Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec Kateřina Hájková 01. 04. 2020   |  07:14

Plodnost, hojnost, nový začátek, naděje, láska. To vše symbolizuje duben, který je mnoha různými tradicemi protkán daleko více než jiné měsíce. Přicházející jaro totiž mělo pro naše předky velký význam.

Dlouhá zima plná hladu a nedostatku, strachu o přežití a obav z nejisté budoucnosti byla pro dřívější generace náročná. Temné období dubnem definitivně končí, o čemž vypovídaly bouřlivé oslavy svátku světla a plodnosti, keltského Beltainu, který dnes 30. dubna slavíme jako Pálení čarodějnic.

Plodnost a růst nového života, naděje i lásky ale prochází celým dubnem jako lesklá zlatá nit, která jej spojuje a sešívá v jeden krásný celek opěvující dar života a vyjadřující bezbřehou radost z jeho trvání. Během křesťanských Velikonoc se dokonce věřícím dostává oslavou Ježíšova Zmrtvýchvstání naděje, že smrt není konec, ale nový začátek. Začátek života po životě.

Každé připomenutí tradice si navíc v dubnu můžete zpříjemnit i praktickou činností a vyrobit na její počest něco pro potěšení.

Jidáše na škaredou středu Poslední týden před Velikonocemi začíná po Květné neděli a říká se mu pašijový (svatý). Pašije jsou biblické příběhy popisující utrpení Ježíše Krista.

Právě na Škaredou středu se na něj údajně mračil Jidáš, který jej potom zradil a stal se tak nepřímou příčinou jeho ukřižování. Podle pověr byste se v tento den neměli mračit a škaredit ani vy, nebo by vám to mohlo zůstat.

Hospodyně tradičně pekly jidáše, kynuté pečivo složením podobné mazanci nebo vánočce, které symbolizovaly provaz, na němž se Jidáš po zrazení Krista oběsil. Při pečení se ale neomezovaly jen na tvar oprátky, ale vytvářely různé pokroucené obrazce, třeba i ptáčky.

Jidáše se potom podávaly na snídani na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění, očisty a připomenutí si poslední večeře Páně. Do dalších jídel přicházejících po snídani byste potom měli přidat něco zeleného – hrášek, špenát, kopřivy, bylinkové pesto, cokoliv.

Mazanec a beránek na Bílou sobotu O Bílé sobotě, která sloužila k oplakávání Ježíšovy smrti a zároveň v sobě nesla příslib radosti z jeho vzkříšení, zadělávaly hospodyně na mazance a také na beránky. Mazanec znázorňuje slunce, s nímž je spjata i celková dubnová symbolika, a patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva.

Těsto je stejné jako to vánočkové, jen obsahuje více vajec, a tím, jak nabírá na objemu – kyne – symbolizuje bohatství a prosperitu. Pro křesťany je mazanec sladkým chlebem, jejž připodobňují k eucharistii, tělu Páně. Proto na jeho vrch hospodyně při pečení vytvářely znamení kříže, stejně jako na chléb.

Na Boží hod na Velikonoční neděli jej rodina nesla do kostela na posvěcení a poté jej doma společně snědla.

Sladký pečený beránek se v našich končinách začal objevovat až v 19. století. S Velikonoci je pevně spjatý, protože symbolizuje beránka božího – Ježíše Krista a oběť, kterou lidstvu prokázal.

V této podobě je zvyk přejat již z tradice židovské, kdy Židé v rámci Pesachu, židovské obdoby Velikonoc, obětovali beránka na památku vysvobození z egyptského otroctví.

Živé jehně začal pečený sladký beránek nahrazovat v dobách středověkých, kdy si koupi živého mohl málokdo dovolit.

Vajíčka na Velikonoční pondělí Vajíčka, a především červená, jsou neodmyslitelným symbolem Velikonoc. Červená barva je barva života, proto je právě červené vajíčko nejtypičtější ikonou Velikonoc – značí nový život, obnovu, zrození.

Děvčata chlapcům dávala vajíčka za to, že je vyšlehali pomlázkou, což je mělo omladit, protože přejaly vlastnosti pružných a ohebných proutků plných mízy, z nichž byly spleteny pomlázky, jimiž je chlapci šlehali. Chlapec, který se těšil dívčině přízni, do něhož byla dokonce zamilovaná, měl dostat právě červené vajíčko.

Společné barvení vajíček se může stát příjemnou zábavou, která utuží rodinné či přátelské vztahy. A nemusíte se omezovat jen na syntetické barvy. Zkuste to „po staru“, podobně, jako naši předkové (i když ti samozřejmě neměli silonky nebo gázu).

Modré barvy docílíte s pomocí červeného zelí, cibulové slupky dodají hnědý odstín a v kombinaci s kurkumou vajíčka zbarví do okrova. Líbivé ornamenty vytvoříte díky lístkům, které natrháte, vložíte na vajíčko a zabalíte do gázy či silonky.

Takto zabalená vajíčka stačí povařit na mírném ohni 11 minut v hrnci s vodou, octem a zelím či cibulovými slupkami – podle toho, jaké barvy chcete docílit. Po uvaření nechte vajíčka v koupeli 8 hodin a poté je vysvlékněte z jejich „oblečku“. Lístky na nich zanechají krásné obtisky!

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Pupalkový olej je úžasný pomocník pro ženy. Je také vítanou součástí domácích lékárniček. Používá se po staletí v přírodní medicíně a v kosmetice. Co je na něm zajímavé a proč si ho pořídit?

Čtěte dál Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Bojíte se dentální hygieny stejně jako zubaře? Nebo máte pocit, že je tenhle obor zcela mimo vaši potřebu? Dentální hygienu stále ještě…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Jaro je období, které milujeme i nenávidíme. Druhý bod se týká zejména alergiků, pod první mohou spadat všichni. Vždyť kdo by neznal…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Nebezpečná těhotenská komplikace může vést k velkým následkům pro matku i dítě. Existují faktory, které její riziko zvyšují, správnou…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

První jarní den každoročně přichází společně s jarní rovnodenností. Ta nastává, když Slunce vstoupí do znamení Berana a svým středem…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Různé druhy mléčných výrobků patří mezi oblíbenou součást jídelníčků. A není divu. Pokud zvolíte ty správné druhy, dodáte tělu slušnou…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Je známo, že běh prospívá zdraví fyzickému, možná by vás ale nenapadlo, jak moc může pomoci i psychice. Běh tak může fungovat jako…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Zápach z úst potrápil někdy, alespoň dočasně, většinu z nás. Jde o nepříjemný problém, kterého navíc nemusí být vždy tak snadné se…

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Ať už se jakkoli lišíme, při stresujících situacích naše těla většinou reagují stejně. V takových chvílích totiž jedou podle určitého…

Mysleli jste si, že nemůžete mít efektivní a zároveň přírodní make-up a další prostředky dekorativní kosmetiky? Tak to vůbec není pravda….

Pokud existují věci, které lze nazvat bojem, rozhodně mezi ně patří dosažení předporodní hmotnosti potom, co na svět přivedete dítě….

Bývalý japonský herec se chtěl zbavit bolestí zad a náhodou vynalezl geniální metodu, která mu pomohla zhubnout skoro 13 kilogramů….

Se zakladatelem doplňků stravy SPORT CODE jsme si povídali nejen o tom, jaké to je začít od píky vyrábět vlastní a kvalitní doplňky…

Gurmánka

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Velikonoce, svátky opředené pověrami a křeťanskou symbolikou. V tomto článku najdete pár odpovědí na zvídavé otázky: Jak se plete pomlázka? Jak se peče velikonoční nádivka? Jaké jsou velikonoční zvyky těchto svátků? Jak se liší od vánočky? Tak tedy popořádku … Původní symbolika křesťandských Velikonoc se pomalu vytrácí, na staré tradice zapomínáme a svátky jara slavíme daleko víc konzumním způsobem. Ze svátků zůstala lidová oslava se spoustou dobrého jarního jídla, pletených pomlázek a barvených vajec. Jádro křesťanských Velikonoc zůstává pro mnohé pod nerozlousknutou pevnou slupkou. Spokojili jsme se s tím, že slavíme jaro.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

mísa macešek se sametovými kvítky

Velikonoce jsou pohyblivé svátky a slaví se vždy první neděli po jarním úplňku. Z křesťanského hlediska nemá žádného významu velikonoční pondělek. Pro nás je to den, kdy se po velikonočních bujarých lidových oslavách můžeme dát zase pěkně dohromady a připravit se na další pracovní týden. V tomto článku bych se ráda vrátila k původnímu pojetí Velikonoc.

Protože každého z nás zajímá víc velikonoční proměna mouky v , jidáše a beránky, nezapomenu ani na dobrý recept na podle starého receptu z fary, který mám ještě po své babičce. Je to nejtradičnější velikonoční sladké jídlo, které je s těmito svátky v naší zemi spojováno. Do mazance se přidává více vajec než do vánočky a neměla by chybět ani špetka koření.

Do mazance podle znalců tradic patří špetka muškátového oříšku nebo květu, ale k tomu se dostanu. se peče až na BÍLOU SOBOTU, ještě je dost času na něj zadělat 😉 Recept na velikonoční mazanec z fary jsem již stihla přepsat, těsto zadělat, ale péct budu až zítra. Vy můžete začít s pečením třeba hned.

Kdo nemá dost času, ten tam najde i jeden mazaný recept na mazanec

😉

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Krásné a ručně malované kraslice jsou od minulého víkendu mým majetkem (dostala jsem je darem) a nemohu se na ně vynadívat.

Jsou věci, které bych nikdy nesvedla 😉

Křesťanské pojetí Velikonoc – Pašijový týden – též řečený Svatý nebo Velký

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

  • Pondělí (modré, někde označované jako žluté) – uklízel se dům a jeho okolí.
  • Úterý (šedivé) – vymetaly se pavučiny
  • Středa (sazometná, škaredá) – vymetání sazí; Jidáš se škaredil – Na Škaredou středu podle Písma udal Jidáš za třicet stříbrných Krista. Lidé se na sebe neměli škaredit, mít dobrou náladu. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok.
  • Čtvrtek (zelený) – poslední večeře Páně – Na Zelený čtvrtek se připomíná Poslední večeře Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty chlapci chodili s klapačkami (řehtačkami). Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky. V tento den se pekly jidáše, pečivo které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou. Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.
Budete mít zájem:  Příznaky alergie se dají zmírnit, přestože je jaro

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Upečené jidáše se rozřízly a pokapaly sladkým medem.

  • Pátek (velký) – smrt Ježíše Krista – dny smutku a rozjímání; před východem slunce se lidé omývali v potoce; nesmělo se prát. Velký pátek je dnem Kristova ukřižování. V našich zemích se držel velký a přísný půst a podle bible se děly mimořádné věci. Rozpoutaly se živly, otvírala se země a hroby. Země vydávala všechny své .

 – podstata Velikonoc a jejich příběh pro ty, kteří si chtějí původ těchto svátků připomenout. Třeba v mezičase, než jim stihne nakynout velikonoční mazanec 😉Pletení pomlázky z osmi a devíti vrbových proutků je trochu machrovina, ale s návodem – – to možná zvládnete. Za půl hodinky se to dá zvládnout 🙂 Nejlepší proutky na pomlázku jsou z vrby košíkářské. Proutky se oloupou, osuší, mohou se skladovat ve sklepě a další rok je stačí namočit a už se může plést.

Velikonoční proměny mouky v chutné kulaté mazance, bochánky, jidáše, beránky a další tradiční dobroty svátků  „Velké noci“ – budou následovat. Mazance se pečou v sobotu, ale recept a potřebné ingredience je lépe připravit si den předen. Letos na mazance zadělávám v pátek večer, aby těsto mělo dost času nakynout.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Jak se pekly v klášterní kuchyni podle Angeluse Františka Jeřábka? Povídání o , se kterými se dnes už jen tak nesetkáte. Pár originálů doma mám, protože jsem je dostala dárkem 😉 Sama bych je tak krásně vymalovat nedokázala.

Většinou si vystačím s talentem přírody 🙂 Barvím v cibulových slupkách a otiskuji na skořápky drobné lístečky travin a bylinek. To už znaly babičky a je to asi ten nejpřírodnější způsob, jak si vařená vejce vymalovat.

Obzvlášť proto, že bílých vajec k sehnání moc není a tímto způsobem se ta hnědá pěkně zkrášlí a jejich barva se stane sytější.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Velikonoce končí až další nedělí, ale co jsme letos nestihli, to už nestihneme. Velikonoční svátky mají svůj přesně daný řád. Na příští Velikonoce se můžeme podle lidových tradic lépe nachystat 🙂

Ale ještě hodně času na velikonoční přípravy v kuchyni zbývá. Určitě stihnete nachystat velikonoční hlavičku, zvanou nádivku – na jihu Čech „sekanici“

Recept nehledejte, tady jeden můj je – – hlavička – sekanice. Kdo má mou knihu Rande s gurmánkou, ten ho nalistuje na straně 133.

Veselé Velikonoce VŠEM!

Právě dnes si můžeme připomenout páté výročí úmrtí Jana Pavla II., který zemřel 2. dubna 2005 ve 21.37 středoevropského času ve věku 84 let.

 Karol Wojtyla byl výjimečnou osobností, papežem byl zvolen v roce 1978 jako první Slovan a navíc občan komunistického státu. Byl prvním neitalským papežem od roku 1522. Přijal jméno Jan Pavel II.

Karol Wojtyla se narodil 18. května 1920 v polských Wadowicích.

Velikonoce se blíží: vyzkoušejte klasické recepty s moderními surovinami

Rubrika: Zavařování a vaření Jana Brožková (Bydlet.cz), 25.02.2021 Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Tradice velikonočních svátků s sebou nese oblíbené pečení velikonočních dobrot, kterými si rak rádi obohacujeme stůl. Nejčastěji jsou to beránci, mazance, boží milosti nebo jidáše. Za každou z těchto typických sladkostí se skrývá zajímavý příběh, který objasňuje, jak se na velikonoční tabuli vzaly. Podívejte se s námi na jejich historii a dozvíte se i, jak na jejich přípravu, abyste dosáhli skvělé chuti díky jednoduchému výběru mouky.

Velikonoční pečení k nejdůležitějším křesťanským svátkům neodmyslitelně patří. Podobně jako pečení perníčků a vánočky tvoří kouzelnou vánoční atmosféru, beránek a boží milosti zase podtrhne krásu svátků jara. Až se letos pustíte do svých oblíbených receptů, myslete na výběr vhodné mouky.

Díky kvalitní mouce můžete své velikonoční pečení příjemně povznést. Pravděpodobně jste zvyklí péct z pšeničné mouky, určitě se ale vyplatí vyzkoušet i jiné.

Vzrůstající oblibě se oprávněně těší mouka špaldová a možná vás to překvapí, ale výborného beránka upečete třeba i z mouky rýžové.

Do kuchyně pro svůj vysoký podíl vlákniny také rozhodně patří celozrnné mouky, ze kterých snadno upečete skvělé kousky.

Celozrnné mouky obsahují více vlákniny, které obecně lidé konzumují nedostatek. Pokud je celozrnná mouka namletá opravdu najemno, funguje dobře při kynutí a příjemně se s ní pracuje a peče,“ vysvětluje majitel značky českých mouk Pernerka Daniel Perner.

Oblékněte letos tradiční recepty do modernějších a lehce zdravějších kabátků, aniž by utrpěla chuť!

Začněte s jidáši na Zelený čtvrtek

Kynuté bochánky nebo drobné pečivo ve tvaru stočeného provazu tvoří nezaměnitelný symbol Velikonoc. Název odkazuje ke zradě jednoho z Ježíšových apoštolů, Jidáše.

Sladké kynuté pečivo se peklo už zkraje Velikonoc na Zelený čtvrtek, který je ve znamení odpuštění a nového života.

Zkuste letos své velikonoční jidáše obměnit a místo pšeničné mouky použít špaldovou Pernerku, má výborné pečící kvality a bude se vám s ní skvěle pracovat.

Bílá sobota patří Velikonočnímu beránku

Beránek pečený z pšeničné mouky se stal jedním z nejvýraznějších znaků českých Velikonoc. Podle tradice by se měl péct na Bílou sobotu a nejčastěji bývá z třeného nebo kynutého těsta. Jeho místo na velikonoční hostině vychází z křesťanské víry, která považuje Ježíše za beránka. Ten se obětoval za spásu světa a představuje symbol nevinnosti a záchrany lidstva.

Přestože je velikonoční beránek typickým sladkým pečivem s dlouhou tradicí, nic vám nebrání v tom, přistoupit letos k jeho pečení alternativně. Zkuste si doma upéct třeba beránka z hladké rýžové mouky Pernerka. Netradiční, ale chutný výsledek jistě sklidí pochvaly všech strávníků.

Na Boží hod si zakrojte mazanec

Také pečení velikonočního mazance by mělo probíhat na Bílou sobotu, aby byl včas připraven k sváteční snídani na Boží hod Velikonoční. Jeho název je odvozen od tradice, kdy s upečeným bochníkem chodily na Boží hod hospodyně před snídaní do kostela, aby se mu dostalo svatého pomazání.

Mazanec je znakem ukončení půstu před Velikonocemi. Křížek, který se na něm symbolicky kreslí, má připomínat ukřižování Ježíše Krista. Dnes si můžete libovolně vybrat, z jakého těsta si mazanec upečete. Dříve si ale například mazanec s přidáním tvarohu mohly dovolit jen majetné rodiny.

Zkuste letošní Velikonoce obměnit svůj obvyklý recept a pusťte se do mazance ze špaldové mouky. „Hladká špaldová mouka Pernerka dokáže v běžných receptech perfektně zastoupit hladkou pšeničnou mouku,“ říká Daniel Perner. Na mazanec můžete použít pouze ji, určitě si pochutnáte. Klidně ale špaldovou mouku namíchejte s moukou pšeničnou. 

Poznejte boží milosti

Historicky tradiční velikonoční a masopustní boží milosti zastínil oblíbený beránek a mazanec, který nesmí chybět na žádném velikonočním stole.

V minulosti byly ale boží milosti posledním velikonočním cukrovím, které hospodyně pekly na Velikonoční pondělí a nechyběly v žádné domácnosti. Měly dodávat sílu oráčům a poutníkům ukazovat správnou cestu.

Dnes už na takové pověry příliš nedáme, avšak smlsnout si na sladkém domácím pečivu dokážeme stále stejně.

  • Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec
  • Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec
  • Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec
  • Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec
  • Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec
  • Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Co jíst na Velký pátek nebo Bílou sobotu? Takhle by mělo vypadat tradiční velikonoční menu

Možná jste si už vytvořili plán na velký velikonoční úklid, poznačili si tipy na malování vajec a teď už vám chybí jen ten správný velikonoční jídelníček. Víte, co byste měli jíst třeba na Škaredou středu? A že na Zelený čtvrtek nemusíte jíst jenom špenát?

Velikonoce jsou pro mnohé svátky jara, pro křesťany však představují to nejdůležitější období vůbec. Letos připadá Velikonoční neděle na 4. dubna, ale velikonoční období pro věřící začalo už 17. února Popeleční středou. Tehdy začíná postní doba trvající až do Zeleného čtvrtka, který letos připadá na 1. dubna.

Budete mít zájem:  Chytré tetování může sledovat vaše zdraví – a nepotřebujete pro něj žádné baterie

Tento den se do historie křesťanství zapsal jako den, kdy Jidáš zradil za třicet stříbrných Ježíše. I právě proto se na škaredou středu pečou jidáše, které mají svým tvarem připomínat provaz, na kterém se Jidáš později kvůli špatnému svědomí oběsil. Ale pozor, ve středu jidáše ještě nejezte!

Že je tato středa škaredá, ovšem neznamená, že byste se měli na ostatní škaredit, právě naopak – mohlo by vám to totiž zůstat. Abyste tedy uctili tradici, raději si něco škaredého uvařte či se jednoduše pusťte do pokrmů, které se vám často nepovedou. Směs brambor a všeho možného, připečené placky či potrhané palačinky, dnes je jejich den!

A jestliže se vám jako naschvál povedou krásné a ukázkové palačinky, chcete-li dodržet tradici, měli byste je alespoň roztrhnout. Anebo, pokud nemáte to srdce, na ně můžete třeba čokoládovým topingem namalovat škaredého smajlíka. I to se počítá.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec Ben Kerckx / Pixabay

Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají poslední večeři Páně. Ke snídani byste si tak měli dát středeční jidáše potřené medem, abyste byli následně zdraví po celý rok. Jak už však název napovídá, Zelený čtvrtek je hlavně o zelených pokrmech. I přestože se v českých domácnostech nejčastěji vaří špenát, fantazii se meze nekladou – hlavní je zelená barva.

Uvařit tak lze klidně hráškový krém, kopřivový „špenát“, zelené saláty, těstoviny se zeleným pestem (ať už použijete špenátové či domácí z medvědího česneku) nebo si klidně udělejte zelené smoothie. A mimochodem, nezapomeňte si k dobrému obědu či večeři dát také dobré zelené pivo!

Tip: „Ozelenit“ smoothie se dá jednoduše i s použitím mladého ječmene, chlorely či spiruliny.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec RitaE / Pixabay

Zatímco si ve čtvrtek můžete dopřát netradiční zelené pochoutky, Velký pátek je dnem půstu.

Úplně nejlepší by proto bylo, kdybyste se postili zcela – tedy kdybyste za celý den nepozřeli ani sousto a pili jenom vodu.

Protože to však může být těžké, existuje i mírnější forma – na celý den vypusťte ze svého jídelníčku maso a živočišné produkty. Ano, včetně ryb.

Podle postní praxe byste se také měli za tento den do sytosti najíst pouze jednou. Tolerována jsou ještě dvě další jídla, ta by nicméně měla být střídmější. Výjimku mají ti, kteří se takto ze zdravotních důvodů postit nemohou a samozřejmě malé děti. A čím se tedy vůbec zasytit?

Nabízí se nejrůznější náhražky masa, jako je tofu či tempeh, anebo si připravte něco sladkého. Ale pozor, i vejce jsou živočišného původu, takže pokud byste chtěli dodržovat Velký pátek opravdu příkladně, připravit si nesmíte ani vdolky nebo použít máslo.

Konec bylo půstům a týrání jídlem! Na Bílou sobotu se můžete těšit, protože v tento den budete mít v bříšku jako v pokojíčku. Na Bílou sobotu se totiž připravuje velikonoční nádivka, něco sladkého ke kávě a nezapomeňte ani na mazanec.

Nedělí Velikonoce vrcholí, a i v kuchyni by to proto mělo krásně vonět. Základem je masový vývar a jako hlavní chod se podává jehněčí maso, případně telecí či kůzlečí. Toto maso však není podmínkou – postačí, když si rozkrojíte sladkého velikonočního beránka, který by na stole rozhodně chybět neměl.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec Shutterbug75 / Pixabay

Právě na Velikonoční pondělí se před koronavirem chystalo nejvíce dobrot – chodili totiž koledníci. K zakousnutí se tak v domácnostech připravovaly chlebíčky, jednohubky, buchty a výborný oběd – a samozřejmě také něco ostřejšího na spláchnutí těch všech dobrot.

Letošní Velikonoce budou ale v covidovém módu, takže s vařenými vajíčky na večeři letos počítejte leda z obchodu – koledníci je totiž nevykoledují. V rámci zachování tradic nicméně můžete vajíčka alespoň uvařit, nazdobit a na večeři si z nich připravit vajíčkovou pomazánku, salát s majonézou či si je nakrájet na plátek chleba.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Velikonoční jídla: Nejde jenom o beránka a mazance, ochutnali jste třeba pučálku nebo kočičí tanec? – Príma receptář.cz

Samozřejmě se Velikonoce spojují i s různým jídlem. Je to především mazanec a beránek, alespoň ty si v souvislosti s Velikonocemi vybavíte asi nejčastěji. Ve skutečnosti jimi ale velikonoční jídla ani zdaleka nekončí.

Škaredá středa: Nepovedená jídla povolena

Na Škaredou středu, která letos připadne na 28. března se připravovala bramboráky a různé placky. Vůbec nevadilo, když se během přípravy nějak potrhaly. Naopak v tento den může být jídlo jaksi na pohled škaredé. Oblíbené jsou v tento den zkrátka různé trhance.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Zelený čtvrtek: Nezapomeňte na kopřivy  

Druh jídla už ve svém názvu má zelený čtvrtek. Tento den byste měli dát přednost zelenému jídlu či luštěninám. Jedlo se jídlo z mladých kopřiv nebo petržele. Kromě toho se i peklo, a to například škvarkové placky či preclíky. Pečivo jste mohli přikusovat k jarním polévkám. Jedla se i jídla jako pučálka, tedy opražený naklíčený hrách.

Má dokonce dvě varianty: na slano, když se hrách osolí a opepří, nebo na sladko, pokud přidáte med a skořici či rozinky. Jednoduchá a výživná jídla tohoto typu se připravovala často. Pražmo například znamenalo naklíčená opražená obilná zrna. Dalším oblíbeným pokrmem by kočičí tanec. Uvařená čočka a kroupy se dochutí česnekem a majoránkou a promíchají s osmaženou cibulkou.

Varianta s fazolemi místo čočky se nazývala šumajstr.

Velký pátek: Půst přináší jenom ryby

Ve znamení půstu probíhá potom Velký pátek. Mnohde je velmi přísný, drží se třeba už od čtvrtka až po snídani na bílou sobotu. Kdo úplný půst nezvládne, jí pouze jídla z ryb.

Tam, kde neměli ryby, se často peklo bramborové těsto ve tvaru ryby, což rybu nahrazovalo. Kromě toho se jedla polévka z brambor a kysaného zelí či luštěnin, prostě jídlo typu co dům dal.

Tato polévka mnohde byla jediným pokrmem za celý den. Někdy se jedly i jáhly či čočka.

Bílá sobota: Ve znamení mazanců a nádivky

Na bílou sobotu už přicházejí na řadu mazance, nebo také věnce. Kromě toho se peče i pečivo zvané jidáše z kynutého těsta, které se splete do provazu a zdobí rozinkou. Někdy mohou mít i tvar houstičky sypané sekanými mandlemi.

Na hlavní jídlo se servíruje velikonoční nádivka. Mnohde se setkáte i s názvem hlavička nebo sekanina, ale i velikonoční snítek – ve všech případech má dotyčný na mysli nádivku z vajec a něčeho zeleného. Velmi často to bývá petržel či mladé nasekané kopřivy.

Vynikající je třeba s uzeným masem.

Boží Hod velikonoční: Na stole nesmí chybět beránek

V neděli, tedy na Boží hod velikonoční se peče beránek. Mimo to i klasické kynuté buchty. Jako první se na hlavní jídlo servíruje masový vývar a následuje pečené telecí nebo jehněčí, tedy maso z mláďat. Beránek musí být na slavnostním stole, byť třeba jenom ten sladký.

Velikonoční pondělí: Vejce na všechny způsoby

Na stole nesmí na Velikonoční pondělí chybět vajíčka. Plněná, smažená, v pomazánkách, zkrátka jak je libo. Kromě vlastních vajec je často potřeba zkonzumovat i vejce vykoledovaná. Leckde se pekla další velikonoční nádivka, samozřejmě se spoustou vajec, jak jinak.

Na Zelený čtvrtek jidáše k snídani, na Bílou sobotu mazanec

Velikonoce: Stráž pod Ralskem

Na Zelený čtvrtek: Jidáše s medem nebo syrobem (sirupem), krupicová kaše nebo polévka z bylin.

Na Velký pátek: Přísný půst pro katolíky, bylo dovoleno jíst pouze jednou za den a nesměl to být masitý pokrm, hodně rozšířeným jídlem bylo kyselo, brambory s tvarohem, nebo hrachová polévka či bramboračka.

Na Bílou sobotu: Chlebová polévka nebo bílá polévka („hladká Ančka“) pekly se mazance a beránky, k večeři po Vzkříšení „litá sekaná“, což je namočená žemle v mléce, na kousky nakrájené uzené maso, kopřivy, zalité vajíčkem, rozkvedlaným a zapečeným v troubě. Nebo navečer jehňata nebo kůzlata.

Na velikonoční neděli (Hod Boží): K snídani bílá káva s mazancem po příchodu z kostela beránek a čaj, k obědu vepřová pečeně, knedlík, zelí a pivo. Nebo upečené jehně nebo kůzle.

Velikonoční recepty

Velikonoční nádivka

1 kg vařeného uzeného masa, případně kousek pečeného drůbežího masa (nemusí být), 6 vajec, 6 žemlí, 3 dkg másla, vývar z masa (nejlépe uzeného), pepř, 2 lžíce pažitky nebo mladých sekaných kopřiv (opanec, petržalka, libeček), sůl, tuk na vymaštění pekáče.

Maso nakrájíme na drobno, žemle na kostičky, zvlhčíme vývarem z masa rozšlehaným se žloutky a necháme krátce prosáknout. Smícháme dohromady, přidáme sůl, pepř, usekanou „zeleninu“ lehce vmícháme sníh z bílků. Pečeme v dobře vymaštěném pekáči v mírně vyhřáté troubě asi 40 minut.

Budete mít zájem:  Salónní triky v rukou lékařů

Velikonoční bochánek (mazanec) a vrkoče

500 g polohrubé mouky, 150 g tuku, 100 g cukru, 25 g droždí, 1 mléka, 3 žloutky, trochu vanilky, na špičku nože muškátového oříšku.

Ze všech přísad vypracujeme těsto a necháme vykynout. Děláme-li bochánek, do těsta ještě přidáme rozinky a nasekané mandle. Vytvořený bochánek potřeme vajíčkem a ve středu uděláme malý křížek, pak dáme péci.

Velikonoční beránek (Z kynutého těsta)

500 g polohrubé mouky, 120 g másla a 120 g cukru, sůl, 30 g droždí, 1/3 l mléka, 4 žloutky, vanilka, citrónová kůra, hrozinky.

Máslo a cukr utřeme se žloutky a pak přidáme sůl, mléko, mouku …. (tak aby bylo těsto vláčné jako na buchty). Z droždí a mléka uděláme kvásek. Formu vymažeme a vysypeme strouhanou houskou a naplníme těstem. Necháme vykynout, formu uzavřeme a pečeme ve středně vyhřáté troubě. Mezi pečením formu obrátíme.

Velikonoční beránek ( Z piškotového těsta)

7 vajec, 240 g cukru, 300 g hrubé mouky, vanilka, citrón, máslo na formu + strouhanka.

Žloutky + 1 cukru utřeme, přidáme vanilku, citrónovou kůru a tři lžíce citrónové šťávy. Z bílků a druhé poloviny ušleháme tuhý sníh. Vše smícháme a opatrně přidáme mouku. Pečeme ve vymaštěné a vysypané formě ve středně vyhřáté troubě 30 až 40 minut. Hotového beránka potřeme bílkovou polevou nebo pocukrujeme.

Svátky jara

Velikonoce jsou běžně nazývány svátky jara. Pohanské národy slavily v tomto čase, kdy znovu ožívá příroda, svátky plodnosti. Křesťané oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem víry, proto také Velikonoce patří k jejich nejdůležitějším svátkům.

Na Velikonoce se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, která začíná Popeleční středou (letos 5, března). Vlastní velikonoční svátky se slaví v tzv. Svatém týdnu, který začíná Květnou nedělí. To je den, kdy se připomíná památka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Název je od květů, kterými lidé Ježíše v Jeruzalémě vítali.

U nás se světily kočičky, které se zapichovaly na okraj pole, dávaly do sklepa apod.. Tuto neděli se také nosilo „léto do vsi“, oblékaly se nové šaty, peklo se obřadní pečivo (miminka, ptáčci, jidáši). Po Květné neděli začíná Pašijový týden, který vyvrcholí právě Velikonocemi. V tyto dny se vařilo pouze jednou denně.

Rodina se odbývala polévkou a chlebem nebo jedla brambory s mlékem. Modré pondělí, Šedivé úterý byly obyčejné dny. Na Škaredou středu se nesměl nikdo mračit, aby se nemračil celý rok. Ženy se oblékly do tmavého, nesmělo se pít, kouřit, jedl se hrách a čočka, malovala se vajíčka. Na Zelený čtvrtek se měla jíst zelená strava – špenát, zelná polévka s libečkem apod..

Hospodyně pekly jidáše, mazance,beránky a figurální pečivo. V tento den také zazvonily naposledy kostelní zvony, které pak umlkly až do Bílé soboty. Jejich zvuk nahradily klapačky. Velký pátek byl dnem nejpřísnějšího postu, nejedlo se maso. Jedl se pouze chléb se sýrem, nevařilo se. Hospodyně uhasily oheň v kamnech.

Podobně jako ve čtvrtek se vstávalo velmi brzy, lidé se chodili omývat k potoku, aby se ochránili před nemocemi.

Na Bílou sobotu se světil oheň před vchodem do kostela. Doma se ohniště zapálilo polínkem z posvěceného ohně. Z ohořelých dřev se dělaly křížky např.

kolem polí, aby dobře rodila, popelem se sypaly louky, ohořelá dřívka se doma strkala za trám, aby se domu vyhnul oheň.

V neděli na Boží hod velikonoční se zase provádělo svěcení všech velikonočních pokrmů – beránka, mazance, vajec, vína apod. Pokrmu posvěcenému v kostele se přisuzoval ochranný, léčivý a plodnostní účinek.

Velikonoční pondělí byl den spojený s pomlázkou a velikonočním hodováním. Největší význam se přisuzoval pomlázce dospělé mládeže, která se konala v noci z neděle na pondělí nebo v pondělí časně ráno.

Chlapec, který přišel první do domu, byl nejvíc obdarován. Jeho pomlázkou vyšlehala hospodyně všechno domácí zvířectvo, aby se „omladilo“. Velikonoce připadají vždy na týden po prvním jarním úplňku, letos je to 26.03.

až 28.03.2005.

České lidové obyčeje v pašijovém týdnu Velikonoc

Sazometná středa: vymetaly se ten den komíny. Také se středě říká škaredá, prý protože se Jidáš škaredil na Krista. Člověk se toho dne podle lidové víry nesměl mračit, jinak by mu to zůstalo po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek: večerem začíná liturgické velikonoční třídenní, hlavní křesťanské svátky. Zvony „odlétají do Říma“, jejich hlas nahrazovaly řehtačky. Kdo si chce udržet peníze, má jimi cinkat. Pro zdraví se má jíst zelená strava.

Velký pátek: v katolické liturgii den hlubokého smutku, ukřižování Krista. Kdo se umyl v potoce před východem slunce, zůstal zdravý. Nitě upředené o pašijích chránily před zlými duchy a uhranutím. Lidé věřili v otvírání pokladů.

Bílá sobota: před vchodem do kostela se světil oheň. Hospodyně dala na oheň vlastní polínko, domů či do pole si pak odnesla oharek. Úkon chránil například dům před požárem.

Boží hod velikonoční: lidé si nechali posvětit velikonoční pokrmy, beránka, mazanec, vejce, chléb, víno. Hospodář obětoval kousek pokrmu zahradě, polí a studni, aby byla dobrá úroda a čistá voda.

Pondělí velikonoční: žádné významné liturgické úkony se toho dne neodbývají, ale z hlediska zvyků jde o nejdůležitější den Velikonoc. Odbývá se mužská pomlázka, dívky a ženy obdarovávají hosty kraslicemi.

Dejte vejce malovaný

Už jsme pozapomněli na prvoaprílové legrácky, na které jsme nachytali rodinné příslušníky, přátele, známé a spolupracovníky. ti straší si zavzpomínali na svá mladá léta, kdy byli posíláni pro komáří sádlo, chroustí vejce, hoblík na cihly, pro závaží od slunečních hodin, formu na knedlíky nebo také pro semtele či sembulík.

Žijeme v prudkém tempu doby, přesto se snažíme zachovávat a oživovat staré zvyky a obyčeje. V poslední době můžeme dokonce hovořit o jejich renesanci. Vyzvídáme na rodičích, prarodičích, listujeme ve starých knihách a kalendářích, hledáme, jak se slavily svátky jara.

Lidové obyčeje byly dříve těsně spojeny s přírodou a vázaly se na roční období, jejich symbolem bylo slunce. Odchod zimy a příchod jara provázelo masopustní veselí, po kterém následoval šestitýdenní půst. Týden před Velikonocemi se prováděl velký úklid, aby všechno vonělo a po zimě nezbyly žádné stopy.

Kluci běhali kolem potoků a hledali tenké vrbové proutky na pořádnou „žílu“ – pomlázku. Některý proutek byl častokrát vykoupen nedobrovolnou koupelí ve studené vodě a doma následujícím výpraskem.

Před pletením se proutky namočily na 20 až 40 minut do studené vody, a potom se z nich vyráběly pomlázky zdobené barevnými stuhami. Říkalo se o nich, že v sobě nesou sílu, kterou dokázaly přenášet, měly tedy „omlazovací“ význam.

Za takové omlazení platila děvčata dárkem – barvenými nebo malovanými vejci, ke kterým se obyčejně přidávalo něco k zakousnutí a napití. Není třeba velké fantazie, abychom si představili, jak koledníci vypadali v závěru své jarní anabáze.

Také se vyráběly velikonoční klapačky. Už naši pradědečkové jimi klapávali po vesnicích. Jejich výroba nebyla příliš náročná, stačily jen prkénko, špalíček, váleček ze dřeva, hřebík a potřebná dávka zručnosti. Říkalo se, že nejlepší čas na jejich vyzkoušení byla doba po nedělním obědě, kdy si hlava rodiny šla „narovnat záda“ na kanape.

V tom předvelikonočním chvatu, po dlouhé zimě, která nás potrápila ještě v první dekádě dubna, možná ani nevnímáme, jaký je to měsíc-krasavec vyvedený do žluta. Květy jara mají sice různý střih, ale jednotnou barvu: podběl, blatouch, prvosenka, upolín, mochna, pampeliška, zlatý déšť …

Nezanedbatelnou součástí velikonočních svátků byla také kulinářská tradice. Peklo se, vařilo, aby bylo dost pro domácí i hosty. Připravovala se polévka z jarních bylinek, různá masa s velikonoční nádivkou, oblíbená hlavička, bylo třeba napéct mazance a beránky.

V Krkonoších hospodyně vyráběly z kynutého těsta ptáčky. Pokud to ještě stihnete, můžete si je připravit z půl kilogramu polohrubé mouky, 40 gramů droždí, čtyř žloutků, jednoho vejce, 15 dekagramů cukru, špetky soli a mléka. Postup byl následující: Z trochy mléka, droždí a lžičky cukru uděláte kvásek.

Ze všech přísad s přidáním vlahého mléka uděláte těsto, vyválíte silnější váleček a na něm uděláte uzel. Na kratším konci vytvarujete hlavičku se zobáčkem, po stranách zapíchnete sušené borůvky jako očička. Druhý delší konec představoval ocásek, na který se vidličkou vytiskla peříčka.

Ptáček musel mít po upečení zvednutý zobáček, pokud mu hlavička klesla, sousedky říkaly: „Ta to neumí, peče chcíplý“ -EHor-

Zodpovídá: Správce stránekVytvořeno / změněno: 11.4.2017 / 11.4.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *