Mandre, Ostrov Pag
Turistické město umistěné v jížní části ostrova Pag s překrásným pohledem na Silbu, Olib a také ostrůvky Maun a Škrdu, které jsou lemovány zátokama a překrásnýma plážema.
Podél města Mandre se rozkládá pláž s průzračným mořem.Město je vhodné pro ty, kteří chtějí klidný odpočinek v překrasném přírodním zátiší se stromy „crniky“, kamennými zdmi a průzračně čistým mořem. Město dýchá mírumilovností a pohostinností obyvatel, vždy připraveni nabídnout co nejvice zajimavého z tohoto kraje.
To se může během letních dní vyzkoušet i na „koče“ rybářské lodi a užít si blahodárnosti moře, slunce a plodů, které si svépomocí ulovíte. Gastronomické speciality můžete vyzkoušet v místních restauracích „zchladit se“ se v letních horkých dobách v četných kavárnách ,barech umístěných u samotných pláží.
Hřiště, kouloviště, dětský koutek jsou k využití pro Vás díky prátelství místních Mandranů.
V akci Zadarských novin s cestovnimi kancelářemi v Zadarském okrese „Květ pro lepší svět“ roku 2003 Mandre vyhrálo v kategorii za nejlepší městečko v okrese.
Pláž Rogoza
Pláž Rogoza se nachází v ornitologické rezervaci Kolanjsko blato. Salinita moře v tomto místě blahodárně působí při léčení kožních a revmatických onemocnění.
Rostlinná vegetace a vítr, který zde vane, také napomáhají při léčení srdečních a alergických obtíží.
U pláže Rogoza se nachází zemědělský pozemek Oštarić, na kterém se nacházejí divoce rostoucí léčivé rostliny (které je možno využít na čaj) a také fíkovníkové sady. Od pláže Rogoza vedou přes Kolanjsko polje cyklistické stezky do Kolanu a Gajce.
Otok Pag
Ostrov Pag je jeden z největších Jaderských ostrov: s 285 km2 pátý podle velikosti, a s 270 km členitého pobřeží je ostrov s nejdelší pobřežní čárou na Jadranu, přeplněnou zálivy, zátokami, mysy a plážemi.
Ostrov Pag je mimořádný svou vegetační lokalitou v které téměř nejsou stromy. Pag největší říše skaliska zpřetínané dlouhými kamennými zdmi zděnými na sucho, ve kterém roste tenká tráva, nízké aromatické rostliny, šalvěj lékařská a smil. Právě ty aromatické rostliny jsou základem stravování pažských ovcí na skalisku a ty dávají zvláštní chuť známém pažském sýru.
Caska, Ostrov Pag – Caska Pag – Pag Chorvatsko – Apartmány Caska Ivanka
Caska je menší osada, ležící ve stejnojmenné zátoce na ostrově Pagu. Je to název pro širší oblast, která je z jedné strany ohraničena pláží Zrće a z druhé strany osadami Zubovići, Kustići a Metajna, které se dohromady nazývají Barbati. Od Novalje je Caska vzdálena 2,5 km.
Caska na Pagu je známá i tím, že je s ní spojena legenda o zatopeném městě. Dle historiků se jedná o římské město, které bylo zatopeno ve 4. stol. následkem zemětřesení.
Ale existují i předpoklady, že Caska byla z neznámých příčin opuštěná a během staletí ji pokrylo moře. Liší se i názory o rozloze Casky.
Dle některých předpokladů se jednalo o město do 5 000 obyvatel, ale někteří historikové tvrdí, že v Casce žilo asi 30 000 obyvatel. Dosavadní archeologické výzkumy zatím tajemství Casky neobjevily.
Pláž Caska je jednou z nejkrásnějších pláží ostrova Pagu. Caska je písečně-oblázková pláž, a proto je vhodná pro dětské hry i ke koupání.
Na pláži je dobrá pohostinská i rekreační nabídka. Na kraji pláže Caska leží dobře známá pláž Zrće, která nabízí 24 hodin různou zábavu a bohatý noční program.
Ostrov Pag je jeden z největších Jaderských ostrov: s 285 km2 pátý podle velikosti, a s 270 km členitého pobřeží je ostrov s nejdelší pobřežní čárou na Jadranu, přeplněnou zálivy, zátokami, mysy a plážemi.
Ostrov je mimořádný svou vegetační lokalitou v které téměř nejsou stromy. Pag největší říše skaliska zpřetínané dlouhými kamennými zdmi zděnými na sucho, ve kterém roste tenká tráva, nízké aromatické rostliny, šalvěj lékařská a smil. Právě ty aromatické rostliny jsou základem stravování pažských ovcí na skalisku a ty dávají zvláštní chuť známém pažském sýru.
Novalja – turistické středisko ostrova Pag, známé letovisko a místo četných turistů, nabízí možnost aktivního odpočinku s mnoha možnostmi.
Přírodní krásy Novalje jsou nejvýraznější na jejích překrásných plážích – Zrće, Caska, Straško, Babe, Trinćel, Braničevica a Vrtić. Mezi nimi se zvlášť zdůrazňuje pláž Zrće jako jedna z největších a nejhezčích pláží na Jadranu.
Ostrovy Chorvatska: Seznam s průvodcem na dovolenou
Ostrovy Chorvatska jsou oblíbenou destinací nejen českých turistů. Některé ale Češi přehlížejí. Vybrali jsme 10 nejdůležitějších a nejzajímavějších z nich.
- Krk
- Cres
- Rab
- Pag
- Dugi Otok
- Brač
- Vis
- Hvar
- Korčula
- Mljet
Ostrov Krk
Krk je nejjednodušeji dostupným chorvatským ostrovem, a i proto patří mezi nejoblíbenější destinace českých turistů. Nejenom že z velkých chorvatských ostrovů leží nejseverněji, takže cesta z Česka k němu trvá relativně krátce, s pevninou jej navíc spojuje most. Není proto nutné využít trajektu.
Ještě před pár lety se uvádělo, že Krk je největším chorvatským ostrovem. Poté ovšem došlo k přeměření, a dnes tak o první příčku soupeří s nedalekým Cresem.
Mezi oblíbená letoviska patří Baška, Punat nebo Njivice. Historickým centrem ostrova je město Krk. Milovníci historie v Krku najdou hrad, katedrálu i několik muzeí.
V severní části ostrova turisté vyhledávají pěknou krápníkovou jeskyni Biserujku. Hlavně děti asi budou chtít navštívit mořská akvária v Krku a Bašce.
Dospělí by si naopak mohli oblíbit vesnici Vrbnik, známou díky místnímu vínu žlahtina.
Ostrov Cres
Cres se přetahuje s Krkem o status největšího chorvatského ostrova, v porovnání s ním má ovšem mnohem skromnější turistické zázemí.
Velká letoviska a luxusní hotely na Cresu nehledejte, naopak pokud vás láká poklidnější dovolená v malých kempech nebo s ubytováním v soukromí, je Cres to pravé místo pro vás.
Na ostrov se dostanete trajektem z Rijeky, ostrova Krk nebo z istrijské osady Brestova.
Na Cresu se ve velkém pěstují olivy, zdejší olivový olej je vyhlášený. Za další symbol ostrova lze považovat supa bělohlavého. Na Cresu kvůli jeho ochraně byly zřízeny dvě ornitologické rezervace, Podokladi a Kruna. Když budete mít štěstí, třeba tohoto dravce uvidíte. V okolním moři se zase daří delfínům skákavým.
Přírodním unikátem ostrova, který nemá žádné povrchové vodní toky, je rozlehlé sladkovodní Vranské jezero. Za historickou perlu ostrova pak je nutné považovat starobylou osadu Lubenice, vybudovanou na 380 metrů vysokém útesu nad mořskou hladinou. Hovoří se o ní jako o jednom z možných budoucích chorvatských zápisů na seznamu světového dědictví UNESCO.
Ostrov Rab
Dalším z větších kvarnerských ostrovů je Rab. Pyšnit se může relativně vysokým počtem písečných pláží, které jsou přitom v Chorvatsku spíše výjimkou. Na Rabu jich najdete asi tři desítky, ostrov je tedy vhodný i pro dovolenou s menšími dětmi. Platí to zejména o poloostrově Lopar, který leží v severní části ostrova.
Větší koncentrací historických staveb se na ostrově může chlubit jedině stejnojmenné město Rab. Jeho historické centrum leží na malém poloostrůvku na západním pobřeží ostrova. Symbolem města je čtveřice kostelních zvonic. Zkuste najít místo, odkud je dokážete vyfotit všechny najednou.
Ostrov Pag
Rovněž Pag patří do skupiny Kvarnerských ostrovů, prakticky jej však lze řadit i k oblasti Severní Dalmácie. S pevninou ho totiž v jižní části spojuje most, a to nedaleko severodalmatského Zadaru. Pro návštěvu severní poloviny ostrova se nicméně jako praktičtější jeví využít trajekt, který vyplouvá z pevniny nedaleko vesnice Prizna.
Ostrov se vyznačuje značnou délkou a malou šířkou. Jeho východní svahy jsou v podstatě pustinou, neboť je ovlivňuje vichr bóra vanoucí z pevninského pohoří Velebit. Život se tak soustřeďuje na západní pobřeží ostrova, mezi oblíbená turistická letoviska patří především Novalja. V jejím dosahu se nachází slavná pláž Zrće, vyhledávaná pro bujarý noční život mladými lidmi z celé Evropy.
Při návštěvě Pagu nelze neochutnat místní specialitu – ovčí sýr. Pažský sýr je znám svojí jedinečnou chutí a vůní, za což vděčí již zmíněnému větru bóra. Ten totiž nanáší na místní trávu a byliny, spásané místními ovečkami, kapky mořské vody z Velebitského kanálu. Vyhlášené je díky tomu i místní jehněčí maso.
Ostrov Dugi Otok
Největší ze severodalmatských ostrovů, Dugi Otok (v překladu „dlouhý ostrov“), stále zůstává mimo hledáček většiny turistů. Na ostrově, který je nejlépe přístupný trajektem za Zadaru, nenajdete žádné významné historické pamětihodnosti ani prázdninová letoviska s většími ubytovacími kapacitami a turistickým zázemím. Dugi otok je spíš ostrovem nedotčených přírodních krás.
To platí hlavně o jeho jižním cípu, který sousedí s ostrovním národním parkem Kornati.
Byl tam vyhlášen přírodní park Telašćica se stejnojmenným zálivem, nádherným jezerem Mir a skalními útesy Grpašćak.
Na severu, u obce Soline, zase hledejte písečnou pláž Sakarun, jednu z nejhezčích v celém Chorvatsku. Na délku má přes osm set metrů, vyhlášená je díky svému bílému písku a křišťálově čisté vodě.
Ostrov Brač
Třetí největší chorvatský ostrov leží nedaleko Splitu, odkud je jednoduše přístupný trajektem. Brač drží i jedno zajímavé prvenství, mezi všemi jadranskými ostrovy je vůbec nejvyšší, vrcholek Vítovy hory (Vidova gora) leží ve výšce 780 metrů nad mořem.
Mezi hlavní prázdninová letoviska ostrova patří Supetar a Bol. U druhého zmíněného střediska se nachází asi nejslavnější pláž celého Chorvatska. Jmenuje se Zlatý roh a určitě ji znáte z pohlednic a prospektů cestovních kanceláří.
Jedná se vlastně o dlouhý oblázkový poloostrov, který vlivem mořského proudění neustále mění svůj tvar. Nejzajímavějším kulturně-historickým výletním cílem ostrova je unikátní skalní klášter Blaca. Davy turistů tu ale nečekejte.
Abyste se ke klášteru dostali, musíte podniknout ne úplně krátkou pěší túru, což mnoho potenciálních návštěvníků odradí.
Ostrov Vis
Rozlohou devátý největší chorvatský ostrov patří do skupiny středodalmatských ostrovů, přístupný je trajektem ze Splitu. V porovnání s drtivou většinou ostatních ostrovů leží daleko od pevniny, a to zhruba ve vzdálenosti padesát kilometrů.
Díky relativní odlehlosti je Vis klidnějším místem, nezkaženým masovým turismem, a tedy ideální destinací pro ty, kteří dávají přednost individuálně plánované dovolené.
Mimochodem, před pádem komunismu byl Vis zcela zapovězen zahraničním turistům, na ostrově se totiž nacházela vojenská ponorková základna socialistické Jugoslávie.
Proslulou perlou Visu je malá oblázková pláž Stiniva. V podstatě ze všech stran ji obklopují rozeklaná skaliska a dostat se k ní je menší dobrodružství.
Připravte se buďto na zlézání poměrně příkrého svahu od parkoviště u osady Žužeca nebo na shánění „vodního taxi“ v obci Rukavac.
Z historických pamětihodností lze upozornit na Titovu jeskyni, kde se po dobu několika měsíců na sklonku druhé světové války ukrýval budoucí jugoslávský vůdce Josip Broz Tito. Většina návštěvníků Visu také podnikne výlet na ostrov Biševo, k tamní proslulé Modré jeskyni.
Ostrov Hvar
Čtvrtý největší chorvatský ostrov je pokrytý políčky levandule, vinicemi a háji olivovníků. Nachází se jižně od Brače, trajektové spojení funguje se Splitem.
Hvar je podlouhlý a hornatý, zejména na jeho severovýchodě můžete objevovat řadu opuštěných zátok s malými romantickými plážemi. Jižní svahy ostrova jsou strmé a proto jen těžko přístupné.
Mezi rušnější letoviska naopak patří Stari Grad, Jelsa nebo Vrboska.
V oblasti mezi zmíněnými letovisky se nachází známá Starigradská pláň, která byla zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO. Zdejší zemědělská půda byla před dávnými staletími při kolonizaci ostrova Řeky rozparcelována na jednotlivá políčka, která od sebe rozdělovaly dodnes dochované kamenné zídky.
Dalším místním unikátem je takzvaná hvarská krajka. Ta zase patří mezi chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o dekorativní krajku z vláken agáve, kterou šili jeptišky z hvarského benediktinského kláštera.
Ostrov Korčula
Šestý největší chorvatský ostrov láká milovníky krásných pláží, dobrého vína, historických památek a tradičních lidových her a tanců. Nachází se v jižní Dalmácii, na dohled poloostrovu Pelješac. Z něj, konkrétně z města Orebič, na Korčulu jezdí trajekty.
Stejnojmenné hlavní město obepínají mohutné hradby, v jejichž nitru se nachází řada historických památek. Místní tvrdí, že se ve městě narodil slavný mořeplavec Marco Polo.
Jisté to sice úplně není, což ovšem Korčulanům nebránilo, aby mu tu v jeho „rodném domě“ zřídili muzeum.
Korčula turistům nabízí poměrně značně bohatou nabídku kvalitního ubytování, na druhou stranu levné kempy zde skoro nenajdete.
Při pobytu se můžete věnovat jachtingu, surfování nebo potápění, k ochutnávce lákají místní vína (třeba pošip nebo rukatac).
V letní sezóně pak můžete narazit na folklorní představení, kde se pro turisty předvádí místní rytířská hra moreška nebo lidový tanec kumpanija.
Ostrov Mljet
Řídce obydlený Mljet v jižní Dalmácii bývá považován za nejzelenější ostrov celého Chorvatska, lesy pokrývají víc než dvě třetiny jeho rozlohy. V severozápadní části ostrova byl vyhlášen národní park, chráněny jsou zdejší bujné lesní porosty a dvě jezera.
Ostrov dosud leží spíše stranou masového turismu, když už na něj turisté dorazí, tak spíše v rámci jednodenního výletu do národního parku. To je na jednu stranu škoda, protože Mljet rozhodně má co nabídnou i při dlouhodobějším pobytu, na druhou stranu díky tomu může být považován za jednu z mála chorvatských přímořských destinací, které ještě nebyla příliš zprofanována.
Kromě národního parku stojí za to navštívit ještě Odysseovu jeskyni. Tu najdete na jižním pobřeží nedaleko obce Babino Polje. Jak název napovídá, místo je spjaté s legendou o Odysseovi. Mljet má totiž údajně být bájným ostrovem nymfy Kalypsó, na němž Odysseus při své cestě z Trojské války strávil sedm let.
Pažský sýr, první chorvatský sýr s chráněným označením původu
Publikováno: 30.09.2019
Největší a nejúspěšnější výrobce sýrů na ostrově Pagu – „Sirana Gligora“ (Sýrárna Gligora) v Kolanu na ostrově Pagu získal pro Pažský sýr certifikát „Chráněné označení původu“.
Toto označení, pro které se používá zkratka PDO (protected designation of origin), představuje nejvyšší úroveň zeměpisné ochrany potravinářského výrobků v rámci celé Evropy i na světě.
Touto ochranou poskytují orgány Chorvatska a Evropské unie spotřebiteli záruku, že byl tento pažský sýr vyroben v souladu s danou specifikací, tedy garantuje jeho původnost a originalitu.
Ručí i za to, že je sýr vyroben výhradně z mléka plemene Pažská ovce na ostrově Pagu, že se ovce pásly převážně na jeho pastvinách, že se celá výroba, zrání a balení sýra prováděla na tomto ostrově. A je to ochrana nejen pro spotřebitele, nýbrž i pro výrobce sýra před padělateli.
Rodinná firma „Sirana Gligora“ se nachází v Kolanu, tedy ve vnitrozemí ostrova Pagu, severně od malého letoviska Šimuni. Vesnice Kolan je hlavním zemědělským střediskem ostrova.
Jak již bylo uvedeno, Pažský sýr se vyrábí výhradně z mléka plemene Pažská ovce. Sýrárna má vlastní menší stáda tohoto druhu ovcí, především však vykupuje mléko od spolupracujících zemědělců na Pagu.
Ročně vyrobí 50 tun Pažského sýra Gligora (Paški sir Gligora).
Celková roční produkce Pažského sýra všech výrobců na celém ostrově činí kolem 200 tun. Je limitována rozsahem pastvin na Pagu a počtu ovcí této odrůdy. Na Pagu nehodlají zvýšil ani rozsah pastvin, ani počet ovcí.
Ostrov Pag má velmi specifické klima, ovlivňované jak mořem, tak blízkostí jedinečného horského pásma Velebit, které se tyčí se na pevnině v těsné blízkosti ostrova Pagu, oddělen jen Velebitským průlivem. Pag je typický vápencový ostrov s chudou krasovou vegetací.
Chladný severní nárazový vítr, známá bura (bóra), při silných poryvech rozprašuje kapky mořské vody, které pak slunce vysuší a jako solný prach se roznáší po celém ostrově. Tento prach ovlivní veškerou vegetaci, na které se uchytil, a těmto drsným podmínkám se přizpůsobí jen ta nejodolnější, tuhá, nepoddajná.
Kromě nízké řídké trávy je většina rostlin aromatických, přičemž první místo patří šalvěji lékařské. A právě tato vegetace tvoří na pažských pastvinách jedinou potravu zdejších ovcí.
Podle místní tradice se chovem ovcí zabývali již staří Liburnové, jeden z ilyrských kmenů, kteří osídlili východojadranské břehy i sousední oblasti až hluboko do vnitrozemí Balkánu již v 8. století před naším letopočtem.
A právě skromné pozůstatky jedné ilyrské pevnosti lze vidět nad vesnicí Kolan.
Sýrařská tradice je tu zřejmě také velmi stará, ale první písemné informace o ní přináší až italský cestovatel Alberto Fortis, který ve svém Putování po Dalmácii z roku 1774 uvedl, že hlavní zemědělské produkty ostrova Pagu jsou ovčí sýry, sůl, med a vlna.
Pažský sýr si postupně získával stále větší popularitu a jeho obliba se zvyšuje i dnes, kdy se stal významným ekonomickým činitelem v hospodářství ostrova.
V roce 2005 bylo v zájmu zachování originality pažského sýra založeno Sdružení výrobců pažského sýra, jehož členy jsou registrovaní výrobci tohoto druhu sýra na Pagu, včetně Gligory.
Členové sdružení přísně střeží tradici výroby a zkušenosti, které se přenášejí z generace na generaci.
Tak, jak se pažský sýr vyráběl v minulosti, tak se v podstatě vyrábí i v současnosti a jeho autentičnost se stále plně zachovává.
Sýrárna Gligora zpracovává také mléko ostatních ovčích odrůd i mléko kravské a kozí nejen z ostrova Pagu, ale i z dalších oblastí Chorvatska.
Vyrábí z nich různé druhy sýrů, jednodruhové i směsné, například Kolan, Žigljen, Kozlar, Mladi Trapist,Težački Dinárski, Velebjan a další, které jsou též oblíbeny a dostaly řadu ocenění.
Mnohdy se mléko na výrobu těchto sýrů dováží do sýrárny ze sousedních regionů na pevnině, ale výroba Pažského sýra je úplně oddělena.
V současné době se v Sýrárně Gligora vyrábí ročně 450 tun různých sýrů. Sama sýrárna má padesát zaměstnanců – od sýrařských odborníků přes pracovníky ve výrobě a expedici. Sýrárna prodává své produkty v síti vlastních prodejen, které se nacházejí ve velkých městech (Záhřeb, Rijeka, Zadar, Split, Dubrovník). Také je dodává do řady restaurací po celé chorvatském pobřeží.
V roce 2009 byl v Kolanu uveden do provozu nový moderní objekt Sýrárny Gligora. V jeho přízemí je výrobna sýrů, v suterénu prostory pro jeho zrání a v patře je spolu s administrativou i místnost pro ochutnávky.
Součástí výrobní části jsou i laboratoře a zkušebny, které zabezpečují nejvyšší kvalitu zdejších výrobků podle stanovených předpisů a kriterií. Sýrárnu je možné si prohlédnout při organizovaných návštěvách.
Sýry si lze koupit v nedaleké prodejně.
- Informace: Sirana Gligora.
- Vstup do On-Line katalogu CK Vítkovice Tours: ostrov Pag
- Zdroj informací:
- Jutarnji list: www.jutarnji.hr
- Sirana Gligora: www.gligora.com
Pro přidání přízpěvku se musíte přihlásit
Paški sir, ostrov Pag, Chorvatsko I NOVALJA
Chorvatský ostrov Pag je proslulý nejen produkcí soli, ale především pažským sýrem (chorvatsky „paški sir“), který se vyrábí z mléka pažských ovcí a je známý nejen v Evropě, ale i v Americe.
Pažské ovce jsou menší, váží 30 až 40 kg a v současné době je jich na ostrově Pag přibližně 33 tisíc. Samci mohou vážit 50 kg i více. Berani a ovce jsou chováni odděleně, pouze v období páření mají společnou ohradu. Ovce jsou převážně bílé barvy, ale najdou se mezi nimi i hnědé a černé variace, které se však jen málokdy nechávají množit.
Pažské ovce pobývají po celý rok venku. Pastýři jim však staví přístřešky, kam se před extrémním počasím mohou schovat. V zimě se ovce dokrmují senem a někdy i kukuřicí. Celoročně je nutné dovážet ovcím vodu. Místní lidé chovají ovce na políčkách ohrazených kamennými zítkami a podle potřeby je převádějí na další a další místa, někdy třeba i po silnici.
Stříhání ovcí
Ovce se stříhají jednou ročně, a to před začátkem horkých měsíců. Od jedné ovce se může získat až 1,5 kg kvalitní vlny.
Pažský sýr – Paški sir
Pažský sýr má jedinečnou chuť a aroma díky kapkám mořské vody, kterou na trávu a byliny zavane silný vítr, kterému se říká „bóra“. Právě tyto byliny (např.
šalvěj a smil) a trávu ovce spásají a produkují tak mléko s jedinečnou chutí. Pastýř dojí ovce dvakrát denně, a to ráno a večer po dobu 5 měsíců. Ovce jsou nahnány do prostoru k dojení, odkud nemohou utéct.
Tam ovčáci jednu po druhé podojí a pustí je zase na pastvu.
Od jedné ovce se denně získá až litr mléka s tučností kolem 10 %. Večerní a ranní mléko se ohřeje na 42 stupňů a nechá se asi hodinu odstát. Tím se oddělí vysrážený sýr, který se dává do forem a zatíží se na dobu 5 hodin závažím.
Pak se ponoří na 24 hodin do slané vody a nakonec se potírá solí. Sýr se nechá zrát 90 dní. Aby se sůl do sýru vsákla stejnoměrně a jeho konsistence byla rovnoměrná, musí se bochníky občas otáčet. Na 1 kg sýru je potřeba 5 až 6 litrů mléka.
Naše fotografie jsou ze soukromé výrobny sýrů v Mandre.
Tekutina, která po oddělení sýru zbyla, se rychle přivede k varu a vznikne tzv. „skuta“, jemnější sýr podobný tvarohu, který se jeden den nechává tuhnout v látkových sáčcích. Kvalitu mléka ovcí kontroluje veterinární ústav v Zagrebu. Každý měsíc se od každé ovce odebírá vzorek mléka a odesílá ke kontrole. Ovce se pravidelně očkují a dostávají tablety na odčervení.
Jehněčí maso
Dalším produktem chovu ovcí je jehněčí maso. Jehňata se rodí v lednu či únoru a jejich porodní hmotnost je asi 3 kg. Jehně saje mléko 30 dní. Když je staré 30 až 45 dní, váží 12 až 15 kg. Jehňata určená k chovu se nechávají u ovcí déle.
Jehněčí maso má jedinečnou chuť především díky prostředí, ve kterém jehňata žijí, a díky rostlinám, které spásají. Jehňata na Pagu jsou zvláštní i tím, že je ovčáci oddělují od ovcí, což se v jiných chorvatských oblastech nedělá.
Recept
Paška janjetina ispod peke – Specijalitet dalmatinske kuhinje
Ingredience pro 10 osob: 1 malé pažské jehně, 3 kg brambor, 3 cibule, 3 lžíce vepřového sádla, sklenice vody a sůl.
Příprava: Jehně rozpůlíme a posolíme. Brambory oškrabeme, nakrájíme na čtvrtiny a posolíme. Brambory dáme na kulatý pekáč a na ně jehněčí. Přidáme nakrájenou cibuli a 2 dl vody.
Plech dáme na dobře rozehřátou podlohu a přiklopíme horkou poklicí (peka) a zahrneme žhavým uhlím. Po jedné hodině poklici nadzvedneme, maso otočíme, znova zaklopíme, zahrneme žhavým uhlím a necháme ještě hodinu péct.
Poté vytáhneme maso, nakrájíme a servírujeme s dobrým vínem.