„Řekl mi, že já už nikdy do médií, do novin, do televize nepůjdu, protože – cituji doslova – ‚nie som politik‘,“ vzpomíná Zdeněk Blahuta na spolupráci s Andreje Babišem.
Po prosincovém vystoupení v České televizi mi zakázal komunikovat s novináři, řekl mi, že „nie som politik“, uvádí někdejší národní koordinátor očkování Zdeněk Blahuta, jak začal jeho rozkol s premiérem.
Jen necelé dva měsíce byl Zdeněk Blahuta národním koordinátorem pro očkování. Když na konci ledna v této roli ze zdravotních důvodů končil, doplnil to pro iRozhlas komentářem „je to marné, je to marné, je to marné.“
Teprve až nyní však tento bývalý šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, s jakými problémy se ve funkci koordinátora potýkal. Mimo jiné hovoří o tom, jak se velmi brzy dostal do konfliktu s premiérem Andrejem Babišem, který se sám pasoval do role vakcinačního šéfa, když nabídku stát se vládním zmocněncem odmítl exministr Roman Prymula.
„Já jsem se to dozvěděl asi 3 nebo 4 dny po mém nástupu do funkce koordinátora. A v té chvíli jsem věděl, že je zle,“ uvádí Zdeněk Blahuta. Předsedu vlády vykresluje jako chaotika orientovaného na mikromanagement.
Zdeněk Blahuta skončil ve funkci národního koordinátora očkování proti covid-19 na konci ledna, a to ze zdravotních důvodů. Podle původní domluvy měl zůstat do poloviny roku.
Proč jste vlastně práci národního koordinátora vzal, když jste na to evidentně neměl dostatek času a dělal jste to jen na částečný úvazek?
Já jsem do toho šel, protože mě o to prosili, žádali a přemlouvali mě.
Kdo vás prosil, žádal a přemlouval?
Pan ministr Blatný si na to vzal svého náměstka pana doktora Policara, protože s tím jsem se znal z dřívějška. Nechal jsem se tedy ukecat.
Bylo mi vysvětleno, že je tam vytvořený tým lidí a jedná se pouze o koordinaci jednotlivých činností v rámci různých útvarů na Ministerstvu zdravotnictví a jeho podřízených organizací. Také, že vakcíny jsou objednané, že probíhá doobjednávací proces.
Mluvili jsme i o analýze připravenosti vakcinace, kterou v té době dávala dohromady společnost Ernst & Young.
Kdy u vás nastalo to rozčarování, že všechno je jinak?
To vím přesně. Bylo to poté, co jsem byl 15.
prosince pozván do pořadu Interview ČT24, kde se do mě pustila paní Světlana Witowská, jestli se prý znám s Andrejem Babišem a proč jsem skončil na SÚKLu, jestli jsem nezvládl zavádění elektronických receptů.
A já jsem tam seděl jako trubka, nemohl jsem ani říct, že nejsem volič Andreje Babiše, musel jsem být rezervovaný. No a druhý den ráno jsem měl tu čest s panem předsedou vlády být na osobním jednání a on si to tam se mnou vyřídil.
No řekl mi, že já už nikdy do médií, do novin, do televize nepůjdu, protože – cituji doslova – „nie som politik“.
Tak on vám zakázal veškeré mediální aktivity?
Přinucen ministrem mi zakázal chodit do médií a být mediálně aktivní. A v té chvíli jsem pochopil, že to je průšvih, protože já jsem tu svou práci chápal i jako určitou agendu, která souvisí s prací s veřejností. Dodávat lidem naději, dodávat jim odvahu, bojovat s fake news a zdůvodňovat jim některé kroky, proč toto ano a proč toto ne. A tohleto skončilo 16. prosince.
Jediné místo, kam mě ministr potom pouštěl, byla odborná fóra, jako je Sdružení praktických lékařů. Jinak jsem nesměl vůbec komunikovat s novináři, vůbec s nikým.
A co panu Babišovi konkrétně vadilo na tom vystoupení v České televizi?
Nikdy jsem se to nedozvěděl. Já jsem se tam přitom strašlivým způsobem mírnil, abych nějakým způsobem nevystupoval příliš otevřeně proti němu. Všechny ostatní reakce, které jsem na to mé televizní vystoupení měl, byly přitom pozitivní.
„Jeho největší starost byla, aby byl vyfocený při přebírání první zásilky vakcín.“
S premiérem jste se i následně stýkal?
Zúčastňoval jsem se některých telekonferencí, které byly například s Asociací krajů a podobně. A to probíhalo ve stejném duchu. To je člověk, který je naprosto… který by tuto zemi prostě neměl řídit.
Takže jeho manažerské řízení hodnotíte vyloženě negativně?
Domluvme se tak, že tomu nebudeme říkat manažerství, jakkoliv on to rád slyší. Říkám to ve smyslu politického řízení, a to já hodnotím jako naprostou katastrofu.
On se přitom sám v prosinci pasoval do role zmocněnce pro očkování, když tuto funkci odmítl exministr Roman Prymula. Nebylo asi možné s ním nekomunikovat.
Já jsem se to dozvěděl asi 3 nebo 4 dny po svém nástupu do funkce koordinátora, že se sám jmenoval do role zmocněnce pro očkování. A v té chvíli jsem věděl, že je zle.
Ministr zdravotnictví měl takovou tendenci mě před ním ze začátku v dobrém úmyslu chránit, protože jeho metody řízení a práce jsou opravdu svérázné, ale pak už se to samozřejmě nedalo.
Měl jsem s ním interakci třikrát nebo čtyřikrát, kdy tak nějak, jak bych to řekl, sestoupil ze svých strategických výšin na mou úroveň.
Bylo to takové… já jsem se snažil to udržovat ve věcné rovině, ale s ním je to těžké, on neudrží myšlenku, jestli mi rozumíte, do všeho se montuje a o všem chce rozhodovat.
Na konci prosince sem začaly proudit první vakcíny Pfizer/BioNTech a bylo kolem toho hodně zmatků. Mluvil premiér i do toho, kam konkrétně co půjde?
Všechno několikrát musel schválit, mnohokrát to měnil. Největší jeho starost byla, aby byl vyfocený při přebírání první zásilky vakcín v Motole. Divil jsem se, že nedal přednost válečné veteránce paní Emilii Řepíkové. To je naprosto elementární, že takové dámě s takovou zásluhou o tuto zemi dá přednost. On si tam jak naprostý chrapúň sedl jako první a nechal si to píchnout jako první.
A to byl vlastně i celý ten problém, který strašlivým způsobem znechucoval i jiné lidi než mě. Protože on samozřejmě rozhodoval, kdo dostane kolik vakcíny, jestli pošleme něco navíc do Libereckého nebo do kraje Vysočina a podobně. A on to opravdu všechno zdůvodňoval tím, že to je všechno politika.
Podle vás i do vakcinace premiér promítá své politické cíle a politické preference?
Ano, on to chápe jako politiku. Měl jsem několik hovorů s hejtmany z různých politických stran, kdy urgovali naprosto minimální množství vakcín, které jim šly do jejich regionů, a o tom rozhodoval. I na Ministerstvu zdravotnictví věděli, že si to od něj musí nechat všechno schválit.
Jak dnes vidíte vztah premiéra Babišem s ministrem zdravotnictví Blatným? Není to tak, že si od něj nechá téměř vše líbit jako dříve Adam Vojtěch?
Podívejte se, jakkoliv nejsem s panem ministrem Blatným asi úplně ztotožněn lidsky, nebo i manažersky, protože každý máme různou povahu, tak on na mě přesto dělá dojem principiálně slušného člověka.
A on byl i schopen se u těch jednání, u kterých jsem byl já, vůči premiérovi vymezit a postavit se mu. Nicméně tak odhadem v 90 procentech vyhrávaly Babišovy požadavky.
Snažil se, odporoval mu, argumentoval, ale ve svém důsledku i bez jeho souhlasu si Babiš ve většině případů stejně prosadil svou.
Jak dnes hodnotíte stav vakcinace proti covid-19? Nejde to rozhodně tak rychle, jak jsme asi všichni doufali. Vidíme tu i určité problémy s distribucí, desítky tisíc vakcinačních dávek někde leží, nikdo neví pořádně kde.
Ten problém má vícero úrovní. Určitě není potíž v tom, že by tu byla slabá poptávka. Co se týče dodávek, tak jsem schopen uznat, že ty smlouvy byly postaveny mnohdy velice zvláštně a určitě tam byly i problémy s objemem dodávek. Přispělo k tomu i to střelení se do vlastní nohy, kdy předseda vlády strašně tlačil na očkování šesti dávek z jedné lahvičky Pfizer/BioNTech místo původních pěti.
A v čem ta jeho střelba spočívala?
No protože dodávky má Česká republika s Pfizerem dojednány na počet dávek, ne na počet lahviček.
To znamená, že Pfizer potom okamžitě zredukoval dodávky do České republiky a když se začalo argumentovat, že je to porušení smluvních podmínek, tak se jen usmál, ať si přečteme tu smlouvu, která je opravdu postavená na počtu dávek, ne lahviček.
První nebo druhý lednový týden Evropská léková agentura provedla změnu v registraci a opravdu z jedné lahvičky se teď očkuje ne 5, ale 6 dávek. A Pfizer obratem pro Českou republiku snížil dodávané množství lahviček. Když z té lahvičky vyočkujete o 20 procent více dávek, tudíž dostáváte o 20 procent méně lahviček.
Proč na samém začátku očkování šlo tolik vakcín do Prahy a do ostatních regionů méně?
Proč to celé bylo takto v samém začátku nastaveno, toho jsem se nikdy pořádně nedobral. Vakcína Pfizer/BioNtech byla distribuována cestou 31 přímo řízených a krajských nemocnic. Aby v každém kraji bylo minimálně jedno zdravotnické zařízení, které bude dostávat dávky vakcíny Pfizer.
Ale jde o to, že v Praze těch přímo řízených zařízení bylo 9, navíc všechna deklarovala, že budou schopna očkovat podstatně více než ta krajská. Teď namátkou řeknu Zlín, Liberec, České Budějovice.
No a došlo to k tomu, že ty první dávky očkovacích látek od konce prosince do polovičky ledna reflektovaly odhadovanou kapacitu očkovacích center, přičemž v Praze bylo vakcíny na počet obyvatel podstatně více než jinde.
Hejtmani si toho všimli v polovičce ledna a začali bombardovat nejen mě, ale i pana ministra a možná i předsedu vlády, že princip je nespravedlivý.
Takže na ministerstvu jsme udělali změnu, začali jsme očkovací látky rozdělovat podle krajského zastoupení populace osob nad 65 let. Jenomže v té chvíli do toho zase vstoupilo právě to snížení dávek od Pfizeru.
A tenkrát ještě byl Pfizer monopolista, jestli mi rozumíte.
Došlo k tomu, že Praha původně rozočkovala, co viděla, od Babiše byl totiž koncem loňského roku pokyn „naočkujte všetko, čo ide, koho uvidíte“, všechny zdravotníky, všechny klienty sociálních služeb, včetně personálu. Takže jednotlivé pražské městské části to začaly různě vozit do domovů důchodců a dalších sociálních zařízení.
A v tom se ty dodávky stoply, přepočítaly a rázem začaly v Praze zase chybět vakcíny na přeočkování druhou dávkou. No takže se to zase muselo těm krajům vzít, aby to očkování nepřišlo vniveč a aby se ti pražští klienti doočkovali.
To byl ten problém, který se rozpoutal, když se v celé republice, neříkám, že přímo zastavilo, ale skoro zastavilo očkování prvních dávek.
A v tom začal ještě ten průšvih eskalovat tím, že Moderna snížila objem dodávek. A do toho přišlo ještě to, na co jsem pana ministra upozorňoval už ve svém prvním prosincovém reportu, že je tu problém s distributory ostatních očkovacích látek kromě Pfizeru, který si to distribuuje sám. Ještě bych kopii toho reportu našel v počítači.
Co jste panu Blatnému psal?
Že jestli se ti distributoři budou vybírat takovým tempem, jak je vybírají zdravotní pojišťovny, tak budou problémy. No a bingo, u Moderny to bylo, myslím, několik dnů, kdy přijela první dodávka do Česka a nebyl ještě vybraný distributor, a u AstraZenecy to trvalo ještě déle.
Je to zásadní problém, že se tak protahuje výběr distributorů?
Je to zásadní problém. A jsem přesvědčen, že u vakcíny Johnson & Johnson a u ostatních, které budou následovat, předvedou úplně to samé.
Protože nevidím vůli ten proces zmenšit a urychlit. Oni se tam domluvili na institutu veřejné zakázky jednacího řízení bez uveřejnění a ten proces šel strašně pomalu. A protože já jsem to koordinoval na ministerstvu, stále jsem ten úsek paní náměstkyně Rögnerové honil, ale ty pojišťovny si to stejně soutěžily svým vlastním tempem.
Vy tušíte, proč nelze distributora vysoutěžit ještě dříve, než vakcína do Česka dorazí?
Ne, nepochopil jsem to, proč se to tak zdržuje.
Pan ministr Blatný stále optimisticky věří, že se dá do léta naočkovat 7 milionů lidí. Věříte také?
Máme už zpoždění, ale budu mu určitě držet palce. Já osobně po tom svém pobytu už nějaký strašný optimista nejsem.
Jak moc by se to plošné očkování mělo opírat o praktické lékaře a jak moc o velká očkovací centra?
Tohle já vnímám jako velký rozpor. Po celou dobu se s praktiky hodně počítalo. V minulých dnech jsem ale někde četl – myslím, že u vás na Seznamu – že ze zhruba 5 000 praktiků je ochotno očkovat asi 3300. Ale to by zásadním způsobem změnilo situaci. Protože jestliže by měl jeden praktik očkovat 10 pacientů denně, tak je přece rozdíl, jestli praktici naočkují 30 tisíc lidí nebo 50 tisíc.
To jsou velká čísla. V tom případě to směřuje k tomu, že musíte mít nějakou náhradní kapacitu. Buď ještě více očkovat prostřednictvím očkovacích center v nemocnicích, které jsou ale brutálně přetíženy covidem, anebo prostě vytvořit síť větších očkovacích center. Jako to má třeba Jihočeský kraj.
A v tom je nějaký rozpor?
Já jsem měl jiný názor než pan ministr a netajím se tím. On si je jistý, že to nemocnice a praktici zvládnou. I v době, kdy jsem odcházel z Ministerstva zdravotnictví – 25. ledna – byl přesvědčen, že velkokapacitní centra nebudeme potřebovat.
Přitom vidíme, jak nemocnice už omezily veškerou necovidovou péči, zrušily plánované operace, zřizují jenom covidové jednotky, jsme na tom nejhůř, jak jsme kdy byli. A do toho by měly rvát čím dál víc personálu na očkovací centra? Já si to nedovedu představit.
Proto ani nesdílím optimismus pana ministra.
Ještě se po svém odchodu v očkování proti covid-19 nějak angažujete?
Ne, ne, pro mě to naprosto skončilo. A jsem moc rád, že jsme se byli schopní s panem ministrem na tom mém konci věcně domluvit, protože ta vzájemná očekávání a představy byly podle mého názoru naprosto rozdílné. A jsem i rád, že jsme to oba dva zvládli i s určitou graciézností věcně, že to není ve stylu nějakého vyřizování účtů.
Co vás zajímá o očkování proti covid-19
26.1.2021 | #Pojištěnci | #Plátci | #Poskytovatelé
Vážení klienti ZP 211. Očkování proti covid-19 je tématem dne a přináší mnoho otázek. Na ty nejzákladnější vám nabízíme odpovědi.
- Je očkování proti covidu povinné?
Očkování proti onemocnění covid-19 je v České republice dobrovolné.
- Kolik mě bude očkování stát?
Očkování je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem osobám, které jsou v ČR pojištěny u některé ze zdravotních pojišťoven.
- Je možné, aby byl očkován i manžel, který má cizí státní příslušnost a žije v ČR?
Státní příslušnost není rozhodující. Pokud je manžel pojištěncem české zdravotní pojišťovny a má tak nárok na úhradu zdravotních služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění, může se k očkování zaregistrovat.
U zahraničních pojištěnců, kteří mají v ČR nárok pouze na poskytnutí nezbytné péče s Evropským průkazem zdravotního pojištění, je nutné posoudit, zda je očkování nezbytné vzhledem k délce plánovaného pobytu v ČR.
- Od jakého věku se bude očkování provádět?
Vakcíny byly klinicky testovány k použití pro osoby starší 16 let. Pro osoby mladší nejsou vakcíny schváleny a jejich aplikace tedy není postupem lege artis.
- Budu mít možnost vybrat si vakcínu?
Zatím tato možnost není s ohledem na omezené množství očkovacích látek. Do budoucna tato možnost může připadat v úvahu, až bude očkovacích látek dostatek.
Všechny vakcíny jsou bezpečné. Před uvedením na trh procházejí rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky.
Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků pod lékařským dohledem. Všechny vakcíny před tím, než se dostanou do České republiky, musí být registrovány evropskou registrační agenturou (EMA), tím je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.
- Je opravdu očkování účinné i na mutaci viru?
V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním dostupnými vakcínami neměla chránit proti některé ze známých mutací koronaviru. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.
- Jaké jsou nežádoucí vedlejší účinky očkování?
Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku.
Každé očkovací místo musí zajistit dohled lékaře schopného poskytnout neodkladnou odbornou pomoc v případě výskytu život ohrožujících komplikací, které se bezprostředně objeví po aplikaci očkovací látky.
- Jaký je časový rozestup mezi aplikací první a druhé očkovací dávky?
Záleží na druhu očkovací látky, obvykle je doporučován výrobcem v rozsahu 2, resp. 3 týdnů. Nicméně v posledních měsících se stále častěji objevují odborné názory doporučující v době nedostatku očkovacích látek odložit druhé očkování i o 42 dní a déle od dávky první ve snaze podpořit aplikaci aspoň jedné dávky vakcíny ohroženým skupinám osob.
- Jak dlouho bude očkování účinné?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se to stále neví. Až další studie ukážou, do jaké míry je vakcína účinná v dlouhodobém měřítku a jestli bude po nějaké době potřeba přeočkování.
- Obdržím potvrzení o aplikaci očkovací látky (očkovací průkaz, příp. elektronické potvrzení)?
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR vytvořil očkovací portál ocko.uzis.cz, kde si každý občan může po absolvovaném dokončeném očkování velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění covid-19. Současně si zde může zobrazit a stáhnout certifikát o provedeném očkování na základě kódu, který obdrží jako SMS zprávu na svůj mobilní telefon.
- Jaké výhody z toho, že se nechám naočkovat, budou plynout (myšleno tak, jestli po naočkování budu muset nosit roušku)?
Zatím se diskutuje o tom, jestli a jaké by měly být motivační prvky a jaké budou úlevy pro očkované osoby. Zatím se např. zdá, že některé letecké společnosti chtějí přepravovat pouze očkované jedince, což nebude až tak jednoduché.
Co se týče roušek, je to zatím nejasné, tím spíše, že po očkování zřejmě nenastává úplná, sterilizační imunita.
- Můžu onemocnět covidem, přestože budu očkován?
Ano, můžete být znovu nakažen koronavirem, mít pozitivní PCR nebo antigenní test, ale téměř jistě neonemocníte, nebudete mít žádné nebo jen minimální příznaky a stejně tak budete jen minimálním rizikem pro své okolí.
- Má smysl se nechat naočkovat, pokud mám již z prodělané nemoci v těle protilátky?
Pokud jste absolvoval příslušné vyšetření a víte, že máte v krvi ochranné protilátky, je i s ohledem na nedostatek vakcín vhodné s očkováním vyčkat 2 až 3 měsíce.
- Nejsem schopný se do očkovacího centra dostavit, jsem např. imobilní. Co mám dělat? Mohu se nechat naočkovat doma?
V tomto případě se nebudete na očkování registrovat přes Centrální registrační systém na stránkách MZ ČR. Doporučujeme objednat se na očkování u vašeho praktického lékaře, v jeho ordinaci nebo po domluvě s ním v rámci návštěvní služby u vás doma.
Role zdravotní pojišťovny
- Bude dělat zdravotní pojišťovna na očkování nějaké pořadníky?
Zdravotní pojišťovny nebudou sestavovat žádné seznamy a pořadníky zájemců o očkování.
- Bude ZP MV ČR kontrolovat pořadník na očkování, aby nebyli zvýhodněni pojištěnci konkurenčních zdravotních pojišťoven?
Pořadí v pořadníku na očkování není závislé na tom, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěni. Rozhodující je, zda patříte do některé prioritní skupiny obyvatel dle národní strategie očkování podle věku, profese, apod.
- Musím pojišťovně hlásit, že jsem se nechal očkovat na covid-19?
Nemusíte. Zdravotní pojišťovny budou informovány o očkování z vyúčtování samotnými poskytovateli zdravotních služeb, stejně jako v případě, kdy je vám poskytnuta jakákoliv jiná zdravotní péče, hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Zdravotní pojišťovny budou hradit nejen výkon očkování, ale i samotnou očkovací látku a její distribuci.
- Zajistí ZP MV ČR přednostní termín očkování pro svoje pojištěnce?
Pořadí očkování jednotlivých skupin obyvatel je stanoveno národní strategií očkování proti covid-19 v ČR. ZP MV nemůže žádným způsobem ovlivnit ani množství očkovacích látek, ani prioritizaci osob, organizaci registrace ani koordinaci samotného očkování v rámci krajů.
Registrace k očkování
- Kde a kdy se mohu na očkování přihlásit a co k tomu potřebuji?
Registrace bude probíhat přes Centrální rezervační systém umístěný na stránkách MZ ČR.
Budete k tomu potřebovat mobilní telefon, internetové připojení a základní znalost práce s webovými formuláři, pokud se chcete přihlásit prostřednictvím.
- Co mám dělat, když nemám počítač ani internet nebo si na to netroufnu, neumím to?
Pokud Vám nepomůže člen rodiny nebo někdo známý můžete se s žádostí o pomoc při registraci k očkování obrátit telefonicky na linku 1221, na svého praktického lékaře nebo na obecní či městský úřad.
- Existuje nějaký seznam míst, kde mi s registrací někdo pomůže?
- S žádostí o informace a pomoc s registrací se můžete obrátit telefonicky na níže uvedené telefonní linky jednotlivých krajů:
- Jihočeský kraj
- Tel.:800 100 450
- Seniorům se zde dostane informace o očkování proti covidu-19 a dále pomoc s vyplněním registračního formuláře, výběrem očkovacího centra a objednáním termínu na očkování.
Provoz: 8-16 hodin. Provozní doba bude případně upravena podle zájmu volajících.
- Moravskoslezský kraj
- Tel. 800 720 210
- Denně 8-18 hodin, včetně sobot a nedělí.
- Ústecký kraj
- Tel. 475 657 691
- Denně 8-18 hodin, včetně víkendů.
- Jihomoravský kraj
- Tel. 800 129 921
- Pomohou registrovat obyvatele Jihomoravského kraje v pracovní dny 8-16 hodin.
- Královéhradecký kraj
- Tel. 495 817 110
- Ve všední dny 9-15 hodin.
- Liberecký kraj
- Tel. 800 880 066
- Ve všední dny 8-16 hodin a o víkendech 8-14 hodin.
- Kraj Vysočina
- Tel. 564 602 602
- Denně 8-20 hodin.
- Karlovarský kraj
- Tel. 607 600 017
- Denně 8-18 hodin.
- Co k registraci potřebuji?
Aby mohla být registrace správně provedena, připravte si:
Mobilní telefon – na ten vám budou zaslány dva PIN kódy. Jeden pro registraci k očkování, druhý pro rezervaci termínu očkování.
Kartičku pojištěnce – při registraci je třeba vyplnit vaše rodné číslo a název vaší zdravotní pojišťovny.
- Bude mi termín aplikace očkovací látky přidělen nebo si mohu vybrat?
Termín očkování si budete moci vybrat z konkrétních nabízených termínů přímo v Centrálním rezervačním systému.
- Je možné nějak změnit již přidělený termín k očkování?
Termín očkování můžete změnit pouze telefonicky přes linku 1221 anebo kontaktováním očkovacího místa. V případě změny termínu 1. dávky se automaticky změní termín 2. dávky.
- Budu upozorněn na datum aplikace druhé dávky očkovací látky (např. SMS, e-mail)?
V rámci registrace a rezervace termínu a místa obdržíte SMS i email rovnou na oba termíny, tedy datum a čas na 1 i 2. dávku u dvoudávkových vakcín.
- V případě, že nestihnu aplikovat druhou dávku v určeném termínu z důvodu nemoci, jak mám postupovat?
Je třeba konzultovat s očkovacím místem, popř. ošetřujícím lékařem
Důležité odkazy:
https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/
https://covid.gov.cz/situace/ockovani
‚Model otloukánka se vyčerpal.‘ Rusko se svým Sputnikem V spustilo další kolo vakcínové diplomacie
Doposud byla ruská vakcína, která zatím stále nemá certifikaci od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), zaregistrována ve zhruba 40 zemích světa a zájem o ni projevují další státy včetně Česka.
Evropská léková agentura začala se schvalováním vakcíny Sputnik V. Žádost přišla z Německa
Číst článek
Po vzoru Maďarska a Slovenska se nákup Sputniku V ještě před schválením evropskou lékovou agenturou snaží prosadit prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO), proti neregistrovaným vakcínám se ale staví ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Podobně se k ruské vakcíně staví i většina evropských představitelů včetně německé kancléřky Angely Merkelové.
Ti ruskou stranu opakovaně vyzývali, aby lékovou agenturu o registraci Sputniku V co nejdříve požádala. To se stalo až tento týden.
Ve čtvrtek EMA oznámila, že zahájila průběžné hodnocení vakcíny na základě žádosti německé firmy R-Pharm Germany, která je součástí ruské společnosti R-Pharm.
„Pro ruskou stranu bylo výhodnější být z mezinárodně-politického hlediska otloukánkem, kterého evropské instituce chtějí s jeho vakcínou postavit mimo. To se nyní do určité míry mění,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček, podle kterého se tak rozpoutává nové kolo „ruské vakcínové diplomacie“.
Naznačuje to i následné prohlášení Kirilla Dmitrijeva – šéfa Ruského fondu přímých investic, který se na výrobě očkovací látky podílí. Podle Dmitrijeva, který je za domlouvání zahraničních obchodů s rukou vakcínou odpovědný, souhlas EMA umožní „zajistit Sputnik V pro 50 milionů obyvatel Evropské unie“.
„Pokud bude vakcína schválená, rozjede se nové kolo ruské vakcínové diplomacie.
Víme ale, že Polsko nebo pobaltské státy ji ani tak nepřijmou – alespoň tak zní dosavadní vyjádření polských elit, litevské premiérky a dalších, podle kterých je ruská vakcína hybridní hrozba a pokračování současného konfliktu.
Dokážu si to ale interpretovat tak, že se model otloukánka vyčerpal a Rusové nyní v oficiálním schvalování ze strany EMA cítí příležitost,“ dodává Havlíček.
Co je Sputnik V?
Sputnik V je virová vektorová vakcína, která používá jiný oslabený nepatogenní virus. K očkování jsou zapotřebí dvě dávky. Musí se skladovat při teplotách dva až osm stupňů Celsia, cena jedné dávky na mezinárodním trhu je podle ruských úřadů deset dolarů. Volba jména je poctou prvnímu sovětskému satelitu, který byl vynesen na oběžnou dráhu v roce 1957.
Voda na ruský mlýn
Podání žádosti je ale teprve začátek. Průběžné hodnocení (takzvané rolling review), které je sice rychlejší než standardní schvalovací proces, obvykle trvá několik měsíců.
Evropská léková agentura pak vydá Evropské komisi doporučení, zda látku podmínečně schválit, nebo ne.
Pokud se ale členský stát rozhodne nasadit vakcínu bez posvěcení agentury EMA, může ji provizorně schválit sám, jako to v případě Sputniku V udělalo například Maďarsko.
Vědci se na schválení vakcíny Sputnik neshodli, Orbánova vláda tvrdí, že je bezpečná, říká maďarský novinář
Číst článek
Prvních čtyřicet tisíc dávek ruské vakcíny do Maďarska dorazilo už 2. února, s jejím podáváním obyvatelům se začalo o deset dní později. Jak uvádí lednová smlouva, celkem má Rusko do země premiéra Viktora Orbána dodat během tří měsíců dva miliony dávek.
Právě do Maďarska a Srbska, které získalo ruskou vakcínu v Evropě mezi prvními, byl zkušenosti s očkováním v únoru sbírat také Andrej Babiš.
„Viděli jsme ruský přístup naleptávání společné evropské jednoty. V Maďarsku, které je tradičně známé náklonností mezi Orbánem a Putinem, to všechno začalo.
Před ním to udělalo Srbsko, na základě kterého si pak Maďaři schválili svou výjimku – řekli, že pokud je vakcína schválena v nějaké evropské členské nebo kandidátské zemi, můžeme to udělat taky.
Tímto způsobem následně obešli společný evropský mechanismus,“ popisuje Havlíček.
Výbušným tématem se nákup Sputniku stal tento týden na Slovensku, kam v pondělí nečekaně dorazila první dodávka 200 tisíc vakcín, osobně ji pak na letišti v Košicích přivítal i premiér Igor Matovič.
Tajná dohoda s ruskou stranou, o které nevěděla veřejnost, prezidentka Zuzana Čaputová ani část koaličních partnerů, rozpoutala hlubokou vládní krizi a vyvolala otázky o pozadí celé Matovičovy akce s ruskou stranou.
Celkově Slovensko nakoupilo dva miliony dávek.
Lockdown jsme měli jen na papíře, na ventilaci se už každý nedostane, říká šéf lékařských odborů na Slovensku
Číst článek
„Spousta věcí je v tomto směru netransparentních. Slovenští novináři nebo organizace Transparency International požadují po slovenské vládě, aby zveřejnila smlouvy s Ruskem. Dodnes nikdo neví, kolik za to slovenská strana zaplatila. Nešlo o žádnou formu humanitární pomoci, i když je na letišti vítali, jako by to skutečně byla nějaká solidární dávka,“ upozorňuje analytik AMO.
Nestandardní postup premiéra v rozhovoru pro iROZHLAS.
cz ostře kritizoval také šéf slovenských lékařských odborů Peter Visolajský, podle kterého se pak „třešničkou na dortu“ stal dopis od ministra zdravotnictví Marka Krejčího o tom, že za podávání Sputniku a jeho možné nežádoucí účinky odpovídá lékař.
„Čelíme tedy situaci, kdy pan premiér o vakcíně rozhodl, pan ministr mu to schválil, ale odpovědnost hodili na lékaře. To je naprosto bezprecedentní situace,“ stěžoval si Visolajský v rozhovoru.
Pokud se totiž stát rozhodne schválit vakcínu na vlastní pěst bez její předchozí certifikace evropskou lékovou agenturou, nenese za případné problémy s vakcínou odpovědnost výrobce (jako v případě schválení od agentury EMA), ale konkrétní stát. V případě Slovenska se pak stát této odpovědnosti vzdal a delegoval ji na doktory, kteří mají vakcíny lidem podávat. I kvůli tomu tak Matovič čelí v zemi tvrdé kritice.
„Na příkladu Slovenska vidíme, že nejvíc z toho profituje ruská strana.
Ta si může jen mnout ruce, když vidí tu obrovskou úroveň chaosu ve slovenské politice, odcházející poslance, obcházení oficiálních procedur, zpochybňování institucí a společného evropského přístupu – to všechno je voda na ruský mlýn. Ministr zahraničí Ivan Korčok říká, že to je součást hybridní války, a nelze s ním úplně nesouhlasit,“ míní Havlíček.
Sputnik a jeho výroba
Půl roku poté, co šéf Kremlu Vladimir Putin do světa slavnostně ohlásil schválení „první vakcíny proti koronaviru“, se tak vývoj kolem Sputniku V výrazným způsobem posunul. Tehdejší krok ruského vedení označili odborníci po celém světe za riskantní, v současnosti se ale fronta zemí žádajících Sputnik postupně rozrůstá.
Babiš: Změny v opatřeních budeme řešit až po Velikonocích. Očkování Sputnikem V bude dobrovolné
Číst článek
Podle údajů Národního centra pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji Rusko obdrželo předběžné objednávky na 2,4 miliardy dávek z 50 zemí světa, což by znamenalo naočkování 1,2 miliardy lidí. Babiš dokonce hovoří o tom, že zájem o Sputnik V projevuje 65 zemí světa včetně šesti členských zemí Evropské unie. Na nedostatečnou poptávku si tak Moskva stěžovat nemůže.
Za domlouvání nákupů ruských vakcín v zahraničí je odpovědný již zmíněný Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, který se na vakcíně podílí a stará se o marketing.
„Je takovým vakcínovým diplomatem. Dokážu si představit, že mnoho jednání o nákupu na pracovní úrovni vakcín probíhalo s ním, v případě Ruska ale jde o ryze politickou záležitost.
Vakcíny produkuje ruský stát, nejde jako v případě západních firem o soukromé společnosti, jednání proto probíhají na nejvyšší úrovni.
Viděli jsme to i v Česku, kde prezident republiky v neděli oznámil, že si dopisoval s ruským protějškem o tom, že Česká republika má o ruské vakcíny zájem,“ popisuje domlouvání obchodů s ruskou stranou Havlíček.
Pro nouzové užívání už je Sputnik V schválen ve zhruba 40 zemích, ruskými preparáty se tak očkuje například v Bělorusku, Argentině, Venezuele, Brazílii, Mexiku, Íránu, Kazachstánu nebo Egyptě. Pochybnosti některých vědců ohledně Sputniku ale přetrvávají – ani ne tak o samotné vakcíně, jako o dodržování kvality při její výrobě.
Vakcína jako nový nástroj diplomacie. Čína s Ruskem díky ní posilují vliv ve světě, Západ zůstává pozadu
Číst článek
„Nedůvěřuji způsobu výroby vakcíny, nedůvěřuji ruským úřadům, které dokázaly vakcínu uvést do širokého použití, aniž by tato očkovací látka měla za sebou preklinické a klinické testy v potřebném rozsahu. To je podle mě veliká nezodpovědnost,“ varoval v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz virolog Libor Grubhoffer.
Výroba Sputniku nicméně nevyvolává pochybnosti jen z hlediska kvality. Rusko v tuto chvíli nemá dostatečné výrobní kapacity k uspokojení všech žadatelů, už delší dobu se proto snaží o jejich rychlé rozšíření. Lze připomenout lednový telefonát Vladimira Putina s Angelou Merkelovou, ve kterém se šéf Kremlu dotazoval na možnost výroby ruské vakcíny právě v Německu.
„Myslím, že Igor Matovič a další na Slovensku budou zklamáni, protože dávky ruské vakcíny nebudou dodány.
Rusko nemá takové výrobní kapacity, přestože se snaží do výroby jeho vakcín uvrtat nejrůznější státy po světě včetně Indie nebo Německa,“ tvrdí Havlíček, podle kterého se Rusko svou vakcínovou diplomacií snaží posílit svůj vliv ve světě, podobně jako to dělá Čína se svou vakcínou Sinophram.
2/2 Z toho, co v Bruselu slyším, jsem pochopil, že není ani tak velká obava z ruské vakcíny samotné, jako spíš z dohledu nad dlouhodobým udržováním kvality při masové výrobě. Problém s tím mají všichni výrobci, velkou část dávek musí ničit. Dělá to i Rusko?
09:48 – 04. 03. 2021
11 47
Rusové se očkovat nechtějí
Nad ruskou snahou vyvážet vakcínu do celého světa, zatímco na domácí půdě očkování lidí pokulhává, se v únoru pozastavovala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Vakcína zajistí, že nebude závažný průběh, říká epidemiolog Chlíbek. V reálné praxi i přes 80 procent
Číst článek
„Obecně musím říct, že stále přemýšlíme, proč Rusko nabízí teoreticky miliony a miliony dávek, zatímco nedělá dostatečné pokroky ve vakcinaci svých vlastních obyvatel. To je také otázka, která by měla být zodpovězena,“ citoval šéfku komise bruselský zpravodajský web Politico.
Podle čtvrtečního srovnání serveru Our World in Data v Rusku alespoň první dávku vakcíny dostaly ani ne čtyři procenta populace, v případě Česka to je necelých sedm procent, v Německu více než osm procent. Očkovat se dosud nenechal ani Vladimir Putin, který tuto skutečnost v polovině února vysvětloval slovy, že si nehodlá „hrát na opičku“.
Nejnovější průzkum nezávislého centra Levada navíc ukazuje, že pouze 30 procent Rusů má v ruské vakcíny takovou důvěru, aby se jimi nechali očkovat – to je podle britské BBC o osm procentních bodů méně než na začátku očkovací kampaně.
„Rusové jsou konzervativní, nevěří vlastnímu státu a ničemu, co může ze státu vzejít,“ popisuje pro BBC jedno z možných vysvětlení neochoty Rusů nechat se očkovat analytik Andrej Kortunov z think-tanku Ruská rada pro mezinárodní vztahy.
Důvodů je ale víc. Na nedůvěře lidí se podle Havlíčka podepsala také dezinformační kampaň, kterou Rusko vede proti západním vakcínám.
„Nemůžete totiž dělat dvě věci zároveň – říkat, že vakcinace je špatně a že znamená zdravotní problémy a zároveň podporovat mezi obyvateli vlastní ruský model. Je to následek jejich dezinformační kampaně a hybridní války, kterou Rusko vede a v tomto smyslu se mu to vrací zpátky jako bumerang,“ míní analytik AMO.