Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

9. 10. 2018

Znáte takovou tu otázku, jestli patříte do skupiny, která miluje čaj, nebo kávu? Tak já v tom mám jasno. Miluju oboje! A naprosto stejně. Nedovedu si představit život bez čaje, ani bez kávy. A protože o kávě už jsem psala, tak přichází na řadu čaj.

Je to už hodně dlouho, co kupujeme téměř výhradně jen SONNENTOR. Ano, občas sáhnu i po jiných výrobcích, ale favorit je u nás jasný. Takže pokud si o čajích chcete počíst více, doporučuji i článek o jejich bylinkobraní, protože tam jsem si je zamilovala ještě víc.

Získala jsem tam spoustu informací a rozhodla se, že o čajích napíšu na blog víc. V tomto prvním článku najdete porovnání jednotlivých druhů i balení, plus pár otázek ohledně oblíbenosti a přípravy čaje.

Hned ve čtvrtek se pak můžete těšit na voňavý čajový rituál, kdy jsem položila i otázky několika dalším blogerkám, jak že to mají s čajem. No a v neděli to celé zakončíme soutěží o voňavé dárkové balíčky od SONNENTORU a 2 moje kuchařky.

Tak si uvařte třeba nějaký dobrý čaj a hurá do čtení…

Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Sypaný, pyramidální, nebo porcovaný čaj?

Jak jsem se sama přímo v Čejkovicích přesvědčila, tak rozdíl v sypaných, pyramidálních a porcovaných čajích je pouze ve velikosti lístků čaje, bylinek a ovoce. Schválně jsem se na to ale ještě jednou zeptala a odpověď najdete na konci článku.

Druhy čajů doma střídáme, ale kvůli tomuto článku jsem schválně připravovala čaje zároveň s tím, že jsem porovnávala, jestli je i nějaký rozdíl třeba v intenzitě. Jediný znatelný rozdíl jsem cítila u zázvoru.

Sypaný zázvor byl o poznání silnější, než porcovaný zázvorový čaj. A pak ještě u černého čaje (stejný druh) mi přišel sypaný čaj o trochu více intenzivnější.

Může to být ale tím, že jsem určitě neměla naprosto totožné množství čaje.

Oblíbené pyramidální čaje SONNENTOR:

Nadechnutí v lese, Pohlazení duše, Ledové džbánky

Balení čajů – jedna velká věda?

Víte, že se první čajové sáčky objevily v roce 1903? A hned následující rok je newyorský obchodník Thomas Sullivan začal posílat svým zákazníkům jako vzorky. Tehdy se vyráběly z hedvábí a byly ručně šité, takže to bylo vlastně luxusní zboží. Dnes už je tomu jinak.

Při exkurzi přímo v SONNENTORU jsme měli šanci celý proces vidět. Ale o jejich balení a celkově udržitelnosti si můžete přečíst i u nich na webu. Každopádně já si to nenechám pro sebe a alespoň pár důležitých bodů vám tu shrnu.

  • Sypané čaje a koření v SONNENTORU balí do biodegradabilních fólií vyrobených z obnovitelných surovin (celulóza, která se dá opětovně získat ze dřeva) → takže to znamená, že likvidovat je můžete na domácím kompostu, kde se fólie rozloží během 3-6 měsíců!
  • Pyramidální čaje patří zase do obalu z kukuřičného škrobu → tím pádem je pak po vyluhování můžete opět hodit na kompost. Navíc na kompost klidně dejte i samotný přebal, protože je z celulózy.
  • Porcovaný čaj – nálevové sáčky – se vyrábí z vláken textilního banánu. V praxi to znamená, že tyto sáčky opět s klidem hoďte na kompost. U jednotlivých přebalů 2komorových sáčků je to tentokrát jinak – jde o 80 % papíru a 20 % PP, jde tedy o jedinou součástku, která ještě není kompostovatelná. Samotné čajové krabičky jsou ale už zase z recyklovatelného papíru.

Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu
Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

  • Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu
  • A jak vypadají jednotlivé čaje po vyluhování?
  • Přesně takto ↓

Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Bylinkové čaje – síla přírody

Znám spoustu lidí, kteří po bylinkovém čaji sáhnou jen tehdy, když je zrovna trápí něco zdravotního. Ale znám také ty, kteří si bylinkový čaj připraví jen tak, protože jim chutná a ví, že je pro ně prospěšný. Mezi druhou skupinu se řadím i já.

Bylinkové čaje u nás doma patří do běžného pitného režimu a zvláště na podzim a v zimě je jejich spotřeba docela výrazná. Já sama si čaj vařím v práci i pětkrát, plus pak doma další. Za den je to tedy už slušný počet. A aby se mi jeden druh “nepřepil”, tak je střídám.

V létě je ten počet samozřejmě nižší, převažuje voda, ale i v tomto období si čaj připravujeme – např. i poctivý ledový.

Sama bych se ráda dostala k tomu, že si budu trhat a sušit bylinky sama. I Petra to baví. Ale jak teď stavíme a celkově je těch starostí spousta, tak jsem ráda, že si zvládnu nasušit nějaké bylinky na vaření.

