Optimismus je opium lidstva

  • šéfredaktor Optimismus je opium lidstva

Během studia žurnalistiky na Univerzitě Karlově pracoval jako sportovní novinář například v týdenících Stadion a Mladý svět, po roce 1989 se specializoval na ekonomické zpravodajství a publicistiku.

Spoluzakládal časopis Týden, kde pět let působil jako zástupce šéfredaktora, stejně jako v letech 2000 – 2010 v týdeníku Euro. Kromě ekonomické novinařiny se dlouhodobě věnuje i oblasti gastronomie, která patří k jeho zálibám.

Patřil k tvůrcům webu Česká pozice a od roku 2013 byl šéfeditorem a vedoucím vydání Lidových novin. Od 1. února 2021 převzal jejich vedení.

  • ředitel redakce Optimismus je opium lidstva

Vystudoval anglistiku a bohemistiku na FF UK a počítačovou lingvistiku na univerzitě v Oxfordu. Ve volném čase běhá dlouhé tratě a jeho novinářská kariéra je dlouhodobě spojená s Lidovými novinami. Začal do jejich zahraniční rubriky přispívat už v roce 1994, později v jejich redakci pracoval více než 12 let.

Devět z nich (2000 až 2009) byl jejich šéfredaktorem. Pod jeho vedením Lidové noviny zavedly jako první český deník barevný tisk, uvedly řadu nových příloh a rubrik a prošly celkovou modernizací. V letech 2009 až 2013 byl ředitelem regionů mediální skupiny MAFRA. Od roku 2013 je ředitelem redakce LN.

V roce 2014 obhájil na FF UK disertaci na téma Jazyk médií a získal doktorský titul (Ph.D.).

  • vedoucí rubriky Názory Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí rubriky Domov Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí rubriky Byznys Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí rubriky Svět Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí rubriky Kultura Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí přílohy Akademie Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí rubriky Orientace Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí přílohy Medicína&věda Optimismus je opium lidstva
  • vedoucí přílohy Relax
  • vedoucí magazínu Pátek LN
  • vedoucí magazínu Esprit LN
  • vedoucí seriálů Lidových novin

Webmagazín Rozhledna .::. nezávislý kulturně-společenský deník

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 – 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena – All rights reserved.Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.

  • Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.
  • Redakce, Reklama – Podmínky a právní omezení – Registrace

Vygenerováno za 0.0219 s

Page 2

Kulturní webmagazín Rozhledna existuje od roku 2001. Jedním z jeho hlavních cílů je zabývat se všestrannou podporou umělecké tvorby a kultury s orientací zvláště na tzv. „nezavedené umělce“. A rovněž se snaží přinášet aktuální kulturní a společenská témata.

Pokud máte zájem se podílet na zajištění provozu tohoto serveru, obraťte se na email redakce: [email protected]. Děkujeme !

Hledáme nové kolegy

Zajímáte se o kulturní dění? Baví vás psát, ale nemáte možnost kam?Potřebujete novinářskou praxi?Nebo chcete dát vědět více o své knize a tvorbě?

Webmagazín Rozhledna je zavedeným kulturním serverem. Pojďte se podílet na jeho tvorbě.

  1. Co Vám můžeme nabídnout?
  • Volné vstupy na filmové projekce, do divadel a další společenské akce (většinou i pro doprovod), akreditace na významné společenské události
  • Odkaz na vaše soukromé stránky (v infu)
  • Možnost redakčního e-mailu
  • Možnost umístění banneru na hlavní stránce
  • Kontakty nejen s dalšími autory, ale také umělci a jinými zajímavými osobnostmi
  • Podpora v začátcích tvorby
  • Pravidelným přispěvatelům nabídneme i redakční průkaz (účast na akcích pro novináře, slevy na vstupy, mimořádné vstupy, atd.)
  • Potvrzení o novinářské praxi

Co očekáváme:

  • Schopné a tvůrčí redaktory s vlastním názorem
  • Kvalitní příspěvky (články, reportáže, recenze, rozhovory apod.)
  • Přátelský a korektní přístup

Dejte nám vědět na [email protected]

Náš tým

Aneta Šimonková – Šéfredaktor, Propagace, Výtvarné umění

Základní redaktoři

Michaela Wilhelmová – [email protected]

Renata Šindelářová – http://www.literarnistrom.cz

  • Katka Sova
  • Stanislav Polauf
  • Veronika Švarcová

Spolupracovníci redakce

Martina BittnerováRadka ZadinováPavla HložkováIvo FenclJulie KolocováLena SawyerNikola Slavíčková – http://www.narciska.cz/Martina Kastlová – [email protected]řina Müllerová – fantasy-maka.blogspot.czPetr Čapek – schefikuvblog.euTereza Vítková – rewiino.blogspot.cztester 2

Kontaktní adresy do redakce

[email protected] – všem základním redaktorům

Webmaster, programátor

Jiří Kočí – Programátor redakčního systému, administrátor [email protected], http://jiko.webmagazin.cz

Page 3

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 – 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena – All rights reserved.Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.

  1. Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.
  2. Redakce, Reklama – Podmínky a právní omezení – Registrace

Vygenerováno za 0.0186 s

Page 4

1. Registrace Registrace slouží k zajištění autentičnosti autora příspěvku a je nutná k publikaci textů. V registračních údajích je kromě kontaktních údajů, také možno ostatním čtenářům přiblížit vaši osobu. Registrací také zjískáte možnost získávat info o novinkách na serveru, týdenní přehledy článků a různá ulehčení při čtení článků. Své údaje můžete kdykoliv změnit.

Myslíte-li to s publikační činností vážněji, obraťte se na redakci. Můžete se stát redaktorem nějaké z rubrik či se podílet na kulturní činnosti sdružení.

2. Přihlášení

Pro publikaci článků či využívání některých dalších možností se musíte přihlásit pomocí údajů vložených při registraci. Po přihlášení je možné vložit samotný článek odkazem „Přidat článek“. Při vkládání článků je nutné vložit: název článku, popis (úvodník) a vlastní obsah článku. Je možné přiložit i malý ilustrační obrázek. V budoucnu bude také možno vkládat i další fotografie (tato možnost zatím přísluší redakci a po dohodě je možno fotky vložit dodatečně). O datu publikace rozhoduje redaktor. Články s vulgárním obsahem, obsahem zjevně nesmyslným nebo nedostatečně kvalitním či obsahem nerespektujícím zákony platné v ČR, budou ze systému vyřazeny.

V případě jakýchkoliv potíží se obraťte se na: [email protected].

Page 5

1. Obecná ustanovení Občanské sdružení Neraweb (dále jen provozovatel), tímto vydává podmínky a právní omezení používání internetové prezentace na adrese webmagazin.

cz a dalších registrovaných subadresách – dále jen „stránky“. Provozovatel v souladu se zák. č.121/2000 Sb.

, o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen autorský zákon) oprávněn vykonávat majetková práva k těmto internetovým stránkám.

2. Používání internetových stránek Užívat stránky webmagazin.cz jinak než pro vlastní potřebu (jak celek, tak i jednotlivé součásti) bez souhlasu provozovatele není dovoleno. Jiné využití podléhá předchozímu schválení ze strany provozovatele v souladu s autorským zákonem.

Souhlas s používáním jakýchkoliv textových informací, případně kompletních dokumentů ze stránek uděluje provozovatel serveru. Prvky stránek, kterými jsou grafický design, rozvržení stránek, logotypy, grafické a zvukové soubory jsou chráněny autorským zákonem a nesmí být kopírovány nebo napodobovány jako celek ani jako části. Uživatelé se dále zavazují, že tyto stránky nebudou používat k žádným aktivitám, které jsou v rozporu se zákony České Republiky. Jsou si vědomi toho, že pokud by služeb využili k jakýmkoli aktivitám, které jsou v rozporu s trestním řádem ČR, ostatními zákony a pravidly a předpisy ČR a obecnými morálními a etickými pravidly, ponesou za toto své jednání plnou odpovědnost. Jsou si vědomi toho, že provozovatel této služby nenese za takové případné konání ze strany uživatelů žádnou odpovědnost. Budou se zde chovat podle morálních norem, které jsou v civilizované společnosti samozřejmostí a nebudou vědomě poškozovat ostatní uživatele ani samotný server. Všechny ostatní vztahy mezi provozovatelem a čtenářem se řídi platnými právními předpisy. Zasahovat jakýmkoliv způsobem bez souhlasu provozovatele do obsahu či technické podstaty stránek je zakázáno.

  • 3. Registrace uživatelů
  • 4. Dispoziční práva
  • 5. Odmítnutí a omezení odpovědnosti
Budete mít zájem:  Hormony na hubnutí i nabírání svalů – které mají zásadní vliv?

Registrovaným uživatelem služby se stává uživatel sítě Internet, který si vytvoří uživatelský účet. Vytvoření účtu spočívá v zadání přihlašovacího jména a hesla. Provozovatel se zavazuje, že informace, které o sobě uživatel při vytvoření uživatelského účtu uvedl, neposkytne třetí osobě (výjimkou je oficiální žádost Policie ČR a orgánů činných v trestním řízení). Provozovatel si vyhrazuje odstranit uživatelský účet, jehož uživatel jej používá v rozporu s dobrými mravy, platnými zákony a obecně uznávanými etickými a morálními principy společnosti. Registrovaný uživatel může přispívat články a náměty. Současně s Vaším článkem bude zveřejněno Vaše Autorské jméno. Autor článku vlastní vždy autorské právo, avšak současně souhlasí, že redakce nemusí uveřejnit celý obsah článku a že článek zůstává uložen v archivu redakčního systému. V případě jeho dalšího publikování je vždy autor požádám o souhlas. Provozovatel neručí za správnost a obsah příspěvku, právní a morální postihy vždy nese autor článku. Redakce se si vyhrazuje právo nezveřejnit články jejichž text propaguje rasismus, pornografii, skrytou reklamu. Provozovatel dále nenese žádnou odpovědnost za obsah internetových stránek třetích subjektů, které lze navštívit prostřednictvím stránek webmagazin.cz. Provozovatel také nenese žádnou odpovědnost za reklamu, popř. jinou formu propagace prováděnou jakýmkoliv třetím subjektem prostřednictvím stránek webmagazin.cz. Provozovatel neodpovídá za obsah sdělení, které si mezi sebou vyměňují uživatelé některých částí internetových stránek (diskusní fóra, chat) a vyhrazuje si právo odstranit sdělení, které obsahuje jakoukoliv informaci, kterou je možné považovat za protiprávní, urážlivou nebo jinak nepřijatelnou.

6. Závěrečná ustanovení

Zveřejnění jakýchkoliv údajů či informací na stránkách webmagazin.cz, s výjimkou těchto podmínek, nemá povahu žádného právního úkonu směřujícího ke vzniku právního vztahu mezi provozovatelem a uživatelem, pokud nebude v jednotlivých případech uvedeno jinak. Podmínky a právní omezení používání internetových stránek webmagazin.cz jsou platné a účinné dnem jejich zveřejnění.

Milan Kundera: Žert

Znalcem díla, se kterým dnes budeme mluvit, je ředitel Moravské zemské knihovny v Brně profesor Tomáš Kubíček.

V čem je Žert výjimečný?

„Výjimečný je především ve svém úspěchu. Je to román, který se ze šedesátých let vepsal nejvýrazněji do světové literatury. Ale je výjimečný i v kontextu literatury šedesátých let. Není jediný, kdo se pokouší reflektovat společenské procesy padesátých či počátku šedesátých let.

Kundera i díky tomu, že navazuje na jakousi modernistickou poetiku, na velmi složitě komponované vyprávění, na vyprávění, které nechce přinášet jednoduché pravdy. Před sebou máme text, který rozvrhuje čtyři různé pravdy prostřednictvím čtyř vypravěčů.

Také touto otevřeností, mnohostí pravd, kdy nám jednotlivý součet pravd nedá dohromady jeden pravdivý možný obraz, ale jsou to vždy nároky na pravdu.

Touto otevřeností, kritičností, ale i výraznou mírou ironie, kterou se Kundera dívá na dobu předcházející a na své protagonisty, představuje určitě výjimečný počin.“

Aniž bychom prozradili úplně všechno, o čem Žert je?

„Velmi složitá otázka. Kdybychom to chtěli říct jednoduše, tak je to vlastně o čtyřech nárazech na realitu, o čtyřech způsobech vylhávání se ze skutečnosti.

Ale současně o tom, čím procházela česká společnost v padesátých a šedesátých letech, ale nikoli společnost jako celek, ale jako člověk.

Kunderův román je vlastně prodloužením velké otázky místa člověka v dějinách, jeho nároku na dějiny, nároku na to být součástí dějin nejenom jako pasivní objekt, ale jako někdo, kdo je schopen na sebe převzít část zodpovědnosti za dějiny nebo dějinám vzdorovat.“

Vy už jste se zmínil o tom, že pokud jde o stavbu románu, tak Žert nemá jenom jednoho vypravěče. Liší se třeba jazyk jednotlivých vypravěčů?

„Odlišení jazyka není zcela výrazné. Liší se spíše témata, liší se způsob pohledu na témata, liší se způsob emocionálního a racionálního vnímání. Jsou to variace na jeden ústřední problém nebo otázku. Ty variace se musí lišit ve vztahu k lidem, kteří promýšlejí nebo žijí tu otázku.“

Když hlavního hrdinu Ludvíka Jahna kvůli textu na pohlednici, kterou poslal své přítelkyni, vyhodí z komunistické strany a potom i ze školy, musí fárat v dolech. Je to přehnané nebo to opravdu vychází z reálných situací padesátých let?

„Rozhodně to přehnané není, padesátá léta byla v tomto smyslu velmi tvrdá a restrikce proti jakémukoliv oponování stranické disciplíně byli nemilosrdné.

Víme, že v padesátých letech byli lágry plné lidí, kteří museli ráno čekat na buzerplacech a byli vydáni na milost a nemilost nejen režimu, ale i konkrétním lidem v lágrech. Ten příběh má, jak Kundera několikrát doznával, základ ve velmi reálné situaci.

V situaci, kdy sám napsal pohled na stranické školení svému příteli a výsledkem bylo jeho kárné postižení a vyloučení ze strany a Svazu československých spisovatelů.“

Do jaké míry je Žert autobiografický? Do jaké míry v něm vychází Milan Kundera z vlastních zážitků?

„Kundera mnohokrát říká, že spisovatel může psát především to, co sám zažil. Ale ne konkrétní situace, ale situaci zkušenosti. Zkušenosti s dobou, zkušenosti s konkrétními příhodami nebo historiemi v jeho okolí.

V tomto smyslu je autobiografická, protože Kundera prožil padesátá léta a na tu dobu se dokáže podívat velmi kriticky, skepticky a dokáže přidat jakýsi způsob svědectví, které ale nemusí být jednoduše připodobňováno k Milanu Kunderovi.“

Sám Milan Kundera byl v mládí nadšeným komunistou, potom byl ze strany vyloučen a o pár let později znovu přijat. Dá se říci, že se v Žertu vyrovnává s touto vlastní rolí ve čtyřicátých a padesátých letech?

„Kundera se poměrně rychle se stává jednou z předních osobností české literatury. Připoutal na sebe pozornost jako básník.

Ve chvíli, kdy píše Žert, má za sebou tři básnické sbírky, které vůbec nebyly neúspěšné, i když se na ně podíváme, tak byly špatné nikoliv z hlediska tématu, ale z hlediska poetiky.

Byla snaha navázat na jakousi avantgardní poetiku, která se v té optimistické svazácké lyrice padesátých let ukázala jako totálně neúspěšná. I když ze čtenářského hlediska to přineslo veliký zájem.

Jeho první básnická sbírka Člověk, zahrada širá ale současně vnáší pohledy, které nejsou zcela kompatibilní s tou dobou. Pohled je kritický, objevují se tam témata, která jsou ve vztahu k režimu velmi opatrně kritická.

Verše jako – vy soudruzi, co zavřeli jste se do marxismu jako do skleněných věží – prozrazují, že Kunderovo vnímání není úplně jednoduché. Když se podíváme na poslední básnickou sbírku Monology, tak už jenom název avizuje, že máme co dělat s něčím, co se pokouší prosadit právo na individuální hlas v tom kolektivním optimistickém šílenství, kam přichází někdo, kdo si vyhraňuje právo na monolog. I ty básně jsou vlastně monologické a nikoliv o komunikaci, ale o neschopnosti komunikace.“

Budete mít zájem:  Do prsních implantátů používali nebezpečný průmyslový silikon

Jaký vlastně měl Milan Kundera vztah k lidové hudbě? V Žertu se folklóru věnuje velká pozornost.

„Ten vztah je poměrně známý, protože Kundera pochází z hudební rodiny, jeho otec byl velký hudebník. Má za sebou studia kompozice, což se projevuje nejenom v tématu folklórní hudby, ale i ve skladbě románu. Folklórní pasáže, které tam přicházejí, nemůžeme číst jako zprávu o folklóru nebo uvažování o folklóru.

Pro Kunderu je to jedním z principů poetiky stavby literárního textu, kdy do těla příběhu povolává esej a vrací se tak do dvacátých nebo třicátých let, někam k románové zkušenosti, která se pokouší příběh a esej snoubit do zvláštní podoby nového tvaru.

Jakési kompozice, která preferuje způsob myšlení prostřednictvím literárního textu.

V čem se lišil původní překlad do francouzštiny od českého originálu?

„Peripetie, které provázely překlad Žertu, vstoupily snad už do dějin české literatury. Když Kundera poprvé, ve chvíli, když už je schopen číst ve francouzštině, čte Žert, tak se přiznává k zděšení, které zažil. Zjistil, že jeho styl byl zcela proměněn.

Kunderův styl je velmi racionální, velmi bedlivě váží každé slovo, jedním z charakteristických rysů je i opakování slov, což je něco, co bývá většinou vnímáno jako stylistická neohrabanost nebo nedostatečnost. U Kundery má opakování slov velký význam.

Když potom čte svůj francouzský překlad, tak zjistí, že ho francouzský překladatel důsledně opravuje, aby jeho styl byl zdobnější a aby se dostal někam, jak si Francouzi představují, že má vypadat literatura. Být honosnější, rafinovanější. Jeden jeho přítel, jak víme ze vzpomínek Milana Kundery, říkal: „netušil jsem, že si barokní spisovatel.

“ Zděšen touto poznámkou Kundera čte svůj žert a zjišťuje, že to, co napsal, bylo ve Francii výrazně přepsáno. Pokouší se vrátit to zpátky ke svému racionálnímu kritickému a víceméně i jednoduchému slohu.“

Filmový Žert se od toho knižního výrazně liší, v čem všem?

„Film má hodinu a půl, do tohoto prostoru nevtěsnáte tento velmi rozsáhlý a komponovaný román. Liší se už jenom tím, že zmizela jedna z nejdůležitějších postav celého románu, postava Lucie. Jakési femme fatale, která prochází celým příběhem a hraje roli katalyzátoru tragédií, které se v románu odehrávají.

Už toto poznamenalo strukturu Žertu. Film Žert bychom měli vnímat jako jiné dílo. Jako něco, co posouvá, proměňuje Kunderův román. Pro mě osobně je román mnohem zajímavější, protože je mnohovrstevný a napínavější.

To, co se podařilo dostat do toho napětí mezi jednotlivými postavami, nebylo možno filmovou řečí postihnout.“

Video of Milan Kundera: Žert – Ukázka 3

Žert samozřejmě není jediným dílem Milana Kundery, které jeho další knihy podle vašeho názoru patří mezi ty, které bychom měli znát?

„Pro mě je to například román Život je jinde, stejně tak pro mě byl událostí román Nesnesitelná lehkost bytí. Osobně mám velmi rád román Nevědění.

Je to jeden z románů, který připoutal obrovskou pozornost světových čtenářů a je velmi zajímavé, že v Nevědění se opět vrací k odysseovskému mýtu, který rozehrává už v Žertu. Čili variace na návrat, kterou rozehrává Ludvík na konci padesátých nebo na začátku šedesátých let se objevuje ještě jednou.

Tento návrat tematizuje přelom osmdesátých a devadesátých let. Pro mě kromě Žertu, který považuji za mimořádný román, shledávám vrchol v Nevědění.“

Milan Kundera citát #268056

—  Novalis německý spisovatel 1772 – 1801

2. května 1772, zámek Oberwiederstedt – 25. března 1801, Weißenfels. Zdroje: Georg Büchmann – Geflügelte Worte, 6. vyd., Frankfurt 1991 Paul Johnson – Intellectuals, Londýn 1988 (především kapitola o Karlu Marxovi)

—  Cyril Northcote Parkinson britský námořní historik 1909 – 1993

—  Igor Pomeranzev ruský autor 1948

Zdroj: Igor Pomeranzev na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/igor-pomeranzev-v-rozhovoru-s-michaelem-marchem_1342.html

—  Dante Alighieri italský básník 1265 – 1321

—  Jan Werich český herec, dramatik a spisovatel 1905 – 1980

—  René Descartes francouzský filozof 1596 – 1650

Varianta: Poznání pravdy jest zdraví lidského ducha.

—  Jiddu Krišnamurtí indický duchovní filozof 1895 – 1986

—  Tomáš Garrigue Masaryk první československý prezident 1850 – 1937

—  Danuše Hradilová

Zdroj: https://forbes.cz/kazdy-den-jedna-rada-nachazejte-zivotni-radost-i-v-drobnostech-rika-danuse-hradilova/

—  Stanisław Jerzy Lec polský spisovatel 1909 – 1966

Varianta: Žít je příliš nezdravé. Kdo žije, umírá.

—  Giovanni Bosco katolický kněz, světec, vychovatel a zakladatel a Salesiánů Dona Bosca 1815 – 1888

—  George Bernard Shaw irský dramatik 1856 – 1950

Žert (1968)

Obsah

  • Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením.
    Jeden z nejproslulejších filmů 60. let se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery, soustředěn cele na důležité poznání – totiž že nová křivda neodstraní ani nezahluší křivdu starou. K takové mravní kocovině zákonitě dospěje hlavní hrdina, těžce postižený stalinistickými represemi, když se po letech pokusí aspoň zprostředkovaně se pomstít původci svého pádu. Režisér Jaromil Jireš postihl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující se společenské ovzduší o patnáct let později. Prolíná někdejší události s nynějším děním na základě náhodného podnětu, na základě podobnosti, i ve zvukové rovině vrství asociativní spoje.(oficiální text distributora)
  • Ludvík Jahn, ústřední postava jednoho z nejtemnějších existenciálních filmů československé nové vlny, se ve finále ocitá v nejzazším bodě své vnitřní krize. Nevyšla mu pomsta jednomu z těch, kteří mu ukradli mládí, a on se cítí ještě trapněji, ubožeji a vyvrženěji, než když ho kdysi jeho kamarádi na stranické schůzi vyloučili z fakulty. Stejně jako Kundera v předloze předvádí i režisér, jak hrdina živoří v zajetí trpkých vzpomínek, když ostrým střihem neustále včleňuje do přítomnosti obrazy minulých absurdit a křivd. Mistrovsky neokázalým, ryze filmovým jazykem se mu daří tlumočit všechna zásadní témata Kunderova románu. Z plátna tak na nás jitřivě doléhají životy provždy poznamenané terorem 50. let, rozvrat venkova a jeho tradic, duchovní i materiální pokleslost doby, pokroucené mezilidské vztahy. A nad pronikavým obrazem naší minulosti se klene velká a věčná otázka o právu člověka vzít spravedlnost do svých rukou.(MFF Karlovy Vary)
  • „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí!“ Ludvík Jahn byl za tento vzkaz vyloučen z KSČ, vyhozen ze školy, následně protrpěl vojnu u PTP. Po letech osnuje pomstu, jen se však utvrdí v tom, že život je pouhým sledem trapných žertů…(Letní filmová škola)
Budete mít zájem:  Jak na jarní únavu? A jak se projevuje? Poradíme vám!

Videa (2)

Video © Filmové studio Barrandov

Nastala chyba při přehrávání videa.

Komentáře (239)

  • Film, který je prosáklý tragikomedičností skrz naskrz. Závisí pak jen na osobnosti diváka, zda se tomu všemu bude smát, či zda mu pouze bezmocně sklapne čelist. Bezvýchodnost a nejednoznačnost pomsty tak, jako málokde. Téma nemožnosti spravedlivé pomsty, zvláště dnes, převažuje téma tupého režimu. A cimbálka samozřejmě dokonalá a nezbytná!(10.8.2005)
  • ,,V TÉ CHVÍLI JSEM POCHOPIL, ŽE SE MI NABÍZÍ PŘÍLEŽITOST K POMSTĚ, NA KTEROU JSEM ČEKAL 15 LET…“ /// Návrat do doby, ve který VŠUDE vládl zdravý duch. Nebo že by to tam páchlo blbostí? První půlka je (z mýho chabýho kulturního pohledu) fajn. Pak to začne bejt nuda. Ludva je děvkař, kterej nevěří lidem. Toť fakt. Když se dozvíme proč, tak se tady přestane cokoliv řešit. Aspoň z mýho pohledu. Má vyniknout cynismus? Nebo ideologická zoufalost? Oboje je jistě možno ukázat líp. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 1965 Milan Kundera, jsem nečetl. 2.) Už se nepamatuju. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne(2.8.2014)
  • Kdyby neexistovala knížka, hodnotím líp. Takhle ale musím „jen“ čtyři, i když si upřímně neumím představit, jak knižní předlohu líp dostat do 80 minut filmu. Jireš odvedl moc dobrou práci a není jeho chybou, že Kundera to napsal tak výtečně. EDIT LFŠ 2018: celý letošní festival /tj. 25 hodin/ jsem de facto absolvoval kvůli jedinému lákadlu – setkání s Josefem Somrem. Očekával jsem vetchého senilního starce a bál jsem se, že ho na pódium Slováckého divadla dovezou (člověk nesmí věřit Kleinovi a jeho Básníkům). Josef Somr je stále vtipný, hloubavý a upřímný muž a já si přeju, abychom se za těch dvacet let v Uherském Hradišti oba znovu potkali. Filmu budeme říkat stále Žert, a ano, má své pevné místo v tom nejlepším šuplíku čs kinematografie. Z odstupem dalších deseti let od prvního zhlédnutí a kdoví kolik od četby románu, Jireš natočil geniální věc. To prolínání časů, Ludvíkova absence v obrazech z úplné minulosti a postupné četnější oběvování v novějších etapách života, je mistrně sestříhané a kdyby tehdy Žert mohl soutěžit o nějaké dnešní ceny, získal by absolutorium za střih zvuku i kamery, dialogy a scénář. Škoda, že filmový technik z radia už není mezi námi. A taky Evald Schorm, skvěle zahraná civilní postava.(30.6.2008)
  • Osekání Kunderova geniálního románu pouze na Ludvíkův úhel pohledu byl pro potřeby filmovosti výsledného díla pravděpodobně nezbytný krok. Díky němu není Jirešův film pouhou zdařilou ilustrací předlohy, ale svébytně fungující adaptací, ve které pochmurné zacyklení osudu hlavního hrdiny vyniká o to zřetelněji. Dialog s minulostí v první polovině je krystalicky čistým vítězstvím filmového média. 90 %(20.10.2017)
  • „Ty vole, tebe jsem bít nechtěl!“ Žert z filmového plátna si stejně jako ten ze stránek knihy zaslouží přídomek „Kunderův“. Autor spolupracoval na scénáři, který vznikl před vydáním knihy (nikoliv před jejím napsáním) a také díky tomu funguje Jirešův film jako ucelená, na knize nezávislá hořká komedie. Filmu neškodí ani nejvýraznější změna oproti předloze, redukce vypravěčů na jediného – namísto specifického jazyka jsou nám ostatní představeni adekvátním projevem herců (Kostkovy krátké kapitoly plné náboženských motivů svou několikaminutovou přítomností plně vynahrazuje Evald Schorm, morální autorita nové vlny). Odhodlanost v jinak smutně prázdném pohledu Josefa Somra násobí tragikomičnost Ludvíkova počínání. Cokoliv udělá, ublíží tím sobě, nebo někomu jinému. Lépe, kdyby neudělal nic? Flashbacky, kdy na ostatní hledíme očima Ludvíka a postavy hovoří přímo k nám (dochází tudíž ke skutečnému dialogu s dobou minulou), slouží jako ironický komentář přítomnosti: vítání občánků x jaké proradné bestie z nich nejspíše vyrostou; cimbálová muzika x tvrdá práce v dolech. Iracionální smích se nabízí jako jediné rozumné východisko. Kundera scénárista stejně jako Kundera spisovatel varuje před zapomínáním na minulost, aniž by sklouzával k moralistnímu poučování. Kromě Ludvíka, který ovšem v minulosti zatuhnul jako vaječný koňak v závěru Passerova Intimního osvětlení, se většina postav chová, jako kdyby žádné „tehdy“ nebylo. Nemožnost určit, co je lepší, vzbuzuje intenzivní, dlouho doznívající pocit marnosti. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Vančura(22.11.2014)

Galerie (5)

  • Jiří Sýkora

Zajímavosti (17)

  • – Kasárne pre PTP našli filmári dvadsať kilometrov od Plzne v barokovom chotěšovickom kláštore, ktorého sa zmocnila armáda. Vojaci sa prizerali natáčaniu, niektorí si dokonca aj zahrali. Postava čatára Knapčíka bola pripísaná až na mieste natáčania. (Raccoon.city)
  • – 21.srpna 1968 měl být v Praze poslední natáčecí den, kvůli okupaci se dotočení filmu o pár dní odložilo. (jenik71)
  • – Roli Luďka Munzara mal hrať pôvodne sám Pavel Kohout, ktorý bol režisérovou inšpiráciou na tento charekter. (kosticka7)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector