Pětina porodů je císařem, ženy nechtějí rodit přirozeně

57A_trendy_mala04_R21_2009_n.jpg • Autor: Respekt

Ještě před 20 lety byl porod císařským řezem brán jako vážná komplikace a týkal se nanejvýš jedné ženy ze třinácti. Loni to byla jedna z pěti, v některých nemocnicích jedna ze čtyř rodiček. Přestanou snad ženy přirozeně rodit?

57A_trendy_mala04_R21_2009_s.jpg • Autor: Respekt Jak bude vypadat porod budoucnosti? Žena si v diáři zaškrtne předem určený den po 38. týdnu těhotenství, dostaví se přesně ve stanovený čas, samozřejmě v pracovní době. Na sále již bude personál připravený k operaci. Půjde to rychle, do 20 minut je po všem. Dítě je na světě, rána v podbřišku úhledně zašitá, aby ji nebylo vidět ani v bikinách. A na řadu hned může jít další rodička. Do oběda se narodí čtyři nebo pět dětí a pro dnešek je po práci. Vše je dokonale jednoduché oproti normálnímu porodu, který může vypuknout klidně i v noci nebo ve svátek, může trvat mezi dvěma a 20 hodinami a navíc se může každou chvíli nějak zkomplikovat.

Tohle je samozřejmě sci-fi, realita ale je, že počet císařských řezů (jinak též sekcí) prudce roste: v Česku tak rodí 20 procent žen, přičemž ještě v roce 1990 to bylo 7,7 procenta. V USA je to dokonce 30 procent žen, v Itálii 37 procent.

Ano, je to rychlé, praktické, předvídatelné. Jedna věc je však přece jen divná: dítě neprojde na svět „porodními cestami“, které jsou pro tento účel stvořeny. Namísto toho se cesta dělá za pomoci skalpelu proříznutím břišní stěny a dělohy.

Je to v pořádku? Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje tento trend za negativní a doporučuje, aby procento císařských řezů nepřesáhlo 15 procent porodů (z evropských zemí to splňuje jenom Nizozemsko se 14 procenty, u nás jsme tuhle hodnotu překročili rokem 2000, a jak říkají lékaři, už se k ní nikdy nevrátíme). Také někteří porodníci varují před tímto obcházením přirozeného stavu věcí a nazývají to „epidemií císařských řezů“. Jiní gynekologové ale vycházejí z toho, že bezpečnost obou způsobů je srovnatelná, to jest vysoká, a že tedy není důvod v tom vidět problém.

Císař standard „Na internetu se to pořád řeší, jestli přirozeně, nebo císařem,“ říká Dagmar Půžová v jihlavské porodnici a v postýlkách vedle ní leží čerstvá miminka Eliška a Dominik. Na svět přišla před 18 hodinami císařským řezem.

Pokud jsou v děloze dva plody, lékaři dnes k sekci přistupují celkem běžně. „Kamarádky mi taky říkaly, že císařský řez je lepší, že to nebolí,“ vypráví Dagmar Půžová. „Já jsem spíš strašpytel, chtěla jsem se vyhnout několikahodinovým bolestem a mít to co nejdřív za sebou,“ říká.

Na prohlídku do porodnice přišla rozhodnutá rodit za pomoci skalpelu. Primář gynekologicko-porodnického oddělení Aleš Roztočil jí to vymlouval: je přece zdravá, oba plody jsou ve správné poloze, je jí třiadvacet, takže na zdejší poměry velmi mladá, jedno dítě už porodila. Začal tedy přirozený porod.

Jeho postup se ale po určité době zastavil a lékaři nakonec stejně zvolili operaci. „A bylo to za 25 minut,“ říká paní Půžová.

V Jihlavě mají kolem 22 procent císařských řezů ročně, jsou tedy nad republikovým průměrem. Tomuto řešení se příliš nebrání a mají s ním dostatek zkušeností. Používají epidurální anestezii, takže paní Půžová nespala v narkóze a mohla se s dvojčaty hned přivítat.

Po operaci je neumístili na jednotku intenzivní péče, jak je obvyklé, ale na pokoj, kde mohla mít děti u sebe. Teď, necelý den po operaci, je sice trochu pobledlá, ale prochází se po pokoji a zrovna se jí povedlo miminka poprvé nakojit.

Takže je všechno vlastně v pořádku.

Jenže zase taková samozřejmost to není: „Císařský řez je velká břišní operace. Vždycky když vstupujete do břišní dutiny, je tu riziko komplikací,“ říká Tomáš Peterka, primář gynekologicko-porodnické kliniky v Thomayerově nemocnici v Praze.

V Česku zemře v souvislosti s porodem každý rok asi deset žen (což je relativně hodně, v jiných evropských zemích je to méně), přičemž většina z úmrtí je po císařském řezu. Komplikace zahrnují hlavně krvácení do břišní dutiny a embolie. Nemusí ale jít zrovna o život.

Při řezu se někdy poškodí i jiné orgány, při hojení je riziko zánětů a srůstů.

Velký problém je jizva na děloze: tkáň kolem jizvy už není tak pevná, takže je vždycky obava, že může znovu prasknout. Proto také lékaři rozmlouvají ženám po císařském řezu přirozený porod, což zase vede k dalšímu zvýšení počtu sekcí. Při třetím císařském řezu se v Česku ženám doporučuje sterilizace.

Co se týče dítěte, uvádí se, že císařský řez je pro dítě bezpečný. Je zde vlastně jenom jedna námitka: plánované sekce se většinou provádějí těsně před termínem přirozeného porodu. Tou dobou ale nemusí být plíce dítěte ještě zcela zralé, a tak po vyjmutí z dělohy nezačne dýchat.

Nastupuje pak plácání po zadečku a štípání do ušních boltců, nejrůznější techniky, aby se dech urychleně „nastartoval“. Pokud se to nepovede dost rychle, nastává akutní dechová tíseň. Nedostatek kyslíku v mozku pak může vést k jeho poškození.

Některé studie také říkají, že u dětí porozených císařským řezem je větší riziko astmatu či cukrovky, to jsou však jen dílčí poznatky.

57A_trendy_R21_2009_s.jpg • Autor: Respekt Samozřejmě, těžký fyziologický porod je pro dítě mnohem větší trauma. Metodika císařského řezu, zručnost operatérů, anestezie, to vše se pořád zlepšuje. „Vše je dnes už na špičkové úrovni,“ říká primář Roztočil z Jihlavy. Pro porodníky je to jednodušší, pro ženu méně bolestivé, rodí tak Angelina Jolie i Bára Basiková. Z porodu císařským řezem se postupně stává standardní záležitost.

Medicínské pokrytectví „Jak vidíte, i bez přirozeného procesu, krásným císařským porodem, naplánovaným porodem se může dítě narodit. A ještě ke všemu jsme spěchali, protože táta na to měl dvě hodiny, takže to bylo zorganizovaný.

Žádnej z dětí nebyl zmuchlanej, neměl utrženou hlavu kleštěma,“ říká tatínek a pyšně ukazuje na kameru dva ukázkové blonďaté andílky, kteří si hrají na zahrádce nové vily. Manželé Březinovi vystupují v novém filmu Porodní plán, který bude poprvé k vidění tento týden v rámci akce Týden respektu k porodu. Několik žen se zpovídá ze zkušeností s porodem.

Paní Březinová si zvolila císařský řez, její muž to přes známost domluvil, dokonce včetně dvoudenního epidurálního umrtvení, aby se bolest nedostavila ani po porodu.

Žen, jako je paní Březinová, je pořád víc a přicházejí za lékařem s přáním porodit v dohodnutém termínu císařským řezem. „U nás je to tak pětkrát šestkrát za rok,“ říká Aleš Roztočil na otázku, jak často mu to rodičky navrhují.

„Většinou žena dobře sociálně postavená, podnikatelka nebo manželka podnikatele, která chce, aby všechno proběhlo co nejrychleji a bez komplikací,“ dodává Aleš Roztočil. Protože to je spíš druh městské ženy, v Praze a Brně se s takovými žádostmi setkávají nejčastěji.

Také maminky si na internetu doporučují, kde všude jim „udělají císaře“: stačí se domluvit s porodníkem, zpravidla mu „něco“ dát (prý mezi pěti a dvaceti tisíci) a nechat ho, ať vymyslí nějaký zdravotní důvod. Bez udání důvodu totiž nesmí císařský řez provést.

V názoru na tohle opatření se lékaři značně různí. „Zavedením možnosti císařského řezu na přání či přesněji z psychologické indikace by se zamezilo medicínskému pokrytectví a podvodu,“ myslí si Aleš Roztočil. Jiní porodníci jsou proti.

Primář gynekologicko-porodnického oddělení Daniel Driák z Fakultní nemocnice Na Bulovce říká: „Sám toho zastáncem nejsem.

Na kom bude odpovědnost za medicínsky nezdůvodněné operační řešení porodu? Kdyby se něco stalo, bude to vina lékaře, nebo matky?“ táže se.

Podobně se debatuje i v rámci mezinárodních porodnických organizací a jde přitom o mnohem více, než jen o říznutí do břicha.

A sice: Je správné, aby medicína zasahovala do zdravého těla způsobem odporujícím přirozeným procesům? A dále: Císařský řez je dvakrát až třikrát dražší než fyziologický porod (podle výpočtu VZP 25 tisíc ku 9 tisícům Kč).

Je tedy etické poskytovat zdravým ženám tuto dražší péči? Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) je proti volitelnému císařskému řezu právě z uvedených důvodů. Organizace amerických porodníků (ACOG) se zase přiklání k názoru, že to jsou rovnocenné možnosti a žena si může vybrat.

A je tu ještě jeden důvod, proč porodníci ochotně řežou. Stížnosti a soudní spory kvůli průběhu porodu jsou stále častější.

Zrovna v březnu dostali podmíněné tresty dva lékaři z Mostu za to, že včas neprovedli císařský řez. Dítě se narodilo přidušené a za několik dní zemřelo. „Sáhnout k sekci, to je často obrana proti průšvihům.

Když porodník provedl císařský řez, udělal maximum,“ uvažuje doktor Peterka.

Ukradený zážitek Zatím byla ale pořád řeč jen o tělu. Je přitom jasné, že porod je také velký psychologický zlom, pro ženu silný, skoro extatický zážitek, pro dítě první krok do života. A tudíž hodně záleží i na tom, jak ho oba prožijí.

Dítě si na své zážitky z porodu nepamatuje, což ale neznamená, že by ho později neovlivňovaly. Jen se zatím málo ví jak.

Několikahodinový boj dítěte, které se hlavičkou napřed dere na svět, může mít svůj význam, to připouští většina dětských lékařů i porodníků.

Další věc je prožitek ženy. V souvislosti s císařským řezem se někdy mluví o „ukradeném porodu“, žena vlastně není u toho, když její dítě vstupuje do světa. Zvlášť v porodnicích, kde se uplatňuje celková anestezie a kde jsou matky automaticky po operaci převedeny na JIP.

„Dlouho jsem nemohla přijít na to, co je mi tak líto,“ uvažuje Bibiana Hubálková z Frenštátu pod Radhoštěm. Vzpomínka na porod první dcery císařským řezem ji vždycky rozlítostnila. Bylo to přitom nejrozumnější řešení, dítě bylo v děloze v poloze koncem pánevním, lidově „nožičkami ven“.

Takových případů je asi pět procent a dřív je zkušený porodník zvládl vyprostit. Dnes to ale lékaři většinou nechtějí riskovat a automaticky volí císařský řez. „Fik mik a už to bylo. Já jsem ležela rozřezaná na stole a plačící holčičku někam odnášeli. Měla jsem ji u sebe až za dva dny,“ říká paní Hubálková.

Druhá dcera byla v děloze pěkně správně „podélně hlavičkou“, a ona mohla tudíž rodit normálně. „Trvalo to 15 hodin, ale prošly jsme tu cestu spolu a došly až do konce,“ porovnává. Nastala velká úleva a štěstí. Holčičku jí pak přiložili na břicho. „Byl to krásný zážitek, plný něhy a dojetí,“ říká paní Hubálková.

Helena Máslová je lékařka, zaměřuje se ale na psychosomatické problémy. Chodí za ní ženy, které trpí poruchami plodnosti i traumaty z porodu. Podle ní to souvisí. „Ženy ztratily schopnost pudového chování, protože jsou celý život vedeny k tomu, aby ho potlačily a chovaly se racionálně.

Jenže při porodu je třeba zapojit právě neracionální stránku, a to je pro mnoho žen skoro nemožné.“ Je to důsledek technizace porodnictví, která probíhá už od šedesátých let. „Dnešní matky se narodily v době, kdy vrcholila odosobněná péče o novorozence. Dítě bylo odděleno od matky, propagovala se umělá výživa.

“ Právě proto, že se jim do podvědomí neuložil zážitek přirozeného porodu a kojení, rodí dnešní ženy tak špatně.

Je to radikální názor, nelze ho vědecky dokázat a porodníci to neberou moc vážně. Spíš se k němu přiklánějí propagátorky přirozených porodů. Těch je ale mezi ženami jen malá menšina.

Většina rodiček ochotně souhlasí, když jim lékař nabídne rychlou a bezbolestnou operaci. „Podle mě vaginální porod evolučně vymizí.

Odhaduji, že až za deset let půjdu do důchodu, bude se císařským řezem dělat třeba i polovina porodů,“ myslí si Aleš Roztočil.

PROČ SE ŘEŽE Důvodů, pro které se přistupuje k císařskému řezu, je stále víc. Tradičně se využíval při překážkách v porodních cestách, pokud dítě bylo příliš velké a pánev ženy moc úzká a v několika dalších přesně stanovených případech.

V posledních letech se aplikuje také při poloze plodu koncem pánevním a často i u jiných odchylek od obvyklé polohy. Císařským řezem se rodí velké děti, je-li plod nad 4 kg, je to už důvod indikovat sekci.

K císařskému řezu se přistupovalo vždycky, když dítě začalo trpět nedostatkem kyslíku. Paradoxně současné citlivé přístroje někdy varují, i když nebezpečí zatím nehrozí. V takovém případě se často řeže spíš pro jistotu.

Mnoho porodníků doporučuje císařský řez i z negynekologických důvodů: může to být velmi špatný zrak (tlačení může v některých případech oko poškodit), v případě obezity, při vyšším věku rodičky nebo pokud má žena z porodu nepřekonatelný strach.

18.–24.5. PROBÍHÁ TÝDEN RESPEKTU K PORODU (WWW.RESPEKTKPORODU.CZ)

Proč některé z žen upřednostňují porod dobrovolným císařským řezem před klasickým porodem?

Proč některé ženy upřednostňují císařský řez před klasickým vaginálním porodem? Protože si bohužel myslí, že si tak budou moci záležitosti spojené s mateřstvím lépe naplánovat a také nebudou muset čekat na samotné příznaky přirozeného oporodu.

Zároveň v  z nich převládá pocit, že si mohou celou mateřskou dovolenou lépe zorganizovat a zajistit potřebnou péči a pomoc při prvních dnech po narození miminka.

Jiné maminky se domnívají, že císařský řez by jim mohl minimalizovat bolest či případné komplikace, jako je nastřihnutí hráze a následné problémy s inkontinencí či sexuální disfunkce spojené s vaginálním porodem.

Naštěstí požadavky na dobrovolný císařský řez nejsou v ordinacích lékařů až tak časté a odhaduje se, že porod touto cestou v současnosti upřednostňuje pouze 3 ze 100 žen.

Lékařské organizace na celém světě doporučují, že pokud je to jen trošku možné, měla by každá žena miminko na svět přivést přirozeně, nikoliv císařským řezem.

V současné době neexistují důkazy , že je císařský řez tím nejvhodnějším a nejbezpečnějším způsobem pro narození miminka. Naopak, pokud plánujete více jak jedno dítě, mohou být rizika daleko vyšší.

Naplánování císařského řezu může dát mnoha ženám pocit kontroly před nepředvídatelným zážitkem. Některé ženy, které tuto formu porodu podstoupily, říkaly, že pro ně bylo pohodlnější poslední dny strávit odpočinkem než stresem, který zažívají některé maminky při čekáním na kontrakce.

Pokud však stále upřednostňujete dobrovolný císařský řez, neznamená to, že k porodu nedojde dřív, než je naplánováno, a to z důvodu, že je tento zákrok není možné provést dříve než po 39. týdnu těhotenství. Přestože je tedy tento zákrok naplánovaný, musí maminka zůstat značně flexibilní.

Po podstoupení tohoto zákroku se navíc může prodloužit pobyt v porodnici ze dvou na tři a více dní a po dobu několika týdnů je také nutné omezit fyzickou aktivitu na absolutní minimum. Navíc bolest z chirurgického zákroku může v budoucnu znemožnit i kojení.

Jaké jsou možnosti, pokud strach z porodu převládá?

Téměř každá těhotná žena touto úzkostí během porodu prochází. Důležitá je v tomto ohledu informovanost. Pokud ve vás strach stále převládá, je doporučeno navštívit lékaře a celý porod s ním detailně prodiskutovat . Každý správný lékař nastávající mamince sdělí detaily, což samotné v mnoha případech strach odbourá.

Pokud přemýšlíte o dobrovolném císařském řezu, doporučují lékaři kontaktovat něktrou z maminek  v okolí, která císařský řez prodělala a načerpat od ní další informace. Zcela jistě se pak nemusíte bát, že vás lékařský tým během porodu nepodpoří.

V průběhu každého porodu jsou k dispozici prostředky ve formě tišících léků, které porod dokáží ulehčit.

Jaké jsou benefity a rizika pro ženu u dobrovolného císařského řezu?

Pokud očekáváte své první miminko a zvažujete porod metodou dobrovolného císařského řezu, je důležité se informovat a zvážit rizika, která jsou s touto technikou spojená.

Na začátku je nutné řici, že císařský řez zvyšuje riziko některých vážných komplikací v budoucích těhotenstvích. To je důvod, proč většina odborníků upřednostňuje vaginální porod.

Dokonce i v případě, že plánujete pouze jedno dítě, je nutné toto riziko brát v potaz.

Mnohé studie totiž ukazují, že u více než 40 % žen, které porodily více jak jedno dítě, se v případě druhého dítěte jednalo o neplánované početí.

Rizika spojená s císařským řezem:

• Krvácení,
• krevní sraženiny
• problémy s dýcháním, pokud je nutné provézt porod císařským řezem před 39. týdnem,
• zvýšené riziko pro budocí těhotenství,
• infekce,
• poranění miminka při zákroku,
• delší zotavovací proces v porovnání s vaginálním porodem,
• poškození jiných orgánů maminky.

Výhody plánovaného císařského řezu:

• Menší bolest při samotném porodu,
• možné lepší naplánování celého porodu,
• lepší psychická připravenost maminek oproti neplánovanému porodu.

Závěrem je nutné dodat, že záleží na rozhodnutí každé maminky, kterou metodu upřednostní.

Zdroje: ACOG. 2015. FAQ006. Cesarean birth (c-section). American College of Obstetricians and Gynecologists. http://www.acog.org/Patients/FAQs/Cesarean-Birth-C-Section [Accessed October 2016] ACOG. 2013. Committee opinion 559. Cesarean delivery on maternal request. American College of Obstetricians and Gynecologists. http://www.acog.org/Resources-And-Publications/Committee-Opinions/Committee-on-Obstetric-Practice/Cesarean-Delivery-on-Maternal-Request [Accessed October 2016] Betts BA, et al. 2007. Cesarean delivery on maternal request: Obstetrician-gynecologists knowledge, perception, and practice patterns. Obstetrics & Gynecology 109(1):57-77. http://journals.lww.com/greenjournal/Fulltext/2007/01000/Cesarean_Delivery_on_Maternal_Request_.10.aspx [Accessed October 2016] March of Dimes. 2013. Medical reasons for a c-section. http://www.marchofdimes.org/pregnancy/c-section-medical-reasons.aspx [Accessed October 2016] UpToDate. 2016. Cesarean delivery on maternal request. http://www.uptodate.com/contents/cesarean-delivery-on-maternal-request [Accessed October 2016]

Kdyby porod neměl bolet, Bůh ho vymyslí nebolestivý, říká gynekolog

„Na jednu stranu by ženy chtěly co nejpřirozenější porody jako za starých časů, ale na druhou stranu musejí mít u porodu manžela? Ale jak se rodilo dřív? Do chalupy přišla porodní bába, chlapy poslala pryč,“ argumentuje primář.

„Tímhle povídáním možná naštveme strašně moc ženských,“ nervózně se ošije Volek, když si v půlce našeho rozhovoru uvědomí, že otevřel některá zapovězená témata. „Aspoň vyvážíte informace z mimibazaru, kde některé ženy čerpají moudro,“ uklidňuji. „Tak jo, ale nějak to upravte,“ nabádá mě. Nakonec nemusím měnit ani písmeno.

Nedávno se zavřela rumburská porodnice. Stoupl vám kvůli tomu počet porodů?Zvýšil se. Dřív jsme mívali měsíčně kolem 80 porodů, teď za poslední měsíce opakovaně přes 100 porodů. Za celý letošní rok se možná přehoupneme přes tisícovku, což bude za poslední roky zdaleka nejvíce.

Přináší to s sebou nějaké komplikace?Zvládnout se to samozřejmě musí, jen je to vyčerpávající a psychicky namáhavé. Zatím jsem zažil nejvíc tři porody v jednu chvíli a můžu vám říct, že to byla fuška.

Českolipsko je okres dost specifický skladbou obyvatelstva, je tu víc chudších oblastí. Jak se s tím vypořádáváte?Vím, kam tím směřujete. Je tu více sociálně slabých, víc nepřizpůsobivých. Ale oproti Ústí nad Labem nebo Mostu jsme na tom ještě dobře.

Také tu žije dost Mongolek, s nimiž je těžká domluva, protože neumějí vůbec česky. Ročně jich odrodíme asi 40. Navíc se u nich více vyskytují některá, pro nás ne zcela běžná onemocnění (syfilis, tuberkulosa, hepatitidy).

Rodí tu hodně i Vietnamky, s nimi je to ale lepší, neboť ty mají základy češtiny a jde se s nimi lépe domluvit.

Jak řešíte porod ženy, která vám nerozumí ani slovo?Divil byste se, ale někdy si vystačíte s mimikou. Háček je v tom, že dnes musí být na všechno podepsaný informovaný souhlas, k čemuž je potřeba sehnat překladatele. Oni si je s sebou obvykle nepřivádějí, sháníme je pak na poslední chvíli.

„Dnes máme preparáty či metody, s nimiž porod nebolí jako dříve,“ říká primář Volek.

Bývají takové porody víc rizikové, když si žena a porodník nerozumí?Spíš stresující pro tu ženu. Já kdybych musel v Mongolsku podstoupit třeba operaci jater a oni by mi něco říkali, také bych byl vykulený jako kůň před bouřkou. A asi dost nervózní.

Stává se ještě, že přicházejí rodit nepřipravené ženy, které pomalu ani nevěděly, že jsou těhotné?Stává se to pořád, říká se tomu pozdní záchyt. Dost často jde o narkomanky. Nevíme pak, co nás čeká, stáří těhotenství se dopočítat už nedá.

Zrovna teď jsme tu měli případ alkoholičky. Že je těhotná, zjistila ve 13. týdnu těhotenství, když ji ztloukli v hospodě. Od té doby nikam nechodila a k porodu přišla se třemi promile alkoholu v krvi.

Dítě mělo příčnou polohu, problém měli tedy všichni na sále.

Berete si takové případy osobně? Musí to přece být velká zátěž na psychiku.Za ty roky člověk trochu otupí. Už vás moc věcí nepřekvapí. Je to stresující a náročné povolání a já se s ním naučil vyrovnat zdravou dávkou cynismu (smích).

Slyšel jsem, že váš babybox zatím nebyl použit. Čím to?No, občas tam někdo dá flašku vodky. O dítěti tam zatím nevím. My našli odložené děti spíš na chodbě, za 16 let na oddělení vím o třech případech, kdy ženy položily dítě třeba před ambulanci a odešly. Mně se tohle nelíbí. Pokud žena dítě nechce, může ho přece dát k adopci, to je mnohem elegantnější řešení.

Co utajené porody doma, dějí se také?Dějí, ale počty vám neřeknu, protože se to mnohdy ani nedozvíme. Já ze své praxe pamatuji jeden případ, kdy mladá dívka porodila záměrně doma, aniž by o tom někdo věděl. Myslím, že to nedopadlo dobře. To jsou naštěstí naprosté výjimky.

A jak se sám stavíte k problematice domácích porodů?Nejsem jejich zastánce, ale zároveň říkám, ať si lidé dělají, co chtějí. Po mně ale ať potom nechtějí zodpovědnost za zpackaný porod, k němuž jsou zdravotníci přivoláni.

Zažil jste takový špatný porod?Ano, zažil. Třeba jeden porod, který trval několik dní, jsme ukončili císařským řezem. Žena vystavila to dítě neuvěřitelnému riziku.

Zmínil jste slovo císařský řez. V některých porodnicích jich dělají hodně, ale ne proto, že by museli, ale protože vycházejí vstříc matkám, které si chtějí porod usnadnit.My máme asi 24 procent císařských řezů, což je pod průměrem ČR.

Můj názor je ten, že pro ženu je lepší rodit přirozeně spodem. Císařský řez může mít více komplikací, je ekonomicky „nevýhodný“. Matku porod nebolí, ale o to víc pooperační období. Zpravidla je schopna být s dítětem a starat se o něj po dvou dnech od porodu.

Dítě narozené císařem častěji dle studií trpí např. obezitou, cukrovkou a astmatem. S tím se osobně neztotožňuji. Podle mne v tom má roli spíše výchova, životní styl a prostředí. Po normálním porodu je matka hned „fit“, odchází dříve domů.

Na druhou stranu je císařský řez pro mne snadnější způsob porodu, rychlejší. Nemusíme trávit s rodičkou mnoho trpělivých hodin na sále. Za což jim velký dík.

Ženy se ale často bojí bolesti.Kdyby porod neměl bolet, Bůh či evoluce ho vymyslí nebolestivý. Navíc dnes máme preparáty či metody, s nimiž porod nebolí jako dříve.

Dnes je velkým trendem takzvaný bonding, tedy bezprostřední navázání pouta matky s dítětem tím, že se přiloží k matce ihned po porodu. Provádíte ho také?Jistě, dokonce ho zařazujeme aktivně, i když si jej matka přímo sama nevyžádá.

Jde to dělat i u císařských řezů, pokud nejsou komplikované. Je to podle mě dobrý trend. S čím se ale neztotožním, je, když se bonding dělá na otci. Opravdu to některé páry vyžadují. Dávat dítě na chlupatou hruď mi přijde opravdu šílené.

Hodně se dnes mluví o změně přístupu porodnic, stavějí se rodinné pokoje, u porodu bývají už nejen otcové…tenhle směr se vám líbí?

Česko zasáhla epidemie císařských řezů, jsou výnosnější a rychlé. Narodí se tak čtvrtina dětí

Za posledních pětadvacet let se více než trojnásobně zvýšil podíl porodů, při kterých děti v českých porodnicích přišly na svět císařským řezem. Česko v nasazení těchto operačních zákroků rychle dohnalo západoevropské země, které se ovšem vysoký podíl „císařů“ snaží redukovat. S opožděním se tento trend přenáší i do tuzemských porodních sálů. Ale jen některých.

Tam, kde rádi řežou, vždy najdou argumenty proč. Tím hlavním je věk rodiček. První potomky mají stále starší ženy, což samo o sobě zvyšuje rizika pro ně i pro dítě. Statistika ale ukazuje, že frekvence operací významně vzrostla i u mladších matek.

Někdy se císařské řezy dělají na jejich přání. Důvody ale mohou být i pragmatičtější. Lékaři k nim přistupují kvůli obavám z přibývajících žalob.

Je tu i finanční stránka věci: za císařský řez porodnice dostane od zdravotní pojišťovny přibližně dvakrát tolik peněz než za klasický porod. Vše navíc proběhne rychle, novorozenec je na světě maximálně za hodinu.

Kdežto při spontánním porodu rodička dlouhé hodiny i desítky hodin „zaclání“ na sále, a ještě ke všemu „trpí“ ekonomika zdravotnického zařízení.

Podíl operačních porodů stoupá nejen u žen nad 35 let. U rodiček ve věku 20 až 24 let vzrostl téměř dvojnásobně oproti roku 2000.

Že je to cynismus? Jenže něco na tom asi bude. Jak jinak si vysvětlit velké rozdíly v četnosti císařských řezů mezi porodnicemi. Ty osvícené bojují za každý normální porod. Počet „císařů“ je vizitkou úrovně porodnictví. A tady platí čím méně, tím lépe.

Čína, která se snaží svět oslňovat svými investicemi, v tomto rozhodně není vzorem. Donedávna uplatňovala politiku jednoho dítěte, takže důsledky pro druhý porod nemusely nikoho zajímat. I proto císařským řezem rodí více než padesát procent Číňanek.

Jaká je hlavní přednost císařského řezu? V pátek dopoledne je děcko na světě a víkend máte volný, jak to dělají nasmlouvaní lékaři, kteří si nechají platit za přítomnost u porodu.

S takovou zkušeností se podělila na „maminkovském“ webu, kde se porody probírají horem dolem, jedna z diskutujících. Ženy si tu doporučují, kam jít rodit, pokud preferují přirozený příchod svého potomka na svět. Nebo kde dělají císařský řez na přání.

A také kde rodičky řežou, aniž by to bylo nutné. I to je důvod, proč se každé čtvrté dítě v Česku narodí „císařem“.

Není to zdravý trend. Císařský řez vystavuje rizikům matku i dítě, které si může nést celoživotní zdravotní následky. Zvyšuje také náklady na zdravotní péči. Pro nemocnice znamenají příjmy za porody stabilní přítok peněz. Finančně výhodnější jsou operace, pokud se na věc pohlíží jako na porodnický byznys.

Za klasický porod dostane nemocnice úhradu v průměru 28 tisíc korun, za císařský řez více než dvojnásobek − v průměru 62 tisíc korun. Jsou s ním spojené vyšší náklady. Na druhé straně je faktem, že císařský řez se plánuje na konkrétní hodinu, lékaři i další personál nemusí na narození dítěte čekat dlouhé hodiny.

Že by na těchto nejčastějších operacích chtěly nemocnice vydělávat, stěží někdo přizná. Sami porodníci na platu přímo nepoznají, jestli operují, nebo ne. Pravým důvodem, proč lékaři ve stále větší míře přistupují k operačním porodům, bude spíše obava ze žalob. V posledních letech jich v celém zdravotnictví přibývá a v tomto oboru obzvlášť.

Apel porodníků

Až sedmkrát častější výskyt časných dechových obtíží, vliv na imunitní systém, vyšší riziko astmatu, cukrovky, obezity a dalších obtíží. To jsou možné důsledky pro dítě, které přijde na svět císařským řezem.

Pooperační komplikace hrozí také matce.

Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků v reakci na nárůst počtu císařských řezů vydalo poučení určené zejména pro rodičky a páry, které kvůli obavám z bolesti či strachu o dítě v průběhu porodu zvažují císařský řez.

V „Informaci o možných důsledcích porodu císařským řezem na zdraví ženy a dítěte“ shrnuje profesní sdružení současné znalosti, podložené dlouhodobými zahraničními výzkumy.

„I přes značný nárůst počtu císařských řezů zůstává výskyt závažného poškození mozku během porodu stále stejný – asi dva případy na tisíc živě narozených dětí –, neboť drtivá většina případů dětské mozkové obrny u donošených dětí vzniká v předporodním období nebo z jiných příčin,“ uvádí odborné sdružení v instrukci pro rodiče.

Připomíná, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nepřináší rozšíření těchto porodů nad doporučovanou hranici 15 procent žádné zásadní zlepšení výsledků poporodní péče. Právě naopak, v některých případech může vést ke zvýšenému riziku pro matku i dítě.

Definitivní doporučení, který způsob porodu zvolit, by měli poskytnout zdravotníci v porodnici, konstatuje sdružení porodníků. Císařské řezy nezatracuje: „Pokud jsou přítomny lékařské indikace k operačnímu porodu, pak jsou vždy rizika vyvážena přínosem této operace.

„

• Rizika, o kterých se moc nemluví
• Pro děti porozené císařským řezem
• – až sedmkrát častější výskyt časných dechových obtíží,– vyšší riziko výskytu nemocí spojených s poruchou slizniční imunity,– celoživotně zvýšené riziko astmatu, cukrovky, obezity, opakovaných hospitalizací pro onemocnění zažívacího traktu,– častější výskyt poruch tolerance složek stravy,– vyšší nemocnost a vyšší počet chronického užívání léků už od 6–7 let,
• – vyšší riziko úmrtí do věku 21 let.
• Pro rodičku
• – až čtyřikrát vyšší riziko komplikací v porovnání s přirozeným porodem,– hrozí zejména vyšší krevní ztráta, poranění orgánů v dutině břišní, nejčastěji močového měchýře,– po operaci možný rozvoj infekce v dutině děložní nebo operační ráně, která si může vyžádat podání antibiotik, ojediněle i opakovanou operaci,
• – následně až o 10 procent nižší plodnost a nižší schopnost donosit zdravé dítě.
• Zdroj: Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich je přesvědčen, že nějaké „patologické“ chování v systému bude. „Je málo pravděpodobné, že za velmi rozdílné počty císařských řezů na jednotlivých pracovištích by mohl výhradně objektivní průběh porodu a zdravotní stav. Laťku rozhodování mají v jednotlivých zařízeních nastavenou různě,“ říká Friedrich.

Bez operace to v řadě případů skutečně nejde. Někteří porodníci ale volí císařský řez preventivně a ženám ho bezdůvodně doporučují.

Nebo ochotně vycházejí vstříc přání matky, která chce porod bez bolesti prospat, aniž by byla vždy dostatečně schopná zvážit možná rizika. Výsledkem je epidemie „císařů“.

Vyspělejší svět proti ní bojuje, Česko ho mezitím dohnalo. Za posledních 25 let se tu podíl císařských řezů ztrojnásobil, a dostihli jsme tak Západ.

Znepokojivý nárůst těchto operací zachvátil celý svět. Do extrémních rozměrů se císařské řezy rozšířily v Americe. V USA se takto narodí každé třetí dítě, v Jižní Americe skoro každé druhé.

A podobně je na tom Čína, která kopíruje vše západní. Tamním porodníkům nahrávají i čínští vědci. Přišli se studií, že agresivitu dětí může vyvolávat stresující porod.

Tvrdí, že nejnižší riziko je u dětí narozených císařským řezem.

Celosvětový průměr představoval v roce 2014, což je poslední dostupná statistika, 19,1 procenta. Před čtyřiadvaceti lety to bylo 6,7 procenta ze všech porodů.

Strmý růst nastal zejména v méně rozvinutých regionech, kde podíl stoupl z 6,3 na 20,9 procenta. Ve vyspělých zemích se míra císařských řezů zvýšila z 14,5 na 27,2 procenta.

Rekordy láme Brazílie, proslulá kultem těla. Ve velkoměstech takto rodí až 90 procent Brazilek.

Více, než je zdrávo

Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí má mezi laickou veřejností obecně dobrý zvuk. Za rok se tu narodí více než pět tisíc dětí. S frekvencí císařských řezů − předloňských bezmála 39 procent − je Podolí v čele žebříčku mezi největšími porodnicemi v tuzemsku.

Zástupce ře­ditele podolského ústavu Ladislav Krofta vyvolal nedávno rozruch svými slovy, že být ženou, vybral by si operaci místo přirozeného porodu. „Císařský řez bude pro určitou skupinu těhotných metodou první volby. A my bychom měli respektovat jejich názor a dát jim možnost si vybrat,“ uvedl doktor Krofta v rozhovoru v Lidových novinách.

Týdeník Ekonom s ním chtěl na toto téma mluvit, ale ani k zaslaným dotazům se lékař nevyjádřil.

Porod císařským řezem ovlivňuje evoluci člověka, omezuje přirozený výběr, ukazuje studie

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Člověk | Související témata: porodnost těhotenství evoluce císařský řez

„Neobyčejně vysoký výskyt nepostupujících porodů způsobený nepoměrem plodu k rozměrům matčiny pánve mátl vědce zabývající se evolucí po desetiletí,“ stojí na začátku studie.

Ta uvádí, že porody císařským řezem sice ve vyspělých zemích minimalizovaly riziko úmrtí rodících matek, trend ale zároveň může zvyšovat výskyt nepostupujících porodů a způsobit evoluční změnu.

Ze studie vyplývá, že se pánevní kanály žen nevyvíjí tak, aby vyhovovaly stále větší velikosti hlav miminek. Císařské porody tak ovlivňují lidskou evoluci tím, že díky nim dnes mohou mít potomky i ženy s menší pánví, tedy takovou, kterou dítě při porodu neprojde.

Jak zjistil teoretický biolog z vídeňské univerzity Philipp Mitteröecker, ještě před sto lety úzká pánev znamenala často smrt jak pro matku, tak pro dítě.

Dnes ale díky císařskému řezu přežijí – a matka tak může své geny předat dceři nebo i více dcerám, které pak budou mít také menší pánev a samy dál rodit. Ještě v roce 1960 se takto rodilo 30 dětí z tisíce, dnes je to mezi 33 až 36.

V absolutních číslech to sice není moc, ale z evolučního hlediska je to za tak krátkou dobu poměrně velký nárůst, fakticky počet takto narozených dětí vzrostl o desetinu až pětinu.

Podle doktora Mitteröeckera to znamená omezení přirozeného výběru. Myslí si, že počet takovýchto dětí dál pomalu poroste, ale ne neomezeně. Nečeká proto, že někdy v budoucnu bude císařský řez vysloveně potřebovat většina dětí.

V současnosti touto metodou přijde na svět asi čtvrtina dětí, v Česku o něco více než jinde na světě – v některých porodnicích skoro až 40 procent. Často i tehdy, když to není potřeba – například když má žena z porodu obavy.

Doktor Mitteröecker své zjištění otištěné ve sborníku americké Akademie věd ale nemyslí jako kritiku současného přístupu, jen chtěl ukázat, že se promítá i do vývoje druhu.

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Ženy mají dnes daleko více požadavků, říká primář gynekologie Michal Turek

Čím si písecká porodnice dělá dobré jméno a získává důvěru nastávajících maminek? Jak se změnilo porodnictví v době koronavirové a jak za posledních dvacet let? O tom a mnohém dalším jsme si povídali s primářem gynekologicko – porodnického oddělení Nemocnice Písek Michalem Turkem.

V roce 2019 bylo nejvíce porodů v červnu. Je běžné, že se v létě rodí víc dětí?Tradičně míváme měsíce duben až červen s vyšším počtem rodících maminek, ale jistě je „rozložení“ v roce méně znát než dříve. To jsou následky plánovaného rodičovství. Jarní děti bývají počaty na letních dovolených.

Přečíst článek ›

Máme za sebou několik neobvyklých měsíců, které přinesly mimo jiné také zákaz přítomnosti otců u porodu.

Bylo to podle vás správné rozhodnutí? Jak toto období nastávající maminky zvládaly?Ano, zhruba měsíc nebyla umožněna přítomnost otců u porodu. Miminko po porodu ale vidět mohli, takže to omezení bylo jen částečné.

Zda toto nařízení bylo správné, neumím a nechci hodnotit. Nejsem epidemiolog a nejsem tedy vzdělán k tomu, abych komentoval nařízení odborníků, potažmo ministra.

Navíc – sám pro sebe jsem si řekl, že nebudu komentovat nařízení vzniklá za pandemie. Víme, že jsou (a ani jinak nemohou být) šitá horkou jehlou, že jsou zveřejňována pod určitým tlakem při neznalosti z budoucna. Nechci tedy býti generálem po bitvě.

Maminky zvládly porody velmi dobře. Máme přesnou statistiku – od půlky března do konce dubna se u nás v roce 2019 i v roce 2020 narodil úplně stejný počet dětí. Měli jsme méně operačních porodů (císařských řezů) i méně komplikací. Nechci tím říci, že je to tím, že nebyli tatínkové přítomni v I. době porodní. Chci tím říct, že byly maminky šikovné i za těchto podmínek.

Koronavirová opatření stále doznívají. Jak se momentálně dotýkají porodnictví? Setkáváte se například s tím, že mají ženy v této době větší obavy otěhotnět?Zatím máme stále připravený porodní box pro případný porod maminky s COVID 19. Zdá se mi, že se vrací život do normálních kolejí, ženy, se kterými mluvím, nemají obavy otěhotnět v této době.

Loňský rok byl pro píseckou porodnici rekordní, co se týče počtu porodů. Víc jich bylo naposledy v roce 1990. Jaký byl vývoj v ostatních letech?V roce 1990 bylo přes tisíc miminek, o rok později už pod 900 a pak se počet dál snižoval.

Nejméně porodů bylo v letech 1998, 1999 a 2000, a to dokonce pod 700, což je historické minimum. Od té doby začal počet opět postupně narůstat až do roku 2008, odkdy se držíme v rozmezí od 850 do 950 porodů ročně. Poslední tři roky byly nad očekávání.

Vážíme si toho, že nás nastávající maminky v takové míře vyhledávají.

Přečíst článek ›

Čím to podle vás je, že má písecká porodnice tak dobré jméno i za hranicemi okresu?Je to komplex více faktorů. Jižní Čechy jsou rozděleny na tři stupně úrovně péče o nedonošené děti. České Budějovice se mohou starat o ty nejmenší, my můžeme pečovat o narozené od 32. týdnu. Od 36. týdnu se pak rodí maminky i v ostatních nemocnicích.

Nejvíce předčasných porodů je právě v době od 32. do 36. týdne, takže to je určitě jedna skupina žen, které k nám přijdou i z jiných okresů. Je to samozřejmě výhoda i u běžných porodů, že tady máme přístrojové i personální vybavení, když nastane nějaká komplikace.

Další, a to zásadní věc, je podle mě individuální přístup k maminkám. Neumožňujeme porody do vody, ale to je opravdu jedna z mála věcí, co nedoporučujeme, jinak vyhovíme v podstatě ve všem. Celkový přístup celé porodnice je určitě to hlavní, co k nám ženy přivádí. V okrese Písek se narodí 650 dětí a máme tisíc porodů, což je skvělý výsledek.

Zmínil jste, že se snažíte vyhovět téměř ve všem. Jaká jsou nejčastější přání či požadavky nastávajících maminek?Je spousta maminek, které chtějí rodit jinak.

Mají velké spektrum požadavků, se kterými se snažíme pracovat a pokud je to možné, vyhovět. Některé maminky chtějí komfort, jiné přirozenost, rychlost, velká skupina nechce přenášet a mnohé chtějí rodit císařským řezem.

To je častější přání než třeba přirozený porod. Císařský řez na přání však v České republice není možný.

Pro nás je vždy nejdůležitější, aby na konci porodního děje bylo zdravé miminko i zdravá maminka. Pokud žena rodí spontánně a bez komplikací, je to ta nejlepší varianta. Maminky si ale bohužel často neuvědomují možná rizika, která mohou nastat, i když je dnes zdravotnictví na skvělé úrovni.

Přečíst článek ›

Asi úplně nejčastější požadavek je dnes tzv. porodní plán a každým rokem se jejich počet zvyšuje. Neříkám, že to je špatně, ale někdy je smysluplný, jindy ne. Často jde jen o okopírovaný plán z internetu, „protože kamarádka ho také měla“, a to je ten případ, kdy nemá smysl. Většinou jsou v něm věci, které běžně děláme.

Je to takový nešvar dnešní doby. Já se vždycky snažím s maminkou o jejích přáních diskutovat, všechno s ní probrat. Jsem radši, když mi sama řekne, co chce a co ne, nemusí to nikam psát. Když mi věří, většina přání se jí splní, porod proběhne podle představ rodičky a zároveň je zajištěno bezpečí a zdraví matky a dítěte.

Co epidurál? Chtějí ženy spíš úlevu od bolesti, nebo přirozenou cestu?Většina chce úlevu od bolesti, odhaduji 2/3 žen. A není to žádná prohra.

Dnešní ženy nejsou horší než jejich předchůdkyně před 200 lety. Jen žijí v jiné době.

Je méně fyzické bolesti, ale o to více třeba té psychické, stresy v práci, rodině… Víte, při menstruaci si dnes každá druhá žena bere ibalgin a logicky tedy chtějí i porod bez bolesti.

Kolem čtyřiceti procent spontánně rodících žen dostává na vlastní žádost epidurál, který sníží vnímání bolesti až o 80 procent. Pro mě jsou jasnou zpětnou vazbou naše porodní asistentky. Jedná se zhruba o dvacet žen, z nichž mnohé už rodily.

Žádná z nich by nerodila doma a téměř všechny by si nechaly dát, v případě déle trvajícího porodu, epidurál. Jsou to ženy, které viděly opravdu hodně porodů a rozumí problematice a určitě by neudělaly nic, co by bylo špatné pro ně nebo jejich dítě.

Přečíst článek ›

Jak se změnilo porodnictví za posledních, řekněme, dvacet let?Samozřejmě se zásadně změnilo z pohledu medicínského, je to zde obrovský pokrok za dvacet let.

Dnes je daleko větší tlak na zdravotníky, a to ve všech oborech. Přibývá papírování, požadavků akreditačních, legislativních, hygienických, ekonomických… A generace žen, která dnes rodí, je jiná než před dvaceti lety.

Je víc sebevědomá, ale méně pokorná, více komunikativní, více ví, co chtějí.

Bohužel, internetové znalosti jim někdy dávají falešný pocit toho, že již všemu rozumějí a zdravotníkům pak nedůvěřují, mluví-li jinak, než jiní psali na internetu.

Maminky jsou pak samy proti sobě, protože bez důvěry může být vše těžší. Zdravotníci si dnes tedy důvěru musí vybojovat.

Tu důvěru, která pak vede k harmonizaci na porodním sále a ve svém důsledku k nekomplikovanému přirozenému porodu.

Ženy mají dnes daleko víc požadavků, a to jak možných, tak i nemožných. Musíme často trpělivě argumentovat proti těm nesplnitelným, protože by mohly mít neblahé následky. Přibývá také doprovodů u porodu.

Nejsou to jen tatínkové dítěte, ale také maminky rodičky, kamarádky nebo duly. Rozumím, že z psychologického hlediska mohou duly některým ženám pomoct, ale z medicínského hlediska tam třeba nejsou.

Naše porodní asistentky jsou zkušené a empatické, zvládnou pomoci mamince při porodu výborně.

Dula jako doprovod je v pořádku, někdy se u nás účastní porodů. Ale neměla by zasahovat do vlastního porodního děje, nemá k tomu pravomoci, zodpovědnost a často ani zkušenost.

Jejích služeb u nás využívá ročně tak dvacet až třicet maminek. Zásadní změnou je také to, že před třiceti lety se miminko odneslo po porodu pryč a maminka ho u sebe několik dnů neměla.

Dnes se dá mamince hned po porodu na bříško, přikládá se k prsu. Vážení a měření je možné až později.

Přečíst článek ›

Určitě se mění také věk rodiček. Jak to vnímáte?Ano, věk rodiček se významně posouvá. Před 40 lety byl věk prvorodičky kolem dvaceti let, pak se začal postupně zvyšovat. Dnes je průměrný věk prvorodičky přes třicet let a dokonce více než osm procent žen rodí ve věku nad 40 let. Není to tedy žádná rarita. Nejstarším rodičkám bývá každoročně kolem 46 – 47 let.

Když jsem začínal, byl průměrný věk prvorodičky kolem 26 let a většina žen rodila mezi 25 a 30 lety. Osmnáctiletá maminka byla rarita a přes čtyřicet také. Dnes je to pestřejší – rodí u nás část žen již kolem dvaceti let a pak právě i ty, kterým již čtyřicet bylo.

To je charakteristika zhruba posledních pěti let. Je pravda, že biologicky je možné bez problému rodit v 18 letech, ale málokdo je dnes v tomto věku doopravdy připravený na založení rodiny. Mám tím na mysli zejména ukončení studia, finanční zajištění, bydlení a podobně.

V tom věku si většina slečen myslí, že by měly studovat, cestovat, pracovat… Kolem čtyřicítky jsou ženy vyzrálé, připravené a zajištěné, ale zase stoupají zdravotní rizika.

Časté jsou dnes například myomy na děloze, které má asi třetina žen mezi 40 a 50 lety, ve dvaceti žádná.

Takže shrnout by se to dalo asi tak, že sociálně jsou na tom lépe starší ženy, nicméně z biologického hlediska by měly rodit ideálně do třicítky.

Velkým tématem posledních let jsou domácí porody. Dá se předpokládat, jak se na to vy jako lékař díváte, ale zkuste vysvětlit, proč?Domácí porody jednoznačně nemohu doporučit.

I když se všechno jeví v nejlepším pořádku, nikdy dopředu nevíme, zda nenastanou komplikace. Ano, z tisíce porodů v Písku by se teoreticky osmdesát procent dětí mohlo bez komplikací nebo jen s menšími komplikacemi narodit doma.

My ale nikdy nevíme dopředu, kdy k nějaké komplikaci dojde. A nikomu to nedoporučuji zkoušet.

Přečíst článek ›

Zažil jsem naprosto zdravé ženy, které porodily zdravé miminko, u kterých ale při porodu nebo po něm došlo k takovým komplikacím, že kdybychom okamžitě nezasáhli pomocí lékařského vybavení, žena by zemřela.

Kolikrát jsou to tak závažné komplikace, které když člověk jednou zažije, nechce je zažít znovu. Pravděpodobnost, že se u zdravé rodičky nestane žádná komplikace, je sice poměrně vysoká, ale jisté to prostě není.

A není možné hrát nebezpečnou hru, kdo nakonec tu nepředvídatelnou život ohrožující komplikaci doma bude mít. Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že jsou domácí porody bezpečné.

Kdo viděl extrémně silné krvácení po porodu, nikdy by doma nerodil. Pak jde totiž o minuty.

A argument, že dřív se doma rodilo a bylo to přirozené, sice beru, ale také je třeba si říct, že tehdy jedno z deseti miminek a jedna ze tří set žen zemřely, taktéž přirozeně…

Přednosti písecké porodnice– může rodit děti od 32. týdne těhotenství- poskytuje epidurální analgezii 24hod/7dní v týdnu u cca 40% spontánních porodů- využívá výhody velkých i malých porodnic, tzn.

zázemí větší okresní nemocnice (v případě komplikací možnost spolupráce s odborníky z ostatních oborů: neonatologie, anesteziologie, chirurgie, rentgenologie (MR), hematologie…), ale zároveň zajištění stále ještě „rodinného“ prostředí a soukromí- opakovaně se umístila na prvním místě mezi porodnicemi ČR ve spokojenosti rodiček v programu PPP (přirozený porod v porodnici)- prioritou je individuální přístup a respektování splnitelných přání rodiček

– samozřejmostí je: baby friendly hospital, rooming in, bonding po porodu i po císařském řezu, možnost dotepání pupečníku, přítomnost otců či dalších blízkých osob u porodu, rodinný pokoj (přítomnost partnera po celou dobu hospitalizace), předporodní kurzy, poporodní rehabilitace pánevního dna a další