I proto jsem nesmírně vděčná za to, že máme možnost vybrat si z bohaté nabídky BIO čajů.

U nás konkrétně je to SONNENTOR, který kupujeme už hodně dlouho, takže možnost s nimi spolupracovat je už jen třešničkou na dortu.

Co se týče bylinkových čajů, tak koupit můžete:

  • jednodruhový bylinkový čaj → např. lipový čaj, bezový, mátový, heřmánkový…
  • bylinnou směs → těch je obrovská spousta a většinou nesou název podle “užití” → např. na nachlazení, postní čaj, relaxační, na dobrou noc a podobně

My máme doma už svoje oblíbené a často po nich saháme právě i třeba při různých obtížích, ale toto je tak široké téma, že si zaslouží speciální článek, na který se můžete těšit zhruba někdy v listopadu.

Jak si bylinné nálevy připravit?

Oblíbené bylinkové čaje SONNENTOR (i když tady je to těžké, mám pocit, že miluji všechny :-))

Dobrý večer, Relaxační sv. Hildegardy, Být ženou, Zklidnit mysl, Tatíčkův čaj, Pro dobrý pocit v břiše, Zázvor, Knedlík v krku

Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Černý čaj – klasika, která nikdy neomrzí

Když jsem si dělala takový soukromý průzkum, kdo který čaj nejvíce pije, tak patřil jednoznačně mezi nejčastěji zmiňované. A pokud bych měla zmínit i konkrétní druh, tak Earl Grey vede.

Trochu moudra z Wiki:

Černý čaj je čaj, který prochází delší oxidací, než zelený čaj, oolong (polozelený) nebo bílý čaj. Ale všechny tyto typy jsou vyráběny z lístků Camellia sinensis. Černý čaj má silnější vůni než ostatní méně oxidované čaje.

  1. Po sklizni se listy nejprve nechají zavadnout pomocí proudění vzduchu.
  2. Poté se černé čaje zpracovávají jednou z následujících cest. CTC (drcení, řezání, stočení) je metoda používaná pro čajové listy nižší kvality, které končí v čajových sáčcích a je prováděna strojově. Klasické zpracování je prováděno jak mechanicky, tak ručně. Používá se pro čaje vyšší kvality. Listy zůstávají vcelku a přesný postup se liší podle druhu čaje.
  3. Dále se nechají čajové listy za kontrolované teploty a vlhkosti oxidovat. Úroveň oxidace určuje kvalitu čaje.
  4. Poté jsou listy usušeny, aby se zabránilo další oxidaci.
  5. Nakonec jsou listy roztříděny do tříd podle svojí velikosti (celé listy, zlomené a prach). Rozdělení se obvykle provádí pomocí sít. Čaj může být poté dále tříděn podle dalších kritérií.

Můj oblíbený černý čaj SONNENTOR: 

Daarjeling

Zelený a bílý čaj – něco pro povzbuzení

Zelený a bílý čaj už jsou méně populární. Já osobně je mám ráda, ale je fakt, že je piju také méně. Vzhledem k tomu, že na mě působí povzbuzujícím dojmem a celkově více “osvěží” jak třeba černý čaj a bylinkové čaje, tak dávám zeleným čajům přednost během jara a léta. V tomto období si je doma dopřáváme podstatně víc.

Nechutná vám zelený čaj a víckrát jste to raději nezkoušeli? Možná jste ho jen zalili moc horkou vodou, a nebo šlo o starý čaj, který byl špatně uložený. Chybou může být i nesprávné množství. Když to přeženete, tak se vám budou křivit ústa. Proto radím držet se doporučení na krabičkách a sáčcích. A pokud si nevíte rady, vyzkoušejte ho třeba v čajovně a dejte mu ještě šanci.

Bílý čaj pak patří k nejexkluzivnějším druhům čaje na světě a pochází převážně z hornatých oblastí Číny. Díky jeho šetrnému sběru a zpracování je specialitou, což se většinou podepisuje i na jeho vyšší ceně. Na rozdíl od zeleného čaje nebývá tolik hořký – má tedy jemnější a sladší chuť.

  1. Moje oblíbené zelené a bílé čaje SONNENTOR: 
  2. Bílý čaj Herkules, Zelený čaj s citronovou trávou

Ovocné čaje – hlavně žádná chemie!

Ovocné čaje jsou za mě jedny z nejvíce problematických. Proč? Protože to, co se prodává klasicky v obchodech kolikrát má s ovocným čajem společné jen nějaké umělé ovocné aroma.

Jenže pokud je někdo zvyklý právě na převoněné ovocné čaje a dá si pak poctivý ovocný čaj, tak je většinou v rozpacích. Co mě osobně třeba u spousty ovocných čajů vadí, tak velké množství ibišku.

Proto se snažím vyhledávat takové, kde není vůbec, nebo je ho tam minimum.

Budete mít zájem:  Voda ze studny není to samé jako voda z kohoutku

Jinak stejně jako u bylinných čajů, tak i u ovocných najdete jednodruhové čaje a směsky. Ovocná směs je podle mě častější a podle mého průzkumu i oblíbenější.

Každopádně někoho možná zarazí i to, že i když v ovocném čaji nejsou žádné lístky čaje, tak se to stejně považuje za čaj. Zámýšlela jsem se nad tím zrovna nedávno a našla dokonce i články, kde ovocný čaj berou spíše jen jako ovocnou směs na přípravu horkého nápoje. Tak to už asi nechám na vás, za mě je to už ustálené spojení “ovocný čaj” v pořádku.

U nás doma vedou ovocné čaje u mamky, babičky a dětí. Já sama je piji minimálně. Ale i tak mám své oblíbené ovocné čaje:

Rakytníkový požitek, Jablečný štrúdl a Ovocný sen

Otázky přímo do SONNENTORU

Dlouhodobým bestsellerem je v našem sortimentu Dobrá nálada. Vyvážená bylinná směs patřila mezi první směsi pod logem smějícího se slunce a i po několika desetiletích se drží na špičce oblíbenosti! Na paty jí šlape, a to především v čajové sezóně, naše Adventní sada.

U nás jde do sypaných i porcovaných čajů ta samá bylinka, není to tak, jak se často mnoho lidí domnívá, že by do čajových sáčků šla surovina nižší kvality. Bylina se pouze musí posekat, aby se vešla do sáčku.

Sypané čaje mohou být výraznější díky tomu, že se do vody díky promnutí jednotlivých lístků mezi prsty při samotné přípravě čaje uvolní více éterických látek. Ty se v celých listech samozřejmě udrží lépe.  Nicméně se snažíme každý jednotlivý čajový sáček zabalit tak, aby zákazníkovi neunikla ani chuť, ani vůně bylinky.

Zásadním rozdílem, pro který mnoho zákazníků sáhne po porcovaném čaji, je čas přípravy. Je prostě jednodušší zalít čajový sáček horkou vodou a mít za chviličku čaj, u sypaného je příprava takovým malým rituálem, na který si člověk musí vyhradit pár minut navíc.

Většinou platí, že bylinné směsi by se měly zalévat vařící vodou a luhují se déle (ca 5-10 minut), černé čaje se také zalévají vroucí vodou, ale luhují jen 2-3 minuty. Zelené a bílé čaje pak potřebují nižší teplotu, lístky jsou jemnější: zpravidla by se u nich teplota vody měla pohybovat mezi 70-80 °C.

  • Pokud si nejste jistí, nejlépe uděláte, když mrknete přímo na krabičku: na každé etiketě je napsáno, jak konkrétní čaj správně připravit.
  • Odpovídala: Tereza Hemzová, milá duše ze SONNENTORU

Čaj a jeho význam ve výživě

  Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Text byl převzat z publikace České technologické platformy pro potraviny: ČAJ, edice Jak poznáme kvalitu?

Uvádí se, že čaj je po vodě druhým nejrozšířenějším nápojem na světě. Pro někoho je to nápoj, který ho osvěží nebo zažene žízeň, pro jiného je čaj celá filozofie.

Slovem „čaj“ se v současné době v České republice označuje velké množství výrobků a z nich připravených nálevů. Legislativa České republiky to umožňuje, protože platná vyhláška o čaji dovoluje tento název použít nejenom pro nálevy z lístků čajovníku pravého, ale i pro nálevy z jiných rostlin a sušeného ovoce.

Více o jednotlivých druzích čaje se můžete dočíst zde.

Čaj pravý

Čaj byl odjakživa považován za zdravý a od jeho objevu mu byly připisovány různé léčebné účinky. V 17. století se prodával v lékárnách a předepisovali jej lékaři jako léčebný nápoj. Dnes již čaj není považován za lék, avšak výzkum ukázal, že čaj může pozitivně přispět ke zdravému životnímu stylu.

Pokud do čaje nepřidáte mléko nebo cukr, neobsahuje žádné kalorie. Čaj dobře zahání žízeň a dokáže dobře udržovat potřebnou hladinu vody v těle.

Hlavními složkami listů čajovníku jsou voda, třísloviny, (polyfenoly zejména katechiny), kofein, silice, bílkoviny, sacharidy, vláknina, pigmenty, enzymy, minerální látky, vitaminy (C,  B1, B2), karoteny aj. Jejich množství kolísá v závislosti na druhu.

S výjimkou některých minerálních látek je výživový význam složek čaje nevýznamný a čaj se řadí mezi pochutiny.

V poslední době je ale čaj, a to zejména zelený, ceněn pro svůj obsah antioxidantů (polyfenolů), které se mohou pozitivně uplatnit v prevenci řady chorob, včetně nemocí srdce a cév a některých nádorových onemocnění.

Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Polyfenoly je hromadný název pro skupinu sloučenin obsažených v mnoha rostlinných produktech, jako je zelenina, ovoce, víno, káva a čaj. V zeleném čaji se tyto sloučeniny nazývají katechiny.

Při zpracování čaje se většina katechinů mění na theoflaviny a theorubiginy, které mají na svědomí charakteristickou vůni a barvu čaje. Polyfenoly jak v zeleném tak v černém čaji mají antioxidační účinky.

Při louhování čaje se během prvních 2 až 3 minut uvolňují látky způsobující vůni a chuť čaje. Pokud necháme čaj louhovat déle než 5 až 6 minut, uvolní se více těchto polyfenolů.

Hlavním důvodem konzumace čaje jsou jeho senzorické vlastnosti a také obsah kofeinu, který pozitivně působí na nervovou soustavu.

Stejně jako káva i čaj obsahuje přírodní kofein. Kofeinu v čaji se rovněž říká thein. Má lehce stimulační účinky na centrální nervový systém a je odpovědný za posilující povahu nápoje. Množství kofeinu závisí na velikosti čajových lístků, na jejich kvalitě, původu a samozřejmě na síle výluhu.

Nezáleží na tom, zda se jedná o černý nebo zelený čaj. Kofein je jednou z látek, kterým věnuje světový výzkum největší pozornost. Čajové listy obsahují více kofeinu než káva – čaje asámské asi 4,5 %, čaje čínské asi 3,5 %.

Obsah kofeinu v nápoji je ale vyšší u kávy, protože konzumujeme koncentrovanější nálev (7–10 g kávy na 150 ml, u čaje 1,5–2,0 g čaje na 150 ml).

Kofein v kávě nebo v čaji působí mírně diureticky – na počátku konzumace způsobí mírnou diurézu (vylučování moči), ale nevede k dehydrataci organismu. Při rozumném pití čaje i kávy se organismus neodvodňuje a můžeme tak tyto nápoje započítat do pitného režimu. I zde platí všeho s mírou.

Bylinné čaje

Bylinám a z nich připraveným nápojům se tradičně připisují léčivé účinky. Avšak množství léčivých složek v bylinných čajích je často při normální spotřebě příliš nízké, aby prokázaly stejný účinek jako u samotných bylin v prováděných vědeckých studiích.

Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Nadměrná spotřeba bylin může mít na druhé straně i nežádoucí účinky. Například lékořice obsahuje glycyrhizin, který může zvyšovat u citlivých lidí krevní tlak. Bylinné čaje tedy mohou být zpestřením, ale není vhodné to s nimi přehánět.

Ovocné čaje

Ovocný čaj je čaj ze sušeného ovoce a částí sušených rostlin, kde podíl ovoce je vyšší než 50 % hmotnosti. K přípravě těchto čajů se používají obvykle sušené části ovoce, koření nebo bylin.

Z ovocných složek je v těchto čajích nejčastěji zastoupeno sušené jablko, sušené plody šípků i další sušené ovoce. Lahodnou chuť i vůni těmto čajům obvykle dodává přídavek koření (např.

skořice, anýz, skořice, vanilka, zázvor, kardamom) nebo přídavek bylin (mateřídouška, citronová tráva, atd.). Ovocné čaje obsahují obvykle i ibišek – červený nebo bílý, který dodává čaji požadovanou barevnost a kyselost.

Výhodou těchto čajů je, že je možné je pít teplé i studené, vyznačují se bohatou ovocnou vůní i chutí a neobsahují kofein. Tyto čaje jsou tak vhodné pro celou populaci včetně dětí.

Rooibos

Čaj Rooibos je čaj z červeného keře Aspalathus linearis. Rooibos je bylina, která se pěstuje pouze v Cedar Mountains na jihozápadě Jihoafrické republiky.

Rooibos neobsahuje přírodní kofein, takže se dá pít celý den. Rooibos obsahuje méně polyfenolů než normální čaj, ale i tak stále ještě pomáhá neutralizovat volné radikály.

Jako ostatní druhy čajů ani Rooibos neobsahuje kalorie, pokud si ho neosladíte.

Test 10 nejlepších čajů 2021 | Recenze & Jak vybrat

Čaj si svou popularitu získal zejména pro svou lahodnou chuť a zdravotní účinky.

Ačkoliv se povětšinou nejedná o nepostradatelnou součást, patří chvilky klidu a pohody s dobrým šálkem neodmyslitelně k našim životům.

Nejprve je však nutné zvolit druh nápoje odpovídající chuťovým i zdravotním preferencím. V současné době se navíc pod názvem čaj skrývá daleko širší škála produktů než původně.

Dále je nutné zodpovědět otázku, zda dát přednost sypaným nebo porcovaným kouskům. Stejně tak sehrává roli i způsob zpracovaní, především je nutné se vyhnout směsím s vysokým obsahem čajového prachu.

Význam má i země původu, jelikož jen v několika oblastech světa čajovník roste, a ještě méně z nich je schopno vypěstovat skutečně kvalitní produkt. Při výběru zohledněte i příležitost pití čaje a jeho gramáž.

Asi nikdo by nechtěl za pár měsíců vyhazovat spoustu shnilých a nepoužitelných lístků.

Budete mít zájem:  Jak pít kávu a přitom neškodit zdraví?

Závěrem náš čeká tradiční přehled cen, v němž vás seznámíme s výsledky námi provedené analýzy. Dostupné produkty jsme rozdělili do tří základních cenových skupin. Jen letmým pohledem tak poznáte, jak vysokou částku budete potřebovat.

Druh čaje

Víte, co je to čaj? Tradiční definice praví, že se jedná o nápoj vyráběný z lístků čajovníku čínského.

Jenže v poslední době je tato pravověrná definice narušována existencí celé řady dalších variant, které jsou pro zákazníky stejně lákavé.

Jako čaj se tak označují i nápoje, které jsou připraveny ze směsi bylin, ovoce a dalších aromatických rostlin. A to přesto, že nemají s čajovníkem čínským pranic společného. Rozlišujeme tedy následující druhy čajů:

  • černý čaj – hnědá až černá barva, nahořklá chuť, dlouhá trvanlivost, povzbuzující účinky, účinné uhašení žízně
  • zelený čaj – světlá, nazelenalá barva, jemná chuť a aroma, silný antioxidant, zrychlení metabolismu, povzbuzující účinky
  • bílý čaj – světle žlutá barva, velmi jemná, nasládlá chuť
  • ovocný čaj – červená barva, jemná chuť, minimální podíl ovocné složky 50 %
  • bylinný čaj – léčivé byliny pro podporu organismu, jednodruhové i směsi.

Výše uvedené definici zůstávají věrné pouze černé, zelené a bílé čaje. Ostatní získaly své jméno zejména díky tomu, že jejich aroma a chuť jsou skutečným čajům velmi podobné.

V obchodech rovněž můžete najít také ochucené a aromatizované čaje. Zčásti je tvoří lístky čajovníku a zčásti jsou doplněny dalšími složkami, které jim dodávají požadovanou chuť a vůni.

Podíl dochucovadel by neměl přesáhnout 50 %.

Výrobci a prodejci rovněž využívají dělení na čajové směsi a čajové kolekce. Prvně jmenované jsou tvořeny směsicí čajových lístků, ovoce, bylin a květů, jejichž důmyslná kombinace přináší zajímavé chutě a vůně. Částečně se tedy překrývají se skupinou ochucených a aromatizovaných čajů. Naproti tomu prostřednictvím kolekce umožňují výrobci zákazníkům vyzkoušet několik výrobků.

A co pečený čaj prodávaný ve sklenicích ne nepodobných těm od džemu? Ani v tomto případě se nejedná o čaj v pravém slova smyslu. Jejím základem je pečené ovoce obohacené o koření a bylinky, které výslednému produktu dodávají zajímavou chuť.

Sypané, nebo porcované?

Jak již název kapitoly napovídá, čaj lze zakoupit ve dvou podobách – sypané a porcované. Obě varianty mají své vlastní výhody a nevýhody.

Sypané čaje bývají v prodejnách obvykle vystaveny. Postup nákupu je velmi jednoduchý – vyberete si druh, zvolíte požadovanou gramáž a prodejce vám čaj zabalí do uzavíratelného papírového sáčku.

Takto prodávané čaje bývají obvykle kvalitnější, neobsahují žádná aditiva ani barviva a nabízejí skutečně čistou chuť. Navíc lze jednu dávku zalít i opakovaně, aniž by došlo ke znehodnocení nápoje.

Na druhé straně musíte počítat s náročnější přípravou, obtížnějším skladováním a samozřejmě i vyšší cenovkou.

Porcované čaje zná dobře patrně každý z nás. Jedná se o přesně naváženou gramáž uzavřenou v samostatných nálevových sáčcích.

Vyznačují se snadnější přípravou a skladováním, bývají také levnější a lépe dostupné v supermarketech.

Počítejte však s tím, že nízká cena je vykoupena přítomností dalších látek, jako jsou barviva či aditiva, nezřídka škodlivá. Po vypití šálku rovněž nelze směs použít opakovaně.

Způsob zpracování

Další podstatný parametr správného nákupu spočívá ve způsobu zpracování čaje. Používají se čtyři základní technologie, které však mají rozhodující vliv na výslednou kvalitu nápoje:

  • lístkové čaje – celé lístky pravého čajovníku, nejvyšší kvalita, vysoká cena
  • zlomkové čaje – roztrhané čajové lístky, intenzivnější aroma a chuť, nižší cena
  • čajová drť – rozsekané zvadlé lístky, typické pro klasicky prodávané čaje
  • čajový prach a prášek – odpad, mnohdy přidáván do prodávaných směsí pro snížení ceny.

Obecně platí, že v nespecializovaných prodejnách naleznete pouze čajové drti, případně zlomkové čaje. U drtí si dávejte zejména pozor na obsah čajového prachu, kterým výrobci mnohdy nešetří. Bohužel jej lze na první pohled poznat jen velmi obtížně, proto doporučujeme zhlédnout nezávislé testy, v nichž odborníci směsi zkoumají opravdu detailně.

Země původu

Čajovník pochází z jihovýchodní Asie, kde se rovněž v hojném množství stále pěstuje.

Vzhledem k tomu, že vyžaduje tropické či subtropické podmínky, lze poměrně rozsáhlé plantáže nalézt také v Argentině, Pákistánu, Íránu nebo Keni. Zelené čaje mají svůj domov ve Vietnamu, Číně, Japonsku a na Tchaj-wanu.

Při nákupu se snažte vybírat pouze produkty pocházející z ověřených oblastí, které mohou nabídnout rostlinám ty nejlepší podmínky a péči.

Příležitost

Samozřejmě, že neexistuje žádné pravidlo určující, při jaké příležitosti můžete pít jaký čaj. Nicméně v některých situacích jsou určité druhy zkrátka vhodnější než jiné.

Kupříkladu pravé čaje a nejrůznější povzbuzující směsi se pro vysoký obsah kofeinu nevyplatí pít večer před spaním, můžete potom mít problém s usnutím. Naproti tomu pro detoxikaci organismu, hubnutí nebo léčbu trávicích obtíží se prodávají nejrůznější směsi obsahující podpůrné látky.

Vždy tedy záleží na tom, zda si „jen“ chcete vychutnat šálek lahodného moku, či zda jeho pitím sledujete i jiné cíle.

Gramáž

Zjišťujete se zděšením, že musíte vyhodit několik stovek gramů drahého čaje, který jste prostě nestačili zkonzumovat? Ponaučení pro příště – kupujte vždy jen tolik, kolik zvládnete vypít.

U sypaných čajů zjistíte gramáž potřebnou pro přípravu jednoho šálku na balení, případně se můžete informovat u prodejce.

U porcovaných druhů tento problém řešit nemusíte, neboť jejich gramáž je přesně stanovená.

Cena

Nákup vhodného čaje není zrovna jednoduchou kratochvílí. Navíc rozhodující slovo mají vždy vaše chuťové pohárky a nos.

Po přehledu kritérií se tak pomalu dostáváme na závěr našeho textu, kde čeká jako vždy kapitola věnovaná cenám. V současné době můžete zakoupit více než 11 000 různých druhů, příprav a balení čajů.

Rozdělili jsme je do tří základních skupin podle toho, co můžete za své peníze očekávat.

Cena do 100 Kč

Vystačíte si s porcovanými čaji ze supermarketu? Rádi byste vyzkoušeli sypanou směs z čajovny odnaproti, ale nechcete zbytečně kupovat větší množství? Potom si vystačíte s obnosem nepřesahujícím hranici 100 korun. Za své peníze můžete zakoupit větší balení porcovaných ovocných, případně bylinných čajů nebo několik gramů čajů pravých. Záleží jen na vašich preferencích.

U této skupiny doporučujeme vždy opravdu pečlivě prostudovat informace o složení výrobku, případně zhlédnout videa s testy. Nezřídka se totiž stává, že je velmi nízká cena vykoupena přidáním čajového prachu, barviv a aditiv, které z čaje vytvoří chemický koktejl, který zdraví zrovna příliš nepřidá.

Cena od 100 do 300 Kč

Jestliže jste již našli svého favorita mezi sypanými čaji, nebo v případě porcovaných chcete to nejlepší na trhu, nahlédněte do střední cenové třídy. Své místo zde mají i skutečně jakostní čaje z těch nejlepších plantáží na světě. Pokud chcete potěšit své známé či rodinu, můžete sáhnout po některé z kolekcí, umožňujících vyzkoušet podstatnou část sortimentu daného výrobce.

Cena nad 300 Kč

Vyžadujete za všech okolností tu nejlepší chuť a aroma? Rádi byste se pořádně předzásobili rodinným balením? Připravte si alespoň 300 korun a vyberte si přesně podle svého gusta. Počítejte však s tím, že ty nejkvalitnější čaje přesahují svou cenovkou i hranici několika tisíc korun. Záleží tedy na tom, kolik jste ochotni do svého požitku investovat.

Dle způsobu zpracování | MIX-TEE

První a základní dělení je dle způsobu zpracování. Ačkoliv název zní velice složitě, nejedná se o nic jiného, než o jednoduché dělení na bílý, zelený, polofermentovaný a černý čaj. Protože právě způsob zpracování je to jediné, v čem se od sebe tyto čaje liší.

Černý čaj prochází všemi fázemi výroby, které byly popsány v kapitole „Výroba čaje“. Oxidace probíhá ve speciálních místnostech, ve kterých je přesně regulována teplota a vlhkost.

Při oxidaci vzniká charakteristický čajovníkový éterický olej, který je typický pro černý čaj. Dalším znakem tohoto procesu je změna barevnosti listů, která se mění ze zelené barvy až na medově červenou.

Důležité u černého čaje je to, že černý čaj prochází úplnou oxidací. Černý čaj zalévejte 100°C vodou a nechte louhovat 3 až 5 minut.

Dalším typem čaje je polofermentovaný čaj, někdy také nazývaný jako oolong. Jedná se o přechod mezi zeleným a černým čajem.

Výraznou odlišností oproti černému čaji je ta, že polofermentovaný čaj neprochází úplnou oxidací, ale pouze částečnou. Rozdíl mezi černým a polofermentovaným čajem je tedy opravdu pouze v délce oxidace.

Výroba oolongu je soustředěna hlavně do oblastí v Číně, Japonsku, jižní Indie či Vietnamu. Tento typ čaje zalévejte 90°C vodou a nechte louhovat 2 až 3 minuty.

Budete mít zájem:  Cena vejce stále rozhoduje. Nejprodávanější jsou M z klece

Dalším, v České republice v současné době hojně rozšířeným, je zelený čaj.

Tento typ čaje neprochází žádnou nebo pouze minimální oxidací.

Třísloviny a chlorofyl se během výroby žádným způsobem v čaji nemění, což způsobuje to, že zelený čaj je opravdu i dle barvy čajových listů stále zelený. Zelený čaj zalévejte 80°C vodou a nechte louhovat 2 až 3 minuty.

Posledním hlavním typem čaje je bílý čaj. Tento čaj je připravován (na Srí Lance) z vrcholových pupenů čajovníku (tzv. tipsů), které jsou typické svou stříbrnou barvou a jemnými chloupky. Tyto lístečky jsou po sběru okamžitě sušeny a neprocházejí žádným dalším zpracováním.

Na trhu se často můžete setkat s pojmenováním „SIlver Tips“ nebo „Flowery Pekoe“. Samotný pravý bílý čaj se na trhu vyskytuje velice zřídka, a to zejména z důvodu specifické chuti a opravdu vysoké ceny. Takže pokud na trhu narazíte na opravdový „bílý“ čaj v ceně 50 Kč až 100 Kč, tak si opravdu můžete být jisti, že se o pravý bílý čaj nejedná.

Proto se nejčastěji setkáte s přidáváním bílého čaje do jiných čajových směsích, které dokáže původní čajovou směs výborně obohatit. Běžně se přidává okolo 3 % až 4 % bílého čaje do čajové směsi. Takovým klasickým příkladem je čaj Basilur Island of Tea Special, který právě obsahuje kombinaci čistého černého čaje a bílého čaje.

Zalévejte 70°C vodou a nechte louhovat 2 až 3 minuty.

Každý z výše uvedených typů čaje můžeme na trhu nalézt buď v naprosto čisté formě nebo ve formě aromatizované či ochucené. V případě námi dovážených čajů dochází k ochucování pouze pomocí kousků ovoce, bylin či koření. Pokud jde o aromatizování, to se provádí výlučně pomocí přírodního aroma. Toto přírodní aroma je výtažek z daného ovoce, bylin či koření.

Do našich čajů se nepřidávají žádné jiné látky. Všechny výše uvedené čaje měly jedno společné – vždy zde byl přítomen v nějaké formě čajovník. Na trhu se však můžeme setkat s mnoha dalšími nápoji, které mají v názvu slovo „čaj“. Mezi takové klasické příklady patří ovocné čaje.

Kvalitní ovocné čaje, jako například řada Fruit Infusion od společnosti Basilur, obsahují výlučně dané kousky ovoce, které společně vytváří harmonickou chuť. Dalším typickým příkladem bývají různé bylinné čaje, které můžeme najít opět v mnoha rozličných kombinacích.

Tyto čaje se ve většině případů zalévají 100°C vodou a doba louhová je od 5 do 10 minut.

Dalším velice známým „čajovým“ nápojem je rooibos. Jedná se o nápoj z keře čajovec kapský (Aspalathus linearis). Pochází z Jižní Afriky a v současné době patří mezi velice populární nápoje na po celém světe. Rostlina se nejčastěji vysazuje v únoru až březnu a první sklizeň je za půl roku.

Listy tohoto keře procházejí oxidací a získávají výraznou červenou barvu. Někdy se rooibosu díky zabarvení říká „červený čaj“. Rooibos obsahuje zejména fenolické látky a flavonoidy s prokázanými antioxidačními účinky a množství některých minerálních látek.

Na rozdíl od pravého čaje má rooibos nízký obsah tříslovin.

Obecně platí pravdilo, že čím je čaj čerstvější, tím je lepší a kvalitnější. Jedinou výjimkou je v tomt ohledu pu-erh. Jedná se o tmavý čaj pěstovaný v čínské provincii Yunnan.

Tento typ čaje je specifický díky své netradiční zemité chuti a vůni. Barva nálevu je tmavší než u černého čaje, někdy se barvou podobá dokonce i kávě. Pu-erh se po lisování uskladňuje klidně i několik let.

Pouze dlouhým skladováním (zráním) získá čaj ty chuťové vlastnosti, které jsou pro pu-erh typické.

Produkční třídy čaje

Pro tyto čaje se nejčastěji užívá značení kvality mající svůj původ v koloniálních dobách, kdy drtivou většinu čajového trhu ovládalo Nizozemí a Anglie.

Jde o zkratku několika slov vyjadřujících velikost a vzhled sklízených lístků (a tipsů), každá kvalitativní úroveň může být podle velikosti sklizeného listu ještě vnitřně strukturována do tří podúrovní značených římskými číslicemi I-III. Systém zkratek vypadá následovně:

Listové třídy:

  • SFTGFOP (I-III) – Specia Finest Tippy Golden Flowery Orange Pekoe (grade I-III)
  • FTGFOP (I-III) – Finest Tippy Golden Flowery Orange Pekoe (grade I-III)
  • TGFOP (I-III) – Tippy Golden Flowery Orange Pekoe (grade I-III)
  • TGFOP (I-III) – Golden Flowery Orange Pekoe (grade I-III)
  • TFOP (I-III) – Flowery Orange Pekoe (grade I-III)
  • OP (I-III) – Orange Pekoe (grade I-III)
  • P – Pekoe
  • PS – Pekoe Souchong
  • S – Souchong

Třídy čaje typu broken:

  • SFTGFBOP (I-III) – Specia Finest Tippy Golden Flowery Broken Orange Pekoe (grade I-III)
  • FTGFBOP (I-III) – Finest Tippy Golden Flowery Broken Orange Pekoe (grade I-III)
  • TGFBOP (I-III) – Tippy Golden Flowery Broken Orange Pekoe (grade I-III)
  • GFBOP (I-III) – Golden Flowery Broken Orange Pekoe (grade I-III)
  • FBOP (I-III) – Flowery Broken Orange Pekoe (grade I-III)
  • BOP (I-III) – Broken Orange Pekoe (grade I-III)
  • BP – Broken Pekoe
  • BPS – Broken Pekoe Souchong

Třídy čaje typu fannings (drť, obvykle se jedná o velmi nekvalitní čaj, ale vzhledem k oblibě velmi silných čajů plné a výrazné chuti produkují někteří pěstitelé čaje fannings velmi vysoké kvality) je značen slovem DUST.

Obecně platí, že čím více písmen zkratka obsahuje, tím je čaj kvalitnější. Vždy je však třeba mít na paměti, že toto označení mluví o velikosti a vzhledu sklízeného listu, neříká však nic o jeho zpracování a tedy ani o kvalitě hotového čaje. Jde tedy o označení spíše orientační.

Klasifikace výrobních druhů čaje není zdaleka jednotná. Černé čaje (v Číně jsou pojmenovány podle barvy nálevu, tedy jako červené čaje) mají většinou vedle názvu produkční oblasti ještě specifikaci kvality listové třídy, u čínských čajů je běžně navíc uváděno i číslo standardu.

Ani tato specifikace však není univerzální. Zatímco v Číně je nejvyšší listová třída značena jako FOP, používá Indie dělení podrobnější a nejvyšší třída tam má označení SFTGFOP (Super Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe), v Indonésii OP s dodatkem sup., v Keni GFOP atd.

U Ceylonských čajů nejvyšší kvality se lze setkat mimo klasického FOP také s označením FBOPF, tj. Flowery Broken Orange Pekoe Fannings, často s přívlastkem Sp(ecial) či Ex(klusive). Jde o historicky tradiční značení nejvyšší listové třídy ceylonských černých čajů.

V některých případech (zejména u kvalitních tříd čínského čaje ale i jinde), se používá pouze jméno produkční oblasti a vlastní, specifický druhový název, popřípadě s dodatkem finest.

Zelené a bílé čaje

Pro značení zelených čajů se používá několika základních metodik. V Indii se používá buď stejného systému jako u čajů černých, nebo těchto specifických značek:

Listové třídy:

  • FYH – Fine Young Hyson
  • YH – Young Hyson

Čaje typu broken:

  • FH – Fine Hyson
  • H – Hyson
  • GP – Gun Powder

Čaje typu fannings:

Čaje typu dust jsou značeny stejně jako u čajů černých slovem DUST.

Pokud se týká čajů cejlonských, bývají většinou značeny jen jménem třídy (Gunpowder, Sencha, Silver Tips atp.), totéž platí o čajích vietnamských.

Čaje čínské bývají značeny taktéž jménem třídy, to by však mělo být doplněno (pokud se nejedná o speciální třídu, kde stačí jen pojmenování) číselným standardem, který je dobrým orientačním bodem, chceme-li skutečně spolehlivě zjistit kvalitu čaje. Japonské zelené čaje se hodnotí několika způsoby. Lze se též setkat s tzv.

tasterským hodnocením, kdy se kvalita čaje určuje z kvality nálevu tasterským způsobem a čaj je hodnocen určitým počtem bodů, přičemž spodní hranice je nula bodů, za prvotřídní je považován čaj, jehož úroveň dosahuje sta a více bodů, ty nejlepší čaje pak dosahují úrovně tří set bodů.

Standardní čaje (Bancha, Hojicha, Kukicha) jsou často rozdělovány jen do tří kvalitativních úrovní značených písmeny A, B a C. Čaje vyšší kategorie mohou být značeny písmenným či číselným standardem (Sencha KKH-2 atp.).

Polozelené čaje

Indické polozelené čaje jsou značeny jménem plantáže a přídomkem oolong, vietnamské oolongy jsou značeny buď slovním popisem nebo jménem třídy (Vietnam Tie Guanyin). Čínské polozelené čaje bývají obvykle označeny jménem čaje, které bývá doplněno číselným standardem.

U některých nejvyšších tříd těchto čajů může být kvalita vyjádřena slovně (Tie Guanyin Superior atp.). Na Tchajwanu se pro vyznačení kvality více fermentovaných polozelených čajů využívá slovního popisu v anglickém (Choice, Choicest, Fancy), popř.

čínském (Bai Hao) jazyce, který obvykle bývá doplněn ještě číselným standardem, čaje méně fermentované bývají značeny jménem třídy a číselným standardem.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *