ČSSD musela před pár dny zastavit distribuci oranžády, která byla součástí jejích volebních mítinků. Půllitrový nápoj s označením „Oranžový životabudič“ a obrázkem šéfa strany tu rozdávali lidem zadarmo. Volební manažeři prý netušili, že limonádu nabízejí v rozporu se zákonem.
Až na upozornění novináře serveru iDnes, že označení nápoje neodpovídá české legislativě, se podivili. „To tam být musí?“ cituje iDnes reakci manažera na dotaz, proč na etiketě chybí výrobce či distributor.
Neznalost zákona neomlouvá ani volební oranžádu
„Pokud jde o bezpečnost a označování potravin, je v zásadě jedno, že jde o potraviny či nápoje coby reklamní předměty, vztahují se na ně stejné podmínky jako na ty běžně prodávané,“ řekl nám Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která případ začala prošetřovat. „Rozhodně tu platí stejná pravidla. Jediný rozdíl je v tom, že pokud je lidé dostanou zadarmo, neplatí pravidla pro reklamační řízení. Co dostanete, těžko můžete reklamovat.“
Jaké podmínky tedy „oranžový životabudič“ nesplňoval? „Podnět teprve prošetřujeme. V obecné rovině lze říci, že ten, kdo nápoj distribuoval, pochybil tím, že ho neoznačil v souladu s vyhláškou.“ Co vyhláška vyžaduje?
- distributor, prodejce, výrobce, ale minimálně jeden z nich
- název výrobku
- množství
- doba použitelnosti, doba minimální trvanlivosti
- složení
V případě oranžády chyběly informace o distributorovi či výrobci, během několika dnů byl tento nedostatek napraven. ČSSD dodatečně uvedla, že nápoj pro ni vyrábí kladenská sodovkárna Kalabria. „Chybějící údaje mohou doplněny například na separátním štítku,“ vysvětluje Pavel Kopřiva a upřesňuje: „Ale třeba informace psané rukou by asi nebyly v pořádku, minimálně z důvodu možné nečitelnosti.“
ČSSD nebyla zdaleka první, kdo měl podobné potíže. Jak nám řekl mluvčí SZPI, inspekce na obdobná pochybení narazila opakovaně, a to nejen na politických mítincích, ale také na různých reklamních akcích, kde se také rozdávalo jídlo či pití.
Přečtěte si k tématu: Výlet s obědem a kilo uzenin zdarma!
Také ODS před pár lety rozdávala konzervy s volebním gulášem, na nichž scházela celá řada povinných údajů. Z konzervy nebylo zřejmé ani to, jestli se v ní ukrývá vepřové nebo hovězí maso.
Scházely na ní také údaje o složení a použitých konzervačních látkách nebo barvivech.
„Netušili jsme, že na konzervách s volebním gulášem musí být stejné údaje jako na ostatních potravinách,“ reagovala tehdy strana.
Nejčastějším atributem volebních mítinků je guláš či polévka nebo točené pivo. I pro nebalené potraviny ovšem platí stejná pravidla jako pro jejich podávání v restauračních zařízeních, dohled spadá do kompetence krajských hygienických stanic v resortu ministerstva zdravotnictví.
Čtěte také: Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?
„Pokud se jedná o podávání potravin na předvolebních akcích, pak i v tomto případě musí být splněny požadavky potravinového práva.
To znamená, že nabízené potraviny, ať již balené nebo nebalené, nebo pokrmy, musí být bezpečné a zdravotně nezávadné,“ potvrdil nám Vlastimil Sršeň, mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Musí být dodrženy všechny nezbytné hygienické požadavky, které platí ve všech případech, například správné uskladnění, servírování na předmětech určených výhradně pro styk s potravinami, které musí být čisté a vhodné pro daný účel.
V případě, že by došlo v souvislosti s konzumací k onemocnění, nese plnou odpovědnost osoba, která potravinu nabízela nebo podávala.“ Hygienici se ale dosud na předvolebních akcích, kde byly podávány pokrmy nebo nápoje, nikdy nesetkali s ohlášenými případy zdravotních obtíží spojovaných s konzumací potravin nebo nápojů na těchto akcích.
I darovanému guláši koukej pod pokličku
Rčení „darovanému koni na zuby nekoukej“ v případě jídla zdarma neplatí. Chtějte informace, buď uvedené na obalu, nebo od pořadatele akce, máte na ně nárok.
„Potravinářské výrobky, obdobně jako výrobky živočišného původu musejí být označeny tak, aby byl identifikovatelný výrobce, popřípadě ten, kdo je uvádí do oběhu a zodpovídá za zdravotní nezávadnost a za složení uvedené na etiketě,“ připomíná Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy.
Pokud jde o předvolební akce, kde se používají jako lákadlo lidí potraviny, považuje za symptomatické, že se většinou nabízí guláš, však také strany tak nějak gulášovitě míchají všechno možné dohromady. A volební limonáda? Původně se takto označoval nápoj z citronové šťávy, tedy z plodů citroníku limonového, kterému limonáda vděčí za svůj název a původní příchuť – kyselou.
Pokud budete mít ohledně jídla a pití zdarma, ať už vám ho dává kdokoli, pochybnosti, můžete se obrátit na SZPI nebo v případě nebalených potravin či nápojů na krajskou hygienickou stanici, kteří podnět prošetří.
Čtěte dále: Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?
Neznalost neomlouvá
Neznalost nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, neomlouvá!
Prastará právní zásada, že neznalost zákona neomlouvá, stále platí, a nemůže tomu být jinak, protože pokud by nevědomost člověka vyviňovala z následků svého jednání, pak by došlo k rozpadu celého právního systému – každý by se vymlouval na to, že nevěděl …..
Je ale vůbec možné po komkoliv chtít, aby zákon (tím jsou míněny obecně všechny právní předpisy) znal? Věřím, že 9 z 10 právníků nebude po přečtení shora uvedeného názvu ani tušit, co tento právní předpis upravuje – a ten statisticky desátý bude jeho autor.
V letošním roce bylo ve Sbírce zákonů publikováno již 126 právních předpisů. Loni to bylo celkem 476 různých zákonů, vyhlášek, nařízení, vyhlášení, sdělení a nálezů. A mezi nimi také bylo spoustu perel – troufnete si např. tipnout, co řeší „vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.
, o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.
, o podrobnostech nakládání s odpady“, o kterou náš právní řád obohatilo Ministerstvo životního prostředí ?
Určitě se dá namítnout, že biologicky rozložitelným odpadem a environmentálním stavem pro oblasti pravidel podmíněnosti (ať je to cokoliv) se zabývají jen odborníci, kteří si prostě své předpisy pohlídají.
To je sice pravda, ale třeba daně platíme všichni – a zákon o dani z příjmu byl od roku 1992 novelizován 158 krát, což v průměru znamená více než 6 novel za rok.
Ne, nečtete špatně – jeden ze základních daňových zákonů se mění více než šestkrát ročně.
Mimochodem, taky si vzpomínáte, jak autoři nového Občanského zákoníku tvrdili, že nevýhoda spočívající v nutnosti „naučit“ se nový rozsáhlý předpis bude vyvážena tím, že získáme moderní předpis, který nebude muset být spoustu let upravován ? Kdeže loňské sněhy jsou, od roku 2014 byl zákoník novelizován už třikrát a další novela je na cestě.
Takto bychom mohli pokračovat donekonečna – žijeme uprostřed neustávající legislativní smršti, která by byla snad odůvodnitelná v několika málo letech po změně společenského systému (typu francouzské revoluce), kdy je třeba vše staré odhodit a nahradit novým. My se ale nacházíme v relativně klidné zemi, v níž od zásadní změny systému uplynulo již takřka 30 let, která nepotřebuje nic radikálně měnit a která nečelí žádnému vnějšímu ani vnitřnímu nebezpečí, na které by bylo potřeba takto reagovat.
Neznalost zákona neomlouvá! Skutečně? I
Co je to tzv. právní omyl a jaké jsou jeho důsledky?
Ignoratia legis nocet! Neznalost práva/zákona neomlouvá. Jedna ze základních právních zásad zakotvená v povědomí lidí. Je ale skutečně možné, aby neznalost práva, zvláště pak u osob práva neznalých, resp.
laiků, nebyla omluvitelná? To vše za situace, kdy zákonodárce chrlí stovky obecně závazných právních předpisů ročně, zákony se neustále novelizují a kompletní přehled tak nemají ani právníci? Samotní advokáti pochopili, že za současného stavu je jedinou cestou, jak se na trhu advokacie uplatnit, je specializace na konkrétní právní odvětví. Advokát poskytující právní služby v oboru např. trestního práva tak nemusí být dokonalým znalcem např. exekučního řádu či rodinného práva. Nadto se lidé zavazují smlouvami, jsou vázáni vnitřními předpisy např. zaměstnavatele, atd. Existují tedy případy, kdy lze právní omyl omluvit? A jaké jsou důsledky takového právního omylu?
Neznalost zákona, či jiného obecně závazného právního předpisu, se nazývá tzv. právním omylem. Právní řád přitom s existencí právního omylu počítá. Nelze tak bez dalšího aplikovat zásadu neznalost práva neomlouvá bez jakékoliv výjimky.
V oblasti trestního práva hmotného se právní omyl projevuje ve třech ustanoveních zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“): v § 19 obsahujícím definici právního omylu, § 41 upravujícím polehčující okolnosti a § 58 obsahujícím ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody.
- 19 trestního zákoníku – definice právního omylu
Podle § 19 ten, kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat.
Omylu bylo možno se přitom vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží.[1]
Z uvedeného vyplývá, že trestní odpovědnost vylučuje pouze právní omyl omluvitelný. Tím je takový právní omyl, který spočívá v mimotrestních právních normách, na které trestní zákoník ve svých dispozicích výslovně neodkazuje. Předpokladem je, že se takového právního omylu nebylo možné vyvarovat.
Právního omylu se přitom bylo možné vyvarovat, pokud povinnosti seznámit se s příslušnou právní úpravou mělo povahu okolnosti charakterizující právní omyl pachatele jako neomluvitelný, je to, že daná povinnost pro něj vyplývala ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce.
Zákonem se přitom v této souvislosti rozumí i samotný trestní zákon. Povinnost pachatele seznámit se s příslušnou právní normou z něho může vyplývat zvláště v případech, kdy se ve svých blanketních ustanoveních dovolává určitých mimotrestních předpisů. Ve všech těchto případech je třeba posuzovat to, zda takovou povinnost má, resp.
zda je jejím adresátem, důsledně individuálně, s přihlédnutím k jeho poměrům, okolnostem případu a povaze spáchaného činu i dané povinnosti.
Pokud tedy např. pachatel naplní všechny znaky skutkové podstaty trestného činu přesně vymezené v trestním zákoníku, nezbavuje jej trestní odpovědnosti pouhá skutečnost, že si nebyl vědom, že je předmětné jednání trestné.
Tak například neznalost podmínek, za nichž je podle zákona o zbraních a střelivu možno držet zbraň, obžalovaného nezbavuje trestní odpovědnosti za trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku.
[2]
Naproti tomu, pokud v konkrétním případě nemá pachatel objektivní povinnost seznámit se s právní úpravou zakládající protiprávnost jeho činu ze zdrojů vyjmenovaných v § 19 odst.
2, podpůrně je třeba k vyhodnocení toho, zda se mohl vyvarovat právnímu omylu, zjistit, zda měl možnost rozpoznat bez zřejmých obtíží protiprávnost svého činu. Pokud v takovém případě neměl možnost bez větších obtíží rozpoznat protiprávnost svého činu, popř.
toho nebyl schopen, lze učinit závěr, že se nemohl vyvarovat právnímu omylu a že tedy jednal v omluvitelném omylu.
V uvedeném ustanovení § 19 trestního zákoníku je upraven pouze tzv. právní omyl pozitivní. Není naopak upraven tzv. právní omyl negativní.
Tím je situace, kdy se pachatel domnívá, že jedná protiprávně, avšak ve skutečnosti protiprávně nejedná. Např. pachatel jede v obci 50 km/hod. v domnění, že povolená rychlost je 40 km/hod.
Za této situace nelze dovodit trestněprávní (či jinou) odpovědnost, protože pachatel protiprávně nejedná.
JUDr. Jakub Blažek, advokát
[1] § 19 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované ve sbírce rozhodnutí trestních pod č. R 30/1996.
Neznalost zákona neomlouvá. Opravdu?
Neopírám se o přesnou statistiku, ale podle mých zkušeností naprostou většinu občanskoprávních sporů tvoří žaloby na peněžitá plnění. Mezi nimi převažují spory z úvěrů, z pojistných smluv, pokuty za jízdy „na černo“ či nezaplacené dodávky elektřiny, plynu a podobně.
Začnu u úvěrových smluv. Nedávno jsem našel vlastní smlouvu o novomanželské půjčce. Je přes dvacet let stará a celá se vešla na jeden list formátu A5. Dnešní smlouvy mají i s obchodními podmínkami minimálně deset stran formátu A4.
Co je však základem smlouvy tehdy i nyní? Že mi banka půjčí peníze a já je vrátím! Plní-li dlužník tento relativně jednoduchý závazek, ostatní, zpravidla velmi složitá ujednání jej nemusí zajímat. A obdobné je to s placením za elektřinu či jiná média.
Sám jsem svou smlouvu s dodavatelem elektřiny nikdy podrobně nečetl. Je mi však jasné, že když elektřinu odebírám, musím za ni platit. A pokuty za černé jízdy? Kdo z cestujících metra zná zákon o drahách či přepravní podmínky.
A přesto všichni vědí, že chtějí-li se metrem svézt, musí zaplatit. Snad nikdo nemůže tvrdit, že si myslel, že už máme komunismus a vše včetně dopravy je zdarma.
Je zřejmé, že většina sporů má svůj počátek v neplnění závazků, jejichž základní obsah byl oběma stranám dobře znám. Nejedná se o to, že by jedna strana nevěděla, co a kdy má zaplatit. Důvody neplacení jsou jiné a u jednotlivých dlužníků se liší.
Někdo měl sice nejlepší úmysly svůj dluh splatit, ale okolnosti mu to znemožnily. Jiný „hrál mrtvého brouka“ a spoléhal, že to nějak dopadne. A takový „černý pasažér“ o zaplacení jízdného nikdy ani neuvažoval.
Co mají všichni společné? Své závazky neplnili z jiných důvodů, než že by nevěděli, co mají dělat.
Jedná se tedy spíše o problém mravní než o problém právní. Jednoduchost či složitost hmotného práva nemají podle mne na velkou část sporů rozhodující vliv. Alespoň ne na jejich počátek. V naprosté většině případů tak neznalost zákona skutečně neomlouvá.
To platilo o právu hmotném. A navíc jen o důvodech pro podání žalob. Průběh soudního řízení již složitá právní úprava zpravidla poznamená.
A jaká je situace u práva procesního? Procesní pravidla jsou také rok od roku složitější a obsáhlejší. A zde podle mne platí, že čím je proces složitější, tím snáze jej lze zneužít a řádný běh řízení narušit. Ten, kdo chce mařit řízení, má u velmi podrobných procesních pravidel vždy větší šanci nalézt nějakou skulinku či procesní pochybení než u těch stručných a jednoduchých.
Nově máme vedle občanského soudního řádu i zákon o zvláštních řízeních soudních. Dvě části obecné a dvě zvláštní. Úprava podrobná až puntičkářská. Řada, možná i většina civilních soudců bude přitom oba předpisy běžně používat vedle sebe. Každý den. Jedno řízení podle osř a za chvíli druhé podle zřs.
Dokonalé prostředí pro možné procesní pochybení a s tím spojenou šanci na úspěšné odvolání. Pro neznalost procesních předpisů by nikdo neměl utrpět újmu. Tady tedy neznalost zákona omlouvá. Alespoň účastníka, soudce nikoli. Je povinností soudu poučit účastníky o všech jejich právech i o tom minimu jejich povinností.
Běda, když soud nějaké poučení opomene a účastníka tak na jeho právech, byť jen teoreticky, zkrátí. Zkrácení práva vede k prodloužení řízení.
K čemu tedy ve svém příspěvku směřuji? Ke snížení velkého počtu soudních sporů by mohlo vést vzdělávání týkající se základů práva. Výchova k respektu k právům druhých a k nutnosti dodržování vlastních povinností. A také důrazná osvěta ohledně následků porušení povinností.
Následků v podobě soudního sporu, který povede k rychlému rozhodnutí a také k rychlému výkonu tohoto rozhodnutí. To vše ve spojení se zvýšením dluhu o náklady řízení. Aby však hrozba takových následků byla účinná, musí být skutečná. Musí tedy dojít ke zjednodušení procesních předpisů.
Ty mají sloužit k zajištění práva na spravedlivý proces a ne k zajištění práva na obstrukce.
Na závěr si dovolím připomenout jedno jednoduché pravidlo práva hmotného i procesního: „Nečiň jinému, co nechceš, aby jiní činili tobě.“ S tím se dá vystačit.
Kongres Právní prostor 2014
Ve dnech 15. a 16. dubna 2014 se v Seči u Chrudimi konal již 4. ročník odborného kongresu Právní prostor.
Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministryně pro místní rozvoj ČR, ministr zemědělství ČR, náměstkyně ministra vnitra ČR, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Soudcovské unie ČR.
Kongres s podtitulem (NE)ZNÁMÉ PRÁVO zahrnoval sedm tematických bloků, v rámci kterých vystoupilo na dvacet přednášejících odborníků z oblasti advokacie, korporátního práva, justice, akademické obce, státní správy a dalších. Pořadateli byly CODEXIS a Právní rádce.
Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/
Nalezené rozsudky pro výraz: zásada neznalost zákona neomlouvá
- Přihlásit
K Vámi zadanému výrazu „“ jsme našli rozsudků SK a rozsudků CZ
Vyhledávání podle § zákona je přesnější, ale k danému § nemusí být přiřazena judikatura. Proto pokud jste nenašli potřebnou judikaturu dle čísla předpisu a § nebo názvu §, zadejte hledaný výraz do hlavního pole vyhledávání.
Merito Omluvitelný právní omyl Právní věta: Obecně platí, že omluvitelným je jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007, uveřejněný pod číslem 55/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; srov. i literaturu a judikaturu v něm označené). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 10. října 2002, sp. zn. 22 Cdo 490/2001) …Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
Úryvek z textu:
29 Cdo 2050/2011 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce B. V., zastoupeného JUDr. Michaelou Šerou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, proti žalované Miroslavě Šafránkové, MBA, jako správkyni konkursní podstaty úpadce KAVEX – GRANIT HOLDING a. s., identifikační číslo 25183435, zastoupené JUDr. Hanou Kapitánovou, . Související předpisy: 89/2012 – občanský zákoník Merito Posouzení skutkového omylu negativního Právní věta: Osoba, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, může být zadržena pouze policejním orgánem za splnění podmínek v § 76 odst. 1 tr. ř. Osoba, která byla přistižena při páchání trestného činu či bezprostředně poté, může mít omezenou osobní svobodu kýmkoli dle § 76 odst. 2 tr. ř. V takovém případě je osoba, která obviněnému svobodu omezila je beztrestná. Aby se v tomto případě mohlo jednat o skutkový omyl negativní, který vylučuje trestní odpovědnost, musel by poškozený mít za to, že pachatel spáchal trestný čin bezprostředně a tato úvaha by měla být mylná. Pokud je obviněný přistižen při pá …Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
Úryvek z textu:
7 Tdo 1429/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 18. ledna 2007 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněného J. L., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 To 292/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 4 T 102/2005, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 To 292/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se . Související předpisy: 141/1961 – Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 2/1993 – Zákon o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky 40/2009 – trestní zákoník
| Klíčové slová: porušení práv k ochranné známce a jiným označením |
Právní věta: Ustanovení § 150 odst. 1 tr. zák. o trestném činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu je skutkovou podstatou, která má tzv. blanketní dispozici, protože trestnost je zde podmíněna porušením zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se trestní zákon dovolává, pokud vyžaduje neoprávněné použití ochranné známky nebo označení s ní snadno zaměnitelného. Ohledně případné neznalosti zákona o ochranných známkách se tudíž uplatní zásada, že se posuzuje stejně jako neznalost samotného trestního zákona, tak …Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
Úryvek z textu:
… zástupkyně. Obviněný Z. M. poukázal ve svém vyjádření k dovolání nejvyšší státní zástupkyně především na skutečnost, že dovolatelka nesprávně vyložila zásadu „neznalost zákona neomlouvá“ ve vztahu k trestnému činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst . Související předpisy: 40/2009 – trestní zákoník 441/2003 – Zákon o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) Právní věta: Podle § 19 odst. 1 trestního zákoníku kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat. Omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží (§ 19 odst. 2 trestního zákoníku). Citované ustanovení řeší problematiku (omluvitelného) právního omylu negativního stran protiprávnosti č …Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
Úryvek z textu:
… . g), l) trestního řádu. Rovněž je třeba odmítnout úvahy odvolacího soudu o tom, že v daném případě nebylo možno aplikovat zásadu neznalost zákona neomlouvá z toho důvodu, že výklad relevantního znaku o důsledku uložených avšak nepravomocných opatření podle občanského soudního řádu je z hlediska . Související předpisy: 40/2009 – trestní zákoník Právní věta: Bylo-li předkupní právo státu v § 61 odst. 1 zákona o ochraně přírody ve znění do 31. 5. 2017 založeno toliko k nezastavěným pozemkům v národním parku ležícím „mimo sídelní útvary“, bylo v době převodu předmětných pozemků založeno na neurčitém právním pojmu, jenž nebyl v právních předpisech jednoznačně definován. Uvedená skutečnost nezakládala protiústavnost citovaného ustanovení, neboť právní řád pracuje i s neurčitými právními pojmy, a konkrétní obsah tohoto pojmu tak musí být naplněn aplikační činností soudu.
Úryvek z textu:
… práva, které se nezapisovalo do veřejného seznamu, odvolávat na § 11 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, s přihlédnutím k zásadě „neznalost zákona neomlouvá“; 5) zda byly v období od 1. 1. 2014 do 31. 5. 2017 vytvořeny adekvátní legislativní předpoklady pro realizaci předkupního . Související předpisy: 114/1992 – Zákon o ochraně přírody a krajiny Merito Uplatnění námitky promlčení v pracovněprávních vztazích Právní věta: Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu (tedy i právu z pracovněprávních vztahů), které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil, a vůči němuž by za takové situace nepřiznání nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí lhů …Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
Úryvek z textu:
… promlčení s odkazem na rozpor s dobrými mravy, neboť „po žalobcích nejde spravedlivě žádat, a to ani s odkazem na zásadu neznalost zákona neomlouvá, aby s ohledem na informace, které měli k dispozici, dovodili přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona . Související předpisy: 262/2006 – zákoník práce 89/2012 – občanský zákoník
Hesla Bezdůvodné obohacení
Neplatnost právního úkonu
Organizační složka státu
Promlčení
Příslušenství pohledávky
Úroky z prodlení
… byla na právní stránku věci upozorněna kontrolním závěrem NKÚ, nemůže to mít vliv na její presumovanou vědomost (v souladu se zásadou neznalost zákona neomlouvá) a tedy ani na počátek běhu subjektivní lhůty ve smyslu § 107 odst. 1 obč. zák. Uvedený závěr platí tím .
Hesla Odpovědnost státu za škodu
Směnečný a šekový platební rozkaz
… u soudu uplatnit i tehdy, není-li prvopis směnky v držení věřitele. I v takovém případě se totiž uplatní právní zásada, „neznalost zákona neomlouvá“. Za situace, kdy žalobce práva ze směnky v promlčecí době u soudu neuplatnil, pak nelze příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním . … právní omyl, při jehož naplnění by započtení výživného, které je podle zákona o rodině vyloučeno, mohlo být chápáno ve smyslu zásady „neznalost zákona neomlouvá“, k níž se přihlíží jako k okolnosti snižující společenskou nebezpečnost činu obviněného. Pro takovou úvahu lze vycházet z toho, že . … k mimotrestní právní normě, které se však trestní zákon dovolává, resp. na kterou skutková podstata nepřímo odkazuje a platí zde zásada „neznalost zákona neomlouvá“. Nelze tedy přisvědčit názoru státního zástupce, který je výše citován. Neznalost podmínek, za nichž je podle zákona o zbraních a .
1 2 nasledující
Rozšířená syntax Následující operáty a modifikátory mohou být použity, jestliže používáte rozšiřující vyhledávání: • operát NEBO: hello | world • operát NE: • hello -world • hello !world • hledání fráze: „hello world“ • příbuzný výraz: „hello world“~10 • shoda kvora: „the world is a wonderful place“/3 • striktní pořadí: aaa