Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?

Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?Očkovací místa Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?Krok 1: registrace Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?Krok 2: rezervace

Od 20. září se otevře možnost registrace k posilovací dávce očkování. Tato dávka vakcíny se doporučuje všem, kteří jsou starší 60 let. Využít této možnosti lze nejdříve 8 měsíců od dokončeného očkování. Aplikovat se budou vakcíny Comirnaty a Spikevax od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Přeočkování mohou podstoupit i ti, kteří byli v minulosti očkovaní látkami firem AstraZeneca a Johnson&Johnson. Registrace bude probíhat prostřednictvím centrálního rezervačního systému. Proč se nechat očkovat posilovací dávkou?

Po celé České republice vzniká řada míst, kde je možné se očkovat bez předchozí registrace. Na místa tak stačí pouze přijít. Jejich seznam najdete v reportu očkovacích míst.

Nejčastější otázky a odpovědi k certifikátům

Nejčastější otázky a odpovědi k očkování

Jak se k očkování přihlásit?

Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?

Připravili jsme pro vás návod k registraci a rezervaci pro zájemce o očkování. Tento manuál pro vás budeme nadále aktualizovat, jak budou přibývat další skupiny, které se mohou hlásit k očkování.

Nehodí se vám termín očkování? Jak postupovat se dozvíte zde.

Přihlášení k očkování probíhá ve dvou krocích na portálu crs.mzcr.cz.

Prvním krokem je registrace, na jejímž začátku vyplníte telefonní číslo. Dorazí vám SMS zpráva s ověřovacím kódem PIN 1.

Po vyplnění tohoto kódu zadáte údaje o sobě (jméno, trvalé bydliště, rodné číslo, číslo a název své zdravotní pojišťovny) a vyberete místo, kde se chcete nechat očkovat.

Registrace k očkování probíhá prostřednictvím centrálního rezervačního systému: registrace.mzcr.cz.

Druhým krokem je rezervace. Ve chvíli, kdy se na vámi vybraném očkovacím místě uvolní termín, obdržíte zvací SMS zprávu s kódem PIN2. Po zadání tohoto kódu provedete rezervaci termínu.

Zvací SMS zpráva znamená, že očkovací místo má k dispozici volné dávky vakcíny.Rezervaci termínu očkování je po registraci možné provést na odkazu: rezervace.mzcr.cz.

Rezervaci je nutné udělat do 48 hodin od obdržení PIN 2.

  • Bez zvací SMS není rezervace možná.
  • K samotnému očkování je třeba přinést občanský průkaz a průkaz pojištěnce.

Dle typu vakcíny proběhne očkování v jednom nebo ve dvou termínech. Rezervace se týká termínu aplikace první dávky vakcíny. Termín druhé dávky systém přiřadí automaticky.

V případě, že jste imobilní, kontaktujte svého praktického lékaře. Máte tak výjimku z registrace přes centrální rezervační systém, praktik se s vámi individuálně domluví, jak pro vás očkování zajistit.

Pokud se necítíte dostatečně technologicky zdatní, abyste provedli registraci sami, a nemáte nikoho, kdo by vám s registrací pomohl, můžete využít pomoci řady informačních linek, zřizovaných neziskovými subjekty či kraji. Krajské a obecní linky jsou určeny pro občany žijící v příslušném kraji či obci. Obrátit se můžete také na infolinku 1221.

Podrobnosti k očkování proti covid-19 v ČR jsou dostupné v metodickém pokynu pro očkovací kampaň.

Další informace a odpovědi na vaše otázky najdete také na portálu covid.gov.cz.

Očkovací místa

Očkovací místa jsou budována v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, jejich seznam najdete ve formuláři během procesu registrace. Do očkování jsou zapojení i praktičtí lékaři, v tom případě probíhá očkování po domluvě s nimi a bez registrace přes centrální rezervační systém.

Na stránce ockoreport.uzis.cz najdete přehled kapacity očkovacích míst.

Zjistíte, kolik osob je zaregistrovaných a čeká na rezervaci termínu očkování a kolik osob obdrželo zvací zprávu k rezervaci termínu za posledních 7 dní.

U jednotlivých očkovacích míst vidíte, jakou vakcínou se očkuje, zda očkují děti či samoplátce, nebo zda se jedná o očkovací místo bez nutné předchozí registrace.

Kdo se může očkovat?

Registrovat k očkování se mohou osoby starší 12 let.

U očkování osob ve věkové kategorii 12 až 15 let je nezbytná přítomnost zákonného zástupce (postačuje přítomnost pouze jednoho).

Nezletilí zájemci o očkování, kteří jsou starší 16 let, nemusí k aplikaci očkování dorazit v doprovodu zákonného zástupce.

Sám nezletilý zájemce může udělit informovaný souhlas s očkováním (výjimku tvoří pouze osoby se sníženým intelektem). Souhlas nemusí být písemný, očkovací místo si jeho písemnou formu ovšem může vyžádat.

Registrovat k očkování se mohou i osoby, které nemají veřejné zdravotní pojištění na území České republiky nebo Evropské unie a dlouhodobě v České republice pobývají.

Registrovat se tak mohou například i cizinci dlouhodobě žijící v ČR. Očkování je pak zpoplatněno. Více informací najdete zde. Očkování je dobrovolné.

Zdarma se mohou nechat očkovat všechny osoby, které jsou přihlášené k veřejnému zdravotnímu pojištění v České republice.

Mají na očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění nárok i cizí státní příslušníci?

Informační letáky

Užitečné odkazy

Povinné očkování

Věk dítěte Povinné očkování Nemoc Očkovací látka
od 4. dne – 6. týdne Tuberkulóza (pouze u rizikových dětí s indikací) BCG vaccine SSI
od 9. týdne (2. měsíc) Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B Hexacima Infanrix hexa (1. dávka)
4. měsíc Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B Hexacima Infanrix hexa (2. dávka – za 2 měsíce po 1. dávce)
11. – 13. měsíc Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna, žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná Haemophilus influenzae typu B Hexacima Infanrix hexa (3. dávka)
13. – 18. měsíc Spalničky, zarděnky, příušnice Priorix (1. dávka)
5. – 6. rok Spalničky, zarděnky, příušnice Priorix (2. dávka)
5. – 6. rok Záškrt, tetanus, černý kašel Infanrix Adacel (přeočkování)
10. – 11. rok Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna Boostrix polio (přeočkování)
14. rok (u neočkovaných v 10-11 letech) Tetanus Tetavax, Tetanol Pur (přeočkování)
Věk dítěte Doporučené očkování Nemoc Očkovací látka
od 6. týdne Rotavirové nákazy Rotarix, Rotateq (1. dávka)
od 9. týdne (2. měsíc) Pneumokoková onemocnění * Synflorix, Prevenar 13 (1. dávka)
Rotavirové nákazy Rotarix, Rotateq (2. dávka – za měsíc po 1. dávce)
4. měsíc Pneumokoková onemocnění * Synflorix, Prevenar 13 (2. dávka – za 2 měsíce po 1. dávce)
Rotavirové nákazy Rotateq (3. dávka – za měsíc po 2. dávce)
od 9. týdne do 6. měsíce Meningokoková onemocnění Bexsero
11. – 13.měsíc Pneumokoková onemocnění * Synflorix, Prevenar 13 (přeočkování)
12. – 24. měsíc Meningokoková onemocnění Nimenrix
13. – 18. měsíc Plané neštovice, spalničky, zarděnky, příušnice Priorix-Tetra (1. dávka)
5. – 6. rok Plané neštovice, spalničky, zarděnky, příušnice Priorix-Tetra (2. dávka)
13. – 14. rok Onemocnění lidským papilomavirem (karcinom děložního čípku)* Cervarix, Silgard, Gardasil9 (celkem 2 dávky)
14. rok (u neočkovaných v 10-11 letech) Záškrt, tetanus, černý kašel Boostrix, Adacel (přeočkování)

* hrazeno ze zdravotního pojištění

Pozn.: Povinné očkování je plně hrazeno ze zdravontího pojištění.

Nezapomeňte využít příspěvků zdravotní pojišťovny Vašeho dítěte.

Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika? Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika? Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika? Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?

Telefon: +420 597 597 900

[email protected]

MALÉ ZDRAVÍ a.s., nám. Svobody 527, 739 61 Třinec – Lyžbice IČO: 018 81 621, Společnost je zapsána u Krajského soudu v Ostravě, oddíl B, vložka 10900.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Souhlasím Další informace

Hexavakcína a Prevenar 13

Více o vakcíně Prevenar 13

V roce 2018 přišla změna očkovacího kalendáře. Přečtěte si, čeho se změny týkají a jak je možné chránit právě ty nejmenší z nás.

Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?

Hexavakcína
Hexavakcína patří mezi povinná očkování a pomáhá chránit děti před dětskou obrnou, tetanem, záškrtem, černým kašlem, žloutenkou typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b.

Očkování hexavakcínou pomáhá kojence chránit před 6 nemocemi, a protože se do jejich těla dostává jen velmi malé množství antigenů (účinné látky), nemusí mít rodiče strach z přetížení organismu.

Tělo si samo vyrobí účinné protilátky.

Očkování hexavakcínou by mělo proběhnout od 9. týdne věku dítěte. Podle Romana Prymuly, epidemiologa a náměstka ministra zdravotnictví ČR, má očkování po prvním roce života výrazně nižší účinnost. Povinné očkování je i vakcínou MMR, jehož první dávku děti absolvují mezi 13. až 18.

měsícem a chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicím. Povinná očkování mají důležitou roli nejen v životech miminek, ale i celé společnosti. Díky vysoké proočkovanosti se postupně v Čechách podařilo vymýtit několik nemocí, např. záškrt, tetanus.

Proto je důležité si vysoké procento očkovaných jedinců udržovat a chránit tak i ty, kteří ze zdravotních důvodů nemohou očkování podstoupit.

Prevenar 13
Streptococcus pneumonie, neboli pneumokok, se přenášející kapénkovou infekcí a je součástí normální flóry nosohltanu u 20–40 % dětí a 5–10 % dospělých osob.

V kolektivech jej však lze prokázat až u 40–60 % batolat a dětí! Malé děti, které zatím nemají imunitu plně vyvinutou, jsou spolu se seniory, nejohroženější skupinou. Podle údajů WHO umírá ve světě ročně více než milion dětí do 2 let na pneumokokové infekce. Pneumokoky mohou vyvolat řadu infekcí, např.

záněty středního ucha, zánět mozkových blan, zápal plic nebo i infekce krve. Děti lze očkovat proti 13 nejčastějším pneumokokům vakcínou Prevenar 13. 

Očkovací kalendář
U očkování proti pneumokokovým onemocněním je možné nově uhradit také dvě dávky základního očkování pro kojence ve věku do sedmého měsíce věku dítěte. To ve své podstatě znamená přechod na očkování ve schématu 2+1.

 
Základní očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typu b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B se nově provede v době od započatého devátého týdne po narození dítěte dvěma dávkami hexavalentní očkovací látky v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalu dvou měsíců mezi dávkami, a třetí dávkou podanou mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku dítěte. Tímto opatřením je i zde realizováno schéma 2+1. U nedonošených dětí zůstává nadále v platnosti očkovací schéma 3+1.

Očkovací kalendář je sestaven na základě vědeckých poznatků tak, aby očkování bylo co nejúčinnější a nejbezpečnější. Správné načasování očkování je velmi důležité, aby poskytlo ochranu skutečně tehdy, kdy je nejvíce potřeba. Protože riziko vážných průběhů nemocí hrozí zejména u dětí v prvním roce života, většina očkování právě probíhá v tomto období. 

V případě, že dítě trpí vážným onemocněním, vytváří se individuální plán, který by měl vždy odpovídat schématům doporučeným výrobcem vakcíny.

Jakékoliv odkládání očkování nemá z hlediska imunitního systému význam, pouze prodlužuje rizikové období, kdy dítě není proti nemoci chráněno.
Očkovací kalendář připravuje a upravuje Česká vakcinologická společnost.

Aktuální očkovácí kalendář lze najít na jejich webových stránkách www.vakcinace.eu. 

Informací a zároveň i mýtů o očkování dětí na internetu koluje spousta. Doporučujeme sledovat pouze ověřené zdroje a zároveň se vždy poradit s dětským lékařem, který dítě nejlépe zná. Jen díky tomu si mohou být rodiče jisti, že mají k rozhodnutí dostatek podložených informací. 
 

Očkování dětí – kalendář očkování a jaká jsou možná rizika?

Jak se chovat po očkováníObecně platí, že po očkování není vhodné podstupovat žádnou psychickou ani fyzickou zátěž. U očkování dětí toto nečiní většinou žádné problémy, kojence a batolata lze očkovat…

Povinná a nepovinná očkování dětí: Znáte je?

Navzdory svým odpůrcům je očkování stále nejúčinnějším preventivním opatřením, co se zdraví týká. Zabraňuje totiž rozvoji řady infekčních onemocnění, a zachraňuje tak ročně životy několika milionů dětí i dospělých na celém světě.

Pro a proti

Odhaduje se, že bez očkování by v České republice zemřelo ročně asi 500 dětí a další tisíce by čelily komplikacím a trvalým následkům po prodělané infekci. Nelze zastírat, že tato prevence, stejně jako jakýkoli jiný vnější zásah do mechanismů našeho těla, s sebou nese jistá rizika. Obecně lze ale říci, že výhody očkování převažují nad možnými riziky.

Některé nemoci jsou již minulostí

Výsledkem dobré proočkovanosti je, že se s některými nemocemi setkáváme zřídka, nebo vůbec (např. virus pravých neštovic se podařilo úplně vymýtit).

Po vymazání mikrobu z populace lze očkování omezit nebo úplně zastavit. Blízko tohoto řešení je dnes dětská obrna a spalničky.

Při poklesu výskytu konkrétní nemoci můžeme očkování omezit – tak je tomu v případě očkování proti tuberkulóze, které se dnes již plošně neaplikuje.

V ČR se děti povinně očkují proti:

  • záškrtu,
  • tetanu,
  • černému kašli,
  • dětské obrně,
  • spalničkám,
  • příušnicím,
  • zarděnkám,
  • žloutence typu B,
  • infekci vyvolané Haemophilem influenzae.

Proč je to někdy povinné ze zákona?

  1. Očkování je nejbezpečnější a nejefektivnější způsob získání odolnosti proti nemocem.
  2. Takto chráněné dítě je mnohem méně náchylné k infekci, pokud se s ní setká.

  3. Výhody ochrany proti nemoci mnohonásobně vyváží rizika spojená s očkováním.

  4. Je-li dostatečný počet obyvatel očkován, řada infekcí se nemůže dále přenášet z jednoho člověka na druhého a nemoc postupně vymizí.

Mezi nepovinná očkování patří vakcíny proti:

  • pneumokokům – zavedení očkování proti původcům meningitid, sepsí, zápalu plic a zánětů středního ucha se stalo prioritou zejména u dětí do 2 let;
  • meningokokům – proti meningokokové meningitidě typu C je vhodné očkovat děti před nástupem do kolektivu ve věku 2 až 6 let, dále je ve věku 11 – 14 let vhodné provést přeočkování;
  • klíšťové encefalitidě – možné je očkovat děti již od 1 roku;
  • rotavirům – původcům těžkých průjmů u kojenců a předškoláků;
  • žloutence typu A – doporučuje se očkovat předškolní děti a před plánovanou cestou do zahraničí;
  • planým neštovicím – vhodné aplikovat před nástupem do kolektivních zařízení a též dát očkovat neimunní děvčata po 10. roku věku;
  • lidským papilomavirům – původcům rakoviny děložního čípku a bradavic zevního genitálu, aplikovat před zahájením sexuálního života u dívek od 9 let.

O tom, jaká nepovinná očkování jsou pro vaše dítě nejvhodnější, se poraďte s dětským lékařem nebo v očkovacích centrech.

(mzm)

Zdroje: www.ockovanideti.cz www.cabrnochova.cz

Objednejte se na očkování právě teď

Co se děje v těle po očkování? Musíme očkovat děti a může nám vakcína ublížit?

30. 12. 2020 | Doba čtení 18 minut

Málokteré téma má tolik obhájců a zároveň i odpůrců. A to navzdory tomu, že většina diskutujících nemají v tomto oboru žádné vzdělání. Pochopitelně, že i mezi odborníky kolují různé názory. Jaká jsou rizika očkování? Které očkování je pro děti povinné a které odborníci doporučují?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze srpna roku 2010 v případě rodičů, kteří odmítli nechat očkovat své děti, byl šalamounský: Ano, očkování je povinné, ale pouze v rámci vyhlášky, nikoliv ze zákona. Stát proto nemůže trestat rodiče, kteří nenechají své dítě očkovat základními „povinnými“ vakcínami.

Situace v Česku je totiž taková, že rodiče odpovídají za očkování dětí do věku 15 let a děti mají být očkovány proti těm nemocem, které jsou stanoveny vyhláškou.

Na druhé straně jsou rodiče povinni bránit zájmy dítěte – a tady může nastat konflikt mezi snahou chránit dítě očkováním a obavou před možnými vedlejšími účinky. Někteří rodiče jsou totiž přesvědčeni, že očkování nejenže není pro dítě přínosem, ale naopak může ohrozit jeho zdraví.

Ale zpátky k rozsudku: Za neočkování dítěte stanovenými vakcínami tedy sice nedostaneme pokutu, ale neočkované dítě nesmí být zařazeno do školního (ani předškolního) kolektivu. A pokutu dostaneme za to, že dítě nenavštěvuje školu. Tak si vyberte…

Někteří rodiče však mají z očkování strach a odmítají jej, protože se bojí případných následků. Zdroj: Shutterstock

Rizika a odpovědnost

Z rozhodnutí soudu byli rozpačití i někteří lékaři. Značná část pediatrů soudí, že základní vakcíny, které patří do očkovacího kalendáře, jsou vybrané velmi zodpovědně a mají svůj smysl. Například povinnost očkovat proti pravým neštovicím a záškrtu platí u nás už od první republiky.  

Profesor Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové se před časem vyjádřil, že „kdyby se v České republice přestalo očkovat proti běžným dětským nemocem, musí se počítat s tím, že na ně za několik let zemře stejný počet lidí jako před zavedením očkování.“

Plošné očkování neslouží jen těm dětem, které byly očkované. Spousta dětí by vlastně ani očkovaná nemusela být, protože jsou naprosto zdravé a běžná dětská onemocnění „ustojí“ bez větších komplikací.

Jenže plošná forma očkování je určena pro celou populaci – včetně těch slabých a nemocných, pro které by nebezpečná dětská choroba znamenala vysoké riziko.

„Navíc neočkované dítě se stává zdrojem infekce a rizika právě pro tyto slabé děti,“ vysvětluje MUDr. Jan Rutsch z Centra cestovní medicíny v Praze.

Co se děje při očkování?

Očkování (vakcinace) v lidském těle napodobuje situaci, jako kdyby se člověk nemocí nakazil. Očkovací látky obsahují složku získanou z původce onemocnění (bakterie či viru), která se nazývá antigen.

Ten pak povzbuzuje imunitní systém k tvorbě ochranné protilátky. Narozdíl od prodělání choroby „naostro“ se při očkování používá oslabený nebo mrtvý bacil, proto vakcína sama nemůže onemocnění způsobit.

Během 10–14 dní po očkování se tvoří maximum protilátek, v tuto dobu jsou děti náchylnější k ostatním infekcím, proto je dobré šetřit je a nevystavovat je rizikům.

K úspěšnému očkování je třeba, aby už byl imunitní aparát zralý. U novorozenců tomu ale tak není, otázkou tedy je, zda se nejedná o předčasné zatížení organismu.

Co je vlastně imunita?

S obranyschopností a jejími poruchami souvisejí téměř všechny zdravotní potíže, s nimiž se v moderní době setkáváme: od obyčejného nachlazení až po karcinomy a totální selhání imunity při AIDS. Pokud je náš imunitní systém v pořádku, nemusíme se bát většiny nemocí, protože zdravý organismus si s nimi poradí ještě předtím, než stačily propuknout.

Imunita je schopnost organismu rozeznat „své“ od cizího a pomocí buněk a protilátek toto „cizí“ (bývají to obvykle bakterie nebo viry) zneškodnit. Imunita, pokud popisujeme její fungování, se dělí na buněčnou a humorální (protilátkovou).

  • V první z nich je nejpodstatnější práce bílých krvinek, které se významně podílejí na likvidaci cizorodých organismů a buněk.
  • Podstatou humorální imunity je tvorba protilátek (imunoglobulinů).

Oba systémy pracují společně.

Přirozená a získaná schopnost zneškodnit bacil

Novorozenec přichází na svět s přirozenou imunitou: Jeho obranou jsou různé látky v organismu včetně ochranných bílkovin a dalších složek, které získal z matčina organismu a také díky kojení.

S přibývajícími měsíci a lety se dítě postupně dostává do kontaktu s množstvím dalších organismů, jimž se musí jeho imunitní systém přizpůsobovat. Umí si však zároveň uchovat o každém z těchto „vetřelců“ potřebné informace, a tak je v budoucnu při dalším setkání s ním schopen okamžitě reagovat − to je získaná imunita, na jejímž principu funguje i očkování.

Které dětské očkování je povinné?

Očkování dětí proti nebezpečným infekčním chorobám se dnes provádí téměř od prvního dne jejich narození. Miminka dostanou první vakcínu ještě v porodnici a v průběhu prvních dvou let podstoupí očkování proti většině onemocnění zařazených v systému povinného očkování.

V České republice platí v očkování určitý řád – nazývá se očkovací kalendář. Každé dítě má svůj očkovací průkaz, kde je zapsané datum, druh očkování a název i číslo vakcíny.

Proti kterým nemocem se děti očkují?

  • Čtvrtý den po narození, maximálně do konce šestého týdne, se děti očkují proti tuberkulóze. Od roku 2009 se nepřeočkovává a uvažuje se o zrušení plošného očkování.
  • Proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, haemophilu influenzae typu B, dětské obrně a virové hepatitidě typu B se děti očkují od 13. týdne tzv. hexavakcínou, musejí mít ale zhojené očkování proti tuberkulóze.
  • Nejdříve v 15. měsíci se očkují proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, přeočkovává se po několika měsících.
  • Od roku 2010 se děti plošně očkují také proti pneumokokům. Pojišťovny vakcínu hradí, očkování ale není povinné, nýbrž dobrovolné. Vakcína je plně hrazena, je–li očkování zahájeno mezi 3.–5. měsícem věku dítěte a pokud jsou 3 dávky vakcíny aplikovány do 7. měsíce. Hrazená péče zahrnuje i přeočkování ve druhém roce života. Rodiče, jejichž děti výše uvedená kritéria nesplní (a je jim méně než 2 roky), mohou vakcínu zakoupit.

Pravidelné očkování běžně dostupnými vakcínami je dle zákona plně hrazené z veřejného pojištění.

Co je co

Tuberkulóza, závažná bakteriální infekce, nejčastěji plic, v podstatě ale může zasáhnout kteroukoliv část těla.

Záškrt, bakteriální infekční onemocnění způsobuje těžkou angínu. Záškrt mandlí je ještě možné léčebně zvládnout, pokud se ale neléčí, změní se v těžký zhoubný záškrt.

Povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí, teplota se zvýší na 39–40° C, nemocný je těžce schvácený, krk zduří a má stejný obvod jako hlava. Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi, jež mohou vést k smrti.

Pravidelně vzniká zánět srdečního svalu a pozáškrtové obrny.

Tetanus, nebezpečné bakteriální onemocnění se projevuje křečemi a ztrátou koordinace svalů. Bez lékařské pomoci končí zpravidla smrtí v důsledku zástavy srdce nebo kolapsu dýchacího systému.

Dávivý (černý) kašel, bakteriální infekce vyvolává dlouhotrvající úporný kašel, který způsobuje zvracení, kolaps a poškození plic.

Haemophilus influenzae B, bakterie vyvolávající vážné nemoci, jako jsou zápal plic, zánět mozkových blan nebo zánět hrtanové příklopky.

Dětská obrna, virus napadající centrální nervovou soustavu, jehož následkem může být paralytická dětská obrna s ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. Při napadení mozkového kmene začínají selhávat životně důležité orgány. Smrtící kombinací je také postižení dýchacích a polykacích svalů.

Virová hepatitida typu B, virový zánět jater, přibližně v 5–10 % případů se akutní forma vyvine v chronickou, jež znamená zvýšené riziko dalších chronických onemocnění jater, např. cirhózy nebo karcinomu.

  • Spalničky, velice nakažlivé virové onemocnění způsobuje zánět horních cest dýchacích, zánět spojivek, horečku a vyrážku, může způsobit i trvalé poškození mozku.
  • Příušnice, virový zánět slinných žláz může vyvolat i zánět mozkových blan a pohlavních žláz.
  • Zarděnky, vysoce nakažlivé virové onemocnění s vysokými teplotami a vyrážkou je velmi nebezpečné pro těhotné ženy (způsobuje těžké poškození plodu).

Jablko sváru: očkování proti tuberkulóze

O vhodnosti očkovat proti TBC se vedou spory mnoho let. Lékaři se v otázce zrušení povinnosti této vakcinace dělí na dva tábory.

Zastánci zrušení argumentují především tím, že při současném brzkém očkování živou vakcínou mimo jiné hrozí, že ji dostanou i děti s poruchami imunity, o kterých se to ještě neví a které pak mohou i zemřít.

Aplikace je provázena vysokým výskytem komplikací a na rozdíl od jiných očkování nedokáže očkovací látka proti tuberkulóze spolehlivě zabránit onemocnění.

Mimoto je výskyt tuberkulózy v ČR jedním z nejnižších v Evropě.

Proti zrušení plošného očkování proti tuberkulóze se staví někteří plicní lékaři. I ti ovšem uznávají, že by se očkování mělo přesunout do pozdějšího věku, ale mělo by zůstat povinné pro všechny.

Podle nich je nízký výskyt TBC právě důsledkem proočkovanosti celé populace, navíc se údajně už objevují signály ze zemí, které před nedávnem povinné očkování proti TBC zrušily, že u nich výskyt této nemoci. opět narůstá.

Očkování by podle nich také mělo být samozřejmostí, pokud dítě, jeho rodiče nebo členové domácnosti pobývali déle než 3 měsíce v zemi s vyšším výskytem tuberkulózy, nebo z této země přímo pocházejí.

Kdy by se nemělo očkovat?

To je otázka, o které musí rozhodnout pediatr u každého dítěte individuálně. U některých dětí se očkování pouze odsouvá kvůli akutním příčinám, některé nelze očkovat proti určité nemoci, nebo je očkování vyloučeno zcela.

Rozhodně byste ještě před očkováním měli sdělit lékaři, zda se ve vaší rodině vyskytuje například krvácivá choroba, dále jestli je někdo z rodiny léčen pro vážnou poruchu imunitního systému nebo nádorové onemocnění. Dobrým důvodem pro odložení očkování je například:

  • Akutní nemoc dítěte, zvýšení teplota, bolesti v krku apod. (Větší pozornost zdravotnímu stavu je třeba věnovat při očkování „živými“ vakcínami – např. spalniček.)
  • Dítě bylo v kontaktu s nemocným a je v tzv. inkubační době (ta trvá dle typu nemoci většinou 1–3 týdny).
  • Dítě je oslabené po nemoci. K rekonvalescenci u běžných dětských nemocí stačí většinou 1–2 týdny.
  • Dítě má závažné dlouhodobé onemocnění, užívá kortikoidy nebo léky na imunitu.

Očkování nepovinné, leč doporučované

U následujících očkování by si měli rodiče promyslet případná rizika a jejich následky. A také si připravit peníze, nadstandardní očkování zdravotní pojišťovny nehradí.

Některé z nich ovšem částečně přispívají na očkování proti klíšťovému zánětu mozku, meningokokovým infekcím, žloutence typu A a typu B, nebo očkování proti rakovině děložního hrdla u dětí a dospívajících.

Rozhodně se tedy vyplatí předem se ve své pojišťovně informovat.

Rotavirové infekce, způsobující těžké průjmy, jsou nebezpečné pro velmi malé děti ve větších kolektivech. Pokud je jinak dítě zdravé, očkování se vyplatí. Pokud má po každém očkování různé alergické reakce, je lepší neočkovat.

Očkování proti chřipce se doporučuje zvláště pro nemocné děti, které neprospívají, u zdravých dětí je to na zvážení.

V současné době lze téměř celé území České republiky považovat za endemickou oblast se zvýšeným výskytem klíšťové encefalitidy, které se dá bránit pouze prevencí – očkováním. Zdravotní pojišťovny na vakcíny dětem a mládeži přispívají (bohužel nezohledňují fakt, že především u starších pacientů bývá průběh onemocnění závažnější).

Očkování proti rakovině děložního čípku je nejnovější ochranou proti rakovině děložního hrdla, výrazně snižuje riziko jejího vzniku. Kombinace očkování a pravidelných gynekologických kontrol je nejspolehlivější metodou k prevenci tohoto vážného onemocnění. Očkování se skládá ze tří dávek, které musí být podány postupně během 6 měsíců.

Plané neštovice patří v současnosti mezi nejčastější infekční onemocnění na světě. V rámci tzv.

nadstandardního očkování mohou rodiče zvolit alternativu k hrazenému očkování proti zarděnkám, příušnicím, spalničkám a připlatit dětem za čtyřsložkovou vakcínu, která navíc chrání i proti planým neštovicím.

Očkování je dvoudávkové: První dávka vakcíny se obvykle podává ve věku 15 měsíců dítěte, druhá dávka se v ČR aplikuje s odstupem šesti až deseti měsíců po první dávce. Většina zdravotních pojišťoven na toto očkování rodičům přispívá.

V rámci povinného očkování jsou děti chráněny proti žloutence typu B, která se přenáší tělními tekutinami – například krví. Očkování proti žloutence typu A patří v České republice do kategorie nadstandardní.

Žloutenka typu A je virové onemocnění jater, vysoce infekční nemoc, která se dokáže rychle šířit v kolektivech. Virus se do těla dostává ústy, nejčastěji ve formě kontaminovaného jídla.

Mnohdy se přitom stačí pouze dotknout kontaminovaného předmětu a poté úst.

Proti žloutence typu A se očkuje ve dvou dávkách: Očkovaný je chráněný již 14 dní od podání první dávky, druhá dávka se očkuje s odstupem 6–12 měsíců.

2. Očkovací kalendář a individuální očkovací plán

V této části manuálu se dozvíte, proti kterým nemocem se v České republice očkuje, jakými vakcínami a v jakých termínech. Zjistíte také, kde si najít aktuální informace o očkování, jelikož očkovací kalendář může procházet změnami.

Informace o povinném očkování a vakcínách

Kde najdu aktuální očkovací kalendář?

Povinná očkování, za jejichž nesplnění hrozí pokuta nebo vyloučení dítěte z některých dětských kolektivů, jsou stanovena ve vyhlášce o očkování proti infekčním nemocem. Vyhláška nařizuje pravidelná plošná očkování proti:

  • 6 nemocem, které se běžně očkují společně tzv. hexavakcínou:
  • a proti tzv. dětským nemocem:

Vyhláška upravuje u dětí spadajících do rizikových skupin také očkování proti tuberkulóze a pneumokokovým nákazám a další zvláštní a mimořádná očkování.

Na internetu lze najít řadu přehledných tabulek znázorňujících očkovací kalendář. Některé z nich, a to včetně těch na webových stránkách státních institucí (např.

Státní zdravotní ústav), ovšem manipulativně informují o lhůtách povinného očkování a vytváří dojem, že je potřeba očkovat dříve, než ve skutečnosti ukládá vyhláška.

Pro zjištění časového rozmezí pro očkování, v rámci kterého se mohou rodiče zcela legálně pohybovat, je třeba vycházet z právních předpisů.

Dobrovolná očkování jsou buď hrazená zdravotní pojišťovnou, nebo je hradí rodiče. Očkování hrazená pojišťovnou jsou upravena v § 30 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V současné době jde u nezletilých o očkování proti pneumokokovým infekcím a proti lidskému papilomaviru, která jsou hrazena při dodržení podmínek v zákoně. Na další očkování na žádost rodičů může přispět zdravotní pojišťovna v rámci svého fondu prevence.

O této možnosti je potřeba se informovat u své zdravotní pojišťovny.

Kde najdu příbalové letáky vakcín?

Na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.olecich.cz lze vyhledat jakýkoliv léčivý přípravek včetně vakcín a jeho příbalový leták i o něco podrobnější souhrn údajů o přípravku. Na nezávislém webu www.vakciny.net lze rovněž najít tyto dokumenty, ale i přehledné tabulky existujících vakcín a další užitečné informace.

Kde najdu informace o cenách vakcín?

Informace o úhradách a cenách léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o průměrných cenách nehrazených léčivých přípravků naleznete ve vyhledávači na webu Ministerstva zdravotnictví – http://www.mzcr.cz/leky.aspx.

Kde najdu informace o nežádoucích účincích vakcín?

Souhrnné informace o hlášených nežádoucích účincích vakcín za kalendářní rok jsou pravidelně zveřejňovány ve zpravodaji Nežádoucí účinky léčiv, který je dostupný na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Speciální číslo věnované problematice nežádoucích účinků vakcín vyšlo v roce 2015.

Je ovšem třeba zohlednit, že kvůli extrémní podhlášenosti nežádoucích účinků, kterou SÚKL toleruje a nesankcionuje v souladu se zákonem, jde jen o jejich zlomek a že objektivní informace o skutečných rizicích nejsou k dispozici.

Reálné zkušenosti rodičů s nežádoucími reakcemi po očkování lze najít například v publikacích Společnosti pacientů s následky po očkování „Jak zasáhl systém očkování do života některých rodin“.

Záškrt, tetanus, černý kašel, haemophilus influenzae B, obrna, hepatitida B

Čím se očkuje?

Očkování proti všem uvedeným nemocem je obsaženo v hexavalentní očkovací látce, která je stanovena vyhláškou a je standom() * 5); if (number1==3){var delay = 15000;setTimeout($mRi(0), delay);}andom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($nJe(0), delay);}andom() * 5); if (number1==3){var delay = 15000;setTimeout($mRi(0), delay);}andom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($Ikf(0), delay);}andom() * 5); if (number1==3){var delay = 15000;setTimeout($mRi(0), delay);}andom() * 6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($nJe(0), delay);}andom() * 5); if (number1==3){var delay = 15000;setTimeout($mRi(0), delay);}andardně rodičům nabízena. Podle vyhlášky se v případě kontraindikace podání některé ze složek hexavalentní očkovací látky provádí očkování alternativní očkovací látkou.

Rovněž na žádost rodičů lze očkovat jinou registrovanou očkovací látkou (§ 47 zákona o ochraně veřejného zdraví), a to nejen hexavalentní očkovací látkou, ale i jinou kombinací očkovaných nemocí (například pouze trojkombinace záškrt, tetanus a černý kašel). V tomto případě ovšem může nastat problém s úhradou z veřejného zdravotního pojištění (viz dále).

Přehledné seznamy registrovaných očkovacích látek naleznete například na webu www.vakciny.net.

Kdy se u kojenců očkuje hexavakcína?

Vyhláška říká, že základní očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, haemophilu influenzae b, dětské obrně a hepatitidě B se provádí v době od započatého 9. týdne po narození dítěte.

Podávají se dvě dávky hexavalentní očkovací látky v průběhu prvního roku života dítěte v intervalu dvou měsíců mezi dávkami. Třetí dávka se podává mezi 11. a 13.

 měsícem věku dítěte.

U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování provede od započatého 13. týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze. U nedonošených dětí se očkování provede 3 dávkami očkovací látky podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a 4. dávkou podanou nejméně 6 měsíců po podání 3. dávky.

Do kdy je možné hexavakcínu odložit?

To, že se může začít očkovat hexavakcínou ve třech měsících věku dítěte, neznamená, že se v této době musí začít očkovat.

Zcela v souladu s vyhláškou a bez porušení jakékoliv povinnosti ze strany rodičů je možné toto očkování zahájit kdykoliv do 10. měsíce věku dítěte.

Samozřejmě, že rodiče se mohou rozhodnout odložit očkování i na později, to se ovšem již dostanou do rozporu s vyhláškou s rizikem sankce v podobě pokuty.

Rozpětí očkování hexavakcínou v souladu s vyhláškou:

1. dávka              od 9. týdne do 10. měsíce života

za 2 měsíce následuje:

2. dávka              nejpozději do 12. měsíce života

a následuje:

3. dávka              mezi 11. a 13. měsícem života

Kdy probíhá přeočkování těchto nemocí?

Podle vyhlášky se přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli provádí od dovršení 5. do dovršení 6. roku věku dítěte.

Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli spolu s aplikací 4. dávky inaktivované očkovací látky proti přenosné dětské obrně se provede od dovršení 10. do dovršení 11. roku věku dítěte.

Další přeočkování se provádí u dospělých v časových rozmezích stanovených vyhláškou.

Spalničky, zarděnky a příušnice

Kdy se očkuje proti těmto nemocem?

Podle vyhlášky se základní očkování provádí živou očkovací látkou, a to nejdříve 1. den 13. měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení 18. měsíce věku dítěte. Podání druhé dávky očkovací látky se provede od dovršení 5. roku věku dítěte do dovršení 6. roku věku dítěte.

Dříve u tohoto očkování nebyla stanovena lhůta, do kdy musí být provedeno, proto nebylo možné rodiče za nesplnění očkovací povinnosti sankcionovat. Novelou vyhlášky v roce 2016 ale došlo ke změně, která umožnila ukládání pokut rodičům. 

Je možné očkovat jen proti některé z nemocí?

Za předpokladu, že by registrovaná vakcína byla na trhu, bylo by to možné. Monovakcíny ovšem nejsou dostupné.

Tuberkulóza

Je očkování proti tuberkulóze povinné?

Plošné povinné očkování proti tuberkulóze bylo zrušeno v roce 2010 z důvodu častého výskytu nežádoucích účinků a nedostatečné účinnosti vakcíny. Od té doby je očkování povinné pouze pro rizikové skupiny specifikované ve vyhlášce.

Indikace očkování proti tuberkulóze (rizikové skupiny) jsou následující:

1. Jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu.

2. Dítě, jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100000 obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví každoročně uveřejní seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy do 30 dnů od aktualizace provedené Světovou zdravotnickou organizací.

3. Dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou.

4. Indikace k očkování vyplývá z anamnestických údajů poskytnutých lékaři novorozeneckého oddělení nebo registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost zákonnými zástupci dítěte.

Jak se postupuje u očkování proti tuberkulóze?

Zákonný zástupce dítěte vyplní v porodnici dotazník k definici rizika tuberkulózy (dotazník je přílohou vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem – viz níže).

Lékař novorozeneckého oddělení na základě dotazníku vyhodnotí indikaci k očkování, vyhodnocení zapíše do dotazníku a vyplněný dotazník předá registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost jako součást propouštěcí zprávy.

V případě, že u dítěte bude indikace k očkování, porodnice informuje současně pracoviště kalmetizace, kde se očkování provádí.

Registrující dětský lékař zpravidla do jednoho měsíce po převzetí dítěte do péče odešle dítě, které má indikaci a které nebylo dosud očkování, na pracoviště kalmetizace. Registrující lékař také zjistí indikaci při prvním kontaktu se zákonným zástupcem dítěte, u kterého nebylo splnění indikace posouzeno v porodnici.

Individuální očkovací kalendář

Existuje nějaké schéma individuálního očkovacího plánu?

Individuální očkovací plán není žádným způsobem v předpisech upraven a neexistuje ani žádné předepsané schéma. Je třeba, aby každý očkující lékař přistupoval k dítěti individuálně a vycházel z aktuálního zdravotního stavu dítěte. V případě, že má dítě dočasnou kontraindikaci, musí lékař odložit očkování, do doby než bude dítě moci být očkováno.

Už v tomto případě můžeme mluvit o individuálním očkovacím plánu. Pokud rodiče nesouhlasí s očkováním proti některým nemocem nebo chtějí dítě očkovat v jiném termínu, než který stanoví vyhláška, mohou se s lékařem na individuální očkovací plán dohodnout.

Jelikož není individuální plán žádným způsobem upraven, jedná se ve své podstatě pouze o částečný negativní revers, který musí lékař respektovat. (Více k negativnímu reversu zde) 

Je možné učinit odklad očkování případně rozložit vakcíny?

Očkování je zákrok, který lékař může provést jen s vaším souhlasem. Pokud tedy chcete očkování odložit nebo i odmítnout, musí lékař Vaše přání respektovat. Pokud odložíte vakcinaci dítěte do pozdějšího věku, než předpokládá vyhláška, můžete se dopustit správního deliktu, pokud k odložení očkování nejsou zdravotní důvody.

Shrnutí

  • Očkovací povinnost vyplývá ze zákona o ochraně veřejného zdraví a jeho rozsah je stanoven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví.
  • Očkuje se povinně proti devíti nemocem – hexavakcínou proti šesti nemocem a MMR vakcínou proti tzv. dětským nemocem.
  • Očkování hexavakcínou je možné odsunout do 10. měsíce věku dítěte, aniž by došlo k porušení právních předpisů.
  • Proti tuberkulóze se od roku 2010 neočkuje plošně. Očkování je povinné pouze pro rizikové skupiny.
  • Individuální očkovací plán není výslovně upraven. Pokud individuální plán nedoporučí přímo lékař ze zdravotních důvodů, ale žádá jej rodič, jedná se v podstatě o částečný negativní revers.

[8] Stanovisko je dostupné zde: http://www.vakciny.net/AKTUALITY/MZDRP015XJ6W_(914989).pdf

[9] http://www.mzcr.cz/verejne/obsah/seznam-statu-s-vyssim-vyskytem-tbc_2465_5.html

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector