Titul mistra výčepního v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender, kterou každoročně pořádá Plzeňský Prazdroj, získal Simon Balonek z pražské hospody U Kruhu. O vítězi finálového kola se již tradičně rozhodovalo v plzeňském pivovaru. Simon uspěl v konkurenci téměř tří stovek přihlášených výčepních z celé České republiky. Letos poprvé se navíc konala soutěž o nejsympatičtějšího mistra výčepního. Výčepní legendou se stal Emil Drmota z restaurace U zlatého slona a novým členem exkluzivního klubu Honorary Connoisseur profesor Jan Pirk.
Již v předvečer finálové soutěže se představili finalisté ze sedmi regionálních kol veřejnosti na nádvoří plzeňského pivovaru, kde předvedli své umění čepovat zlatý plzeňský ležák. Soutěžní úkoly pro finalisty nebyly jednoduché, kromě čepování se museli vypořádat se slepou degustací různých pivních značek a vědomostním testem.
„Vítěz musí dokázat, že kromě zručnosti při čepování piva má hluboké znalosti o historii plzeňského ležáku, jeho výrobě i o správné péči o pivo v hospodě. Samozřejmě musí umět pivo dobře načepovat a správně naservírovat,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty Václav Berka.
O tom, že všechny výše zmíněné dovednostmi ovládá, přesvědčil porotu Simon Balonekz hospody U Kruhu.Cenu za druhé místo si odnesla Eliška Rajchmanováz kutnohorské restaurace V Ruthardce. Bronz pak putuje do pražské restaurace Červený Jelen, pro kterou ho získal Miroslav Nekolný.
Vítěz čtrnáctého ročníku Pilsner Urquell Master Bartender získal trofej a možnost absolvovat cestu po evropských hospodách, které čepují Pilsner Urquell. Přímo v Plzeňském Prazdroji si také může uvařit vlastní várku piva. Největší odměnou je ale pro vítěze prestiž, kterou přináší sobě i hospodě, ve které pracuje.
Titul Master Bartender je především zárukou pro hosty, že si užijí plzeňský ležák v té nejvyšší kvalitě.
Simon Balonek nebyl jediným oceněným v rámci slavnostního galavečera. Spolu se soutěží o nejlepšího výčepního proběhla letos poprvé i soutěž o Nejsympatičtějšího mistra výčepního, kterým se stal Michal Španěl.
„Charisma výčepních bychom neměli podceňovat, mnoho lidí se vrací do hospody kromě skvěle načepovaného piva právě za svým oblíbeným výčepním.
Ten by měl zákazníky zaujmout také příjemným vystupováním a přirozeným šarmem,“ dodal Václav Berka.
Další ocenění, které Plzeňský Prazdroj každoročně předává, nese název Výčepní legenda. Cena je určena výčepním, kteří se své profesi věnují s nadšením a zápalem po většinu svého profesního života. Letos se výčepní legendou stal Emil Drmota z restaurace U zlatého slona.
U příležitosti slavnostního ceremoniálu byl předán i titul Honorary Connoisseur, který uděluje Plzeňský Prazdroj významným osobnostem, které se dlouhodobě a nezávisle zasazují o šíření slávy zlatého plzeňského piva doma i ve světě. V letošním roce přibyl do tohoto exkluzivního „klubu“ světoznámý kardiochirurg a příznivec plzeňského ležáku profesor Jan Pirk.
„Z udělení titulu Honorary Connoisseur mám velkou radost. Být ambasadorem tak význačné značky známé po celém světě musí být pro každého velká čest. Plzeňský ležák si ale vychutnám se stejnou chutí, jako dřív,“ říká Jan Pirk.
Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender se letos konala již počtrnácté. Je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří dokonale ovládají svoje řemeslo, dělají ho s láskou
a samozřejmě sdílí nadšení pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. Jejím hlavním cílem je rozvoj profese výčepních a posilování její prestiže, a samozřejmě také zvyšování kvality čepování piva a úrovně pivní kultury v Česku.
- Tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková je médiím k dispozici na těchto kontaktech:
- Mobil: +420 731 193 191
- Email:
- Poznámky pro editory
- Za uplynulých 13 ročníků se klání zúčastnily stovky výčepních. Cílem soutěže je nejen osvěta mezi výčepními, ale především podpora a vysoký standard pivní kultury u nás.
- Finalisté se účastní významných akcí Pilsner Urquell doma i v zahraničí i mezinárodních soutěží. Dvojnásobný vítěz soutěže Lukáš Svoboda se stal vítězem celosvětové soutěže v čepování piva.
- S exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj lídrem mezi výrobci piva v regionu a největším exportérem českého piva.
Novinky | Pivní.info
Co se píše o pivovarech a pivu
Cyklovýlet ze Žďáru do Pardubic, den první – Leopold Račín a Džekův ranč
[úterý, 2. srpen 2016]
[Ostatní pivní dění] 10:25 [permalink] [reaguj]
Falkonovy čtvrté narozeniny a jeho Tap Takeover v baru Napalmě
[úterý, 2. srpen 2016]
[Létající pivovar Falkon] 10:24 [permalink] [reaguj]
Pivní poznámky z jihu Čech: Jílovice
[úterý, 2. srpen 2016]
[Pivovar Jílovice] 09:56 [permalink] [reaguj]
Ještě chybí pivovar, říká farář, který proměnil vysídlený Neratov ve vzornou ves alpského stylu
[úterý, 2. srpen 2016]
[Ostatní pivní dění] 09:55 [permalink] [reaguj]
Kde se pivo vaří, tam se dobře daří
[úterý, 2. srpen 2016]
[Nová Paka] 09:53 [permalink] [reaguj]
Pivo bude. Úroda chmelu vypadá v regionu dobře
[úterý, 2. srpen 2016]
[Ostatní pivní dění] 09:46 [permalink] [reaguj]
Pivo místo jízdenek. Plzní projel první pivní autobus
[úterý, 2. srpen 2016]
[Plzeňský kraj] 09:46 [permalink] [reaguj]
Mácha byl pivař. Na cestě do Krkonoš navštívil 2x víc pivovarů než hradů, říká pivolog
[úterý, 2. srpen 2016]
[Ostatní pivní dění] 09:44 [permalink] [reaguj]
Největší pivovarnická fúze je na spadnutí, obchod za 2,5 biliónu se dotkne i Prazdroje
[úterý, 2. srpen 2016]
[SABMiller] 09:43 [permalink] [reaguj]
Budějovický Budvar zveřejnil výsledky za rok 2015
[pondělí, 1. srpen 2016]
[Budějovický Budvar] 09:15 [permalink] [reaguj]
Na Bítově bude v příštím roce nová expozice o pivu
[pondělí, 1. srpen 2016]
[Ostatní pivní dění] 08:35 [permalink] [reaguj]
V Lužkovicích se konal devátý ročník pivních slavností
[pondělí, 1. srpen 2016]
[Ostatní pivní dění] 08:34 [permalink] [reaguj]
Sedmnáct druhů piva. Na slavnostech pivovaru Syrovín chutnali klasiku i speciály
[neděle, 31. červenec 2016]
[Syrovar Syrovín] 18:49 [permalink] [reaguj]
Prodej Prazdroje se může zadrhnout kvůli brexitu. Zájem o něj přitom má PPF nebo J&T
[neděle, 31. červenec 2016]
[SABMiller] 18:27 [permalink] [reaguj]
Budova Pivovaru Čechmánek u Januštice i nadále chátrá
[neděle, 31. červenec 2016]
[Čechmánek Zlín] 18:26 [permalink] [reaguj]
Pivovar Hurbanovo podporuje rozvoj turizmu v regióne
[neděle, 31. červenec 2016]
[Zlatý Bažant Hurbanovo] 18:26 [permalink] [reaguj]
Pivovar AB InBev hlásí kvůli akvizici prudký pokles zisku
[neděle, 31. červenec 2016]
[AB InBev] 18:21 [permalink] [reaguj]
Obchodní dům v českolipském pivovaru? Může být!
[neděle, 31. červenec 2016]
[Ostatní pivní dění] 18:21 [permalink] [reaguj]
Pivovar Zvíkov získal rychle miliony díky hromadnému investování
[neděle, 31. červenec 2016]
[Pivovarský dvůr Zvíkov] 18:20 [permalink] [reaguj]
Zámecký pivovar začali znovu prozkoumávat archeologové
[neděle, 31. červenec 2016]
[Albrecht Frýdlant] 18:20 [permalink] [reaguj]
Holka z reklamy na pivo: Učí čepovat chlapy po Evropě! – AHA.cz
Martinu Navrátilovou, holku za výčepem, jak se jí trefně přezdívá, můžete vidět i v reklamě.
„Je tam zachycen můj reálný příběh, který stále probíhá. Je za mnou kus práce, kterou jsem skutečně udělala. Tak snad se ze mě nestane jen ta holka z reklamy,“ řekla v rozhovoru pro deník Aha!.
Řada reklam bývá fiktivních, nejde o pravdivé příběhy. Vy ale skutečně jezdíte a učíte chlapy čepovat pivo…
„Ono to zní hezky, že jsem ta holka, co učí chlapy čepovat pivo. Pořád bych řekla, že je to ale půl na půl. Za výčepem bývá hodně žen.“
Jak vás příběh začal?
„V roce 2015 jsem se zúčastnila celonárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, což je soutěž nejlepších výčepních. Probíhá formou regionálních kol, pak je národní kolo a já v něm byla druhá.“
Co bylo dál?
„Oslovili mě z Prazdroje s nabídkou práce. Řekli, že budu jezdit do zahraničí kontrolovat kvalitu piva a podávat reporty. Já na to kývla. No, a brzo jsem letěla do Španělska.“
Takže takový Francin z legendárních Postřižin Bohumila Hrabala, kterého ve filmu ztvárnil Jiří Schmitzer. Zní to jako velká důvěra od pivovaru, byla jste jediná?
„Bylo nás pět. Já jezdila ten rok nejvíce. K tomu chodila dobrá zpětná vazba. Možná i proto, že jsem se nestyděla vlézt i pod výčep, abych třeba odtáhla sud od chladiče, aby se jim neohříval, namísto toho, abych jim řekla, ať si zavolají technický servis. Já jim to tam rovnou rozebrala.“
Kdo umí lépe načepovat pivo? Žena nebo muž?
„Většinou to jde ženám lépe. Myslím, že pro to mají větší cit.“
Takže jste paní učitelka za výčepem. Víte, jak učit…
„Už jsem si našla způsob, jak lidi zaujmout. Vím, co zajímá chlapy, co ženské, a umím odpovědět i na rejpavé otázky.“
Jaké?
„Třeba dotazy na míru piva. O takzvané hladince jsou schopni říct, že to je podmírák.“
Jak je to s prvním a posledním pivem ze sudu?
„Největší fáma je, když někdo řekne, že první pivo ze sudu je nejhorší. Za mě je to nejlepší, když se o zařízení výčepní správně stará. To znamená, že po každém sudu proplachuje.“
Kde všude jste čepovala pivo?
„Byla jsem opakovaně ve Španělsku, ve Slovinsku, v Srbsku, Německu, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Belgii či Dánsku.“
Právě v zahraničí Češi nelibě nesou, že dostanou pivo bez pěny…
„Existují některé značky, které se dle tradice čepují na nízkou pěnu. Já jsem ale člověk, který má rád pěnu a rád s ní pracuje.“
Existují i špatná piva?
„Češi jsou věční kritici a pivní odborníci. Každý má rád něco jiného. Někdo má rád řízek a jiný utopence. Zkazit pivo může i špatné skladování. Když vezmete dvě piva ze stejné výrobní linky, jedno necháte někde na sluníčku a jiné skladujete správně, vznikne rozdíl.“
Celý rozhovor najdete v tištěné verzi Aha! 7.11.2020
První pivo ze sudu je nejlepší, říká Plzeňanka, která školí výčepní po světě
Martina Navrátilová (31) se narodila na Moravě, v kraji zaslíbeném vínu. S rodiči se ale přestěhovala do západních Čech. Žili v Domažlicích, v Janovicích nad Úhlavou a nakonec zakotvili v Plzni, což rozhodlo o jejím osudu. Dostala se do programu Ambasadoři Plzeňského Prazdroje a tamní pivo ji uchvátilo.
Martina NavrátilováŽije v Plzni. Je jí 31 let, je maminkou malého syna. Už pět let jezdí po světě a učí výčepní čepovat pivo. V současné době je součástí týmu marketing manažerů ve společnosti Hospodska v Plzni. Jejími koníčky jsou fotografování a běh.
„Když jsem si ho poprvé zkusila načepovat, úplně mě sebralo. V průběhu vysoké školy jsem začala chodit na brigádu, dostala jsem se za výčep.
Když jsem dostudovala, tak jsem už u piva skončila,“ líčí Navrátilová, která v roce 2015 uspěla v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender a od roku 2016 školí výčepní z různých zemí světa.
Díky této drobné blondýnce, kterou zná z televizní reklamy celá republika, si tak můžete dobře načepované pivo vychutnat třeba ve Španělsku či Dánsku.
Pijete pivo? Které vám chutná, samozřejmě kromě plzeňského?
Piju, mám ho ráda. Nejlepší jsou samozřejmě ta z Plzně. Mám je už naochutnaná a já jdu radši na jistotu. Když už jde o jiný pivní styl, dám si stout nebo kyseláče.
Jak dlouho trvá, než se člověk naučí opravdu dobře čepovat pivo?
Jeden plzeňský sládek řekl, že až po stovce vyčepovaných sudů. Až tento počet ukáže, že výčepní již umí načepovat pivo. Mě v roce 2015 hodně naučila práce v lokále, kde jsme měli obrovské návaly a byl veliký tlak na kvalitu piva, všechna musela být naprosto stejná. Díky tomu, že to bylo velice intenzivní a bylo toho hodně, to má člověk v sobě už zakořeněné, že to už nebude dělat jinak.
Když někdo řekne, že se pivo točí, reagujete slovy „točí se tramvaje“ či něčím obdobným jako mnozí další lidé z branže?
Už ne, už to nechávám být, když to člověk řekne jen jednou. My jako výčepní jsme tím pověstní, že jsme tím strašně otravní.
(smích) Už dávno v minulosti se pivo čepovalo, ale říkalo se „natoč mi“, protože se netlakovalo plyny, ale tlakovalo se tím, že se otáčela páčka, která vytvářela tlak na pivo v sudu.
Když přišel štamgast, tak věděl, že musí říct výčepákovi „Stando, natoč mi na dvě“. Neříkalo se dvě, ale na dvě, protože výčepní musel zatočit přesně na dvě piva, ani víc, ani míň, aby to teklo, nepěnilo…
Coby reprezentantka Plzeňského Prazdroje jezdíte po světě a učíte výčepní čepovat pivo. Jak dlouho už to děláte a do kolika zemí jste zavítala?
Začala jsem v roce 2016, kdy moje cestování také bylo nejintenzivnější.
Byla jsem ve Španělska, Slovinsku, Srbsku, Německu, Dánsku, Chorvatsku, Maďarsku, Belgii, Itálii… To už je asi všechno, ale mnohde jsem byla opakovaně.
Navíc nejezdím školit jen do zahraničí, ale jezdí se lidé učit i k nám do Česka, a to už je opravdu celý svět, jmenovat mohu Japonsko či Čínu. To jsou super disciplinovaní lidé, dodnes jsme v kontaktu.
Jste žena, jak vás při školeních muži přijímají? Je to v každé zemi jiné? Vždyť i mnohý Čech řekne „copak ženská může pořádně čepovat pivo“?
Kupodivu právě v Čechách je s tím největší problém. Ale už jsem se v tom naučila chodit a vím, jak na české chlapy. Dokáži je přesvědčit fakty. V zahraničí s tím nemají problém. Tam je to spíš hec typu „když to zvládne ona, tak já taky“.
Ze zemí, které jste navštívila, kde mají opravdu vřelý vztah k pivu a kde naopak vlažný a musí se pivo teprve pořádně naučit pít?
Myslím, že nejvlažnější jsou Italové. Jsou to víc vinaři a když už si dají pivo, tak lehčí, ne tak chmelené. A nejvřelejší vztah k pivu? Těžko říct. Hodně rozvinutá pivní kultura je teď ve Slovinsku, i když tam jedou spíše menší pivovary a spíše lahvové než čepované.
Přečíst článek ›
Co vás při vašich cestách či školeních doma nejvíce překvapilo, jaké máte nejzajímavější zážitky?
Vzpomínám na Barcelonu, kde jsem vešla do nádherné restaurace. Vstoupila jsem za bar a tam se nedalo chodit, bylo tam poházeno vše možné. Vše bylo použité, byl tam neuvěřitelný nepořádek.
Nechápala jsem, jak může být taková restaurace vůbec otevřená. Takže jsme s brand ambasadorem řekli, že to ne, a odešli. Oni vůbec ve Španělsku nemají právě ideální skladovací podmínky.
Mají naražený sud a vedle toho chladí rybí vývar, což je v pivu cítit. Vždy jsme to ale dokázali přestavět.
Teď školení výčepních utlumil koronavir, působíte jako manažerka. Chcete se k původní profesi vrátit a pokud ano, kam byste ještě ráda zavítala?
Samozřejmě s tím počítám, že hned, jak bude možnost, letím. S velkým nadšením.
Máte internetové stránky Holka za výčepem, kde přinášíte různé zajímavosti z oboru. Je to proto, že i Čechy je třeba ohledně piva vzdělávat, byť si každý myslí, že mu rozumí?
Myslím, že úplně každý potřebuje vzdělávat v oboru, ve kterém pracuje, a který ho zajímá. Největší zájem o moje příspěvky je, když se snažím rozřešit mýty o pivu.
Tak nějaký rozřešte i pro naše čtenáře…
Třeba že první pivo ze sudu je nejhorší. To je hloupost, první pivo ze sudu je naopak nejlepší! Nebo že se dá do čepovaného piva přimíchat voda, která se pouští do trubek. To je samozřejmě nesmysl. Za prvé by to bylo na pivu poznat a za druhé by to nešlo ani technologicky.
Přečíst článek ›
Jak složité je vaši práci skloubit s péčí o rodinu? Máte malé dítě…
Mám štěstí, že mi při mých cestách pomáhají rodiče a že i otec syna je flexibilní. Syn je vždy rád, že je u babičky nebo že má s tatínkem pánskou jízdu. Já nebývám dlouho pryč, vracím se do čtyř dnů, většinou jen po dvou dnech.
Jste jednou z tváří Plzeňského Prazdroje, lidé vás často vidí v televizní reklamě. Poznávají vás na ulicích, byť jste teď maskovaná respirátorem? Jak popularitu snášíte?
Na ulicích mě lidé moc nepoznávají, ale je to asi i tou dobou, kdy venku moc lidí není a navíc máme zakryté obličeje. Poznávám to ale na sociálních sítích. Po každé odvysílané reklamě, zvláště třeba během populárního seriálu, mi naskakují například sledující na Instagramu.
Na závěr jedna covidová otázka. Pandemie ovlivnila život nás všech, výjimkou nejsou ani hospodští. Trpí oni, protože musí mít zavřeno, a trpí i jejich hosté, zvyklí na kontakt s kamarády, jenž jim hodně chybí. Lidé teď sedí doma a pijí lahvové. Myslíte, že se vše vrátí do starých kolejí, nebo lidé budou chodit méně na pivo a některé hospody prostě nepřežijí?
Věřím, že lidé, kteří byli zvyklí na čepované pivo, se k němu vrátí. Už teď nám chodí na sociální sítě obrovské množství zpráv od lidí, kteří nám píší, že se vrátí, hned jak to bude možné. Myslím, že až se hospody konečně otevřou, bude plno.