Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta v Olomouci

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Fakulta tělesné kultury

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

ŽIVOTOPIS. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická Fakulta

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta

7 vědecky podložených způsobů, jak vyléčit úzkost – Krása

Všichni to máme, v různé míře, a ačkoli to bylo navrženo tak, aby sloužilo evolučnímu účelu, který nám pomáhá přežít svět zralý s potenciálním nebezpečím, moderní úzkost obvykle způsobuje více škody než užitku.

Jak to Roosevelt jednou řekl tak výstižně: „Neexistuje nic, čeho by se bát, ale bát se sám, “ a to platí zejména tehdy, když pochopíte, jak rychle tyto hlasy produktivně a zdravě utichnout.

Zde je 7 vědecky podložených metod pro pravidelné porážky vaší úzkosti, které nezahrnují víno, Xanax nebo útěk na Bali.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Jen málo věcí pro nás bylo stejně účinných, pokud jde o boj s úzkostí, jako v návaznosti na radu You Are Not Your Brain, kterou napsal výzkumník neuroplasticity Jeffrey M. Schwartz. Učí čtyři kroky k šíření jakékoli úzkosti.

Prvním je „rebelovat“ myšlenku – spíše než přijmout myšlenku jako odraz reality, identifikovat ji jednoduše jako úzkostnou myšlenku. Druhým je „proměnit“ myšlenku – nemá moc, protože je to jen lež, kterou ti mozek říká.

V této části programu se musíte cítit trochu nepříjemně, když sedíte v úzkosti. Třetí je „přeostření“ – v důsledku nepohodlí nesahejte po sklenici vína ani nespadněte do úzkostné spirály. Místo toho okamžitě udělejte něco produktivního.

Jděte na útěk, strávte pět minut učením jazyka, matematicky – ať už funguje cokoli. Čtvrtý je „přehodnotit“ myšlenku – nyní, když ten pocit pominul, můžete

Pro podrobnější pokyny k procesu doporučujeme knihu vyzvednout.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Studie prokázaly, že konzumace fruktózy stimuluje oblasti mozku, které ovlivňují stresovou reakci, což nakonec zvyšuje jeho citlivost na stres a je proto náchylné k úzkosti.

Jiná studie zjistila, že nejde ani tak o druh konzumovaného cukru, jako o kvalitu konzumovaného cukru, která přispívá k obavám z myšlenek a deprese.

Rozhodněte se pro nešťavené ovoce a zeleninu a mléčné výrobky s nízkým obsahem cukru, abyste uspokojili své sladké zuby, kdykoli je to možné.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Andrew Weil, který vyvinula odborník na spánek, zahrnuje dýchací techniku ​​4-7-8. Nejprve zadržte dech po dobu čtyř sekund. Poté vydechněte a poté znovu podržte po dobu sedmi sekund. Nakonec vydechněte výhradně pro počet osmi.

Tyto kroky opakujte dvakrát až čtyřikrát. Tato technika funguje, protože lidé, kteří jsou stresovaní nebo úzkostní, trpí nedostatečným dýcháním nebo krátkým a mělkým dechem.

Hluboké dýchání zpomaluje srdeční frekvenci, snižuje krevní tlak a zvyšuje příjem kyslíku, což má uklidňující účinek.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

V roce 2014 vědci z John Hopkins University prošli stovkami studií a zjistili, že 47 splňuje přísná kritéria pro hodnocení účinků meditace na stres a úzkost.

Zjistili, že vědomá meditace může pomoci zmírnit nebo odstranit příznaky u lidí s generalizovanou úzkostnou poruchou (chronické, neproduktivní úzkostné myšlenky).

Další informace o vědě za úzkostí a meditací si můžete přečíst v naší oblíbené meditační aplikaci Headspace.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Studie ukazují, že lidé s chronickou nespavostí jsou vystaveni vysokému riziku rozvoje úzkostné poruchy. Když spíte, váš mozek používá čas na „prořezávání“ vašich myšlenek, čímž eliminuje nepořádek a tím snižuje úzkost.

Jak uvedl autor knihy The Chaos Imperative: „Myslet se mozkem zbaveným spánku je jako probodnout si cestu hustou džunglí s mačetou. Je to zarostlé, pomalu se vyčerpávající. Cesty se překrývají a světlo se nemůže dostat přes.

‚ Máme tu úzkost, kterou právě čteme tu větu.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Podle výzkumu provedeného na UCLA, fyzický nepořádek přemůže vaše smysly, díky čemuž se cítíte stresovaní. Pokud jste to, co je známo jako vysoce citlivá osoba, budete to pravděpodobně cítit ještě ostřeji.

V dnešní době není fyzický nepořádek jediným problémem pro osoby náchylné k úzkosti – k tomuto problému se počítá i digitální nepořádek.

Pokud zažíváte hrot s ohledem na vaše nervy, může být užitečné očistit váš domov i laptop od zbytečného nepořádku.

Podzimní stres & úzkost – proč se můžete v tomto období cítit více stresovaní?

Příroda může být neuvěřitelně uklidňující silou. Studie ve skutečnosti ukázaly, že lidé se cítí obnoveni i pouhým pohledem na obrazy přírody. Podle některých vědců je důvodem to, že v přírodním prostředí zažíváme „úctu“, což snižuje naši hladinu kortizolu a následně snižuje úzkost.

Dalším možným vysvětlením tohoto jevu je to, že pozorování našeho prostředí bylo v jednom okamžiku kritickou součástí přežití, takže je to odměněno pocity radosti.

Bez ohledu na to, proč to funguje jako lék na všechny ty bolesti, stále více lékařů předepisuje ponoření do přírody jako součást holistického wellness režimu, který uzdravuje mysl i tělo.

Menopauza a psychika. Proč se mohou objevit úzkostné stavy a deprese?

Zdroj: Shutterstock

Spousta žen vstupuje do období přechodu a vlastně ani netuší, co mají očekávat. Když je pak překvapí něco, s čím se dřív nesetkaly, může je to zaskočit. Například úzkosti, záchvaty paniky, strach či v horším případě deprese. I to s sebou menopauza může přinést. Ovšem i na to existuje řešení.

Střední věk s sebou často přináší zvýšený stres a ten může přivodit úzkostné stavy. To lze samozřejmě částečně připsat fyzickým změnám, ale obvykle se v tomhle věku sejde více faktorů, které duševní stav ovlivní. Obavy ze stárnutí, ztráty členů rodiny, rozvod, odchod dětí z domova.

Je toho samozřejmě víc, co některé ženy vnímají citlivě a co je může rozhodit. U některých může být menopauza časem izolace a frustrace. Manžel ani přátelé nemusí mít vždycky pochopení pro to, čím procházíte, a nedostáváte to, po čem vnitřně toužíte.

Jestli navíc patříte k ženám, které mívaly problém se zvládáním náročných situací i dříve, není divu, že v menopauze se problémy ještě znásobí. To ostatně potvrzuje i psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Dostálová, která říká: „Menopauza může být nelehkým obdobím.

Každá etapa života, která s sebou přináší větší zvraty, potenciálně zhoršuje stávající obtíže. Na druhou stranu je ale taky možné, že až ustanou hormonální turbulence, ženě se může i ulevit.“

Hormony jako viník?

Za úzkost a změny nálad jsou významně zodpovědné kolísající hladiny hormonů a takzvaný dominový efekt, které mají vliv na mozkové neurotransmitery regulující naši náladu. Vliv estrogenů na mozek je opravdu silný. Tyto receptory v mozku ovlivňují nejen naši náladu, ale taky paměť a koncentraci.

Hodně receptorů je zejména v hipokampu, což je část mozku, která hraje důležitou roli i v případě regulace emocí. Když jsme v produktivním věku a máme estrogenů dost, je to dobře, protože zvyšují koncentraci serotoninu (hormonu štěstí) a dalších neurotransmiterů, které ovlivňují nejen náladu, ale taky chuť do jídla a spánek.

Budete mít zájem:  Kokosový olej na řasy – v čem jim může prospět? a jak ho používat?

Není divu, že ženy v menopauze trpí právě poruchami nálady. Na druhou stranu není pravda, že by k výkyvům nálady a depresím docházelo jen v tomto období. Některým ženám chybí serotonin v jakémkoli období jejich života, a pokud tomu tak je, budou náchylnější na úzkosti a deprese i v období přechodu.

To ostatně potvrzuje i psycholožka Dostálová.

Stres jako spouštěč

Nemá dobrou vizitku, většinou se o něm mluví v negativním slova smyslu, kdo by se taky dobrovolně toužil s ním přátelit. Někdy se mu ale nevyhneme. Je součástí našich životů, ať chceme, nebo ne.

Ovšem je dobré vědět, že je tenhle chlapík fakt velký zabiják, který se plíží pomalu a pak udeří, když to třeba nejméně čekáme.

Podle statistiky 50 až 60 procent všech zdravotních problémů u žen v menopauze pochází ze stresu nebo událostí spojených se stresem – tedy i úzkosti, panické poruchy či deprese.

Deprese není špatná nálada

Čas od času má špatnou náladu každý. Deprese je ovšem víc než pouhý smutek nebo splín. Kromě pocitů prázdnoty a beznaděje se mohou přidat taky tělesné příznaky, jako je bušení srdce, nevolnost či nadměrné pocení. A právě tyhle symptomy jsou velmi podobné těm, které jsou typické pro menopauzu. Proto spoustu žen ani nenapadne, že trpí depresemi (nebo že se naopak blíží menopauza).

Řešení? Necítit se trapně, nestydět se a vyhledat odborníka, který vaše potíže správně diagnostikuje. V případě léčby deprese asi neexistuje „ta nejlepší terapie“, protože na každého zabírá něco jiného.

Na lehčí stavy určitě zabere příroda, někdy je léčbou první volby nasazení hormonální substituční léčby (HST), zejména v případě nepravidelné menstruace a výkyvů nálady. Pokud jsou však vaše jediné příznaky podrážděnost, úzkost či deprese, vhodnější bude asi přemýšlet o antidepresivech.

Máte-li potíže se spánkem, koncentrací, motivací či apatií, někdy „stačí“ do svého života zakomponovat mírné změny a výsledek je vidět téměř ihned.

Jak se cítit pohodlně s novou prací bez zbytečného stresu. Nová práce: jak překonat strachy Jak se nervozit na novém pracovišti

Léto je na trhu práce tradičním „klidným“ obdobím. Na podzim ale přicházejí do nových týmů tisíce zaměstnanců: někdo získá své první zaměstnání a někdo změní společnost nebo obor činnosti.

„První tři měsíce práce na novém místě jsou ve skutečnosti pokračováním rozhovoru,“ říká Amanda Augustin, odborník na TheLadders, službu výběru profesionálů. ‚Od prvního dne musíš být v dobré kondici,‘ vysvětluje.

Po mnoha letech konzultací s odborníky na vysoké úrovni sdílí Amanda několik pozorování o tom, jak se zaměstnanci chovají na pracovišti, kteří následně zakořenili v týmu a dosáhli úspěchu.

1. Seznamte se

Nečekejte, až vás kolegové přijdou, aby vás poznali – převzměte iniciativu. Pozdravujte a povídejte si s novými lidmi při každé příležitosti: ve výtahu, v kuchyni, v kuřácké místnosti.

‚Spolupracovníci nemusí mít čas na dlouhé rozhovory s nováčkem,‘ říká Amanda. ‚Začněte s lidmi, kteří jsou vám nejblíže, s těmi, kteří s vámi pracují přímo.

‚ Kromě toho mají sami kolegové zájem o to, abyste se co nejrychleji přizpůsobili práci ve společnosti – vaše aktivita nakonec ovlivní celkový výsledek.

2. Spřátelit se s někým, kdo tu byl dlouho a může vám pomoci s radou

Zjistěte, kteří z vašich kolegů pracují pro společnost dostatečně dlouho, abyste si byli vědomi všech složitostí firemní politiky.

Najděte „veterána“, který se již naučil, které přístupy fungují a které ne, a požádejte je, aby vám pomohli zvyknout si na nové místo.

‚Každá společnost má svůj vlastní slang a‘ vnitřní vtipy ‚, příběhy ze života kolektivu, – říká Amanda Augustine. vlastnosti pravidel chování ‚.

Kromě toho budete potřebovat někoho, na koho se můžete obrátit s hloupými otázkami: kam získat tužku, kdo je zodpovědný za opravy počítače, když dorazí voda a sušenky. Je směšné chodit s manažerem s takovými problémy, ale je docela vhodné požádat kolegu o maličkosti.

3. Stanovte očekávání

„Pracujte v souladu s očekáváním vašich nadřízených,“ radí Amanda. Zkuste během pohovoru zjistit, jaké výsledky se od vaší práce očekávají a podle jakých kritérií budete hodnoceni. První 3 měsíce se nejlépe tráví prací na „splnění očekávání“.

Pokud jste ve vedoucí pozici, ujistěte se, že vaši noví podřízení jsou si vědomi vašich požadavků. První týden práce může určit směr a tón veškeré budoucí komunikace.

4. Zjistěte, kdo je ve vašem týmu

Věnujte pozornost tomu, jak na vás vaši spolupracovníci reagují. Je možné, že jste přijali místo, na které se zaměřil někdo ze zkušenějších zaměstnanců.

Takže se nemusíte okamžitě uvolnit, ale sledujte neverbální narážky a to, co se říká za vašimi zády.

Zároveň stojí za to pomáhat kolegům a chovat se obecně co nejpřátelštějším způsobem, aby nedošlo k rozhořčení a nedorozuměním alespoň v prvních měsících práce.

5. Pamatujte, kde je káva

Čistě každodenní záležitosti mohou zničit nejen rodinu, ale také vztahy v týmu. Nováček, byť roztomilý a profesionální, ale vždy přeskupující cukřenku ve společné kuchyni, je šíleně nepříjemný. Takže se pokuste vrátit věci zpět přesně tam, kde jste je dostali, naučte se své kancelářské návyky a zvykněte si na ně.

6. Žijte podle legendy

Nezáleží na tom, jak jste se najali, nebo co přesně jste řekli o svých talentech a schopnostech v rozhovoru. Je důležité, aby jste se během prvních několika týdnů co nejvíce podobali dojmu, který jste během pohovoru udělali.

Pokud jste se zaměřili na svou schopnost pracovat se sociálními sítěmi nebo analytickými talenty – vytvořte si firemní účet nebo začněte připravovat souhrnné zprávy o práci kanceláře. Je důležité, aby si tuto činnost všiml management.

Na začátku spolupráce budete přesto dostávat dostatek pozornosti – takže můžete ukázat, na čem pracujete. Připravte si kompletní seznam svých výzev a úspěchů.

Pokud to pro vás teď není užitečné, pak je docela vhodné pro budoucí recertifikaci nebo jako argument pro požadavek na zvýšení vaší mzdy.

7. Zeptejte se, zeptejte se, zeptejte se

Nejhorší, co udělat v prvním týdnu práce, je mlčet v rohu. Pokud plánujete vybudovat kariéru ve společnosti nebo změnit obvyklý průběh věcí v kanceláři, nejprve zjistěte, jak všechno ve skutečnosti funguje.

Kromě toho touha dozvědět se o obvyklém rytmu kancelářského života pomůže získat přízeň kolegů. Jak víte, není obvyklé chodit do zvláštního kláštera s vlastní chartou.

A máte šanci prokázat, že jste ochotni se učit a přizpůsobovat se ostatním – alespoň v maličkostech.

8. Organizujte svou práci

Budete muset absorbovat spoustu nových informací, i když jste přišli do zaměstnání, které jste dělali dlouho, ale v jiné společnosti. Uspořádejte si svůj pracovní den inteligentně a pohodlně, aby nevznikl chaos.

Přechod na novou práci je také skvělou výmluvou k rozvoji dobrých návyků a prolomení špatných návyků. Pokud jste chtěli začít používat plánovač času po dlouhou dobu, nemůžete myslet na lepší okamžik.

9. Ukažte se na veřejnosti

Zkuste se rozsvítit před maximálním počtem lidí. Čím dříve si budete pamatováni a rozpoznáni, tím rychleji si na vás v rámci týmu zvyknou. Ano, ne každý je spokojený s uvolněným chováním na novém místě. Ale jen bezplatná komunikace a nedostatek napětí jsou ukazatelem toho, že jste se v týmu stali „svými“.

Budete mít zájem:  Boloňská omáčka s trochou červeného vína

Ale prostě „obchodní tvář“ nestačí. Nebojte se mluvit o tématech, která považujete za kompetentní. Tím získáte titul odborníka v určitých oblastech. A pokud uděláte chybu, bude vám jako začátečníkům odpuštěno.

10. Spojte se s novými kolegy na sociálních sítích

Osm příznaků, že jste nadmíru vystresovaní. Máte potíže s pamětí i pletí

Stres je reakce organismu na mimořádně zátěžové situace. Odolnost vůči stresu je čistě individuální. Situace, které vy zvládáte v klidu a s přehledem, mohou být pro někoho jiného velice stresující. Stresory mohou být fyziologické (bolest, hlad, zima, teplo…), psychické (strach, úzkost, únava…) a sociální (hádky, úmrtí v rodině, rozvod a jiné).

Příznaky, které stres doprovází, mohou být různé, od výše zmíněných fyziologických symptomů, jako jsou bušení srdce, sevření na hrudi, svalové napětí v oblasti šíje a zad, svíravé bolesti břicha a bolesti hlavy přes emocionální, které zahrnují podrážděnost, nespavost, únavu či nesoustředěnost, po behaviorální. Mezi ně patří nechuť k práci a povinnostem nebo třeba sklon k požívání povzbuzujících a návykových látek.

Podle psycholožky a terapeutky Lucie Mucalové je krátkodobý stres normálním a přirozeným jevem v životě. Problém nastává, když je stres dlouhodobý a nabývá chronické podoby.

„Stres postihuje nejen psychiku, ale také tělo. Každá stresová situace (krátkodobá, dlouhodobá) ovlivňuje náš metabolismus a tělesné pochody. A tělo funguje jako pomyslná elektrárna, která neustále vyrábí energii. Samozřejmě, elektrárna důsledkem nadměrného stresu přestává fungovat. Vše, co normálně zvládá, začíná být problémem.

Při chronickém stresu se začínají dostavovat bolesti hlavy, které přecházejí v migrény, přidává se pocit stálé suchosti v hrdle, zvýšená nervozita, různé vyrážky a loupavost kůže, roztržitost, tedy chybování ve všem, co dříve bylo samozřejmostí. Je to jako jízda autem bez oleje.

Co by se asi stalo? Může se zadřít motor, stejně tak je to s tělem, protože působením stresu není schopno fungovat obvyklým způsobem,“ vysvětlila terapeutka Mucalová.

Někdy se stresorů sejde více najednou, stres se stává součástí každodenního života a začíná být téměř nesnesitelný. Existuje celá řada příznaků, které napovídají, že stres nezvládáte a nemáte ho pod kontrolou. Prozradíme vám, kdy zpozornět a začít své stresory řešit dříve, než bude pozdě.

Skřípáte zuby

Bruxismus neboli skřípání a cvakání zuby, při kterém dochází k mechanickému opotřebovávání zubů, se projevuje většinou ve spánku. Podle studie financované Intramural Research Program of the NIH a the National Institute on Aging skřípání zubů přímo souvisí s emoční stabilitou a stresem.

Odborníci z prestižní americké kliniky Mayo sice přiznávají, že problém skřípání zubů ještě není zcela objasněný, ale rovněž ho spojují s faktory, jako jsou emoční stres, úzkost, hněv, frustrace nebo vysoce soutěživá povaha. Zároveň upozorňují, že v konečném důsledku bruxismus může být zhoubou nejen pro zuby, ale i pro čelisti.

Pokud spíte sami, nebo vás váš partner neupozorní, že v noci skřípete zuby, možná si toho ani nevšimnete. U některých jedinců se však mohou rozvinout komplikace, které na tento problém upozorní, když jste vzhůru. Mezi ně patří přetrvávající bolesti hlavy, uší a čelisti. Lidé, kteří v noci skřípou zuby, často také zatínají zuby během dne.

Dělá vám problém naučit se něco nového

Většina z nás to zažila. Snažíte se vstřebat nové informace, ale prostě se nedokážete soustředit. Může to být akutní stresovou situací, která vám nedovolí přemýšlet nad něčím jiným. Pokud vás však stres sužuje dlouhodobě, může ovlivňovat vaši schopnost učit se a pamatovat si nové věci.

Výzkumníci z UC Irvine School of Medicine zkoumali, co se děje v mozku při krátkodobém stresovém zatížení (stres, který trvá jen několik hodin). Zjistili, že akutní stres uvolní hormon zvaný kortikotropin, který zasahuje do procesu učení.

Dlouhodobý stres má rovněž negativní účinky na mozek, i když nám znesnadňuje učení jiným způsobem než stres akutní.

Ve studii vědců z Arizona State University se ukázalo, že hipokampus (oblast mozku, která hraje velkou v naší schopnosti učit se novým věcem) je zvláště citlivý na přítomnost látek, které organismus uvolňuje v reakci na stresové situace. Glukokortikoidy se uvolňují jako zásadní součást reakce „bojuj nebo uteč“.

Nicméně bylo prokázáno, že dlouhodobý chronický stres a opakované uvolňování těchto hormonů ohrožuje strukturu hipokampu a tím znesnadňuje schopnost učení.

I když se vědci domnívají, že tytéž struktury jsou obnovitelné, dlouhodobě vylučované stresové hormony mohou restrukturalizovat mozek na velmi dlouhou dobu a ovlivňovat po celé měsíce či dokonce roky.

„Na učení se nových věcí potřebujeme energii, životní sílu. Ovšem tělo bez energie se nic nového není schopno učit, protože vše nové je opět zátěž,“ dodala terapeutka Mucalová. Podle ní může při dlouhodobém stresu docházet k nervovým selháním, spánkovým poruchám, nechutenství. Pokud bude tento stav ignorován, přejde ve stav velmi vleklý a nebezpečný.

Máte sluchové a verbální halucinace

Pokud uslyšíte hrozivý zvuk podobný výbuchu, výstřelu či hromu, může vás to bezpochyby dost vyděsit. Syndrom explodující hlavy (exploding head syndrome, dále jen EHS) se naštěstí nevyskytuje příliš často. Možná proto se dodnes neví, co jej vlastně způsobuje a není léčitelný.

I když se nejedná o život ohrožující, bolestivý ani nijak nebezpečný problém, může být velmi nepříjemný a komplikovat pacientovi život. EHS se obvykle objeví těsně před usnutím a častěji ohrožuje ženy než muže ve věku nad 50 let.

I když stále není zcela jasné, proč se u některých lidí EHS vyskytuje, vědci ho spojují s vysokou úrovní stresu.

Nadměrný stres a úzkosti mohou také způsobit verbální halucinace, neboli cizí hlasy ve vaší hlavě, které vám mohou sdělovat celou řadu věcí. Tyto hlasy nejčastěji mluví o největších stresorech pacienta.

Spojitost mezi verbálními halucinacemi a dlouhodobým nadměrným stresem potvrdila studie výzkumníků z University of Vienna a University of Dunham.

Podle této studie verbální halucinace narůstají v období zvýšeného stresu a úzkosti a samotné halucinace ještě zvyšují pocity stresu, deprese a úzkosti.

Vaše alergie se projevují silněji

Pokud trpíte nějakou formou alergie, nejspíš už rozpoznáte varovné signály blížící se alergické reakce i její sílu.

Podle studie provedené na Ohio State University může být alergická reakce, která je silnější než obvykle, způsobena zvýšenou hladinou stresu.

Vědci zjistili, že u lidí s vysokou mírou stresu byly počáteční alergické reakce horší než obvykle a navíc tyto reakce přetrvávaly déle a byly hůře snesitelné než alergie, které se vyskytly za běžných okolností.

Vědci se ve své studii zaměřili na dobrovolníky, kteří trpěli různými alergiemi, a pak porovnávali odpovědi organismu na alergeny v období nízkého stresu a v době, kdy pacienti zažívali větší míru stresu.

Dobrovolníci, kteří podstoupili testy a byli více vystresovaní, měli dvakrát horší reakci než jedinci, které stres netrápil.

Skupina osob s vysokými hladinami stresu navíc trpěla alergickou reakcí po dobu několika dní, zatímco „klidná“ skupina se vyléčila rychleji.

Nejspíš už z vlastní zkušenosti víte, jaký vliv stres může mít na stravovací návyky. Podle odborníků z Harvard Medical School krátkodobý stres vypne chuť k jídlu v důsledku uvolňování hormonu zvaného kortikotropin. Ten spolu s uvolněním adrenalinu odstartuje reakci „bojuj nebo uteč“ a odstraní stranou všechno, co mu stojí v cestě včetně chutě k jídlu.

Obvykle reakce na stres zmizí spolu s odstraněním stresoru. V případě, že stresor neodchází, reaguje tělo jinak a uvolňuje hormon kortizol. Namísto potlačování každého nutkání, které není považované za životně důležité pro bezprostřední přežití, kortizol zvyšuje motivaci. To bohužel zvyšuje i chuť k jídlu a čím vyšší jsou hladiny kortizolu, tím motivovanější jste.

Při dlouhodobém stresu se navíc projevuje tendence vybírat si určité druhy potravin, které jsou obvykle bohaté na tuky a cukry.

Budete mít zájem:  Šťáva z červené řepy a její účinky na zdraví

Podle odborníků z Harvardu tyto potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru poskytují dočasnou úlevu od nejhorších pocitů způsobených stresem.

Dlouhodobý stres vás tak nutí hledat úlevu v potravinách a to přispívá k přibývání na váze – zejména v kombinaci s dalšími účinky stresu jako nezájem o cvičení, nespavost a sklon k pití alkoholu.

V roce 2007 britská studie také ukázala, že tendence ve stresu více jíst a přibývat na váze je velmi individuální, protože lidé, kteří produkují více kortizolu, mají větší pravděpodobnost zajídat stres.

S tím souhlasí i terapeutka Lucie Mucalová. „Často říkám svým klientům, kteří se trápí s váhou, že každé kilo navíc má příběh. Tělo se jen brání, a aby se nezhroutilo, tvoří si z kilogramů určitou hradbu proti okolnímu světu. Vše je v hlavě, a pokud nezačneme se stresem pracovat, opravdu nás může likvidovat na všech frontách,“ míní psycholožka Mucalová.

Jste trochu nešikovní

Určitá nemotornost z momentálního rozrušení může být i roztomilá, ale pokud se vám drobné nešikovnosti jako vylití kávy nebo rozbití hrnku dějí častěji než obvykle, může to ukazovat na přemíru stresu. Doktor Charles B. Swanik z University of Delaware uvedl, že za roztržitostí stojí dva faktory. Jedním z nich je, že jste v daném okamžiku rozptýlení, a druhým je dlouhodobý stres.

Podle Swanika je ve stresu téměř nemožné soustředit se na to, co se děje kolem vás, jelikož jediné, čím se dokážete naplno zabývat, je váš současný stresor. Nadměrný stres může dokonce způsobit přechodnou ztrátu periferního vidění a také může lehce změnit způsob, jakým fungují svaly.

Stres jde ruku v ruce s nervozitou, a pokud jste nervózní, pak váš mozek nemusí dostat reakce, jaké očekával, když se třeba ruka natáhne pro šálek kávy.

Mozek totiž dává instrukce na základě normálního klidového stavu, ale když svaly napíná stres, budete trpět nešikovností a tělo začne vysílat smíšené signály.

Nemotornost může být dokonce vrozená. V roce 2015 vědci z University of Notre Dame Australia zveřejnili výsledky studie, která se zaměřila na neohrabanost 2 900 dětí ve věku 10 až 17 let. Ze studie vyplývá, že děti narozené matkám, které zažívaly stresující životní události, byly více neohrabané než ostatní děti.

Rozvíjí se vám kožní problémy

Co se týče spojitosti mezi pokožkou a psychikou, vědci mají před sebou ještě velice dlouhou cestu. Existuje dokonce celý obor, který se touto problematikou zabývá a nazývá se psychodermatologie.

Podle expertů z Harvard Medical School a bostonské Beth Israel Deaconess Medical Center se za mnohými kožními problémy skrývá psychologická příčina.

Pro kožní problémy, které se zhoršují stresem a dalšími emocemi, se používá termín psychofyziologické kožní problémy.

Podle doktora Marka Mummerta z University of North Texas Health Science Center hormony a látky uvolňované při stresu mohou ovlivňovat pokožku mnoha různými způsoby. Pokud se například potýkáte s velmi stresující situací, bude se vaše případné fyzické zranění a poškození kůže hojit pomaleji než obvykle.

Kůže vysoce vystresovaných jedinců může citlivěji reagovat na podněty, jako je teplá a studená voda. Stres by také mohl zhoršovat problémy, jako jsou lupénka, akné, různé vyrážky a ekzém. Vypadávání vlasů a onemocnění pokožky zvané alopecie bývají také spojovány s vysoce zátěžovým obdobím v životě, zejména u lidí, kteří se snaží vypořádat s rozvraty v rodinných vztazích.

Pokud trpíte chronicky suchou pokožkou a váš život je jeden velký stres, může to být tím, že stresové hormony negativně ovlivňují přirozenou rovnováhu vlhkosti pleti. Známkou vysoké úrovně stresu může být i abnormální svědění pokožky.

Máte více nočních můr než příjemných snů

Představa, že ošklivé sny a přetrvávající noční můry jsou odrazem stresu ve vašem bdělém životě, může znít trochu jako klišé, ale podle odborníků je toto tvrzení pravdivé.

Podle American Academy of Sleep Medicine pouze něco mezi dvěma a osmi procenty dospělých trpí nočními můrami a ukázalo se, že většina z těchto nočních můr jsou určitým způsobem rozšířené myšlenky, kterými se zabýváte v bdělém stavu.

Kdysi bylo zažívání traumatických událostí v nočních můrách považováno za určité emocionální uvolnění pro mozek. Nové studie však navrhují, že pravda je někde jinde. Vědci ve svých výzkumech zjistili, že lidé, kteří zažívali pravidelné noční můry, častěji trpěli úzkostí přes den.

Podle klinického psychologa Michaela Nadorffa úzkostní a vystresovaní lidé se častěji probudí v polovině špatného snu, čímž si ho upevní ve své paměti, zatímco ostatní lidé se nemusí probudit a mohou jednoduše na stresující sny zapomenout.

Proti stresu pomohou dechová cvičení a vyvážená strava

Boj s chronickým stresem je běh na dlouhou trať. Psycholožka Lucie Mucalová hlavně doporučuje přestat hledat důvody, proč nemáme čas na odpočinek.

„V životě máme čas na vše, co je pro nás důležité. A pracovat se sebou, se svým klidem a umět vypnout je základní důležitou dovedností člověka.

Pokud to budeme ignorovat, tělo a psychika nás nehezkým způsobem zastaví. Nadávat na dnešní svět nemá význam. Jediné, co můžeme, je změnit náš přístup k tomu všemu.

Buď se staneme loutkami dnešní doby, nebo si i v těžkostech uděláme prostor pro sebe. Vše máme ve svých rukách.“

V boji proti stresu psycholožka Mucalová dále radí trénovat stav uvědomění, kterého dosáhneme pomocí hlubokého vědomého dechu. Dech je podle ní ten nejcennější nástroj proti stresu, který máme, ale mnohdy ho neumíme ani používat, prostě dech je automatický.

„Doporučuji uvolňovací techniky, dechová cvičení, meditace, masáže a zde bych poukázala na tzv. biodynamické masáže. Abychom svůj organismus nepřivedli do stavu totálního vyčerpání až zkolabování, je třeba mít přesně vyhrazen čas na práci a na odpočinek.

Ani stres ani chronická únava svou podstatou nejsou vlastně nemoci, žádná standardní léčba neexistuje.

Pokud nezměníme svůj životní styl, nenaučíme se odpočívat, stále nás stres bude dobíhat,“ varuje psycholožka Mucalová a podotýká, že důležité je pravidelně jíst a věnovat pozornost složení stravy, která musí být bohatá a pestrá, dodávat vitaminy i dostatek bílkovin, nutné minimum tuků a přiměřenou dávku sacharidů.

„Pamatujte, že se nejde zavděčit všem. Neomlouvejte se zbytečně, neobviňujte se. Když se vám něco nepodaří, nepropadejte panice. Nic se neděje, chybu napravíte, nezveličujte ji.

Snažte se naplnit život kladnými emocemi a srdečnými a přátelskými vztahy. Dělejte si pravidelný pořádek nejen doma, ale také ve svém životě.

Když už vás stres zcela pohltil, určitě vyhledejte pomoc odborníka, psychoterapeuta nebo psychologa,“ dodala terapeutka Lucie Mucalová.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *