Palmový olej Carotino, který Vám nabízíme, pochází z Malajsie. Není možné ho tak spojovat například s divokým rozvojem plantáží a požáry v Indonésii. Dle vyjádření výrobce je…
Palmový olej EBAN se vyrábí ručně v Ghaně místním ženským družstvem a nemá nic společného s ničením deštných pralesů. Ba naopak, koopertiva se zasazuje o udržitelnost pěstování …
Koncentrovaná štáva z palmových semínek 400 g
Složení: Dužina z palmových plodů 58%, voda, koření, sůl.Směs používaná na výrobu polévek a omáček.
Země původu:…
10%
Pro:
Proti:
- Palmový olej
- Palmový olej
- Palmový olej
Za ty peníze nacpat palmový olej? FUJ!
Děkuji nechci! raději koupim chutné Toblerone bonbóny i za lepší cenu.
50%
Pro:
- – chutná
- – dobrá příprava bez hrudek
Proti:
- – !!! obsahuje palmový olej!!!
Celkově jsem byla s kaší moc spokojená až do té doby, než jsem si přečetla složení všech kaší v drogerii. Všechny obsahují palmový olej, dokonce i kaše s nálepkou doporučeno českou pediatrickou společností.
Takže můj závěr je, nekupovat mléčné kaše, všechny palmový olej obsahují, raději nemléčné a doplnit umělou mléčnou výživou bez palmového oleje, zatím jsem objevila pouze dvě (Babybio, Nutrilon Profutura).
60%
Pro:
Proti:
- Pozor, obsahuje palmový olej!
- Vyšší cena
Pozor, bohužel obsahuje palmový olej! Pokud bude levný a škodlivý palmový olej nahrazen jiným, zdravějším rostlinným olejem a při zachování ceny , bude produkt dokonalý.
| Speciálně vyvinut pro zabránění a zastavení zacuchávání srsti. Vynikající pro dlouhosrstá plemena a pro výstavní péči. Podporuje růst srsti, dodává srsti přirozený vzhled a… od 778 – 791 Kč |
| Doplňkové krmivo pro okrasné ptáky a zvířata z esenciálních mastných kyselin, karotenu a přírodního vitamínu E. Složení: Bio extra panenský červený palmový olej, Bio extra… od 549 Kč |
| přírodní linie – seri maska s palmovým olejem pro změkčení vlasů od 169 Kč |
| Musíš přijít blíž! od 399 Kč |
| Musíš přijít blíž! od 399 Kč |
| maska s palovým olejem od 169 Kč |
| Musíš přijít blíž! od 749 Kč |
| Musíš přijít blíž! od 449 Kč |
| pod
Podívejte se na mapu
… jíst primární potraviny – neobsahují tolik nepříjemných překvapení! Čím méně průmyslově zpracovaných potravin jíme, tím lépe pro naše zdraví a také pro planetu (a orangutany!).
Navíc pak není třeba prověřovat dlouhý seznam ingrediencí! Průmyslově zpracované potraviny jsou nezdravé nejen kvůli palmovému oleji, ale také proto, že obsahují vysoké množství cukru a soli.
Konzumaci cukru, nasycených tuků a soli bychom měli omezit, protože může vést k obezitě.
European Year for Development
Czech Development Agency
Palmový olej a jeho účinky na vaše zdraví – Emco spol. s r. o
Palmový olej patří celosvětově mezi nejpoužívanější rostlinné oleje. V roce 2012 představoval palmový olej téměř třetinu veškeré celosvětové produkce olejů a tuků a překonal na prvním místě do té doby vedoucí sójový olej.
Vyrábí se z plodu africké palmy Elaiis guineensis, a to ve dvou formách, buďto jako palmojádrový olej ze semen plodu, nebo jako palmový olej z oplodí palmy.
Oba druhy oleje se poměrně významně liší svým složením jednotlivých mastných kyselin.
Ekologická pohroma v Malajsii a Indonésii
Největšími producenty palmového oleje jsou Malajsie a Indonésie (původně africká palma sem byla dovezena portugalskými kolonisty), které jsou zodpovědné za 86 % celosvětové produkce palmového oleje. V těchto oblastech představuje výroba palmového oleje také největší ekologický problém, neboť zde dochází k drancování původního deštného pralesa.
Ten je vypalován a nahrazován palmovými plantážemi. Problém je to opravdu gigantický – podle údajů z roku 2015 se stala Indonésie těmito aktivitami největším producentem emisí na světě a předčila dokonce i Spojené státy či pětkrát lidnatější Čínu.
Druhým, v poslední době velmi často diskutovaným problémem palmového oleje, je jeho nutriční složení.
Jaké jsou výhody palmového oleje?
- Palmový olej je považován za nejbohatší zdroj vitaminů A a E.
- Palmový olej, vzhledem k jeho vysokému obsahu nasycených mastných kyselin, je vhodnou náhradou ztužených tuků, při jejichž výrobě dochází ke vzniku zdraví škodlivých trans nenasycených mastných kyselin. Za výhodu lze také považovat, alespoň z pohledu srovnání s tuky živočišnými, že neobsahuje žádný cholesterol – toto ovšem platí pro všechny rostlinné tuky.
Proč je zdravotní hrozbou?
Fakt, že díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin lze palmovým olejem úspěšně nahrazovat ztužené tuky, je ovšem ve svém důsledku potenciální zdravotní hrozbou. Vysoký obsah nasycených tuků v naší stravě je dlouhodobě dáván do souvislosti s vysokým výskytem nadváhy, obezity, metabolického syndromu a obecně nemocí srdce a cév, ale i některých nádorových onemocnění.
Palmový olej obsahuje zhruba 50 % nasycených tuků, palmojádrový olej dokonce téměř 85 %! Což činí z palmového oleje spolu s kokosovým olejem suverénně nejhorší tuk po stránce zastoupení nasycených mastných kyselin, a to dokonce i ve srovnání s tolik kritizovaným vepřovým sádlem.
Dokonce i původní argument o vhodnosti náhrady ztužených tuků palmovým olejem dostal v poslední době velké trhliny, když se prokázalo, že konzumace palmového oleje vede ke zvýšení koncentrací škodlivého LDL cholesterolu v krvi, podobně jako u trans nenasycených mastných kyselin.
Experimentální údaje navíc ukazují, že zvýšený příjem nasycených tuků v naší stravě může ovlivňovat dokonce i vznik cukrovky a usnadňovat vznik a propagaci chronických zánětlivých změn v organismu, stejně tak jako nádorových onemocnění.
Máme zatím jen nepřímé důkazy. Je třeba nicméně dodat, že současná klinická medicína nemá dostatečně kvalitní a přesvědčivá data o škodlivosti palmového oleje, důkazy jsou spíše nepřímé. Je to dáno zejména faktem, že dosud nebyly provedeny kvalitní, robustní, dostatečně velké, dlouhodobé a nezávislé klinické studie, které by takové důkazy mohly přinést.
Přesto však existují velmi seriózní vědecké studie, které poukazují na potenciální nebezpečí palmového oleje. Za všechny lze jmenovat alespoň práci amerických a britských vědců publikovanou v prestižním časopise British Medical Journal v roce 2013.
Na základě složitých výpočtů dospěli tito lékaři a ekonomové k závěru, že pokud by se uvalila na palmový olej v Indii 20 % daň, vedlo by to k takovému snížení jeho spotřeby, že by toto opatření zabránilo během 10 let 363000 úmrtí v důsledku srdečního infarktu.
Výrobci zdravé výživy na to reagují
Za velmi chvályhodné lze pak v těchto souvislostech hodnotit snahy některých českých výrobců potravin.
Kupříkladu společnost Emco ve svých klíčových produktech zdravé výživy (müsli, ovesné kaše a sušenky) palmový olej za olej řepkový a snížila tak zhruba na polovinu obsah nasycených mastných kyselin.
Celá problematika je však ještě složitější, neboť z výše uvedeného by se mohlo zdát, že nahradíme-li nasycené mastné kyseliny tuky nenasycenými, máme vyhráno. Ovšem záleží ještě velmi na tom, jaké nenasycené mastné kyseliny použijeme.
Polynenasycené mastné kyseliny rozdělujeme na omega-3 a omega-6, přičemž jen ty první lze považovat za zdravé. Přitom západní strava obsahuje mnohem více omega-6 mastných kyselin, než je vhodné (často 10-15:1 v neprospěch omega-3 mastných kyselin).
Co z toho vyplývá?
Je třeba vědět, které rostlinné oleje jsou nejzdravější – z pohledu zastoupení omega-3 mastných kyselin je to jednoznačně lněný olej. Je třeba si ale také hlídat svůj celkový příjem tuků – v České republice tvoří příjem energie z tuků více než 40 %, ačkoli toto číslo by mělo být menší než 30 %.
Jde to i bez palmového oleje
Table Of Content
Surovina jménem palmový olej
Kupujete palmový olej? Pravděpodobně častokrát nevědomě, někdy je velmi těžké ho ve složení na výrobcích rozeznat. Palmový olej je jedním z nejčastěji používaných látek v potravinách – v slaných a sladkých sušenkách, zmrzlině, pizze, čokoládě a dalších. Kromě potravin se přidává i do čistících prostředků, šampónů, líčidel a spousty dalších výrobků.
Důvody proč se tak často používá jsou jednoznačné – na jedné straně je to jedna z nejlevnějších rostlinných surovin a na straně druhé má dobré vlastnosti při zpracování. Při pokojové teplotě si udrží pevnou konzistenci, dlouhou trvanlivost a je bez chuti, což je ideální pro výrobu ořechových krémů apod.
SONNENTOR palmový olej používal, ale zcela jsme upustili od jeho použití. Ptáte se proč?
Mnohostranné využití oleje a tím rostoucí poptávka způsobuje, že musí být plochy pro pěstování palmy olejné, ze které se olej získává, neustále rozšiřovány. Ty se nacházejí v oblastech deštných pralesů, protože palmy olejné potřebují vysokou vlhkost, teploty a spoustu pozemků. Jen v Rakousku se spotřebuje přibližně 50 000 tun oleje ročně.
Téměř každý zná fotografie s buldozery v deštných pralesích.V posledních letech bylo proto kvůli palmovému oleji zničeno 15 milionů hektarů deštného pralesa. Palmový olej je proto jako žádný jiný produkt, synonymem pro ničení přírody.
Prospěch z palmového oleje mají bohužel pouze velké obchodní společnosti, zatímco příroda, zvířata i původní obyvatelé na pěstování palem tvrdě doplácejí ohněm a bolestí.
Nepustíme nikoho k palmě
My máme jasno: zničení děštných pralesů nechceme podporovat. Proto jsme jsme více než rok krok za krokem hledali náhradu pro naše keksy, tyčinky a krekry. Píle našich zaměstnanců se nakonec vyplatila – nepoužíváme palmový olej a stojíme si za tím.
Používáme slunečnicový olej, olivový olej a kakaové máslo – vše samozřejmě bio.
Několik důvodů, proč nepoužívat palmový olej
25. 07. 2011 | Doba čtení 9 minut
Každé pravidlo má svou výjimku. Ne všechny rostlinné oleje jsou tělu prospěšné, ovšem nezdravý palmový olej jíme v mnoha potravinách, aniž bychom o tom věděli. A co hůř, přispíváme tím k ničení tropických pralesů. Ptáte se, jak je to možné?
Rostlinné oleje prospívají zdraví více, než přemíra živočišných tuků. Ale existují i výjimky. Palmový olej obsahuje spíše nasycené mastné kyseliny, nežli nenasycené, a těch máme ve stravě obvykle dostatek. Existuje ovšem ještě vážnější důvod, proč se výrobkům jež palmový olej obsahují vyhnout.
Plantážím palmy olejné, z níž se olej získává, padají za oběť poslední tropické pralesy především v Indonésii a postupně i v Africe a Jižní Americe. Při jejím pěstování pak tečou pesticidy proudem, zamořují půdu i vodu.
