Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky

PRASEČÍ CHŘIPKA : České úřady kontrolují , zda je dost léků – podle stupně 4 z pandemiského plánu

PRASEČÍ CHŘÍPKA – Šest kroků , jak zastavit pandemii

Na zastavení prasečí chřipky je pozdě  prohlásil včera náměstek generálního ředitele Světové zdravitnické organizace Keiji Fukuda . Teď už mohou zdravotníci jen zmírnit následky epidemie . Česko má teď nakročeno ke čtvrtému stupni z pandemického plánu , který je šestifázový s Česko ho má jako jedna z mála zemí už několik let .

Nyní se připravují zásoby antivirotik . O hrozbě pandemie se lidé dožvěděli až v době , kdy byl vyhlášen poplach . Tak je to v pořádku . Při tomto stupni pohotovosti se epidemiologové obracejí na média , aby informovala veřejnost o nákaze . Jak vypadá šestibodový plán , který má zvládnout jakoukoli pandemii chřipky v Česku .

Tedy i tu prasečí . 

 Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky   Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky  Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky  

1 . Virus se šíří mezi zvřaty , případy kontrolují lékaři

V této chvíli je nejdůležitější snížit riziko přenosu viru na člověka . Veterináři pomáhají epidemiologům . Jakékoli podežření na přenos viru ze zvířete na člověka se okamžitě hlásí ministerstvu zdravotnictví .

2. Chřipku mohuo chytit lidé , zažíná kontrola na letištích

Hrozí pandemie . Nákaza je zatím daleko od evropy , ale lidé cestující z postižených oblastí ji mohou do země kdykoli zavléct . Proto jsou informování a kontrolování už na letištích .

3. Přibývá případů chřipky u lidí , lékaři počítají léky

Případů přenosu z člověka na člověka jsou desítky . Úřady však už kontrolují množství antivirotik – čeští zdravotníci počítají léky os pondělka . Ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací sledujeme osoby , kterí přicestují do země z postižených míst .

4. Virus se snadno šíří mezi lidmi , začíná pohotovost

K tomuto stupni z pandemického plánu má nyní nakročeno Česko , kam může prasečí chřipka podle odborníků přijít za několi týdnů . V této fázi jsou v pohotovosti všechny služby první pomoci . Začíná se připravovat vakcína . Kdyby lidé v této fázi omezili třeba návštěvy sportovních utkání nebo kulturních zařízení , přispěli by tak ke zpomalení šíření infekce .

5.Epidemie zasáhla více zemí , očkují se důležití lidé

Lékaři očkují zdravotníky , hasiče , policisty a další skupiny lidí , kteří jsou důležití pro chod státu . Ministerstvo už rozhodlo , jak se budou léky a vakcíny podávat dalším obyvatelům .

6. Začala pandemie , vyklízejí se školy

To už je opravdu krytická situace . Divadla a kina se zavřou , omezí se pohyb na veřejnosti . Dobrovolníci zajišťují nákupy starým lidem . Očkují se další skupiny obyvatel . Hlavní hygienik může zavřít jesle a školy . Z kolejí odjíždějí studenti , zdravotníci jejich lůžka požívají pro nemocné .

Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky   Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky  

Tento článek jsem opsal z Mladé Fronty Dnes , protože si myslím že mnoho lidí si noviny nečtě , a tento článek si zde přečte pár lidí . A také bych chtěl bych aby ste se dozvěděly co nejvíce o Prasečí Chřipce o jejích příznacích a následcích .  

Zdroj : Mladá Fronta Dnes 

Pacienty s chřipkou často zabíjí přehnaná imunitní reakce, nikoli virus

Je tomu sto let, co se na marodce vojenského tábora Funston v americkém Kansasu začali hlásit nemocní s podivným zápalem plic. Jak dnes víme, byly to ve skutečnosti první zaznamenané případy španělské chřipky, jejíž epidemie v následujících dvou letech oblétla svět.

Proč tehdy zemřelo tolik lidí, jaký virus je zabil, z jakého důvodu jej vědci nedávno oživili, a může se katastrofa opakovat – o tom všem pojednává rozsáhlý text v aktuálním vydání týdeníku Respekt.

Jako doplnění a pozvánku ke koupi přinášíme rozhovor s americkým lékařem a vakcinologem Davidem Fedsonem, bývalým konzultantem Světové zdravotnické organizace, který přichází se zajímavým nápadem, co by se proti možné příští pandemii chřipky dalo dělat.

