Zítra uplyne přesně 135 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil bacil způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza (TBC). Jaká je současná situace onemocnění touto chorobou v ČR?
Výskyt tuberkulózy v České republice oproti minulým obdobím se zásadně nezvyšuje. Roste ale podíl cizinců, kteří mají tuberkulózu. Uzávěrka přesných dat je sice až na konci dubna, nicméně v tuto chvíli platí, že:
- za rok 2016 je v ČR evidováno 496 lidí nemocných TBC (v roce 2015 to bylo 518 nemocných TBC)
- podíl cizinců mezi nemocnými TBC je 29% (předtím byl podíl 21%)
- nejvíce nemocných TBC u nás je ze zemí: Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Rumunsko
- v Praze je zhruba pětina všech nemocných TBC (110 lidí), podíl cizinců v Praze tvoří 50%, tzn. že každý druhý nemocný TBC v Praze je cizinec
- regiony, ve kterých se eviduje nárůst nemocných s TBC jsou: Ústecký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Liberecký kraj
- migrační vlna se do výskytu TBC v ČR nepromítá, lidé nemocní TBC nepochází ze zemí, kterých se týká migrace
Tuberkulóza (TBC) je infekční nemoc. Příčinou tuberkulózy je bakterie Mycobacterium tuberculosis complex, tzv. Kochův bacil. Onemocnění nejčastěji zasahuje plíce, postižen může být ale kterýkoliv orgán. Bývají to uzliny, ledviny, mozkové obaly nebo kosti.
Tato nemoc se běžně projevuje v podobě tuberkulózních uzlíků v postižených tkáních. Doprovodné projevy TBC se liší podle formy tohoto onemocnění. Nejčastější formou TBC je tuberkulóza plic. Projevuje se jako zánět plicní tkáně. Postižené tkáně podléhají rozpadu a na jejich místech se tvoří dutiny.
Nemoc je spojena s celkovým vyčerpáním organismu, které se projevuje zvýšenými teplotami, hubnutím a nutkavým kašlem, při kterém může být vykašláván hlen s krví. Právě vykašlávání je velmi nebezpečné pro okolí. V hlenu bývá významné množství bakterií, což výrazně zvyšuje riziko přenosu infekce.
Tuberkulóza drží celosvětově druhou příčku mezi úmrtími na infekční nemoci (hned po HIV). Tuberkulózní bacil může v těle přežívat i mnoho let, než se nemoc projeví. Základními metodami pro stanovení diagnózy je rentgenové vyšetření, ale hlavně mikrobiologické vyšetření vykašlávaných hlenů nebo tekutiny získané při bronchoskopii.
Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv. Mezi rizikové skupiny patří bezdomovci, narkomani, imigranti ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy nebo pacienti s nemocemi, které snižují imunitu.
Důležitý faktor ovlivňující šíření TBC je řádná včasná léčba. Pro posouzení rizika nakažení je nutné si uvědomit, že na rozdíl od jiných infekcí se TBC přenáší až po delším a velmi těsném styku.
Bývá to v rodinách nebo mezi spolubydlícími. Nepříjemné ale je, že k nákaze může dojít i na pracovišti, ve škole nebo v oblíbené restauraci.
V Nemocnici Na Bulovce funguje Národní jednotka dohledu nad TBC
Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou (NJDT) byla zřízena z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví koncem roku 1994. Její vznik byl iniciován doporučením Světové zdravotnické organizace (SZO) v rámci vývoje nových metod kontroly a dohledu nad tuberkulózou (TBC).
NJDT provádí kvalifikovanou analýzu epidemiologické situace TBC v České republice, vyhodnocuje účinnost antituberkulotické léčby v ČR. Při své činnosti spolupracuje s Evropskou úřadovnou SZO a Evropským střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí.
Významné projekty organizované jednotkou jsou zaměřeny na účinnou kontrolu u skupin obyvatelstva se zvýšeným rizikem onemocnět TBC (rizikových skupin), zvláště na bezdomovce a zdravotníky.
Tuberkulóza
Tuberkulóza (TBC) je jednou z nejsmrtelnějších infekčních nemocí na světě. Každoročně se jí nakazí zhruba 10 milionů lidí, z nichž 1,4 milionu zemře. Ohrožuje muže, ženy i děti po celém světě. Lze ji však předcházet a také léčit.
Co způsobuje tuberkulózu?
TBC způsobuje bakterie (Mycobacterium tuberculosis), která se šíří vzduchem při kašlání či kýchání infikovaných osob. K nakažení stačí vdechnout velmi malý objem bakterií. Nakazit se však můžete pouze od neléčené osoby s plicní formou tuberkulózy a kašlem. Pokud nemocný pravidelně bere prášky, již po několika týdnech léčby přestává být infekční.
Kontrola rentgenu plic 11leté Glorie z Malawi, která je bohužel HIV pozitvní a také trpí tuberkulózou.
Nemoc nejčastěji postihuje plíce, ale může zasáhnout i jakoukoli jinou část těla včetně kostí a nervového systému.
U většiny infikovaných se příznaky nikdy neprojeví, protože bakterie může v těle přežívat v neaktivní formě. Pokud ale imunitní systém zeslábne, jako v případě podvyživených, HIV pozitivních či starších osob, bakterie tuberkulózy se mohou stát aktivními. K tomu dochází zhruba u 10 % infikovaných.
Symptomy TBC
Mezi příznaky nemoci patří trvalý kašel, horečka, úbytek na váze, bolest na hrudi a dušnost vedoucí až k úmrtí pacienta. Výskyt TBC je výrazně vyšší mezi HIV pozitivními, v jejichž případě je také nejčastější příčinou úmrtí.
Diagnostika tuberkulózy
Výzkum a vývoj nových efektivnějších diagnostických nástrojů a léků proti TBC je už po několik desetiletí výrazně nedostatečný.
V zemích, kde je nemoc nejrozšířenější, je diagnóza již 120 let závislá především na jednom zastaralém testu – mikroskopii stěru, tedy mikroskopickém vyšetření hlenu nebo plicní tekutiny na přítomnost bakterie tuberkulózy. Tento test ale umí rozpoznat pouze zhruba polovinu případů.
Mnoho pacientů proto s léčbou začíná s léčbou pozdě, pokud vůbec.
Léčba TBC
Proces léčby nekomplikované TBC trvá přinejmenším šest měsíců. Jsou-li pacienti rezistentní vůči nejúčinnějším antibiotikům první linie, mluvíme v jejich případě o multirezistentní tuberkulóze (MDR-TBC).
MDR-TBC je možné léčit, ale lékový režim je náročný, trvá více než dva roky a má mnoho vedlejších účinků. Někdy se u pacientů rozvině také rezistence vůči lékům druhé linie. Tito pacienty trpí takzvaně extenzivně rezistentní tuberkulózou (XDR-TBC).
V mnoha místech, kde pracujeme, je obtížné až nemožné dohlížet v průběhu léčby na všechny pacienty. Abychom pomohli jejich léčbu dokončit, zavedli jsme proto flexibilnější strategie.
Co dělají Lékaři bez hranic?
Lékaři bez hranic bojují s TBC již více než 30 let. Poskytujeme léčbu nemoci v mnoha různých kontextech, od oblastí trvalého konfliktu, jako je Súdán či východní Ukrajina, až po zranitelné pacienty ve stabilních prostředích, jakými jsou Uzbekistán nebo Ruská federace.
V lednu 2017 jsme společně s partnerskými organizacemi v oblasti medicínského výzkumu (jejich seznam najdete zde) zahájili klinický test usilující o zkvalitnění léčby rezistentní tuberkulózy.
Jedná se o kompletní třífázový klinický test kombinující dva nové léky na tuberkulózu (bedaquiline a pretomanid).
Cílem testování je vyvinout výrazně kvalitnější léčbu pro lidi, kteří trpí buď multirezistentní tuberkulózou, nebo dokonce ještě odolnější, extenzivně rezistentní tuberkulózou.
Dva nové léky se budou podávat v kombinaci s již používanými léky na léčbu rezistentní tuberkulózy (linezolid, clofazimine a moxifloxacin). Léčba by nově měla nově místo dvou let trvat jen šest měsíců a měla by mít méně oslabujících vedlejších účinků než stávající postup.
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE | Informace z epidemiologie – detail
Světová zdravotnická organizace každoročně vyhlašuje 24. březen dnem Světového boje proti tuberkulóze. Tento den roku 1882 představil lékař Robert Koch výsledky svého výzkumu, objevení příčiny tuberkulózy, bacilu tuberkulózy. Byl to první krok k diagnostice a léčbě tohoto závažného onemocnění.
Tuberkulóza je celkové infekční onemocnění způsobené Mycobacterium tuberculosis komplex. Nejvýznamnějším původcem je Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium bovis se uplatňuje výjimečně, ostatní druhy se vyskytují jen vzácně.
Tuberkulóza postihuje nejčastěji plíce, mimoplicní lokalizace je méně častá. Onemocnění se šíří vzdušnou cestou, kapénkovou infekcí, hlavním zdrojem infekce je dýchací ústrojí infikovaných jedinců.
Z hlediska nákazy je rizikový déletrvající kontakt s tuberkulózní osobou v uzavřeném prostoru.
Předpokládá se, že tuberkulózními bacily je infikována třetina lidstva. V roce 2010 bylo hlášeno 8,8 miliónů nových onemocnění, počet úmrtí dosáhl přibližně 1, 5 miliónů osob. Rozšíření tuberkulózy ve světě je značně nerovnoměrné, většina onemocnění připadá na rozvojové země.
Evropský region se na celosvětovém výskytu TBC podílí 4,7 %. V roce 2010 bylo v Evropském regionu hlášeno 309 648 nových případů tuberkulózy tj. 34/100 000 obyvatel, počet úmrtí byl 60 135, tj. 6,7 úmrtí na 100 000 obyvatel.
Ve srovnání s rokem 2009 se mírně zvýšil počet onemocnění, které jsou způsobeny vysoce odolnými vůči léčbě kmeny původce tuberkulózy, z 12 % na 13,7 %.
Epidemiologický výskyt je v Evropském regionu značně rozdílný, ve východní části je počet nově hlášených onemocnění několikanásobně vyšší (68,5/100 000 obyvatel) než v západní části (8,4/100 000 obyvatel). Mezi země s vyšším výskytem patří například Pobaltské státy, Bělorusko, Moldávie, Rusko, Ukrajina, Bulharsko a Rumunsko.
Česká republika patří mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy v Evropě, počet hlášených onemocnění se dlouhodobě snižuje.
Na základě údajů z Registru tuberkulózy bylo v roce 2010 hlášeno 6,5 případů na 100 000 obyvatel, celkem tedy 680 případů tuberkulózy, z toho 117 (17,2 %) u osob narozených mimo ČR.
Nejčastější formou onemocnění byla tuberkulóza dýchacího ústrojí (91 %), z toho zejména tuberkulóza plic (93 %). Na tuberkulózu zemřelo 28 lidí. Z celkového počtu hlášených úmrtí nebylo 27 osob dříve léčeno.
V našich podmínkách se onemocnění vyskytuje zejména ve vyšších věkových kategoriích nad 60 let. Pravděpodobnost onemocnění je vyšší u mužů, u osob se sníženou imunitou (HIV pozitivní jedinci) a osob žijících ve špatných socioekonomických podmínkách.
Vzhledem k příznivé epidemiologické situaci, která splňovala kritéria pro zrušení plošného očkování proti tuberkulóze, bylo od 1. 11. 2010 zavedeno pouze selektivní očkování dětí z rizikových skupin.
V Moravskoslezském kraji má onemocnění dlouhodobě klesající tendenci. Počet nově registrovaných onemocnění se snížil ze 175 v roce 2004 na 89 v roce 2010, což představuje snížení incidence z 13,9 na 7,1 případů/100 000 obyvatel.
Výrazně převažovala plicní forma onemocnění. U dětí do 14 let nebyl v roce 2010 zaznamenán žádný nový případ onemocnění tuberkulózou. Nejvyšší výskyt je u osob nad 65 let věku, u mužů se počty nově hlášených onemocnění zvyšují již od 45 roku.
Nejnižší výskyt je v okresech Nový Jičín a Opava.
Zveřejněno: 22.3.2012
Počet klientů VZP nemocných tuberkulózou klesl za pět let o čtvrtinu – VZP ČR
VZP vloni evidovala celkem 3 770 klientů s tuberkulózou, o čtvrtinu méně než před pěti lety. Náklady na jejich léčbu činily přes 72 milionů korun. Nejvíce nemocných je v Praze, nejméně pak na Karlovarsku. Údaje vyplývají ze statistiky, již VZP zpracovala u příležitosti Světového dne tuberkulózy, který připadá na 24. března.
Očkování je povinné pouze u vysoce rizikových novorozenců, jejichž rodiče nebo sourozenci, případně člen domácnosti, v níž dítě žije, měli či mají aktivní tuberkulózu, nebo pro děti ze zemí s vysokým výskytem této nemoci. Očkovány musí být i děti, které byly v kontaktu s nemocným tuberkulózou.
Počty klientů VZP s diagnózou TBC
| Rok 2015 | 4 970 | 65 519 |
| Rok 2016 | 4 570 | 61 534 |
| Rok 2017 | 4 394 | 57 572 |
| Rok 2018 | 4 018 | 63 556 |
| Rok 2019 | 3 770 | 72 377 |
*Jde o kumulativní počet, tzn. nejen o nové případy zjištěné v uvedeném roce **Jde jen o přímé náklady; celkově je péče o nemocné s TBC výrazně dražší kvůli přidruženým diagnózám
Počty klientů VZP s diagnózou TBC v jednotlivých krajích v roce 2019
| Hlavní město Praha | 449 | 17 455 |
| Středočeský | 277 | 6 948 |
| Jihočeský | 124 | 1 314 |
| Plzeňský | 438 | 4 617 |
| Karlovarský | 95 | 1 966 |
| Ústecký | 299 | 8 223 |
| Liberecký | 138 | 3 315 |
| Královéhradecký | 211 | 5 211 |
| Pardubický | 558 | 4 104 |
| Vysočina | 264 | 1 903 |
| Jihomoravský | 220 | 8 014 |
| Olomoucký | 283 | 3 066 |
| Moravskoslezský | 257 | 4 021 |
| Zlínský | 157 | 2 220 |
| Celkem | 3 770 | 72 377 |
Dle Světové zdravotnické organizace každý rok onemocní tuberkulózou téměř 10 milionů lidí, z toho jich bezmála 1,5 milionu zemře. Jde především o obyvatele rozvojových zemí. Tuberkulóza je jednou z nejsmrtelnějších infekčních nemocí na světě.
Světový den tuberkulózy připadá na 24. března, kdy v roce 1882 objevil německý lékař Robert Koch bakterii způsobující toto onemocnění.
Vlastimil SršeňTiskový mluvčí
Tuberkulózu není v Praze kde léčit, nemocnicím docházejí lůžka
Přestože jsou v metropoli a jejím okolí pracoviště, kde je možné tuto zákeřnou nemoc léčit, rapidně jich ubývá.
„Na konci roku zrušili specializované oddělení pro tyto případy na Bulovce, teď se chystají zrušit to v Humpolci, kam bylo možné čas od času pacienty převézt,“ říká přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
V roce 2015 ministerstvo vnitra v rámci pohybu nelegálních migrantů na území republiky evidovalo jednoho nakaženého Ukrajince a jednoho Číňana. Ministerstvo však v tomto ohledu kontroluje pouze migranty, kteří v Česku žádají o azyl nebo je zadrží cizinecká policie.
|
Situace je podle ní přímo zoufalá. „K dispozici máme 35 lůžek, z toho patnáct je vyhrazeno pacientům s takzvanou multirezistentní formou tuberkulózy, která nereaguje na běžně užívané léky. Jsme jediným pracovištěm v Česku, které o tyto pacienty pečuje,“ dodává.
Podle mluvčího Bulovky Martina Šálka ale nemocnice TBC jednotku zcela neuzavřela. Pouze zde z důvodu nedostatku sester nevyužívá osm z devíti akutních lůžek.
Tuberkulóza je celosvětově rozšířenou nemocí, na kterou denně umírá téměř čtyři a půl tisíce lidí. Onemocnění se přenáší z člověka na člověka a vyskytuje se nejčastěji u sociálně slabých nebo cizinců z východu.
V tuzemsku se s ní však daří celkem bojovat. Důvodem vyššího výskytu tuberkulózy v Praze je podle odborníků migrace cizinců, kteří k nám s nemocí často přijíždějí z Ukrajiny, Ruska, Pobaltí či Balkánu.
Tuberkulóza zabíjela
Devětadvacet mrtvých si vyžádala tato zákeřná nemoc za loňský rok. Onemocnělo jí přitom 340 mužů a 146 žen. Kromě Prahy je nad celorepublikovým průměrem Ústecký, Liberecký a Jihomoravský kraj. Průměrný věk nemocných je 53 let.
U dětí se nemoc objevila v pěti případech. Počet případů tuberkulózy v Česku za posledních deset let přitom celkově klesl na polovinu.
Nárůst tuberkulózy odolné vůči léčbě je varující, upozorňuje lékařka
Zatímco v roce 2013 nebyl v České republice zjištěn ani jeden případ multirezistentní TBC, rok na to sedm a v roce 2015 jedenáct.
Nejčastěji se toto onemocnění objevilo u cizinců ze zemí bývalého Sovětského svazu. Z běžné podoby se tato extrémní forma vyvine zpravidla nedostatečnou nebo špatně nastavenou léčbou.
Vzácnější jsou případy, kdy se tuberkulózou s vysokým stupněm rezistence nakazí jeden člověk od druhého.
Ve výskytu TBC vede Praha
Nejvíce případů běžných forem nemoci zaznamenali lékaři v Praze, kde je téměř dvojnásobný výskyt na sto tisíc obyvatel oproti průměru celé České republiky. V roce 2015 to bylo v Praze 109 onemocnění.
Pneumologové proto vidí jako problém, že Nemocnice Na Bulovce zavřela specializované oddělení pro lidi s TBC. Nyní se léčí v Thomayerově nemocnici, kde z třiceti pěti lůžek je pro pacienty s multirezistentní formou jedenáct, což jsou pro ně jediná lůžka v celé zemi.
Tuberkulózou loni v Česku onemocnělo 340 mužů a 146 žen, zemřelo na ni 29 lidí. Nad republikovým průměrem výskytu jsou Praha a kraje Ústecký, Liberecký a Jihomoravský. Průměrný věk nemocných je 53 let. TBC mělo loni také pět dětí.
Obavy z běženců se nepotvrdily
Podle vedoucího Národní monitorovací jednotky dohledu nad TBC Jiřího Wallenfelse se nepotvrdily obavy z přílivu uprchlíků ze zemí, kde je častá tuberkulóza. V roce 2015 byla zjištěna jen u dvou migrantů.
video
Události: Výskyt multirezistentní tuberkulózy se v posledních letech zvyšuje
Události: Výskyt multirezistentní tuberkulózy se v posledních letech zvyšuje
Studio ČT24: Tuberkulóza v Česku
Specialista na TBC: Riziko nemoci u uprchlíků jsme schopni zvládnout
Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslava Kolka ale „vyhráno není“, zájem migrantů o azyl v Česku je minimální. „Dosud k nám žádné významné množství běženců nepřijelo. Proto nepolevujeme v potřebných opatřeních a zabezpečujeme dostatek vakcín a léků,“ uvedl Vítězslav Kolek.
Ochrana před šířením tuberkulózy spočívá v rychlé diagnostice a správné léčbě. Důležitá je izolace nemocných a vyhledávání kontaktů. Tyto metody se využívají také u běženců. „Loni jsme objevili TBC pouze u dvou, jeden byl Ukrajinec, jeden Číňan,“ řekl zástupce ředitele Zdravotnického zařízení ministerstva vnitra Pavel Zbořil.
Všichni běženci v záchytných zařízeních procházejí komplexní zdravotní kontrolou, která zahrnuje i rentgen plic. „Lidé, kteří se k nám dostávají, museli urazit tisíce kilometrů, jsou fyzicky zdatní, a jejich zdravotní stav je tedy vesměs dobrý,“ doplnil Pavel Zbořil.
Ze všech infekčních nemocí nejvíce lidí umírá na tuberkulózu. Ohroženi jsou zejména sociálně vyloučení, pacienti po transplantaci nebo na biologické léčbě
Jako každoročně i letos Světová zdravotnická organizace (WHO) připomněla 24. březen jako den boje proti tuberkulóze (TBC). Právě 24. března v roce 1882 Robert Koch oznámil svůj objev tuberkulózního bacilu, což otevřelo cestu k diagnostice a léčbě tuberkulózy.
Navzdory významnému pokroku v posledních desetiletích je tuberkulóza stále příčinou nejvyššího počtu úmrtí na infekční onemocnění na světě. Odhaduje se, že denně zemře více než 4500 osob. Podle WHO zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 milionu z 10,4 milionů nemocných s tuberkulózou. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci.
Kromě chudých a sociálně vyloučených nemoc ohrožuje také pacienty po transplantaci a pacienty na biologické léčbě (viz více níže).
Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv, nicméně této nemoci se daří především mezi lidmi žijícími v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a dalšími zranitelnými skupinami obyvatel. Patří mezi ně migranti, uprchlíci, etnické menšiny, pracovníci v riziku, starší osoby atd.
Faktory jako podvýživa, špatné bydlení a hygiena, kouření a závislost na alkoholu, cukrovka, mohou přispívat k většímu riziku onemocnění tuberkulózou. Lékařské a odborné společnosti proto právě v době pandemie COVID-19 vyzvaly kuřáky: Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem! (viz dopis níže).
Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy.
Systém prevence, aktivního vyhledávání nemocných a potenciálně nemocných osob, jejich diagnostika a léčba jsou v ČR na vysoké úrovni.
Incidence onemocnění tuberkulózou každoročně mírně klesá a i počet onemocnění multirezistentní tuberkulózou je u nás jeden z nejnižších na světě a ročně se jedná o jednotky nových případů.
V roce 2016 bylo hlášeno 517 onemocnění tuberkulózou všech forem a lokalizací, téměř 30 % případů představovaly osoby narozené mimo ČR, především z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Rumunska.
Onemocnění se vyskytovalo častěji u mužů, nejčastější výskyt byl mezi 40 a 59 lety. Nejvíce nemocných bylo evidováno s bydlištěm v hlavním městě Praze.
Multirezistentní forma byla diagnostikována u 6 osob z celkového počtu nemocných.
Především výskyt multirezistentní tuberkulózy představuje závažnou zdravotní hrozbu pro světovou populaci a měl by být podnětem pro zintenzivnění boje proti tuberkulóze.
Tuberkulóza někdy číhá pod povrchem. Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě
Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí.
Na situaci upozornili čeští plicní lékaři v rámci Světového dny tuberkulózy 24. března. To uplynulo přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza.
„Zajímá nás, co číhá pod hladinou.
Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle.
Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit.
Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve.
Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková.
Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.
„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.
Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Průměrný věk nemocných je 52 let. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci
Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let.
Mezi nemocnými jsou i 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.
Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách.
V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.
Když radost z nové léčby vystřídá šok
Jako štěstí v neštěstí – tak by mohla popsat svůj příběh paní Dana (43).
Poté co několik let bojovala s bolestivými a nepříjemnými projevy revmatoidní artritidy, konečně svitla naděje v podobě léčebné studie, která jí měla zpřístupnit biologickou léčbu.
Jakmile ji však lékaři do studie zařadili, aby jí pomohli od projevů této chronické nemoci, testy v jejím těle objevily další číhající hrozbu. Ta mohla být, v kombinaci s jejím chronickým onemocněním, smrtelná.
„Nejprve jsem musela projít všemi způsoby léčby revmatoidní artritidy, které hradí pojišťovna, abych se vůbec mohla dostat do studie, která by mi umožnila biologickou léčbu.
Když se mi to konečně povedlo, musela jsem absolvovat rozsáhlé vyšetření, při kterém se zkoumá celkový zdravotní stav, zda je pacient schopen léčbu zvládnout a splňuje parametry pro danou studii,“ popisuje paní Dana, která pracuje jako vedoucí na poště.
Při tomto vyšetření lékaři v jejím těle objevili bakterie způsobující tuberkulózu. Naštěstí se podle nich však nejednalo o aktivní nemoc, ale „pouze“ o latentní tuberkulózní infekci bez jakýchkoli projevů.
„Byl to pro mě šok, vůbec jsem si nedovedla představit, že bych něco takového v životě mohla mít. Pořád jsem přemýšlela, kde jsem ji vlastně mohla chytit, navíc když jsem očkovaná,“ říká paní Dana.
Tady však přichází na řadu zmiňované štěstí v neštěstí. „Kdybych neusilovala o účast ve studii, nikdy bych nezjistila, že v sobě bakterie mám. Nemoc přitom mohla propuknout kdykoli,“ dodává.
Nález jí však zkomplikoval plány další léčby artritidy, která jí stále působila velké bolesti.
„Lékaři mi museli odložit začátek studie a tím pádem i biologické léčby. Nejdříve museli přeléčit infekci tuberkulózy. Půl roku jsem každý den brala léky a pravidelně chodila na testy.
Lékaři mi řekli, že pokud by se nemoc rozvinula, byla by v mém stavu s velkou pravděpodobností smrtelná. Takže jsem samozřejmě měla strach,“ vysvětluje paní Dana, která trpí také astmatem a alergií.
Léky jí navíc enormně zatěžovaly játra, což v kombinaci s její běžnou léčbou artritidy znamenalo každý měsíc jaterní testy. „V práci mě naštěstí terapie nijak zvlášť neomezovala, nemusela jsem být v izolaci nebo tak podobně. Víceméně jsem jen brala o prášek víc.
Musela jsem ale vysvětlovat okolí, že nejsem nakažlivá,“ dodává a chválí péči lékařů jak na plicní ambulanci, tak v revmatologickém ústavu. V obou případech se podle jejích slov setkala se vstřícností a pochopením.
Skrytou tuberkulózní infekci se naštěstí podařilo zaléčit a nemoc se nikdy neprojevila v plném rozsahu. „Doživotně sice budu mít zvýšené markery a bakterie budu mít navždycky v sobě. Ale mohla jsem nastoupit do studie a teď mám plnohodnotnou biologickou léčbu artritidy.
To pro mě bylo nejdůležitější,“ popisuje. Podle ní je ale důležité upozornit i ostatní na toto onemocnění. „Je spousta lidí, kteří mají bakterie v sobě stejně jako já a nevědí o nich.
Je to strašně nebezpečné hlavně při léčbě autoimunitních onemocnění, jako je právě „moje“ revmatoidní artritida,“ uzavírá paní Dana.
Biologická léčba probudila tuberkulózu
Oteklé klouby, časté bolesti, omezený pohyb – na to vše je David, který dlouhé roky trpí revmatoidní artritidou, už zvyklý. Nemoc u něj pokročila do takového stadia, že se ve svých 32 letech pohybuje za pomoci dvou titanových kyčelních kloubů. Aby toho nebylo málo, vyslechl si nedávno další diagnózu – latentní tuberkulózní infekce.