pro matku i novorozence

Díky dlouholeté, nezměrné a vysoce odborné péči gynekologů, porodníků a neonatologů dosahuje ČR vynikajících výsledků v novorozenecké úmrtnosti – v Evropě se řadí na 4. místo a lepších výsledků dosahují jen  Island, Finsko a Švédsko. Podle Petra Malého ředitele Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze (FTNsP) v roce 2005 činila v ČR novorozenecká úmrtnost 2,02 promile (dle ÚZIS), to znamená, že  ze 102 211 živě narozených novorozenců jich zemřelo jen 206.  Jen pro srovnání  – v roce 1974 byla novorozenecká úmrtnost 14,78 promile, a zemřelo tak 2933 novorozenců.

Propagace porodů v domácnostech je negativním jevem, který by mohl vést ke zvýšení počtu komplikací, k nárůstu mateřské a novorozenecké nemocnosti a úmrtnosti. „Argumentace zahraničními zkušenostmi např.

z Nizozemí je falešná, protože právě v těchto zemích, kde jsou tolerovány domácí porody mají výrazně horší výsledky v mateřské a novorozenecké nemocnosti a úmrtnosti než v České republice.

Tendence v těchto zemích je zcela opačná, počty porodů v domácnostech se zde postupně snižují,“ vysvětluje Tomáš Peterka, primář Gynekologicko-porodnické oddělení FTNsP.

  Argumentace, že k porodu v domácnosti by byly vybírány jen těhotné s předpokladem fyziologického porodu je podle primáře Peterky rovněž lichá, protože porod je děj dynamický, který se může v kterékoliv fázi zkomplikovat a proto porody v domácnosti přinášejí zbytečná rizika pro matku a plod a nemohou vyvážit eventuální výhody domácího prostředí.

Stejně tak podle Jiřího Zacha, neonatologa – vedoucího lékaře Ambulance pro rizikové novorozence FTNsP z celé řady studií jednoznačně vyplývá, že porody doma představují výrazně vyšší riziko pro matku i novorozence.

  Jen novorozenecká úmrtnost spojená s porody doma je přibližně 2 – 3krát vyšší než při porodech vedených v porodnicích, v některých situacích však může být ale i 10krát vyšší. Podobně je vysoká i novorozenecká morbidita  – tedy postižení nebo poškození novorozence – v souvislosti s porodem doma.

„Pravděpodobnost  nutnosti transportu  rodičky do porodnice při plánovaném porodu doma pro objevení se komplikací se pohybuje dle různých studií mezi 12% – 32%,  více jak 80% těchto převozů  se uskuteční ještě před nebo v průběhu porodu,“ říká Jiří Zach a doplňuje: „Riziko nutnosti transportu novorozence na specializované oddělení pro jeho komplikace po porodu doma je udáváno v rozpětí 5% – 12%. Vše jsou vysoká čísla, protože je nutno brát ohled na tu skutečnost, že se ve většině případů jedná o rodičky, které byly vybrány jako vhodné pro domácí porod, tedy zdravé, s fyziologickým průběhem těhotenství a u kterých by žádné komplikace nastat neměly. Nelze proto souhlasit s tvrzením, že porody doma probíhají  většinou hladce – častým argumentem zastánců porodů doma.“

Rizika porodu doma pro novorozence z pohledu neonatologa hrozí jak v průběhu, tak bezprostředně po porodu i v prvních hodinách i dnech po porodu. Největší riziko podle lékařů představuje nedostupnost okamžité adekvátní odborné (resuscitační)  péče  při poruše poporodní adaptace dýchání a krevního oběhu novorozence způsobené  např.

infekcí,  vrozenými vývojovými vadami  srdce, plic atd., hypoxií, krvácením,  porodním poraněním atd.

Dále pak hrozí infekce s rozvojem šokového stavu, komplikace spojené s manifestací vrozených vývojových vad – srdce, plic, zažívacího traktu, podchlazení, hypoglykémie, poruchy příjmu stravy a následné dehydratace, hematologické komplikace – především krvácivé stavy a novorozenecké hyperbilirubinemie ( žloutenky) a různé další.

„Rodička je ohrožena nejvíce náhlým a silným krvácením např. při předčasném odloučení lůžka, při rozsáhlejším porodním poranění, při zadrženém lůžku a při hypotonii – ochablosti dělohy po porodu.

Dále je ohrožena náhlými příhodami, jako je embolie plodovou vodou, vzduchovou embolií, nebo častěji tromboembolií.

Tyto příhody jsou náhlé, rozvíjejí se rychle řádově ve vteřinách až minutách a vyžadují okamžitou intenzivní porodnickou, anesteziologicko- resuscitační a eventuelně operační léčbu,“ zdůrazňuje primář Peterka.

Lze pochopit, že budoucí maminka dává  přednost pocitu určitého komfortu a soukromí při porodu doma před anonymním a ne vždy esteticky a jinak vyhovujícím prostředím nemocnice.

Současně by ale  měla být plně informována, že tento komfort a soukromí je spojené s určitým – ne právě zanedbatelným – rizikem pro jejího potomka.

Bohužel mediální a jiné formy propagace porodů doma podobně jako třeba  aktivity odpůrců očkování jsou vedené jednostranně, operují s city, překroucenými fakty, nikoliv s racionálními argumenty.

„Z argumentů lékařů jednoznačně vyplývá, že porod doma – a  tím zřeknutí se dostupnosti okamžité odborné péče a pomoci – je naprosto zbytečným hazardem s životem a zdravím novorozence,“ zdůraznil ředitel Malý.

Četnosti porodů doma v některých zemích
USA                                       2 – 3 %
Velká Británie                       4 – 5 %
Švédsko                                      2 %
Island                                         0,6%
Nizozemí                                    30%  – ale v roce 1965 to bylo 60% – během posledních 40ti let poklesl počet porodů doma i v této zemi

Další informace na www.ftn.cz.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector