Pesticidy v potravinách – kde je jich nejvíce a jak vás ohrožují?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Ten pojem je všem dobře známý a všichni ho už mnohokrát slyšeli. Co vlastně pesticidy jsou, většinou víme jen přibližně, a že s nimi není všechno úplně v pořádku, to také spíše jen tušíme.

K čemu jsou dobré a čím škodí? Máme se jich vyvarovat, nebo je můžeme ignorovat? Je jejich používání nezbytné, nebo se bez nich obejdeme? Jak si na tyto otázky odpovíme, záleží z části na každém z nás.

A také na tom, co se o pesticidech dozvíme. Pojďme si o nich něco přečíst.

1. Co jsou to pesticidy?

Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných “škůdců”, v zemědělství se používají zejména k ochraně rostlin a skladových zásob.

Podle toho, na koho nebo na co jsou jejich účinky namířeny, je dělíme na herbicidy určené k hubení plevelů (používají se i mimo zemědělství – na zahrádkách, v parcích apod.

), insekticidy k likvidaci hmyzu, fungicidy na ochranu před houbovými chorobami (ošetřují se rostliny, skladované potraviny i skladovací prostory), rodenticidy k hubení hlodavců a řadu dalších.

První syntetické pesticidy se objevily v 19. století, ale jejich masivní rozvoj přišel až v polovině 20. století.

S nástupem levné a dostupné energie, těžké mechanizace a rozvojem umělých pesticidů a hnojiv nastalo po 2. světové válce období intenzivního zemědělství.

Tento způsob hospodaření usiluje především o produkci velkého množství co nejlevnějších potravin. Běžně prodávané potraviny pocházejí právě z intenzivního zemědělství.

2. Používání pesticidů v běžném zemědělství

V zemědělství je aktuálně registrováno a povoleno asi 1500 různých účinných látek. Každý rok se ve světě spotřebuje 2 – 25,5 milionu tun pesticidů. Nejvíce z nich je použito v USA, v západní Evropě a v Japonsku.

Roční spotřeba pesticidů v České republice je okolo 5 tisíc tun (vždy se počítá množství použité účinné látky, když použijeme 1 kg prostředku, kde účinná látka tvoří 2 %, použili jsme 20 g pesticidu).

Patříme k zemím, kde je spotřeba pesticidů spíš nižší, přesto je to však 1,7 kg pesticidů na hektar zemědělské plochy ročně.

Pesticidy se nepoužívají jen při pěstování potravin. Konvenční bavlna je jednou z nejvíce chemicky ošetřovaných rostlin vůbec. Bavlna zabírá 4 % světové zemědělské půdy, ale na její pěstování padne 10 % všech používaných pesticidů (v rámci insekticidů je to do konce 25 %).

3. K čemu jsou pesticidy dobré?

Pesticidy vysloveně nezvyšují zemědělskou produkci, to dělají např. hnojiva. Úkolem pesticidů je omezovat ztráty způsobené chorobami a škůdci a snižovat tak náklady, které by jinak musel zemědělec vynaložit na dražší strojovou nebo ruční práci.

Uvádí se, že konvenční zemědělství provozované současnými metodami by bez pesticidů přišlo o 40 % produkce (u obilovin je to asi 30 %, zatímco u zeleniny 50 % a u ovoce dokonce 75 %). To jsou obrovská čísla, která zdánlivě říkají, že bez pesticidů to nejde. Jenže v moderním konvenčním zemědělství pesticidy prostě jen nahrazují dražší lidskou práci a zjednodušují zemědělské postupy.

Úspora práce a peněz je však vykupována dlouhodobým poškozováním životního prostředí, ničením půdy a velmi pravděpodobně také zhoršeným zdravím lidí.

4. Jaký je vliv pesticidů na zdraví?

Při schvalování se každá účinná látka vyhodnocuje z hlediska možných zdravotních nebo ekologických rizik. O účincích jednotlivých látek tedy jakousi představu máme. Přesto se opakovaně stává, že na zdravotní hrozbu nebo negativní dopady přijdeme až po mnoha letech nebo desetiletích, kdy je látka v oběhu.

V poslední době se hodně mluví o glyfosátu, který patří k nejpoužívanějším herbicidům (v ČR se ho spotřebuje 900 tun ročně) a jehož užívání je také spojeno s pěstováním geneticky modifikovaných plodin.

Letos byl glyfosát vyhodnocen Světovou zdravotnickou organizací jako pravděpodobný karcinogen, zakázán nicméně není.

Sami odborníci však říkají, že největší problém je ještě někde jinde, a to v tzv. koktejlovém efektu. Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou.

Přestože pesticidy konzumujeme v množstvích, která jsou označována za neškodlivá, dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví “výbušné” směsi s mnohem negativnějším účinkem.

Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí, nemáme k dispozici metodu, která by to dokázala posoudit.

Co víme, je skutečnost, že u lidí, kteří s pesticidy přímo zacházejí, je prokazatelně vyšší riziko kožních, nervových, dýchacích a psychických onemocnění. To se týká hlavně zemědělců a v určité míře i lidí žijících ve venkovských oblastech, kde se pesticidy aplikují.

S pesticidy jsou spojovány např. různé typy rakoviny, narušení nervové a hormonální soustavy, vrozené vývojové vady, narušení mužské i ženské plodnosti a poruchy imunity včetně alergií a autoimunitních onemocnění. Obzvlášť citlivé jsou malé děti, těhotné ženy nebo starší a nemocní lidé.

Důvodů k ostražitosti je tedy dost.

5. A vliv na životní prostředí?

Při ošetřování plodin na polích jsou pesticidy zasahováni i živočichové, kterým jed nebyl určen (např. včely). Po aplikaci pesticidy často unikají do vody, do vzduchu a do půdy.

V půdě likvidují důležité půdní organismy, což vede k drastickému snížení úrodnosti.

Také množství pesticidů ve vodě je dnes považováno za rizikové, mnohé řeky tekoucí v nížinách obsahují pesticidy v množství několikanásobně přesahujícím doporučené limity.

Odborníci bijí na poplach, jak zdevastovaná je půda na českých polích. Běžný zemědělec otevřeně říká, že si pronajme pozemky na 10 nebo 15 let a je mu zcela jedno, v jakém stavu je odevzdá. Jak je tohle možné? To jsme opravdu tak hloupí, že si ničíme to, co nás živí?

6. Pesticidy v ekologickém zemědělství

Ekologické zemědělství (EZ) vzniklo právě jako odpověď na praktiky konvenčního zemědělství. Jde o způsob hospodaření postavený na myšlence, že zemědělství musí být ohleduplné k přírodě, jinak přestává být dlouhodobě udržitelné. Jeho základem je proto zdravá půda. Udržení a zlepšování její úrodnosti se provádí zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy.

Díky střídání plodin a mnohotvárné krajině v blízkém okolí se vytváří biologická rovnováha, která pak posiluje schopnost rostlin se bránit proti chorobám a škůdcům.

Syntetické pesticidy a minerální hnojiva jsou v EZ zcela zakázány, smí se používat pouze vybrané látky přírodního původu.

Pěstují se takové druhy, které jsou v souladu s daným půdním typem a klimatem a které nevyžadují takovou ochranu jako odrůdy vyšlechtěné pro intenzivní zemědělství.

Díky těmto postupům dokázalo EZ zredukovat užívání syntetických pesticidů na nulu.

Jenže – jak je to s kontaminací z okolního prostředí? Ekologický zemědělec přece hospodaří na půdě, která byla předtím celá desetiletí ošetřována chemickými prostředky.

Sousedí se zemědělci, kteří chemické prostředky používají stále. A co kontaminace vod, co pesticidy ve vzduchu a v dešťové vodě?

7. Jak je to u farmářských produktů nebo u zeleniny od souseda?

Každý zemědělec, malý i velký, se může rozhodnout, že syntetické pesticidy omezí nebo přestane používat úplně. Ale jen u ekologického zemědělce mají spotřebitelé záruku, že pesticidy opravdu použity nebyly. Pokud si potraviny nepěstujete sami, nebo nemáte svého pěstitele, kterému věříte, přistupujte ke všem potravinám jako k běžným konvenčním potravinám.

Například zahrádkáři používají pesticidy zcela běžně, stačí se podívat na doporučení uvedené na internetových stránkách různých zahrádkářských svazů. Pesticidy se prodávají v zahradnických potřebách, pro amatérské použití je schváleno 284 prostředků. Zelenina od “souseda ze zahrádky” tak může klidně obsahovat stejné zbytky pesticidů jako zelenina ze supermarketu.

8. Kolik pesticidů je v potravinách, které jíme?

Přestože se pesticidy běžně v zemědělství používají, potraviny určené pro lidskou spotřebu jich nemohou obsahovat libovolné množství. pro každý z pesticidů je stanoveno maximální množství, které v potravině nesmí být překročeno – tzv. maximální reziduální limit (MRL).

Podle čeho se limit stanovuje? Je to výsledek posouzení zejména dvou skupin faktorů – vyhodnocují se data o toxicitě dané látky a zkoumá se obsah pesticidů v potravinách, které byly vypěstované podle zásad správné zemědělské praxe.

Na zakládě těchto porovnání je pak stanoven MRL jako “bezpečná hranice” pro dlouhodobé používání. Z podstaty věci vyplývá, že jde o kompromis mezi co nejúčinnějším efektem (tolik pesticidů, aby došlo k co nejmenším ztrátám) a co nejmenšími zdravotními škodami.

Oficiální instituce ujišťují, že MRL jsou nastaveny tak, že jsou pro zdraví člověka bezpečné. MRL jsou ale definované pouze pro jednotlivé účinné látky. Neberou v úvahu koktejlový efekt.

Je také zajímavé, že pro potraviny určené kojencům a dětem do 3 let (baby food) jsou limity zcela jiné, od těch běžných se liší často stonásobně i víc.

V České republice v současné době platí pro biopotraviny stejný limit jako pro baby food, tedy 0,01 mg/kg.

Říkáte si, proč limit u biopotravin není nula? I když ekologické zemědělství principiálně pesticidy zakazuje, přese všechna opatření není někdy technicky možné kontaminaci zvenčí zabránit na 100 %. Určité minimální množství pesticidů se proto toleruje.

Jinak by ekozemědělec, který se chová k životnímu prostředí šetrně, v podstatě doplácel na to, že jeho soused ne. Riziko kontaminace je samozřejmě tím větší, čím víc cizorodých látek se v prostředí vyskytuje.

S trochou nadsázky se dá říct, že ekozemědělec a výrobce biopotravin vlastně nedělají nic jiného, než že brání svoje pole a potraviny před chemií v okolí. Čím více zemědělců bude hospodařit ekologicky, tím čistší biopotraviny budou.

9. Jak se obsah pesticidů v potravinách kontroluje

Otestování potravin na pesticidy může zadat několik institucí.

Jsou to SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce), SVS (Státní veterinární správa), ÚKZÚZ (ÚStřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a OOVZ (Odbor ochrany veřejného zdraví, který spadá pod Ministerstvo zemědělství).

V ekologickém zemědělství to pak mohou být ještě čtyři kontrolní organizace, které jsou pověřené kontrolou EZ a biopotravin. Odběr vzorků se děje namátkově nebo na základě podezření. Testování samotné pak provádějí akreditované laboratoře.

V žádném případě ale neplatí, že by každá jednotlivá potravina na trhu (a každá její nová šarže) prošla testováním na pesticidy. Např. v roce 2013 bylo v ČR zkontrolováno 1036 šarží potravin.

Srovnejte si toto číslo s množstvím potravin na trhu. Systematické plošné testování všech potravin zjevně není možné z důvodů kapacitních, časových ani finančních.

Žádná z rozvinutých zemí (o těch ostatních ani nemluvě) nemá nastaveny sytémy tak, aby to bylo možné.

V ekologickém zemědělství je kontrola pesticidů tradičně prováděna přísněji.

Vedle kontrol, které se vztahují na všechny zemědělce a výrobce, se každý ekozemědělec musí navíc každoročně povinně (a pak namátkově) podrobit důkladné kontrole, kterou přímo na farmě provádí jedna ze čtyř kontrolních organizací.

Bez úspěšného absolvování zemědělec nedostane certifikát na další rok a nemůže své produkty nabízet jako biopotraviny. Inspektor podrobí kontrole vše od stavu pole, plodin a půdy přes osiva až po skladovací prostory a nářadí.

Zkušený kontrolor zpravidal dokáže přímo na místě použití pesticidů rozpoznat (změna barvy listů?, mrtví škůdci na poli?, málo nebo žádné plevele, i když v záznamu není uvedeno plečkování nebo pletí?, změna barvy osiva? atd.).

Tady je pár čísel (ČR, 2011 a 2013):

• pesticidy zjištěny v 56 % konvenčních potravin
• pesticidy zjištěny u 13 % biopotravin
• obsah pesticidů u biopotravin bývá v průměru 300-500x nižší než u konvence
• limit MRL překročen u 0,9 % vzorků
• u konvenční zeleniny jsou pesticidy obsaženy v 68 % vzorků, u ovoce dokonce 80 %
• konvenční ovoce v 77 % vzorků obsahuje víc než jeden pesticid

Pár vodítek k tomu, jak data správně číst: Použili jsme veřejně dostupné statistiky.

Samotná čísla, která udávají počet produktů s výskytem pesticidů, však mají jen omezenou vypovídací hodnotu – je velký rozdíl, jestli potravina obsahuje pesticidy v množství, které je na hranici detekovatelnosti (množství je jen o málo vyšší než nula), nebo jestli je jejich množství na hranici MRL. Pokud jsou pesticidy zjištěny u biopotravin, bývá jejich množství velmi nízké (třeba i pod povoleným limitem 0,01 mg/kg) a je zpravidla způsobeno nezaviněnou kontaminací z okolí. Právě proto je rozdíl mezi bio a konvencí až 300-500násobný. Dále – počet potravin, které překročily MRL, je velmi nízký, to je ovšem dáno především tím, že samotný MRL je stanovený tak, aby jej běžně hospodařící zemědělec mohl bez problémů dodržet.

10. Dají se pesticidy odstranit omytím nebo oloupáním?

Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin – na povrchu, ve slupce i uvnitř. Na povrchu najdete jen menší část pesticidů, jsou to ty, které byly použity těsně před sklizní nebo až po sklizni (např. přípravky proti plísni).

Důkladné omytí ovoce a zeleniny je důležité, ale s některými pesticidy toho moc nezmůže.

Odstraněním slupky se zbavíte mnohem většího množství nežádoucích látek, na druhé straně tím odstraníte mnoho těch užitečných, protože ve slupce se často koncentruje velké množství živin.

11. Co se nejvíc vyplatí kupovat v biokvalitě?

Když tedy člověk ví, jak to s pesticidy je, nejspíš by si chtěl všechno pěstovat sám nebo všechno kupovat bio. Když ale nemáte tu možnost, na jaké potraviny byste se měli zaměřit?

1) To, co jím nejčastěji Potraviny, které jíte nejvíce, vám do těla můžou vnést nejvíc nežádoucích látek. Vyhledávejte biokvalitu právě u nich – ať už to jsou např. brambory, těstoviny, rýže, chléb, jablka, mléčné produkty nebo maso.

2) Největší špinavci V zelenině a ovoci vybírejte v biokvalitě druhy, u kterých bývá pravidelně zjišťováno nejvíce pesticidů. Existují různé žebříčky a seznamy, my jsme čerpali ze zdrojů organizace EWG.

Nejvíce pesticidů se nachází (sestupně) v jablkách, řapíkatém celeru, cherry rajčatech, okurkách, hroznovém vínu, nektarinkách, broskvích, bramborách, hrášku (luskovém, ne mraženém), špenátu, jahodách a paprikách. Možná vás překvapí, že mražené ovoce a zelenina obsahují méně pesticidů než čerstvé.

Nejsou na ně totiž použity látky, které mají zachovat plodiny dlouho čerstvé a hezké na pohled (fungicidy, leštidla apod.).

3) Ve stravě malých dětí a těhotných žen Negativní účinky pesticidů se mohou nejvíc projevit u mladého rostoucího organismu. Těhotné ženy a malé děti by se proto pravděpodobně měly vyhýbat pesticidům maximální možnou měrou.

Často se objevuje námitka, že jen intenzívní průmyslové zemědělství dokáže vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. To ale není pravda. Jídla se produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou. Ba co víc, třetina všeho jídla se vyhodí. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, a plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli už před lety, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. O tom, že jsme ty miliardy zvířat pozavírali do klecí a zacházíme s nimi s mnohdy překvapivou brutalitou, o tom ani nemluvě. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez nebezpečných chemických prostředků a bez katastrofické devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta? Anebo bychom měli uvážlivě a udržitelně hospodařit, s jídlem zacházet s respektem, být sami dobrovolně skromnější a s ostatními více solidární?

Zdroje dat: EU Pesticides database, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, biospotrebitel.cz, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, Svaz ekologických zemědělců Pro-bio, Environmental Working Group.

Kdo s koho: bio versus nebio. Co je zdravější?

Podle statistik ministerstva zemědělství utratili předloni Češi za biopotraviny 3,33 miliard korun. Oproti roku 2016 jde o nárůst o rekordních 30,5 procenta.

Stále to ovšem není moc – odpovídá to hodnotě 314 korun na obyvatele a jde o něco přes jedno procento všech výdajů na potraviny a nápoje. Podle průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění v roce 2017 se o biopotraviny zajímá necelá třetina Čechů.

Často je ovšem kupuje jen každý desátý z nás. Tu a tam po nich sáhne 43 procent spotřebitelů. Vůbec nikdo z 983 dotázaných neodpověděl, že biopotraviny kupuje vždy, naopak 42 % účastníků výzkumu je nekupuje vůbec (zbývajících pět procent odpovědělo, že neví).

Nejčastějším důvodem, proč Češi biopotraviny kupují, je skutečnost, že nebyly chemicky ošetřeny (takto odpovědělo 44 % dotázaných).

Lichotivé výsledky

Zemědělci produkující biopotraviny musejí dodržovat dlouhou řadu předpisů, například nesmějí používat umělá hnojiva, chemické pesticidy a herbicidy a geneticky modifikované plodiny. Zvířata musejí chovat ve výbězích nebo na pastvě a kromě dalšího se jim nesmí podávat stimulátory růstu.

„Regulace plevelů se provádí hlavně mechanicky, např. prutovými bránami. K ochraně rostlin je povoleno používat jen omezené množství přípravků a ty jsou obvykle přírodního původu.

Použití mědi a síry je povoleno jen do trvalých kultur. Hnojí se statkovými hnojivy nebo se pěstují luskoviny, které poutají vzdušný dusík,“ vysvětluje Pavlína Samsonová, ředitelka společnosti Bioinstitut, o. p. s.

, která se rozvojem ekologického zemědělství zabývá.

To vše má spotřebitelům zaručovat poživatiny prosté nežádoucích látek. Jsou ale biopotraviny opravdu zdraví prospěšné? Dosud se u nás asi největší mediální pozornosti dostalo studii provedené v roce 2009 na žádost Britského úřadu pro kontrolu potravin (FTA) výzkumníky z London School of Hygiene and Tropical Medicine.

Badatelé v jejím rámci shromáždili a porovnali celkem 169 jednotlivých studií, které se zabývaly obsahem živin v potravinách a jež byly publikovány za předchozích padesát let. Studie dopadla na první pohled pro biopotraviny docela lichotivě. Biopotraviny podle ní obsahovaly více minerálních látek a méně dusičnanů.

Výsledný verdikt studie přesto zněl, že zdravotní přínos potravin nebyl prokázán. Proč? Výsledky pro jednotlivé živiny nebyly statisticky prokazatelné. Buď se opíraly o příliš malý počet studií, nebo nebyl rozdíl mezi bio- a běžnými potravinami dostatečně velký.

Jak už to tak bývá, výsledky studie posílily jak zastánce, tak odpůrce biopotravin ve víře ve svou pravdu.

O něco později, v roce 2011, vyřkl svůj ortel nad ekologickým zemědělstvím také spolek českých skeptiků Sisyfos. Ten udělil posměšnou cenu „stříbrný Bludný balvan“ výše zmíněné společnosti Bioinstitut. „Nákladná, s různými riziky spojená výroba biopotravin bývá zdůvodňována smyšlenými fámami o ochraně zdraví,“ uvádí Sisyfos ve svém zdůvodnění.

V roce 2014 byly v časopise British Journal of Cancer publikovány výsledky takzvané „Studie milionu žen“. Ve skutečnosti se týkala „pouze“ 623 000 Britek středního věku, ale i tak jde o úctyhodný vzorek.

Byly sledovány po dobu delší devíti let.

Studie nejenže neprokázala, že by byly biopotraviny zdravější, ale v případě rakoviny prsu na tom byly vyznavačky zdravé stravy dokonce hůře než jejich lhostejnější krajanky.

Kdo je zdravější?

Autoři studie milionu žen nicméně připouštějí, že za vyšší výskyt rakoviny zřejmě nemůže strava, ale odlišný styl žen, které kupují biopotraviny. Ty mají v průměru vyšší vzdělání, a tím pádem také méně dětí a větší spotřebu alkoholu než ostatní ženy (ano, je tomu tak – magistry a doktorky pijí více než dělnice a uklízečky). Právě tyto dva faktory významně zvyšují riziko rakoviny prsu.

Podrobněji se celé věci podívaly na kloub Julia Baudryová, Karen Assmannová a Mathilde Touvieorá z univerzity v Paříži, které své výsledky publikovaly loni v časopisu JAMA Medical Journal.

Studie se zúčastnilo 69 000 lidí, kteří byli požádáni o vyplnění velmi podrobného dotazníku. Většina z nich (78,5 %) byly ženy. Účastníci museli udat své zaměstnání, stupeň vzdělání, výši přijmu, zda kouří, kolik váží, jaký byl výskyt rakoviny v rodině a další podrobnosti.

Následně byly po dobu pěti let sledovány jejich stravovací návyky a zdravotní stav.

Po zohlednění uvedených faktorů vyšlo najevo, že ti největší příznivci biopotravin trpí o 76 % méně výskytem lymfomů (v případě Non-Hodgkinova lymfomu šlo dokonce o 86 %) a o třetinu méně výskytem rakoviny prsu rozvinuté po menopauze. Celkově pak lidé, kteří horovali pro biopotraviny nejvíce, měli o čtvrtinu nižší výskyt rakoviny než ti, kteří je nekonzumovali vůbec.

Že by se přece jen vyplatilo zlomit hůl nad chemicky ošetřenými plodinami a dávat přednost těm, které pochází od organicky hospodařících zemědělců?

Zmíněné výsledky napovídají, že pokud nahradíme konvenční potraviny těmi s přídomkem bio, svému zdraví tím skutečně prospějeme. Je zde ovšem jeden důležitý háček. Biopotraviny jsou dražší, takže můžeme mít tendenci jich kupovat méně. Je logické, že luxusní zboží si člověk dopřeje méně často než to laciné.

Ovšem pokud místo jedné papriky denně sníme jen jednu za týden a podobně omezíme spotřebu veškerého ovoce a zeleniny, sníme kvůli tomu méně vitaminů, minerálů a přírodních antioxidantů a v součtu si tak nakonec možná ublížíme.

Nikdo bohužel neřekne, zda je lepší jedno biojablko či dvě chemicky ošetřená (srovnání by vycházelo pro každého z nás úplně jinak).

Profesor Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké katedry Univerzity Karlovy je dlouhodobým kritikem přesvědčení o přínosu biopotravin a ani zmíněná studie podle něj není přesvědčivá. „Kdyby to byla ‚vědecky-odborná pravda‘, tak po celém světě stojí ústavy a nadnárodní firmy produkující tato ,biokanceropreventivika‘,“ komentuje výsledky výzkumu.

Boj mezi biopotravinami a konvenčními produkty probíhá ještě na jedné frontě. Tou je kontaminace plísněmi a nebezpečnými bakteriemi. Odpůrci biopotravin tvrdí, že kvůli vynechání většiny používaných pesticidů a fungicidů bývají biopotravinami častěji napadeny.

Příznivci oponují, že organicky pěstované plodiny disponují lepší přirozenou imunitou vůči parazitickým organismům. Friedrich-Karl Lücke proto v roce 2017 shromáždil a porovnal výsledky studií, které se týkaly obsahu toxinů a nežádoucích bakterií v rostlinných i živočišných produktech.

Zjistil, že studie zabývající se výskytem salmonely a E. coli, toxoplasmy a campylobactery při chovu hovězího dobytka, vepřů a drůbeže dávají nejednoznačné výsledky. Nalezl zhruba stejný počet těch, které vyznívaly ve prospěch biopotravin, jako těch s opačným výsledkem a studií nerozhodných.

Pokud se zaměřil pouze na bakterie rezistentní vůči antibiotikům, ve většině případů lépe dopadlo maso z biozemědělských chovů.

Mezinárodně uznávanou odbornicí v oboru kvality a bezpečnosti potravin je profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ta se v tiskové zprávě z roku 2011 vyjádřila k obsahu plísní v biopotravinách.

Tvrdí, že „mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné.

Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vést ke zvýšení produkce toxických sekundárních metabolitů v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena.“

Kudy se vydat

Pokud uvažujete o zlaté střední cestě, může stát za úvahu omezit alespoň ty plodiny, které obsahují největší množství škodlivých látek. Obsah pesticidů v jednotlivých druzích ovoce a zeleniny měří společnost Enviromentální pracovní skupina (EWG).

Ta se snaží o důkladný rozbor, takže zkoumá množství vzorků s pesticidy, počet nalezených druhů pesticidů i množství každého z nich. Každoročně vydává přehled dvanácti nejvíce zasažených plodin.

Její výsledky se týkají amerického trhu, mohou ale sloužit jako inspirace.

Za rok 2018 byly coby nejvíce rizikové vyhodnoceny jahody (třetina ze zkoumaného vzorku obsahovala deset a více druhů pesticidů), následované špenátem a nektarinkami.

Tucet nejvíce stříkaných plodin doplňují jablka, hroznové víno, broskve, třešně, hrušky, rajská jablka, řapíkatý celer, brambory a kapie. Není snadné si tento žebříček zapamatovat a kromě toho se každý rok mění.

Jednodušší je mít v hlavě poučku, že náchylnější k vystavení pesticidy budou plodiny, které mají na jednotku objemu velký povrch. Tedy bobule a listová zelenina.

Naopak nejvíce bezpečné jsou plodiny, které mají velký objem a jsou chráněny tlustou kůrou či slupkou, například avokádo, ananas či mango. Podle EWG bývá z tohoto hlediska bezpečná také třeba cibule a zelený hrášek. Některé plodiny mohou obsahovat méně pesticidů díky tomu, že samy obsahují látky, které škůdce odpuzují. Sem patří zelí a opět cibule.

Umýt nebo loupat?

Jenže třeba jablka jsou u nás nejobvyklejším druhem ovoce a těžko se jich jen kvůli pesticidům vzdát. Pak lze použít některý ze způsobů, jak obsah škodlivin alespoň o něco snížit.

Nejjednodušší je vydrhnout povrch plodu pod tekoucí vodou měkkým kartáčem. Účinnost se zvýší použitím vody s trochou rozpuštěné jedlé sody.

Ještě lepší je oloupání, uvaření či blanšírování (krátké povaření a následné vložení do studené vody), ovšem těmito způsoby se nechtěně zbavíme i části vitaminů.

Tvrzení, že biopotraviny nemají žádný zdravotní přínos se zdá neudržitelné, což je dobrá zpráva jak pro producenty, tak pro příznivce biopotravin. Kromě toho je organické zemědělství šetrnější pro krajinu, protože nezatěžuje půdu a vodní zdroje agrochemickými látkami. Takže hurá, vyražme na trh pro organicky pěstovanou mrkev a papriku.

Avšak ouha – v posledních letech bylo zpochybněno i toto tvrzení. Ne, že by výroba biopotravin nebyla šetrnější k přírodě, dává však výrazně menší výnosy. Kritici proto tvrdí, že k vypěstování stejného množství organických plodin je zapotřebí větší plochy zemědělské půdy.

A protože se biopotravin pěstuje méně, musejí často za spotřebitelem cestovat ještě z větších dálek, než je tomu u „obyčejné“ potraviny.

Kdo chce podpořit své zdraví a zároveň pomoci přírodě, měl by podle všeho do jídelníčku biopotraviny zařadit, ovšem spíše jen ty nepocházející z příliš vzdálené oblasti. A jistě se vyplatí sledovat budoucí publikované studie, protože výzkum účinků biopotravin se ukázal být přinejmenším doposud oblastí, kde o překvapení a napětí není nouze.

Pesticidy v potravinách: Jak se jich vyvarovat a proč jsou úřední limity nespolehlivé

Tara MacIsaac | 16. 12. 2017

Lidé nakupují na farmářském trhu v New Yorku; 8. srpna 2014. (Samira Bouaou / Epoch Times)

Jak ukázala přítomnost pesticidů ve vzorcích krvi a moči u řady testovaných lidí, umývat ovoce a zeleninu nestačí, abyste se zbavili pesticidů v těle. Zdravotní dopady mohou zahrnovat riziko rakoviny, problémy s reprodukcí nebo narušený duševní vývoj u dětí.

Státní inspekce a úřady sice monitorují rezidua pesticidů v potravinách, nicméně hladiny reziduí, které oni považují za bezpečné, jsou ve skutečnosti pravděpodobně škodlivé, poukazují někteří odborníci.

Důvodem je, že kontrolní úřady zakládají zdravotní škodlivost na studiích o jednotlivých pesticidech. Neberou v úvahu, že tyto látky se v lidském těle hromadí a že kombinace různých pesticidů může přivodit zdravotní důsledky.

Například řekněme, že sníte trochu jednoho pesticidu v jahodách, trochu dalšího pesticidu v medu a dalšího pesticidu v brokolici. Je možné, že jedna porce jahod s jedním druhem pesticidu je stále v rámci bezpečných ukazatelů. Jenže když těchto jahod sníte moc, je možné, že hladinu zdravotní bezpečnosti překročíte.

Anebo je možné, že na jahodách, v brokolici a v medu je vícero pesticidů a my nevíme, jak tyto látky spolu reagují. Je to jako když smícháte různé druhy léků, které jsou samy o sobě bezpečné, ale v kombinaci s druhými už ohrožují zdraví.

Konzumace bio potravin může sice vystavení pesticidům snížit, ale vypadá to, že jisti si nelze být ničím. Rezidua pesticidů byla nalezena dokonce v bio potravinách pro děti. Jedním z důvodů může být například nálet pesticidů z okolních polí, která nejsou biologicky ošetřována.Co je v mezích bezpečnosti? Virginia Zaunbrecherová, která působí jako molekulární bioložka a právnička na University of California–Los Angeles, zpracovala s kolegy v roce 2016 zprávu o zdravotních dopadech kumulativního vystavení pesticidům.

„Co si z toho můžeme odnést, je, že o vzájemné interakci pesticidů toho víme velice málo. Vůbec z toho nemám dobrý pocit, že kolem toho panuje tolik nejistoty,“ uvedla vědkyně. Přitom často dochází k tomu, že na jeden druh plodiny se stříká hned několik různých pesticidů.

Professor Philippe Grandjean z fakulty veřejného zdraví na Harvardu souhlasí, že koktejl pesticidů pravděpodobně bude zdraví škodlivý. „Studie na zvířatech zkoumaly jednotlivé pesticidy s naprosto rozdílnými účinky a mechanismy. Žádný z nich jednotlivě nevykazoval žádné známky toxicity, ale když se podávaly spolu, objevila se toxicita. Vidíme tady, že koktejlový efekt je skutečný.“

Grandjean byl jedním z autorů studie zpracované pro Evropský parlament, která měla sestavit zdravotní dopady konzumace bio potravin. Protože ekologické hospodářství jedovaté umělé pesticidy nepoužívá, hlavní část studia se točila kolem zdravotních dopadů pesticidů.

Profesor Grandjean říká, že když kontrolní orgány určují bezpečnou hladinu pesticidů, neberou dostatečně v úvahu několik stěžejních faktorů. Jedním z nich je zvýšené riziko pro děti a embrya.

To, co je bezpečné pro dospělé, nemusí být bezpečné pro děti, které mají v těle větší koncentrace pesticidů, protože množství jídla, které konzumují, je větší v porovnání s velikostí jejich těla.

To  může ovlivnit jejich vývoj.

Dalším faktorem, který úřady nezvažují, jsou rozdíly mezi jednotlivými lidmi. „Lidi nejsou stejní, liší se. Studoval jsem rtuť u ryb, což je další druh kontaminace potravy. Jak se ukazuje, někteří lidé mohou být pětkrát až desetkrát náchylnější na rtuť, než je průměr, a to podle genetické konstituce,“ říká profesor. No a třetím faktorem je tzv. koktejlový efekt.

Seznam plodin s nejmenším a největším obsahem pesticidů

Postupovat opatrněGrandjean upozorňuje, že dějiny nás učí, abychom předpokládali, že pesticidy jsou daleko jedovatější než se původně zdají.

„Pesticidy se často používaly i dvacet let, než se zjistily neblahé účinky nejrůznějšího druhu. Pak se stáhly a byly zavedeny jiné pesticidy. Řekl bych, že historie se zřejmě bude opakovat a my dál budeme nacházet nepříznivé účinky, o kterých jsme si nejdříve mysleli, že neexistují,“ říká akademik.

Studie poukazují na to, že přejít na ekologické potraviny může snížit hladinu pesticidů v těle člověka. To ale podle Grandjeana neznamená, že bychom všichni měli okamžitě přejít na bio stravu. Pro začátek by stačilo, kdyby se do konvenčního zemědělství zavedly některé ekologické principy jako střídání plodin a vysazování jistých druhů zeleniny vedle sebe, což by potřebu pesticidů snížilo.

Jak se vyhnout pesticidům v potravinách

Pouhým opláchnutím spláchnout rezidua pesticidů z ovoce a zeleniny nelze, vysvětluje profesor Grandjean. Co pomoci může, je oloupat je.

Také je dobré vypátrat si, ve kterých zemích se používají pesticidy v hojnější míře a plodiny z těchto států omezit. Dalším logickým krokem je zařadit do jídelníčku produkty ekologického zemědělství. Jedna studie z Dánska ukázala, že když lidé utratili jen o 10 euro měsíčně navíc za bio potraviny, eliminovalo to nějakých 75 procent vystavení se pesticidům.

Pokud nechcete kupovat jen bio produkci, zkuste si vybírat položky, které tolik pesticidů neobsahují. Například jahody jsou jednou z potravin, kde obvykle bývá největší množství reziduí pesticidů.

Na druhou stranu ekologicky pěstované ananasy jsou docela drahé a jejich slupka, kde je reziduí nejvíce, se stejně nejí, takže stačí koupit ananasy obyčejné. Nezisková organizace Environmental Working Group sestavila seznam plodin s nejnižším a nejvyšším podílem reziduí pesticidů. 10 nejznečištěnějších a 15 nejčistších vám zde přinášíme. 

Pokud se vám náš článek líbil, podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích. Velmi nám tím pomůžete.

Z angličtiny přeložil a upravil Ondřej Horecký; Originální článek: 

Zamořená jablka a citrusy po celé EU: Obsahují pesticidy, které mohou poškodit mozek

Pokud si pravidelně pochutnáváte na citrusech, pak můžete mít dle zjištění PAN jistotu, že s tím přijímáte i rezidua chlorpyrifosu. Byl objeven v každém třetím grepu a citrónu a každém čtvrtém pomeranči a mandarince. Nevyhnete se mu však ani u dalšího ovoce, zejména banánů, jablek, hrušek a broskví. U nich se statisticky objevoval mezi 5 a 10 procenty.

Toto ovoce pocházelo z celého světa, všechno ale bylo testováno v Evropské unii, tudíž mohlo se dostat na české talíře. Z analýzy například vyplynulo, že nejzamořenější jablka pochází z Polska. A kde jejich vzorky skupina odebrala? Ano, v Česku. Češi tedy oficiálně konzumují jablka zamořená chlorpyrifosem.

Jinak se jako nejproblematičtější ukázaly hrušky z Itálie, banány z Ekvádoru, grepy z Číny, citróny z Turecka, pomeranče z Egypta a mandarinky z Maroka.

Postřik na obilí i řepku

Chlorpyrifos patří mezi 15 nejčastěji nacházených látek v nezpracovaných potravinách v Evropě. Podle Integrovaného registru znečištění (IRZ) ministerstva zemědělství jde o neurotoxický pesticid účinný proti komárům a parazitům, kteří útočí na dobytek, tedy klíšťata, vši, ovády, masařky nebo mšice.

V Česku je používán nejčastěji na ochranu rostlin proti škůdcům (mandelinka bramborová, hrbáč osení apod.). Aplikuje se ovoce, obiloviny nebo třeba řepku. To je rozdíl oproti USA, kde se využívá zejména k ošetření kukuřice a bavlny.

„Chlorpyrifos se uvolňuje do prostředí hlavně při jeho aplikaci jako insekticidu. Dochází ke kontaminaci ovzduší a půdy, splachem z ošetřených ploch jsou kontaminovány i vody. Může také vstupovat do prostředí odpařováním nebo uvolňováním z odpadů s obsahem chlorpyrifosu,“ uvádí IRZ, jak se látka ocitá v přírodě. V půdě obvykle setrvává až 120 dní.

Evropu téměř jistě čeká zákaz

Podobných pesticidů existuje celá řada, proč bychom tedy měli řešit zrovna chlorpyrifos? Protože panují silná podezření, není zdravotně nezávadný.

Jelikož hmyzu ničí nervové buňky, může je ničit i lidem, kteří s ním přijdou do kontaktu.

Nejohroženější jsou děti, jejichž nervový systém je teprve ve vývinu a vysoká míra látky jim může poškodit mozek, uvádí PAN.

Mezi další rizika, která skupina popisuje a která potvrzuje i organizace Health and Environment Alliance (HEAL), patří snižování IQ, ztráta paměti, autismus nebo Parkinsonova choroba. České sdružení Arnika ještě dodává hormonální nerovnováhu.

Toto jsou podle PAN důvody, proč by pesticid měl být minimálně v EU zakázán.

Evropští úředníci se mu naposledy věnovali v roce 2006, příští rok v lednu mají vydat verdikt, zda v používání pokračovat. PAN říká, že od té doby přibyly nové důkazy o jeho nebezpečnosti vůči lidem.

Tvrdí také, že původní povolení vycházelo z pouhé jediné studie, kterou si měli zadat přímo zemědělci z oboru.

Ačkoli zatím neexistuje oficiální stanovisko, vypadá to, že přání skupiny bude vyslyšeno.

Látku kvůli lednovému hodnocení analyzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) a již informovala, že povolení zřejmě nevydá.

„Neexistuje žádné bezpečné minimální množství pro děti,“ oznámil úřad, za což se mu dostalo pochvaly od amerických environmentalistů. V USA totiž látka naopak dostala před dvěma týdny zelenou.

Rezidua pesticidů v potravinách – zdravotní rizika a aktuální stav, SZÚ

Přednáška připravená pro XX. českou a slovenskou konferenci o ochraně rostlin pořádanou ČZU (FAPPZ), v Praze v září 2015.

Součástí konference byl odborný seminář na téma „Pesticidy v životním prostředí“.

Autor příspěvku Ing. Karel Pepperný, Ph.D., SZÚ

Používání přípravků na ochranu rostlin může vést k výskytu reziduí účinných látek (pesticidů) v potravinách. Těmi mohou být nezměněné účinné látky (nejčastěji), jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty.

Rezidua pesticidů se do potravin dostávají buď přímo, kdy z ošetřených plodin přechází do produktů určených k potravinářským účelům, nebo nepřímo, kdy dochází k jejich přenosu prostřednictvím krmiv nebo opylovačů do produktů živočišného původu (maso, mléko, vejce, med), prostřednictvím půdy do následných plodin a jejich produktů nebo prostřednictvím vody a vzduchu do různých potravních zdrojů.

Zdravotní rizika vyplývající z přítomnosti reziduí pesticidů v potravinách mohou být akutní a chronická. Akutní zdravotní rizika vznikají při krátkodobém příjmu rezidua určitého pesticidu při překročení akutní referenční dávky (ARfD = „Acute Reference Dose“) stanovené pro tuto látku.

Chronická zdravotní rizika vznikají při dlouhodobém příjmu rezidua určitého pesticidu při překročení stanovené hodnoty jeho přijatelného denního příjmu (ADI = „Acceptable Daily Intake“).

V současné době je možno uvádět na trh přípravky na ochranu rostlin pouze s účinnými látkami, které jsou uvedeny na seznamu sválených účinných látek (příloha nařízení (EU) č. 540/2011).

Na tomto seznamu jsou pouze ty látky, které prošly hodnocením nebo přehodnocením na úrovni EU (členské státy + EFSA + Evropská komise), jehož součástí je i hodnocení, které by mělo zaručit, že použití schválených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin nebude představovat nepřijatelné zdravotní riziko pro člověka z hlediska výskytu reziduí pesticidů v potravinách.

Aby byla tato rizika pokud možno co nejvíce omezena, je potřeba zajistit, aby při používání přípravků na ochranu rostlin nedocházelo k výskytu reziduí pesticidů v potravinách na hladinách, při kterých by k těmto rizikům mohlo dojít, důsledně kontrolovat, zda k těmto výskytům nedochází a pokud ano, tak zajistit, aby se takto kontaminované potraviny nedostaly ke spotřebiteli. Za účelem omezení rizik vyplývajících z výskytu reziduí pesticidů v potravinách byly v celé Evropské unii stanoveny nařízením (ES) č. 396/2005 pro vybrané pesticidní látky hodnoty maximálních limitů reziduí (MLR) v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu nebo na jejich povrchu. Jedná se o horní přípustné limity koncentrace reziduí pesticidů v potravinách nebo krmivech nebo na jejich povrchu stanovené v souladu s tímto nařízením, založené na správné zemědělské praxi a na nejnižším vystavení spotřebitele nezbytném pro ochranu zranitelných spotřebitelů. Dále byly tímto nařízením vyčleněny pesticidní látky, pro které není potřeba hodnoty MLR stanovovat a pro všechny ostatní zde neuvedené látky byla stanovena standardní hodnota MLR 0,01 mg/kg pro všechny rostlinné a živočišné produkty. Hodnoty MLR včetně standardní hodnoty nesmí rostlinné a živočišné produkty obsahovat od doby svého uvedení na trh jako potraviny nebo krmiva anebo od doby předložení zvířatům ke krmení. Hodnocení rizik pro spotřebitele a případně pro zvířata, která jsou spojená se stanovením, změnou nebo zrušením MLR provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). K překračování hodnot MLR pesticidů v potravinách a krmivech by nemělo docházet, pokud jsou přípravky na ochranu rostlin používány podle správné zemědělské praxe. Konkrétně to znamená, že uživatel určitého přípravku provádí aplikaci pouze v rámci schválené oblasti použití tohoto přípravku (ošetřuje pouze plodiny, do kterých je povolen) při použití schválené aplikační technologie, dodržuje maximální aplikační dávku, termín aplikace, počet aplikací, minimální intervaly mezi aplikacemi a ochranné lhůty (především předsklizňové intervaly).

Po uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh je dodržování MLR v potravinách a krmivech kontrolováno prostřednictvím úředních kontrol. Na základě národních kontrolních programů (čl. 30 nařízení (ES) č.

396/2005), které jsou každoročně aktualizovány, provádějí členské státy EU kontroly reziduí pesticidů, aby ověřily dodržování MLR. Tyto kontroly spočívají zejména v odebírání vzorků, provádění rozborů a v následné identifikaci pesticidů a stanovení hodnot přítomných reziduí.

Nadlimitní nálezy (nevyhovující vzorky) jsou hlášeny do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF – „Rapid Alert System for Food and Feed“) a následně dochází ke stažení z trhu těchto potravin.

  Hlášení v systému RASFF a výroční zprávy Evropské komise jsou zveřejňovány na této webové adrese: http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/index_en.htm. V České republice provádí úřední kontroly MLR v potravinách rostlinného původu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a v potravinách živočišného původu Státní veterinární správa (SVS). Výsledky těchto kontrol a monitoringu reziduí pesticidů v jednotlivých letech jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách uvedených institucí (www.szpi.cz,  www.svs.cz).  

Téměř v 50 % vzorků potravin bývají detekována rezidua pesticidů. Nejčastěji a v největším množství se rezidua pesticidů vyskytují v ovoci (kolem 70 % vzorků) a listové, brukvovité a plodové zelenině. Méně často a v nižších koncentracích naopak v kořenové, hlíznaté a cibulové zelenině, kukuřici, kukuřici cukrové a v semenech ukrytých v plodech (např. hrachová a fazolová semena, semena olejnin).

Nejčastěji se v ovoci a zelenině vyskytují rezidua fungicidů a to hlavně dithiokarbamátů (mankozeb, maneb, zineb, metiram), boskalidu, fenhexamidu, cyprodinilu, fludioxonylu, iprodionu, pyraklostrobinu, azoxystrobinu, tebukonazolu, benzimidazolů (karbendazim jako reziduum karbendazimu, benomylu a thiofanát-methylu), ftalimidů (kaptan, folpet) nebo také imazalilu a thiabendazolu (hlavně na povrchu banánů a citrusových plodů v důsledku posklizňového ošetření). Poměrně často se v ovoci a zelenině vyskytují také rezidua insekticidů a to převážně ze skupin organofosfáty (chlorpyrifos a dimethoát), neonikotinoidy (thiakloprid, acetamiprid a imidakloprid), pyretroidy (lambda-cyhalothrin, cypermethrin a deltamethrin) a přírodní insekticid spinosad. Jedním z nejčastěji se vyskytujících reziduí pesticidů v obilovinách je regulátor růstu chlormekvat a méně často ethefon, který však poměrně často bývá v ovoci a plodové zelenině (rajče, paprika). Rezidua herbicidů se v potravinách nacházejí minimálně, s výjimkou linuronu (jeden z nejčastějších reziduí pesticidů v mrkvi, méně v dalších druzích zeleniny a v obilovinách), glyfosátu (jeden z nejčastějších reziduí pesticidů v obilovinách, kde se však používá jako předsklizňový desikant) a terbuthylazinu (olivy, olivový olej). Obecně nižší výskyt reziduí pesticidů je ve zpracovaných produktech – necelých 30 % vzorků (obdobné látky jako v nezpracovaných produktech), v biopotravinách – přibližně 15 % vzorků (např. Cu a spinosad) a nejnižší v živočišných produktech – kolem 10 % vzorků (v mase, mléku a vejcích hlavně perzistentní organické

polutanty – DDT, hechachlorbenzen a hexachlorcyklohexan, a látky pocházející z jiných zdrojů než je používání pesticidů – Cu, Hg, v medu pak nejčastěji thiakloprid).

MLR jsou v průměru překračovány mezi 2,5 a 3,0 % vzorků potravin, z čehož kolem 1,5 % vzorků jsou označeny jako nevyhovující (statisticky významné překročení MLR). Větší podíl překročení MLR bývá zaznamenán ve vzorcích potravin dovezených ze třetích zemí (6 až 8 %).

V produktech pocházejících ze států EU, Norska a Islandu bývá překročení MLR zjišťováno přibližně v 1,5 % případů. V případě potravin dovezených ze třetích zemí (převážně africké a asijské státy) se také častěji jedná o rezidua v současné době v EU neschválených pesticidů (hlavně organofosfátové insekticidy – profenofos, triazofos, ethion; z fungicidů např. procymidon).

MLR jsou nejčastěji překračovány v nezpracovaném ovoci (některé tropické ovoce, jádroviny, peckoviny, bobulové a drobné ovoce), nezpracované zelenině (brukvovitá a listová zelenina, čerstvé bylinky – bazalka, petržel a celer listový a řapíkatý) a ve zpracovaných i nezpracovaných čajových listech, bylinných čajích, divoce rostoucích houbách, koření – kmín, rýži, produktech plodové (paprika, lilek, rajčata, vodnice) a luskové (hrachové a fazolové lusky) zeleniny a suchých semenech luštěnin (čočka, hrách). Jedná se hlavně o rezidua insekticidů (dimethoát, chlorpyrifos, profenofos, acetamiprid a imidakloprid). Časté je také překročení MLR u některých fungicidů (dithiokarbamáty, karbendazim, iprodion, procymidon). Z regulátorů růstu překračují pravidelně MLR v ovoci a zelenině rezidua chlormekvatu (také v obilovinách) a ethefonu. U herbicidů k překračování MLR dochází výjimečně (rezidua linuronu v kmínu, řapíkatém celeru, mrkvi a špenátu a glyfosátu v čočce při použití za účelem předsklizňové desikace). V produktech živočišného původu bývá překročení MLR méně časté (do 0,5 %) a týká se hlavně reziduí dnes již nepoužívaných pesticidů přetrvávajících v životním prostředí (perzistentní organické polutanty – DDT, hexachorbenzen, lindan) nebo reziduí, která pocházejí z jiných zdrojů než z používání pesticidů (Hg – kontaminace krmiva z různých zdrojů, Cu – pravděpodobně z aditiv v krmivu). V medu bývají v nadlimitních koncentracích detekována rezidua neonikotinoidových insekticidů (thiakloprid a acetamiprid) a fungicidu azoxystrobin.

K překročení MLR může docházet z důvodu použití v EU již neschválené účinné látky (profenofos, triazofos, karbofuran a procymidon v produktech z dovozu ze třetích zemí) nebo při použití schválené účinné látky do plodiny, do které není použití povoleno (chlorpyrifos v bramborách, celeru řapíkatém, petrželi a květáku, dimethoát v jablkách, třešních a broskvích, folpet ve stolních hroznech) anebo při použití sválené účinné látky ale při nerespektování správné zemědělské praxe (vyšší aplikační dávka, kratší předsklizňový interval). Další příčinou může být přirozený nadlimitní výskyt v rostlině (CS2 v brukvovité zelenině – také reziduum dithiokarbamátů, bromidový iont v rukole, salátu a rajčeti – také reziduum methylbromidu) nebo také důsledek přirozeného výskytu v životním prostředí, prostřednictvím aditiv v krmivu nebo při kontaminaci životního prostředí z jiných zdrojů, než je používání pesticidů (Cu v hovězích játrech a mase, Hg v mase, játrech a ledvinách anebo v divoce rostoucích houbách) a dřívějšího používání pesticidů (perzistentní organické polutanty – DDT, hexachorbenzen, chlormekvat v hruškách)

Na základě průběžně zjišťovaného výskytu reziduí pesticidů v potravinách a provedených odhadů dietární expozice těmto látkám v rámci hodnocení účinných látek i přípravků na ochranu rostlin a hodnocení EFSA v rámci Koordinovaného monitorovacího programu EU je možno konstatovat, že není příliš pravděpodobné, že by chronická dietární expozice reziduím pesticidů mohla představovat zdravotní riziko pro člověka. Dosud však nejsou dostatečně prozkoumána a vyhodnocena rizika vyplívající z kumulativních a synergických účinků těchto látek. Také rizika z hlediska akutní dietární expozice reziduím pesticidů jsou považována za nízká. Ta mohou představovat látky, které mají vysokou akutní toxicitu (nízkou hodnotu ARfD) a bývají v nadlimitních koncentracích přítomny v potravinách, které mohou být v krátké době zkonzumovány ve velkém množství (ovoce, zelenina – plodová, listová, brukvovitá). Týká se to především některých reziduí insekticidů (organofosfáty triazofos a ethion v paprikách, dimethoát a chlorpyrifos v jablkách, broskvích a stolních hroznech; karbamáty karbofuran a oxamyl v paprice, rajčeti a lilku a z pyrethroidů lambda-cyhalothrin v paprice). Z reziduí fungicidů je z hlediska akutní dietární expozice nejrizikovější karbendazim (brokolice, salát, paprika, hrozny stolní) a procymidon (salát) a z regulátorů růstu ethefon (plodová zelenina lilkovitá). Rezidua herbicidů akutní dietární riziko nepředstavují.  

Z některých potravin (např. ovoce a zelenina) je možno obsah reziduí pesticidů, a tedy i případná zdravotní rizika, eliminovat omytím pod tekoucí vodou (15-30 sekund).

Účinnost bývá mezi 40 – 90 % v závislosti na vlastnostech přípravku na ochranu rostlin (formulační úprava, složení), účinné látky (kontaktní / systémový účinek) a omývaného produktu (tvar a složení povrchu) a může být ještě zvýšena použitím teplé vody, vody s přídavkem octa (10 % octa a 90 % vody), 2% roztoku soli nebo speciálních přípravků. Výskyt reziduí pesticidů se také výrazně eliminuje oloupáním slupek, lisováním na šťávy a oleje nebo tepelnou úpravou (pouze některá rezidua, např. boskalid v bramborách, imidakloprid v mrkvi). Snížit množství reziduí pesticidů přijatých prostřednictvím potravin je možno také zařazením produktů ekologického zemědělství (biopotravin) do jídelníčku.

Pozor na ovoce z Lidlu, varují ekologové | Aktuálně.cz

Praha – Obchodní řetězec Lidl měl v Německu nejvyšší obsah pesticidů v ovoci a zelenině. Nevládní sdružení žádají nápravu – i v Česku.

Osmnáct nevládních organizací ze čtrnácti států včetně Česka vyzvalo ve svých zemích společnost Lidl, aby začala prodávat ovoce a zeleninu bez zbytků pesticidů po vzoru svých německých prodejen.

Certifikovaná laboratoř na zakázku německých Greenpeace zjistila, že ovoce a zelenina v Lidlu v Německu obsahují výrazně nejvíce pesticidů ze všech tamních supermarketů.

V Německu už změna přišla

• Česká Společnost pro trvale udržitelný rozvoj uvedla, že německý Lidl na základě těchto testů a po nátlaku veřejnosti zpřísnil kontrolu svého zboží a začal nabízet biopotraviny nebo výrobky s označením FAIR TRADE. 
• Tato značka dává záruku, že výrobky byly vyrobeny či vypěstovány bez velkých ekologických škod, například se na polích nepoužívají pesticidy či umělá hnojiva.
• Německý Lidl rovněž zastavil prodej průmyslově pěstovaných grepů, protože u nich testy dlouhodobě potvrzovaly zvýšené hladiny pesticidů.
• „Vyzvali jsme firmu Lidl, aby i v České republice co nejdříve prodávala potraviny – zejména ovoce a zeleninu – bez zbytků pesticidů a aby zavedla přinejmenším stejné standardy a opatření jako v Německu,“ řekl Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

Lidl tvrdí, že limity dodržuje

„Program společnosti Lidl se nám pro tuto chvíli jeví omezený jen na Německo. Ale zbytky pesticidů se nacházejí i v dalších zemích a zákazníci v České republice si nepochybně zaslouží stejnou míru ochrany jako v Německu,“ tvrdí Šuta.

1. Česká pobočka mezinárodního obchodního řetězce ovšem tvrdí, že její čeští zákazníci se nemusí ničeho obávat a vyšší kontrola prodávaných výrobků není zapotřebí.
2. „Při všech kontrolách ovoce a zeleniny, které byly doposud provedeny státními kontrolními orgány v našich provozovnách, nebyl k dnešnímu datu zjištěn žádný přestupek vůči platným normám České republiky,“ uvedla v mailové odpovědi bez jakýchkoli dalších podrobností mluvčí Monika Šrámková.
3. Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj uvedl, že se na jeho sdružení obrátili lidé z německé kanceláře Greenpeace s obavou, aby se ovoce a zelenina s „příměsí“ pesticidů nevozily z německých obchodů do okolních zemí.
4. „Na naši výzvu se nám z Lidlu zatím nikdo neozval,“ dodal Šuta.

Pesticidy mohou omezovat plodnost

Pesticidy obecně slouží při pěstování ovoce, zeleniny a dalších plodin k hubení živých organismů – škůdců. V lidském těle ovšem mohou například narušovat plodnost.

Šuta uvedl, že testy v Evropské unii opakovaně prokazují zvýšené koncentrace pesticidů v potravinách včetně ovoce a zeleniny.

„Zpráva o monitoringu pesticidů v ervopských potravinách konstatuje, že více než pět procent vzorků překračuje zákonný limit pro obsah pesticidů. V téměř polovině všech vzorků byly zbytky pesticidů,“ řekl Šuta s odvoláním na zprávu Evropské komise.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění mezi obyvateli Unie jsou zbytky pesticidů v potravinách vnímány jako jedno z největších ohrožení, obavy z těchto chemických látek v ovoci a zelenině vyjádřilo 63 procent dotázaných.

V poslední Zprávě o stavu životního prostředí v roce 2005, kterou přijala vláda, se konstatuje, že se nedaří „omezovat používání nebezpečných pesticidních a biocidních přípravků, jejichž spotřeba stagnuje“.