Olej, na jehož neetické produkci vydělávají velké společnosti, je pro místní obyvatele i zvířata pohromou.
plod palmy olejné Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Není olej jako olej
Od roku 2015 již musí všechny produkty prodávané v EU přiznat, zda obsahují palmový olej. Již se neschová pod souhrnné označení rostlinný.
Bohužel například i v obchodech se zdravou výživou značná část výrobků tento sporný materiál obsahuje. Lidem, kteří zde nakupují, obvykle záleží na životním prostředí.
Produkce palmového oleje ho ovšem vážně poškozuje, decimuje poslední orangutany a ožebračuje domorodé obyvatele.
Zatímco u nás vyprodukované rostlinné oleje, jako je lněný, slunečnicový, řepkový nebo pupalkový, či středozemní olivový zdraví prokazatelně prospívají a působí i jako prevence mnoha chorob, palmový olej, v těle působí podobně, jako sádlo nebo máslo.
Strávník však z něj, na rozdíl od lahodného másla, nemá žádný požitek. Že složení palmového oleje zdraví narozdíl například od oleje lněného, sezamového, slunečnicového, dýňového či olivového neprospívá, potvrzuje i studie Prof. MUDr. Josefa Šimka, DrSc., z Ústavu fyziologie LFUK Hradec Králové.
Palmový olej neobsahuje blahodárné nenasycené mastné kyseliny, ale pouze nasycené mastné kyseliny, které přispívají ke vzniku civilizačních chorob.
Smažení na sádle a olivovém oleji z pokrutin je srovnatelné se smažením na palmovém oleji co do zdraví, ovšem z etického hlediska je palmový olej nesrovnatelně horší. Víte, jak a kde vzniká?
ničení deštných pralesů připravuje o domov například i orangutany Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Plantáže místo pralesů
Indonéské pralesy jsou nejen plícemi planety, ale i místem, kde přežívají poslední orangutani a další vzácná zvířata. Orangutani nám tak podobní, že je domorodci přiléhavě nazývají lidé z lesa. Monokulturní plantáže palmy olejné jsou však pro zvířata nehostinnou pustinou.
A když se v nouzi snaží uživit zde, protože jejich původní domov zmizel, jsou orangutani nemilosrdně pronásledováni a zabíjeni. Pohled na nešťastná osiřelá mláďata zvládne bez pohnutí málokdo. Likvidovány jsou však i další, silně ohrožené druhy zvířat.
O druhové pestrosti a pokladech (například léčivých rostlinách) které pralesy ještě skrývají, nemluvě.
Velké společnosti proměňující pralesy na plantáže navíc ohrožují i původní obyvatele, často jim nelegálně zabírají půdu a jsou již mnoho let obviňovány z porušování lidských práv. Ke všemu se přidává ještě živelný způsob obhospodařování plantáží, který vede k obrovskému zamoření řek hnojivy a pesticidy, na než již začínají doplácet zvířata i lidé.
Prospěch z palmového oleje mají tedy bohužel pouze velké obchodní společnosti, zatímco příroda, zvířata i původní obyvatelé na pěstování palem olejných tvrdě doplácejí. Používán je ovšem stále více, najdete ho v pečivu, sušenkách, brambůrkách.
Někteří výrobci a obchodníci podávají nejrůznější podivuhodná vysvětlení, jen někteří jsou upřímní: palmový olej je i přesto, že je dovážen z takové dálky, neskutečně levný.
Nízká cena ovšem tkví v bezohledném způsobu, jakým je získáván (velmi produktivní palma olejná půdu zcela vyčerpá, pokácí se tedy další kus levně zabraného pralesa). „Po Číně a Indii je Evropská Unie třetím největším odběratelem palmového oleje.
Ještě nikdy jsme nebyli tak přímo zodpovědní za ničení tropických deštných pralesů, jako nyní“ vysvětluje český primatolog Stanislav Lhota M.Sc., Ph.D., který se výzkumu a ochraně indonéských pralesů věnuje přímo na místě již mnoho let.
Absurdní biopalivo
Patrně ještě větší hrozba, nežli palmový olej v potravinách, je jeho využití co by takzvaného biopaliva. Jedná se o vskutku pozoruhodný paradox: palivo, které má snížit emise skleníkových plynů, má zároveň vinu na ubývání nejcennějších dýchacích orgánů planety.
I když je podle dokumentů Evropské unie teoreticky zakázáno používat biopalivo pocházející z plantáží, které vznikly na místě pralesů či mokřadů, situaci v místech původu oleje může těžko kontrolovat. Kam jinam by se ostatně mohly stále rostoucí plantáže šířit, než na místa posledních zelených oáz…
Finská společnost Neste Oil, která palmový olej jako palivo dováží a prosazuje v EU, byla ve veřejném hlasování označena za nejneodpovědnější společnost roku. Finská letecká společnost Finair s ní dokonce zrušila smlouvu, ale neměcká Lufthansa bohužel na palivo s příměsí palmového oleje právě začíná létat.
- zpracování palmového oleje na biopalivo Zdroj: Archiv ireceptar.cz
- „Pokud se palmový olej jako biopalivo v EU navzdory zdravému rozumu prosadí, budou silně ohroženy tropické lesy nejen v jihovýchodní Asii, ale i v tropické Africe a Americe“ varuje Stanislav Lhota.
- Zrovna tak, jako lze na základě nezávadného složení vybírat potraviny a drogerii, lze i preferovat odpovědně se chovající letecké společnosti… a nebo cestovat pohodlným vlakem.
Aktualizováno 1. 2. 2017
1. únor – Den bez palmového oleje
Na základě katastrofických požárů v Indonésii, na než doplatily statisíce lidí a zvířat, je dnes o palmovém oleji konečně slyšet mnohem více, nežli dřív.
A potěšující je, že náš národ rozhodně není lhostejný, jak se mnozí skeptikové obávali. Mnoho lidí poctivě sleduje složení potravin a má dobrý, pocit, když vybere výrobky, které palmový olej neobsahují. A právem.
To málo, co můžeme udělat při nákupu, je v důsledku velká a nesmírně důležitá pomoc!
Koalice proti palmovému oleji (KPPO) vyhlásila na 1. únor Den bez palmového oleje.
Pokud chcete prožít opravdu důsledně „bezpalmový den“, pak byste se měli vyhnout i dopravním prostředkům, které využívají paliva s povinnou příměsí biosložky, kde bývá palmový olej hojně obsažený.
Chybu rozhodně neuděláte, pokud se projdete pěšky, pojedete vlakem nebo na kole.
„Cílem Dne bez palmového oleje je zkusit omezit či vynechat palmový olej alespoň pro tento den a zároveň oslovovat výrobce a šířit povědomí o dopadech produkce palmového oleje a možnostech jeho nahrazení,“ vysvětlují iniciátoři Dne bez palmového oleje své aktivity.
Fantastický objev může znamenat velkou změnu v byznysu s palmovým olejem
Když v 80. letech začali lékaři upozorňovat na rizika trans-mastných tuků a hydrogenovaných olejů, nastartovala se tím poptávka po palmovém oleji. Jeho výhody byly zřejmé: byl produktivnější než slunečnice. A také disponoval vysokým podílem nasycených tuků, takže byl schopen zůstat v tuhém stavu i při pokojové teplotě.Licence | Některá práva vyhrazena Kanadští inženýři přichází s objevem nového částečně syntetického konzumního rostlinného tuku, který má potenciál nahradit v potravinách ten pocházející z palem olejných. Po dekádách sporů o ekonomickou a environmentální závadnost či prospěšnost palmového oleje by to mohla být smysluplná alternativa, která by pomohla vyřešit jedno zásadní spotřebitelské dilema.
Všechno dobré je k něčemu zlé. Když v 80. letech minulého století začali lékaři a výživoví poradci na západě upozorňovat na rizika trans-mastných tuků a hydrogenovaných olejů, nastartoval se tím rapidní nástup plantáží palmového oleje. Jeho výhody byly zřejmé: s výnosem až o 500 % na hektar vyšším byl produktivnější než slunečnice. Také disponoval vysokým podílem nasycených tuků, takže byl schopen zůstat v tuhém stavu i při pokojové teplotě. Byl zdravější a dal se využít kromě potravinářského průmyslu i technicky. Navíc to byl po všech stránkách vynikající přírodní produkt pocházející přímo z lůna čistých a neposkvrněných pralesů. Dnes už zpětně můžeme vidět, že to úplně šťastný nápad nebyl.
Za olej pro nás platíme jejich pralesy
Ano, produkční monokultury olejných palem se sice nachází jen na 10 % světové rozlohy stávajících plantáží olejovin a přitom pokrývají 35 % poptávky po olejích.
Ale prakticky 84 % této produkce se odehrává jen na území dvou států, Indonésie a Malajsie, takže za jinak vynikající olej platíme všichni jejich tropickými pralesy.
Své přitom udělala environmentální iniciativa zemí Evropské unie, která palmový olej zhodnotila jako biopalivo, a poptávkou tak akcelerovala zřizování dalších plantáží a klučení dalších pralesů a rašelinišť.
Reakce vyspělého světa na vzniklý stav byla poněkud zpozdilá a nevyvážená, protože spotřebitelský bojkot produktů s palmovým olejem pokrýval spíše běžné potraviny a kosmetiku, nikoliv biopaliva a krmivářství, které tvořili přes 70 % dovozu. Bojkot také nahrával ne zrovna ekologickým alternativám palmového oleje a ušlechtilé snahy o certifikaci plantáží olejových palem se také z principu své existence míjely účinkem.
Situace dospěla do patu, kdy palmový olej vzhledem k jeho environmentálním dopadům spíše nechceme, ale nemáme jej dost dobře čím smysluplně nahradit. Tedy, až dosud. Tým chemiků a inženýrů z univerzity v kanadském Guelphu přichází s alternativou, potenciální náhražkou, která by spotřebitele ani tropickou přírodu tolik bolet nemusela.
Základním principem jejich inovativní práce je stimulovaný proces enzymatické glycerolýzy, štěpení běžně dostupných rostlinných olejů na strukturální tuky, z nichž by bylo možné vytvořit efektní náhražku palmového oleje v potravinářských a kosmetických produktech. Inspirovali se přitom reakcemi, jakými si i lidské tělo vytváří triglyceridy.
Postačily jim k tomu enzymy a glycerol, aby vznikl rostlinný olej téměř bez nasycených tuků.
Zatímco evropská spotřeba palmového oleje v potravním průmyslu a krmivářství poklesla o 11 %, v roce 2018 bylo 65 % dovezeného palmového oleje v Evropě zužitkováno v energetice.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ratchapoln / Shutterstock.com
Dobré zprávy? Reed A. Nicholson a Alejandro G.
Marangoni, kteří za objevem stojí, si pochvalují, že jimi popsaný proces může být bezezbytku využit v průmyslovém měřítku výrobci potravin a kosmetiky, pokud se chtějí vyhnout destrukci přírody spojené s palmovými plantážemi. Proces je přitom provozně levnější.
Doplňují také, že vzniklý rostlinný olej je ve své podstatě díky nižší koncentraci nasycených tuků zdravější.
Špatné zprávy? Stejné jako u všech objevů a velkých myšlenek je lze vyjádřit otázkou: Bude i nadále kosmetický a potravinářský průmysl hledat výmluvy anebo řešení? Bude i nadále pracovat s palmovým olejem, anebo dá přednost šetrnější alternativě? Zapracování objevu kanadských vědců do praxe by nás totiž mohlo zbavit prvního ze dvou velkých spotřebitelských dilemat palmového oleje.
Je třeba vyřešit druhé, zásadní dilema
A to druhé dilema? To už je drobet složitější, protože souvisí s politikou Evropské unie a biopalivy. „Trvá to už desetiletí a trend je každý rok horší.
Současná politika biopaliv EU prakticky vyváží odlesnění pralesů do světa, výměnou za palmový olej,“ říká Laura Buffetová, ředitelka energetické sekce T&E.
Návrhy na změnu ale prozatím vytrvale blokuje Španělsko, Itálie a Holandsko, které se společně podílí na 82 % evropské produkce dieselových biopaliv z dovozového palmového oleje.
Kvůli nim Evropané projedí každý rok méně palmového oleje, ale o to více ho projezdí a protopí. Zatímco evropská spotřeba palmového oleje v potravním průmyslu a krmivářství poklesla o 11 %, v roce 2018 bylo 65 % dovezeného palmového oleje v Evropě zužitkováno v energetice.
Hned 53 % (4 miliony tun) zamířily do rafinérií, aby se z nich stalo biopalivo, dalších 12 % bylo využito k výrobě elektřiny a vytápění.
Jak ve své tiskové zprávě uvádí Evropská federace pro dopravu a životní prostředí, je neúnosné, aby se potravinami, tedy i oleji včetně toho palmového, poháněla osobní auta a náklaďáky a zatápělo se s ním.
Objev kanadských badatelů dává jistou šanci, že by se producenti i spotřebitelé mohli začít počínat ve vztahu k palmovému oleji ekonomicky i ekologicky. Skutečnou změnu ale přinese, až se s nezdravou závislostí na palmovém oleji vypořádá i sama Evropská unie.
reklama
Palmový olej a my lidi v Evropě
Palmový olej se stal silným spotřebitelským tématem. V posledních 30 letech se stal palmový olej jedním z nejpoužívanějších produktů rostlinné výroby. Stinnou stránkou jsou však zničené deštné pralesy i vliv na lidské zdraví.
Palmový olej dnes najdeme zhruba v polovině všech potravinářských výrobků, od margarínů přes sušenky a čokolády až po výživy pro kojence. V kosmetice na spotřebitele zase číhá v šamponech, mýdlech nebo pěnách na holení. Současně je palmový olej používán jako aditivum do biopaliv a technických olejů.
Palmové plantáže na místo deštných pralesů
Hlavními argumenty odpůrců palmového oleje jsou, že palmové plantáže ničí deštné pralesy a palmový olej má špatný vliv na lidské zdraví. Jak tomu tedy je?
Palmový olej je vyráběný z palmy olejnice guinejské, jejíž plantáže najdeme v Asii, Africe i Jižní Americe.
85 % celosvětové produkce palmového oleje však zajišťují hlavně Indonésie a Malajsie a během posledních 30 let jeho produkce rapidně vzrostla.
V roce 1984 se palmové plantáže rozkládaly na 1 500 km², dnes se jejich rozloha odhaduje na 150 tisíc km². Bohužel více než polovina těchto plantáží vznikla na úkor deštných pralesů.
Deštné pralesy na rozdíl od palmových plantáží zadržují 10x více uhlíku a ne nadarmo se jim říká zelené plíce planety Země. Palmové plantáže, které na jejich území vznikají, však naopak produkují další skleníkové plyny unikající z rašelinišť, kde rostou.
V půdě rašelinišť je uloženo také velké množství uhlíku a metanu, které se uvolňují při kontaktu se vzduchem. K dalšímu úniku skleníkových plynů dochází při vypalování lesů. Po vysušení jsou rašeliniště velmi hořlavá, a když jsou zapálena, mohou hořet a znečišťovat ovzduší celé roky.
V tropických lesích v oblastech zasažených palmovou produkcí žije také mnoho živočišných druhů, které v důsledku ztráty přirozeného prostředí vymírají.
A nakonec palmové plantáže mají negativní vliv také na místní obyvatele, kdy jsou tyto plantáže zakládány často na soukromých polích bez souhlasu jejich vlastníků. Nesouhlas majitelů půdy je přitom násilně potlačován ze strany olejových společností spolupracujících s vojáky.
Negativní dopady nadprodukce palmového oleje ve vzdálených zemích běžného spotřebitele možná nedojmou, palmový olej má však také negativní zdravotní dopady na samotného spotřebitele. Palmový olej obsahuje mnoho nezdravých nasycených mastných kyselin a jeho konzumace způsobuje poruchy imunity, srdeční a cévní potíže.
Bič na palmový olej ve vašem telefonu
První únorový den letos připadl na Den bez palmového oleje a aktuální vývoj ukazuje, že Evropská unie se problémem palmového oleje intenzivně zabývá.
Na začátku roku vyhlásil Evropský parlament zákaz přidávání palmového oleje do biopaliv s účinkem od roku 2021 a dle potravinářské komory spotřeba palmového oleje v EU spíše klesá.
Přesto nahrazení palmového oleje v potravinářství, kde je používán zejména jako strukturní tuk dodávající potravinám pevnou konzistenci a lepší chuť, bude složité. Palmový olej patří mezi nejlevnější na trhu a jeho nahrazení se projeví v konečných cenách výrobků.
Spotřebitelé ale mají na výběr. Od konce roku 2014 je v platnosti nařízení EU, které zavedlo povinné uvádění přesného druhu použitého rostlinného oleje na etiketě výrobků. Spotřebitel se tak může sám rozhodnout, zda si koupí výrobek, který palmový olej obsahuje, či nikoli.
Palma olejná a palmový olej
Výrobci potravin údajně používají palmový olej hlavně kvůli jeho nízké ceně. To se opakuje téměř v každém článku o palmovém oleji. Palmový olej je však vyhledáván pro své specifické funkční vlastnosti. Vykazuje dobrou stabilitu při smažení a díky jeho pevnému skupenství plní v řadě potravin funkci strukturního tuku. Cena olejů je navíc proměnná.
Závisí do značné míry na rovnováze nabídky a poptávky. Marketinkový rok 2015/2016 byl prvním rokem v řadě, kdy se celosvětová produkce palmového oleje nezvýšila, ale poklesla. Důvodem bylo sucho a neúroda v Asii. To se projevilo silným nárůstem ceny palmového oleje na počátku roku 2016.
Palmový olej se přiblížil cenovému pásmu, kde se pohybují běžné oleje jako řepkový, sójový či slunečnicový. Ceny rovněž ovlivňuje i cena ropy. Řada výrobců, díky svým firemním závazkům ve vztahu k životnímu prostředí, poptává certifikovaný palmový olej z udržitelných zdrojů. Jeho cena bývá vyšší v závislosti na stupni certifikátu.
Například certifikát s hmotnostní bilancí (Mass Balance) je dražší přibližně o 15-25 EUR/t a certifikát s oddělenou distribucí (Segregated) má cenu vyšší o 30-45 EUR/t. Palmový olej bývá často zpracován frakcionací, kdy se fyzikálním procesem (zahřátím nad bod tání a zchlazením) tuk rozdělí na dvě fáze s odlišnými vlastnostmi. Tento proces se může opakovat i dvakrát.
Technologické náklady na tento proces jsou přibližně 15-20 EUR/t. V praxi to znamená, že pokud výrobce potravin nakupuje určitou frakci palmového oleje s certifikátem Segregated, může být cena i vyšší než u jiných olejů nebo přinejmenším srovnatelná.
Navíc palmojádrový tuk, který může být ve složení potravin uveden podle evropské legislativy jako tuk palmový, patří k nejdražším. Jeho cena se pohybuje ve stejném cenovém pásmu jako kokosový tuk a bývá vyšší než jiné oleje. Po roce 2007, kdy došlo k nárůstu používání rostlinných olejů na výrobu biopaliv, se zvýšila cena všech olejů na trhu.
Ve srovnání s rokem 2000 jsou nyní všechny oleje 2,5 až 3,5 krát dražší. Olejniny obecně díky svým vysokým výkupním cenám patří tudíž mezi atraktivní plodiny pro farmáře. Cena je tedy relativní a rozhodně není tím hlavním důvodem, proč je palmový olej používán při výrobě potravin.
Palmový olej bývá nazýván levným zabijákem a často se objevují názory, že palmový olej neobsahuje žádné prospěšné látky. Negativní vliv palmového oleje na zdraví bývá přičítán hlavně obsahu nasycených mastných kyselin. V novinových článcích najdeme často srovnání, že palmový olej obsahuje sedminásobek nasycených mastných kyselin ve srovnání s řepkovým olejem.
Palmový olej však má vyvážený poměr 50 % nasycených a 50 % nenasycených mastných kyselin. Obsah nasycených mastných kyselin je o něco vyšší než v sádle, které jich obsahuje okolo 45 %. Jiné tropické tuky mají obsah nasycených mastných kyselin ještě vyšší (kakaové máslo 60 %, kokosový tuk 90 %). I mléčný tuk má vyšší obsah nasycených mastných kyselin (66 %).
Ve srovnání s těmito tuky působí palmový olej na hladinu krevních lipidů obdobně. Rozhodně nelze tvrdit, že by byl horší (někdy vychází ve srovnání i lépe) už vůbec ne, že by byl zabijákem. Veškeré tuky, které obsahují více než jednu třetinu nasycených mastných kyselin bychom měli konzumovat v omezené míře.
To platí, jak pro palmový olej, tak i ostatní výše jmenované tuky.
Palmový olej má však vysoký obsah beta-karotenu, zhruba 15 x více než je v mrkvi. V rozvojových zemích je jedním z důsledků podvýživy nedostatek vitaminu A. U dětí tento deficit může způsobovat i slepotu. Beta-karoten je provitaminem A.
Palmový olej tím, že představuje dostupnou surovinu, používanou v rozvojových zemích běžně na vaření, pomáhá zachraňovat zrak v nejchudších oblastech světa. Rafinací se beta-karoten ztrácí.
Palmový olej má rovněž vysoký obsah antioxidantů – tokotrienolů, které v oleji zůstávají ve významném množství i po rafinaci.
Je pěstování palmy olejné jen zdrojem sociálních konfliktů?
Pěstování palmy olejné z hlediska vodního hospodářství
Výnosnost palmy olejné
Používání chemických prostředků při pěstování palmy olejné
Zpracoval Doc. Ing. Jiří Brát, CSc. aktualizováno 11.11.2016
Palmový olej: dobře utajený zabiják
V říjnovém dTestu jsme hodnotili extra panenský olivový olej, což je nejdražší a současně i zdravotně nejprospěšnější rostlinný olej. Tentokrát jsme to vzali z opačného konce. Rozhodli jsme se zaměřit na to nejlevnější, co světový trh s oleji nabízí – olej palmový.
Ten mezi odborníky na zdravou výživu požívá ne zrovna nejlepší pověst pro vysoký obsah nasycených mastných kyselin a s tím související neblahý účinek na naše cévy. Záludnost zmíněného tuku spočívá v tom, že se přidává do mnoha potravin, takže je vlastně tukem „skrytým“ a uniká naší pozornosti.
Jeho inkognitu ve výrobcích nahrává i mezera v potravinářské legislativě.
Naše pátrání po palmovém oleji zahájíme poněkud netradičně, exkurzí do světa velkého byznysu. V době všeobecného zdražování je palmový olej jakousi zářnou výjimkou, protože za poslední tři roky na burzách opakovaně zlevňuje.
Pro firmy tukového průmyslu je to dobrá zpráva.
I když na druhé straně pro Indonésii a Malajsii, které vyrábějí 90 % palmového oleje na světě, to znamená málem národní pohromu, jak referují tamní noviny, třeba anglicky psaný kuala-lumpurský deník.
Tuna palmového oleje se letos v září prodávala na světovém trhu za 935 dolarů, zjistili jsme z komoditního zpravodajství amerického ministerstva zemědělství (USDA), kterým se řídí celý agrární svět včetně Ministerstva zemědělství ČR. V té samé době stál řepkový olej na burze v Rotterdamu 1274 USD za tunu, olej sójový 1278 USD, olej kukuřičný 1283 USD a slunečnicový za 1333 USD. A třeba olej podzemnicový byl dokonce za 2408 dolarů.
No nekupte palmový olej za ty peníze! V Evropské unii je to druhý nejpoužívanější rostlinný olej hned po oleji řepkovém.
Na celkové spotřebě rostlinných olejů pro potravinářské využití v EU-27 se palmový olej podílí 21,3 %, zatímco slunečnicový je zastoupen pouze 15,4 %, ačkoli se slunečnice v Evropě běžně pěstuje, na rozdíl od tropické palmy olejné, z jejíchž semen se bezkonkurenčně levný olej lisuje. Dodejme, že z řepky, jejíž žluté porosty ovládly i české lány, pochází 39,16 % potravinářských olejů v členských státech EU-27.
Výhodný? Jak pro koho
Palmový olej má své klady, ale i své zápory. Má proto své příznivce i odpůrce. Oblíbili si ho zejména výrobci nejrůznějších potravin pro příhodné technologické vlastnosti.
Za pokojové teploty je tuhý, takže se neroztéká jako jiné oleje, což je velmi praktické v případě různých pomazánek, krémů a náplní. Nepodléhá oxidaci tak rychle jako jiné oleje, vyznačuje se tedy delší trvanlivostí.
Na druhé straně našim cévám prospívá ještě méně než tuky živočišného původu.
Za vším jsou nasycené mastné kyseliny. Ze všech rostlinných olejů jich má palmový nejvyšší podíl. Obsahuje jich dokonce ještě více než třeba vepřové sádlo. Ačkoliv v palmovém oleji na rozdíl od sádla není cholesterol, přesto jeho konzumace hladinu cholesterolu v lidském organismu zvyšuje. Umožňuje svou přítomností vznik tzv. zlého LDL cholesterolu.
Používání palmového oleje se stalo trnem v oku různým evropským spotřebitelským organizacím a nejen těm. Nedávno si ho vzal na mušku francouzský časopis Slate v článku s výmluvným názvem „Proč se s palmovým olejem setkáváme na každém kroku?“ Zevrubně se v něm popisuje, v jakých potravinách lze tento tuk s kontroverzní pověstí najít.
To nás inspirovalo, abychom se pozorněji porozhlédli v regálech českých obchodů. Nemělo by to být až tak složité. Listem Slate citovaný francouzský chemik Adrien Gontier upozorňuje, že palmový olej je třeba v sušenkách, oplatkách, smažených brambůrkách, oříškových pomazánkách, čokoládě nebo zmrzlině. Tedy v pochoutkách vysloveně dětských.
Najde se ale například i v paštikách či polévkách v sáčku.
Utajená identita
Při obchůzce českých pultů a studování etiket to ale vypadalo, jakoby u nás palmový olej vlastně ani neexistoval. Ve složení výrobků bylo vždy jen stereotypně uvedeno: rostlinný olej, případně rostlinný tuk, anebo směs rostlinných tuků a olejů.
Dokonce i na značkových margarinech, které podle Adriena Gontiera palmový olej obsahují a jejichž výrobci působí také na českém trhu, se nedalo zjistit, o jaký druh rostlinného oleje vlastně jde.
Až kuriózně působilo ujišťování některých výrobců na obalu, že jejich margarin obsahuje proslulé omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, potřebné pro normální růst dětí či jiné látky, nezbytné pro zdravé srdce dospělých. Dá se tomu věřit, když nevíme, co tam vlastně dali, protože ve složení stálo jen rostlinný tuk?
Prošly nám rukama desítky potravin, ale pouhé dva výrobky odtajily ve složení identitu rostlinného tuku a otevřeně se přihlásily k palmovému. Byly to třičtvrtětučný margarin Euro-shopper a Ceres soft, v obou případech výrobce KåKå CZ s.r.o.
Výrobci mlží, ale my spotřebitelé jsme na ně krátcí, zákony jsou totiž na jejich straně. „Legislativa nepožaduje za povinnost uvádět, který rostlinný tuk byl konkrétně použit,“ řekla dTestu mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Její slova potvrzují i potravinářské vyhlášky, které jsme následně prostudovali. Nebylo to vůbec snadné.
Mlžení vyhlášek
Vyhláška pro mléko a tuky č. 77/2003 Sb. názvy rostlinných olejů a tuků na obalech neřeší, obsahuje pouze obecnou definici, že mohou být získávány ze semen, plodů nebo jader rostlin.
Černé na bílém, že rafinované tuky nebo oleje rostlinného původu mohou být ve složení potraviny označeny společným názvem rostlinný olej nebo rostlinný tuk, to stojí až ve vyhlášce o způsobu označování potravin a tabákových výrobků č. 113/2005 Sb.
V ní jsou jedlé tuky a oleje jmenovitě uvedeny na seznamu složek, které lze ve výrobku označit společným názvem. Rozlišeno musí být pouze to, zda jsou rostlinného nebo živočišného původu. Konkrétní druh rostliny se nevyžaduje, obdobně není nutné uvádět, z jakého zvířete tuk pochází.
Vegetariány bude nepochybně zajímat, že v rostlinných tucích/ /olejích mohou být až dvě procenta tuku/oleje živočišného, aniž by se tato příměs musela uvádět na etiketě. Dále musí být spotřebitel upozorněn, zda je tuk nebo olej ztužený. Touto technologií vznikají tzv.
transmastné tuky/oleje, které pro naše cévy také nejsou nic moc.
Benevolentní k označování rostlinných olejů a tuků je i sám Brusel, který obvykle reguluje kdeco. Evropská komise se podrobně zaměřila pouze na olivový olej, pro který vydala dvě samostatná nařízení, a ta výrobci stejně obcházejí, jak jsme zjistili v testu (viz dTest 10-2012).
V zahraničí se ozývají
Pravdou je, že přesné informace o druzích použitých olejů a tuků ve výrobcích nemají ani spotřebitelé na západ od našich hranic a také se po nich marně pídí.
Ve Velké Británii list The Independent odhadl, že palmový olej obsahuje minimálně 43 100 různých potravinářských výrobků nejprodávanějších značek na britském trhu a spotřebitelé za ně utratí šest miliard liber ročně (v přepočtu 180 miliard Kč).
Nevoli spotřebitelů vyvolává jednak fakt, že palmový olej zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a dále jsou to i etická a environmentální hlediska. Boom palmového oleje vede v pěstitelských státech k mýcení deštných pralesů. Zakládáním plantáží vysychají původní rašeliniště, což vede k dramatickému úbytku vody. Strádá tím místní obyvatelstvo i příroda.
Na decimované stavy orangutanů, kteří likvidací pralesů přicházejí o přirozené útočiště, upozornili aktivisté Greenpeace kontroverzní reklamou na známou tyčinku KitKat. Když si mladý úředník o polední pauze ulomí kousek tyčinky, začne z ní kapat krev a objeví se prst orangutana. Výrobce tyčinky reklamu zakázal, přesto se na internetu sem tam objeví.
Konfrontační reklama přiměla západní spotřebitele více se zajímat o složení potravin a tlačit na potravináře, aby za palmový olej našli zdravější náhradu.
Velký efekt to zatím nepřineslo, jak bilancuje francouzský chemik Adrien Gontier, který mapování utajené součásti evropských potravin věnoval bezmála rok práce.
„Firmy tvrdí, že jim palmový olej umožňuje zachovat konkurenceschopnost bez zvyšování cen,“ říká.
Zdravější, přesto kalorické Rostlinné oleje a tuky se obecně považují za zdravější než živočišné, přesto i tady platí všeho s mírou, neboť jsou takřka stejně kalorické. Sto gramů rostlinného oleje, včetně řepkového, obsahuje 884 kcal, zatímco třeba vepřové sádlo má ve sto gramech 902 kcal. Připomeňme, že celkový doporučený příjem energie ze všech potravin by se měl pohybovat kolem 2000 kcal za den. Rostlinné oleje nemají cholesterol, jako je tomu v případě živočišných, zato ukrývají jiné riziko. Tím jsou nasycené mastné kyseliny. Jejich denní příjem ve stravě by neměl převýšit 20 g. Z nasycených mastných kyselin, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, ačkoli ho neobsahují, je za největší zlo považovaná kyselina palmitová. Nejvíce ji má právě palmový olej.
V tabulce na str. 47 uvádíme podíl nasycených mastných kyselin v různých rostlinných tucích a pro srovnání uvádíme i vepřové sádlo. Pro ilustraci je náš přehled doplněn také o zastoupení kyseliny palmitové v olejích.
S pomocí tabulky lze odvodit, zda margariny a jiné tuky obsahují palmový olej. Výrobci ho sice na etiketě jmenovitě neuvádějí, ale s oblibou zveřejňují složení mastných kyselin.
Když je například na obalu napsáno, že ve 100 g výrobku je obsaženo 38 g nasycených mastných kyselin, je zřejmé, že palmový olej musel být použit.
V čem tkví přitažlivost
Přitažlivost této suroviny pro výrobce spočívá v technologických vlastnostech. Příkladem mohou být polévky v prášku. Palmový olej umožňuje dodávat do nich tuky tak, aby prášek zůstal suchý a nelepil se k obalu.
Polotuhá konzistence palmového oleje také způsobuje, že se čokoláda příjemně rozpouští v ústech, což je už méně přesvědčivý argument. Kakaové máslo dodává čokoládě tytéž vlastnosti, je ovšem výrazně dražší. Gontier vyvrací i další mýtus potravinářů, že bez palmového oleje ztratí sušenky svou křupavou kůrčičku.
S olivovým olejem budou sušenky stejně křupavé.Výrobci rádi namítají, že bez palmového oleje změní potraviny chuť, na kterou jsou spotřebitelé zvyklí. Sklenice pomazánky Nuttela obsahuje 20 až 30 % palmového oleje. Přesné množství zjistit nelze, je to výrobní tajemství.
V případě záměny za jiný tuk nebo máslo by se změnila struktura pomazánky i její chuť. Výrobce by tak musel „navykat“ spotřebitele k jiné chuti, což by znamenalo značné riziko.
Palmový olej je při tepelném zpracování stabilnější než řepkový, avšak významná část bramborových lupínků už se připravuje na oleji slunečnicovém, a to je dobrý příklad postupné záměny.
My v dTestu jsme v regálech českých supermarketů také našli bramborové lupínky na slunečnicovém oleji. Na etiketě bylo uvedeno, že v použitém rostlinném tuku je slunečnicový olej zastoupen 14 %.
Otázkou zůstává, z čeho se skládá ostatních 86 %.
Dalším oblíbeným argumentem firem je velmi pomalá oxidace palmového oleje, prodlužující trvanlivost pečiva. Opravdu potřebujeme dorty, které vydrží ve spíži deset let?
Skutečnou pravdu odhalila francouzské agentuře AFP dietoložka Národní asociace potravinářského průmyslu (ANIA) Cécile Rouzyová. Žádné rostlinné tuky nemohou nahradit palmový olej bez změny receptury. Kromě toho si pak potraviny už nebudou moci zachovat tutéž cenu a tytéž lhůty trvanlivosti. Jinak řečeno, budou dražší s kratší trvanlivostí.
Šalamounská formulace
V jednotné Evropě bez hranic máme volný pohyb zboží a na území Česka působí řada nadnárodních potravinářských firem s jednotnými recepturami výrobků. Bylo by iluzí spoléhat se na to, že v potravinách na českém trhu palmový olej nemáme, když to není výslovně uvedeno na obalu ve složení.
Potraviny se k nám ve velkém dováží z celé Evropy. A dováží se i palmový olej, ročně za 350 milionů korun, jak jsme si přečetli v Situační a výhledové zprávě Olejniny Ministerstva zemědělství ČR.
Odtajněnému složení olejů by mohla napomoci nová unijní legislativa. Počkat si na to budeme muset nejméně do 13. prosince 2014, kdy začne platit Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
I když formulace je trochu šalamounská.
Říká se v ní, že rafinované oleje rostlinného původu mohou být uvedeny v seznamu složek společně pod označením rostlinné oleje a bezprostředně doplněny o údaje o jejich konkrétním rostlinném původu s dovětkem v různém poměru.
Čertovo kopýtko se skrývá v obratu „mohou být uvedeny“. Právníci potravinářských firem nepochybně najdou cestu, jak si s tím poradit.