Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenci

Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenciSpolečnost OXALIS asi znáte. Patří mezi největší pražírny kávy v Česku a mezi největší evropské hráče na trhu výroby a distribuce sypaných čajů a plantážní kávy. Vznikla v roce 1993, má skoro stovku zaměstnanců a 22 prodejen, z nichž možná znáte tu na Hlavním nádraží v Praze či v některém z velkých obchodních center.

Firma exportuje do 36 zemí, nabízí i franchisu a v jejím sortimentu najdete mnoho druhů různých čajů a kávy. Zakladatelem společnosti je Petr Zelík, který se na samotném začátku musel potýkat s neznalostí produktů a vůbec účinků pití čajů mezi lidmi. Po více jak deseti letech je ale majitelem obrovské společnosti, a tak jsme se ho zeptali, jak to dokázal.

Pane Zelíku, jak byste hodnotil úroveň čajové kultury v České republice?
Od listopadu 1989 se čajová kultura v České republice mílovými kroky posunula kupředu.

Firma OXALIS je na trhu už 21 let, na začátku podnikání bych si však netipnul, jaký kus cesty čajový zákazník u nás urazí. Samozřejmě nelze mluvit v tomto smyslu o každém jedinci.

Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří se v čajích velmi dobře vyznají. Dobře vědí, co chtějí nakoupit a proč.

Když jsme v polovině 90. let začínali nabízet sypané čaje a umístili je do skleněných dóz, řada zákazníků přicházela s otázkou, jaký produkt vlastně nabízíme. Dnes z hlediska druhů čajů nabízených na českém trhu určitě patříme ke světové špičce – i to je jeden z ukazatelů, na jaké úrovni se čajová kultura v tuzemsku nachází.

Tím chcete říci, že se z nás za oněch 21 let stali světoví odborníci na čaj?Žádná objektivní kritéria pro srovnávání znalců čajů v jednotlivých zemích světa neexistují. Pravda ale je, že Češi jsou velmi zcestovalí, často navštěvují i země, kde se čaj pěstuje. I odtud získávají nemálo informací. Navíc jsou u nás hýčkáni opravdu skvělou nabídkou.

K vysoké úrovni čajové kultury u nás ještě přispívá to, že v Česku je nejspíše nejhustší síť čajoven na světě.

Petr Zelík / Zdroj fotky: OXALIS

Jak lidé nahlížejí na zdravotní účinky čajů? Nestaví se k tomu negativně? Nepovažují informace o léčivém působení čajů za jakési šarlatánství?
Lze říci, že tzv. funkční čaje (bylinné směsi určené na určitý neduh, např. na chřipku a nachlazení) mají vždy jen podpůrný účinek, nikdy nenahradí klasickou medicínu.

Pozitivní účinek na lidské zdraví mají však čaje obecně (zvláště zelené a bílé), pokud se pijí v přiměřeném množství. Např.

zelené čaje obsahují řadu vitamínů (především nezanedbatelné množství vitamínu C), potřebných minerálů – např. fluor působící preventivně proti zubnímu kazu, antioxidanty proti rakovině.

A to je jen střípek z daleko širšího výčtu. Pití čaje napomáhá lidskému zdraví, pokud je pojímáno se zdravým rozumem. Samo o sobě však neléčí.

Jak to myslíte? Jak pojímat pití čaje se zdravým rozumem?Mám na mysli vhodné množství čaje. Určitě zde neplatí – čím více, tím lépe.

Tein obsažený v čaji může v nepřiměřeném množství způsobit nespavost, točení hlavy. Větší spotřeba čaje také přináší úbytek železa, které se z těla odplavuje.

Jednoduše platí, že zdraví podporující látky působí pozitivně jen při rozumném dávkování.

Jak se od roku 1993 vnímání čaje v Česku změnilo?
Jak jsem zmiňoval, neznalost v oblasti čajové kultury tehdy byla až alarmující. Trh zelených čajů se pomalu rozbíhal, téměř nikdo neznal rooibos, mate, lapacho… První dva roky podnikání jsem nabyl dojmu, že prodej sypaných čajů v Česku může být pěkným koníčkem, nikoliv však zdrojem obživy…

Byla pro vás právě ona neznalost produktů největší překážkou při rozjezdu firmy?
Ano, snažil jsem se nastartovat velkoobchod se sypaným čajem, který tehdy znala jen skupinka zarytých znalců.

Ze začátku to byla lopotná, doslova sisyfovská práce. Dlouho jsem si lámal hlavu, jak lidem produkt přiblížit. V oboru jsem však chtěl zůstat, a to i při dosažení mnohem menšího komerčního úspěchu, než který později přišel.

Pro čaj jsem se totiž narodil…

Proč jste se vůbec rozhodl založit firmu, která bude prodávat právě čaje a kávu?
Na začátku 90. let jsem jako jeden z vlastníků působil ve společnosti, která do bývalého Československa začala vozit čaje Teekanne.

V roce 1992 jsem se spolu se salcburskými zaměstnanci této firmy vydal na studijní cestu Na Srí Lanku.

Zdánlivě nekonečné čajové plantáže, vůně čajových lístků mě však úplně „dostaly“… O rok později byl již OXALIS na světě s jasným cílem – shromáždit a nabídnout sypané čaje ze všech hlavních proveniencí.

Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenciZdroj fotky: OXALIS

Páni, to zní zajímavě. Jak to ale probíhalo? Jak jste dostal čaje z plantáží až na pult svých obchodů?Nejdříve jsem začal s odběrem čaje u evropských velkoobchodů v Hamburku a Rotterdamu, vždy však šlo o čaj již kompletně zpracovaný.

Teprve v průběhu let se zvyšovalo mé know-how, za pomocí literatury a nabývaných zkušeností jsem se procesem míchání i aromatizování prokousal sám. Při zvýšeném obratu už pak nebylo obtížné kompletovat třeba i celý kontejner v pěstitelské zemi.

Přímý dovoz se tak krok za krokem stal realitou.

Jen tak pro zajímavost, které čaje či kávy pijete nejvíce?
Pokud jde o černé čaje, dávám přednost vybraným zahradám ze severoindického Darjeelingu – Singulli, Risheehat, Puttabong, Balasun… Když se budeme bavit o oolongu (polofermentovaném čaji), pak volím Taiwan. V zelených čajích dávám přednost především Japonsku nebo některým vybraným sortám z Číny. V posledních letech hodně pokročila kvalita také v Jižní Koreji.

Mezi kávami je mým favoritem klasika – matka kávy Etiopie nebo sousední Keňa. Vynikající kávu stále více nacházím ve střední Americe – Panamě, Kostarice nebo Guatemale.

Začínal jste tehdy na začátku úplně sám?
Firmu OXALIS jsem zakládal sám v létě 1993. Dva roky předtím jsem byl společníkem jiné organizace, kde na začátku bylo celkem 5 společníků. Dění ve firmě však provázela řada sporů, až jsme zůstali jen dva. Už 21 let jsem jediným majitelem, pro pružnost rozhodování ideální stav.

Zdroj fotky: OXALIS

Prozradíte nám, jak jste vznik firmy dokázal na začátku financovat?
Pro začátek mého působení ve společnosti OXALIS jsem měl určité kapitálové zdroje z předešlé činnosti (velkoobchod s potravinami včetně zastoupení značky Teekanne). Úplně na začátku v roce 1990 však pomohly drobné rodinné úspory u všech původních pěti společníků (např. půjčky od babiček).

Zprvu šlo vše hladce, trh byl prázdný a potraviny z dovozu se prodávaly výborně. Brzy jsme od dodavatelů dostali dodavatelské úvěry (možnost platby až za 30–90 dnů po obdržení zboží), a tím bylo financování do značné míry zajištěno. Dnes je to určitě obtížnější, kapitalismus doznal jasnějších kontur a trh se základním zbožím je již nasycen.

Jaký jste měl tehdy cíl?
Cíl jsem měl z počátku drobný – otevřít čajový dům ve Zlíně (čajovna, prodejna), čajem se uživit a kochat se z této skutečnosti. Cítil jsem, že sypaný čaj bude součástí mého života, bude to však velmi obtížné a výraznější ekonomický úspěch se nejspíš nedostaví…

Co zapříčinilo to, že se nakonec dostavil? Dokážete to identifikovat?Rozhodl až překvapivý „hlad“ české populace po produktu, který jsme nabízeli a nabízíme. Čajová kultura se opravdu se vším všudy výrazně zlepšovala, český národ mě v tomto bodě velmi příjemně překvapil.

Samozřejmě tady bylo i klasické genius loci – být ve správnou dobu na správném místě, dělat věci pořádně a důsledně. Trh se sypaným čajem byl téměř prázdný, OXALIS byl jednou z prvních firem s širokou nabídkou, navíc jsme k budování pozice přišli s otevřeným srdcem a opravdovým zapálením.

Dnes od vás odebírá přes 800 velkoobchodních partnerů. Co tvoří největší podíl zisku firmy? Vlastní prodejny, velkoobchody, nebo třeba franchisy?
Zisk takto přesně strukturovaný nemám, odpovím však skladbou obratu. 40 % tvoří vlastní prodejny (celkem 26 jednotek), 40 % velkoobchod (dnes téměř 1 000 adres), 20 % pak export (do 40 zemí světa).

Já vaše obchody navštěvuji pravidelně a vždy mne zaujme, jak velký máte sortiment. Jak jednotlivé čaje vybíráte a kolik jich máte?
V sortimentu máme 350 sypaných čajů. Pro Českou republiku docela vysoký počet, chystáme se stav mírně omezit a hýbat se na hranici 300 druhů.

Ve firmě působí tři degustátoři (já mezi nimi). Denně zkoušíme, kombinujeme, vybíráme. Všichni tři jsme držiteli senzorických zkoušek pořádaných Vinařskou školou ve Valticích.

A o výběru čaje rozhodujete na základě chuti, dostupnosti, jeho účinků, nebo co je pro vás hlavním kritériem?Kvalita čaje (tedy především chuť a vůně) je rozhodujícím kritériem. Jde přitom jak o lahodnost, tak i celkovou intenzitu. Cena a dostupnost jsou až v dalším pořadí.

Kdo čaje vyrábí?
Naše výrobní i administrativní centrum je umístěno ve Slušovicích. Všechny čaje importujeme přímo z pěstitelských zemí, mícháme a aromatizujeme dle vlastních originálních receptur.

Budete mít zájem:  Budou staří lidé hledat brýle ve virtuální realitě?

Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenciZdroj fotky: OXALIS

Jak jste se vy sám k takovému sortimentu na začátku dostal?
Stejně jako v řadě jiných oborů jsem vypozoroval zvyklosti v západní části planety – rozvinutost čajové kultury, širokou škálu druhů. Až později se do toho přidala česká originalita, jako např. u druhů Valašská švestka nebo Lázeňské oplatky.

Může podobné čaje prodávat jakákoliv firma, nebo se v tom skrývá nějaké vaše vlastní know-how?
Know-how se vyvíjelo dlouho, 10–15 let.

Obsažení celého procesu od optimálního nákupu čajů a ingrediencí ve 45 zemích světa přes čistící procesy, vývojový režim, aplikace aroma i vytvoření prodejního řetězce nebylo jednoduché. Spoustu činností jsme začínali doslova na koleně. Trh byl navíc prázdný.

Dnes si podobnou cestu těžko dokážu představit, situace na trhu i ve společnosti je diametrálně odlišná.

