Nejvíce nežádoucích účinků se loni týkalo vakcín - Úvod

Projevy, které lidé po podání vakcíny proti covidu-19 měli, mohou a nemusí s očkováním souviset. Foto: Pixabay

Za měsíc očkování vakcínami proti covidu-19 v Česku eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) 198 podezření na možné nežádoucí účinky vakcín. Většinou lidé hlásí očekávané potíže, které jsou popsány v oficiálních dokumentech k vakcínám.

SÚKL upozorňuje, že se jedná o podezření, a ne o prokázané nežádoucí účinky. V 81 případech zaznamenal celkové příznaky, tedy například horečku, třesavku, únavu a slabost nebo reakci v místě vpichu. Čtvrtina podezření se týká takových reakcí, jako je bolest hlavy, závrať, třes, pocit na omdlení, mdloba a mravenčení.

Asi tři desítky hlášení, které SÚKL obdržel, popisují reakce ovlivňující svaly, klouby a kosti a zhruba stejný počet se týká reakcí majících vliv na trávicí soustavu, tedy například nevolnost, zvracení, průjem či obtížné polykání.

Někteří pacienti měli vyrážku, dušnost, alergickou reakci nebo potíže, které by mohly souviset s ovlivněním cévního a kardiovaskulárního systému.

Podle SÚKL je celkový počet reakcí vyšší než počet podezření na nežádoucí účinky. Jedno hlášení, které SÚKL obdrží, totiž může obsahovat i více reakcí. Pokud by se objevil větší počet hlášení určité reakce, která pro používané vakcíny není dosud známa, mohli by odborníci zahájit podrobné hodnocení možného nežádoucího účinku.

V Česku se zatím očkuje dvěma vakcínami, a to od firem Pfizer a BioNTech a od společnosti Moderna. Vakcínu dostávají především zdravotníci a senioři nad 80 let.

Celkem bylo podle středečního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) podáno 237.936 dávek a seniorů starších 80 let bylo očkováno 66.200.

Potřebnou druhou dávku podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví dostalo zatím 22.227 lidí.

-čtk-

MEDICAL TRIBUNE CZ > Podhlášenost nežádoucích účinků po aplikaci vakcín

18.03.2015 09:55 Zdroj: www.tribune.cz

Autor: ivb

Odpůrci povinného očkování dětí poukazují na velkou podhlášenost nežádoucích účinků po vakcínách.

Státní ústav pro kontrolu léčiv potvrzuje, že dostává ročně jen kolem 2000 hlášení (vloni 2471), což je odhadem zhruba 2-5 procent všech nežádoucích účinků po podání vakcín.

Nejvíce nežádoucích účinků je podle SÚKL hlášeno po podání vakcíny INFANRIX – kombinace proti difterii, tetanu a pertusi…

Na nedostatečnou spolupráci mezi lékaři a úřady poukazují také samotní pediatři. „Příkladů, jak by bylo možno postupovat, je celá řada. VeSpojených státech například již léta funguje tzv.

Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS), který je podporován organizací Center for Disease Control and Prevention (CDC) and the Food and Drug Administration (FDA). Systém shromažďuje, zabezpečuje a analyzuje informace o možných vedlejších reakcí po očkování.

Povinností VAERS je i informovat o bezpečnosti/možných vedlejších účincích vakcín rodiny dětí, lékaře, výrobce vakcín a státní orgány,“ domnívá se prof. MUDr. Jan Janda zČeské pediatrické společnosti.

O lepší spolupráci slékaři se prý snaží také samotný SÚKL: „Snažíme se edukovat lékaře, jiné zdravotníky i pacienty, aby hlásili co nejvíce závažných a neočekávaných NÚ, abychom dostávali co nejvíce důležitých údajů pro posuzování rizik léčivých přípravků. Tím, že zdravotník nenahlásí nežádoucí účinek, se kterým se setkal u svého pacienta, mohou uniknout informace důležité pro zdraví ostatních pacientů užívajících přípravek,“ potvrzuje pro Medical Tribune mluvčí úřadu Hana Pavlíčková.

Podle informací SÚKL se kúřadům dostanou spíše hlášení o závažných nežádoucích účincích. „Většina hlášení, která dostáváme, jsou podezření na závažné nežádoucí účinky. Právě závažné nežádoucí účinky jsou nejdůležitější pro posuzování rizika léčiv.“

To zřejmě také vysvětluje, proč se na úřad dostane pouze malé procento informací ze všech nežádoucích účinků.

Za závažné nežádoucí účinky jsou považovány ty, „které mají za následek smrt, ohrozí život, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, mají za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností nebo se projeví jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků,“ sděluje zákon.

Horečka nebo vyrážka po podání vakcíny je tedy pro dítě a jeho rodiče sice nepříjemná, nicméně očekávaná reakce po očkování.

„Pokud jsou nežádoucí účinky nezávažné a očekávané (tedy jsou známy už zpředregistračních klinických hodnocení a jsou dobře popsány vSPC/PIL), není potřeba je hlásit, protože zpravidla významně neovlivní poměr přínosů a rizik přípravku. Pokud ale nežádoucí účinek nesplňuje kritéria závažnosti, ale lékaři či pacientovi připadá významný, je dobře, když jej také nahlásí,“ poznamenává mluvčí SÚKL.

Co se týče jednotlivých vakcín, vposledních letech hlásili lékaři nejvíce nežádoucích účinků u vakcíny INFANRIX (vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli). Vroce 2012 to bylo 183 hlášení, vroce 2013celkem 212 hlášení.

ivb, www.tribune.cz

Přehled vakcín proti COVID-19: mechanismy účinku, výhody a nevýhody – Medicínské centrum Praha

Nový beta-koronavirus, označovaný SARS-CoV-2, je původcem onemocnění COVID-19. Tento virus byl poprvé objeven koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu. Onemocnění se rychle rozšířilo a v březnu 2020 bylo označeno za celosvětovou pandemii.

Jelikož zatím není dostupná účinná léčba tohoto onemocnění, je kladen velký důraz na vývoj vakcín, které by mohly pandemii zastavit a onemocnění dostat trvale pod kontrolu. Situace ve vývoji vakcín se neustále proměňuje a je třeba stále sledovat aktuální informace.

První vakcíny by měly být v České republice k dispozici počátkem roku 2021.

V současné době je v určité fázi vývoje více než 270 kandidátních vakcín. Každá kandidátní vakcína musí projít preklinickým a klinickým hodnocením. Laboratorní vývoj a preklinické hodnocení zahrnuje definování fyzikálních, chemických a biologických vlastností kandidátní vakcíny, její základní imunogenitu a bezpečnost.

Ve fázi klinického hodnocení (tj. hodnocení po podání vakcíny lidem-dobrovolníkům) je v současnosti více než 55 vakcín. Klinické hodnocení zahrnuje čtyři fáze.

V prvních třech fázích se mimo jiné hodnotí tolerance vakcíny lidským organismem (místní i celková) a rozšířená bezpečnost, řeší se množství antigenu ve vakcíně, nejvhodnější vakcinační schéma, velikost a počet dávek.

Dále se hodnotí účinnost vakcíny, délka ochrany s případnou nutností přeočkování a interakce s jinými běžně podávanými vakcínami. Čtvrtá fáze klinického hodnocení probíhá až po schválení kandidátní vakcíny a její aplikaci v populaci. Tato fáze je dlouhodobá a hodnotí se například nežádoucí účinky či přetrvávání dlouhodobé ochrany.

Je žádoucí, aby kandidátních vakcín bylo co nejvíce, jelikož se předpokládá, že velký počet z nich některou částí hodnocení neprojde. V současné době jsou proti onemocnění COVID-19 ve vývoji zejména následující čtyři typy vakcín:

Inaktivované nebo živé oslabené virové vakcíny.

Tyto vakcíny používají formu viru SARS-CoV-2, kde je živý virus oslaben (tzv. živé vakcíny) nebo inaktivován, tedy usmrcen (tzv. inaktivované vakcíny). Takový virus nezpůsobuje onemocnění, ale přesto generuje imunitní odpověď. Mezi živé vakcíny patří například očkovací látky proti příušnicím, zarděnkám nebo spalničkám.

Nevýhodou živé vakcíny je její velmi zdlouhavý vývoj a možnost, že se původci choroby znovu vrátí schopnost vyvolat onemocnění i se všemi nebezpečnými projevy. Z tohoto důvodu se často používají inaktivované vakcíny, kde je původce choroby zneškodněn například vysokou teplotou, chemicky nebo ozařováním.

Inaktivovanými vakcínami se očkuje například proti obrně nebo žloutence typu A. Mechanismus inaktivované vakcíny využívají v současné době i některé týmy pro vývoj vakcín proti onemocnění COVID-19. Mezi tyto výrobce patří například společnosti Sinopharm7,8, Sinovac10 či Bharat Biotech International11.

Masovou výrobu plnohodnotného viru, který je následně inaktivován, je ale třeba dokonale zabezpečit proti úniku.

U živých a inaktivovaných vakcín je třeba vybalancovat riziko, že mohou stimulovat imunitní systém až příliš, a velmi silná reakce v určitém orgánu může příslušný orgán poškodit.

Budete mít zájem: Šťáva Z Červené Řepy Zdraví?

U tohoto druhu vakcín může nastat problém také s vytvořenými protilátkami. Některé z protilátek se vážou na virus ve správných místech a zneškodní ho. Jiné protilátky se mohou navázat na jiných místech a virus nevyřadí z činnosti, ale pouze označí.

Takto označený virus pak přiláká bílé krvinky, které ho pohltí a tímto způsobem uchrání před ostatními složkami imunity. Virus se tak může v bílé krvince množit a vyvolat onemocnění.

Cílem tedy je, aby se po podání vakcíny tvořily zejména zneškodňující protilátky.

Virové vektorové vakcíny.

Tento druh vakcín používá jiný oslabený nepatogenní virus jako vektor neboli nosič. V případě vakcín proti onemocnění COVID-19 je takovým virem nejčastěji adenovirus, který je upraven a slouží jako vektor potřebné genetické informace.

Geneticky upravený adenovirus se dostane do buněk, které pak na základě vnesené genetické informace produkují proteiny koronaviru. Jako reakci na tyto proteiny začne tělo generovat bezpečnou imunitní odpověď.

Nevzniká tedy onemocnění, ale je stimulována imunitní odpověď, která v ideálním případě chrání příjemce před budoucími setkáními se skutečným virem.

Výhodou vektorových vakcín je, že se dají snadno a relativně levně vyrobit. Vytvořený vektor se dá použít pro různé vakcíny, liší se vždy jen genetickou informací. Rovněž je výhodou skutečnost, že do organismu nepřijde celý virus způsobující dané onemocnění, ale pouze vektor s potřebnou genetickou informací.

Nevýhodou lidských adenovirů je, že mají širokou cirkulaci a mohou způsobit běžné nachlazení/chřipku. Někteří lidé si uchovávají protilátky, které mohou být namířené proti vakcíně, která je pak neúčinná.

Lidské adenovirové vektory jsou použity například u vyvíjené vakcíny CanSino Biologics9. Je zde použit adenovirový sérotyp 5 (Ad5). V jedné studii uvedené v článku na webu The Scientist (odkaz níže) bylo zjištěno, že imunitu proti Ad5 má velký počet účastníků ještě před podáním vakcíny.

Starší účastníci měli na vakcínu výrazně nižší imunitní odpověď, což by znamenalo, že u nich vakcína nebude tak dobře fungovat. Různé populace a různé věkové skupiny budou mít různé úrovně imunity proti Ad5. S věkem také člověk hromadí imunitu vůči více sérotypům. Vakcíny s Ad5 mohou být tedy méně účinné u starších lidí.

Ad5 byl například využit při práci na vakcíně proti HIV.

Pro vývoj vakcíny Janssen Pharmaceutica4 od společnosti Johnson & Johnson se používá vzácnější podtyp adenoviru Ad26. Protilátky proti Ad26 jsou v Evropě a USA neobvyklé (10–20 % populace), častější jsou v jiných částech světa. Vakcíny s Ad26 nebývají potlačeny základními protilátkami proti Ad26 v populaci.

Ad26 byl například využit při práci na vakcínách proti HIV a ebole.

Vakcína Sputnik V5 obsahuje Ad26 i Ad5. Cílem je obejít tímto způsobem nevýhody vakcín s virovým vektorem, kdy po podání první dávky je druhá dávka již méně účinná díky tvorbě protilátek po podání první dávky.

Jako alternativa k lidskému adenoviru je opičí adenovirus. Protilátky proti šimpanzímu adenoviru má asi 1 % lidí, pravděpodobně díky zkřížené reaktivitě. Tento adenovirus používá pro vývoj vakcíny společnost Astra Zeneca1.

Šimpanzí adenovirus byl například využit při práci na vakcínách proti HIV a malárii.

Pokud se tento adenovirus využije ve vakcíně proti COVID-19, nebude pak možno jej využít pro malárii, jelikož lidé již budou mít protilátky proti vektoru. Tuto situaci by mohl vyřešit výzkum dalších opičích vektorů (např. gorilích).

Vakcíny proti COVID-19 s použitím zvířecích vektorů se nabízejí jako řešení především v oblastech, kde je vysoká imunita proti lidskému adenoviru.

Vektorové vakcíny stimulují silnou imunitní odpověď, což je také jedna z jejich nevýhod. V ojedinělých případech mohou následovat i extrémní reakce, horečka a křeče. Děti reagují na vektorové vakcíny silněji než dospělí. U těchto vakcín se vždy hledá rovnováha tak, aby dobře fungovaly a zároveň měly co nejméně nežádoucích účinků.

Ve vývoji vakcín proti COVID-19 se rovněž testuje vektor viru spalniček. Od adenovirových vektorů se odlišuje vektor spalniček tím, že se sám replikuje. Pokud tedy podanou vakcínu zcela nezneutralizují v organismu již vytvořené protilátky, replikuje se pak vakcína sama a tvoří protein koronaviru. Na této vakcíně pracuje společnost Merck, ale vývoj vakcíny je pozadu za ostatními.

Vakcíny na bázi bílkovin (proteinů)

Vakcíny tohoto druhu používají k bezpečnému vytvoření imunitní odpovědi neškodné fragmenty proteinů nebo proteinových obalů napodobujících virus SARS-CoV-2. Tyto proteinové částice jsou vpraveny do těla a stimulují imunitní odpověď.

Proteinové vakcíny jsou bezpečné, ale mohou být málo imunogenní, tj. nestimulují dostatečnou tvorbu protilátek. Často potřebují ke zlepšení své účinnosti další látky, tzv. adjuvans.

Proteinové vakcíny proti virovým podjednotkám, tedy i podjednotkám viru SARS-CoV-2, vyžadují ke své přípravě metodu rekombinantního genetického inženýrství.

Geny kódující potřebné antigeny jsou klonovány nebo syntetizovány, exprimovány a purifikovány pomocí různých expresních systémů, včetně hmyzích, bakteriálních, kvasinkových či savčích buněk.

Příkladem proteinové vakcíny proti COVID-19 je vakcína vyvíjená společností Novavax6, která má jeden ze svých výrobních závodů v České republice. Další společností, která vyvíjí proti COVID-19 proteinovou vakcínu, je Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical12.

Vakcíny na bázi virových částic (VLP) jsou podmnožinou proteinových vakcín. V tomto případě se nejedná o oslabené nebo mrtvé viry, ale o jejich napodobeniny, které jsou vyráběny pomocí nanočástic.

VLP obsahují pouze povrchové bílkoviny virů, ale ne jejich geny. Tyto vakcíny tedy nemohou v žádném případě způsobit onemocnění, proti kterému očkujeme. Tento mechanismus se používá například u HPV vakcín proti lidskému papilomaviru.

Ve vývoji vakcín proti onemocnění COVID-19 používá VLP společnost Medicago Inc13.

U těchto vakcín je využívána uměle nasyntetizovaná DNA (deoxyribonukleová kyselina) nebo RNA (ribonukleová kyselina), podle nichž si organismus sám vytvoří příslušné proteiny původce choroby a na tyto proteiny pak vzniká bezpečná imunitní odpověď organismu. Po vniknutí DNA vakcíny do buňky je genetická informace uložená ve dvoušroubovici DNA přepsaná do jednoduché šroubovice RNA, která pak slouží jako matrice pro syntézu potřebných proteinů původce choroby.

U DNA vakcín je problémem, že očkovací látka musí proniknout přímo do nitra buněk, mimo které nefunguje. Ani poté nemusí být imunitní odpověď dostatečně silná a je potřeba imunitní reakci posílit pomocí adjuvans.

RNA vakcíny poskytují přímo matrici pro syntézu bílkovin. Jejich nevýhodou je, že RNA je podstatně křehčí než DNA a v organismu se rozkládá.

RNA tedy potřebuje v těle ochranu, kterou tvoří obal z tukových molekul.

Mechanismus RNA vakcín je uplatňován při vývoji vakcín proti COVID-19 společnostmi BioNTech/Fosun Pharma/Pfizer2 a Moderna/Národní institut pro alergie a infekční onemocnění3.

Výhodou DNA a RNA vakcín je relativně snadná, rychlá a levná výroba ve velkých množstvích a dobrá bezpečnost.

V níže uvedené tabulce jsou zařazeny vakcíny, které jsou ve třetí fázi klinického hodnocení:

Č.	Výrobce	Označení vakcíny	Typ vakcíny	Počet dávek
1	AstraZeneca/Oxfordská univerzita (Británie, Švédsko)	ChAdOxnCoV-19 (AZD1222)	vektorová využívající opičí adenovirus	2
2	BioNTech/Fosun Pharma/Pfizer (Spojené státy, Německo, Čína)	BNT162	genetická mRNA	2
3	Moderna/Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (Spojené státy)	mRNA-1273	genetická mRNA	2
4	Janssen Pharmaceutica (J & J)/BIDMC (Spojené státy, Belgie, Izrael)	Ad26.COV2.S	vektorová využívající lidský adenovirus Ad26	1
5	Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji (Rusko)	Sputnik V (Gam-COVID-Vac)	vektorová využívající lidské adenoviry Ad26 a Ad5	2
6	Novavax (Spojené státy)	NVX-CoV2373	proteinová rekombinantní	2
7	Sinopharm Wu-chanský biologický institut (Čína)	WIBP/BIBP	virová inaktivovaná	2
8	Sinopharm Pekingský biologický institut (Čína)	BBIBP-CorV	virová inaktivovaná	2
9	CanSino Biologics/Pekingský biotechnologický institut (Čína)	Ad5-nCoV	vektorová využívající lidský adenovirus Ad5	1
10	Sinovac (Čína)	CoronaVac	virová inaktivovaná	2
11	Bharat Biotech International (Indie)	COVAXIN	virová inaktivovaná	2
12	Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical/Čínská akademie věd (Čína)	proteinová	3
13	Medicago Inc. (Kanada)	proteinová VLP	2

Budete mít zájem: Suchý Zápal Plic Příznaky?

Pro ČR jsou plánované vakcíny AstraZeneca/Oxfordská univerzita, BioNTech/Fosun Pharma/Pfizer, Moderna/Národní institut pro alergie a infekční onemocnění, Janssen Pharmaceutica (J & J)/BIDMC, Novavax.

Kromě uvedených vakcín jsou pro ČR plánované také vakcíny od společností Sanofi + GSK (rekombinantní proteinová vakcína) a Curevac (genetická mRNA vakcína), které jsou teprve ve druhé fázi klinického hodnocení.

Závazně jsou nyní objednány dávky vakcín pro 6,9 milionu obyvatel ČR.

Jednou z obav doprovázejících vývoj vakcín proti onemocnění COVID-19 je riziko, že imunitní odpověď na podanou vakcínu může způsobit vlastní onemocnění. Imunopatologie vyvolaná očkováním se může projevit jako akutní odpověď na samotnou vakcínu nebo jako zesílení onemocnění po virové infekci.

Jelikož jsou tyto vakcíny vyvíjeny poměrně rychle, je zcela zásadní zabývat se bezpečností vakcín už v raných fázích procesu vývoje. Z tohoto důvodu je při klinickém hodnocení velká pozornost věnována právě bezpečnosti a účinnosti vakcín. Důležité je rovněž uvažovat o výrobě vakcín v globálním měřítku.

K dosažení kolektivní imunity je třeba zajistit celosvětově dostatečné množství vakcín.

V ČR bude očkování nepovinné a plánuje se postupné očkování podle indikačních skupin 1–6:

Osoby ve věku ≥ 65 let, a bez ohledu na věk chronicky nemocní pacienti (určitá onemocnění)
Zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví
Pracovníci a uživatelé pobytových a odlehčovacích sociálních služeb, poskytovatelé domácí zdravotní péče

Pracovníci kritické infrastruktury dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury – tj. pracovníci integrovaného záchranného systému, pracovníci energetiky, vláda, krizové štáby, armáda, pedagogičtí pracovníci a další
Ostatní pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví provádějící výkon státního zdravotního dozoru, zaměstnanci dalších orgánů státní správy vykonávajících kontrolní činnost (např. SZPI, SVS ČR, ČIŽP, ČOI apod.)
Další pojištěnci, kteří mají zájem o očkování

Na počátku nebudou vakcíny registrovány pro pediatrické použití, jelikož klinické studie probíhají zejména na skupinách dospělých dobrovolníků. Pouhé schválení dané vakcíny neznamená, že bude ihned použitelná pro lidi po celém světě. Pro ČR je důležitá registrace vakcíny pro použití v Evropě a její dostupnost pro náš stát.

Všechny uvedené informace jsou aktuální k datu zveřejnění článku.

RNDr. Martina Šindelková

Praha, 17. 12. 2020

Použité zdroje:

Tregoning J.S., Brown E.S. et al. (2020): Vaccines for COVID‐19. Clinical and Experimental Immunology, 202, 162–192.

https://www.the-scientist.com/news-opinion/vector-based-vaccines-come-to-the-fore-in-the-covid-19-pandemic-67915

https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/covid-19-vaccines

https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/12/Strategie-ockovani-proti-nemoci-covid-19.pdf

https://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/nejnadejnejsi-vakciny-proti-koronaviru-mohou-narazit-na-vazny-problem.A200811_020928_pozice-tema_lube

SÚKL zaznamenal již 21 podezřelých úmrtí po očkování na covid

K 16. březnu přijal ústav celkově 1 923 hlášení o nežádoucích účincích. Více než polovinu, tedy 1068, tvoří ty nejběžnější, tedy například horečka, třesavka, zimnice, únava, slabost nebo malátnost. Zde jsou zahrnuty i reakce v místě vpichu, tedy bolest, zarudnutí, otok, teplo, svědění nebo zduření.

Lidé hlásili také příznaky podobné chřipce, otoky obličeje, pocity horka, nebo chladu. Mnozí měli nepříjemný pocit na hrudníku, bolest na hrudi, nebo v podpaží, a také pocítili sníženou pohyblivost končetiny po injekci.

SÚKL upozorňuje, že všechna hlášení jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky vakcín. „Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti. Mohou být také nahlášeny nežádoucí účinky, které nejsou správně pojmenovány,“ uvádí ústav.

„Výpis tedy slouží pouze pro přehled toho, jaké reakce byly nahlášeny, nejde o statistiku skutečně prokázaných nežádoucích účinků vakcín,“ doplňuje.

Od začátku očkování proti onemocnění covidu-19 loni v prosinci bylo v Česku podáno přes 1,2 milionu dávek vakcín, přičemž obě potřebné dávky má zatím téměř 329 tisíc lidí. Z toho 395 tisíc dávek dostali lidé starší 80 let, z nich téměř 139 tisíc má očkování ukončeno i druhou dávkou. Na věkovou skupinu sedmdesátiletých připadá 272 tisíc podaných dávek a na šedesátníky 109 tisíc dávek.

Data nemusí být konečná

Celkový počet hlášených podezření se liší od součtu jednotlivých reakcí. Jedno hlášení může obsahovat i více reakcí, mohou se duplikovat a nějaký čas si vyžádá také zpracovávání došlých hlášení.

Ve výpisu reakcí jsou zahrnuta všechna hlášení, která byla zhodnocena a zadána do Centrální databáze nežádoucích účinků SÚKL vždy k úterní půlnoci.

Vzhledem k tomu, že mohou být zjištěny duplicity, se může navíc počet později měnit.

Druhou nejčastější kategorií hlášení nežádoucích účinků po očkování proti covidu-19 byly neurologické příznaky, SÚKL jich tam zařadil 435, jsou jimi např. bolest hlavy, mravenčení, závrať, třes, pocit na omdlení, mdloba, ospalost, snížená citlivost, obrna lícního nervu, migréna, narušení chuti, narušení paměti, narušení čichu, cévní mozková příhoda, narušení pozornosti.

Třetí největší skupina hlášení se týkala příznaků svědčících pro ovlivnění svalů, kloubů nebo kostí, tedy např. bolest svalů, bolest kloubů, bolest v končetině, bolest zad, svalová slabost, ztuhlost, bolest krku, bolest páteře, otok kloubu, ztuhnutí šíje.

Pacienti si stále více všímají nežádoucích účinků léků. Lékový ústav loni evidoval skoro 3800 stížností

„Mně jednou předepsal lékař antibiotika, u kterých se projevily vedlejší účinky. Poměrně rychle jsem se osypal, měl jsem pak vyrážku po celém těle, měl jsem horečky a musel jsem být hospitalizován a muselo se to řešit v nemocnici,“ vypráví Radiožurnálu o svých zkušenostech sedmadvacetiletý Jakub.

Planých neštovic letos ubývá. ‚Nenechávejte děti úmyslně nakazit,‘ upozorňují lékaři

Číst článek

Právě antibiotika jsou jednou ze skupin léků, které vyvolávají nežádoucí účinky nejčastěji, a to i kvůli špatné indikaci. Pacienti pak s problémy míří nejenom k lékaři, ale i do lékáren.

„Když už pacient přijde nahlásit do lékárny nežádoucí účinek, většinou je to se slovy, že ten lék užívat nemůže, protože mu nedělá dobře. Většinou jde o nějaké výraznější nežádoucí účinky typu kopřivky, vyrážky nebo například výrazných zažívacích potíží,“ popisuje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.

I tady platí přímá úměra – čím vyšší spotřeba léků, tím víc hlášených nežádoucích účinků. Kromě antibiotik se to týká třeba i léků na bolest.

„Vzhledem k tomu, že pacienti užívají nejčastěji léky na bolest, nějaké steroidní antirevmatika, a případně na teplotu, tak já bych si troufal tvrdit, že úplně nejčastější skupinou jsou právě tyhle léky,“ doplňuje lékař Zdeněk Zíma.

Vůbec nejvíc hlášení ale Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje u vakcín. Zájem o jejich bezpečnost je v Česku v porovnání s ostatními zeměmi výjimečný.

Záměna očekávané reakce za nežádoucí účinek

„V České republice tvoří hlášení nežádoucích účinků vakcín čtvrtinu všech hlášení, kdežto v Evropě, je průměr 5 %. Téměř 30 % nežádoucích účinků vakcín hlásili pacienti a pouze 19 % z nich bylo potvrzeno lékařem,“ vysvětluje mluvčí lékového ústavu Hana Šindelářová.

Právě očkování má velký podíl na tom, že hlášení jdou nejčastěji z ordinací pediatrů. Lidé ale někdy zaměňují očekávanou reakci za nežádoucí účinek.

Nemocnice nejsou připravené na požár či terorismus, varují odborníci. Ministerstvo nesouhlasí

Číst článek

„Každá vakcína má za úkol způsobit reakci imunitního systému. Reakci, kterou téměř u všech očekávám je zarudnutí, otok toho místa a celková teplota. Nežádoucí účinky jsou vystupňované reakce na očkování, to znamená vysoká teplota, která přesahuje 38 či 39 stupňů,“ upozorňuje dětský lékař Zdeněk Zíma.

Budete mít zájem: Šest kombinací potravin, které dokáží zázraky

Nežádoucí nebo vedlejší účinek se může projevit u každého léku, ne vždy je ale nutné to hlásit lékaři. Záleží na závažnosti, tu pacient může zjistit v příbalovém letáku.

„Pokud je to něco, co ohrozí jeho zdravotní stav, velmi ho omezí a zjistí, že to v příbalovém letáku není, anebo je to velmi vzácné a způsobí mu to nežádoucí účinek, tak by to měl hlásit svému lékaři,“ připomíná Hana Šindelářová.

Informace o nežádoucích účincích Státní ústav pro kontrolu léčiv nejdříve prověří a pak posílá ostatním unijním státům. Když se rizika prokážou, může dojít k zákazu léku.

„Což se stalo například u jednoho přípravku, u kterého bylo prokázáno, že způsobuje závažné alergické reakce, a proto mu byla zrušena registrace, to znamená, že už se nesmí používat,“ dodává Šindelářová.

U pětiny hlášení loni vedl nežádoucí účinek k hospitalizaci, u tří procent k úmrtí. V takových případech ale nemusí na vině lék, jako spíš vážný zdravotní stav pacienta.

Přísná opatření vydrží zřejmě nejméně do půlky února | Aktuálně.cz

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v pátek uvedl, že pokles počtu hospitalizací lidí s covidem-19 na 3000 bude trvat ještě nejméně tři týdny.

O 3000 pacientech s koronavirem ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) mluví jako o hranici pro přechod do čtvrtého stupně systému PES. Nejméně do 14.

února bude také trvat nouzový stav, dnes ho prodloužila vláda.

Přehled nejdůležitějších zpráv dne:

Německo zařadilo Česko na seznam vysoce rizikových zemí, dotkne se to hlavně pendlerů. Od půlnoci ze soboty na neděli budou muset pro cestu do Saska absolvovat dva testy na koronavirus týdně, Bavorsko vyžaduje rozbory každých 48 hodin.

Do Česka v příštím týdnu dorazí menší množství vakcíny firmy Pfizer/BioNTech proti covidu-19, než bylo plánováno. Do poloviny února se ale počet očkovací látky plánu dorovná a dále by se měl zvyšovat, řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Britský premiér Boris Johnson představil výzkumy, podle kterých je nová mutace covidu-19 smrtelnější, než dosavadní varianta. Funguje proti ní ale vakcína.
Blatný v pondělí navrhne na vládě změny v tabulce PES. Žáci devátých tříd, maturanti a někteří vysokoškoláci by se podle nich mohli vrátit do škol i přes pátý stupeň rizika. Aktualizace by měla platit od 1. února, vláda také do 14. února prodloužila nouzový stav.

21:50

Saský premiér Michael Kretschmer dál odmítá, aby se uzavřely hranice s Českem a Polskem. Čeští a polští pracovníci jsou v saském zdravotnictví nepostradatelní, řekl v rozhovoru s listem Die Welt. Kretschmer zároveň kritizoval různá opatření v různých zemích Evropské unie, které jsou podle něj i důvodem, proč Sasko zavádí testování pendlerů dvakrát týdně.

„Hraničíme v Sasku s Polskem a Českem a toto trojzemí je společným hospodářským i životním prostorem. To nelze jednoduše rozřezat,“ řekl saský premiér novinářům listu Die Welt. Čeští a polští zdravotníci, kteří do Saska dojíždějí za prací, jsou podle Kretschmera nepostradatelní.

20:57

Amerika se snaží urychlit proces očkování díky takzvaným drive-through očkovacím stanicím. Zdravotníci očkují zájemce o vakcínu proti covidu-19 skrz okénko automobilu, takže očkovaný vůbec nemusí z auta vystupovat.

20:36

Ve Francii se od počátku epidemie covidu-19 prokázala nákaza koronavirem u více než tří milionů lidí. V neděli uplyne rok ode dne, kdy francouzské úřady ohlásily první potvrzené případy v zemi i v celé Evropě. Za posledních 24 hodin přibylo 23 292 nových případů, uvádí vládní web. Zemřelých s covidem-19 přibylo za den 649.

20:32

Vláda podle Asociace horských středisek (AHS) bere skiareály jako rukojmí. Situace se již stává neúnosnou, hraniční termín pro otevření lyžařských středisek je 29.

leden, řekl v pátek ředitel AHS Libor Knot.

Vláda se podle něho otočila k lyžařským areálům zády a uprostřed nejdůležitějšího období je nechává raději uzavřené, než aby zajistila u provozovatelů ubytování dodržování protiepidemických opatření.

20:10

Ve Španělsku za poslední den přibylo opět přes 40 tisíc lidí nakažených koronavirem.

Podle ministerstva zdravotnictví se počet případů nákazy za 24 hodin zvýšil o 42 885, což je jen mírně nižší číslo než ve čtvrtek, kdy 44 357 nově nakažených představovalo vůbec nejvyšší denní bilanci od začátku pandemie. Madridský region, Baskicko a Valencie dnes ohlásily zpřísnění restrikcí, napsal list El País.

19:49

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek oznámila, že se dohodla s konsorciem Pfizer/BioNTech na nákupu 40 milionů dávek jeho vakcíny proti covidu-19. V rámci vakcinačního programu COVAX s nimi bude moci od února začít očkovat v chudých zemích.

Podle šéfa WHO Tedrose Adhanom Ghebreyesuse by měli být v února očkováni nejprve zdravotníci. Zatím není jasné, kde bude vakcína využita nejdříve.

18:49

Česko dostane v příštích třech týdnech od firmy Pfizer/BioNTech méně vakcíny. Původně plánovaný počet dávek očkovací látky by se měl dorovnat do poloviny února, pak by se měl zvýšit.

Po jednání se zástupci firmy to novinářům řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Plat vakcíny a lahviček by podle šéfa resortu zdravotnictví mělo přijít asi o pětinu méně.

Při používání šesti dávek místo původních pěti by se ale měl zachovat původně plánovaný počet naočkovaných.

„Teď je povinné používat šest dávek z lahvičky. A tudíž i když zůstane zachovaný počet dávek, tak počet lahviček se vlastně o 20 procent snížil. Snížený počet plat v jednotlivých dodávkách se týká zhruba příštích tří týdnů,“ uvedl Blatný.