26.3.2021
Už sto let pomáhají zdravotníci v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice na svět novorozencům ve zdejším Centru péče o matku a dítě. Aktuálně největší soukromá porodnice v Česku, která zvládala již ve svých začátcích kolem tisíce porodů ročně, poskytuje péči dosud.
Jedná se tedy o nejdéle fungující porodnici v Ostravě.
Významný historický milník si nemocnice sice připomene až v srpnu, ale slavit se chystá po celý rok, a to nejen s nastávajícími a čerstvými maminkami, které si nemocnici v ostravských Vítkovicích vyberou k narození svého miminka.
Celý článek
24.3.2021
S příchodem jara pokračují v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice stavební práce na modernizaci pěti pavilonů v areálu zdravotnického zařízení. Velkou část prací, které byly zahájeny v září 2020, mají již stavbaři za sebou a modernizace v hodnotě 50 milionů korun běží dle časového harmonogramu.
Celý článek
3.3.2021
Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice zřídila speciální postcovidové centrum, kde se léčí pacienti s dlouhodobými problémy po prodělaném koronaviru.
Celý článek
2.3.2021
Fotograf Radovan Šťastný zachytil ve svých uměleckých fotografiích duši a krásu oddělení léčebné rehabilitace Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice. Projekt, ve kterém se snoubí umělecká duše se zdravotnictvím, vznikl velmi spontánně a stojí na pevných základech dobré vůle fotografa, primářky oddělení MUDr. Jany Štverákové a jejích zaměstnanců.
Celý článek
19.2.2021
Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice zřídila na plicním oddělení speciální postcovidové centrum, kde se léčí pacienti s dlouhodobými problémy po prodělaném koronaviru. Nejčastěji se jedná o dušnost, sníženou výkonnost či kašel, některé zdravotní problémy mohou trápit pacienty i do konce života.
Celý článek
15.2.2021
Nové myčky slouží na oddělení centrální sterilizace v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice. Díky většímu objemu pojme nové vybavení více zdravotnických prostředků a sestav a provoz je tak efektivnější. Centrální sterilizace je bez přehánění srdcem každé nemocnice, neboť její případný výpadek by ovlivnil veškerý chod zdravotnického zařízení.
Celý článek
2.2.2021
Rok 2020 byl pro Dopravní zdravotní službu velkou zkouškou. Nečekaně, stejně jako další oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice, museli čelit koronavirové epidemii. Přesto se Dopravní zdravotní službě podařilo udržet nepřetržitý provoz a nadstandartní přístup ke všem pacientům.
Celý článek
29.1.2021
Po pilotním provozu, který probíhal na covid odběrovém místě Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice tento týden, budou zdejší zdravotníci odebírat od února vzorky určené pro PCR vyšetření k ověření přítomnosti koronaviru již standardně ze slin. Lidé se tak vyhnou nepříjemnému stěru z nosohltanu.
Celý článek
26.1.2021
Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice navzdory náročné epidemiologické situaci stále pracuje na modernizaci svého vybavení a zlepšování služeb. Moderními přístroji v celkové ceně převyšující 800 tisíc korun bylo v uplynulém roce vybaveno zdejší rehabilitační oddělení.
Celý článek
14.1.2021
Iktové centrum Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice získalo na sklonku loňského roku mezinárodní ocenění ESO Angels Award 2019, které se uděluje za péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Prestižní ocenění nemocnici udělila Evropská organizace European Stroke Organisation (ESO).
Celý článek
11.1.2021
Rok 2020 byl pro porodnici v Ostravě-Vítkovicích významně rekordní. Právě zde se v minulém roce rozhodlo rodit 1607 maminek, které přivedly na svět 1609 dětí. Nejstarší rodička měla 45 let.
Celý článek
Sasko zatím může přijmout devět českých pacientů s těžkým covidem
Saské nemocnice jsou připraveny přijmout prozatím devět českých pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19, další lůžka pak nabízí další německé spolkové země.
Dnes to prohlásil saský premiér Michael Kretschmer, který tak reagoval na oznámení českého ministra zdravotnictví Jana Blatného, že Česká republika žádá Německo, Švýcarsko a Polsko o lůžkové zaopatření minimálně desítek infikovaných.
Pomoc dnes jménem Berlína slíbil i německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Foto: Repro ČT Popisek: Ministr zdravotnictví Jan Blatný
„Účinné zastavení koronavirové pandemie se podaří jen společně. Čeští sousedé jsou naši přátelé a my jsme vděční za rostoucí důvěru a za společné soužití. V časech krize je pro nás pomoc samozřejmostí,“ uvedl Kretschmer. „Českou republiku podporujeme v boji proti koronaviru a v saských nemocnicích pro Česko rezervujeme až devět míst na jednotkách intenzivní péče,“ dodal.
O transportu do zahraničí rozhodne v Česku ošetřující lékař. Odešle českému ministerstvu zdravotnictví formulář s žádostí, úřad jej vloží do evropského systému včasného varování a reakce.
Nemocnice následně zajistí dokumentaci pacienta v jazyku přijímající země a získá souhlas pacienta s převozem. Pokud je nutné péči v zahraničí hradit, schválí ji zdravotní pojišťovna.
O tom, na jakou kliniku v Sasku bude takový pacient umístěn, rozhoduje saský koordinátor podle kapacit nemocnic.
Lůžka Česku nabídly mimo jiné také Bavorsko či Severní Porýní-Vestfálsko. O pomoci s pacienty dnes podle agentury DPA hovořil i ministr Maas. „Velmi by nás potěšilo, pokud bychom tím těžkou situaci, která v České republice je, mohli trochu zmírnit,“ řekl šéf německé diplomacie.
Německo nabízí Česku i jinou pomoc, než je převzetí péče o pacienty. Saský premiér připomněl, že tento týden poskytlo Sasko spolu s Bavorskem a Durynskem ze svých zásob 16.
800 dávek vakcín proti covidu-19, které byly určeny pro nejpostiženější české okresy u hranic s Německem.
„Pro normální život na obou stranách hranice má obrovský význam, aby se epidemická situace dostala rychle pod kontrolu,“ uvedl zemský premiér.
Sasko rovněž ze svých rezerv nabídlo Česku 40.000 rychlotestů. O případném převozu testů do Česka nyní saské úřady jednají s Prahou.
Polská agentura PAP dnes v textu o české žádosti o pomoc s pacienty s covidem-19 uvedla, že nejvíce v tomto ohledu zatím pokročila právě jednání s Německem. Podle neoficiálních informací PAP se při kontaktech s Polskem dosud pouze zjišťovalo, které nemocnice poblíž hranic by mohly pacienty přijmout..
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
ČTK , Německo , nemocnice , pacienti , Sasko , epidemie , koronavir
autor: čtk
Pacientské listy na internetu končí. Kvůli ochraně dat
Ústav nemá právo citlivá data sbírat, rozhodl Úřad pro ochranu osobních údajů
Praha – Pacientské účty na internetu končí. Státní ústav pro kontrolu léčiv projekt po čtyřech dnech pozastavil.
Alespoň do té doby, dokud se s konečnou platností nerozhodne o tom, jestli sběrem dat porušuje zákon, nebo ne.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů totiž nelze citlivá data lidí bez jejich souhlasu shromažďovat. Pokud ústav se sběrem údajů začal, překročil tak svou pravomoc.
Z dat se dá totiž mimo jiné odvodit, jakými chorobami člověk trpí.
Stačí jeden klik
Bude to jako v elektronickém bankovnictví: Stačí jeden klik a pacient se rázem ocitne na stránce svého účtu. To sliboval ještě před dvěma měsíci Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Projekt měl podle SÚKLu sloužit především pacientům. Měli si mít možnost zkontrolovat, kolik spotřebovali léků a jestli už nepřekročili limit. Měli také zjistit, kdy je čeká další preventivní prohlídka či očkování.
Pokud by jim pak některé léky nezabraly, nebo jim způsobily problémy, mohli to do své elektronické karty zaznamenat.
Sledují se jen některé léky
Aby mohly pacientské listy fungovat, vytvořil už v lednu SÚKL takzvané centrální uložiště dat. V tom chtěl veškeré údaje o využívaných lécích shromažďovat.
Měly se tam ale dostat jen ty léky, které jim předepsal lékař, nebo které si lidé vyzvedli na občanku. Volně prodejné léky bez omezení totiž nikdo nehlídá.
Dnes ale projekt končí. Mluvčí SÚKLu Veronika Petláková řekla ČTK, která zprávu přinesla jako první, že chce ústav uklidnit pacienty. Prý je vylekaly zprávy o tom, že jsou jejich citlivá data v ohrožení.
„Pacienti se po zprávách v médiích opakovaně obraceli na informační oddělení SÚKLu o vysvětlení situace. A to i přes vydanou tiskovou zprávu a ubezpečení o trvalém zajištění maximální bezpečnosti uložených dat,“ řekla Petláková.
SÚKL podle ní žádný zákon neporušuje.
Právníci: SÚKL jedná v rozporu se zákonem
Úřad pro ochranu osobních údajů a někteří právníci si to ovšem nemyslí.
„Žádný podobný sběr dat SÚKL dělat nesmí. Využití centrálního úložiště pro jiné účely, než je výdej léků na elektronické recepty, je nezákonné,“ upozornil například právník České lékárnické komory Jaroslav Maršík.
Zákon podle něj obsahuje přesnou definici centrálního registru i jeho úkol. O sběru osobních údajů pacientů v něm není ani zmínka. „Nic na tom nezmění ani ustanovení, které si SÚKL často bere při argumentaci na pomoc, tedy že pokud se k němu dostanou citlivé údaje, má je podle zákona chránit,“ dodává Maršík.
SÚKL smí sbírat jen data o spotřebě léků, nikoliv o pacientech.
Lékárníci: Data zlikvidujte
Nad sběrem dat se pozastavila i právnička Monika Bakešová. „S čím nemohu souhlasit, je předávání citlivých osobních údajů pacientů bez zákonného podkladu,“ říká.
Pokud chce SÚKL data sbírat, musí podle ní nejdříve získat výslovný souhlas pacienta. Totéž platí i pro prodej léků s pseudoefedrinem – lékárník smí nahlížet do listu pacienta a kontrolovat množství spotřebovaných léků s omezením jen tehdy, dá-li mu pacient souhlas.
Úřad pro ochranu osobních údajů, který má na dodržování tohoto ustanovení zákona dohlížet, proto vydal minulý týden zprávu. Po několika měsících prověřování rozhodl: Státní ústav pro kontrolu léčiv překročil zákon.
„Budeme proto velmi rádi, když SÚKL v co nejbližší době zveřejní, jakým způsobem zlikviduje data, která takto získal,“ reagoval na to šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Právě on podnět na Úřad pro ochranu osobních udajů podal.
Projekt nekončí, věří SÚKL
Mluvčí SÚKLu Veronika Petláková řekla, že všem zájemcům, kterých se během čtyř prvních dnů našlo 55, rozeslal ústav upozornění, že provoz pacientských listů pozastavuje. Totéž dostaly také pacienstké organizace.
SÚKL se ale podle ní bude snažit obnovit provoz v co nejkratší lhůtě. „Aby pacienti mohli spolurozhodovat o své léčbě, musejí k tomu mít dostatek informací,“ vysvětlila.
Na 200 tisíc dat každý den
Do takzvaného centrálního úložistě elektronických receptů se každý den zapíše na dvě stě tisíc nových údajů.Podle odborníků by se data dala v případě krádeže velmi dobře zneužít: Stála by o ně každá farmaceutická firma, ke konkurenčnímu boji by je dokázaly využít i zdravotní pojišťovny.
„Pokud by se data dostala některé ze zdravotních pojišťoven, mohla by provádět selektivní nábor mezi klienty. Mohla by to dokonce i prodávat dalším ekonomickým subjektům. Jako každá ukradená data se to dá zneužít a dá se to zneužít velmi,“ říká šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Nyní má každá pojišťovna k dispozici jen údaje svých vlastních klientů, k datům lidí z konkurenčních pojišťoven se nedostane.
Ministerstvo: Bude diskuze
Jaké kroky podnikne, už proto zvažuje i ministerstvo zdravotnictví.
„Rozhodně nebere rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů na lehkou váhu. Víme, že rozhodnutí ještě není pravomocno a SÚKL se proti němu bude odvolávat. Ministerstvo však rozhodně nechce čekat až na výsledek odvolání, ale bude iniciovat revizi a diskusi nad celou procedurou, například výši ochrany, nebo souhlasu pacienta,“ řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Koronavirus ONLINE: Nový ministr Arenberger o změnách. A novinka u návratu dětí do škol
Prezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval ředitel FN Královské Vinohrady Petra Arenbergera (za ANO) novým ministrem zdravotnictví. Zmínil vakcinaci jako klíčový nástroj boje s covidem a káral předchozího šéfa resortu Jana Blatného (za ANO), že nechtěl nechat do Česka dovézt necertifikovanou vakcínu Sputnik V a je spoluzodpovědný za oběti covidu. V úterý v Česku přibylo 5522 potvrzených případů koronaviru. Dění kolem pandemie koronaviru sledujeme na Blesk.cz online.
Psychoporadna Blesku: Svěřte se, specialisté vám poradí. | Blesk.cz
Vše
Důležité Foto Video Sociální sítě Zobrazit nové zprávy
V Německu za poslední den přibylo 20.407 nových případů nákazy koronavirem, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). To je o skoro 4000 méně než před týdnem. Za středu Německo hlásí 306 úmrtí pacientů s koronavirem, o týden dříve zemřelo 201 lidí.
Od začátku současné pandemie se v Německu, které má 83 milionů obyvatel, koronavirem nakazilo asi 2,93 milionu lidí, 77.707 z nich zemřelo. Za uzdravené se považuje 2,63 milionu lidí. Sedmidenní reprodukční číslo v Německu momentálně činí 0,76, předchozí den bylo na hodnotě 0,81.
Dobré ráno. Velké cestovní kanceláře (CK) mohou od dnešního poledne do 7. května žádat o podporu z programu COVID cestovní kanceláře II.
Dotace jsou určené kancelářím, které odvedly příspěvek do garančního fondu CK odpovídající ročním plánovaným tržbám za loňský rok minimálně 500 milionů korun. Připraveno pro ně je 75 milionů korun.Žádost přijímá ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím elektronického formuláře.
Pomoc je určená osmi největším CK, které podle MMR tvoří až 80 procent trhu zájezdů v České republice. Vztahuje se na období od 20. února loňského roku do letošního 4. ledna. O pomoc mohou žádat jen CK, které nejsou v konkurzu, úpadku ani v likvidaci a není vůči nim zahájeno insolvenční či úpadkové řízení.
Přinášíme stručný souhrn toho nejdůležitějšího, co přinesla středa:
- Česká republika má nového ministra zdravotnictví, během koronavirové epidemie už čtvrtého. Dosavadního šéfa resortu Jana Blatného (za ANO) na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) nahradil dermatolog a ředitel pražské vinohradské nemocnice Petr Arenberger.
- Prezident Miloš Zeman při jmenování nového ministra řekl, že Blatný blokoval vakcíny proti covidu z Ruska a Číny, podle Babiše to ale nebyl důvod k jeho odvolání.
- Ministr školství Robert Plaga (za ANO), který měl podle médií také skončit, ve vládě zůstává.
- Národní koordinátorka očkování proti covidu-19 Kateřina Baťhová rezignuje na funkci. Skončit chce do konce dubna. Důvodem je podle serveru Seznam Zprávy odvolání ministra Blatného.
- V úterý v Česku přibylo 5522 potvrzených případů covidu, o 3100 méně než před týdnem. Je to nejnižší denní nárůst ve všední den od 14. prosince.
- V nemocnicích bylo v úterý 6744 pacientů s prokázaným covidem. Oproti pondělí je to nárůst o 484 případů, v mezitýdenním srovnání ale pokles o 1100.
- Očkovací centrum v pražské hale O2 universum začne fungovat až na začátku května, důvodem je nedostatek vakcín
- Sociální výdaje loni meziročně vzrostly o více než 83,3 miliardy korun. Zvýšily se zhruba o 14 procent. Jen malá část navýšené sumy připadla na pomoc kvůli dopadům koronavirové epidemie.
- Autoškoly budou moci od 12. dubna opět hlásit studenty ke zkouškám, vláda je povolila. Výuka i zkoušky se budou nadále řídit některými omezeními.
- Koronavirová krize vloni připravila kraje a Prahu o 3,7 miliardy korun z tržeb jízdného ve veřejné dopravě. Kraje jednají se státem o kompenzacích.
Na celém světě se nákaza pokázala u téměř 133 milionů lidí, více než 2,88 milionu s covid-19 zemřelo
- Krevní sraženiny jsou možnými vedlejšími účinky vakcíny AstraZeneca, uvedla léková agentura EU. Přínos vakcíny podle ní převažuje nad možnými riziky.
- Evropská léková agentura bude podle tisku zkoumat, zda Rusko neporušilo standardy testování Sputniku V. To může zpomalit jeho schvalování.
- Bavorsko kvůli nepříznivé epidemické situaci nejméně o dva týdny odkládá rozvolňování a očkovaným zruší povinnost karantény, řekl premiér Söder.
- V Maďarsku za den zemřelo 311 lidí s covidem, dosavadní rekord. Přesto země otevřela obchody a služby. Polsko omezení prodloužilo do 18. dubna.
- Denní přírůstek nákaz koronavirem v Indii znovu překročil hranici 100.000. Za posledních 24 hodin přibylo 115.736 případů, což je dosavadní rekord.
Německo podle zdrojů agentury Reuters v nejbližší době zahájí předběžná bilaterální jednání s Ruskem o možném nákupu vakcíny Sputnik V. Konečná dohoda by ovšem závisela na tom, zda Moskva předá klíčová data o očkovacím přípravku proti covidu-19 Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA).
Některé země dnes po oznámení EMA, že výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem AstraZeneca, oznámily různé věkové limity, které pro očkování látkou zavádějí.
Italská a španělská vláda například doporučily očkovat jen lidi od 60 let. Belgie zase nejméně na čtyři týdny přeruší očkování touto vakcínou u lidí mladších 56 let.
„Půjdeme příští čtyři týdny touto cestou a pak to znovu posoudíme,“ řekl ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke. Rozhodnutí podle něj bude mít na očkovací kampaň jen malý dopad, protože v dané věkové skupině má tento měsíc dostat vakcínu jen málo lidí.
Očkování lidí mladších 60 let vakcínou AstraZenecy přerušilo například i Estonsko.
Španělsko a Nizozemsko se zavázaly, že budou moci na stadiony během fotbalového mistrovství Evropy pustit diváky. Bilbao přislíbilo, že na stadion San Mamés může pustit zhruba čtvrtinu kapacity 53.000.
Španělská fotbalová federace nicméně později uvedla, že vzhledem k podmínkám baskické vlády diváci na tribunách moci být nebudou.
Místní vláda totiž umožní otevření čtvrtiny stadionu v případě, že celostátně i regionálně klesnou čísla přenosu pod 40 případů na 100.000 obyvatel. K dnešku byl výskyt koronaviru 351 případů na 100.000 obyvatel regionálně a 161 celostátně.
„Tyto podmínky se nedají splnit, což bude znamenat, že na tribunách nebudou diváci,“ varovala federace.
V Turecku se za posledních 24 hodin potvrdilo 54 740 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, dosud nejvíce v této zemi za den od počátku pandemie a dvakrát více než před dvěma týdny.
Mnozí přičítají nynější nárůst případů nákaz v Turecku novým variantám koronaviru, zejména britské mutaci, která je podle ministerstva zdravotnictví zodpovědná až za 75 procent nákaz.
Někteří experti vidí za zhoršením epidemické situace uvolnění opatření i nedodržování omezení lidmi, kteří i v souvislosti se zahájením očkování nejsou tak svědomití v dodržování pravidel proti šíření nákazy.
Turecko, které má asi 83 milionů obyvatel, se potýká už se třetí vlnou epidemie covidu-19. Tu předchozí zažívalo v první polovině prosince, kdy se počty denně odhalených nákaz pohybovaly kolem 30.000.
Za posledních 24 hodin potvrdilo 54.740 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, dosud nejvíce v této zemi za den od počátku pandemie a dvakrát více než před dvěma týdny.
Britský premiér Boris Johnson si pochvaluje, že se Velká Británie drží předem sestaveného očkovacího plánu a plánu k rozvolňování.
„Díky vašemu úsilí a vakcinace se od pondělí přesuneme do druhého kroku našeho plánu – znovuotevření obchodů, tělocvičen, kadeřnictví a venkovní pohostinství všeho druhu,“