V obchodech si všímám, že dobře pracujete i s prezentací čajů. Na co kladete důraz a proč?
V poslední době klademe větší důraz na zbožíznalství zaměstnanců, nezapomínáme však ani na klasické prodejní dovednosti.

To jste narazil na další zajímavou věc – vzdělanost personálu. Ten mi vždy dokáže o čajích říct mnoho užitečných informací. Jak takovou prodavačku školíte?
Máme propracovaný systém úvodního zaškolení. Poté prodavačka prochází každé čtvrtletí opakovaným školením. Vzdělávání je nepřetržitý proces.

Co vše své zaměstnance učíte?Předáváme spoustu znalostí spojených s čajovou a kávovou kulturou – druhové charakteristiky, teritoriální rozlišení dle zemí původů a typické znaky pro dané pěstitelské země, různé způsoby přípravy, účinky, chuťové směry apod. Nezapomínáme však ani na to, jak se má personál chovat k zákazníkovi, jak mu má produkt nabídnout.

Vedle čajů a kávy prodáváte i velké množství příslušenství. Co vše nabízíte, jak to vyrábíte a proč jste se rozhodli jít i touto cestou?
Příslušenství k čaji patří. Bez hrnků, sítek, konvic a filtrů by to jednoduše nešlo. Nemálo výtvarných návrhů aplikovaných na příslušenství vzniklo v ČR (říkáme jim OXALIS design).

Nejdříve jsme začali spolupráci se studenty univerzity T. Bati ve Zlíně – katedrou designu. Pak se přidali někteří další nezávislí návrháři. Zboží pak necháváme vyrábět většinou v Asii – Číně, Jižní Koreji, Malajsii nebo Thajsku.

Jak moc vám ve vašem růstu pomohla franchisa? První jste podepsali v roce 1998.
Franchisa vytváří širší komunitu, dělí riziko. Pomáhá uspořit vlastní kapitál. Bez franchisy bychom rychlého růstu i slušného obsazení trhu nedosáhli.

Petr Zelík / Zdroj fotky: OXALIS

Jaký vliv na vás má konkurence? Přeci jen čajů je na pultech obchodů mnoho…
Nesoupeříme s prodejci porcovaných čajů (tedy čajů v nálevových sáčcích), kterých jsou plné regály v supermarketech. Konkurencí jsou pro nás firmy nabízející čaje sypané. Zde narážíme na konkurenci spíše v mezinárodním měřítku, hlavně v Německu nebo Holandsku.

Proč firmu, která prodává porcovaný čaj, nepovažujete za konkurenci?Firmy nabízející porcované čaje operují převážně v obchodních sítích (super- a hypermarketech), zaměřují se na masového zákazníka.

My nabízíme své zboží ve specializovaných prodejnách, cílovým zákazníkem je úzká skupina znalých konzumentů, která cíleně volí kvalitu.

V tomto smyslu na sebe nenarážíme, každý obsluhuje jiný typ konečného spotřebitele a zároveň i na jiném místě.

Vaše firma má i zahraniční přesah. Ve kterých zemích dnes prodáváte a kam se ještě chystáte?
Jak jsem už zmínil, exportujeme do více než 40 zemí. Největší odběratelé jsou v Polsku, na Slovensku, ale i ve Velké Británii, skandinávských zemích nebo na ostrově Tenerife. Aromatizované směsi však dodáváme také do Singapuru nebo Malajsie.

Za více než dvacet jedna let jste vybudoval obrovskou firmu. Co za tím stálo a v čem je podle vás kouzlo jejího úspěchu?
Na začátku stála bezvýhradná láska k produktu, ke kultuře s ním spojené. Přidala se ctižádost a ochota dlouhodobého odříkání. Snad i určitá pracovitost byla tím motorem.

Co je podle vás na vedení firmy to úplně nejdůležitější?
Vytvoření dobře promazaného motoru, sociálního klimatu, které umožňuje tvůrčí zapojení většiny zaměstnanců. Nebojovat jeden proti druhému, neprosazovat své vlastní ego, ale táhnout za jeden provaz. Pak se síla firmy multiplikuje.

Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenciZdroj fotky: OXALIS

Jak správné sociální klima vytváříte? Jak zaměstnance motivujete?Kromě nabídky 13.

platu přinášíme řadu dalších zaměstnaneckých benefitů – dotované stravenky, příspěvek na relaxaci, nabídku životního pojištění, dotovanou výuku cizích jazyků, hrazené školení nezávislou firmou dle vlastního výběru, na manažerských pozicích pak mobilní telefony nebo služební automobily i s užíváním v soukromí.

Co byste poradil těm, co chtějí svou firmu založit a třeba být také tak úspěšný jako vy?
Do hloubky se zamyslet nad tím, co člověk v životě opravdu chce, co miluje, kvůli čemu je ochoten obětovat spoustu času na úkor příjemnějších aktivit.

Stále věřit, že v nějaké podobě v té „své“ činnosti lze prorazit. Vždyť i na nejvyspělejším trhu světa – v USA – vzniká ročně několik tisícovek zcela nových firem, které si dokážou vyšlapat úspěšnou cestu do budoucna.

A to se tento trh z vnějšku může jevit jako zcela nasycený…

Matcha Tea: Vymysleli moderní způsob podávání matchy, dnes jsou jedni z největších dovozců v Evropě – Shoptet Blog

Domů » Marketing » Matcha Tea: Vymysleli moderní způsob podávání matchy, dnes jsou jedni z největších dovozců v Evropě

Zatímco ještě před pár lety byl čaj matcha výsadou Japonců a čajových znalců, teď se o něm mluví všude. Stal se z něj fenomén. Český a evropský boom mají na svědomí i Petr Patočka s jeho Matcha Tea. Jak se jim to povedlo? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenci

  • Proč myslíte, že teď čaj matcha zažívá takový boom?
  • Protože jsme to dobře nastavili. (smích)
  • Nemyslím jen v Česku, ale i v zahraničí.

Nastavili jsme boom i v zahraničí. Ba ne, berte to trochu s nadsázkou. I když určitý podíl na tom máme. Jde o jednu zásadní věc – matcha je tradiční ceremoniální čaj z Japonska, který je na světě už 800 let a takové to gró jeho pití vždy souviselo s čajovým obřadem. Do roku 2010 se tenhle čaj tolik nepil, znali ho hlavně v Japonsku.

Ale pak se o něj začaly zajímat americké a japonské univerzity. Začaly ho zkoumat a zjistily, že má z nutričního hlediska úžasné vlastnosti. Navíc se pije jinak než běžné čaje, ty louhujete. Ale u matcha pijete celé čajové lístky a tím se enormně zvyšuje podíl látek, které do sebe dostáváte. Další zásadní věcí je i specifické pěstování.

Myslíte pěstování na zastíněných plantážích?

Přesně tak. Díky němu v matcha vzniká vyšší množství chlorofylu, který s sebou nese antioxidanty, vitamíny, aminokyseliny a další látky. I proto je matcha zhruba desetkrát silnější než běžný zelený čaj.

Vedle těchto skvělých hodnot se pod obrovským boomem matcha podepsal i úplně nový způsob podávání a za tím právě stojíme my. Nebyli jsme úplně první, kdo s matcha v Česku začínal, ale byli jsme první, kdo ho začal podávat moderně. A to nejen tady, ale i v Evropě.

Přišli jsme s 2gramovými sáčky a šejkrem. V tom jsem viděl ten největší potenciál.

Vy jste ten čaj prostě přizpůsobili dnešní zrychlené době.

Ano, protože přesvědčit lidi, aby ho pili tradičním zdlouhavým stylem – to by bylo nereálné. Ale zároveň jsem měl obavy, jak se na to budou dívat v Japonsku. Nechtěl jsem porušit daná pravidla a jakousi karmu toho čaje.

Tak jsem se s 2gramovými sáčky a šejkry vydal do Japonska a nechal si to tam doslova schválit. Setkal jsem se s třemi velmi významnými osobami, které se celý život zajímají o čaj.

Jedním z nich byl profesor Watanabe, který vyučuje vše kolem čaje na vysoké škole v Shizuoce.

A co vám na nový způsob pití matchy řekl?

Řekl mi, že je to skvělý nápad. A stejně tak ti dva druzí lidé. Oni totiž všichni Japonci mají tu vlastnost, že jsou otevření inovacím a nebojí se jít do něčeho jinak. Doslova mi to schválili. Takže jsme to pak spustili a reakce lidí byla neskutečná. Do týdne jsme měli všechno vyprodané.

Postupně nás následovaly i další firmy z čajového byznysu, přestože si z nás na začátku dělaly legraci. Stejně tak majitelé čajoven, ti byli přímo proti nám. Brali to jako hanění matcha. Ale já věděl, že máme schválení od těch nejfundovanějších, takže jsem si z toho moc nedělal.

Dnes jsme jedni z největších dovozců čaje matcha v Evropě – v té východní jsme dokonce jednička, v Evropě celkově trojka.

Co vám pomohlo prosadit se ve velké konkurenci dalších firem?

Určitě to, že jsme matchu dostali do těch 2gramových sáčků. Jsou navíc zárukou toho, že je neustále čerstvý. Je to čaj velmi citlivý na vnější vlivy. Na různých slevových serverech se dnes běžně prodává ve 100 i 200gramových baleních. Ale kdo matcha zná, nikdy by si ho takhle nekoupil.

Sice ušetříte, protože je to samozřejmě levnější, než si kupovat 2gramové sáčky… Jenže jakmile čaj otevřete, do týdne se jeho vlastnosti diametrálně změní a jeho kvalita celkově degraduje. Nehledě na to, že drtivá většina “levných” matcha není originál z Japonska, ale náhražka z Číny.

Budete mít zájem:  Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky

My prodáváme jen originál, ale máme i další benefity, které jsou pro zákazníky důležité. Například 3 druhy bio certifikace a každou dovezenou šarži testujeme na výskyt pesticidů, těžkých kovů, kvasinek, plísní, mikroorganismů a rtuti. Veškeré testy hned po obdržení zveřejňujeme a jsou ke stažení na našem webu.

Možná i proto se náš Matcha Tea stal produktem roku 2016 na Heuréce.

Vraťme se ještě z Evropy domů. Jaké bylo uvádět matcha v nové formě na český trh.

Nebylo zase tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zásadní bylo, že jsme měli v ruce kvalitní produkt. V tu chvíli se vám dobře dělá i marketing.

Takže jste se ani v těch začátcích nesetkali s konzervativností Čechů? Říká se totiž, že tady se nové věci přijímají jen ztěžka.

Nesetkali. Myslím, že je to vždycky otázkou toho, jakým stylem to podáte. My se k tomu nikdy nestavěli tak, že potřebujeme prodat. Nešli jsme na to tím tvrdým sales marketingem. Brali jsme to tak, že tu lidi učíme něco nového. 90 % investovaných peněz do marketingu šlo v tu dobu na osvětu a tvorbu článků.

Dělaly se různé výstupy v televizi, tiskly se recepty a další materiály. To bylo na prvním místě – spoléhali jsme na to, že když lidi článek o čaji zaujme, půjdou a vyzkoušejí ho. A pomohl nám i náš název, protože místo matcha, což je samotný čaj, novináři začali používat výraz matcha tea.

Což je naše značka, ale v podstatě je to vlastně patvar.

Jak to?

Mat v japonštině znamená práškový a cha je čaj. Takže matcha tea je vlastně práškový čaj čaj, totální nesmysl. Když jsem na začátku vymýšlel název a vybíral doménu, matcha.cz už byla registrovaná. Tak jsem si řekl, že uděláme nějakou zkomoleninu a vymyslel právě matcha tea.

Ale co mě nenapadlo, že pak začnou matcha tea říkat všichni, včetně novinářů. Takže když psali o čaji matcha, psali o něm jako o matcha tea. Aniž by to tak mysleli, dělali nám vlastně reklamu. I to byl svým způsobem významný pomocník v tom, abychom se dostali do povědomí.

Jak se váš marketing proměnil? Přeci jen situace se od vašich začátků dost proměnila.

To ano. Do roku 2016 jsme tu neměli skoro žádnou konkurenci, ale teď už je tu pár firem, takže na to musíme reagovat a brát to v potaz při tvorbě strategie.

Určitě budeme muset do marketingu víc investovat, ale už jsme naštěstí v pozici, kdy si to můžeme dovolit. Dřív to bylo snadné – poptávky přicházely samy. Zadarmo jsme se dostávali do sledovaných pořadů České televize, Primy a dalších stanic.

Dnes už je to tak, že potřebujeme více posilovat náš brand, už nejsme v rovině pouhé edukace.

Pokud jde o čajovny, nemáme v Evropě konkurenci

Jak důležitý podíl měl podle váš marketing na vašem úspěchu?

Náš venkov: Češi Evropě — Česká televize

  • 00:00:31 Český venkov má své kouzlo.
  • 00:00:34 Zahraniční návštěvníci
  • 00:00:36 mohou u nás žasnout
    nejen nad krásami hlavního města.
  • 00:00:39 Podmínkou však je,
    že nenecháme venkov živořit.
  • 00:00:44 Vždyť ani Evropa nemá zájem
    o chudé a tím i nestabilní oblasti.
  • 00:00:49 Mnoho zanedbaných vesnic,
    díky úsilí venkovanů
  • 00:00:52 a Programu obnovy venkova,
    změnilo svoji tvář.
  • 00:00:57 Dle kritérií Evropské unie je 93%
    našeho území venkovskou oblastí.
  • 00:01:04 Na to už státní kasa nestačí.
  • 00:01:07 Od roku 1996 se po dlouhých
    desetiletích vylidňování
  • 00:01:12 sice objevují na venkově mírné přírůstky obyvatel,
  • 00:01:16 ale většina vesnic stále trpí
    odlivem mladých lidí.
  • 00:01:21 Málokdo si dovede představit,
    jak jsou obce chudé.
  • 00:01:24 Obce nejsou schopny
    sami se zvednout z bídy,
  • 00:01:28 která je postihovala.
  • 00:01:30 A jak je vidět, jsme stále daleko
    od evropského průměru.
  • 00:01:38 Vedlejší obec Hostín již rok čeká,
  • 00:01:42 zda dostane
    od ministerstva místního rozvoje
  • 00:01:45 80 tisíc na opravu záchodů.
  • 00:01:49 V dnešní době neexistuje nic,
    kromě programu Sapard,
  • 00:01:55 co by obcím pomohlo.
  • 00:01:57 Sapard je dnes asi nejčastěji
    používané slovo na venkově.
  • 00:02:02 Však také znamená 50% slevu
    na každý podnikatelský projekt.
  • 00:02:07 Projekty zaměřené na rozvoj obcí
    však mohou obdržet až 100% podporu.
  • 00:02:13 Tak lze získat až 50 milionů korun.
  • 00:02:16 Program Sapard
  • 00:02:18 – jeden z předvstupních nástrojů
    evropské unie
  • 00:02:21 podporující vedle zemědělství
  • 00:02:23 také trvale udržitelný rozvoj
    venkovských oblastí,
  • 00:02:26 má ovšem přísná pravidla. K těm nejtvrdším patří to,
  • 00:02:30 že financování projektu
    si každý musí zajistit tak,
  • 00:02:34 jako kdyby žádnou dotaci nečekal.
  • 00:02:36 Hlavní rozdíl mezi programem Sapard
    a programem České republiky je,
  • 00:02:41 že k financování dochází až po realizaci projektu.
  • 00:02:46 Tato podmínka se může zdát přísná,
    ale zato 100% vylučuje možnost
  • 00:02:51 že u peněz dochází k defraudaci
    nebo k úniku jinam,
  • 00:02:56 než bylo projektem deklarováno.
  • 00:03:01 Navzdory přísným pravidlům
    se program Sapard už zabydlel.
  • 00:03:07 A pomáhá zachraňovat nejen zničené
    komunikace, rozpadající se domy,
  • 00:03:11 či zdevastovanou krajinu, ale
    například také umírající tradice.

00:03:16 Ta sedlická se zrodila
už v první polovině 18. století.

  1. 00:03:22 V té době se výrobou krajky
    zabývali i muži.
  2. 00:03:28 V každém domě v Sedlici,
    se dělali přes zimu krajky
  3. 00:03:32 a odváželi se do Vídně.
  4. 00:03:34 A krajky byly tak úspěšné,
    že celý císařský dvůr
  5. 00:03:38 běhal ve spodním prádle
    zdobeným krajkami ze Sedlice.
  6. 00:03:42 Což si ve Vídni pamatují dodnes.
    Novodobá historie však odsoudila
  7. 00:03:47 místní krajkářskou školu
    ke zrušení.
  8. 00:03:50 Řešením by měl být
    jeden z mnoha projektů,
  9. 00:03:53 které vznikají v dílně
    aktivního Svazku obcí Blatenska.
  10. 00:03:59 Projekt je založen na tom,
    že by se v Sedlici
  11. 00:04:05 měla vybudovat
    reprezentativní prodejna krajky
  12. 00:04:11 a krajka by se měla na trhu nabízet
    moderními metodami – po internetu.
  13. 00:04:18 50 krajkářek tak může svými prsty
    rozehrát krajkářský koncert
  14. 00:04:24 a to jsou významné body
    i při hodnocení projektů.
  15. 00:04:27 Však také samotná tradice
    vyrostla z potřeby nabídnout práci.
  16. 00:04:33 Výroba sedlické krajky
    vznikla před 400 lety
  17. 00:04:37 jako alternativa
    k robotní povinnosti místních žen.
  18. 00:04:41 Majitel panství s ženou usoudili,
  19. 00:04:46 že je lepší zaměstnat ženy
    jiným způsobem, než na poli.
  20. 00:05:10 Pro roky 2002 až 2006
    bylo České republice
  21. 00:05:14 v rámci programu Sapard
  22. 00:05:16 přiděleno na každý rok
    22 milionů Euro.
  23. 00:05:19 25% z této částky přidá český stát
    a výslednou sumou je 1 miliarda.
  24. 00:05:25 Ta se dělí mezi zemědělce
    a rozvoj venkovských oblastí.
  25. 00:05:30 Pro venkov bylo vyčleněno
    270 miliónů korun.
  26. 00:05:34 V první vlně letošního
    startovního roku programu Sapard
  27. 00:05:37 bylo v rámci priority
  28. 00:05:39 – trvale udržitelný rozvoj
    venkovských oblastí,

00:05:42 podáno 480 žádostí.
107 projektů bylo úspěšných.

  • 00:05:49 Když jsme přišli s návrhem,
  • 00:05:52 tak jsme jako obec Vojkovice
    zkusili žádat o dotaci ze Sapardu.
  • 00:05:59 Tři starostové z dalších
    našich obcí byli zdrženliví
  • 00:06:03 a naopak se nám i trošku posmívali,
    že nemáme šanci
  • 00:06:07 a peníze, že nikdy nedostaneme.

00:06:09 A my jsme je dostali.
Jsme takové ty první vlaštovky.

  1. 00:06:13 Myslím, že i ostatní starostové
    si uvědomí,
  2. 00:06:17 že Sapard je jediná možnost,
    jak získat pro obec peníze.
  3. 00:06:23 Ve Vojkovicích díky Sapardu vzniká
    podnikatelská zóna
  4. 00:06:26 a typické strašidlo našich vesnic
    Prodejna Jednoty
  5. 00:06:30 se změní na víceúčelovou budovu
    nabízející pracovní místa
  6. 00:06:34 v souvislosti
    s internetovou kavárnou,
  7. 00:06:36 knihovnou, společenskou místností
    a rehabilitačním střediskem.
  8. 00:06:41 Do další vlny jde region s opravou
    komunikací postižených povodněmi.
  9. 00:06:51 Bylo málo podnikatelských projektů,
    zaevidovali jsem jich 29.
  10. 00:06:57 A to je na celý jihočeský
    a plzeňský kraj velmi málo.

00:07:03 Nevím, čím to je. Jednou z možností
je nedostatečná informovanost.

00:07:10 V porovnání s obcemi,
které dostávají neustále informace

00:07:16 od okresních a krajských úřadů.
Jsou zvané na semináře a podobně.

  • 00:07:22 Ale u podnikatelů
    je situace složitější.
  • 00:07:29 Možná bylo i složitější
    napsat projekt pro podnikatele.
  • 00:07:34 Se svým projektem, který myslí
    především na mladší generaci,
  • 00:07:38 se mezi úspěšné obce zařadila i Líbeznice.
  • 00:07:42 Skautská klubovna
    a herny stolního tenisu
  • 00:07:45 při velkých srazech a utkáních
    nemohou existovat
  • 00:07:48 bez kvalitního sociálního zařízení.
  • 00:07:51 Třetím a největším bodem projektu
    je rekonstrukce školky,
  • 00:07:55 kterou navštěvují i děti
    z okolních obcí.
  • 00:07:59 Líbeznice počítá s tím, že bude
    i v budoucnu využívat fondy EU,
  • 00:08:04 neboť jedině tak lze vyrovnat
    rozdíly mezi městem a vesnicemi.
  • 00:08:09 Proto se vyplatí přísná pravidla
    evropského projektování naučit.
  • 00:08:18 Pokud mikroregiony najdou způsob,
    jak se přizpůsobit požadavkům,
  • 00:08:26 tak budou vzkvétat jejich vesnice,
    jejich mikroregion.
  • 00:08:31 Je to vidět na situaci
    Rakouska nebo Německa,
  • 00:08:35 kde se to odvíjí od schopnosti
  • 00:08:38 dostat do oblasti
    peníze a odborníky,
  • 00:08:45 kteří jsou schopni
    psát a realizovat projekty.
  • 00:08:53 Program Sapard je především
    tréninkem na život v Evropské unii.
  • 00:08:58 Takže i neúspěšní žadatelé
    z první vlny jsou na tom lépe
  • 00:09:01 než ti, kteří neměli odvahu
    se soutěže zúčastnit.
  • 00:09:05 Mnozí z nich už vědí,
    že dobrý projekt může ztroskotat
  • 00:09:08 na chybějících vyjádřeních úřadů,
    jejichž dlouhé dodací lhůty
  • 00:09:13 se mohou minout
    s termínem odevzdání projektu.
  • 00:09:16 Druhou příčinou neúspěchu bývalo
    chybné či nedbalé vyplnění žádostí.
  • 00:09:23 Třetí příčinou neúspěchu bylo
  • 00:09:26 podcenění
    kvalitního výběru zpracovatele.
  • 00:09:30 V 50% případů se u zpracovatelů
    dá hovořit o zlatokopech,
  • 00:09:35 kteří dělají projekty
    podle jednoho mustru
  • 00:09:39 a tomu odpovídá i kvalita
    výsledného zpracování.
  • 00:09:43 A takový projekt nelze považovat
    za kvalitní.
  • 00:09:47 Své zkušenosti se zpracovatelem
    má i Petr Nezbeda,
  • 00:09:50 majitel opravny na traktory.
    Jeho projekt měl rozšířit dílnu,
  • 00:09:55 vytvořit nová pracovní místa
    a zlepšit pracovní podmínky
  • 00:09:58 nejen pro dělníky,
  • 00:10:00 ale také pro studenty,
    kteří sem jezdí na praxi.
  • 00:10:04 Ideální projekt v kategorii
    nezemědělského podnikání.
  • 00:10:08 Že je projekt po formální stránce
    vytvořen v nepřijatelné podobě
  • 00:10:12 zjistil Petr Nezbeda
    až v okamžiku jeho odevzdání.
  • 00:10:16 Se zpracovatelem se rozešel,
    projekt rychle dokončil sám,
  • 00:10:21 ale už to nevyšlo.
  • 00:10:26 Telefonovala nám
    pracovnice krajského úřadu,
  • 00:10:31 že projekt nebyl špatný a zda se
    nechceme přihlásit do dalšího kola,
  • 00:10:37 kde bychom už asi prošli.
  • 00:10:42 Mě se do dalšího kola nechtělo,
  • 00:10:46 stavbu jsme stejně již zahájili a financujeme jí z vlastního provozu.
  • 00:10:57 Aby podnikatelé mohli rozvíjet své firmy, majitelé pronajímat,
  • 00:11:01 či prodávat svá pole a obce stavět,
    případně nabízet území investorům,
  • 00:11:07 musí být pořádek v pozemcích.
  • 00:11:09 I v této oblasti
    se angažuje program Sapard.
  • 00:11:13 Minulý režim si totiž s takovouto
    evidencí nedělal starosti.
  • 00:11:17 Meze byly rozorány, polní cesty zmizely,
  • 00:11:20 lesy se rozšířily
    a vodní toky změnily svá koryta.
  • 00:11:27 Pozemky, které dříve
    byly snadno identifikovatelné
  • 00:11:31 – meze se vytvořily přirozeně.
  • 00:11:36 Dnes to už není, meze jsou rozorané
    a přirozené hranice již neexistují.
  • 00:11:40 Pozemek existuje v mapě,
    ale pokud přijdete do terénu,
  • 00:11:43 nelze přesně identifikovat,
    kde pozemek leží.
  • 00:11:47 My tudíž musíme pozemek zaměřit.
    A v případě,
  • 00:11:51 že se současný vlastník
    ujímá užívacích práv,
  • 00:11:54 musí vědět odkud kam pozemek užívá
    a musí být přístupný.
  • 00:12:00 Pořádek v pozemcích je nutný
  • 00:12:02 i proto, abychom dosáhli
    na fondy Evropské unie.
  • 00:12:06 Pozemky je opravdu třeba znovu
    identifikovat, zajistit přístup,
  • 00:12:11 roztříštěná pole scelit
    do menšího počtu logičtějších celků
  • 00:12:15 a v krajině obnovit větrolamy,
    remízky, odvodňovací koryta
  • 00:12:20 a polní cesty.
  • 00:12:23 Na tom všem se všichni vlastníci
    musejí dohodnout.
  • 00:12:27 Realizace takových projektů
    je velice nákladná.
  • 00:12:30 Proto jedno z opatření
    programu Sapard
  • 00:12:33 nese název Meliorace
    a pozemkové úpravy.
  • 00:12:38 K regionům, kde jsou s projekty
    nejdál patří Rakovnicko.
  • 00:12:42 Budování ekologicky stabilní
    krajiny si zde velice pochvalují.
  • 00:12:47 Mají své zkušenosti.
  • 00:12:49 Jeden z dešťů totiž spláchl
    z okolních polí do středu obce Milý
  • 00:12:54 28 valníků písku.
  • 00:12:59 Vedle chvály
    se však objevují i emoce.
  • 00:13:04 Někdo lpí na svém kousíčku pole,
  • 00:13:11 stalo se, že v rámci budování cest
    se mu musel kousek ubrat,
  • 00:13:17 ale o nic nepřišel, přidalo se mu jinde.
  • 00:13:21 Ale jsou tací,
    kteří to dodnes nepochopili
  • 00:13:25 a mají pocit,
    že se jim kradl majetek.
  • 00:13:29 I když z výpisu listu vlastnictví
    vidí, že naopak ještě získali.
  • 00:13:35 Nikdo nepřišel zkrátka.
  • 00:13:42 Na těchto pozemcích
    je z hlediska vlastníků klid.
  • 00:13:46 Lákavé drama
    by tu však mělo vzniknout
  • 00:13:49 z kombinace srubu, vodopádu,
    občerstvení, parkoviště, čajovny,
  • 00:13:56 jízdárny, prodejní budovy
    pro zahradnické potřeby,
  • 00:14:00 a především keřů a stromů
    z celého světa.
  • 00:14:06 Jsou-li to stromy, které rostou
    v oblasti Severní Ameriky,
  • 00:14:13 objeví se tam indiánské típí
    nebo indiánské totemy.
  • 00:14:19 Pokud to budou stromy, které rostou
    na Českomoravské vrchovině,
  • 00:14:23 objeví se tam typické dřeviny
    a u toho odpovídající subjekty,
  • 00:14:30 např. úvozová cesta
  • 00:14:33 – ukázka krajiny a vysvětlení,
    jak zde krajina vznikala.
  • 00:14:46 Tato brána bude vstupní část
    do ukázkových záhrad.
  • 00:14:51 Je to brána Tori,
  • 00:14:53 což je typický prvek
    japonské architektury.
  • 00:14:58 Souvisí to s japonským náboženstvím- šintoismem
  • 00:15:02 a s jejich zahradní architekturou.
  • 00:15:06 Centrum pro zahradu, les
    a volný čas
  • 00:15:08 vznikající s pomocí programu Sapard
    si klade za cíl
  • 00:15:12 vytvořit v Českomoravské vrchovině
    atrakci, která přiláká turisty
  • 00:15:16 nejen z České republiky.
  • 00:15:18 Proto také získal tento projekt
    podporu celého regionu.
  • 00:15:23 Sapard je jediná záchrana,
    i když stojí hodně potu a krve.
  • 00:15:31 Na naše dřívější podmínky je to
    neobvyklé z hlediska požadavků:
  • 00:15:37 přesnosti, výpočtů, kalkulace,
    efektivnosti,
  • 00:15:40 prokázat rozpočet, návratnost.
  • 00:15:44 Jde se opravdu do důsledků.
Budete mít zájem:  Zánět spojivek chce klidový režim

00:15:47 Žadatele to vede k přemýšlení
o projektu. Není to samoúčelné.

  1. 00:15:54 Dobrá osnova mě dokázala dovést
    k dalším efektům projektu,
  2. 00:16:01 o kterých jsem na začátku
    ani neuvažoval.
  3. 00:16:07 Je to rozhodně příprava
    na strukturální fondy.
  4. 00:16:11 Soutěž bude mezinárodní,
    nebude to jen v České republice.
  5. 00:16:17 Projekty se budou posuzovat
  6. 00:16:19 společně s polskými,
    maďarskými projekty.
  7. 00:16:24 Konkurence tam bude daleko větší.
  8. 00:16:26 Prosadit se
    ovšem neznamená svět kopírovat.
  9. 00:16:29 Pokud chceme být
    přínosem pro Evropu,
  10. 00:16:32 tak musíme stavět
    na vlastních nápadech a tradicích.
  11. 00:16:37 Velká část projektů
    vnímá pád hranic jako šanci.
  12. 00:16:41 A hlavně na to vsadili i Sedličtí
    se svými krajkářskými veletrhy.
  13. 00:16:47 Dáme si teď malou zkoušku,
    zda krajka ještě lidi zajímá,
  14. 00:16:53 na veletrhu v Norimberku.
  15. 00:16:55 Budeme se snažit jednat
    s pořádající firmou,
  16. 00:16:58 aby nám pomohla v prvních ročnících
  17. 00:17:01 mezinárodního krajkářského veletrhu
    v Sedlici.
  18. 00:17:05 Pořádání veletrhu
    je součástí projektu.
  19. 00:17:08 Skryté titulky:
    Hana Riedlová

Ulita Blansko, z.s

Otevřena byla 15. září 1998 jako součást Klubu Ulita a spolu s ním tvoří nevšední a zajímavý prostor, který je přístupný bezplatně. Dětem a mládeži jsou přizpůsobeny ceny nabízeného sortimentu, ale konzumace není podmínkou využití. 

Čajlístek – zde najdete kompletní nabídkuNabízíme přes 60 druhů kvalitních sypaných čajů, ovocných i bylinných směsí, biomošty a pochutiny. Kromě stálé nabídky 2-3x ročně připravujeme nabídku speciální.

V čajovně nemáme vodní dýmku, funguje jako alternativa k běžným komerčním zařízením.

Přestože úplně nemůžeme konkurovat profesionálním podnikům, neustále se snažíme o zvyšování kvality nabízeného sortimentu i služeb (dovozové čaje, možnost samopřípravy, školení a informovanost obsluhy).

Prostory a kapacitaPosedět můžete u čajového baru, využít jedno ze dvou pódií (ptačí a kozí), posadit se k větším stolům nebo menším stolečkům za paravány. Kapacita čajovny je cca 40 osob a pokud zrovna ve vedlejší klubovně neprobíhá nějaká akce, můžete se uvelebit i tam, třeba na pohovce.

Způsob fungováníNa ten jsme náležitě hrdí.

Obsluhu v čajovně a provoz klubu zajišťují dobrovolníci (Uliťáci) ve svém volném čase bez nároku na honorář. Každý z čajmanů /čajmanek/ čajmamek má službu cca 2x měsíčně, zbytek služeb obstarává jeden placený brigádník.

Do provozu čajovny se může zapojit každý, kdo má chuť – zkušenosti s přípravou čajů nejsou podmínkou, jen výhodou. Nově příchozí se nejprve zaučují pod dohledem zkušenějších, absolvují školení a až pak mají samostatnou službu.

Seznámí se s čajovou kulturou, máme vypracovaný kodex čajmana, koná se pasování nováčků, pořádáme degustace. Kromě přípravy čajů a obsluhy hostů po čase umí návštěvníkům poradit i při výběru z naší velké sbírky deskových her včetně vysvětlení pravidel.

Pokud probíhá některá z našich četných akcí, pomáhají i s jejich přípravou (zapojení nutné techniky, chystání materiálu a klubovny, domluva s účinkujícím a úklid po akci).

Možnost působit v čajovně pomáhá přilákat mladé lidi k dobrovolnictví a pak je zapojit do dalšího chodu spolku. Naprostá většina současných aktivních členů začala právě jako obsluha za barem v čajovně. Tento velmi netradiční koníček je zaujal, postupně se zapojili do dění a teď už sami organizují akce nebo pomáhají s jejich realizací.

Mezi další zajímavé benefity pro zapojené dobrovolníky patří např. možnost zapůjčení hudební či promítací techniky, využití klubovny pro vlastní akce a aktivity, slevy na vstupném na klubové akce, bezplatná konzumace čajů během služby aj.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *