Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

Tomu jak zlepšit zdraví jater se v ajurvédské a čínské medicíně věnovali léčitelé po tisíce let. V čínské medicíně se říká, že lékař, který ví jak harmonizovat játra, ví, jak vyléčit stovky nemocí.

 Udělejte si chvilku na přečtení nového článku z cyklu CESTA KE ZDRAVÍ, ve které vám každý týden představíme, jak funguje naše tělo a co dělat proto, abychom posílili naše zdraví.

Minulý týden jsme probírali mozek a tento týden připadla řada na játra, které jsou v našem těle nepostradatelný úžasný orgán, který nás zbavuje všeho zlého a ještě se umí jako jediný orgán sám uzdravit.

Játra jsou hlavní orgán detoxikace organismu

Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem a během minuty v nich proteče až dva litry krve. Váží cca 1,4 kg a jsou uložené vpravo horní části břicha pod bránicí. Jsou zodpovědné za filtrování toxinů z krevního oběhu a zabraňují jejich usazování v tkáních.

Představte si játra jako motor ve vysavači, když se ucpe příliš mnoho nečistotami, pak přestane vysavač dobře vysávat, tedy fungovat.

Podobně jako, když jsou vaše játra zaneseny příliš mnoho toxiny, začnete být unaveni, imunitní systém nebude pracovat správně, zhorší se kvalita pokožky a začnete mít problémy s trávením, tedy začnete špatně fungovat jako celek.

Žijeme v hektické době plné stresu a toxinů. Jen málo z nás může tvrdit, že nepřijde do styku se znečištěným ovzduším, pesticidy, xenoestrogeny, těžkými kovy. Toxiny jsou obsažené v předmětech naší denní spotřeby (kosmetika, drogerie) i v jídle.

Pokud se nesnažíme minimalizovat expozici toxinů na denní bázi a nesnažíme se žít alespoň trochu zdravým životním stylem (pohyb, zdravá strava, minimalizace stresu), pak se může stát, že játra nebudou zvládat svojí detoxikační úlohu a toxiny se začnou usazovat v těle.

Nutno podotknout, že hromadění toxinů (xenoestrogenů) v těle souvisí také s estrogenovou dominancí.

Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

Kromě detoxikace organismu játra vykonávají další klíčové úlohy:

  • Jsou hlavním orgánem metabolismu neboli látkové přeměny. Látková přeměna je soubor enzymových reakcí, při nichž dochází k přeměně látek a energií v buňkách. Rozdělujeme na anabolismus (výstavbový proces) a katabolismus (rozkladový proces).
  • Hrají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin.
  • Produkují žluč, čímž pomáhají trávení.
  • Produkují některé hormony a některé hormony likvidují (inzulin, steroidní hormony).
  • Jsou zásobním orgánem glykogenu, železa, některých vitamínů a minerálů.
  • Jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy.

Játra mají jako jediný orgán neuvěřitelnou schopnost regenerace vlastní tkáně.

Játra se dokáží sami regenerovat (dorůst) i v tak extrémních případech jako, když zbyde jen 25% tkáně. Z toho vyplývá, že játra vám toho hodně odpustí, ale i tak byste si je měli raději hýčkat 🙂

Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

Úloha jater v detoxikaci organismu

Jak už jsem psal, jednou z hlavních rolí jater je detoxikace organismu. Všechny látky příjímané nebo produkované tělem (vedlejší produkty metabolismu) se nakonec filtrují skrze játra. Existují 2 fáze detoxikace. Fáze I a II.

Fáze I

Ve fázi I jsou odbourávány chemikálie, jako jsou drogy, hormony, pesticidy a všelijaké další toxiny do méně škodlivých toxinů.

Během tohoto procesu jsou produkovány volné radikály, které by mohly ve větším množství poškodit i jaterní buňky.

Živiny, které podporují fázi I jsou vitamíny ze skupiny B, kyselina listová, glutathion a další antioxidanty (např. vitamín C, zinek, hořčík, molybden, bioflavinoidy).

Fáze II

Ve fázi II jsou odstraňovány nežádoucí látky (toxiny: např: nikotin, kofein, pesticidy, sulfáty, epoxidy, benzoáty) z těla ven a to ve vodě rozpustných látkách, které mohou být snadno vyloučeny žlučí nebo močí.

Mezi živiny, které podporují tuto fázi patří glutathion, n-acetyl-l-cystein, silymarin, kurkumin, SAMe, glycin, molybden, methionin, TMG, DMG, nebo vitamín E a B6. Při tomto procesu jaterní buňky spolu s dalšími látkami (cystein, glycin, síra) mění toxiny na méně toxické látky.

A i při tomto procesu vznikají volné radikály, které mohou poškodit jaterní buňky.

Ve fázi II jsou velice důležití glutathion a SAMe.

Glutathion je jeden z nejsilnějších antioxidantů, který se ve vysokých koncentracích vyskutuje v játrech a skládá se z aminokyselin cysteinu, glutaminu a glycinu. A pomáhá nejen jaterním buňkám před účinky volných radikálů. Tento enzym chrání buňky před toxiny je zásadní pro zdraví imunitní systém a funkci jater.

SAMe podporuje játra skrze metylaci a produkci glutathionu. Je pro tělo hlavním zdrojem methylu a podílí se na mnoha biochemických reakcích v játrech, včetně detoxikace a produkce antioxidantů. Navíc snižuje množství tuku v játrech, které je jednou z hlavních příčin jeho poškození.

Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

Jak zlepšit funkci jater

1. Vyhněte se nadměrnému užívání alkoholu, léků a drog

Hlavním orgánem odbourávání alkoholu jsou játra. Ty musí po jedné pijatice pracovat přesčas, aby dostaly vše zpátky do rovnováhy. Alkohol můžete, ale s rozumem. Např. 2 dcl červeného vína každý večer. Stejně tak játra zatěžují časté užívání drog či léků.

2. Soustřeďte se na konzumaci protizánětlivých potravin organického původu (bio)

Vaše strava rozhoduje o tom, jak budou pracovat vaše játra. Protože játra štěpí tuky, přeměňují bílkoviny, sacharidy a zbavují se přebytečných látek z krve.

Pro správnou funkci jater je nezbytná nízká hladina cukru s nízkým obsahem toxinů. Vhodnými jsou tedy potraviny s vyšším obsahem vlákniny.

Dle některých studií může vysoké množství antioxidantů a vlákniny dokonce zvrátit poškození nebo onemocnění jater [1].

Zkrátka konzumujte opravdové potraviny nejlépe z bio produkce (maso, ovoce, zelenina), nikoliv průmyslově zpracované potraviny. Bio původ je jeden z mála způsobu jak snížit hladinu pesticidů v těle. Čím méně toxinů v těle bude, tím lépe budou játra pracovat a tím zdravější budou. Podstata zdravého stravování neleží v kvantitě, nýbrž v kvalitě.

Mezi protizánětlivé potraviny podporující funkci jater patří:

  • Hořká zelenina: Hořkost je obvykle známkou toho, že jsou v potravě přítomny prospěšné enzymy, které vyživují játra a stimulují trávení (produkci žluči). Hořké potraviny mají dostatek minerálů a snižují obsah těžkých kovů v krvi. Mezi hořké potraviny patří: pampeliška, kopřiva, rukola, čekanka nebo třeba některé druhy okurek.
  • Probiotické potraviny: Potraviny, které podporují zdraví a pestrost mikrobiomu. Patří sem kefír, kombucha, kimchi nebo jiná fermentovaná zelenina (zavařené okurky, kysané zelí).
  • Listová zelenina: Je nabitá protizánětlivými a antioxidačními látkami. Může zvyšovat hladinu glutathionu, což je jeden z nejsilnějších antioxidantů, který má silné tlumící účinky proti vzniku volných radikálů.
  • Brukvovitá zelenina: Zvyšuje hladinu draslíku a obsahuje indoly, což jsou sloučeniny známé svým protirakovinovým účinkem. Zároveň pomáhají v boji proti estrogenové dominanci. Brukvovitá zelenina (brokolice, květák, atd.) totiž dokáže zvýšit produkci glukosinátů, které pomáhají detoxikovat játra a zvyšují schopnost jater odbourávat z krve karcinogenní látky a těžké kovy. Mezi takové látky patří například indole-3-carbinol, který je zkoumán pro své antikarcinogenní, antioxidační, antiaterogenní a antiestrogenní účinky [2, 3, 4].
  • Zelené rostliny (chlorella, spirulina): Prostřednictvím chlorofylu pomáhají zbavovat se těla toxických látek jako dioxiny přes játra a stimulují produkci antioxidantu superoxid dismutázy.
  • Bylinky (kurkuma, zázvor, koriandr, petržel, oregano): Stimulují produkci glutathionu a působí protizánětlivě. Kurkumin obsažený v kurkumě má širokospektrální použití a jedním z nich je i účinek proti hromadění toxinů v organismu.

Mezi nejhorší potraviny pro zdraví jater můžeme zařadit:

  • Příliš mnoho alkoholu nebo kofeinu.
  • Průmyslově zpracované potraviny obsahující rafinované rostlinné oleje, cukry, umělé barviva a sladidla.
  • Ovoce a zelenina obsahující pesticidy většinou nepocházející z ekologické produkce.
  • Průmyslově zpracované uzeniny obsahující dusičnany.
  • Smažená jídla.

3. Doplňky stravy pro podporu jater

Uvedu vám malý výčet látek a bylin, které mají pozitivní vliv na zdraví jater a odstraňování toxinů z těla.

  • Ostropestřec mariánský a v něm látka zvaná silymarin, která zabraňuje vyčerpání glutathionu v játrech a podporuje zdraví jater.
  • Glutathion je vůbec jeden z nejsilnějších antioxidantů v našem těle, který je produkován játry a bojuje s volnými radikály. Glutathion také pomáhá zbavovat se tělo xenobiotik (cizorodé látky), účastní se se syntézy a opravování nukleových kyselin, odstraňuje toxiny a karcinogeny, podporuje správnou funkci imunitního systému, chrání buňky před oxidativním stresem. Jeho nedostatek je spojený s rychlejším stárnutím, diabetem, skvrnami na pokožce, diabeze a neurodegenerativními onemocněními.
  • N-Acetyl-L-Cystein je prekurzorem jednoho z nejsilnějších antioxidantů glutathionu, který se tvoří v játrech. Účinná látka proti volným radikálům. Je vhodné suplementovat i v případech.
  • Indole-3-Carbinol nebo DIM jsou látky, které jsou zkoumány pro své širokospektrální antioxidační, antikarcinogenní a antiestrogenní účinky. Pomáhá játrům z těla vylučovat karcinogenní látky a těžké kovy.
  • Kurkumin, který má širokospektrální použití a jedním z nich je i účinek proti hromadění toxinů v organismu.
  • Za další zajímavé doplňky stravy, které kombinují sílu bylin a antioxidantů stojí zmínit: SAMe, Liver Refresh, Methionin, Liv.52, DIM, TMG, DMG.

Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

4. Snižte stresovou zátěž

Každé stresové vypětí má drtivý dopad na váš endokrinní, reprodukční, trávicí a imunitní systém.

Výzkumy ukazují, že změny na ose hypothalamus – hypofýza – nadledvinky způsobené stresem podporují zánětlivou reakci a způsobují poškození jater a mohou přispívat k onemocnění jater [5].

Špatná funkce jater může být spojena s brain fog (mozková mlha), závratí, bolestmi hlavy, křečemi, problémy s menstruací nebo trávením.

5. Cvičte a hýbejte se

Poslední studie ukazují, že cvičení a pohyb snižují zánět a oxidační stres u onemocnění jater souvisejících s obezitou. Pohyb rozproudí srdce a to pumpuje více krve do jater, kde je očišťovaná od nežádoucích látek a zároveň vyživuje játra [6]. 

Budete mít zájem:  Léky Na Nervy Bez Předpisu?

Mezi další rady, jak si udržovat játra v kondici je vyhýbat se nebezpečným chemikáliím (např. při malování nebo domácím úklidu), provozovat bezpečný sex (vyhnout se přenosným infekcím ohrožující nejen játra), oplachovat ovoce a zeleninu důkladně od pesticidů a v neposlední řadě pít dostatek vody.

Závěr

Klíč ke zdravým a funkčním játrům vede přes zdravý životní styl oproštěný od toxinů, holdování alkoholu, ale i kouření nebo drogám. Játra mají navíc jednu úžasnou funkci a to, že se umí sami regenerovat (uzdravit). Takže na změnu životního stylu není nikdy pozdě. Čím dřív začnete, tím zdravější budete 🙂

Jiří Votava

Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály 

Antioxidanty a volné radikály

S volnými radikály, ačkoliv si to neuvědomuje, se setkává každý z nás každý den. Vlivu radikálů jsme vystaveni již od rána, kdy vyjdeme z domu na ulici, kde se nachází smog, potkáme kuřáka, v práci nestíháme a podléháme stresu, otevřeme okno a vidíme tovární komíny… Volné radikály jsou součástí našeho organismu a mohou působit jak škodlivě tak prospěšně.

Vysvětlení pojmů

Radikál: v chemii označuje vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více volných elektronů.

Zdroje volných radikálů, se kterými se setkáme v běžném životě: Dusitany, chlór, těžké kovy, železo a měď, zejména v určitých sloučeninách a kombinacích, herbicidy, pesticidy, i jinak cenné polynenasycené tuky, tuky přepálené a vlivem tepla, světla a času za přístupu vzduchu oxidované (žluklé).Příklady sloučenin: superoxidový (hydroxidový) radikál, hydroxylový radikál, peroxylový radikál, alkoxylový radikál, peroxid vodíku, kyselina chlorná.

Antioxidant (AO): látka, jejíž molekuly  omezují aktivitu volných  radikálů – snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Konzumovány působí pozitivně na zdraví organismu, ve kterém působí podobně. Další antioxidanty se vyskytují (nejčastěji ve formě enzymů) v organismu.

Vznik radikálů a působení v organismu

Volné radikály jsou látky, které se v těle tvoří při látkové přeměně, při obraně před bakteriemi a při expozici ultrafialovým nebo ionizačním zářením.

Nemoci, kouření či nadměrné vystavení vlivům znečištěného životního prostředí přispívají k intenzivnější tvorbě volných radikálů. Aktivní sportovec navíc daleko intenzivněji než pasivní absorbuje radikály z exogenního prostředí.

Některé volné radikály jsou běžnou součástí zdravého metabolizmu – chrání ho, některé se objevují nebo se jejich množství zvyšuje v průběhu nemoci, psychické a fyzické zátěže.

Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

AO v našem těle a sport

Kdykoli cvičíme, vytvářejí se milióny superoxidových, hydroxylových volných radikálů a hydroperoxid. Poškození, které tyto sloučeniny napáchají, je hlavní příčinou vleklé svalové bolesti a slabosti, kterou cítíme pár dní po těžkém cvičení. Jejich hladina stoupá úměrně se spotřebou kyslíku.

Tělo se proti oxidaci brání třemi hlavními endogenními antioxidanty: kataláza neutralizuje peroxid vodíku, SOD (superoxid dismutáza) ničí superoxidové radikály a glutathion peroxidáza detoxikuje peroxidy.

Katalázu a SOD formou potravinových doplňků vůbec nemůžeme přijmout, protože je zničí náš trávicí systém a i kdyby molekula SOD přežila trávicí proces, je příliš velká, aby prošla buněčnými membránami.

Jedním z hlavních endogenních antioxidantů, jejichž hladinu můžeme ovlivnit perorálně, je glutathion. Bez přiměřených zásob glutathionu nemůžeme předcházet poškození svalů ani si zachovat intenzitu tréninku.

Glutathion jako dobrý ochránce svalů je produkován v lidském těle. (Teplota svalů se při zátěži zvyšuje, uvádí se až na 45 oC, což též vede ke zvýšené tvorbě volných radikálů). Je dokázáno, že zvýšený příjem cysteinu zvýší i hladinu glutathionu v těle.

Jeho hladina s věkem rychle klesá (bere se jako index lidského stárnutí).

Spolu s glutathionem působí jako ochrana těla celá řada antioxidantů nacházejících se v potravě a v různých doplňcích stravy. Jedná se o vitamíny C, E, selen a koenzym Q10, flavonoidy, beta- karoteny, jedná se o tzv. nízkomolekulární AO.

Důsledky působení radikálů

Převaha volných radikálů nad antioxidační ochranou vede k tzv. oxidačnímu stresu lokálnímu nebo celkovému. Dochází k poškození lipidů a lipidových membrán lipoperoxidací, poškození bílkovin, nukleových kyselin aj.

, Dochází k poškození buněčných membrán, mitochondríi a sarkoplazmatu, lipoperoxidace, poškozuje se tekutost membrány, změny průchodů iontovými kanálky mohou vést až k smrti buňky.

Do buněk proniká vápník, dochází k nekontrolovatelné elastolýze, stoupá buněčná permeabilita (propustnost), ze svalových buněk se více uvolňují např. kreatinkináza, pyruvátkináza, laktátdehydrogenáza, myoglobin aj. Vznik prostaglandinů, př.

PGE2 – důležitý regulátor přeměny svalových bílkovin, ale i látky působící zánětlivou reakci a tromboxanů, které podporují srážení krve a působí vazokonstrikci. Tím zpomalují svalovou regeneraci po výkonu.

Dlouhodobé poškozování buněk podporuje vznik aterosklerózy, diabetu, nádorového bujení, řady neurodegenerativních onemocnění,(Alzheimerova, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza) aj.

Zdroje AO v potravinách

  • Vit. E- tokoferolPetržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály
  • ořechy, slunečnicová semena, sojové a kukuřičné výhonky použití v  konzervaci rostlinných olejů, margarinů a výrobků z kakaa a čokolády.
  • Vit. C- kyselina askorbová
  • Citrusy, ananas, rybíz , čípky, meruňky, borůvky
  • Vitamin C a jeho různé soli (E300-E302) se přidávají jako ochrana nealkoholických nápojů, džemů, kondenzovaného mléka a párků,
  • Flavonoidy Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály
  • zelený a černý čaj, petržel, pórek, brokolice, grapefruit, cibule, jablka, olivový olej, citrusové  plody, sója, maliny, jahody, červené hrozny
  • Q10
  • Kukuřice, špenát, brokolice, mořské plody

Závěr

Suplementace antioxidanty má ve sportu stoupající význam jak pro samotný výkon, tak ve fázi regenerace. Doplňky s AO ovšem uvítáme i při stresovém zaměstnání, psychické a fyzické únavě.

Pozn:

Londýn: Pokud je ve vaší ložnici snížená aktivita, doplňte „sexuální“ vitamíny a AO: vit. A, vit. E. Pokud máte problémy s dosáhnutím  orgasmu, přidejte vit. C.:-)Petržel a zdraví – podporuje imunitu a chrání tělo před volnými radikály

Vitamín C – skvělá podpora imunity

Jak funguje imunita

Imunita je stav těla, kdy je imunní vůči nemoci. Jde o ochranu před infekčními chorobami vyvolanou imunitní odpovědí. Zahrnuje schopnost těla rozlišovat cizí materiál od sebe a neutralizovat, eliminovat nebo metabolizovat to, co je cizí.

A jak to je v praxi? Když cizí látka vstoupí do těla, spustí se složité chemické a mechanické činnosti. Tyto procesy chrání buňky i tkáně těla. Imunitní funkci musíme pravidelně posilovat vitamíny a třeba i pravidelným pohybem.

Vitamín C je pro imunitu zásadní

Naše imunitní zdraví ovlivňuje hned několika způsoby:

  • Podporuje celistvost kůže a sliznic, urychluje imunitní reakci těla a bílých krvinek.
  • Jeho antioxidační aktivita může snížit zánět, což může pomoct zlepšit imunitní funkci.
  • Chrání buňky před volnými radikály, posiluje tělo vyčerpané stresem.
  • Ovlivňuje vstřebávání železa a snižuje únavu.

Je také významný i při tvorbě kolagenu, který má vliv na funkci cév, kostí, chrupavek, dásní a zubů. Jak vidíte, vitamín C je prospěšný v několika oblastech a důležitou roli hraje nejen při posílení imunity proti virům. Vedle vitamínu C je pro podporu imunity také vitamín D. 

Co když nám céčko chybí?

Nedostatek vitaminu C je spojovaný s četností a délkou nachlazení spolu s poruchami imunitního systému. Nachlazení sice nejsou obvykle sama o sobě nebezpečná, ale mohou vést k zápalu plic a dalším onemocněním dýchacích cest, zejména u stárnoucích nebo obézních jedinců.

Významným spouštěčem snižování hladiny vitaminu C je také stres a obezita. Postižené osoby jsou náchylné k infekci právě v době, kdy je nutná silnější imunitní podpora.

Kolik vitamínu C potřebujeme? 

Denní doporučená dávka vitaminu C je 80 mg. Kojící ženy potřebují dalších 30 mg a lidé, kteří kouří nebo trpí obezitou, dalších 35 mg denně. Nižší hladinu vitaminu C v krevním oběhu a imunitních buňkách mají také senioři. Tyto stavy mohou vést ke zhoršení imunitní funkce.

Lidské tělo si bohužel neumí vitamin C samo vytvořit. Tím pádem je to na nás, musíme si ho doplnit prostřednictvím jídla nebo doplňkem stravy.  

Vitamín C v potravinách 

Přirozeným zdrojem vitaminu C je čerstvé ovoce a zelenina. Mezi zásadní přirozené zdroje paradoxně nepatří citrusy, jak se často traduje. Zato vitamin C najdete v zajímavém množství v šípku, černém rybízu nebo paprice. Dále v petrželi, pažitce, paprice, bramborách, brokolici, růžičkové kapustě, květáku, jahodách nebo v kiwi.

Ale pozor, vitamin C je rozpustný ve vodě a také je citlivý na teplo. Jeho obsah se snižuje při vaření, sušení, ale také pouhým ohřátím v mikrovlnné troubě.

Jak jinak céčko doplnit

Není nad přirozené potraviny, to je bezpochyb. Ale třeba je nemáte dost často nebo zrovna nepatříte mezi milovníky ovoce a zeleniny. Pak je tu další možnost a to jsou doplňky stravy. Jen je potřeba si vybírat. Vstřebatelnost vitaminu C podaného perorálně má svoje hranice a taky může podráždit žaludek. Dobrá zpráva je, že se jím nedá předávkovat – nadbytečné množství tělo vyloučí.

Mezi nejúčinnější podání vitamínu C patří infuze nebo lipozomální forma vitamínu C. Ten se postupně z lipozomu v organismu uvolňuje a distribuuje do cílových tkání např. imunitního, pohybového a nervového systému.

Co znamená lipozmální forma a proč je efektivnější? 

Možná si říkáte, jak se lipozomální a „klasické“ céčko (včetně toho vyrobeného z přírodních zdrojů) liší. Jde o to, že většina vitamínu C se do střev ani nedostane, protože je ještě předtím natrávena žaludečními šťávami. Tím pádem se nám přes střevní stěny do krevního oběhu dostane jen minimální množství vitamínu.

Vitamín C v lipozomální podobě je obalený v liposomech, konkrétně fosfolipidech. Ty ho chrání před vlivem žaludečních šťáv a navíc se díky jejich schopnosti velmi rychle dostane do krevního řečiště, kde vykoná svou práci.

Budete mít zájem:  Jak přestat kouřit?

Při podávání lipozomální formy vitaminu C se uvádí 93% někdy až 98% vstřebatelnost vitamínu C.

Vyzkoušejte lipozomální vitamín C s moringou

Naše novinka Lipo C Moringa forte obsahuje unikátní spojení přírodního vitamínu C s liposomálním vstřebáváním a moringy olejodárné. Ta podpoří jeho vstřebatelnost do těla a navíc upravuje metabolismus a snižuje hladinu krevního cukru.

Jedna kapsle obsahuje 211% doporučené denní dávky vitamínu C.

Katalog | To nejlepší z přírody pro Vaše zdraví, vitalitu a krásu!

  • Multivitaminové cucací tablety především pro děti s lahodnou grepovou příchutí a výtažkem z aceroly.

    Pro doplnění základních vitamínů B-komplexu se širokou škálou účinků na celý organizmus, vitamínu A pro podporu zraku a imunity, vitamínu D a K2 pro zdravé kosti, vitamínu E pro ochranu buněk před oxidativním stresem a vitamínu C, který přispívá ke správné funkci imunitního systému:

    • Podporuje imunitu! (vitamíny A, C, D, B6, B9, B12)
    • Chrání buňky před volnými radikály! (vitamíny B2, C, E)
    • Je důležitý pro zdravé kosti (vitamíny D, K2, C), kůži (vitamín A, H, B3, B2), zuby a svaly! (vitamín D)
    • Přispívá k dobrému zraku! (vitamíny A, B2)
    • Zvyšuje odolnost proti únavě a vyčerpání! (vitamíny C, B2, B3, B5, B6, B9, B12)
    • Je důležitý pro správnou funkci srdce (vitamín B1) a nervového systému! (vitamíny C, H, B1, B2, B3, B6, B12)  

    Doporučená denní dávka:  1 – 2 tablety Balení: 20 tablet Běžná cena: 209 Kč

    • má nedostatek vitamínů
    • nerad polyká prášky
    • potřebuje podpořit imunitu
    • je často unavený
    • chce průběžně pečovat o své zdraví
    • potřebuje podpořit svaly, kosti, zuby, kůži
    • vykonává duševně nebo fyzicky namáhavou činnost
  • Vitamín A – je vitamín rozpustný v tucích. Mezi jeho nejbohatší zdroje patří játra, rybí tuk, mrkev, špenát, kapusta, zelí, meloun, dýně, meruňky a vaječný žloutek. Vitamín A podporuje správnou funkci zraku a imunitního systému, přispívá k udržení dobrého stavu sliznic a pokožky.

    Vitamín B1 (thiamin) – je vitamín rozpustný ve vodě, který je nezbytné průběžně přijímat v potravě (v lidském těle se neukládá a jeho zásoba vydrží jen 4-10 dní). Mezi jeho nejbohatší zdroje patří droždí, ořechy, med, maso a neloupané obiloviny. Je důležitý pro normální energetický metabolizmus, psychickou pohodu, správnou funkci srdce a nervového systému.

    Vitamín B2 – je rozpustný ve vodě a v těle se neukládá. Člověk není schopný tento vitamín syntetizovat a musí ho přijímat v potravě.

    Vitamín B2 je nezbytný pro správné fungování metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin i pro základní buněčný metabolismus, ovlivňuje proces tvorby a přeměny energie v organismu.

    Blahodárně působí na pokožku a sliznice, přispívá ke správné funkci nervové soustavy a zraku, také ke snížení míry únavy a vyčerpání. Napomáhá k ochraně buněk před volnými radikály.

    Vitamín B3 – často nazývaný také niacin, nikotinamid, nebo vitamín PP, je ve vodě rozpustný vitamín, který se v těle neukládá a jeho syntéza v organismu je omezená (tělo ho umí získat například z tryptofanu), a proto je nutný jeho příjem v potravě.

    K bohatým zdrojům vitamínu B3 patří pivovarské kvasnice, játra, tuňák, libové maso, slunečnice, fazole a hrách, nezanedbatelné množství je též v mléce, vejcích a mrkvi. Vitamín B3 je významnou součástí koenzymů, které se podílejí na energetickém metabolismu.

    Je potřebný pro správnou funkci nervové soustavy a normální psychickou činnost, pro dobrý stav kůže a sliznic, pomáhá při únavě a vyčerpání. Vyšší potřeba vitamínu B3 je při zvýšené námaze, kouření, ve stáří, těhotenství a kojení.

    Vitamín B5 (kyselina pantotenová) – je ve vodě rozpustný vitamín přítomný ve všech tělesných tkáních. Ve větší míře se vyskytuje zejména v mase a vnitřnostech, luštěninách a celozrnném pečivu.

    Je součástí velmi důležitého koenzymu A, který je nezbytný pro metabolizmus cukrů a tuků. Je důležitý pro normální energetický metabolizmus, podporuje duševní výkonnost, pomáhá při únavě a vyčerpání.

    Vitamín B6 (pyridoxin) – je ve vodě rozpustný vitamín, který se vyskytuje především v kvasnicích, játrech, rybách, drůbeži a vejcích. Je obsažen také v bramborách, hnědé rýži, ořechách, sojových bobech, luštěninách, celozrnných obilovinách a listovém salátě.

    Vitamín B6 přispívá k normální tvorbě červených krvinek a normálnímu metabolismu homocysteinu, který patří mezi faktory, jež mohou mít příznivý vliv na srdce a oběhovou soustavu. Je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy, podporuje psychickou činnost a regulaci hormonální aktivity.

    Přispívá ke správné funkci imunitního systému a ke snížení míry únavy a vyčerpání.

    Vitamín B9 (kyselina listová) – patří do skupiny vitamínu B. Jejím nejbohatším zdrojem je listová zelenina, ale také játra, libové maso a kvasnice. Vařením se zničí až 95% kyseliny listové, proto je ideální listovou zeleninu konzumovat v syrovém stavu.

    Kyselina listová přispívá k normální psychické činnosti, má velký význam pro tvorbu krve. Nezastupitelnou úlohu má v procesu dělení buněk, tj. i pro správný růst a vývoj plodu, proto jsou v těhotenství doporučovány zvýšené dávky kyseliny listové.

    Přispívá také k normální funkci imunitního systému i ke snížení míry únavy a vyčerpání.

    Vitamín B12 (kobalamin) – je ve vodě rozpustný vitamín, který si člověk nedokáže vytvořit a je závislý na jeho příjmu z potravy. Hlavním zdrojem jsou maso, mléko, vejce a sýry.

    Neexistuje žádný dostatečně vydatný rostlinný zdroj, a proto největší nebezpečí nedostatku vitamínu B12 hrozí vegetariánům a zejména veganům.

    Je důležitý především pro imunitu, krvetvorbu, dělení buněk a odolnost proti únavě, nezbytný pro správnou funkci nervové soustavy a psychickou pohodu.

    Vitamín C – je nezbytný pro život a zdraví, protože plní v lidském organismu řadu funkcí – má antioxidační účinky (chrání buňky před volnými radikály), stimuluje nervový systém a imunitu, snižuje únavu a vyčerpání.

    Je významný pro syntézu aminokyselin a kolagenu, který je součástí pojivových tkání. Je důležitý pro pevnost cévních stěn a jeho dostatečný příjem podporuje správnou funkci cévního systému. Podporuje vstřebání železa, vývoj kostí, zubů, dásní, kůže, cév a chrupavek, podporuje růst a tvorbu bílých krvinek.

    Na rozdíl od většiny zvířat, si člověk nedokáže vitamín C vytvořit sám, ale musí ho přijímat v potravě. Nejbohatším zdrojem jsou šípky, černý rybíz, kivi, brokolice, červený rybíz, papája, pomeranč, citron a květák.

    Je velmi citlivý na teplotu, při tepelném zpracování dochází ke znehodnocení více než poloviny obsahu vitamínu C, proto se doporučuje konzumovat zeleninu a ovoce v syrovém stavu.

    Vitamín D – je vitamín rozpustný v tucích, který se tvoří v kůži působením slunečního záření, je také obsažený v houbách, kakau, kvasnicích, rajčatech, rybím tuku, mléku, játrech a vaječném žloutku.

    Podílí se na procesu dělení buněk, účastní se resorbce (zpětného získání) vápníku a fosforu ze střeva – má významný vliv na vstřebání a využití vápníku i fosforu a podporu kostí a zubů.

    Příznivě působí na imunitní systém a svalové funkce.

    Vitamín E – je v tucích rozpustný vitamín, který slouží jako důležitý antioxidant – chrání buňky před poškozením volnými radikály a tím zpomaluje jejich stárnutí. Jeho nejvydatnějšími zdroji jsou máslo, mléko, maso savců, olej z pšeničných klíčků, burské oříšky, soja a salát.

    Vitamín H – je často označován jako biotin, vitamín B7 či vitamín krásy. Všechny zvolené názvy mají své opodstatnění. Název biotin byl odvozený od toho, že je součástí mnoha živých buněk.

    Označení vitamín H odkazuje na to, že je důležitou součástí koenzymů nezbytných pro metabolismus tuků, sacharidů a bílkovin. A název vitamín krásy byl zvolen proto, že udržuje zdravou kůži a vlasy, příznivě působí na nervový systém a psychický stav člověka.

    Biotin je ve vodě rozpustný vitamín, který se řadí k tzv. vitagenům – látkám, které slouží organismu jako zdroj energie a stavebního materiálu.

    Má velký význam pro získávání energie na buněčné úrovni, slouží k látkové výměně tuků a bílkovin, podílí se na metabolismu téměř všech buněk v našem těle.

    Vitamín K – je vitamín rozpustný v tucích nezbytný pro udržení zdravých kostí (ovlivňuje využití vápníku v těle a jeho zabudování do kostí), má významný vliv na krevní srážlivost. Vitamín K se vyskytuje se ve dvou přirozených formách – K1 a K2.

    Vitamín K1 (fylochinon) má význam zejména pro srážlivost krve, vitamín K2 (menachinon) pro metabolizmus a mineralizaci kostí.

    V evropské stravě je obvykle zastoupený mnohem více vitamín K1 (jeho zdroji jsou hlavně kapusta, brokolice, špenát, petržel, zelí, rajčata, šípky a mrkev) než vitamín K2, který se vyskytuje zejména ve fermentovaných potravinách (hlavně japonské národní jídlo natto), ve velmi malém množství ho lze najít také ve žloutcích, sýrech a mase.

    Účinné látky v 1 tabletě:

    Vitamin A 400,00 µg 50% DRHP
    Vitamin B1 0,55 mg 50% DRHP
    Vitamin B2 0,70 mg 50% DRHP
    Vitamin B3 8,00 mg 50% DRHP
    Vitamin B5 3,00 mg 50% DRHP
    Vitamin B6 0,70 mg 50% DRHP
    Vitamin B9 100,00 μg 50% DRHP
    Vitamin B12 1,25 μg 50% DRHP
    Vitamin C 80,00 mg 100% DRHP
    Vitamin D 2,50 μg 50% DRHP
    Vitamin E 6,00 mg 50% DRHP
    Vitamin H 25,00 μg 50% DRHP
    Vitamin K2 37,50 µg 50% DRHP
    Extrakt z aceroly 20 mg
    *DRHP – denní referenční hodnota příjmu; – není stanovena

    Doporučená denní dávka:  1 – 2 tablety

    Doporučená denní dávka:  1 – 2 tablety Balení: 20 tablet Běžná cena: 209 Kč Uvedení do oběhu: Notifikace na Ministerstvu zemědělství ze dne 7.12.2020

    Detail přípravku:

  • Názory zákazníků se připravují.

    Doporučená denní dávka:  1 – 2 tablety Balení: 20 tablet Běžná cena: 209 Kč

  • Volné radikály a antioxidanty: Co je třeba vědět, Energy (cz)

    Pojďme si nejdříve vysvětlit základní pojmy a procesy:

    Co jsou volné radikály a jak vznikají

    Volné radikály jsou v podstatě atomy či skupiny atomů s nepárovým počtem elektronů, tedy s jedním elektronem navíc. To je činí vysoce nestabilní a reaktivní. Takovéto atomy se rychle navazují na další, kterým berou po jednom elektronu, a tak i je přeměňují na volné radikály. To spouští řetězovou reakci.

    Volné radikály se tvoří jako vedlejší produkt látkové výměny, když se působením kyslíku rozdělí molekuly, které obsahovaly slabá spojení atomů a jejich elektrony se tak začnou snažit vázat na ostatní.

    Vzniklé radikály bývají velmi nestabilní a agresivní a tím, že vytrhávají elektrony z ostatních atomů či molekul, poškozují buňky našeho organismu.

    Tvorba volných radikálů je tedy primárně způsobena kyslíkem – prvkem, který nutně potřebujeme pro život. Produkci volných radikálů se tedy nedá úplně zabránit.

    Ne všechny volné radikály jsou ale „zlé“. Některé tělo samo používá pro boj s mikroby a patogeny.

    Co zapříčiňuje vznik volných radikálů

    Tvorba volných radikálů se v našem těle děje běžně v přirozeném procesu. Existují ale vlivy, které dokáží produkci volných radikálů několikanásobně zvýšit, a na které už tělo samo nestačí. Jsou jimi:

    • Cigaretový kouř
    • Znečištění životního prostředí
    • Radiace
    • Drogy a alkohol
    • Pesticidy
    • Průmyslová rozpouštědla
    • Ozón

    Často se dočtete, že i cvičení způsobuje vznik volných radikálů. Ano, je to pravda, ale jedná se o normální proces v lidském těle, na který tělo reaguje samo zvýšenou tvorbou vlastních antioxidantů. U vnějších škodlivých vlivů to tak bohužel nefunguje.

    Co volné radikály způsobují

    Volné radikály poškozují či ničí buňky, což vede ke vzniku různých nemocí. Volnými radikály jsou ohrožené všechny buňky, které ke svým procesům potřebují kyslík.

    Nejhorší volné radikály jsou schopné v jádrech a membránách buněk zničit molekuly nukleových kyselin, proteinů, sacharidů a lipidů.

    Volné radikály atakují tyto důležité makromolekuly, což vede k narušení rovnováhy.

    Mutace a ničení buněk pak vyústí v srdeční choroby, různé typy rakoviny, či předčasné stárnutí. Přemíra volných radikálů také přispívá ke zhoršení zánětlivých stavů a přitížení, pokud zrovna organismus bojuje s infekcí.

    Tělo má svůj vlastní obranný mechanismus proti tvorbě a šíření volných radikálů – antioxidanty.

    Tělo si s volnými radikály dokáže poradit, ale potřebuje vaši pomoc.

    Role antioxidantů

    Antioxidanty jsou molekuly, které se spárují s volnými radikály a zastaví tak nebezpečnou řetězovou reakci. V podstatě „darují“ jeden svůj elektron radikálu, čímž zastaví jeho ničivé tažení.

    Antioxidanty jsou výjimečné svou schopností stability i bez jednoho elektronu. Tedy tím, že se podělí o jeden svůj elektron s volným radikálem, se zároveň samy nepromění ve volný radikál.

    Naše tělo se umí samo bránit volným radikálům, především díky tvorbě enzymů s antioxidačními účinky. Jejich počet však není neomezený. Zejména pokud jsme vystaveni škodlivým faktorům, potřebujeme získat zvýšenou dávku antioxidantů ze stravy.

    Hlavní antioxidanty, mezi něž patří např. vitamín C a E, beta karoten a selen, si už tělo vyrobit neumí. Je tedy nutné je dodat v jídle.

    Vitamín E – nejběžnější antioxidant, vůbec nejefektivnější v přerušení řetězové reakce volných radikálů

    Vitamín C – nejúčinnější při boji s volnými radikály způsobenými kouřením či znečištěním. Současně se podílí na recyklaci vitaminu E jako antioxidantu

    Oxidační stres

    Poslední termín, který je vhodné znát. K oxidačnímu stresu dochází, když nastane nerovnováha mezi produkcí volných radikálů a schopností těla vyrovnat jejich škodlivé účinky neutralizací antioxidanty.

    Jak si zajistit přísun antioxidantů

    Nejlepší cestou, jak si zajistit dostatečný přísun antioxidantů, je vyvážená strava, která obsahuje dostatek ovoce a zeleniny. Vitamíny a doplňky stravy se příliš nedoporučují, jen když není jiné volby. Jejich účinek je totiž podstatně slabší.

    Konzumací superpotravin, které jsou jen přirozeně vysušené a neprošly chemickými procesy, si také zajistíme zvýšený přísun antioxidantů. Z našich superpotravin mají nejsilnější antioxidační účinky Spirulina, Chlorella a Acai:

    Spirulina

    Spirulina je jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů beta karotenu, významného antioxidantu. Beta karoten se v našem organismu přeměňuje na vitamin A. Beta karoten má příznivé účinky na imunitu, zrak, kůži, tvorbu kostí a zubů.

    Chlorella

    Chlorella má sice o něco méně silné antioxidační účinky než Spirulina, i tak je ale stále významným zdrojem antioxidantů. V menším množství také obsahuje beta karoten, dále také vitamíny C a E.

    Acai

    Acai obsahuje širokou škálu všech nejdůležitějších antioxidantů, jako např. vitamín C, E a A. Dle stupnice antioxidační kapacity ORAC má Acai nejvyšší obsah antioxidantů ze všech druhů ovoce.

    Nejlepší přísun antioxidantů si zajistíte konzumací ovoce a zeleniny.

    Pojďme si to vše ještě shrnout. Volné radikály se v našem těle tvoří přirozenými procesy i působením vnějších škodlivých vlivů.

    Pro zachování rovnováhy organismu potřebuje tělo vyprodukovat antioxidanty, které volné radikály zneškodní. Některé enzymatické antioxidanty si tělo vyrobí samo, další ale musíme dodat ze stravy.

    Když počet volných radikálů převýší počet dostupných antioxidantů, dostaví se oxidační stres a dochází k poškození a ničení buněk.

    Zdroje: [1] [2] [3] [4] [5] [6]

    Zpátky ke kořenům!

    Zvlášť v období, kdy jste rozlítaní na všechny světové strany a nevíte, kam dřív skočit, potřebujete pevný kontakt se zemí. Vezměte si na pomoc kořeny, které vás vrátí na zem. Je to náhoda nebo důmyslnost přírody, že právě na podzim má největší moc zelenina, která roste a dozrává v zemi? My jsme přesvědčeni, že je to to druhé.

    Kořenová zelenina, kam patří především mrkev, celer, petržel a řepa – to je typická tuzemská zelenina, kterou jsme zvyklí jíst a máme ji doslova v naší genetické výbavě. Propadněte kouzlu kořenů, ony vám to vrátí – obsahují totiž spoustu vitamínů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek.

    Tak třeba MRKEV – oranžová, slaďoučká a nacpaná betakarotenem (který dostal jméno právě po karotce, že). Z vitamínů obsahuje skoro kompletní abecedu (A, B, C, D, E, K) a další písmenka přidávají stopové prvky – sodík, vápník, hořčík, jód, draslík, fosfor, železo, měď, zinek, mangan a selen.

    A jak mrkev pomáhá našemu tělu? Mimo jiné zvyšuje odolnost organismu, chrání tělo před volnými radikály, posiluje srdce a cévy, zlepšuje zrak, urychluje hojení ran, udržuje hezkou pokožku a pleť, pomáhá při zácpě, ale i průjmu, stará se o kvalitní vlasy a nehty, prospívá těhotným ženám a zvyšuje mužskou plodnost.

    Další nespornou výhodou mrkve je, že z ní v kuchyni uděláte kompletně celé menu – od studeného předkrmu, přes polévku, přílohu k hlavnímu jídlu až po dezert.

    Recept na Mrkvový krém najdete zde.

    S mrkví si užijete za málo peněz spoustu muziky. Koukněte sem!

    „Dej si PETRŽEL,abys dlouho vydržel!“

    Petržel obsahuje jedinečnou kombinaci látek, které z ní dělají superfood. Třikrát víc vitamínu C než pomeranč. Kdo z vás to má? Dále chlorofyly, které čistí krev a přispívají k tvorbě nových červených krvinek. Kyselina listová působí protizánětlivě a snižuje množství hlenů. A v neposlední řadě zlepšuje kulturu naší střevní mikroflóry, čímž pomáhá proti nadýmání.

    Recept na Tabouleh najdete zde.

    S CELEREM, kterému babičky v některých částech naší země neřeknou jinak než cerel, to mají citlivější jedinci složitější. Pod číslem 9 ho najdete na seznamu alergenů. Ale ti, kterým celer nevadí, ho opět mohou konzumovat na 1000 a 1 způsob.

    Syrový, vyvařený v polévce, v salátu, marinovaný, smažený, pečený… Fantazii se meze nekladou. Celer obsahuje velké množství éterických olejů, které mohou za jeho vůni a navíc působí antibakteriálně.

    Tahle zelenina zlepšuje imunitu organismu, posiluje mozek, snižuje hladinu špatného cholesterolu a čistí krev.

    Zde najdete recept na Celerový krém s chilli olejem.

    ČERVENÁ ŘEPA – to je kapitola sama pro sebe. O červené řepě by se měly psát pohádky pro děti, romány pro dospělé a měl by se jí postavit pomník – třeba v Červené Řečici.

    Řepa je opravdovou studnicí zdraví, protože svou širokou škálou vitamínů a minerálních látek umí nakopnout i silně demineralizovaný tělesný systém.

    Betakaroten a další vitamínová béčka, vitamín E, z prvků draslík, vápník, hořčík, křemík, měď, ale také lithium (pst, neříkejte to nikomu z vlády), rubidium a… ano, samozřejmě nesmíme zapomenout na železo.

    A čím řepa přispívá našemu blahobytu? Díky křemíku působí blahodárně na vlasy, nehty, pleť a kůži. Díky železu podporuje tvorbu červených krvinek. Pektin se stará o snížení cholesterolu a podporuje peristaltiku střeva.

    Barvivo betain podporuje produkci žaludeční šťávy a působí protirakovinně.

    Červená řepa dále pomáhá při revmatických poruchách, detoxikuje, snižuje vysoký krevní tlak, přispívá k celkové regeneraci organismu a… jo, taky podporuje plodnost.

    Recept na Řepný burger najdete zde.

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector