Nákup dětských přezůvek: často dětem špatně měříme velikost

Jak vybírat obuv pro děti

Údaje lékařských statistik jsou varující. Zatímco 99% dětí se rodí s naprosto zdravýma nohama, s příbývajícím věkem se počet vad nohou zvyšuje – podle některých údajů až na 67%. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že přibližně jedna třetina prvňáčků přichází do školy s nohama různě poškozenýma v důsledku nošení nesprávné obuvi.

Tato nanejvýš znepokojující skutečnost byla potvrzena průzkumem nohou dětí, který v letech 1997-1998 uskutečnili přední odborníci z VUT Fakulty technologické ve Zlíně, České obuvnické asociace a pracoviště zdravotně nezávadného obouvání a.s. Konty Zlín.

Odtud je zřejmé, že pro mnoho rodičů je problémem rozpoznat při nákupu zdravotně nezávadnou obuv od obuvi, která může poškodit nohy dítěte mnohdy na celý život.

Čím se nohy deformují

Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne – je buď příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá.

Na druhé straně i příliš široká obuv, kde noha klouže ke špici, způsobuje vážná poškození nohy.

Dalšími rizikovými faktory jsou: přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách.

Zvláštnosti stavby dětské nohy

Dětská noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech:

• Noha dítěte velmi rychle roste, mění se v délce, šířce i v proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí 8 – 12 mm.
• Kosti nohy malého dítěte jsou dlouho chrupavčité, tudíž měkké a schopné se rychle deformovat buď špatnou obuví, nebo nadměrným zatížením.
• Dětské nohy mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku. Z toho důvodu jsou děti ohoženy tím, že budou nosit příliš krátkou nebo jinak nepadnoucí obuv, aniž by si toho byly vědomy.

Nošení příliš krátké obuvi ohrožuje zdraví nohou

Tvar obuvi

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou, kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty.)

• Nevhodný tvar dětské obuvi
• Správný tvar dětské obuvi
• Vyhovující materiál z hlediska hygieny a zdravotní nezávadnosti

Z pohledu komfortnosti a příznivého mikroklima v obuvi dáváme přednost obuvi, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), které jsou měkké, prodyšné a absorbují vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy.

Je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou neprodyšné, během nošení si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele a tlačí, zvláště při zvětšení objemů nohou vlivem únavy a tepla.

V obuvi ze syntetických materiálů vzniká rovněž nepříznivé klima uvnitř obuvi – hromadí se vlhkost, zvyšuje nebo se snižuje teplota. Plísně a bakterie ohrožují uživatele a zmenšují životnost obuvi.

Syntetické materiály můžeme akceptovat pouze u vysoce účelové obuvi určené do vlhkých a chladných podmínek, přičemž tato obuv musí mít vyhovující vnitřní vybavení.

Nohy se obecně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto by měla být každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou z textilu nebo usně, které mají dobré absorpční vlastnosti pro pot a vodní páru.

V současné době se často setkáváme s obuví vyrobenou z umělých klimamembrán typu Gore-Tex nebo Sympatex dobré hygienickými vlastnostmi. Oba materiály jsou propustné pro pot ve formě vodní páry a absolutně nepropustné pro vlhkost z venku. Tím je noha udržována v suchu i při velkém fyzickém zatížení a často se proto používají při výrobě sportovní a pracovní obuvi.

  Opatek

Pevný a dostatečně dlouhý opatek

Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k Nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálová s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek, tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi.

Střih svršku obuvi

Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchý zip.

V nejmenších velikostních skupinách vybírejte obuv výhradně kotníčkovou. Na střihu svršku obuvi jsou nejvíce viditelné vlivy módy.

Proto velmi často, ve snaze přijít na trh s novým originálním střihovým řešením, vznikají možnosti poškození nohou nevhodně umístěnými švy, neproporcionální bandáží apod.

Vhodný střih obuvi pro nejmenší děti                           šněrovací kotníčková                      sandálová kotníčková s plnou patou

Dokonalá ohebnost (flexibilita) obuvi v její prstové části

V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti musí tzv. “jít” s nohou a spolupracovat s ní.

Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou a může způsobit kostní výrůstky na nártu (exostosy). Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tlouš?ka a tuhost podešve.

Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme ještě v prodejně vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu. 

Dětská obuv musí být co nejohebnější v místě prstních kloubů.

Stále se bohužel setkáváme s velmi tvrdou a tuhou obuví, nevyjímaje dětskou obuv. Malé dítě má obvykle malou tělesnou hmotnost a bohužel není neobvyklé, že některá dětská obuv vyžaduje na ohnutí větší sílu, než dítě samo váží!

Tlumící vlastnosti obuvi

Nohy jsou  ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře.

Prevencí může být kvalitní podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi (PUR, EVAC, pryž), pružné vkládací vložky, podpatěnky a anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů, které dokonale rozdělují zatížení na celou plochu nohy a tlumí nárazy při chůzi.

Podpatek

Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými, štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.

Hmotnost obuvi

Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost., což lze dokumentovat častými stížnostmi zvláště v oblasti pracovní obuvi.

Podle literárních údajů každé navýšení hmotnosti obuvi o 100 g znamená, že denně naše nohy zvednou o 1 tunu navíc. Hmotnost obuvi má být co nejmenší, zvláště u dětské obuvi, nebo? dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.

U sportovní obuvi renomovaných firem je nízká hmotnost jednou z největších předností.

1. Základní předpoklady pro nákup správně padnoucí obuvi
2. Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte.
3. Měření délky nohy – vzdálenost mezi nejzazším bodem oblouku paty a koncem nejdelšího prstu

Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Asi polovinu tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

• Nadměrek (10-15 mm)
• 
• Správně padnoucí obuv do délky i do šířky.
• V široké obuvi noha klouže dopředu a poškozuje prsty.

Šířka (resp. obvodová skupina) obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležitá pro správné obouvání dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo.

Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku a ani měřit vůli v obuvi strkáním prstu za patu.

Děti často reflexně pokrčují prsty, což vede k nákupu krátké obuvi Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.

Není vhodné zkoušet velikost nadměrku pouze tlakem prstu na špičku obuvi. Stejně tak je naprosto nevhodné měřit vůli v obuvi strkáním prstu za patu.

Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme při tom, zda obuv neklouže z paty.

Nezávadnost materiálů

A ještě další důležitou vlastnost musí obuv pro nejmenší děti splňovat. Tou je hygienická nezávadnost materiálů, ze kterých je obuv vyrobena. To znamená, že materiály, použité při výrobě obuvi nesmí dráždit ani senzibilizovat průměrně citlivou a nealergickou lidskou pokožku.

To znamená že nesmí mít dráždivé účinky na kůži nebo sliznici, nesmí obsahovat patogenní mikroorganismy, musí být odolné vůči působení roztoku modelujícího sliny apod. Rodiče malých dětí mohou být v tomto ohledu klidní, neboť o hygienické vlastnosti obuvi (a hraček) pro kojence a batolata, která se nabízí na našem trhu, je dobře postaráno.

Děje se tak díky zákonu 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcí vyhlášce 84/2001 Sb., o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 lett.

Tyto závazné předpisy uvádějí, že k obuvi pro děti do 3 let (tedy pro velikosti nohy 105 až 165 mm) musí být přiloženo od výrobce nebo dovozce (nebo osoby, která uvádí obuv do oběhu) písemné prohlášení, které osvědčuje, že obuv splňuje hygienické požadavky stanovené uvedenou vyhláškou 84/2001.

V článku jsou použity texty autorky RNDr. Pavly Šťastné, Ph.D. za laskavého svolení České obuvnické a kožedělné asociace ( www.coka.cz ).

Jak vybírat dětskou obuv

Obouváme správně své děti?

Ten, kdo hodlá vybírat pro dítě obuv, bere na sebe velkou odpovědnost za zdravý vývoj jeho nohou a následně celého pohybového systému

Podle lékařských studií se více než 99 % dětí rodí se zdravýma nohama. S přibývajícímvěkem se počet vad nohou zvyšuje. Alarmující je zjištění, že již asi třetina prvňáčků přichází do školy s nohami různě poškozenými v důsledku nošení nesprávné obuvi.

V letech 1997 až 1999 uskutečnili rozsáhlé měření nohou více než 10 000 dětí odborníci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, přičemž poprvé byl sledován i zdravotní stav nohou dětí. V letech 1998–2004 rehabilitační centrum Sarema Liberec s.r.o. koordinovalo program „Zdravé dítě – zdravá budoucnost“.

Bylo vyšetřeno cca 8400 dětí předškolního věku s následujícími výsledky: 4 % dětí byla bez nálezu, 90,8 % dětí mělo vadné držení těla, u 5,2 % dětí byl zjištěn kombinovaný nález a 68 % dětí mělo ploché nohy.

Z uvedeného je zřejmé, že mnoho rodičů neví, jak se má dětská obuv vybírat. Další důležitou skutečností je, že se na našem trhu bohužel prodává i dětské obuv, o které je známo, že neodpovídá zásadním ortopedickým a hygienickým kritériím na zdravotně nezávadnou obuv.

Proti posledně jmenovanému a značně rozšířenému nešvaru zavedla Česká obuvnická asociace dobrovolnou certifikaci – úřední osvědčení, dokladující zdravotní nezávadnost dětské obuvi.

Čím se nohy deformují

Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne jebud příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá. Rovněž příliš široká obuv, v níž noha při chůzi klouže ke špici, způsobuje vážné poškození nohy. Obzvlášť nebezpečné je nošení špičaté obuvi s vysokými podpatky. Dalšími rizikovými faktory jsou přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách. I v České republice lze nakoupit kvalitní a zdravotně nezávadnou obuv.

Zvláštnosti stavby dětské nohy

Dětské noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech, proto i obouvání dětí mé na rozdíl od dospělých svá specifika:

Noha dítěte velmi rychle roste, mění se v délce, šířce i proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 mm za rok, u starších dětí 8 až 12 mm.

To znamená, že ve věku 2–3 let potřebují děti 2 až 3 velikosti obuvi za rok, v předškolním věku 2 velikosti obuvi a ve školním věku 2 až 3 velikosti obuvi ročně. Růst nohy není plynulý, ale probíhá ve skocích.

Proto mohou některé děti vyrůst ze svých bot již za 2 až 3 měsíce.

Kosti malého dítěte jsou dlouho chrupavčité, tudíž měkké a schopné se rychle deformovat bud' špatnou obuví nebo nadměrným zatížením. Dětské nohy mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku. Proto jsou děti ohroženy tím, že budou nosit příliš krátkou nebo jinak nepadnoucí obuv.

U nejmenších dětí přibližné do věku 4 let jsou v klenbě nožní tukové polštářky, protkané pružným a pevným vazivem, které chrání vyvíjející se nožní klenby před zatížením. Je tedy zbytečné vybavovat obuv pro nejmenší děti komponenty pro podporu klenby.

Nošení příliš krátké obuvi ohrožuje zdraví nohou dětí!

 

Jak poznáme zdravotně nezávadnou obuv?

Tvar obuvi

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, které poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před módní špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, popř. kladívkové prsty).

a) správný tvar dětské obuvi / b) nevhodný tvar dětské obuvi

Materiál svršku

Vybírejte obuv, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), jež jsou měkké, prodyšné, absorbuji vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Přestože je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou na dětskou obuv nevhodné, najdeme na trhu řadu těchto výrobků.

Jsou neprodyšné, během nošeni si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Vzniká nepříznivé klima uvnitř obuvi. Plísně a bakterie ohrožuji uživatele a snižují životnost obuvi. V současné době se často setkáváme s obuví, vyrobenou z umělých materiálů typu Goretex nebo Sympatex s vynikajícími hygienickými vlastnostmi.

Tuto obuv můžeme rovněž považovat za zdravotně nezávadnou.

Stélka obuvi

Dětské nohy se poměrně hodné potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy.

Proto musí byt každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou ze savého materiálu (useň, textil, příp. syntetický materiál např.

typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní péry, která se často používá i k výrobě podšívek).

Opatek

Noha v obuvi musí byt dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálové s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek (tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi)

Střih svršku obuvi

Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku obuvi, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchy zip. Obuv mokasínového nebo lodičkového střihu je nevhodné zvláště pro malé děti. V nejmenších velikostních skupinách kupujte obuv výhradně kotníčkovou. Vhodný střih obuvi pro nejmenší děti – šněrovací kotníčková a sandálová kotníčková s plnou patou.

Ohebnost obuvi

V místě, kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti, musí tzv. „jít“ s nohou a spolupracovat s ní. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou. Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme již při nákupu vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.

Tlumící vlastnosti obuvi

Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře. Prevencí je podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi (polyuretan PUR, etylenvinyl-acetát EVAC, pryž), pěnové vkládací vložky, anatomicky tvarované stélky (tzv. fusbety) z pružných materiálů.

Podpatek

Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.

Hmotnost obuvi

Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost. Ta má být co nejmenší, zvláště když si uvědomíme, že dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.

Dobrá obuv není levná

Náklady na výrobu kvalitní dětské obuvi jsou téměř stejné jako na obuv pro dospělé. Kvalitní dětské boty tedy nejsou levné. Nenechte se ale ovlivnit nižší cenou obuvi, nabízenou na tržištích – v naprosté většině případů můžete touto obuví svým dětem poškodit nohy.

Základní předpoklady pro nákup správné padnoucí obuvi

Při každém nakupování obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte.

Měření délky nohy (vzdálenost nejzazšího bodu oblouku paty a konce nejdelšího prstu) a nadměrek (10–15 mm).

Obuv musí dobře padnout do délky i do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Asi polovina tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

Šířka (resp. obvodové skupina) obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležité pro správné obouváni dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Příliš úzké obuv omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Šířka obuvi české (resp., slovenské) výroby bývá na obuvi označena velkými písmeny: E pro velmi štíhlé nohy, F pro štíhlé typy, G pro středně široké a H jsou označeny široké typy obuvi. Rozměry nohou měříme ve stoje a vždy se měří obě nohy.

V příliš široké obuvi noha klouže dopředu a poškozuje prsty.

Dožadujte se přesného určení, pro jakou šířku a délku je nabízený vzor vhodný.

Na pulty našich prodejen se stéle více dostávají boty, dovážené ze zahraničí, které neodpovídají u nás používaným systémům označení velikostí. Každý výrobce používá jinou velikost funkčního nadměrku a u některých výrobků zcela schází. Obuv tak může být o 1 až 2 čísla velikosti menší, než je na obuvi uvedeno.

Každou obuv dítěti přezkoušejte obutím.

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo.

Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku. Děti často reflexně pokrčuji prsty, což vede k nákupu krátké obuvi.

Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.

Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme přitom, zda obuv neklouže z paty.

Zásadně neprosazujeme heslo „To se časem poddá“ a spíše se řiďme pravidlem „To, co sedí při zkoušeni, to bude sedět i při nošeni“.

Není vhodné zkoušet velikost nadměrku pouze tlakem prstu na špičku obuvi.

Závěrem několik obecných rad k obouvání dětí a péči o zdravý vývoj jejich nohou

• S péčí o nohu je nutno začít hned po narození dítěte. Již úzké a těsné punčošky nebo punčochové kalhotky omezí pohyb dětských nohou a mohou způsobit deformity.
• Noha dítěte potřebuje ke svému vývoji úplnou volnost pohybu a možnost procvičování nožní svaloviny. Nebráníme proto dítěti chůzi a běhu naboso po přírodních měkkých podložkách jako je písek, tráva, lesní půda ap.
• Dětská noha roste, obuv nikoliv. Kontrolujte pravidelně, zda dítě z obuvi nevyrostlo.
• U batolat doporučujeme 1x měsíčně, u předškoláků a mladších školáků za 2 až 3 měsíce, u starších školáků za 4 až 5 měsíců, u 15letých až 20letých jednou za půl roku.
• Nové boty kupujte včas, když je to zapotřebí. V souladu s růstem nohou platí – čím menší dítě, tím více párů za rok. Poškození nohou vzniká, jestliže trvale nosíme krátkou obuv.
• Stará ševcovské zásada zní „raději delší a užší“. Přitom „užší“ se tyká objemu přes prstní klouby, nikoliv ve špici. Žádná obuv se nepoddá do délky a pouze obuv přírodních materiálů povolí do určité míry do šířky.
• Dbejte na to, aby děti nosily obuv podle účelu, ke kterému byla vyrobena. sebepohodlnější sportovní gumotextilní nebo celogumové obuv se nehodí k celodennímu nošení.
• Nekupujte obuv na tržištích a dětských burzách, nenechávejte děti nosit boty po starších sourozencích.
• Dětské noze neprospěje ani nošení opotřebované obuvi se sešlapanými opatky a patníky, s prošlapanými podešvemi a devastovanými podšívkami a stélkami. Čím levnější obuv byla dětem koupena, tím častěji se její stav musí kontrolovat.
• Prohlížejte pravidelně, jak dítě obuv opotřebovává. Prohlížením obuvi poměrně snadno zjistíme první příznaky deformací.
• Nepodceňujme přezouváni. Na přezouvání doporučujeme sandálovou obuv s tvarovanou stélkou (fusbety), ve které se noha dítěte nepotí a které zabraňuje namáhání nožní klenby.
• Dodržujte pravidelnou hygienu nohou dětí, včasné a správné stříhání nehtů, nošení bavlněných ponožek a punčocháčů.
• Mějte vždy na paměti, že obuv není jen módním doplňkem oblečení Vašeho dítěte, ale slouží hlavně jako podpůrný a stabilizující element zdravého vývoje jeho nohou.

ZDROJ: svorto.cz s.r.o. výroba a prodej ortopedických pomůcek

Botičkárna.cz

KOMU SE NECHCE TO CELÉ ČÍST, ZDE MÁ PŘESNÝ VIDEONÁVOD PRO DOMÁCÍ MĚŘENÍ.

 Vybrat správnou velikost dětské obuvi je to nejdůležištější. A měřit pravidelně. A správně!Můžete mít sebekvalitnější obuv, ale pokud bude velikost špatná, pak může i přesto dojít k deformování nožek.

Velmi oblíbené mačkání přední části obuvi a strkání prstů za patu je nesmysl, protože prcek vám vždycky instinktivně uhýbá.

Jestliže byste se někdy potkali s tím, že bude takto provádět měření obuvi prodavačka v obchodě, utečte a už tam nechoďte…..

 Mnoho maminek dbá o správné obutí a pro správné poměření si pořizuje i speciální k tomu určená měřidla.

Měření takovým přístrojem se může jevit úplně jednoduše, ale pokud nemáte právě klidného potomka ochotného ke spolupráci, může se celé měření změnit v taškařici až boj, ze kterého vyjde nepříliš přesný výsledek.

Můžete nám věřit, že i v obchodě v poměru tři na jednoho, je někdy přesně změřit dítko právě na měřidle, nadlidský úkol- proto občas používámě měření na vložkách, o tom níže. Důležité při měření je totiž správné zatížení nohy, dobrý postoj a svou roli hraje i zkušenost měřitele:-)

Existuje mnoho druhů měřidel. Některá z nich nemusí být přesná, na některých není uvedena délka v cm, ale pouze velikost, což je samozřejmě velmi zavádějící, neboť délky stélek se u jednotlivých výrobců ve stejném čísle velmi liší.

Navíc tato měřidla nedokáží změřit vnitřek obuvi, takže sice dostanete informaci, že dítě má velikost 25, ale vůbec nevíte, zda právě ta pětadvacítka v daném modelu má či nemá nadměrek, případně kolik a ani nevíte, kolik mm měří noha.

To si samozřejmě můžete pak doměřit metrem, ale o to větší je pravděpodobnost, že dojde k odchylce. A i několik mm může být velkou chybou. Takové měření je prostě podle mě zcela zbytečné.

Poměrně spolehlivou domácí metodou je obkreslení nožky na papír. Dítě musí stát, měřená noha musí být plně zatížena, pomůže našlápnutí na měřenou nohu a mírné pokrčení kolene. Tenkou tužku je nutné držet v přesně svislé poloze a při obkreslování stále vidět čáru. Poměření nejvzdálenějších strany paty a špice (nemusí to být vždy palec) je pak poměrně přesnou mírou délky chodidla. Zde je instruktážní video, to bude asi nejlepší okouknout. Takové měření bude, co se týká délky, nejpřesnější vzhledem k tomu, že se nezabýváme obtékáním celého chodidla a tudíž má dítko minimum času pohnout se. Nejspolehlivější z dostupných měřidel se nám zdá být měřidlo Plus 12, které používáme i v našem obchodě. Práce s ním sice vyžaduje trošku cviku, ale zvládnout se to dá a obrovskou výhodou je možnost spolehlivého měření vnitřní délky obuvi. VIDEONÁVOD NA MĚŘENÍ TÍMTO MĚŘIDLEM NAJDETE ZDE Velmi oblíbeným měřením je postavení dítěte na vyjmutou stélku obuvi. Zde je přesně vidět, kolik bude v botce nadměrek. Předpokladem správnosti tohoto měření je ovšem shodná délka vložky s délkou vnitřní části obuvi. U výrobců, které najdete u nás v obchodě to máme ověřeno a stélky odpovídají. V žádném případě není vhodným měřením strčení prstů do boty za patu dítěte, nebo mačkání špic bot doplněné výkřiky „zahýbej palečkem“.  Při patním testu dítě ve snaze vyhovět vám nebo jen instinktivně pokrčí vpředu prsty a můžete dojít k mylnému názoru, že je obuv dostatečně velká i v případě, že bude menší než chodidlo dítěte. Pro určení správné velikosti obuvi je kromě správného poměření nohy nutné i správné změření vnitřku obuvi. Lze to provést měřením vyjmuté vnitřní stélky, ale zde narážíme na opět na problém možnosti odlišné délky stélky a vnitřku obuvi. Z tohoto důvodu je opět nejpřesnější měřidlo Plus 12. I měření obuvi ovšem chce trošku praxe – je nutné zadní část měřidla silněji zatlačit do opatku obuvi a kontrolovat, zda zobáček v přední části doléhá až do špice obuvi. Pokud je špice příliš úzká, zobáček má stejnou výši jako dětské prsty a tudíž obuv změří pouze prostor pro nožku. Pokud by byla část obuvi užší a měřilo se např. ulomenou špejlí Údaje uváděné například na krabicích obuvi nebo obecné velikostní tabulky jednotlivých značek jsou velmi často nepřesné a neodpovídající, případě jednotlivé vzory obuvi i od stejného výrobce se velikostně liší.

Stále nejlepší variantou je ovšem návštěva specializovaného obchodu. My v Botičkárně měříme nožky měřidlem plus 12 , poté ještě na jednotlivé stélce u každé boty – pokud je to možné. Každý rodič tak vidí nadměrek, který jeho dítě v botě má, doporučíme nadměrek vhodný. Rozhodnutí je ale samozřejmě na rodičích.

Za ideální nadměrek považujeme 1,2 cm u dobře padnoucí celoroční obuvi. Zhruba 1 cm u sandálků, u zimních bot pak 1,5 cm. Často se setkáváme s názorem maminek, že četly, že ideální nadměrek je 1,5 cm. Náš názor je, že toto je maximální možný nadměrek pro zimní obuv. Pro menší děti a boty na první krůčky doporučujeme nadměrky do 1 cma botu co nejlehčí a nejměkčí s pevným opatkem a kotníkem. Dítě z botky sice dříve vyroste, ovšem pokud si uvědomíme percentuelní poměr nadměrku – např. 1 cm k chodidlu 11 cm dlouhému, pak větší opravdu vhodný není. Bohužel je potřeba botky pro prcky kupovat, když je potřebují. A potřebují je tehdy, když nadměrek je cca 2 mm pro odval chodidla, to už je na hraně. Dítě v obuvi nesmí krčit prsty. A že jsou mu boty malé, vám neřekne. Je to vaše zodpovědnost, stejně jako vše další v jeho životě.

Některé obrázky jsem si vypůjčila z nohynaboso.cz, děkuji.

Návrat na přehled

Jak vybrat dětské boty

Dětská noha se vyvíjí a roste v raném věku až o 15 až 18 mm za rok. Proto jsou kosti nohy malého dítěte chrupavčité, tedy měkké a snadno podléhající deformacím vlivem špatné obuvi či nadměrné zátěže. Dětská noha má navíc sníženou citlivost vůči bolesti, proto děti někdy v malých botách vydrží i dlouhodobě chodit, tím horší jsou však pozdější dopady na zdravotní stav.

Dětská obuv musí mít správnou velikost i tvar

K deformacím dochází pochopitelně v malých botách, a to jak na délku, tak na šířku. Nevhodné jsou ovšem i příliš široké boty, v nichž noha klouže vpřed a naráží na přední stěnu.

Vyvarujte se také botám se špičatou přední částí. Špička boty by měla být prostorná a kulatá, aby poskytovala dostatek místa pro prsty dítěte.

Jinak dochází k deformacím jako je vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty apod. 

Dětská obuv – jak zvolit správnou velikost 

Dětské boty musí dobře sedět na délku i na šířku. Na délku by měl být před prsty v botě volný prostor 10 – 15 milimetrů. Znamená to, že vnitřní prostor boty by měl být o 10 – 15 milimetrů delší, než kolik měří dětská noha od paty po nejdelší prst.

Při výběru je sice bezpodmínečně nutné, aby si dítě boty vyzkoušelo, není však dobré spoléhat pouze na tvrzení dítěte, zda ho boty tlačí, či ne. Jak už jsme uvedli, dětské nohy mají sníženou citlivost na bolest a tlak, takže vyjádření dítěte nemusí být zcela relevantní. Stejně tak není stoprocentně spolehlivá metoda tlaku na botu v oblasti palce.

Děti totiž často reflexivně skrčí prsty a tak palec nenahmatáte v pozici, kde ho dítě bude při nošení mít.

Využijte speciální metr

Proto doporučujeme změřit botu speciálním vysouvacím metrem, kterým lze změřit jak chodidlo dítěte, tak vnitřek konkrétní boty. Tento metr máme k dispozici v našich prodejnách Ski a Bike Centrum Radotín a Skibi.

Pokud metr na prodejně není k dispozici, zkuste vyndat z boty stélku, položit na ní dítěti nohu a opticky se přesvědčit, zda před prsty je ještě zmíněných 10-15 mm místa. Velikost boty vždy dítěti  měříme ve stoje.
Dítě by si mělo vyzkoušet vždy obě boty a projít se v nich po obchodě.

Přitom sledujte, zda mu boty při chůzi nekloužou z pat – pokud ano, jsou boty příliš velké.
 

Šířka obuvi musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležitá pro správné obouvání dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi podklouzává za chůze do špičky a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota naopak omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy. 

Dětská obuv musí být lehká

Při nákupu samozřejmě věnujte pozornost také hmotnosti obuvi, která by měla být samozřejmě co nejnižší. Dětské klouby ještě nejsou připraveny na větší zátěž a dítě údajně udělá za den průměrně  až 20 000 kroků.

Šněrovací vršek z usně 

Aby bota dobře držela nohu, je lepší zvolit šněrovací obuv, popřípadě obuv na přezky či suchý zip. Pro nejmenší děti jsou rozhodně vhodnější boty kotníčkové.

Nejvhodnějším materiálem svršku boty je přírodní useň, která se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy, je měkká a prodyšná.

Kožené dětské boty tak zajišťují že nevzniká nepříznivé klima podporující vznik plísní, jako je tomu v případě svršku z koženky či syntetických materiálů.

Obuv pro děti s kvalitním tlumením

Dětské nohy jsou náchylnější rovněž na otřesy a kontakt s tvrdým podkladem, proto musí být dětská obuv vybavena dostatečným tlumením. Dobré vlastnosti mají podešve ze styroporu, pryže, termoplastického elastomeru či polyurethanu. Dobrou službu mohou v tomto ohledu odvést i kvalitní stélky.

Žirafa nebo evropské certifikace

Veškerá dětská obuv v rámci evropské unie musí splňovat určité zákonné náležitosti. Seriózní výrobci proto věnují splnění všech požadavků a zdravotní nezávadnosti dětské obuvi velkou pozornost.

Čeští výrobci mohou získat značku „Zdravotně nezávadná obuv – bota pro Vaše dítě“, který poznáte podle visačky s obrázkem žirafy na botě. Tuto značku zavedla Česká obuvnická a kožedělná asociace, aby vytvořila protipól proti nekvalitní dětské obuvi prodávané na tržištích.

Podobná přísná kritéria musí splňovat před uvedením na trh v EU také obuv vyráběná v zahraničí. Ve Skibi Kids se to týká například obuvi značky Reima. Rozhodně se vyhněte nákupu neznačkové dětské obuvi neznámého původu na tržištích bez jistoty, že obuv je skutečně zdravotně nezávadná.

Pokud si nejste jisti správným výběrem dětských bot, rádi vás uvítáme v našich prodejnách a Skibi, kde vám naši vyškolení prodejci pomohou a poradí.

Související články:

Přečtěte si

Jak vybrat dětské holinky

Jak vybrat dětské sandály
Jak vybrat dětské zimní boty

Výroba dětské a domácí obuvi

Noha dítěte roste velmi rychle, mění se v délce, šířce i proporcích. Noha malého dítěte roste v průměru 15 až 18 milimetrů za rok, u starších dětí 8 až 12 milimetrů. Ve věku 2-3 let potřebují děti dvě až tři velikosti obuvi za rok, v předškolním věku dvě velikosti obuvi a ve školním věku dvě až tři velikosti obuvi ročně.

Růst nohy není plynulý, ale probíhá ve skocích. Některé děti mohou ze svých bot vyrůst již za dva až tři měsíce.Kosti nohy malého dítěte jsou dlouho chrupavčité, tudíž měkké a schopné se rychle deformovat buď špatnou obuví, nebo nadměrným zatížením.Dětské nohy mají sníženou citlivost vůči bolesti a tlaku.

Proto jsou děti ohroženy tím, že budou nosit příliš krátkou nebo nepadnoucí obuv, aniž by si toho byly vědomy.

U nejmenších dětí přibližně do věku 4 let jsou v klenbě nožní tukové polštářky protkané pružným a pevným vazivem, které mají za cíl chránit vyvíjející se nožní klenby před možným přetížením. Je tedy zbytečné vybavovat obuv pro nejmenší děti komponenty pro podporu klenby.

JAK POZNÁME DOBROU DĚTSKOU OBUV ?

Tvar obuvi – dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům.

Vyvarujte se při nákupu špičaté obuvi, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty).Materiál svršku – vybírejte obuv, která je vyrobena z přírodních materiálů ( useň, textil ), jsou měkké, prodyšné a absorbují vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy.

Poromery, koženky a plasty jsou na dětskou obuv nevhodné. Jsou neprodyšné, během nošení si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Uvnitř obuvi vzniká nepříznivé klima — plísně a bakterie ohrožují uživatele a snižují životnost obuvi.

Stélka – dětské nohy se poměrně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto musí být každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou ze savého materiálu (useň , text., případně syntetický materiál — např.

typu Cambrelle se zvýšenou propustností pro vodní páry, který se často používá i k výrobě podešívek).Opatek – noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp.

Sandálová s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek ( vnitřní dílec v patní části svršku obuvi ).Střih svršku obuvi – dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku obuvi, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi.

Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchý zip. Obuv mokasinového nebo lodičkového střihu je nevhodná zvláště pro malé děti. V nejmenších velikostních skupinách kupujte obuv výhradně koníčkovou.Ohebnost obuvi – v místě, kde se noha při chůzi ohýbá ( v oblasti prstních kloubů ) musí být obuv co nejohebnější.

Obuv, hlavně pro nejmenší děti, musí „jít“ s nohou a spolupracovat s ní. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou. Ohebnost ( flexibilita ) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší.

Doporučujeme již při nákupu vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.Tlumící vlastnosti obuvi – nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu — a to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře.

Prevencí je podešev s dobrými tlumícími vlastnosti ( polyuretan PUR, etylenvinylacetát EVAC, pryž ), pěnové vkládací vložky, anatomicky tvarované stélky (fusbety) z pružných materiálů.Podpatek – podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plohou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.Hmotnost obuvi – často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost. Ta má být co nejnižší, zvláště když si uvědomíme, že dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.

JAK VYBÍRÁME DĚTSKOU OBUV ?

Obuv musí dobře padnout — jak do délky, tak do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 7 až 10 mm delší než noha. Asi polovina tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme nadměrek, slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

Šířka obuvi ( obvodová skupina ) musí odpovídat obvodu nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležitá pro správné obouvání dětí. Štíhlá noha v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Příliš úzká bota omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Šířka obuvi české ( resp. Slovenské ) výroba bývá na obuvi označena velkými písmeny

• E — pro velmi štíhlé nohy
• F — pro štíhlé nohy
• G — pro středně široké nohy
• H — pro široké nohy.

Při každém nákupu obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte. Rozměry nohou měříme ve stoje a vždy se měří obě nohy.

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo. Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího měření nohy.

Klasický způsob — tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku — často vede k nákupu krátké obuvi, neboť děti reflexně pokrčují prsty.

Děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.

Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně. Sledujeme přitom, zda obuv neklouže z paty. Zásadně při koupi obuvi neprosazujeme heslo — to se časem poddá, a spíše se řiďme pravidlem — to, co sedí při zkoušení, bude sedět i při nošení.

DOBRÉ RADY

Dětská noha roste, obuv nikoliv. Kontrolujte pravidelně, zda dítě z obuvi nevyrostlo. U batolat doporučujeme kontrolu jednou za měsíc, u předškoláků a mladších školáků za čtyři až pět měsíců, u patnáctiletých až dvacetiletých jednou za půl roku.Novou obuv kupujte včas, když je zapotřebí. V souladu s růstem nohou platí — čím menší dítě, tím více párů obuvi za rok.

Poškození nohou vzniká, jestliže se trvale nosí krátká obuv.Žádná obuv se nepoddá do délky a pouze obuv z přírodních materiálů povolí do určité míry do šířky.Dbejte na to, aby děti nosily obuv podle účelu, ke kterému byla vyrobena. Sebepohodlnější sportovní gumotextilní nebo celogumová obuv se nehodí k celodennímu nošení.Nekupujte obuv na tržištích a dětských burzách.

Nenechávejte děti nosit boty po starších sourozencích.Dětské noze neprospěje ani nošení opotřebované obuvi se sešlapanými opatky a patníky, s prošlapanými podešvemi a devastovanými podšívkami a stélkami.Prohlížejte pravidelně, jak dítě obuv opotřebovává. Prohlížením obuvi poměrně snadno zjistíme první příznaky deformací.

Dodržujte pravidelnou hygienu nohou dětí, včasné a správné stříhání nehtů, nošení bavlněných ponožek a punčocháčů.

Mějte vždy na paměti, že obuv není jen módním doplňkem oblečení dětí. Slouží hlavně jako podpůrný a stabilizující prvek zdravého vývoje jejich nohou.

Přetištěno z časopisu D-test 10 – 11/2001

Růst nohou

Malému dítěti rostou nohy obdivuhodnou rychlostí – může to být až 18 mm za rok! Nohy nerostou najednou, každá má svoje tempo, nerostou ani plynule, rostou ve skocích. A tak se může stát, že dítě takzvaně „přeskočí“ jednu velikost. Z tohoto důvodu je nutné kontrolovat malým dětem délku chodidla co dva měsíce.

Pokud se totiž stane, ze dítěti zrovna porostla noha a my ji nezkontrolujeme, necháme na nohou boty špatné velikosti. Děti mají obecně snížený práh bolesti, a „tak trochu“ tlačící paleček neřeší.

Problém je, že dětská noha je tvořena z chrupavekch, které se velmi dobře „tvaruji“, a necháme–li dítěti malé boty, může dojít k deformaci prstů, která je bohužel nevratná.

Nožku můžete změřit tak, že postavíte dítě na papír, nohu obkreslíte a změříte pravítkem. Takto ale nebudete mít informaci, kolik místa dítě v botě má. Můžete si zakoupit speciální měřidlo, nebo se stavit k nám na prodejnu – proškolený personál změří Vašemu dítěti nohy i boty, a sdělí Vám, zda jsou boty ještě dostatečně velké, nebo zda už je čas dítě přezout.

Jakou velikost obuvi objednat?

Vzhledem k rozdílům v číslování bot u jednotlivých výrobců všechny boty přeměřujeme speciálním měřidlem. Správnou velikost obuvi tedy není problém vybrat – stačí změřit dítěti nožku, a přičíst nadměrek (cca 12 mm – 6 mm se nechává na růst nohy, 6 mm na došlap). Pokud Vám i přesto boty, které obdržíte, nevyhovují, zdarma vyměníme (poštovné za Vás uhradíme my).

Jak správně určit velikost obuvi při nákupu přes internet 

Měření nohy je velmi jednoduché. Připravte si metr (pravítko…) a papír. Postavte dítě na papír a nohy obkreslete. Nyní jednoduše změřte obě obkreslené chodidla, rozdílná délka není ničím výjimečným. Ke skutečné velikosti dětské nohy je nutné připočítat 12 mm jako nadměrek (6 mm na růst nohou, 6 mm na správný došlap).

V našem obchodě si můžete koupit speciální měřidlo, které používáme na obou našich prodejnách i v e-shopu. Výhodou je, že se jedním měřidlem dá změřit nejen noha, ale i vnitřní stélka obuvi, čili máte neustálý přehled o tom, zda jsou dítěti boty ještě dobré, nebo z nich už vyrostlo.

Práce s měřidlem je velmi jednoduchá – počítá již s nadměrkem (12 mm), takže není třeba nic připočítávat – změříte nohu, potom změříte vnitřní prostor boty, a pokud je naměřená délka totožná, má dítě v botě 12 mm nadměrek, což je ideální stav.

Pokud jsme naměřili v botě méně milimetrů, než je délka dětské nohy, hlídáme, přeměřujeme častěji – až má dítě v botě nadměrek 5 – 6 mm, je čas na nákup o číslo větší obuvi.

Další informace o zásadách zdravého obouvání najdete ZDE

Měřidlo

Správný nákup dětské obuvi

Správná délka dětského chodidla

Při každém nakupování obuvi na prodejnách žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte. Délka chodidel se měří jako  vzdálenost mezi nejzazším bodem oblouku paty a koncem nejdelšího prstu. Rozměry nohou měříme ve stoje a vždy se měří obě nohy.

Správný nadměrek v dětské obuvi

Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky. Dětská obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha – nadměrek . Asi polovinu tohoto volného prostoru ve špici, kterému říkáme  nadměrek , slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze, polovina pro růst.

Správná šířka dětské obuvi

Obuv musí dobře „sedět“  nebo bude chodidlo prokluzovat.  Štíhlá noha  v příliš široké obuvi klouže při chůzi do nadměrku a poškozuje prsty tlakem na obuv. Úzká bota omezuje krevní oběh a deformuje přední část nohy.

Šířka  (resp. obvodová skupina) obuvi musí odpovídat obvod u nohy v místě prstních kloubů a je rovněž velmi důležitá pro správné obouvání dětí.

• Šířka obuvi české výroby  bývá na obuvi označena velkými písmeny:
• F – štíhlé
• G – středně široké
• H – široké
• Správná velikost dětské obuvi

Na pulty našich prodejen se dostávají stále více boty dovážené ze zahraničí, které neodpovídají u nás používaným systémům označování velikostí. Každý výrobce používá jinou velikost funkčního nadměrku, u některých výrobců zcela schází.

Obuv tak může být o 1 až 2 čísla velikosti menší, než je na obuvi uvedeno. Každou obuv dítěti přezkoušejte obutím.Je vhodné, aby dítě zkoušelo celý pár obuvi a aby se v nové obuvi prošlo po prodejně.

Sledujeme při tom, zda obuv neklouže z paty.

Správné vyzkoušení dětské obuvi

Je bezpodmínečně nutné, aby dítě obuv před zakoupením řádně vyzkoušelo.

Nedoporučujeme zkoušet obuv bez předchozího přeměření nohy, pouze klasickým způsobem – tlakem prstu na špičku obuvi zjišťovat velikost nadměrku. Děti často reflexně pokrčují prsty, což vede k nákupu krátké obuvi.

Jak již bylo uvedeno, děti mají sníženou hranici citlivosti na tlak a bolest, proto nám nemohou s určitostí potvrdit, že jim obuv nepadne.