Zatím poslední chřipkovou pandemií byla v roce 2009 relativně mírná prasečí či mexická chřipka. Česko tehdy nakoupilo vakcínu, která však přišla pozdě – a většina lidí včetně mnoha zdravotníků se odmítla nechat očkovat. Bylo tomu podobně i v jiných zemích?

Samozřejmě. Mluvil jsem třeba s virology z Německa. Velmi se tehdy pandemie obávali a zajistili obrovské množství vakcíny. Nikdo ji pak nechtěl a všichni obviňovali vládu, že zbytečně utrácela. Virologové to nechápali, nedomnívali se, že udělali nějakou chybu. Oni uvažují jako přírodovědci, nepřemýšlejí jako sociologové a politologové, odborníci na chování lidí.

Všechno, co se tehdy stalo, se přitom dalo předvídat: nejprve nemáte vakcínu a všichni se bojí. Pak vakcína dorazí, už je ale pozdě, očkovací látka za spoustu peněz končí v koši. Abyste mi správně rozuměl – vždy, když je účinná vakcína k dispozici, je dobré se nechat očkovat.

Na druhou stranu pokud je vakcína na trhu až půl roku po propuknutí nákazy, řada lidí se už s infekcí setkala a očkování pro ně může být zbytečné.

Bylo by to dnes lepší?

Technologie jsou stejné jako před deseti lety, vakcína se stále připravuje hlavně pomocí kuřecích vajec. Její výroba by i dnes trvala šest měsíců.

A kdyby přišla opravdu nebezpečná pandemie, je tu ještě další věc: ve světě vyrábí pandemickou vakcínu jen několik zemí, řádově deset.

A můžeme si být jisti, že vypukne-li krize, vlády těchto států zajistí, aby veškerou vakcínou vyrobenou v jejich zemi bylo očkováno vlastní obyvatelstvo. Na ostatní se nedostane.

Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky

Už se něco takového někdy stalo?

V roce 1976, kdy jsem byl mladý lékař, panovaly ve Spojených státech obavy, že přijde chřipková pandemie. Amerika byla tehdy jedinou zemí světa schopnou vyprodukovat dostatečné množství pandemické vakcíny.

Vyrobilo se jí zde tenkrát 45 milionů dávek, vláda ale nedovolila poslat do zahraničí ani jedinou – včetně sousední Kanady. Nařídila, že veškerá vakcína musí zůstat ve Spojených státech.

Nakonec žádná pandemie nepřišla.

Dnes by vlády třeba uvažovaly více altruisticky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v současnosti shromažďuje závazky výrobců vakcín, že pokud nastane pandemie, věnují 10 procent své produkce rozvojovým zemím. To je zajímavá dohoda, která ale nebere v úvahu, co vlády skutečně udělají. Mohou i těch 10 procent jednoduše zabavit. Vlády mají armády. Ani WHO, ani soukromé společnosti vyrábějící vakcíny armády nemají.

Jak to tedy řešit?

Přijde-li chřipková pandemie, navrhuji, abychom nasadili u těžkých případů některé levné léky používané v kardiologii, které jsou běžně dostupné po celém světě včetně rozvojových zemí. Neříkám, že vakcíny nepotřebujeme, ale pojďme zajistit, abychom zachránili co nejvíc životů během prvních šesti měsíců, než budou k dispozici. Myslím, že tyto léky by to dokázaly.

Jaké léky to jsou?

Jde o kombinace takzvaných statinů a blokátorů receptoru pro angiotenzin označovaných zkratkou ARB. Možných kombinací těchto léků je několik.

Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipkyDavid S. Fedson • Autor: portal.clubrunner.ca

Jak fungují?

Lidé na chřipku reagují velmi různě: někdo se cítí celkem dobře, jiný je v kritickém stavu a jde mu o život. U lehkých případů nedochází k přehnané protizánětlivé reakci organismu, a tito lidé proto nespalují tolik energie. Těžké případy naopak spotřebovávají energie hodně – mají horečku, jejich tělo bojuje s infekcí, bolí je svaly.

Kombinace léků, o kterých mluvím, modifikují mnoho signálních drah v buňce a ovlivňují například právě způsob, jakým buňka hospodaří s energií, což může nemocným pomoci. Podstatné pro tento přístup je to, že pacienti s lehkým průběhem chřipky mohou mít v těle právě tolik viru jako těžce nemocní. Jejich organismus to však ignoruje, nebije tolik na poplach.

Proto se můžeme zaměřit nikoliv na virus, ale na reakci těla.

Budete mít zájem:  Bolest Ucha Domácí Léčba?

Když se ale virus v těle množí a imunitní systém si ho moc nevšímá, proč infekce pacienty nezabije?

Myšlenka, že organismus může infekci tolerovat, nikoliv proti ní jen bojovat, má z vědeckého hlediska obrovský význam. Pozornosti se jí ovšem dostává až v poslední dekádě. Spočívá v tom, že tolerance je vlastně také obranný mechanismus – způsob, jakým se člověk vyrovnává s nákazou. Máte v těle spoustu virů, ale nevadí vám to.

Jako by vaše tělo řeklo: „A co má být? Je mi to jedno.“ Příkladem citovaným v literatuře je způsob, jakým různé druhy opic reagují na virus SIV, což je opičí obdoba lidského viru HIV vyvolávajícího nemoc AIDS. Když opičím virem nakazíte makaky rhesus, všichni zemřou.

Naproti tomu opice druhu mangabej kouřový zůstanou naživu, ačkoliv mají v těle stejné množství viru jako makakové. Mangabejové ale infekci tolerují.

Jenže virus španělské chřipky poškozoval plíce natolik, že se mnozí nemocní udusili.

Chřipku studují hlavně virologové a ti se ptají: Proč byl virus z roku 1918 tak vražedný? Proč zabíjel hlavně mladé lidi? Ano, virus měl bezpochyby některé charakteristiky, díky nimž se snáze šířil a byl nebezpečný.

Důležitá otázka ale je, proč infekce tehdy tolik nezabíjela děti – ty měly tenkrát mnohem nižší úmrtnost. Byly vystaveny témuž viru, stejným bakteriím, na rozdíl od dospělých ale tolik nedostávaly při chřipce i doprovodný zápal plic, což byla tehdy častá příčina smrti.

A neplatí to jen pro španělskou chřipku. Když se podíváte na řadu infekcí, virových i bakteriálních, děti mají mnohem menší úmrtnost než dospělí. Zdá se, že nákazu mnohem lépe tolerují. Pokusy na myších ukazují, že to může souviset s hormony produkovanými s nástupem puberty.

Myši nakažené před příchodem puberty umírají mnohem méně než myši v pubertě nebo dospělé myši. Množství viru v organismu je přitom opět vždy stejné.

Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipkyVirus ptačí chřipky H5N1 (zlatou barvou) v buněčné kultuře. • Autor: Polaris, Profimedia

Ale znovu: není pravda, že mnoha nemocným se španělskou chřipkou virus zničil plíce?

Imunitní odpověď organismu může být tak extrémní, že nakaženého nakonec sama zabije, nemusí jít přímo o dílo viru. V léčbě, kterou navrhuji, jde o to reakci organismu zmírnit.

Řada studií ukazuje, že modifikujete-li imunitní odpověď, třeba ovlivněním genů, můžete zabránit takzvané cytokinové bouři (cytokiny jsou látky, které zvyšují průtok krve postiženou tkání a pokud je třeba, zabíjejí v zájmu zastavení infekce hostitelské buňky, pozn.

 aut), a zvýšit tak šance na přežití. Já se snažím opakovaně upozornit na skutečnost, že existují léky ovlivňující buňky endotelu, tedy bariéry tvořící hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi.

U pacientů se španělskou chřipkou přestávala tato bariéra těsnit, takže umírali s plícemi naplněnými krví a hlenem. U myších modelů tyto léky zlepšovaly přežití.

Co tedy jejich nasazení brání?

Jsem vědec a nenavrhuji, že je máme ordinovat rovnou, aniž bychom je důkladně vyzkoušeli. Potřebujeme přesvědčivé důkazy – a ty nám mohou dát jen klinické studie. Nemusíme čekat na pandemii, léky lze testovat u pacientů se sezónní chřipkou.

Proč se to neděje?

Problém je, že WHO a další organizace se o chřipce radí hlavně s virology. A ti tuhle problematiku neznají. Je potřeba, aby se do toho vložili kliničtí lékaři.

Někteří lékaři upozorňují, že studie vlivu statinů na léčbu infekcí už existují a dávají rozporuplné, nepříliš slibné výsledky.

Existuje několik studií, které zkoumaly léčbu statiny. Patří k nim nejméně tři randomizované klinické testy pacientů s plicní ventilací na jednotkách intenzivní péče, kteří trpěli sepsí a syndromem akutní respirační tísně. Výsledek těchto klinických zkoušek je skutečně pokládán za negativní.

Já ale za nejdůležitější považuji léčbu nikoliv jen statiny, ale zmíněnými kombinacemi léků. V literatuře zabývající se kardiovaskulárními nemocemi jsem našel 80 článků, podle nichž byla kombinace statiny/ARB vždy efektivnější než léčba jen jednou těchto složek. Kombinace léků by tedy měla být efektivnější i při léčbě pacientů nakažených virem pandemické chřipky.

Musí se to ale klinicky otestovat na lidech s podobnou nemocí. A to bohužel zatím nikdo nechce udělat.

Kdyby se vaše teorie potvrdila, co by to přineslo?

Mluvíme o lécích, které jsou běžně dostupné v ordinacích obvodních lékařů i nemocnicích. Jsou levné, máme s nimi dlouholeté zkušenosti. Lékaři znají dávkování, vedlejší účinky, umí je používat.

Léčí s nimi onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, cukrovku a podobně. Můžeme je bez problémů testovat na hospitalizovaných lidech.

Kdyby účinkovaly proti chřipkové pandemii nebo i těžké sezónní chřipce, mělo by to obrovský význam.

Lékař a vakcinolog David S. Fedson vystudoval medicínu na Yaleově univerzitě a působil například v americkém Národním poradním výboru pro vakcinaci (NVAC).

Učil také na Chicagské univerzitě a na Lékařské fakultě Univerzity ve Virginii. Byl rovněž konzultantem WHO a pracoval i pro farmaceutickou firmu Aventis Pasteur ve Francii.

Je v důchodu, stále však publikuje – zabývá se mimo jiné chřipkou a ebolou.

Zastavit prasečí chřipku? Je pozdě | Svět

ŽENEVA Zastavit šíření prasečí chřipky nelze, je už příliš pozdě. Tvrdí to náměstek generálního ředitele Světové zdravotnické organizace Keijiho Fukudy.

Země by se podle něho nyní měly soustředit na zmírnění dopadů smrtícího viru A/H1N1. V Mexiku už si vyžádal 150 obětí. Lékaři už potvrdili případy nákazy v Izraeli a na Novém Zélandu.

Doposud byla nemoc zaznamenána jen v Severní Americe a v Evropě.

WHO v pondělí zvýšila stupeň varování před pandemií prasečí chřipky ze třetího na čtvrtý stupeň. To znamená, že se virus ve zvýšené míře přenáší z člověka na člověka. Roste hrozba globální epidemie, ale neznamená to, že by byla nevyhnutelná.

Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky

Podle Fukudy se virus rozšířil již natolik, že země by se měly v první řadě soustředit na to, aby ochránily své obyvatelstvo. V Česku zatím není žádné potvrzené onemocnění. Dva lidé jsou hospitalizováni, čeká se na laboratorní výsledky.

Česko má zásoby dvou milionů dávek antivirotika Tamiflu. „Chci zdůraznit, že není důvod k panice, opatření na letišti Ruzyně jsou zatím naprosto dostačující a pokud by bylo potřeba, dají se tam třeba termokamery,“ řekla odstupující ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová .

Uvedla, že dnes designovaného premiéra informovala o aktuální situaci.

„Informovala jsem ho o tom, že WHO přehodnotila stupeň nebezpečí, že máme přes 2,2 milionu balení antivirotik, že jsme ráno měli na ministerstvu zdravotnictví jednání krizového štábu a ověřovali jsme si, že všichni vědí, co mají dělat,“ upřesnila Filipiová.

Kontrola ochranných pomůcek Stupeň čtyři znamená, že se už musí kontrolovat, zda jsou všechna zdravotnická zařízení na případnou pandemii připravena a zda je připraven také výdej ochranných pomůcek, například roušek.

Obecně se ve stupni čtyři také očkují rizikové skupiny, což v případě Česka ale není zatím potřeba. Nebezpečí chřipkové pandemie je podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly nyní podstatně vyšší, než bylo před třemi lety u ptačí chřipky v Asii. Důvodem je to, že přenos infekce je možný z člověka na člověka, což u ptačí chřipky nebylo, řekl Prymula  Ženevy, kam byl spolu s dvěma dalšími českými experty vyslán na zasedání WHO k problematice pandemické chřipky. Odborník WHO: Je pozdě zastavit šíření prasečí chřipky

Přednostka infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Vilma Marešová řekla, že žádný z pacientů, kteří byli dosud vyšetřeni, neměl příznaky, které by odpovídaly prasečí chřipce. Dva pacienti byli hospitalizováni, jejich zdravotní stav je dobrý.

Budete mít zájem:  Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Výsledky testů od národní referenční laboratoře čeká přednostka dnes odpoledne nebo ve středu ráno. Další lidé s obavami z prasečí chřipky stále přicházejí.

Marešová uvedla, že zatím všichni vyšetření lidé měli jen příznaky běžného onemocnění dýchacích cest, nikoli chřipky. Odborníci z WHO v pondělí nedoporučili, aby země uzavíraly hranice nebo omezovaly cestování.

Fukuda říká, že by to mělo jen malý účinek na zamezení šíření viru. Některé země v pondělí i tak svým občanům doporučily, aby do oblastí, kde se prasečí chřipka vyskytla, necestovali.

Virus prasečí chřipky A/H1N1 je označován za kombinaci viru chřipky prasečí, ptačí a lidské. Nemoc se projevuje stejně jako běžná chřipka. Častou komplikací je zápal plic. Infekce se přenáší vzduchem.

V Česku prasečí chřipka zatím není, potvrdily testy

V Česku lékaři zatím vyšetřili tři lidi, kteří po návratu z Mexika trpěli příznaky chřipky a mohli se jejím novým typem nakazit. Testy provedené v Národní referenční laboratoři ale prokázaly, že všichni tři jsou v pořádku. „Čili v České republice zatím bylo vyloučeno toto onemocnění u českých pacientů, kteří byli v pozorování,“ prohlásil hlavní hygienik Michael Vít.

Na doporučení Světové zdravotnické organizace už u nás platí čtvrtý stupeň nebezpečí chřipkové pandemie.

Ústřední epidemiologická komise dnes podle instrukcí pandemického plánu nařídila některá zvláštní opatření: „Nastartování sledování výskytu respiračních onemocnění v pěti věkových kategoriích, každý den hlášení hlavnímu hygienikovi, zda nedošlo k nějakému většímu výskytu respiračních infektů, hlášení závažných komplikací u chřipkových onemocnění,“ upřesnil hlavní hygienik. Česko má pro případ širší nákazy v zásobě 2 miliony 200 tisíc dávek antivirotik.

České ministerstvo zahraničí už včera doporučilo občanům, aby necestovali do mexických oblastí, které epidemie nového typu chřipky nejvíc zasáhla. Cestovní kanceláře Exim Tours, Fischer a Siam už nejbližší plánované lety do Mexika zrušily.

Jak se před chřipkou chránit?

Jednou z důležitých zásad je nelíbat se na potkání! Nejíst z jednoho talíře, jedním příborem a nepít ze společné sklenice. Čistý byt je samozřejmostí. Lékaři také doporučují jíst hodně ovoce a zeleniny bohaté na vitamíny A a C, například ananas, limetky, pomeranče nebo mrkev.

Vepřové maso jíst můžete – virus totiž zničí sedmdesátistupňová teplota. Dále se doporučuje pravidelné až úzkostlivé mytí rukou. Jakmile se objeví příznaky chřipky – vysoké horečky, kašel, bolesti hlavy, svalů nebo kloubů – okamžitě vyhledejte lékaře.

V Evropě už takzvaná prasečí chřipka je. Dva případy nákazy nebezpečným virem A/H1N1 potvrdily Španělsko i Velké Británie. Mexiko už hlásí v souvislosti s nákazou na 150 úmrtí, nakažení se objevili i ve Spojených státech a v Kanadě. Nejnověji byly první případy nákazy potvrzeny v Izraeli a na Novém Zélandu.

WHO: Na zastavení prasečí chřipky je už pozdě

Podle Světové zdravotnické organizace je na zastavení šíření prasečí chřipky už příliš pozdě. Státy by se proto nyní měly soustředit na zmírnění dopadů smrtícího viru. WHO registruje 79 úmrtí na tuto chorobu ve světě.

Odborníci zatím nedovedou vysvětlit, proč má nemoc tak vážný průběh pouze v Mexiku, kde místní úřady evidují přes 150 mrtvých a na 2000 hospitalizovaných. Žádná země kromě Mexika zatím nehlásí vážné zdravotní komplikace nebo dokonce úmrtí spojené s touto chorobou.

Nebezpečí chřipkové pandemie je podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly nyní podstatně vyšší, než bylo v případě ptačí chřipky před třemi v Asii. Tehdy se totiž infekce nepřenášela z člověka na člověka.

„My se musíme obávat toho, že tento virus se ještě bude dále vyvíjet, a v tom je asi jeho největší nebezpečí. V tuto chvíli ještě – dejme tomu – jeho chování není až tak kritické, alespoň podle mého názoru, nicméně pokud by dále zmutoval, tak může skutečně způsobit celosvětovou pandemii. A pak bychom museli provádět veškerá opatření, která se eventuálně provádět dají,“ řekl Prymula.

Virus nového typu chřipky A/H1N1, který se přenáší vzduchem, je označován za kombinaci viru chřipky prasečí, ptačí a lidské. Nemoc se projevuje stejně jako běžná chřipka, častou komplikací je zápal plic.

První dva pacienty nakažené prasečí chřipkou dnes ohlásil Izrael. Oba muži se před několika dny vrátili z Mexika a kvůli zdravotním potížím se nechali hospitalizovat. Po nezbytných testech ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že se jedná o tuto nákazu.

Izraelské vedení se chystá na možné další šíření nemoci. Některé kroky už začalo podnikat i ministerstvo obrany, protože armáda má logistické zázemí pro zvládání krizí tohoto typu. Hlavním koordinátorem přípravy na možnou globální pandemii má být náměstek ministra obrany Matan Vilnaj.

Ve Spojených státech se počet potvrzených případů nového typu chřipky přehoupl přes 50. Nemoc zaznamenali v celkem 8 amerických státech, všechny případy onemocnění měly zatím mírný průběh. Neohrozily nakažené osoby na životě a jenom jednu z nich zdravotníci hospitalizovali. Na letištích ani na hranicích s Mexikem zatím neplatí žádná mimořádná opatření.

Ministryně zahraničí Hillary Clintonová varovala Američany cestující na jih, aby byli opatrní. Podle šéfa Centra pro kontrolu a prevenci chorob Richarda Bessera se připravuje nové doporučení, aby lidé jeli do Mexika jen v případě, že tam z nějakých důvodů opravdu musí.

První pacienty s podezřením na prasečí chřipku už přijaly také německé nemocnice. Ve všech případech se jednalo o lidi, kteří nedávno navštívili Mexiko, nebo o jejich příbuzné. Zatím se ale v žádném z případů virus H1N1 neprokázal.

V Německu se taky spekuluje o případných ekonomických dopadech nemoci. Na poplach bijí v souvislosti s prasečí chřipkou hlavně letecké společnosti a cestovní kanceláře. Akcie Lufthansy ztratily na frankfurtské burze bezmála 10 procent. Největší turistický operátor TUI zrušil s okamžitou platností všechny zájezdy do Mexico City.

Zvýšíte svou prevenci proti chřipce? Hlasujte v naší anketě!

K tématu si můžete také přečíst:
Nový typ chřipky zabil v Mexiku už 150 lidí, dorazil i do Evropy
Virus prasečí chřipky má v Mexiku 81 obětí, v EU zatím nákaza není
USA hlásí další případy prasečí chřipky

Ozvěny dne 27. dubna 2008

Přehled zpráv

Takzvaná prasečí chřipka už je v Evropě

Pavel PROUZA, moderátor:
Takzvaná prasečí chřipka už je v Evropě. První případ nákazy nebezpečným virem H1N1 potvrdili hygienici ve Španělsku. V Mexiku už na nový smrtelný chřipkový virus zemřely 103 lidé a stovky pacientů s tímto onemocněním jsou v nemocnicích.

Další nakažení jsou ve Spojených státech a v Kanadě. V evropských zemích včetně Česka se zatím přítomnost stejného viru zjišťuje u několika desítek lidí, kteří byli v Mexiku a mají chřipkové příznaky. Zároveň se zpřísňují bezpečnostní opatření například na letištích.

David KOUBEK, redaktor:
Třiadvacetiletý španělský student si podle všeho přivezl chřipku z Mexika, odkud se vrátil v pátek.

Trinidad JIMÉNEZOVÁ, španělská ministryně zdravotnictví:
Pacient z Almansy, který byl pod dohledem kvůli chřipkovým příznakům, měl pozitivní testy na prasečí chřipku H1N1.

David KOUBEK, redaktor:
Oznámila španělská ministryně zdravotnictví Trinidad Jiménezová. U dalších dvou desítek lidí ve Španělsku se čeká na výsledky testů. Specialista na virové choroby z Hongkongu Lovink Log varuje před možným bleskovým šířením nového viru.

specialista:
Prasečí chřipka je mnohem nakažlivější a šíří se mnohem rychleji než třeba SARS. Podle mě se nemocí v této chvíli nakazilo více než tisíc lidí. V případě SARSu bylo za celou dobu, tedy několika měsíců, zaznamenáno jen 8 tisíc případů.

Budete mít zájem:  Opar V Puse Léčba?

David KOUBEK, redaktor:
Experti Evropské komise upozorňují, že nejde o klasickou prasečí chřipku, ale o zcela nový druh, kombinaci prasečí, lidské i ptačí. Podle Evropské komise se jím nedá nakazit při konzumaci vepřového masa. Naopak nejspíš se přenáší mezi lidmi. David Koubek a Radiožurnál.

Nový typ chřipky se zřejmě nevyhne ani České republice

Pavel PROUZA, moderátor:
Nový typ chřipky se zřejmě nevyhne ani České republice. Nákaza se totiž přenáší vzduchem, tedy velice jednoduše.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Původně hygienici odhadovali, že by se nebezpečná nemoc mohla v Česku objevit zhruba během měsíce. Pozdě odpoledne ale přišla zpráva, že lékaři motolské nemocnice vyšetřují pacienta, který se právě vrátil z Mexika a má příznaky nachlazení. Podle hlavního hygienika Michaela Víta je u pacienta zatím takzvaná prasečí chřipka vyloučená.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky:
Mám informace od paní primářky Roháčové, která dneska zatím podle těch příznaků vylučuje toto onemocnění. Samozřejmě čekáme na virologickou diagnostiku, která by měla být zítra.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
O něco později ale vyšla informace, že lékaři Na Bulovce vyšetřují dalšího pacienta. Pokud by se nový typ chřipky v České republice objevil, pacienty by přijímaly kromě Motola a Bulovky také jiné nemocnice v zemi, řekla náměstkyně ředitele nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.

Hana ROHÁČOVÁ, náměstkyně ředitele Fakultní nemocnice Na Bulovce:
Zatím by to bylo, pokud i by to bylo, tak by to bylo v počtu řádově jedinců a samozřejmě nemůžeme předjímat, jak to bude v následujících dnech, týdnech. Naše pracoviště určitě nebude jediné v rámci České republiky, které by se o tuto infekci staralo.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka:
Česko má podle Michaela Víta antivirotika pro pětinu obyvatel země s tím, že je možné léky ještě objednat.

Ministerstvo zdravotnictví už také začalo jednat s firmou pro případ potřeby pandemické vakcíny a nechalo vytisknout letáky na ruzyňské letiště a do letadel.

Z nich se cestující dozvědí, že pokud mají příznaky klasické chřipky, ať zajdou k lékaři ještě na letišti. Květa Moravcová, Radiožurnál.

Vláda Jana Fischera by měla předložit do sněmovny plán zahraničních vojenských misí

Pavel PROUZA, moderátor:
Vláda Jana Fischera by měla předložit do sněmovny plán zahraničních vojenských misí. To je přání ministryně obrany v demisi Vlasty Parkanové. To bylo i hlavní téma dnešního jednání s Fischerem v Hrzánském paláci. Parkanová zmínila dřívější špatné zkušenosti s projednáváním plánu misí ve sněmovně.

Vlasta PARKANOVÁ, ministryně obrany /KDUČSL/:
Tehdy jsem se zavázala k tomu, že materiál bude Poslanecké sněmovně pro další období předložen v prvním pololetí letošního roku, zavázala jsem se k uspořádání odborné konference na téma Afghánistán. To proběhlo. A nyní bude na Fischerově vládě, aby se jí podařilo předložit materiál a přesvědčit zákonodárce o tom, že je skutečně nutné tu věc neodkládat na podzim.

Pavel PROUZA, moderátor:
Podle Parkanové totiž není jasné, kdy by nová vláda po předčasných volbách mohla vzniknout.

Odstupující vláda schválila novelu občanského zákoníku

Pavel PROUZA, moderátor:
Občanský zákoník, který upravuje dědické řízení, zavádí možnost osvojit si zletilého člověka nebo definuje, že zvíře není věc, podpořila odstupující vláda.

Podle končícího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila předloha vznikala 8 let a má nahradit zastaralé právo z poloviny šedesátých let.

Pospíšil teď chce o zákoníku otevřít diskusi ve sněmovně tak, aby úplně nespadl pod stůl.

  • Jiří POSPÍŠIL, odstupující ministr spravedlnosti /ODS/:
    Bude rozsáhlý v tom, že občanům přináší nové možnosti, jak nakládat s majetkem, jak chránit svoje zdraví, umožňuje jim lépe odkazovat, proto považuji za strašně důležité a symbolické, že ještě tato vláda ji schválila, že odchází jako hotové dílo za této vlády do parlamentu a mohu slíbit, že uděláme vše pro to, aby v parlamentu byla minimálně zahájena v tomto volební období diskuse a aby tedy byl zde hotový zákon, který v příštím volebním období pak bude přijat.
  • Pavel PROUZA, moderátor:
    Občanskému zákoníku se budeme věnovat i v Radiofóru.
  • Slovenský skandál kvůli tendru za více než 3 miliardy korun z evropských fondů

Pavel PROUZA, moderátor:
Evropskou komisi velmi zajímá nástěnka na slovenském ministerstvu pro místní rozvoj. Pouze tam totiž ministr vyhlásil veřejnou soutěž za více než 3 miliardy korun z evropských fondů. Evropská komise už proto zastavila přísun peněz na tuto zakázku.

Lubomír SMATANA, redaktor:
Největší korupční skandál slovenské vlády posledních měsíců málem vyšuměl do ztracena. Kdyby Evropská komise nedostala stížnost a nezačala prověřovat podezřelé okolnosti. Teprve poté premiér Robert Fico požádal ministra, aby veřejnou soutěž zrušil.

Evropská komise se obrátila dopisem na vládu a žádá podrobné vysvětlení, kde přesně nástěnka visela, jak to vypadá na chodbě a kdo tam má přístup. Za neprůhledným tendrem stojí Slovenská národní strana, která ho podle místních médií velmi dobře zorganizovala ve svůj prospěch s pomocí spřátelených obchodníků.

Lubomír Smatana, Český rozhlas, Bratislava.

Na neočekávanou návštěvu přiletěl do Kábulu Gordon Brown

Pavel PROUZA, moderátor:
Na neočekávanou návštěvu přiletěl dnes do Kábulu britský předseda vlády Gordon Brown. S afghánským prezidentem Hamidem Karzajim jednal o nové strategii boje proti terorismus v Afghánistánu a Pákistánu. Brown bude v cestě pokračovat právě do Pákistánu, kde se sejde s tamní hlavou státu Asifem Alím Zardárím.

Na pomník Rudé armády v Brně Králově Poli se vrátily totalitní symboly

Pavel PROUZA, moderátor:
Na kontroverzní pomník Rudé armády v Brně Králově Poli se oficiálně vrátily rudé hvězdy, srpy a kladiva. Podle někoho nepřípustné symboly totality, podle jiných oficiální znaky armády, která čtvrť osvobodila od nacistů. Pomník po opravě otevírali nejvyšší představitelé města za účasti příznivců i odpůrců právě dnes v poledne.

osoba:
Protože ten symbol, já s ním nesouhlasím, tak přeci jako vám to nepovolím.

osoba:
My máme hodně společného…

Vladan DOKOUPIL, redaktor:
Odpůrci a příznivci staronové úpravy pomníku se proti sobě postavili na církevním pozemku před blízkým kostelem.

O návratu symbolů na pomník rozhodl brněnský magistrát, opírá se o řadu vyjádření, že se jedná o oficiální symboly osvoboditelské armády z roku 1945. Po oznámení záměru vznikla na protest petice poctapadlym.cz.

Její iniciátor Martin Kyselák přihlížel oficiálnímu odhalení.

  1. Martin KYSELÁK, iniciátor:
    Určitě nesouhlasíme a budeme dál pokračovat v naší výzvě a požádáme magistrát, aby odstranil srp a kladiva.
  2. Vladan DOKOUPIL, redaktor:
    Z Brna pro Radiožurnál Vladan Dokoupil.
  3. V Rudolfinu se loučí s letošní sezónou Pražská komorní filharmonie

Pavel PROUZA, moderátor:
Holdem dechovým nástrojům se dnes večer v pražském Rudolfinu loučí s letošní sezónou Pražská komorní filharmonie.

Na večerním koncertu v Rudolfinu zahraje jako solista na lesní roh Radek Baborák a zazní Devátá symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Šéfdirigent Jakub Hrůša do programu zařadil i světovou premiéru skladby Aleše Pavlorka, se kterým úspěšně spolupracoval i v minulosti.

Jakub HRŮŠA, šéfdirigent:
Skladatele Aleše Pavlorka já osobně znám jako hudebníka výkonného, klarinetistu, tak jako skladatele, už jsem dělal i jeho jednu kompozici, která zvítězila v soutěži Českého rozhlasu.

A myslím, že je to skladatel, který má velmi osobité cítění v oblasti komponování hudby, která je nablízku hudby jiných skladatelů nebo vychází zdrojově z díla jiných skladatelů.

Umí, myslím, velmi dobře se stylově přiblížit postupům svých známějších kolegů.

Pavel PROUZA, moderátor:
Závěrečný koncert sezóny Pražské komorní filharmonie začíná v Rudolfinu v 19 hodin a 30 minut.

autor: pap

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector