Celá řada vědeckých studií potvrdila pozitivní vliv akupunktury na otěhotnění. Foto: Profimedia.cz
Akupunktura, bylinná terapie, psychoterapie nebo hormonální jóga; všechny tyto metody mohou neplodným párům zvýšit šanci, že budou mít vlastního potomka.
„Coby lékaři se sice soustředíme především na nejmodernější postupy a technologie, které současná reprodukční medicína nabízí, ale zároveň nezavrhujeme ani alternativní metody,” vysvětluje MUDr. Tomáš Frgala z institutu reprodukční medicíny Unica, která se nedávno spojila s nejprestižnější kanadskou univerzitou McGill.
„Naopak, v posledních deseti dvanácti letech se objevují data, která ukazují, že ženy, jež při metodě IVF zároveň docházely třeba na akupunkturu, měly vyšší procento úspěšnosti. Proto pacientkám, které o to projeví zájem, doporučujeme i doplňkovou alternativní léčbu, spolupracujeme s různými odborníky,“ dodává odborník.
Akupunktura vycházející z tradiční čínské medicíny využívá akupunkturních bodů, které se nacházejí na drahách energie. Cílem je tyto dráhy odblokovat, aby mohla tělem správně proudit energie.
V roce 2002 provedl doktor Wolfgang Paulus se svým týmem v Německu výzkum, během kterého rozdělil ženy plánující podstoupit umělé oplodnění IVF nebo ICSI (tedy metodu, během které je do vajíčka implementována vybraná spermie, zatímco při klasickém IVF musejí spermie proniknout k vajíčku ve speciálním roztoku samy) do dvou skupin. První před zákrokem i po něm podstoupila akupunkturu, druhá nikoliv.
Výsledná úspěšnost byla 42,5 % u první skupiny a 26,3 % u druhé skupiny. Od té doby proběhla řada dalších studií, které pozitivní vliv akupunktury potvrdily. Podle lékařů tato metoda dokáže zvýšit hladinu endorfinů v krvi a ty zase ovlivňují sekreci steroidních hormonů a regulují menstruační cyklus i ovulaci. Akupunktura rovněž prokrvuje dělohu a zvyšuje vnímavost děložní sliznice.
„Endometrium neboli děložní sliznice umožňuje v počáteční fázi těhotenství přichycení zárodku a zprostředkovává jeho výživu. Čím vyšší je endometriální receptivita, tím vyšší je šance na otěhotnění,“ souhlasí MUDr. Tomáš Frgala.
Tlak rodiny a okolí a stupňující se touha po dítěti často vedou ke stresu, úzkostem nebo i depresi. Jenže právě dlouhodobý stres způsobuje v těle hormonální nerovnováhu, která má nepříznivý vliv na vývoj a zrání folikul.
Podle holandských lékařů šance na úspěch při IVF úzce souvisí s hladinou stresových hormonů adrenalinu a kortizolu. Ženy s nižšími hladinami těchto hormonů mají podle nich při léčbě neplodnosti vyšší šance na úspěch. Proto kliniky reprodukční medicíny nabízejí pacientkám i psychologickou pomoc, která je dokáže stresu i úzkosti zbavit.
Mezi ženami je stále velmi populární cvičení Ludmily Mojžíšové, které uvolňuje a posiluje ochablé pánevní svaly, jež mohou stát za problémy s početím. Méně kyslíku a živin snadno způsobí různé gynekologické potíže: nepravidelnou a bolestivou menstruaci, její ztrátu apod. Žena pak může mít problémy s početím nebo donošením dítěte. Není výjimkou, že potratí opakovaně.
Ale to není jediná potíž. Může trpět také různými sexuálními poruchami, nekontrolovanými úniky moči a dalšími potížemi. Pravidelné a dlouhodobé cvičení podle metody Ludmily Mojžíšové tyto potíže dokáže zmírnit a v řadě případů úplně odstranit.
Populární je také hormonální či vitální jóga, která ženám rovněž pomáhá vyrovnat hladinu hormonů v těle.
„Hormonální jóga využívá prvky z různých směrů jógy, které cíleně působí právě na stimulaci žláz s vnitřní sekrecí a díky tomu je i reaktivována tvorba tělu vlastních hormonů.
Pokud ženy cvičí 16 dní v měsíci 30 minut hormonální jógu, pak u nich za čtyři měsíce může vzrůst hladina hormonů o 254 procent,“ upozorňuje lektorka hormonální jógy Martina Mangová z Lunarnijoga.cz. Aby ale toto cvičení fungovalo, musí se cvičit pravidelně a dlouhodobě.
Další alternativu skýtá bylinná terapie, opět vycházející z tradiční čínské medicíny. Ženy, které ji podstoupily tři měsíce před plánovanou IVF léčbou, měly podle týmu čínských lékařů kvalitnější oocyty a embrya a vyšší míru úspěšnosti.
„Komplementární medicínské metody mohou fungovat velmi dobře, je však třeba si uvědomit, že nejsou samospasitelné a že je v prvé řadě musí provádět zkušený odborník. Pokud se dostanete do rukou laika, mohou způsobit více škody než užitku,“ uzavírá MUDr. Frgala.
Hlavní zprávy
Chci dítě a nedaří se
Neplodných párů stále přibývá. Moderní medicína však dokáže mnohým z nich pomoci. Své o tom ví i mnoho žen z ciziny, které se obracejí na naše centra reprodukční medicíny , „reprodukční turistika“ u nás vzkvétá.
S početím přirozenou cestou se potýká 15-20 procent dvojic. Z jedné třetiny je příčina na straně ženy, z jedné třetiny na straně muže a ve třetině případů jde o problém kombinovaný. Důvodů, proč žena ve fertilním věku nemůže otěhotnět, je mnoho.
Nezřídka jsou na vině hormonální problémy a poruchy menstruačního cyklu.
Na nárůst počtu párů, které nemohou otěhotnět přirozenou cestou, má vliv více faktorů. Nejdůležitější je ale odkládání těhotenství do pozdějšího věku. Ženy i muži žijí jinak, než tomu bylo před pár desítkami let. Zejména se zvyšujícím se věkem ženy v době plánované první gravidity klesá šance na otěhotnění.
V mužské populaci zase klesá počet a kvalita spermií. Neplodnost se v dnešní době týká jak žen, tak mužů – a obě pohlaví se na ní podílejí téměř stejným dílem. U žen i u mužů se jedná zejména o zhoršenou kvalitu a počet zárodečných buněk.
U žen může být příčinou i neprůchodnost vejcovodů, endometrióza, tedy chronické onemocnění malé pánve, anebo obezita.
Přestože reprodukční medicína zažívá obrovský rozmach a každým rokem se objevují nové technologie a metody léčby, nedokáže pomoci všem pacientům. Takzvaná kumulativní úspěšnost terapie se pohybuje okolo 85-90 procent.
Asi u 10 procent párů se ani s pomocí opakovaných terapií úspěch nedostaví. Svou roli, především u žen, hraje pochopitelně věk. Průměrný věk pacientek je přibližně 37 let. Úspěšnost léčby klesá s věkem ženy postupně, ale po 40.
narozeninách bývá pokles již velmi razantní a u řady žen nad 40 let je jedinou možností léčby využití darovaných vajíček od anonymní dárkyně.
Pokud se u ženy nad 40 let plánuje terapie s vlastními vajíčky, pak je úspěšnost kolem 20-30 procent, nad 45 let je pak šance hluboko pod pěti procenty, jedná se spíše o výjimečná těhotenství. Naproti tomu s využitím darovaných vajíček je úspěšnost i v této věkové skupině 65 procent.
Odkládané mateřství
Není žádným tajemstvím, že matky prvorodičky jsou čím dál starší. Najednou žena zjistí, že se blíží čtyřicítka, má dobré zázemí, ale počít dítě není tak jednoduché. Pravdou je, že těhotenství v pozdějším věku s sebou nese jistá rizika zdravotních komplikací pro ženu i plod. Pokud je žena zdravá, je těhotenství v pozdějším věku více rizikové pro plod.
Stoupá riziko vývojové vady plodu, ne riziko pro ženu samotnou. Je to dáno tím, že všechna vajíčka jsou u ženy vytvořená již v průběhu jejího nitroděložního vývoje a žádná další nová se již nevytvoří, pouze dozrávají.
Pro ženu je důležité vědět, že její plodnost postupně s věkem klesá, zpočátku o 4-5 % ročně již od 25 let, v pozdějším věku je pokles ještě strmější.
Který věk můžeme vnímat pro těhotenství jako „pozdější“? U každé ženy je to samozřejmě individuální věc (podle jejího zdravotního stavu), ale přelomovým bývá věk kolem 35 let směrem nahoru, kdy je třeba ve zvýšené míře hlídat těhotnou ženu i plod. Zatímco před dvaceti lety byla prvorodička starší 25 let výjimkou, dnes je běžnou prvorodičkou žena o deset let starší.
Těhotná žena v pozdějším věku, zvláště kolem 40 let, může však těhotenství snášet hůře. To bývá spojeno s častějším výskytem hypertenze, těhotenské cukrovky a dalších onemocnění. Nejoptimálnější věk pro početí prvního dítěte je od 25-26 let, v limitu je ještě hranice 30. roku. Za pozdější věk rodičky se obvykle označuje početí od 35 let nahoru a zvláště pak 38-39 let.
Z hlediska možných komplikací pozdních těhotenství hraje roli, zda jde o prvorodičku, či ženu, která již dítě má.
Pokud žena již byla těhotná, její tělo prodělalo mnoho změn – prsní žlázy se plně dovyvinou až v průběhu gravidity, stejně tak pánev je mnohem pružnější a lépe se přizpůsobuje těhotenským změnám v mladším věku.
Jestliže již tedy nějaký porod proběhl, vše jde podruhé většinou snadněji a je tak trochu předpřipraveno od porodu prvního. U starších prvorodiček bývá vyšší výskyt těhotenských komplikací, jako je například zvracení či preeklampsie, která je spojená s významným ohrožením zdraví i života jak ženy, tak plodu.
Těhotenství a sex
Tělo čtyřicetileté ženy je odlišné od těla ženy pětadvacetileté. Nejen ve vzhledu, ale především v jeho fungování, možnostech i limitech. Vše je však individuální a případné nejistoty a nastalé zdravotní problémy je třeba řešit s lékařem. Těhotenství samo o sobě není nemoc.
V oblasti pohlavního života je samozřejmě potřeba brát v potaz nejen věk ženy, ale i to, jak se cítí a jaký vliv na ni má samotná sexuální aktivita. Pokud vše probíhá relativně v klidu, žena nemá bolesti, křeče v podbřišku, nekrvácí nebo nešpiní, není důvod, proč by nemohla mít pohlavní styk.
Pokud ale po styku bude mít problémy – bolesti, křeče, krvácení – je vhodné raději koitus vynechat. Neznamená to ale, že nesmí mít orgasmus. Většině žen vadí jen mechanické podráždění při koitu, ne orgasmus jako takový.
Pokud ale žena bude mít potíže i při orgasmu, je lepší pak být, zvláště v průběhu prvních tří měsíců, bez sexu.
Šance na otěhotnění
Otázkou zůstává, jaká je šance, že žena po 35. roku otěhotní přirozeným způsobem. Mnohé páry se o dítě pokoušejí i několik let.
Zatímco ve věku kolem 22-23 let je pravděpodobnost přirozeného početí asi 25 %, ve věku 36 let je to jen 15 %, v 37 letech asi 12 %, ve 39 letech už jen 8 % a ve 43 letech pod 5 %.
Jedním z hlavních důvodů je ztenčování zásob vajíček schopných dozrávání a zhoršování jejich kvality. Do jisté doby může přispět i životospráva, ale značná část je geneticky dána.
U zdravé ženy začíná plodné období nástupem menstruace, což bývá v průměru okolo 11. až 13. roku věku a končí nástupem menopauzy kolem 45. až 50. roku. U některých žen však může dojít k tomu, že jejich vaječníky přestanou pracovat dříve, v době, kdy by u nich plodnost měla být samozřejmostí.
Pokud tento stav nastane, mluvíme o předčasném vyhasínání funkce vaječníků a o předčasném nástupu klimakteria. K tomu může dojít na základě genetické dispozice, ale i z důvodů jiných, například systémových onemocnění napadajících endokrinní a imunitní systém.
Příčinou předčasného selhání činnosti vaječníků může být rovněž chemoterapie, ozařování či chirurgický výkon v oblasti malé pánve.
Vzbouřená vajíčka
Jednou z častých příčin neplodnosti žen je syndrom polycystických ovarií – jedná se o onemocnění, při kterém ve vaječnících dochází k nadměrné tvorbě vaječných folikulů. Vzhledem k hormonální nerovnováze však tyto folikuly nedozrávají a nedochází k uvolnění vajíčka z nich.
Pouze se ve vaječnících zvyšuje jejich počet. Syndrom je doprovázen poruchou menstruačního cyklu, zvýšeným maštěním pleti, maštěním a vypadáváním vlasů, nadměrných ochlupením nad horním rtem či ochlupení v lokalitách typických u mužů stejně jako uložení tuku tak, jak tomu bývá u mužů.
Při laparoskopickém vyšetření mají vaječníky hladký, jakoby porcelánový povrch a je patrné, že na nich nejsou známky po proběhlých ovulacích. A právě v tom je problém.
Pokud v důsledku syndromu polycystických vaječníků nedochází k ovulaci, během níž je z folikulu uvolněno zralé vajíčko připravené k oplodnění, žena nemůže otěhotnět. Typická je pro tuto poruchu nepravidelnost menstruačního cyklu, popřípadě i další problémy způsobené zvýšenou hladinou mužských pohlavních hormonů.
Léčba spočívá v získání hormonální rovnováhy pomocí hormonální terapie. Podstatné je, aby si ženy s tímto syndromem udržovaly přiměřenou hmotnost, obezita vše zhoršuje a výrazně snižuje šanci na samovolné otěhotnění.
Hormony, nemoci a šance na otěhotnění
Problém s ovulací může způsobit i zvýšená hladina prolaktinu, což je hormon zodpovědný za nástup laktace u žen po porodu. Léčba v tomto případě spočívá v podávání léků, které blokují produkci prolaktinu, čímž dojde k úpravě menstruačního cyklu a navození schopnosti otěhotnět.
Průběh ovulace může narušit i špatná funkce štítné žlázy nebo extrémní hmotnost ženy. Množství tukové hmoty souvisí s produkcí některých estrogenních hormonů. Pokud žena trpí nadváhou až obezitou, má velké množství tukové hmoty v důsledku toho i zvýšené hodnoty konkrétních estrogenů v krvi, čímž je narušen její menstruační a ovulační cyklus.
Totéž platí u žen extrémně vyhublých, u anorektiček či osob s extrémní fyzickou zátěží.
U některých žen stojí za neúspěchem s otěhotněním jejich imunitní systém. Příčinou mohou být zvýšené protilátky proti spermiím, obalu vajíčka, strukturám embrya, eventuálně poruchy v oblasti tzv. buněčné imunity. Část žen s imunologickým faktorem neplodnosti nemá problém počít dítě, ale část se potýká s tím, že těhotenství vznikne, ale žena opakovaně potrácí.
Neplodnost může souviset také s dalšími problémy: myomy v děloze, polypy na děložní sliznici či vrozena deformace dělohy, to vše může působit jako překážka, která brání proniknutí spermií do dělohy.
Existují také geneticky podmíněné vývojové vady, jejichž součástí je porucha vývoje či funkce reprodukčních orgánů ženy. Například u Turnerova syndromu dívce v chromozomální výbavě chybí jeden pohlavní chromozom X a následkem toho nemá vyvinuty funkční vaječníky.
Jsou i ženy, kterým chybí děloha, ať již z důvodu vrozené vady, nebo nutnosti dělohu chirurgicky odejmout kvůli vážnému onemocnění.
Neplodnost může způsobit i užívání některých druhů léků. Tak je tomu například u části onkologických pacientů, u nichž k nežádoucím vedlejším účinkům léků patří i poškození tkání reprodukčních orgánů.
Plodnost ženy však mohou ovlivnit i další chemické látky a léčiva: například některá psychofarmaka, tedy léky užívané na psychiatrii, ale i běžnější léky užívané na cévní systém a samozřejmě drogy.
S neplodností může dále souviset široká škála chronických nemocí: diabetes, choroby ledvin či řada endokrinologických onemocnění. U části žen se na příčinu toho, proč nemohou těhotnět, vůbec nepřijde a za některými nezdary stojí i psychika ženy.
Reprodukční centra
Úspěšnost jednoho pokusu umělého oplodnění je kolem padesáti procent, záleží však na individuálních faktorech, zejména na věku ženy a příčině neplodnosti u konkrétního páru.
Neplodnost a její léčba představuje pro každou dvojici obrovskou psychickou zátěž, někteří se snaží s problémy bojovat sami a po svém, nicméně odborná psychologická pomoc je často nutná.
Psychická pohoda během terapie zvyšuje šanci na otěhotnění.
Na odborníky v centrech reprodukční medicíny se zpravidla obracejí páry, kterým se déle než rok nedaří otěhotnět při první návštěvě s nimi lékaři proberou možné příčiny neplodnosti s ohledem na anamnézu pacientky a jejího partnera. Zajímá je celkový zdravotní stav obou partnerů, jak dlouho se snaží o početí, jaké prodělali choroby a operace.
Odběry krve stanoví hladinu hormonů, pak proběhne ultrazvukové a gynekologické vyšetření ženy a muže spermiogram – stanovení počtu a pohyblivosti spermií v ejakulátu. Na základě zjištěných výsledků se pak doporučí nejlepší metoda umělého oplodnění. Moderní medicína a nejnovější technologie dokážou zázraky.
Když se vajíčka podaří oplodnit, mají budoucí rodiče možnost sledovat vývoj embrya pře internet. Embrya jsou umístěna o specializovaných misek a specializovaného inkubátoru s kamerou a každých dvacet minut se záběr aktualizuje. Pacienti tak nejsou odkázáni na ústní nebo písemné vysvětlení a popis kvality embryí, mohou se kdykoli sami podívat, jak jim embrya rostou.
Navíc mají k dispozici záznam embryí v digitální podobě, který mohou zkontrolovat s jinými odborníky nebo srovnávat se záběry embryí na YouTube.
Má reprodukční medicína „vyhlídky“ do budoucna? Stále častěji se dnes mluví o genové terapii, o možnostech tzv. opravy vajíček s využitím cytoplasmy buněk od zdravých dárkyň, hledají se možnosti vytvoření nových zárodečných buněk ze somatických buněk. Proběhlo již několik úspěšných transplantací dělohy a následný porod.
Cesty k dítěti
Po celkové anamnéze neplodného páru se přistoupí k nejvhodnějšímu způsobu léčby:
- Podpora ovulace (superovulace) – farmakologická hormonální léčba podávaná formou tablet a následné načasování pohlavního styku na den ovulace. Mezi rizika spojená s touto metodou patří vznik vícečetného těhotenství.
- IUI (intrateurinni inseminace) – nejméně invazivní metoda umělého oplodnění. Dochází při ní k zavedení spermií tenkým katétrem do děložní dutiny. K této metodě se přistupuje, pokud spermiogram ukazuje malý počet spermií, případně spermie vykazují sníženou pohyblivost. Zároveň se metoda IUI používá v případech, kdy je vyšší nepropustnost hlenu hrdla děložního.
- IVF (in vitro fertilizace) – nejběžnější postup v asistované reprodukci. Ženě jsou odebrána vajíčka a poté jsou oplodněna mimo tělo ženy. Spermie do vajíčka pronikají samy, po zhruba 17 hodinách embryolog zjistí, zda bylo oplodnění vajíčka úspěšné, a embrya se za tři až pět dnů zanesou zpět do dělohy.
- ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie)- nejefektivnější postup v asistované reprodukci, vstříknutí spermie mikrojehlou do středu vajíčka. Tato metoda má vysokou úspěšnost oplodnění (sedm z deseti vajíček je díky ní úspěšně oplodněno).
- Prodloužená kultivace (metoda výběru nejkvalitnějších embryí) – metoda prodloužené kultivace oplodněných vajíček umožňuje do dělohy přenést nejkvalitnější embryo.
- AH (asistovaný hatching) – narušení skořápky embrya těsně před zavedením do dělohy. Dochází tak ke zvýšení šance uhnízdění embrya v děložní sliznici.
Příprava na těhotenství
Příznivý vliv na početí má především zdravý životní styl, nekuřáctví, omezení konzumace alkoholu, zvýšení příjmu kyseliny listové.
Využít lze přípravky s mateří kašičkou a fytoestrogeny (zvláště v případech se zvýšenou hladinou mužských pohlavních hormonů) a pro zlepšení kvality a podporu dozrávání je rovněž vhodné zvolit přípravky s myoinositolem, jehož užívání dokonce snižuje riziko gestačního diabetu, tedy těhotenské cukrovky, a riziko preeklampsie.
U žen s nadváhou nebo obezitou jsou také vhodné přípravky, které kromě myoinositolu obsahují D-chiroinositol, látku pomáhající upravit metabolismus. Jídelníček starší prvorodičky se prakticky neliší od těch mladších žen, dobré je omezit konzumaci alkoholu, syrového masa, plísňových sýrů a většího množství kofeinu.
Jako prevence zvracení a nevolnosti je vhodná konzumace jídla v menších dávkách a častěji a spíše ne sladkostí, ale potravin s nižším glykemickým indexem, aby se tak pomohla zajistit stabilnější hladina cukru v krvi.
Jak otěhotnět a zvýšit šanci na zdravé dítě pomocí metod lékařů přírodní medicíny
V tomto článku se dozvíte, že tomu, aby žena mohla otěhotnět (i když se jí to dosud nedařilo) a následně udržet zdravý plod (i po případném umělém oplodnění), se dá výrazně pomoci. A zároveň se dá výrazně zlepšit celkové zdraví.
Není to sice hned, ozdravování trvá pár měsíců, ale postup není složitý. Podle lékařů západní přírodní medicíny je třeba SYSTEMATICKY A DELŠÍ DOBU PŮSOBIT NA HLAVNÍ PŘÍČINY tohoto častého ženského zdravotního problému. To znamená jít k podstatě problému.
Organismus na tyto SYSTEMATICKÉ změny zareaguje, dochází ke zlepšení zdraví. pak je váš organismus připraven na otěhotnění i udržení plodu. Tento postup lékaři přírodní medicíny mnohokráte odzkoušeli, funguje u každého. Dále se dozvíte podrobnosti.
Pokud budete chtít, získáte i přesný návod.
Lékaři západní přírodní medicíny mají vysokoškolské medicínské vzdělání. Dobře znají funkce lidského organismu.
Objevili různé regenerační metody, které obnovují narušené funkce organismu i bez léků (např. plnohodnotnou výživu). Pomocí těchto regeneračních metod se odstraňují příčiny zdravotních problémů.Regenerační metody jsou GARANTOVÁNY lékařskými společnostmi lékařů západní přírodní medicíny.
A proč věřit mně? Své celoživotní vzdělávání v oblasti zdraví a výživy jsem završil v Německu a jsem certifikován Německou lékařskou společností pro léčebné půsty a výživu (ÄGHE). Tato lékařská společnost garantuje velice účinné regenerační metody – léčebný půst a plnohodnotnou výživu, které pomáhají při řadě zdravotních problémů.
Plnohodnotná výživa a její vliv na schopnost otěhotnět a na zdárný vývoj plodu
Hlavním důvodem, který stojí za neúspěšným těhotenstvím, je nedostatek některých živin, které jsou potřebné jak pro tvorbu enzymů a hormonů, tak i pro správnou funkčnost buněk. Je třeba si uvědomit, že všechno v našem organismu vzniká ze 46 základních živin, které organismus neumí vyrobit, a proto musí být dodány potravou.
Je to základní “stavební materiál” a také “palivo” organismu. Pravdou je, že většina lidí vůbec těchto 46 živin nezná a také nijak nesleduje, jestli je ve své stravě má a tak problém nedostatku některých živin je dost častý. Pokud žena nemůže otěhotnět a nebo má problém s následnými potraty, je určitě potřebné se živinami zaobírat.
Není tajemstvím, že například podvyživené ženy nebo ženy s nízkým procentem tuku mají nejen problémy s otěhotněním, ale mají problémy i s pravidelnou menstruací. Příroda je v tomto směru neúprosná, organismus sám má přirozenou inteligenci a u takových žen většinou nedopustí otěhotnění, protože organismus pro něj nemá správné podmínky.
Má to i svou logiku.
K zamyšlení: Může výživa pomáhat řešit zdravotní problémy? Jím zdravě?
Lidé často žijí v přesvědčení, že něco tak obyčejného, jako je výživa, nemůže přeci pomáhat řešit zdravotní problémy. Často k nám přicházejí s přesvědčením, že jí zdravě a že jim zdravá výživa stejně nepomohla. Říkají např.:
- Mám zdravou výživu ze zahrádky…
- Jím hodně ovoce a zeleniny…
- Jím Bio potraviny a nakupuji ve zdravé výživě…
- Nejím konzervy a uzeniny
- Stravuji se rozmanitě…
Všechno to jsou dobré kroky ke zdravé výživě, které schvalujeme.
Zapamatujte si: Nepomáhá jakákoliv výživa, ale jde hlavně o obsah 46 nenahraditelných živin!!!
- Potraviny nestačí mít jen Bio nebo z vlastní zahrádky, to je jen jedna – méně důležitá stránka. Vědci zjistili, že výživa musí nutně obsahovat všech 46 životně nenahraditelných (tzv. esenciálních) živin v dostatečném množství. Jedná se o aminokyseliny (např. leucin, valin, tryptofan, fenylalanin apod.), esenciální mastné kyseliny (kyselina linolová, kyselina alfa linolenová), minerály (např. hořčík, vápník, mangan a řada dalších) a vitaminy (A, celá skupina vitaminů B, C,D, K). Každá z těchto živin se v lidském organismu účastní mnoha biochemických reakcí. A to je pravá podstata výživy. Kvůli těmto esenciálním živinám 3x až 5x denně jíme. Dá se říci, že všechny pochody v lidském těle, imunitní látky, hormony, enzymy, všechny kosti a tkáně jako výchozí “stavební ” materiál potřebují právě tyto esenciální živiny. Organismus tyto živiny neumí vyrobit, MUSÍ být dodány potravou. Pokud výživa obsahuje v dostatečném množství všech 46 esenciálních živin, jedná se o tzv. plnohodnotnou výživu.
- Pokud jakákoliv živina v potravě chybí nebo je obsažena v malém množství nastávají závažné zdravotní problémy. Např. nedostatek železa vyvolává anémii, nedostatek vitaminu C nemoc kurděje, na kterou v minulosti umíralo mnoho námořníků. Nedostatek aminokyselin např. způsobuje psychické poruchy, poruchy funkce jater apod. Mnohostranný význam všech těchto živin pro organismus je potvrzen mnoha Nobelovými cenami
- Základním problémem všech tzv. zdravých výživ, je to, že i když má obsaženy “zdravé” suroviny, většina lidí se stravuje podle chuti a nálady. Teď mám chuť na banán, večer si dám řízek s bramborem. Zítra na snídani jogurt s ovesnými vločkami. Tento víceméně nahodilý systém stravování, který má 95% obyvatelstva, však nezajišťuje SYSTEMATICKÝ příjem všech 46 esenciálních živin. Proto tato nahodilá strava je častou příčina zdravotních problémů a narušeného metabolismu
- Lidé s chronickými zdravotními problémy mají většinou snížené zásoby některých živin. K jejich doplnění nestačí obvykle jen běžná nahodilá výživa. Proto lidem jejich „zdravá výživa“, i když používají relativně zdravé suroviny, při řešení zdravotních problémů většinou nefunguje
- Naopak systematicky dodržovaný plán plnohodnotné výživy, který je odborně propočítán na obsah všech 46 esenciálních živin, je významná regenerační metoda. V Německu ji jako léčebnou metodu ve své praxi používají lékaři sdruženi v Německé lékařské společnost pro léčebné půsty a výživu. A mají s ní velice dobré dlouhodobé zkušenosti
- My jsme systém plnohodnotné výživy vystudovali v Německu a máme certifikát této lékařské společnosti, že můžeme systém plnohodnotné výživy školit
- Zde si můžete položit základní otázku: Je můj systém výživy, který používám, skutečně dobře propočítán na obsah všech 46 živin? Schválně se podívejte na zdroj, ze kterého čerpáte. Ani to, že se např. stravujete podle zásad ajurvédy, jógy, tradiční čínské medicíny, vašeho lékaře, či podle nějakého léčitele předem nezaručuje obsah všech 46 živin!!! Toto je naše odpověď pro ty, kteří nevědí, proč si vybrat právě náš systém: Naše plnohodnotné stravovací plány v regeneračních programech se výrazně odlišují od různých dalších stravovacích systémů či zásad právě tím, že jsou odborně propočítány na obsah všech 46 esenciálních živin. S námi tedy skutečně můžete mít plán “zdravé výživy”, který v podstatě jinde nenajdete. A bez důkladných odborných propočtů plnohodnotnou zdravou výživu mít nelze
- Velkou výhodou našeho systému plnohodnotné výživy je to, že nepoužívá žádné přesné jídelníčky (které beztak nikdo není schopen dodržet). Je snadný na užívání a nepřijdete o vaše oblíbená jídla.
- V našich regeneračních programech jsou i další regenerační metody, které zlepšují zdraví.
Vnitřní biochemické prostředí organismu a schopnost otěhotnění a udržení plodu
Problémy „jak otěhotnět“ a “jak udržet plod” se většinou nedává do souvislosti s celkovým vnitřním biochemickým stavem organismu. To je prostředí, ve kterém pracují naše buňky.
A právě na činnosti jednotlivých buněk a na podmínkách, ve kterých fungují, při řešení problému „neúspěšné těhotenství” nejvíce záleží. A toto platí i v případě různých metod umělého oplodňování, kdy je potřeba, aby se plod v těle ženy udržel a dále rozvíjel.
Málokdo si uvědomuje, že když se v souvislosti s otěhotněním citují nejrůznější hormony, které s tím mají co do činění, je třeba se vždy podívat i na buňky, které je produkují. Buňky jsou totiž těmi „výrobními závody“, kde nejrůznější hormony a enzymy vznikají.
Pokud buňky v organismu nemají dobré podmínky, ani hormony nemohou vzniknout a řádně fungovat.
Toto vnitřní biochemické prostředí je důležité i ve všech situacích, kdy se žena pokouší o umělé oplodnění. Příroda má vše dokonale naprogramováno a u zdravé ženy je činnost potřebných hormonů dokonale harmonizována. Bohužel v současné době vlivem moderního životního a stravovacího stylu je stále více případů, kdy právě vnitřní biochemie organismu je narušena.
A proto může mít tolik žen problém otěhotnět a následně zajistit zdárný vývoj plodu až do úspěšného porodu. Lékaři přírodní medicíny problémy spojené s otěhotněním považují jednoznačně za problémy spojené se stravovacím a životním stylem. Na takové problémy ale nepomohou žádné tabletky ani léky, ale zase jen změna životnímu a stravovacího stylu – v tom správném směru.
V tomto článku je podrobně rozebráno, co je to vnitřní biochemické prostředí organismu a jak ho lze poměrně jednoduchými regeneračními metodami lékařů přírodní medicíny měnit. Tím také výrazně zvýšit šanci na otěhotnění a zdravého potomka. Nejedná se o žádnou neprověřenou teorii.
Tyto regenerační metody lékaři přírodní medicíny k řešení neplodnosti úspěšně již dlouhou dobu praktikují. I v praxi našeho Centra řízené regenerace s.r.o. máme už několik miminek, které se narodily právě díky těmto regeneračním metodám lékařů přírodní medicíny.
Výhodou je, že nejde o nějaké složité operace, každá žena zvládne sama v běžném pracovním rytmu. Postup je snadný a vysoce účinný.
Tento článek vychází ze situace, kdy ženy mají relativně v pořádku své rozmnožovací orgány, a přesto nemohou otěhotnět. a hlavně následně donosit plod (i po umělém oplodnění).
(Zatím se nezabývám mužem, na jehož straně také může být chyba – dostanu se k němu později).
Pokud je totiž splněna tato základní podmínka – rozmnožovací pochody jsou v pořádku, pak problém „jak otěhotnět“ a “jak udržet zdravý plod” je hlavně otázkou vnitřní biochemie. A s tou, jak dále uvidíme, se dá hodně udělat.
Funkce buněk a vznik hormonů důležitých pro otěhotnění a udržení plodu
Nejprve si musíme říci obecně pár slov o buňkách. V nich se totiž odehrává vše. V lidském těle máme přibližně 200 různých druhů buněk. Na tyto malé „dříče“ se zapomíná, ale právě v nich je klíč k řešení problému „neúspěšné těhotenství“.
V souvislosti s otěhotněním je nutné, aby fungovaly specifické hormony, zmíním jen některé: estrogen, estriol, estradiol, progesteron, folitropin. Je jich více. (V tuto chvíli není nezbytné popisovat jejich přesné funkce, neboť je to u všech obdobné. Umožňují komunikaci mezi buňkami, koordinaci, což je při otěhotnění extrémně důležité.
) Na co se ale zapomíná a nikde se o tom moc nemluví, kde konkrétní hormony vznikají. Samozřejmě ve speciálních buňkách. Tak například se zmiňuje, že folikuly produkují hormon estrogen. Ale už se nezdůrazní, že jsou to speciální folikulační buňky, které tento hormon produkují. Nebo se říká, že žluté tělísko produkuje hormon progesteron.
Ale jsou to zase speciální buňky tohoto žlutého tělíska, které tento progesteron vyrábějí. To, že tak kladu důraz na činnost buněk není samoúčelné. Potřebuji vám vysvětlit, že právě na úrovni buněk je třeba hledat řešení problému „jak otěhotnět“.
Každá buňka funguje v lidském organismu podobně jako výrobní závod. Přijímá suroviny (živiny), něco produkuje (např. hormon, enzym) a má také své odpady (toxiny).
Jednotlivé buňky jsou mezi sebou odděleny mezibuněčným prostorem, kde jsou vlásečnice, které buňky vyživují a odvádějí buněčné odpady. Tento mezibuněčný prostor je také rozhodujícím místem, které ovlivňuje právě činnost hormonů.
A je to také to „vnitřní prostředí organismu“, o kterém se zmiňuji na začátku.
Totiž hormony jsou látky, které jsou velice citlivé na změny prostředí, ve kterém se pohybují. Fungují totiž jen za určitého pH – to je hodnota kyselosti nebo zásaditosti prostředí. Pokud je prostředí nepříznivé, hormony přestávají fungovat.
Překyselení organismu a vliv na schopnost otěhotnět a následně donosit plod
Jistě vás zajímá, jak se to v organismu může stát, že začne být vnitřní prostředí nepříznivé. Tomuto stavu se říká “překyselení organismu” tzv. vnitřní acidóza. To je situace v organismu, kdy v prostorech mezi buňkami (v mezibuněčném prostoru) je uloženo množství zplodin buněčného metabolismu, které organismus nebyl schopen odvést.
V tomto mezibuněčném prostoru je špatné pH (a to je ta špatná biochemie, o které jsem mluvil na začátku), které narušuje činnost hormonů a enzymů a ty přes toto znečištěné prostředí nemohou procházet – jedna z hlavních příčin špatně fungujících hormonů a enzymů v těle ženy.
Ty jsou důležité jak ve fázi otěhotnění, tak i ve fázi následného vývoje plodu.
Překyselení organismu je v našich končinách u lidí dost běžné. Dochází k němu vlivem dlouhodobě zvýšené konzumace tzv. kyselinotvorných potravin – masa, uzenin, sýrů, mléčných výrobků, pečiva a sladkostí, které převažují na tzv. zásadotvornými – do této skupiny patří převážně ovoce a zelenina.
K překyselení organismu přispívá také nedostatek pohybu, povrchní dýchání, znečištěné životní prostředí a stresové situace. Při dlouhodobém působení těchto vlivů se organismus nestačí zbavovat svých kyselých metabolitů a ty se postupně ukládají v mezibuněčných prostorech. Navenek je tedy všechno v pořádku, ale tato tzv.
skrytá acidóza (špatné pH), způsobuje celou řadu zdravotních problémů a celkově ovlivňuje mnohé pochody v organismu. Odhaduje se, že problém překyselení se v našich končinách může v nějaké míře dotýkat až 80 % obyvatelstva.
Vyšší procento žen, které mají jednak problém „jak otěhotnět“, ale také třeba i po umělém oplodnění následně “potratí” souvisí právě s tímto překyselením organismu. Další příznaky překyselení mohou být nadváha, bolesti svalů, únava a jiné i závažnější zdravotní problémy.
Jak řeší problémy spojené s neúspěšným těhotenstvím přírodní medicína
Když už jsme si popsali, jaké mohou být také příčiny neúspěšného těhotenství (v případě, že rozmnožovací orgány ženy jsou v podstatě v pořádku), asi vás příliš nepřekvapí, že např. němečtí lékaři přírodní medicíny používají při léčbě neplodnosti kombinaci dvou základních metod.
Na začátku se používá efektivní detoxikační – odkyselovací program (Půst pro zdraví nebo Zásaditý ozdravný program). Ten zajistí počáteční odkyselení organismu. Následně se používá plnohodnotná výživa.
Ta zajistí nejen dostatek živin, ale také to aby se organismus znovu v krátké době nezakyselil. Tím se de facto působí celkově na organismus a na hlavní příčiny. To je zatím ten nejlepší postup, jaký se dá při odstraňování problému použít.
Podobný postup podle našich informací úspěšně používají při léčbě neplodnosti i lékaři přírodní medicíny v USA a v Ruské federaci.
Tento postup zajišťuje celkovou změnu vnitřní biochemie organismu a je tedy vynikajícím krokem, který každá žena může před těhotenstvím podstoupit.
Samozřejmě podobný způsob regenerace je vhodný i pro muže, kde případná neplodnost může mít podobné příčiny.
I u mužů je problém překyselení a nedostatek některých živin aktuální a stojí za jejich mnohými zdravotními problémy včetně nekvalitního spermatu a potížemi s erekcí.
Neplodnost žen může mít více příčin
Cílem tohoto článku není popisovat všechny příčiny, které mohou narušovat schopnost ženy přivést na svět nového potomka. Je jich více. Rozhodující je přístup přírodní medicíny, která se snaží odstranit všechny příčiny, a to SOUČASNĚ. A pak nějakou dobu nechat organismus působit nové podmínky.
A to je zatím nejlepší přístup, který k řešení zdravotních problémů existuje. Tento přístup uplatňujeme v Centru řízené regenerace.
Naše regenerační programy kromě plánu plnohodnotné nezakyselující výživy obsahují ještě další regenerační prvky, které přírodní medicína pokládá za důležité při upevňování zdraví.
Pro řešení problémů s otěhotněním se nejlépe hodí univerzální Regenerační program se standardní plnohodnotnou výživou podle lékařů přírodní medicíny. Pokud máte jen tento hlavní problém, můžete se s programem seznámit (je tam i video) a případně i zakoupit v našem eshopu po kliknutí na odkaz níže.
Univerzální regenerační program se standardní plnohodnotnou výživou podle lékařů přírodní medicíny (po kliknutí najdete více informací)
Upozornění: Pokud máte více zdravotních problémů současně, raději nám je v emailu popište (použijte kontaktní formulář na této stránce). Uveďte také svůj orientační věk, výšku, váhu. Budeme vás zpětně kontaktovat a vybereme pro vás nejvhodnější regenerační program. Pomoc s výběrem programu je samozřejmě ZDARMA.
Autor článku: Ing. Vladimír POPOV, Copyright, 2017, revize 2020
Poznámka o autorovi: Autor je lékařsky certifikovaným specialistou na oblast plnohodnotné výživy a lékařsky řízených půstů (Německo 2013).
Oblastí zdraví, výživy a regenerace organismu se zabývá více než 30 let, z toho 15 let profesionálně. Řídí Centrum řízené regenerace s.r.o. a publikuje především na internetu.
K datu copyrightu zveřejnil desítky odborných článků o souvislostech mezi výživou, překyselením organismu a pravou příčinou nejrůznějších zdravotních problémů.
Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
Infekce, nedostatek hormonu nebo varikokéla, která komplikuje vývoj spermií. To jsou nejčastější příčiny mužské neplodnosti. Právě varikokélu zjistili i manželovi paní Jany z Moravy.
„Řekli, že má nízkou pohyblivost. Mluvili o tom, čím by to mohlo být a také o tom, že by se to případně dalo řešit operačním zákrokem, ale že neví, jaký by byl výsledek,“ popisuje žena pro Radiožurnál. „Nenabídli nám to ani jako cestu, že bychom nejdřív zkusili jít na operaci manžela a potom zkusili IVF. Rozhodně v tom vidím finanční záměr společností, které za IVF stály.“
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Je umělé oplodnění stále ještě pomocí neplodným párům, nebo už spíš byznys? Reportáž Jeanetty Roubkové
Jana po umělém oplodnění otěhotněla. Podle lékařů z kliniky totiž nebyla šance, že by se manželova plodnost zlepšila. Přesto na operaci později šel. Teď mají další dvě děti přirozenou cestou.
Varikokélu dokážou lékaři odstranit a problémy vyřešit. „Je to odpovídající rozšíření, jako jsou křečové žíly na dolních končetinách. Varikokéla způsobuje zvýšení teploty v oblasti varlete, snížení prokrvení, a tím pádem snížení vývoje spermií nebo jejich pohyblivosti,“ vysvětluje androlog Libor Zámečník.
„Nejčastějším řešením je operace, která je při krátké anestezii, ale probíhá pod mikroskopickou kontrolou, takže velmi dobře vidíme žilní struktury, které přerušujeme.“
Lehce vyřešitelný problém
Zlepšení přichází už po třech měsících. S případy, kdy šla žena na umělé oplodnění a problém byl přitom na straně partnera, se lékaři setkávají často. „Ve valné většině případů muži přicházejí, až když se nedaří jednak otěhotnění, třeba první cyklus asistované reprodukce,“ říká specialista na mužskou neplodnost Libor Zámečník.
„Muž může mít lehce vyřešitelný problém, který vůbec není důvodem pro to, aby tu asistovanou reprodukci absolvovali. U mužů, kteří jsou vyšetřování v neplodném páru, umíme cca u 75 až 80 procent dojít k nějakému závěru, který vyřeší problém.“
Řezáčová: Dárcovství vajíček není bez rizika. Ženy riskují paradoxně vlastní neplodnost
Číst článek
Jenže pak by se příjmy klinik výrazně snížily, protože by přišly o řadu klientů. Veřejnému zdravotnímu pojištění by to ale naopak prospělo.
„Řada center nemá smlouvu na andrologické vyšetřování, a to nastává v reálu až po několika cyklech. Pokud by se léčila mužská neplodnost, může tam docházet k finančním úsporám, protože řekněme v 50 procentech by ji bylo možno vyléčit a zřejmě levněji, než když půjdeme rovnou do procesu umělé fertilizace, “ upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Zdravotní pojišťovny za to ročně dají až půl miliardy korun. Kolik přesně by ušetřily, ale náměstek nedokáže vyčíslit. Na to, že na problémy mužů centra důraz nekladou, upozornila před časem ve sněmovně i pirátská poslankyně Olga Richterová.
Stát chce vytvořit registr dárkyň vajíček pro asistovanou reprodukci, existovat by mohl do dvou let
Číst článek
„Kompletní základní vyšetření zaměřené na odhalení příčin mužské neplodnosti bylo v roce 2016 podle Ústavu zdravotnických informací a statistik pojišťovnami vykázáno pouze v 77 případech. Přitom v tom roce bylo provedeno zhruba 15 900 cyklů asistované reprodukce z důvodu patologického spermiogramu,“ popisuje poslankyně.
Ministerstvo zdravotnictví proto podle náměstka Prymuly zvažuje, že změní pravidla. „Chceme udělat takový postup, aby mužská neplodnost hrála z hlediska léčby prim a poté, až toto bude vyloučeno, by pokračoval systém, jak je realizován v této chvíli,“ dodává.
Asistovaná reprodukce by tak mohla být až poslední možností v případech, kdy ostatní způsoby řešení selžou. Situaci má koncem února řešit ministerská komise, která by se současně měla rozšířit o zástupce andrologie i etiky.