Již Hippokrates prý tvrdil, že všechny choroby začínají ve střevech. Střevo a jeho vliv na tělesné i duševní zdraví se poměrně často zmiňuje. Jak zásadní je tento vliv a proč bychom si měli obyvatele našeho střeva hýčkat si uvedeme v následujícím článku.
Z pohledu anatomie máme střevo tenké a tlusté. Tenké střevo je dlouhé 3 až 6 m a je zodpovědné za nejdůležitější fázi trávení všeho, co sníme.
Prostřednictví trávicích enzymů dochází ke štěpení potravy na formu, která je tělem dále zužitkována. Tlusté střevo je poslední část trávicí soustavy, navazuje na tenké střevo a přebírá z něj již natrávený obsah, který se nazývá chymus.
Tlusté střevo je dlouhé 1,2 až 1,5 m a vstřebávají se zde některé vitamíny, minerály a voda.
Jak je to s těmi mikrobytostmi?
Střevní mikrobiom (nebo mikrobiota), více známý pod označením střevní mikroflóra, je velmi pestrý a specializovaný ekosystém tvořen mnoha mikroorganismy. Obyvatele našeho střeva tvoří kvasinky, viry, archey a více než 90 % střevních podnájemníků tvoří bakterie. Vztah mezi mikrobiomem a člověkem je v ideálním stavu symbiotický, tzn. oboustranně prospěšný. Dojde-li ovšem k přemnožení nežádoucích bakterií, dochází k tzv. dysbióze. Hranice mezi symbiózou a dysbiózou ovšem není tak ostrá. Např. bakterie Helicobacter pyroli může vést u svého hostitele k rozvoji vředového onemocnění žaludku, ale zároveň tento druh bakterie chrání před rozvojem astmatu a snižuje riziko mrtvice nebo onemocnění rakovinou plic.
Stav naší mikroflóry je ovlivněn mnoha faktory. S mikrobiomem se, bohužel nebo bohudík, nerodíme. Náš střevní trakt je před narozením naprosto sterilní.
Osídlení začíná již při porodu při průchodu porodním kanálem, během kterého na sebe novorozenec nachytá bakterie střevní a vaginální mikrobioty matky.
Děti narozené císařským řezem jsou o tento proces ochuzeny a získávají tak bakterie, které připomínají kožní mikrobiom a to nejen matky, ale i cizích lidí, např. zdravotnického personálu.
Další vývoj mikrobiomu ovlivňuje:
- délka trvání těhotenství
- strava
- genetika
- prodělané nemoci
- užívání antibiotik
Složení mikrobiomu v raném dětském věku významným způsobem ovlivňuje budoucí zdravotní stav a případnou náchylnost k některým nemocem. MUDr.
Radkin Honzák
uvádí, že: „rozvoj mikrobiomu jde v dětství a dospívání ruku v ruce s vývojem mozku a současné hypotézy dokonce pokládají mikrobiom za hybatele tohoto procesu.“
Rozmanitost a složení střevní mikroflóry nejsou neměnné a jsou významně závislé na naší stravě.Mikrobiota dospělého člověka váží přibližně 2 kg a tvoří ji 100 bilionů bakterií. V jediném gramu stolice je více bakterií než je lidí na zemi! V horní části trávicího ústrojí je bakterií méně, v dolní části naopak velmi mnoho.
Některé bakterie žijí v tenkém střevě, jiné výlučně ve střevě tlustém. Mikrobiom je tvořen mnoha bakteriemi, které jsou prospěšné (tzv. probiotické) a pak bakteriemi, které nám škodí. Ale jak jsem psala výše, charakter a vlastnosti bakterií nejsou černobílé, nejsou jen dobré a špatné.
Některé bakterie mohou pro nás fungovat prospěšně, ale když nemají vhodné podmínky, může dojít k jejich „zvrhnutí“ a začnou spíše škodit.
Kojení tak například snižuje riziko rozvoje lepkové nesnášenlivosti, obezity nebo psychických poruch v dospělosti, protože díky mateřskému mléku dojde k osídlení střeva a dítě tak získá převahu prospěšných bakterií.
Jak nám tedy střevní potvůrky slouží?
Někteří vědci označují mikrobiotu za orgán, neboť plní mnoho důležitých funkcí a spolupracuje s dalšími orgány.
Střevní mikroflóra:
- zajišťuje dobré zažívání, podporuje trávení a vstřebávání živin
- vytváří látky, kterými se chrání, a které zároveň tvoří nehostinné prostředí bránící vniknutí případných vetřelců, jako jsou patogenní bakterie, viry a paraziti, do organismu
- zároveň slouží jako obranná linie, která zlikviduje velké množství cizorodých látek (což připomíná funkci jater a klesne-li množství prospěšných bakterií ve střevě, játra mají více práce s detoxikací)
- vyrábí a uvolňuje pro život důležité enzymy, vitaminy a neurotransmitery
- významně ovlivňuje imunitu → asi 80 % imunitního systému sídlí ve střevě a střevo se tak řadí k největšímu orgánu imunitní soustavy; bakterie vstupují do imunitních reakcí tím, že ovlivňují činnost některých imunitních buněk a mimo jiné tak brání rozvoji alergií nebo autoimunitních onemocnění
- má vliv na srážení krve, protože produkuje více jak polovinu vitamínu K
- pomáhá tlumit zánětlivé procesy v organismu, které mají vliv na rozvoj většiny civilizačních chorob
- pomáhá zvládat stres svými vlivem na endokrinní soustavu
- má vliv na kvalitu spánku
- může ovlivňovat postnatální růst u savců (výzkum je zatím preklinický, tudíž plenkách, ovšem pro mě jako matku dítěte s poruchou růstu je to velmi zajímavá informace)
Proč je střevo označováno za náš druhý mozek?
Nervová centra pro mozek a míchu a nervová centra pro střevní soustavu se v nitroděložním vývoji zakládají ze stejného zárodečného listu. Komunikace mezi nervovými centry střeva a mozku probíhá několika způsoby a toto spojení se nazývá osa střevo – mozek.
Nejrychlejší a nejdůležitější spojení zprostředkovává 10. hlavový nerv – bloudivý (n. vagus). Zjistilo se, že je komunikace mezi centry obousměrná. Tak nám může mozek navodit šimrání v břiše, když jsme z něčeho nervózní a naopak střevo dokáže zklidnit nebo nabudit nervovou soustavu.
Je prokázáno, že střevní bakterie dokážou produkovat neurotransmitery, které mají vliv na mozek. Ve střevě se např. tvoří 80 – 95 % z celkového množství serotoninu (hormonu štěstí), který se v CNS podílí na vzniku nálad.
Jeho nedostatek vede ke změnám nálad, depresi, poruchám spánku, podrážděnosti až agresivitě.
Co narušuje střevní mikrobiom, k čemu vede střevní dysbióza a jak tento stav napravit si uvedeme příště.
Článek byl publikován ve spolupráci s Kouzlem vůní – Online časopisu o vůních, bylinách a jejich využití. Zdroj článku.
Použitá literatura:
- ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Berlin: Ullstein Buchverlage, 2014. ISBN 978-80-249-2788-6.
- PERLMUTTER, David – LOBERG, Kristin. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-688-2.
- HONZÁK, Radkin. Střevní mikrobiom a stres. [online]. 2017 Dostupné z http://www.infekce-gp.cz/2017/doc/prednasky/3/Strevni%20mikrobiom%20a%20stres.pdf. [cit. 2018-10-24].
- VÍTEK, Libor. Střevní mikrobiom a civilizační nemoci. E-interna, 2016. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2035/strevni-mikrobiom-a-civilizacni-nemoci/. [cit. 2018-10-24].
- SCHWARZER, Martin et al.Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition.Science. 2016, vol. 351, iss. 6275, pp. 854 – 857. Dostupné z: http://science.sciencemag.org/content/351/6275/854.editor-summary. [cit. 2018-10-24].
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Serotonin [cit. 2018-10-24].
Mikrobiom – ovladač našeho zdraví?
Jestli má někdo právo ovlivnit to, jak se cítíme a chováme, pak jsou to naše střeva. Přesněji řečeno miliardy mikroorganismů, které v nich pobývají a vysílají řídící signály jak do imunitního systému, tak do mozku. Proč se vyplatí dobře nakrmit střevní bakterie a co jim vlastně chutná? Ptali jsme mikrobiologa RNDr. Petra Ryšávky.
Petře, na začátek by možná stálo za to si vyjasnit, co vlastně „mikrobiom“ znamená.Někdy se setkáte s názvem mikrobiota, ale my používáme označení mikrobiom.
Myslíme tím soubor všech mikroorganismů a jejich genů ve střevě, které dodnes neumíme zcela jasně definovat.
Z hlediska anatomie nejde o tělesný orgán, ale spíš o jakýsi ekosystém, zkrátka o společenství nejrůznějších bakterií, kvasinek, prvoků, hub a virů.
Proč se o něm v současné době mluví víc než kdy předtím? Boom prožívá věda o mikrobiomu v posledních pěti letech. Je to asi nejrychleji rostoucí odvětví vědy o člověku a snad každý den se publikují nové informace o tom, jaký vliv mají bakterie na vznik depresí, alergií, nádorových onemocnění nebo diabetu.
Může za to vývoj diagnostických metod a taky moderní analýza bakteriální DNA, která prokázala, že ve střevě nemáme padesát, ale asi tisíc bakteriálních druhů. Počet bakterií ve střevech je obrovský, rovná se množství buněk v celém těle, takže je logické, že nás mikrobiom ovládá mnohem víc, než jsme si připouštěli.
Když jsem před dvanácti lety začínal s výzkumem probiotik, bylo tohle téma v plenkách. Dneska už víme, že se u řady zdravotních problémů musíme nejprve podívat na střevní mikroflóru a na spojitost mezi oslabeným mikrobiomem a daným onemocněním.
Mému týmu se podařilo vyvinout individualizovaná probiotika, která do mikrobiomu doplní správné bakterie a zregenerují ho. Boříme tak mýty o tom, že si v lékárně můžete koupit univerzální preparát.
Moje a vaše střeva jsou odlišná prostředí a vyžadují specifický přístup.
Co všechno naše střevní mikroflóra ovlivňuje? Primárně imunitní systém, ve střevech se totiž vytváří 70 % naší imunity.
Už tisíce let žije lidský organismus s bakteriemi v určité symbióze, která funguje na základě promyšleného mechanismu – bakterie vysílají signály a ty řídí kromě jiného obranný systém našeho těla.
Spousta nemocí je důsledkem poruchy imunitního systému a u naprosté většiny nemocných lze pozorovat poškozený střevní mikrobiom. Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.
Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.
Jakmile se střevní bakterie dostanou do nerovnováhy, spouští se v těle řada negativních procesů. Důsledkem jsou nespecifické střevní záněty, atopické ekzémy, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, ale taky cukrovka typu 2, chronická únava nebo deprese.
Opravdu mi moje střeva říkají, jak se cítím?Skutečně to tak je. Mozek a naše střeva totiž propojuje přímá osa, tzv. gut-brain axis. Z centrální nervové soustavy až do břicha vede nervus vagus, tedy bloudivý nerv, po kterém tam a zpět putuje velké množství signálů.
Většinu z nich jsme ještě nedokázali popsat, ale jisté je, že mikrobiom působí na vývoj a funkce mozku, a tím pádem i na naši náladu. Nepředstavujte si to ale jako jednosměrku.
Cesta mezi střevy a mozkem je oboustranný komunikační kanál, takže mikrobiom může způsobit úzkosti a stres dokáže zhoršit stav mikrobiomu.
Vyhořet může jen ten, kdo hoří. Jak se chránit?
Proč nebrat dlouhodobý stres (v restauracích) na lehkou váhu a jak s ním bojovat?
Více zde
Jaký jídelní lístek mu prospívá?Základní pravidlo zní: rozmanitost. Když je náš jídelníček pestrý, nakrmíme všechny bakterie a udržíme si ve střevech rovnováhu.
Možná se to někomu nebude líbit, ale člověk je všežravec a každá jednostranná dieta vede k porušení zdravé variability mikrobiomu, který nereaguje na trendy, ale na evoluční vývoj. Různé potraviny rozhodují o množení, nebo naopak útlumu různých bakterií.
Když budete ode dneška jíst jenom zeleninu, přeroste vám ve střevech jeden určitý druh, nebo jedna skupina bakterií a dojde k disbalanci mikrobiomu.
Střevní bakterie si nejvíce pochutnají na rozpustné vláknině, která podporuje přátelskou mikroflóru a kterou najdeme v ovoci, zelenině nebo v luštěninách. Jen pro srovnání – naši předkové konzumovali denně asi 120 gramů rozpustné vlákniny, dnešní člověk jí za den přijme 10 až 15 gramů.
Mikrobiom se rozrůstá od dvanáctníku, kde je bakterií nejméně, a pokračuje do tenkého a tlustého střeva, kde se naopak bakterie vyskytují v největším množství.
Nejoblíbenější potravou bakterií v mikrobiomu je rozpustná vláknina. Na tu však nejsme v naší moderní stravě zvyklí, a tak někteří z nás po její konzumaci trpí nadýmáním, zvlášť po požití luštěnin.
Na těch si pochutnává spousta bakterií, množí se a „plivou“ řadu prospěšných látek (metabolitů). Oxid uhličitý a vodík jsou jen vedlejší produkty, které musí z těla ven.
Nadýmání tak není problém, ale projev vděčnosti spokojených střevních bakterií.
Bohatým zdrojem rozpustné vlákniny je veškerá zelenina a ovoce, především čekanka, ale taky česnek a cibule.
Fermentací rozpustné vlákniny vzniká ve střevě například butyrát, což je látka, která posiluje imunitu, vyživuje střevní sliznici a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.
Množení bakterií ve střevě trvá asi 25 minut, změna mikrobiomu tak nastane v řádu desítek hodin. Ke zhoršení mikrobiomu může dojít i za jediný den. Prokázal to pokus, v rámci kterého dobrovolníci konzumovali pouze hamburgery a kolu.
95 % serotoninu, tedy hormonu štěstí, produkují právě střevní bakterie. U lidí trpících depresí se zjistila nízká rozmanitost mikrobiomu a vědci se snaží přijít na to, které typy bakterií jsou spouštěčem.
Takže se měl mikrobiom v minulosti lépe?Těžko říct, jak přesně se naši předci stravovali, ale troufám si tvrdit, že k nám odpradávna patří oheň a maso jako zdroj aminokyselin, které vyživují určité typy bakterií.
Stejně přirozená je pro nás lokálnost, protože náš mikrobiom ví, odkud pocházíme, a dělá mu dobře to, co roste okolo nás.
Vlivem globalizace se jídelníčky podobají, ale mikrobiom Evropana je a bude jiný než mikrobiom Asiata, tudíž každý z nich dokáže štěpit a zužitkovat jiné látky.
Našim bakteriím chutnají také kvašené potraviny.
Ty se teď hodně popularizují, ale byl bych opatrný s nadměrnou konzumací některých „trendy“ produktů, například kombuchy, sójových omáček a dalších exotických surovin.
Pro nás je zkrátka vhodnější kvašená zelenina, kysané zelí, jogurty a kysané mléčné produkty, ve kterých navíc bakterie metabolizují laktózu a kasein a snižují tak jejich alergičnost.
Kvalita potravin byla kdysi dávno taky jiná. Ke kvalitě se musíme vracet v první řadě. Vezměte si třeba chleba. Dřív to byl jeden ze základních zdrojů živin, ale dnešní běžné pečivo s ním nemá nic společného.
V minulosti se peklo jen z kvasu, což je mix stovek bakteriálních druhů, přičemž každý z nich má jiné enzymy a štěpí různé složky těsta, zatímco moderní droždí je monokultura, která obsahuje pouze jednu kategorii enzymů.
Kváskové pečivo je tak mnohem stravitelnější a nutričně zajímavější.
Problémem není jen droždí a chemické přídatky, ale taky mouka z obilovin, které se přešlechtily tak, aby obsahovaly víc bílkovin.
Výsledek? V mouce je víc lepku, který podporuje vznik alergií, a mnohem nižší podíl rozpustné vlákniny a dalších prospěšných živin.
Proto je dobře, když si pekaři vybírají mouku v biokvalitě a nejlépe z nepřešlechtěných, původních odrůd, jako je pšenice špalda, jednozrnka nebo dvouzrnka.
Výběr mouky je pro pekaře stěžejní. Podle čeho se rozhodují?
Více zde
Všimne si náš mikrobiom rozdílu mezi bio a konvenční potravinou? Zkoušeli jsme několik pokusů a došli k jasnému závěru – není okurka jako okurka.
Připravili jsme dvě smoothie ze supermarketové a domácí okurky a přidali do nich probiotické bakterie. Na konvenční okurce množily stokrát méně než na té ze zahrady.
To je indicie, která dokazuje, že zelenina vypěstovaná ve skleníku je pro bakterie a naše tělo nutričně atraktivnější než plody, které nikdy neviděly zdravou půdu a slunce.
Když už jsme u experimentů, pokaždé se zmiňuju o hamburgeru. Koupil jsem si ho před pěti lety, abych vyvrátil hypotézu zahraniční novinářky, která tvrdila, že se jí po čtrnácti dnech nezkazil. Měla pravdu, po několika měsících jenom vyschnul, ale nezplesnivěl. Dodnes ho ukazuju na konferencích a říkám, že to, co nejedí bakterie a plísně, si naše mikroflóra nezaslouží.
Co konkrétně tedy střevním bakteriím škodí?„Mrtvé“ potraviny plné chemických konzervantů, které zakonzervují i bakterie v mikrobiomu. Dalším nepřítelem jsou umělá sladidla, kterými se doslazují nízkoenergetické potraviny. Ukázalo se, že můžou paradoxně zvyšovat riziko diabetu.
Hlavním zabijákem našich bakterií jsou však antimikrobiální látky, to znamená antibiotika.
V medicíně mají nezastupitelné místo, ale pokud se nadužívají nebo předepisují zbytečně, mikrobiom se razantně změní a v některých případech nenávratně vybijeme spoustu prospěšných bakterií.
V posledních letech provádíme genocidu vlastních bakterií, aniž bychom věděli, jaká je regenerační schopnost mikrobiomu. Někdy stačí suplementace správných probiotik a za tři měsíce se obnoví, ale u některých pacientů se to už nikdy nepovede.
Probiotika jsou přátelské bakterie a živé organismy, které žijí v našich střevech a podporují zdraví mikrobiomu i celého organismu. Patří mezi ně například laktobacily nebo bifidobakterie.
Prebiotika představují krmivo pro bakterie, příkladem je rozpustná vláknina inulín.
Psychobiotika jsou probiotické bakterie, u kterých se předpokládá pozitivní vliv na naši psychiku, například zmírnění depresivních stavů.
Čím dál tím víc lidí se stravuje venku. Jak se na spokojenosti mikrobiomu podílejí restaurace?Jsem rád, že se na to ptáte, protože o mikrobiom by se měla zajímat i gastronomie.
Každý kuchař je hlavním doktorem střevních bakterií a měl by nám servírovat vyvážený zdroj živin a jídlo z čerstvých surovin. Na první pohled se to nezdá, ale konzervanty dneska najdeme v ledasčem.
Do uzenin se přidává benzoan, do supermarketového pečiva transglutamináza, která sice zvláčňuje těsto, ovšem je silně alergenní. Čím více potravin nebo polotovarů si restaurace vyrobí sama, tím lépe.
A jak vypadá ideální menu pro mikrobiom?Každý chod by měl obsahovat zeleninu. Teď už se na talířích objevuje víc, ale pořád má status přílohy a to nestačí. Na lístku by mělo vždycky být něco fermentovaného, třeba čerstvý jogurt v dezertu.
Co se masa týče, je nutné dbát na kvalitu a množství. Jsme sice masožravci, ale naši předci měli větší příjem rostlinné stravy a dopřávat si masové jídlo každý den podle mě není úplně vhodné.
Zato bych chtěl zdůraznit, že na kvalitní alkohol v rozumné míře, hlavně na pivo a červené víno, reaguje mikrobiom velmi pozitivně.
Dovedu si představit, že bychom v budoucnu mohli do jídla přidávat správnou koncentraci probiotických bakterií tak, aby nezměnily chuť potravin, ale zvýšily jejich příznivý účinek na náš mikrobiom, a tedy zdraví.
Asistoval jsem například u vaření probiotického piva, které je samo o sobě zdravé díky procesu kvašení.
Myslím ale, že každá restaurace, která hostům dopřeje zážitek z kvalitního jídla a příjemnou atmosféru u stolu, odvádí pro náš mikrobiom skvělou práci.
Zdroje navíc: DVTV – Honzák, Margit Slimáková, Zdravá střeva od Sonnenburgových, Obsahuji davy od autora Ed Yong
Nový objev v léčbě poruch autistického spektra: mozkovou aktivitu ovlivňuje stav střev
Poruchy autistického spektra stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění, správným přístupem lze ale život pacienta výrazně zkvalitnit. Na ten by podle nových vědeckých poznatků měla mít pozitivní vliv i takzvaná psychobiotika. Tedy alespoň podle studie, která pracuje s teorií, že stav střevního mikrobiomu přímo ovlivňuje mozkovou aktivitu.
S některou z poruch autistického spektra (PAS) se narodí každé 75. dítě. V Evropě a USA se počet malých pacientů za poslední dekádu dokonce více než zdvojnásobil.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nemoc, u které není známa přesná příčina ani úspěšný způsob léčby, zkvalitnění života pacientů spočívá pouze v jejich speciální výchově, porozumění, vytrvalosti a správné podpoře. Nyní ale vědci přišli s dalším poznatkem.
Pozitivní vliv by v tomto ohledu měla mít zdravá střevní mikroflóra.
„Bylo prokázáno, že střeva mají částečně nezávislou nervovou soustavu a dokážou komunikovat s mozkem, tedy že signály vysílá nejen mozek ke střevům, ale též střeva ovlivňují činnost mozku,“ vysvětluje Lukáš Jirka, doktor a generální ředitel společnosti Neuraxpharm Bohemia.
Podle odborníků jsou neuro-vývojové poruchy spojeny s gastrointestinálními symptomy jako je nadýmání, průjem, či bolesti břicha. U dětí s PAS bylo navíc zjištěno, že jsou k těmto problémům šestkrát až osmkrát náchylnější. Tyto symptomy jsou obvykle spojeny s úzkostí a zvýšenou až přehnanou reaktivitou na zrakové a sluchové podněty.
U dětí trpících PAS byly identifikovány také změny ve složení střevního mikrobiomu a změny v metabolismu. Narušení střevního mikrobiomu zasahující do vývoje mozku a mozkové aktivity, tak podle vědců může přispět k behaviorálním deficitům vyskytujícím se u těchto pacientů.
Osa střevo-mozek
V této souvislosti se hovoří o ose střevo-mozek. „Střevní mikroflóra vytváří a reguluje vznik neurotransmiterů, látek zodpovědných za přenos nervových vzruchů – například adrenalinu, serotoninu či dopaminu. Bakterie obývající lidské střevo tak mohou mít přímý vliv na chování a náladu svého hostitele,“ dodává Jirka.
Ale ne všechny bakterie, které v lidském zažívacím traktu žijí, jsou tělu prospěšné. Ke správné funkci organismu dochází, pokud jsou škodlivé i dobré bakterie v rovnováze.
Složení mikrobiomu je pak ovlivněno životním stylem každého jedince, tedy skladbou stravy, expozicí stresu či množství spánku.
Někteří odborníci proto zastávají názor, že jedním z důvodů zvýšeného výskytu psychických onemocnění v dnešní populaci může být současný životní styl s nevhodnou stravou a nedostatkem zdravého pohybu a odpočinku.
V návaznosti na studium střevní mikroflóry se rozšířil pojem probiotika označující kultury živých organismů, které jsou při podávání v dostatečném množství člověku prospěšné. Jsou navíc přirozeně obsaženy v některých potravinách, jako je kysané zelí či zakysané mléčné výrobky.
Psychobiotika na autismus, úzkost i deprese
V souvislosti se vztahem mezi střevním mikrobiomem a lidskou psychikou se nově zavádí termín psychobiotika, jež jsou podskupinou probiotik, která zlepšují psychický stav člověka. „Hovoříme o možnosti regulovat duševní zdraví prostřednictvím podávání vybraných probiotik.
Tento vědecký objev odhaluje komplexitu fungování lidského organismu a nabízí dosud netušené možnosti úvah o řešení psychologických problémů,“ přibližuje generální ředitel společnosti Neuraxpharm Bohemia, která na trh nově uvádí NeuraxBiotic Spectrum®, doplněk z kategorie psychobiotik, jež mají mít v tomto ohledu pozitivní vliv.
Obsahuje totiž probiotický kmen Lactobacillus Plantarum PS128™, u nějž profesor Ying-Chieh Tsa z univerzity Yang-Ming na Tchaj-wanu potvrdil vliv na množství neurotransmiterů v organismu, konkrétně schopnost tohoto kmene zvyšovat v těle množství dopaminu a serotoninu, takzvaných hormonů štěstí.
Klinická studie ověřující účinky PS128™ na poruchy autistického spektra pak prokázala zmírnění projevů úzkosti, repetitivního chování a vzdorovitosti u dětských pacientů. Jejich sociální kontakt naopak rostl, a to už po měsíčním užívání.
Střevní mikrobiota a poruchy nálady
Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Střevní mikrobiota a poruchy nálady
Název v angličtině:
Intestinal microbiota and mood disorders
Vedoucí:
Doc.MUDr. Josef Herink, DrSc.
Oponent:
PharmDr. Petr Jílek, CSc.
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra biologických a lékařských věd (16-16150)
Program studia:
Farmacie (M5206)
Obor studia:
Farmacie (FAR)
Datum obhajoby:
1. 6. 2016
Výsledek obhajoby:
Výborně
Klíčová slova:
ecefalo-enterická osa, mikrobiota, mikrobiom, poruchy nálady, deprese, úzkost, stres, serotonin
Klíčová slova v angličtině:
brain-gut axis, microbiota, microbiome, mood disorders, depression, anxiety, stress-related behaviour, serotonin
Abstrakt:
ABSTRAKTUniverzita Karlova v PrazeFarmaceutická fakulta v Hradci KrálovéKatedra biologických a lékařských vědKandidát: Lucie AmbrožováŠkolitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc.Název diplomové práce: Střevní mikrobiota a poruchy náladyStřevní mikrobiom je složen zejména ze dvou dominujících kmenů Bacteroidetesa Firmicutes. Další kmeny jsou zastoupeny v menší míře. Jedinci mají stabilní jádromikrobiomu, které se v průběhu času nemění, a také příležitostné střevní bakterie, kterése mění v průběhu života. Střevní mikrobiom ovlivňuje řada faktorů. Mezi ně patřínapříklad způsob porodu, kojení, strava, zdravotní stav a léky. Každý jedinec má svůjspecifický mikrobiom. Bylo však zjištěno, že lidskou populaci lze rozdělit do třístřevních skupin neboli enterotypů. V každém enterotypu dominuje jiný bakteriálníkmen. Bylo prokázáno, že střevní mikrobiom komunikuje s mozkem a funguje toi opačně. Tato komunikační cesta bývá nazývána osa střevo – mozek a probíháprostřednictvím několika mechanismů (nervovým, endokrinním, metabolickýma imunitním). K normálnímu vývoji mozku je zapotřebí správné osídlení střevnepatogenními bakteriemi. Narušení symbiózy mikrobiomu může vést k poruchámnálady, a také k neuropsychiatrickým poruchám (deprese, autismus, schizofreniea další). Zjistilo se, že serotoninergní systém hraje významnou roli v patogenezi poruchnálady. Pokud dochází k ovlivnění mikrobiomu, je ovlivněna dostupnost tryptofanu,což je prekurzor serotoninu. Uvažuje se o nové skupině látek, takzvanýchpsychobioticích, které by mohly upravit složení střevního mikrobiomu a tím zlepšitneuropsychiatrické stavy.Klíčová slova:osa střevo – mozek, mikrobiota, mikrobiom, poruchy nálady, deprese, úzkost, stres,serotonin
Abstract v angličtině:
Osa střeva – Gut–brain axis
Osa střevo-mozek je vztah mezi GI traktem a funkcí a vývojem mozku
Osa gut-mozek je biochemická signalizace, která se odehrává mezi gastrointestinálního traktu (GI traktu) a centrálního nervového systému (CNS). Termín „osa střeva-mozku“ se občas používá k označení role střevní flóry v souhře, zatímco termín „ osa mikrobiom – střeva-mozek “ výslovně zahrnuje roli střevní flóry v biochemických signálních událostech, které probíhají mezi GI traktem a CNS.
Obecně definovaná osa střeva a mozku zahrnuje centrální nervový systém , neuroendokrinní a neuroimunitní systémy, včetně osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (osa HPA), sympatických a parasympatických ramen autonomního nervového systému , včetně enterického nervového systému a vagusu. nerv a střevní mikrobiota . První ukázanou interakcí mozku a střev byla cefalická fáze trávení uvolňováním žaludečních a pankreatických sekrecí v reakci na smyslové signály, jako je vůně a zrak. To poprvé prokázal Pavlov .
Zájem o tuto oblast vyvolala studie z roku 2004, která ukázala, že myši bez zárodků (GF) vykazovaly přehnanou odezvu osy HPA na stres ve srovnání s laboratorními myšmi bez GF.
V říjnu 2016 byla většina práce provedené na roli střevní flóry v ose střeva-mozek provedena na zvířatech nebo na charakterizaci různých neuroaktivních sloučenin, které střevní flóra může produkovat.
Studie s lidmi – měření odchylek ve střevní flóře mezi lidmi s různými psychiatrickými a neurologickými stavy nebo při stresu, nebo měření účinků různých probiotik ( v tomto kontextu označovaných jako „ psychobiotika “) – byly obecně malé a teprve se začaly zobecňovat.
Zda změny střevní flóry jsou výsledkem nemoci, příčinou nemoci, nebo obojím v libovolném počtu možných zpětnovazebních smyček v ose střeva – mozek, zůstaly nejasné.
Střevní flóra
Bifidobacterium adolescentis Gram
Střevní mikroflóra je komplex společenství mikroorganismů , kteří žijí v zažívacím traktu člověka a jiných živočichů. Metagenom ve střevě je agregát všech genomů střevní mikrobioty. Střevo je jeden výklenek, který obývá lidská mikrobiota .
U lidí má střevní mikrobiota největší množství bakterií a největší počet druhů ve srovnání s jinými oblastmi těla.
U lidí je střevní flóra stanovena jeden až dva roky po narození; do té doby se intestinální epitel a intestinální slizniční bariéra , kterou vylučuje, vyvinuli společně způsobem, který je tolerantní ke střevní flóře a dokonce ji podporuje, a který také poskytuje bariéru patogenním organismům.
Vztah mezi střevní flórou a člověkem není pouze komenzální (neškodné soužití), ale spíše vzájemný vztah. Lidské střevní mikroorganismy prospívají hostiteli shromažďováním energie z fermentace nestrávených sacharidů a následné absorpce mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), acetátu , butyrátu a propionátu .
Intestinální bakterie také hrají roli při syntéze vitaminu B a vitaminu K a také při metabolizaci žlučových kyselin , sterolů a xenobiotik .
Systémový význam SCFA a dalších sloučenin, které produkují, jsou jako hormony a zdá se, že samotná střevní flóra funguje jako endokrinní orgán ; dysregulace střevní flóry korelovala s řadou zánětlivých a autoimunitních stavů.
Složení lidské střevní flóry se mění v průběhu času, kdy se mění strava, a v závislosti na celkových změnách zdraví.
| Metabolismus tryptofanu lidskou gastrointestinální mikroflórou () Tento diagram ukazuje biosyntézu bioaktivních sloučenin ( indol a některé další deriváty) z tryptofanu bakteriemi ve střevě. Indol se vyrábí z tryptofanu bakteriemi, které exprimují tryptofanázu . Clostridium sporogenes metabolizuje tryptofan na indol a následně kyselinu 3-indolepropionovou (IPA), vysoce účinný neuroprotektivní antioxidant, který zachycuje hydroxylové radikály . IPA se váže na pregnanový X receptor (PXR) ve střevních buňkách, čímž usnadňuje slizniční homeostázu a bariérovou funkci . Po absorpci ze střeva a distribuci do mozku poskytuje IPA neuroprotektivní účinek proti mozkové ischemii a Alzheimerově chorobě . Druhy Lactobacillus metabolizují tryptofan na indol-3-aldehyd (I3A), který působí na aryl-uhlovodíkový receptor (AhR) ve střevních imunitních buňkách, což zase zvyšuje produkci interleukinu-22 (IL-22). Indol samo spouští sekreci a glukagonu podobný peptid-1 (GLP-1), v L buňkách střeva a působí jako ligand pro AhR. Indol může být také metabolizován v játrech na indoxylsulfát , sloučeninu, která je toxická ve vysokých koncentracích a je spojena s vaskulárním onemocněním a dysfunkcí ledvin . AST-120 ( aktivní uhlí ), intestinální sorbent, který se užívá ústy , adsorbuje indol, což zase snižuje koncentraci indoxylsulfátu v krevní plazmě. |
Enterosolventní nervový systém , je jedním z hlavních divizí nervového systému a skládá se z síťovitou systému neuronů , která řídí funkci zažívacího systému ; byl popsán jako „druhý mozek“ z několika důvodů. Enterický nervový systém může fungovat autonomně.
Normálně komunikuje s centrálním nervovým systémem (CNS) prostřednictvím parasympatického (např. Přes vagový nerv ) a sympatického (např. Přes prevertebrální ganglia ) nervového systému.
Studie na obratlovcích však ukazují, že když je nerv vagus přerušen, enterický nervový systém nadále funguje.
U obratlovců zahrnuje enterický nervový systém eferentní neurony , aferentní neurony a interneurony , díky nimž je enterický nervový systém schopen nést reflexy bez vstupu CNS. Senzorické neurony referují o mechanických a chemických podmínkách. Prostřednictvím střevních svalů řídí motorické neurony peristaltiku a víření střevního obsahu.
Jiné neurony řídí sekreci enzymů . Enterický nervový systém také využívá více než 30 neurotransmiterů , z nichž většina je identická s těmi, které se nacházejí v CNS, jako je acetylcholin , dopamin a serotonin .
Více než 90% serotoninu v těle leží ve střevech, stejně jako asi 50% dopaminu v těle; dvojí funkce těchto neurotransmiterů je aktivní součástí výzkumu střeva a mozku.
Ukázalo se, že první z interakcí mezi střevem a mozkem je mezi zrakem a vůní jídla a uvolňováním žaludečních sekrecí, které se označuje jako mozková fáze nebo mozková odpověď trávení.
Integrace střeva a mozku
Osa střeva a mozku, obousměrný neurohumorální komunikační systém, je důležitý pro udržení homeostázy a je regulován centrálním a enterickým nervovým systémem a nervovou, endokrinní, imunitní a metabolickou cestou, zejména včetně osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny ( Osa HPA). Tento pojem byl rozšířen tak, aby zahrnoval roli střevní flóry jako součást „osy mikrobiom-střevo-mozek“, spojení funkcí včetně střevní flóry.
Zájem o tuto oblast vyvolala studie z roku 2004 (Nobuyuki Sudo a Yoichi Chida), která prokázala, že myši bez zárodků (geneticky homogenní laboratorní myši narozené a vyrůstající v antiseptickém prostředí) vykazovaly přehnanou reakci osy HPA na stres ve srovnání s Laboratorní myši GF.
Střevní flóra může produkovat řadu neuroaktivních molekul, jako je acetylcholin , katecholaminy , kyselina y-aminomáselná , histamin , melatonin a serotonin , které jsou nezbytné pro regulaci peristaltiky a vnímání ve střevě.
Změny ve složení střevní flóry způsobené stravou, léky nebo chorobami korelují se změnami hladin cirkulujících cytokinů , z nichž některé mohou ovlivnit funkci mozku.
Střevní flóra také uvolňuje molekuly, které mohou přímo aktivovat vagový nerv , který přenáší informace o stavu střev do mozku.
Stejně tak chronické nebo akutně stresové situace aktivují osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny , způsobují změny ve střevní flóře a intestinálním epitelu a mohou mít systémové účinky .
Kromě toho cholinergní protizánětlivá dráha signalizující vagovým nervem ovlivňuje střevní epitel a flóru.
Hlad a sytost jsou integrovány do mozku a přítomnost nebo nepřítomnost potravy ve střevech a druhy přítomných potravin také ovlivňují složení a aktivitu střevní flóry.
To znamená, že většina práce, která byla provedena na roli střevní flóry v ose střeva a mozku, byla provedena na zvířatech, včetně vysoce umělých myší bez bakterií.
Od roku 2016 jsou studie s lidmi, které měří změny střevní flóry v reakci na stres nebo měří účinky různých probiotik, obecně malé a nelze je zobecnit; Zda změny střevní flóry jsou důsledkem nemoci, příčinou nemoci nebo obojím v libovolném počtu možných zpětnovazebních smyček v ose střeva – mozek, zůstává nejasné.
Historie představ o vztahu mezi střevem a myslí pochází z devatenáctého století. Pojmy dyspepsie a neurastenie gastrica odkazovaly na vliv střev na lidské emoce a myšlenky.
Výzkum
Probiotika
Systematický přehled laboratorních studií na zvířatech z roku 2016 a předběžných klinických studií na lidech s použitím komerčně dostupných kmenů probiotických bakterií zjistil, že některé druhy rodů Bifidobacterium a Lactobacillus (tj. B. longum , B. breve , B. infantis , L. helveticus , L rhamnosus , L. plantarum a L. casei ) měly největší potenciál být užitečné pro určité poruchy centrálního nervového systému .
Úzkost a poruchy nálady
Jak 2018, práce na vztahu mezi střevní flórou a úzkostnými poruchami a poruchami nálady , stejně jako pokusy ovlivnit tento vztah pomocí probiotik nebo prebiotik (nazývaných „psychobiotika“), byly v rané fázi, s nedostatečnými důkazy k vyvození závěrů o kauzální role změn střevní flóry za těchto podmínek nebo o účinnosti jakékoli probiotické nebo prebiotické léčby.
Lidé s úzkostí a poruchami nálady mívají gastrointestinální problémy; Byly provedeny malé studie srovnávající střevní flóru lidí s depresivní poruchou a zdravých lidí, ale tyto studie měly protichůdné výsledky.
Studie publikované v roce 2004, které ukazují, že myši bez zárodků mají přehnanou reakci osy HPA na stres, vyvolaly velký zájem o potenciální roli střevní flóry u úzkostných poruch a obecněji o roli střevní flóry v ose střeva-mozek. způsobené zdrženlivostí, což bylo zvráceno kolonizováním jejich vnitřností druhem Bifidobacterium .
Studie zaměřené na oddělení matek u potkanů ukazují, že novorozenecký stres vede k dlouhodobým změnám ve střevní mikroflóře, jako je její rozmanitost a složení, což také vedlo ke stresu a chování podobnému úzkosti.
I když od roku 2016 bylo provedeno mnoho práce k charakterizaci různých neurotransmiterů, o nichž je známo, že se účastní úzkosti a poruch nálady, které může střevní flóra produkovat (například druhy Escherichia , Bacillus a Saccharomyces mohou produkovat noradrenalin ; Candida , Streptococcus a Escherichia druhy mohou produkovat serotonin atd.) byly nejasné vzájemné vztahy a cesty, kterými by střevní flóra mohla ovlivnit úzkost u lidí.
V jedné studii myši bez choroboplodných zárodků podstoupily fekální transplantace mikrobů od lidí s velkou depresivní poruchou (MDD) nebo bez ní .
Myši s mikroby od lidí s MDD vykazovaly více chování spojené s úzkostí a depresí než myši transplantované mikroby od lidí bez MDD. Taxonomické složení mikrobioty mezi pacienty s depresí a zdravými pacienty i mezi příslušnými myšmi se také lišilo.
Myši bez choroboplodných zárodků v jiné studii také vykazovaly chování spojené s úzkostí a depresí ve srovnání s myšmi s normální mikroflórou a po vystavení testům chování vykazovaly vyšší hladiny kortikosteronu .
Použití hlodavců ve studiích mikrobiomu a duševního zdraví umožňuje vědcům porovnat chování a mikrobiální složení hlodavců s lidmi, v ideálním případě k objasnění terapeutické aplikace pro duševní poruchy.
Kromě toho existuje souvislost mezi střevním mikrobiomem, poruchami nálady a úzkostí a spánkem. Mikrobiální složení střevního mikrobiomu se mění v závislosti na denní době, což znamená, že během dne je střevo vystaveno různým metabolitům produkovaným mikroby aktivními během této doby.
Tyto časově závislé mikrobiální změny jsou spojeny s rozdíly v transkripci genů cirkadiánních hodin zapojených do cirkadiánního rytmu .
Jedna studie na myších ukázala, že změna transkripce hodinového genu narušením cirkadiánního rytmu, například spánkovou deprivací, má potenciálně přímý vliv na složení střevního mikrobiomu.
Další studie zjistila, že u myší, které nedokázaly produkovat CLOCK protein, vyrobený hodinovým genem, byla větší pravděpodobnost vzniku deprese. Stres a poruchy spánku mohou vést k vyšší propustnosti sliznice střeva aktivací osy HPA. To zase způsobuje imunitní zánětlivé reakce, které přispívají k rozvoji nemocí způsobujících depresi a úzkost.
Autismus
Přibližně 70% lidí s autismem má také gastrointestinální potíže a autismus je často diagnostikován v době, kdy se střevní flóra ustálí, což naznačuje, že může existovat souvislost mezi autismem a střevní flórou.
Některé studie zjistily rozdíly ve střevní flóře dětí s autismem ve srovnání s dětmi bez autismu – zejména zvýšení množství Clostridium ve stolici dětí s autismem ve srovnání s stolicí dětí bez autismu – ale tyto výsledky nebyly konzistentně replikováno.
Mnoho faktorů prostředí, které jsou považovány za relevantní pro vývoj autismu, by také ovlivnilo střevní flóru a ponechalo otevřenou otázku, zda konkrétní vývoj střevní flóry řídí vývoj autismu nebo zda k tomuto vývoji dochází souběžně.
Od roku 2016 byly studie probiotik prováděny pouze se zvířaty; studie dalších dietních změn k léčbě autismu byly neprůkazné.
Parkinsonova choroba
Od roku 2015 byla provedena jedna studie porovnávající střevní flóru lidí s Parkinsonovou chorobou se zdravými kontrolami; v této studii měli lidé s Parkinsonovou chorobou nižší hladinu Prevotellaceae a lidé s Parkinsonovou chorobou, kteří měli vyšší hladinu Enterobacteriaceae, měli klinicky závažnější příznaky; autoři studie nevyvodili žádné závěry o tom, zda změny ve střevní flóře vedly k onemocnění nebo naopak.
Reference
Nové poznatky odhalují překvapivé souvislosti mezi mikrobiotou a mozkem
Nejnovější poznatky o úloze „osy mozek – střevní mikrobiota“ byly diskutovány na kongresu European Academy of Neurology v dánské Kodani. Stále vice důkazů svědčí o tom, že střevní mikrobiom může spouštět různé neurologické poruchy a regulovat mozkové procesy.
Střevní bakterie mohou zvýšit odvahu člověka nebo vyvolat roztroušenou sklerózu
Stále více výzkumných prací potvrzuje význam „osy střevo – mozek“ pro neurologii a naznačuje, že spouštěče pro řadu neurologických onemocnění se mohou nacházet v gastrointestinálním traktu (GIT).
„Intestinální mikrobiom ovlivňuje centrální nervový systém, vývoj nervových buněk a imunitní systém.
Lepší pochopení jeho púsobení by mohlo přinést revoluci v našich možnostech terapie,“ poznamenala Patricia Lepageová z Institut National de la Recherche Agronomique v Jouy-en-Josas, Francie, na druhém kongresu European Academy of Neurology (EAN) v Kodani.
Mikrobiota ovlivňuje chování
Intestinální mikrobiom je agregát lidských střevních mikroorganismů – bakterií, archeí, virů a plísní.
Dlouho se zdálo nepravděpodobné, že by mikrobiom mohl být také odpovědný za procesy mimo zažívací trakt. Přesto vědecká komunita stále odhaluje další úžasná fakta.
Nedávné studie na bezmikrobních laboratorních zvířatech například ukazují, že střevní mikroorganismy jsou dokonce schopné ovlivnit chování.
K tomu Lepageová řekla: „Střevní mikroorganismy mohou prokazatelně produkovat neuromediátory, které mají účinek na mozek. Například bezmikrobní myši vykazovaly méně úzkostné chování než stejné myši, jejichž střeva byla osídlena komensální mikrobiotou. Dosud však nemáme dost poznatků, jak tento proces funguje u lidského mozku.
Již se ale prokázalo, že GIT a mozek vzájemně spolu komunikují přes několik cest, včetně nervus vagus, imunitního systému, enterického nervového systému nebo prostřednictvím mikrobiálních metabolických procesů.
Například enterobakterie přemění sacharidy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, např kyselinu máselnou.
Ta zesiluje spojení mezi buňkami a posiluje hematoencefalickou bariéru, která slouží jako buněčná stěna chránící mozek před infekcí a záněty.
Mikrobiom reguluje mozkové procesy
Neurovědec John F. Cryan z APC Microbiome Institute, University College Cork, Ireland, studoval mozkovou tkáň bezmikrobních myší.
„V jedné oblasti, v prefrontálním kortexu, jsme objevili zesílenou myelinizaci ve srovnání se zvířaty chovaných za normálních podmínek. To může mít přímé implikace pro demyelinizační onemocnění.
U procesů závislých na mikrobiomu bylo také prokázáno, že zahrnuje hipokampální neurogenezi a aktivaci mikroglie,“ uvedl Cryan.
Experimentální modely ukazují, že intestinální mikrobiom hraje důležitou roli i v souvislosti s autoimunitními ději. Tento aspekt otevírá nový přístup k nalezení kauzality roztroušené sklerózy (RS).
RS je autoimunitní onemocnění, které je výsledkem kombinace genetických a environmentálních faktorů. Gurumoorthy Krishnamoorthy z Max Plank Institute for Neurobiology v Martinsriedu, Německo, sdělil: „Zdá se, že bakterie, která může spustit roztroušenou sklerózu nepatří k patologickým kmenům, ale spíše jde o užitečnou bakterii potřebnou pro trávení.“
Studie s geneticky modifikovanými myšmi ukázaly, že u zvířat s normální intestinální mikrobiotou a bez jakýchkoli vnějších vlivů docházelo k zánětům v mozku. Naproti tomu myši udržováné v bezmikr2obním prostředí zůstaly zdravé.
Jak Krishnamoorthy vysvětlil, imunitní systém myší s normální mikrobiotou se aktivuje ve dvou fázích: T-buňky se aktivují a dochází k jejich multiplikaci v lymfatických cévách GIT.
Pak spolu s povrchovými proteiny v myelinových pochvách stimulují B-buňky k produkci protilátek způsobujících autoimunitní onemocnění. .
Krishnamoorthy pokračoval: „Tak jsou vyvolány zánětlivé reakce v mozku, které ničí myelinové pochvy v několika fázích – velmi podobným způsobem, jakým se RS rozvíjí u lidí.“
Tyto procesy ukazují, že nejde o poruchu nervového systému, ale spíše o změna v imunitním systému, která vede k RS. Výzkumníci předpokládají, že střevní mikrobiota může rovněž u lidí způsobit, že imunitní systém přehnaně reaguje na myelinové pochvy, pokud k tomu existuje adekvátní genetická predispozice. Stále se však neví, které bakterie jsou za vznik RS odpovědny.
Intestinální mikrobiom
Mikrobiom se skládá z až 1000 různých typů bakterií a asi 100 biliónů buněk. Jako takový má desetkrát tolik buněk a 150krát více genů než lidský genom. Mikrobiom se vyvíjí se svým lidským hostitelem v symbiotickém vztahu.
Vývoj mikrobiomu jako jemně vyladěného ekosystému závisí na celé řadě faktorů: zda a které mikroorganismy člověk absorbuje z porodních cest matky při porodu; jaké potraviny jí; dále infekce; stres a genetická predispozice.
Starší jedinci, kteří jsou ve špatném zdravotním stavu, často mají nižší diverzitu mikroorganismů v mikrobiomu.
Autor: MUDr. Jan ČinčuraZdroj: Tisková zpráva European Academy of Neurology, Kodaň, 29. května 2016
Co ovlivňuje vaši náladu a chování? Střevní bakterie!
Pomalu se ustupuje od zažitých představ, že veškeré psychické prožívání se odehrává v hlavě.
Máme tendenci předpokládat, že když se nějak cítíme a něco si myslíme, je v permanenci pouze náš mozek, ovšem výzkumy z posledních let předkládají alternativní (a vlivné) návrhy, že bychom měli naslouchat i svému tělu.
Konkrétně se podíváme na termín, jenž je v zahraniční literatuře označován jako „gut-brain axis“, tedy osa mezi mozkem a střevy.
Duše a tělo v rovnováze
Z biochemického hlediska je totiž centrální nervová soustava úzce spojena se zažívacím systémem, především díky vlivu střevní mikroflóry.
Ta obsahuje až sto bilionů mikroorganismů, což desetinásobně převyšuje počet buněk v celém lidském těle. Mikroby se objevují krátce po narození a jsou klíčové pro zdravý vývoj imunitního systému.
Navíc se zdá, že dokážou komunikovat s mozkem a do značné míry ovlivňovat náladu a chování.
V posledních letech nás tímto směrem nasměrovaly výzkumy provedené na myších a šimpanzích. Vědci vystavili čerstvě narozené myši stresu, když je každý den na několik hodin oddělili od jejich matek.
Tento stres měl následně vliv na funkci střev a vývoj mikrobiotik, což zároveň způsobilo změny ve vývoji mozku. Takto obousměrný proces se následně potvrdil i u šimpanzů.
Zdraví jejich střev totiž odráželo frekvenci sociálních interakcí – čím častěji si malí šimpanzi mohli hrát se svými druhy, tím zdravější a bohatší střevní mikroflóru měli.
Tato zjištění u zvířat vyšlapala cestu zkoumání fenoménu i u člověka. Dosud nejvýznamnější studii na toto téma publikovala Kirsten Tillisch se svými kolegy. Vzorek 40 zdravých žen rozdělili na dvě skupiny podle převažujícího typu střevních bakterií.
Obě skupiny byly následně podrobeny magnetické rezonanci a dalším sofistikovaným metodám zobrazení mozkové aktivity. A, jak už nejspíš správně tušíte, rozdíly se skutečně ukázaly. Jedna skupina vykazovala výraznější funkční spojení mezi oblastmi mozku, které se týkají emocí a pozornosti.
Což v praxi znamená, že mnohem více reagovala na negativní obrázky a projevovala se u nich úzkost a rozrušení. Náchylnost k silným emocím na základě senzorických podnětů tak výrazně korelovala s určitým druhem bakterií ve střevech.
Výzkum nezjistil, jak přesně tenhle princip funguje, ovšem spojení těchto zdánlivě vzdálených částí těla je nepopiratelné.
Vejce, nebo slepice?
První výzkum tohoto typu ukázal, že nejen u zvířat, nýbrž i u člověka je spojení vnitřního prostředí a mozku zcela zásadní, ačkoli pro nás zatím téměř neobjevené.
Další výzkumy na toto téma bezpochyby budou následovat, neboť už vás nejspíš napadla klíčová otázka: co bylo první? Určil vývoj střevních bakterií rozvoj různých částí mozku, nebo je tomu naopak? Jak už to někdy u vědy bývá, zatím jsme se dočkali pouze korelace, nikoli kauzality.
Ať je však směr vývoje jakýkoli, jedno je jasné: tělo a ducha od sebe nelze oddělit stejně jako nelze zpochybnit roli jednoho ve fungování toho druhého. Nezapomeňme tedy srovnatelně pečovat o tělesnou i duchovní stránku.
Text: MS