Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá?

mozkomíšní mok (cerebrospinální likvor) – tekutina obklopující mozek a míchu. Je tvořena specializovanými buňkami v mozkových komorách, cirkuluje v dutinách a prostorech kolem centrálního nervového systému.

Lumbální punkce se používá k odběru a laboratornímu rozboru Vašeho mozkomíšního moku. Provádí se při podezření na zánět či infekci centrálního nervového systému. Může se použít i k diagnostice krvácení při poranění hlavy a mozku. Vyšetření navrhuje a provádí lékař neurolog.

K čemu bude

Odběr mozkomíšního moku ukáže jeho vzhled a složení. Odhalí změny při zánětu, infekci, nádorovém onemocnění a krvácení. Pomáhá k diagnóze neurologických onemocnění.

Na základě výsledků rozboru moku se lékař rozhoduje pro další léčbu. Opakované odběry slouží ke sledování postupu onemocnění nebo úspěšnosti léčby.

Lumbální punkci je kromě odběru možné využít i k aplikaci léků nebo znecitlivujících látek do páteřního kanálu.

Co je třeba vědět

Lumbální punkce se provádí pomocí punkční sady. Hlavní součástí je speciální dutá jehla. Její průsvit při zavádění vyplňuje kovové vlákno (mandrén), které lze po zavedení vytáhnout.

Mok se odebírá do sterilní plastikové zkumavky s barevným uzávěrem. Místo punkce se před výkonem ošetří dezinfekčním roztokem.Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá?Pomůcky k lumbální punkci

Jak se připravit

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Provádí se za hospitalizace. Po výkonu byste měli zůstat 24 hodin ležet (z toho minimálně 2 hodiny v poloze na zádech a bez zvýšené polohy hlavy). Také je možno k výkonu použít tzv.

„atraumatickou“ punkční lumbální jehlu, kterou si však musíte zajistit před výkonem. Výhodou použití této jehly je kratší doba, kdy musíte zůstat ležet, jedná se pouze o 2 – 4 hodiny. Jehlu můžete zakoupit po předcházejícím objednání v lékárně. Cena se pohybuje kolem 270 Kč.

Důležitý je také zvýšený přísun tekutin.

Jak vyšetření probíhá

Před vyšetřením si odložíte oblečení z horní poloviny těla a otočíte se zády k lékaři. Lumbální punkce se může provést v sedě nebo v leže na lůžku, ale také vsedě obkročmo zády k lékaři na židli.

Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá? Poloha nemocného sedícího na židli    Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá?

Poloha nemocného vleže na lůžku

  Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá? Poloha nemocného vsedě na lůžku    

Budete požádáni o maximální možné „vyhrbení“ zad. V této poloze se rozestoupí obratle a umožní snadnější zavedení punkční jehly. Lékař určí důkladným vyhmatáním obratlových výběžků místo vpichu a potře jej dezinfekčním roztokem.

Natáhne si sterilní gumové rukavice a provede punkci. Vpich se provádí ve střední čáře mezi trnovým výběžkem 3. a 4. bederního obratle. Pomalým zasouváním se jehla dostane až do prostoru s mokem. Při proniknutí strukturami u páteřního kanálu je cítit změna odporu.

To je signál pro vytažení mandrénu. Uvolní se průsvit jehly a z jejího konce začne odkapávat mozkomíšní mok. Ten se zachycuje do připravené zkumavky. Vyšetření není výrazně bolestivé. Mnoho lidí má strach z ochrnutí při „píchání do páteře“.

Lumbální punkce se však provádí v oblasti, kam již nezasahuje mícha, a proto její poškození nehrozí.

Jaká je správná poloha

1. Nemocný leží rovně na boku, blízko okraje postele s ohnutými zády, ohnutými kyčlemi, přitaženými koleny a ohnutou šíjí.

Ramena mají být svisle proti sobě, aby se zabránilo stočení páteře, které by ztížilo punkci. 2. Nemocný sedí na lůžku, zády k lékaři s vyhrbenými zády (záda připomínají „kočičí hřbet“), ohnutou šíjí.

3.

Nemocný sedí na židličce obkročmo, zády k lékaři s vyhrbenými zády a ohnutou šíjí.

Kdy bude výsledek

Vzhled a barvu mozkomíšního moku může lékař zhodnotit okamžitě při punkci. Ostatní vyšetření se provádějí v laboratoři. Proto je jejich výsledek k dispozici za několik hodin až dní. Záleží na typu laboratorního vyšetření.

Co vyšetření ukáže

Mozkomíšní mok je za normálních okolností čirý a bezbarvý. Je sterilní, to znamená, že v něm nejsou přítomny žádné bakterie. Růžově nebo tmavě hnědě zbarvený mok znamená krvácení. Zakalení vzbuzuje podezření na infekci.

Zvýšená koncentrace bílkovin ukazuje na krvácení, zánět, nádor nebo poranění. Snížená koncentrace cukru (glukózy) je známkou bakteriální infekce.

Při zánětu, infekci, krvácení nebo nádoru také dochází ke změně množství nebo zastoupení jednotlivých buněk v mozkomíšním moku.

Kam povedou další kroky

Okamžitě po výkonu Vás lékař vyzve k tomu, abyste si lehli a dodržovali 24 hodin (při použití atraumatické jehly 2 – 4 hodiny) klidový režim na lůžku.

Punkce může někdy vyvolat přechodné bolesti hlavy či pocit na zvracení. Dodržení klidového režimu na lůžku může jejich vzniku předejít.

Dostupnost vyšetření:

Lumbální punkce nevyžaduje speciální vybavení. Běžně se provádí na našem oddělení.

Myelogram / Informace o zdraví

Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá?

Myelogram je test využívající rentgenových paprsků a speciálních barviv zvaných kontrastní materiály pro vytvoření obrazů kostí a tekutin vyplněných prostorů (subarachnoidní prostor) mezi kostmi v páteři (páteřní kanál). Myelogram může být proveden za účelem nalezení nádorů, infekcí, problémů s páteří, jako jsou herniované ploténky nebo zúžení spinálního kanálu způsobeného artritidou..

Páteřní kanál se skládá z míchy, kořenů spinálního nervu a subarachnoidního prostoru. Během testování se barvivo vloží do subarachnoidního prostoru tenkou jehlou.

Barvivo se pohybuje prostorem tak, aby bylo jasněji vidět kořeny nervů a míchy. Snímky mohou být pořízeny před a po použití barviva.

Chcete-li získat více informací z testu, CT sken se často provádí po rentgenovém záření, kdy je barvivo stále ve vašem těle.

Kdy musím podstoupit myelogram?

Myelogram může být proveden za účelem posouzení míchy, subarachnoidního prostoru nebo jiných struktur pro abnormality, zejména pokud jsou jiné typy vyšetření, jako jsou standardní rentgenové snímky, neprůkazné. Myelogram může být použit k vyhodnocení mnoha onemocnění, mimo jiné včetně následujících:

  • herniated disk (vyčnívající disky a tisk na nervy a / nebo míchu)
  • nádoru míchy nebo mozku
  • infekce a / nebo zánět tkáně kolem míchy a mozku
  • spinální stenóza (degenerace a otoky kostí a tkáně kolem míchy, která vytváří úzký kanál)
  • ankylozující spondylitida (onemocnění, které postihuje páteř, způsobuje růst kostí)
  • kostní ostruhy
  • artritických disků
  • degenerativní onemocnění disku
  • cysta (benigní paušál, který může obsahovat tekutinu)
  • poranění kořene páteřního nervu
  • arachnoiditida (zánět hladké membrány pokrývající mozek)

Mohou existovat i jiné důvody, proč lékaři doporučují myelogram.

Prevence a varování

Co mám vědět, než podstoupím myelogram?

CT vyšetření nebo MRI v mnoha případech nahradily potřebu myelogramu. Myelogram se často provádí s CT skenováním, aby se vytvořily podrobnější snímky páteře. Pokud je na myelogramu pozorován nádor nebo pokud lumbální injekce způsobí totální blokádu páteřního kanálu, můžete potřebovat okamžitě operaci.

Proces

Co mám dělat, než podstoupím myelogram?

Váš lékař vám poskytne podrobné pokyny, jak se připravit na vyšetření myelogramu. Měli byste informovat svého lékaře o všech užívaných lécích a v případě alergií, zejména u jodovaných kontrastních látek. Také informujte svého lékaře o nových onemocněních nebo jiných zdravotních stavech.

Lékaři zejména potřebují vědět, zda:

  • Užíváte léky, které je třeba zastavit několik dní před zákrokem
  • máte v anamnéze reakce na kontrastní materiál použitý pro myelogram

Některé léky musí být zastaveny jeden nebo dva dny před myelografií. To zahrnuje určité léky, jako jsou antipsychotika, antidepresiva, ředidla krve a několik dalších léků.

Nejdůležitějším typem léků, které musí být zastaveny, je ředění krve (antikoagulancia).

Pokud užíváte ředidla krve, poraďte se se svým lékařem o alternativních metodách pro udržení antikoagulancií, když podstoupíte myelogram..

Pacientům se obvykle doporučuje, aby zvýšili příjem tekutin den před plánovaným myelogramem, protože je důležité být dobře hydratováni. Pevné potraviny by se měly před vyšetřením vyhnout několik hodin, ale v tekuté formě lze pokračovat.

Můžete být požádáni, abyste během inspekce odstranili některé nebo veškeré oblečení a nosili určité oblečení. Můžete být také požádáni, abyste odstranili šperky, odstranili dentální vybavení, brýle a kovové předměty nebo oděvy, které by mohly rušit rentgenové snímky.

Jaký je obvyklý postup pro myelogram?

Dostanete injekci do páteře, aby se barvivo dostalo do páteřního kanálu. Budete ležet na břiše nebo na straně těla na rentgenovém stole. Lékař vyčistí oblast v dolní části zad. Anestetikum se aplikuje do kůže.

Poté, co je oblast znecitlivěna, je do páteřního kanálu vložena tenká jehla a rentgenový paprsek (fluoroskopie) slouží k tomu, aby lékař umístil jehlu do oblasti kanálu.

Vzorky tekutin páteřního kanálu mohou být odebrány před vložením barviva do kanálu. Poté, co je barvivo vloženo, budete tiše ležet, zatímco je pořízen rentgenový snímek.

Po pořízení snímku bude na záda umístěna malá bandáž, do které je vložena jehla. Bude vám řečeno, co dělat po testu.

Co mám dělat, když podstoupím myelogram?

Tento test obvykle trvá 30 minut až 1 hodinu. Možná budete muset ležet v posteli s hlavou zvednutou na 4 až 24 hodin po testu. Aby se zabránilo záchvatům, neohýbejte se nebo si lehněte s hlavou nižší než vaše tělo. Nejméně 1 den po vyšetření se vyvarujte namáhavým aktivitám, jako je např. Běh nebo zvedání. Poté vypijte velké množství vody. Lékař vám poradí, jak konzumovat běžné léky.

Budete mít zájem:  Jeřabiny jsou super, ale nesmí být čerstvé

Vysvětlení výsledků testu

Co znamená výsledek testu??

Váš lékař s vámi promluví o výsledcích testů.

Normální:

  • barvivo teče rovnoměrně přes páteřní kanál
  • míchy v normálním stavu jak co do velikosti, umístění a tvaru. Nervy, které nechávají míchu normální
  • žádné viditelné zúžení nebo ucpání páteřního kanálu

Abnormální:

  • tok barviva je blokován nebo odkloněn. To může být způsobeno roztrženým čipem kýly, spinální stenózou, nervovým poraněním, abscesem nebo nádorem. V membráně (arachnoidní membrána) dochází k zánětu, který pokrývá míchu
  • jeden nebo více nervů zanechává zacpané míchy

Cokoliv, co může ovlivnit výsledky testu?

Důvod, proč nebudete moci tento test nebo výsledky testů použít, je, pokud:

  • je těhotná. Vyšetření myelogramu není obvykle prováděno během těhotenství, protože radiace může poškodit vývoj dítěte (plod).
  • během testu nemohli ležet
  • měli operaci v páteři nebo mají zakřivenou páteř, těžkou artritidu nebo nějaký typ poranění páteře nebo postižení. Tento stav ztěžuje umístění jehly s barvivem do páteřního kanálu

Hello Health Group neposkytuje lékařskou pomoc, diagnostiku ani léčbu.

Myelogram – Terapie – 2020

Upozornění pacientů a návštěvníků Obecné informace Samokontrola | Podpora darování a půjčování Hodnocení zaměstnanců

Otevřete nabídku medicíny Johns Hopkins Medicine klávesou enter a zavřete ji klávesou escape; pomocí kláves Tab procházejte odkazy. Otevřete vyhledávací okno Johns Hopkins pomocí klávesy Enter a zavřete jej pomocí klávesy Escape; Zdraví

Myelogram

Co je to myelogram?

Myelogram je diagnostický zobrazovací test obvykle prováděný radiologem. Používá kontrastní barvivo a rentgenové paprsky nebo počítačovou tomografii (CT) k hledání problémů v páteřním kanálu. Problémy se mohou vyvinout v míše, nervových kořenech a dalších tkáních. Tento test se také nazývá myelografie.

Kontrastní barvivo se injikuje do páteře před procedurou. Kontrastní barvivo se objeví na rentgenové obrazovce, což radiologovi umožňuje vidět míchu, subarachnoidální prostor a další blízké struktury jasněji než u standardních rentgenových paprsků páteře.

Při provádění myelogramu radiolog také použije CT vyšetření. CT nebo CAT skenování je zobrazovací test, který používá rentgenové paprsky a počítač k vytváření podrobných obrazů těla. CT sken ukazuje detaily obrázků páteře. CT snímky ukazují více detailů než standardní rentgenové paprsky.

Myelografie (myelogram) – co je to a kdy se používá?

Proč potřebuji myelogram?

Myelogram může být proveden pro posouzení míchy, subarachnoidálního prostoru nebo jiných struktur pro změny nebo abnormality. Může být použit, když jiný typ vyšetření, jako je standardní rentgen, neposkytuje jasné odpovědi o příčině problémů se zády nebo páteří. Myelogramy lze použít k hodnocení mnoha nemocí, včetně:

  • Herniated disky (disky, které vyboulí a tlačí na nervy a / nebo míchu)
  • Nádory míchy nebo mozku
  • Infekce a / nebo zánět tkání kolem míchy a mozku
  • Spinální stenóza (degenerace a otok kostí a tkání kolem míchy, které způsobují zúžení kanálu)
  • Ankylozující spondylitida (onemocnění, které ovlivňuje páteř a způsobuje růst kostí)
  • Kostní ostrohy
  • Artritické disky
  • Cysty (benigní tobolky, které mohou být naplněny tekutinou nebo pevnými látkami)
  • Odtržení nebo poškození kořenů míchy
  • Arachnoiditida (zánět jemné membrány pokrývající mozek)

Váš poskytovatel zdravotní péče může doporučit jiný myelogram.

Váš poskytovatel zdravotní péče může doporučit jiný myelogram.

Jaká jsou rizika myelogramu?

Existuje riziko alergické reakce na kontrastní barvivo. Pokud jste někdy reagovali na jakékoli kontrastní barvivo, informujte svého poskytovatele zdravotní péče.

Protože kontrast je vstřikován do mozkomíšního moku (CSF), který také obklopuje mozek, existuje malé riziko záchvatů po injekci.

Protože tento postup zahrnuje bederní punkci, mohou nastat tyto potenciální komplikace:

  • Z místa zavedení jehly může unikat malé množství CSF. To může způsobit bolesti hlavy po zákroku. Pokud dojde k trvalému úniku, může být bolest hlavy závažná.
  • Existuje malé riziko infekce, protože jehla narušuje povrch kůže a poskytuje tak možný vstupní bod pro bakterie.
  • Může se vyskytnout krátkodobá necitlivost nohou nebo bolesti zad.
  • Existuje riziko krvácení do míchy.

V závislosti na konkrétním zdravotním stavu mohou existovat další rizika. Před zákrokem se u svého poskytovatele zdravotní péče poraďte s případnými obavami.

Jak se připravím na myelogram?

Pokud máte myelogram v nemocnici Johns Hopkins Hospital nebo v Bayview Medical Center, neuroradiologist nebo radiologická sestra vás bude kontaktovat telefonicky dva nebo tři dny před myelografií, aby prodiskutovali postup a odpověděli na případné dotazy.

Prosím informujte neuroradiologa / sestru, pokud:

  • Jsi na antibiotika – možná budete muset počkat na provedení zákroku, pokud je na antibiotikách přítomna infekce v krvi. Pokud máte aktivní infekci nebo horečku, bude pravděpodobně nutné přeplánovat váš postup.
  • Máte historii záchvatů
  • Jste alergičtí na jakékoli lokální anestetika (lidokain) nebo na IV kontrast
  • Existuje šance, že byste mohla být těhotná
  • Jste na antikoagulační terapii (ředidla krve)

OPATŘENÍ: Pokud jste těhotná nebo si myslíte, že byste mohla být těhotná, před naplánováním zkoušky se poraďte se svým lékařem. Možnosti by měly být prodiskutovány s vámi a se svým lékařem.

OBLEČENÍ: Vy může být požádán o změnu na šaty. Budou vám poskytnuty šaty. Postup však můžete provést i v době, kdy zůstanete ve svém oblečení z domova. Z tohoto důvodu zkuste nosit neomezující, pohodlné oblečení a pokud možno jeďte na boty. Odstraňte prosím všechny piercingy a nechte všechny šperky a cennosti doma.

Jíst / pít: Pokuste se zvýšit příjem tekutin (jako je voda a džus) po dobu dvou dnů, které vedou k vašemu zákroku, pokud to zdravotní stav neumožňuje bezpečně. Pokud si nejste jisti, zda je to pro vás bezpečné, kontaktujte svého poskytovatele primární péče nebo doporučujícího poskytovatele.

Avšak v den zákroku nejezte tři hodiny před zákrokem. Můžete mít tekutiny a můžete užívat své obvyklé léky, pokud jste dříve nedoporučovali držet určité léky jako přípravu na myelografii.

LÉKY: Všichni pacienti mohou brát předepsané léky jako obvykle, pokud nedostanou pokyn k držení určitých léků, jako jsou ředidla krve. Vezměte si prosím aktuální seznam svých léků a alergií.

CESTOVAT: Musíte mít dospělého řidiče, který vás doprovází, aby vás po zákroku mohl jet domů. To je pro vaši bezpečnost a pohodlí.

  • Přijeďte jednu hodinu před plánovaným časem procedury pro check-in a připravte se na proceduru.
  • Poznámka: Po zákroku nebudete moci řídit 24 hodin. Pokud cestujete taxíkem nebo používáte veřejnou dopravu, musíte si po proceduře přivést přítele nebo člena rodiny, aby vás po proceduře doprovázel domů nebo do hotelu. Kabina nebo řidič veřejné dopravy se nepovažuje za doprovod.

Co se stane během myelogramu?

Myelogram může být proveden ambulantně nebo jako součást vašeho pobytu v nemocnici. U ambulantních pacientů vyčkejte čtyři hodiny na přípravu, postup a dobu zotavení.

Obecně tento proces sleduje myelogram:

  • Váš poskytovatel zdravotní péče vám vysvětlí postup a zeptá se, zda máte nějaké dotazy.
  • Budete požádáni, abyste podepsali formulář souhlasu, který dává vaše oprávnění k provedení postupu. Přečtěte si pozorně formulář a zeptejte se, pokud není něco jasné.
  • Můžete být vyzváni k odstranění jakéhokoli oděvu, šperků nebo jiných předmětů, které mohou rušit postup.
  • Můžete být požádáni, abyste si oblékli šaty. Postup však můžete provést i v době, kdy zůstanete ve svém oblečení z domova. Z tohoto důvodu se prosím pokuste nosit neomezující, pohodlné oblečení a pokud je to možné, nasaďte boty.
  • Před zahájením zákroku budete upozorněni na vyprázdnění močového měchýře.
  • Během procedury budete ležet na břiše na polstrovaném stole.
  • Vaše záda bude očištěna antiseptickým roztokem a zahalena sterilními ručníky.
  • Radiolog znecitliví kůži injekcí lokálního anestetika (znecitlivění) pomocí tenké jehly. Tato injekce může bodat po dobu několika sekund, ale je to méně bolestivé.
  • Jehla se zavede skrze necitlivou kůži a do prostoru, kde se nachází míšní tekutina. Během vpichování jehly budete cítit určitý tlak, ale musíte zůstat v klidu.
  • Radiolog odstraní část míchy z míchy. Poté bude do míchy injikováno jehlou malé množství kontrastního barviva. Při vstřikování kontrastního barviva můžete cítit pocit oteplování.
  • RTG tabulka bude nakloněna různými směry, aby gravitace pomohla přesunout kontrastní barvivo do různých oblastí míchy. Budete drženi na místě speciální výztuhou nebo postrojem. Během tohoto procesu může být zajištěno více kontrastního barviva pomocí zajištěné jehlové propíchávací jehly.
  • Jehla se poté vyjme a odeberou se rentgenové snímky a / nebo CT snímky.
  • Okamžitě byste to měli říct radiologovi, pokud během procedury pociťujete znecitlivění, mravenčení, bolesti hlavy nebo závratě.

Během myelogramu můžete mít nepohodlí. Radiolog použije veškerá možná pohodlí a dokončí postup co nejrychleji, aby minimalizoval jakékoli nepohodlí nebo bolest.

Co se stane po myelogramu?

Po zákroku musíte sedět nebo ležet několik hodin, abyste snížili riziko vzniku úniku mozkomíšního moku CSF. Většina pacientů je požádána, aby si lehli dvě hodiny po zákroku. Pokud potřebujete močit, možná budete muset udělat to na lůžku nebo pisoáru v době, kdy potřebujete zůstat v bytě.

Po zákroku budete vyzváni k pití dalších tekutin k rehydrataci. To pomáhá vymývat kontrastní barvivo a pomáhá tělu nahradit páteřní tekutinu, která byla odstraněna. To také snižuje šanci na rozvoj bolesti hlavy.

Budete mít zájem:  Rybí tatarák – připravte si ho z lososa nebo i z kapra

Po dokončení období zotavení budete převezeni do nemocničního pokoje nebo propuštěni domů. Pokud jdete domů, obvykle vám poskytovatel zdravotní péče poradí, abyste si odpočinuli po zbytek dne

Jakmile jste doma, informujte svého lékaře o všech změnách, včetně:

  • Necitlivost a mravenčení nohou
  • Krev nebo jiná drenáž z místa vpichu
  • Bolest na místě vpichu nebo v jeho blízkosti
  • Nevolnost nebo zvracení
  • Neschopnost močit
  • Horečka
  • Ztuhlý krk
  • Necitlivost nohou
  • Bolesti hlavy
  • Pokud bolesti hlavy přetrvávají déle než 24 hodin po zákroku, nebo jsou horší, když změníte polohu, kontaktujte tým neuroradiologie s telefonním číslem uvedeným v pokynech k propuštění.
  • Můžete být vyzváni, abyste omezili svou činnost na 24 hodin po zákroku.
  • Váš poskytovatel zdravotní péče vám může poskytnout další konkrétní pokyny, co byste měli udělat po myelogramu.

Výhřez meziobratlové ploténky

  • A. Courtenay Freeman, DVM
  • Marc Kent, DVM, DACVIM (Small Animal and Neurology)
  • Simon R. Platt, BVM&S, MRCVS, DACVIM (Neurology), DECVN
  • ZÁKLADNÍ INFORMACE
  • Popis:

Výhřez meziobratlové ploténky je jednou z nejčastějších vad páteře u psů. Kočky jsou postiženy mnohem méně často.

Páteř se skládá z kostěných obratlů  s páteřním kanálem uprostřed, kudy prochází mícha. Mezi jednotlivými obratli jsou chrupavčité disky – meziobratlové ploténky, které se skládají fibrózního lemu a želatinózního centra. Tyto disky fungují jako tlumiče nebo nárazníky a napomáhají stabilizaci páteře.

Výhřez meziobratlové ploténky je stav, kdy se ploténka vysune ven ze své anatomické pozice mezi obratli většinou v důsledku jejího degenerativního postižení. Výhřez ploténky směrem do páteřního kanálu způsobuje uskřinutí míchy.

Příčiny:

Existují 3 typy výhřezů meziobratlové ploténky:

Typ I Vzniká při degenerativním onemocnění meziobratlové ploténky, především jejího centra, doprovázené ztrátou vody a zvápenatěním. Želatinózní střed může vyhřeznout ven do páteřního kanálu směrem k míše.

  1. Typ II Degenerativní onemocnění ploténky způsobující její vysunutí do páteřního kanálu.
  2. Typ III Je nekompresní postižení ploténky, při kterém se její malá část uvolní, vystřelí do páteřního kanálu a poškodí míchu.
  3. Klinické příznaky:
  4. Věk, plemenné predispozice, nástup klinických příznaků i terapie se liší dle typu výhřezu:

Typ I Postihuje nejčastěji mladé psy a psy ve středním věku s krátkými končetinami a dlouhými zády. Nástup příznaků je většinou náhlý.

Typ II Postihuje převážně starší psy velkých plemen jako německý ovčák nebo labradorský retrívr. Nástup příznaků je většinou pozvolný, chronický a zhoršuje se během týdnů až měsíců.

Typ III Nástup příznaků u tohoto typu je rychlý. Neurologické potíže závisí na místě výhřezu a míře postižení míchy.

  • Příznaky pozorujeme většinou těchto fázích:
  • • Mírné stlačení míchy  nebo poranění způsobí pouze bolestivost dané oblasti páteře.
  • • Výraznější komprese nebo poranění způsobí nekoordinovaný pohyb, křížení nohou, zadrhávání drápů a slabost (parézu).
  • • Jak onemocnění pokračuje, ztrácí zvíře schopnost pohybu (paralýza)
  • • U nejvážnějších případů ztrácí zvíře i hlubokou citlivost, schopnost vnímat bolestivý podnět na prstech a prstních polštářcích.

Někteří psi prochází rychle všemi stádii neurologických potíží, u jiných pacientů se projevuje jen bolestivost. Protože prognóza a možnosti léčby závisí hlavně na stupni neurologického postižení, je důležité, aby bylo postižené zvíře vyšetřeno už při prvních příznacích veterinárním lékařem.

Stupeň útlaku míchy není vždy přímo úměrný vážnosti klinických příznaků. Psi s náhlým nástupem postižení mohou mít vážné neurologické příznaky přestože stlačení míchy je jen mírné. U psů s pomalým nástupem potíží může být uskřinutí míchy výrazné, ale klinické příznaky jen mírné.

Například psi s bolestí zad jako jediným příznakem mohou trpět silným útlakem míchy.

Komprese míchy v krční oblasti způsobuje postižení všech čtyř končetin, kdežto komprese v oblasti bederní páteře postihuje pouze zadní končetiny. Výhřez meziobratlové ploténky může nastat v kterémkoliv místě páteře, nejčastěji však nastává v oblasti přechodu hrudní a bederní páteře.

  1. Možnosti diagnostiky:
  2. Podezření na postižení meziobratlové ploténky může být vysloveno na základě vývoje onemocnění a neurologického vyšetření. Pro potvrzení diagnózy a následné terapie jsou však nutné doplňující vyšetření:
  3. • Rentgen může ukazovat na postižení ploténky, ale může být i bez nálezu a neposkytuje dostatečné informace pro případnou možnost operace.

• Myelografie je rentgenologické vyšetření po vpichu kontrastního barviva do míšního kanálu. Tento snímek odhalí místo útlaku míchy, ale není specifický pro postižení ploténky. Oteklá mícha může maskovat místo výhřezu.

  • • Počítačová tomografie (CT) odhalí nejpřesněji místo výhřezu ploténky a bývá prováděna společně s myelografií.
  • • Magnetická resonance (MRI) je nejvhodnější pro posouzení míchy i meziobratlové ploténky a poskytuje dostatek informací pro následnou terapii.
  • Pokud je prováděn chirurgický zákrok, je zapotřebí provést myelogram, CT nebo MRI vyšetření.
  • TERAPIE A NÁSLEDNÁ PÉČE
  • Možnosti terapie

Léčba chorob meziobratlové ploténky zahrnuje jak chirurgické tak konzervativní možnosti. Stupeň a délka trvání neurologických potíží jsou důležitými faktory při volbě vhodné terapie.

Konzervativní léčba může být vyzkoušena u psů s jen mírnou bolestí a nekoordinovaným pohybem. Psi s  III. typem postižení mohou být také léčeni konzervativně, protože zde většinou nedochází ke kompresi míchy.

Konzervativní terapie zahrnuje klid, protizánětlivé léky a léky tišící bolest.

Klid znamená úplné omezení volného pohybu a jen krátké vyvenčení na vodítku (lépe pak v postroji).  Psi by rozhodně neměli běhat, skákat nebo si intenzivně hrát. Toto omezení trvá typicky 4-6 týdnů a poté následuje postupný pozvolný návrat k normální aktivitě.

• Mohou být užívány steroidní nebo nesteroidní protizánětlivé léky, nikoliv však v kombinaci, protože může docházet k násobení jejich nežádoucích vedlejších účinků.

• Lze použít i léky tišící bolest.

• Chirurgický zákrok volíme většinou u psů s vážnými neurologickými problémy jako je slabost a nekoordinovaný pohyb, neschopnost chůze, paralýza nebo bolest nereagující na terapii. Operaci zvažujeme i psů, u kterých se potíže opakují. Chirurgický zákrok zahrnuje vyjmutí vyhřezlé části ploténky komprimující míchu a následný klidový režim stejně jako při konzervativní léčbě.

• Chirurgický zákrok někdy vyžaduje i vyjmutí části obratle v místě komprese což umožní přístup do páteřního kanálu. Po odstranění části obratle může být opatrně vyjmuta část ploténky utlačující míchu z páteřního kanálu.

• Po takovéto operaci následuje striktní klidový režim na 4-6 týdnů. Pokud pes nemočí sám, je někdy nezbytné i manuální vyprazdňování močového měchýře.

Dokud pes není schopen sám chodit, je nutná dobrá ošetřovatelská péče.  Po operaci mohou být podávány protizánětlivé léky a léky tišící bolest.

• Je velice důležité sledovat nervové funkce a bolestivost psa během rekonvalescence a informovat veterináře jakmile se některé potíže znovu objeví.

Následná péče

Doba rekonvalescence závisí na rychlosti nástupu potíží, akutní nebo chronické formě, a míře jejich závažnosti. Typicky trvá rekonvalescence po chirurgickém zákroku 1-2 týdny.

Vážně postižení psi mohou potřebovat i měsíc do návratu funkcí končetin a močového měchýře. Naproti tomu i u psů léčených konzervativně mohou stačit 1-2 týdny do návratu funkčnosti.

Někteří vážně postižení psi už nezačnou znovu chodit a mohou trpět močovou inkontinencí. Pro tyto psy byly vyvinuty speciální vozíčky.

Maximálního zlepšení lze u většiny psů dosáhnout v prvních 3 měsících po poranění míchy a během této doby jsou i nutné pravidelné kontroly. Další zlepšení po této době je velice nepravděpodobné.

Prognóza

Většina psů s mírnou až středně intenzivní bolestí a jen mírnými neurologickými příznaky se při konzervativní terapii zlepší. Prognóza vážně postižených psů při konzervativní terapii je špatná.

Prognóza i u psů s výraznými neurologickými potížemi je po chirurgickém zákroku dobrá.

I když jsou končetiny paralyzované, ale hluboká citlivost je zachována, je šance pro návrat normální funkčnosti poměrně vysoká.

Špatná prognóza je u psů neschopných cítit intenzivní bolestivý podnět aplikovaný na jejich končetiny. Pokud jsou operováni během 24h od nástupu paralýzy mají 50 procentní šanci opět chodit.

Pokud je to déle než 48h, šance na schopnost znovu chodit a ovládat svěrač močového měchýře je velice malá. U některých psů se mohou klinické příznaky opět objevit v souvislosti s výhřezem jiné meziobratlové ploténky.

Opakované potíže nastávají většinou během 2 let, častěji u psů léčených jen konzervativně.

Myelography (Myelogram)

Myelography uses a real-time form of x-ray called fluoroscopy and an injection of contrast material to evaluate the spinal cord, nerve roots and spinal lining (meninges). It is particularly useful for assessing the spine following surgery and for assessing disc abnormalities in patients who cannot undergo MRI.

You will be instructed on how to prepare. Tell your doctor if there's a possibility you are pregnant and discuss any recent illnesses, medical conditions, medications you're taking and allergies, especially to iodinated contrast materials.

You may be advised to stop taking blood thinners or other medications several days prior to your exam. You also may be told to avoid solid food and increase your fluid intake beforehand. Leave jewelry at home and wear loose, comfortable clothing.

Budete mít zájem:  Volně Prodejné Léky Na Nervy?

You may be asked to wear a gown.

Myelography is an imaging examination that involves the introduction of a spinal needle into the spinal canal and the injection of contrast material in the space around the spinal cord and nerve roots (the subarachnoid space) using a real-time form of x-ray called fluoroscopy.

An x-ray (radiograph) is a noninvasive medical test that helps physicians diagnose and treat medical conditions. Imaging with x-rays involves exposing a part of the body to a small dose of ionizing radiation to produce pictures of the inside of the body. X-rays are the oldest and most frequently used form of medical imaging.

When the contrast material is injected into the subarachnoid space, the radiologist is able to view and evaluate the status of the spinal cord, the nerve roots and the meninges. The meninges are the membranes which surround and cover the spinal cord and nerve roots.

Myelography provides a very detailed picture (myelogram) of the spinal cord, nerve roots, subarachnoid space and spinal column.

The radiologist views the passage of contrast material in real-time within the subarachnoid space as it is flowing using fluoroscopy but also takes permanent images, called x-rays or radiographs, of the contrast material around the spinal cord and nerve roots in order to document abnormalities involving or affecting these structures. In many of these cases, the myelogram may be followed by a computed tomography (CT) scan to better define the anatomy and any abnormalities.

top of page

Magnetic resonance imaging (MRI) is often the first imaging exam done to evaluate the spinal cord and nerve roots. However, on occasion, a patient has a medical device, such as a cardiac pacemaker, that may prevent him or her from undergoing MRI. In such cases, myelography and/or a CT scan, in lieu of MRI, is performed to better define abnormalities.

Myelography is most commonly used to detect abnormalities affecting the spinal cord, the spinal canal, the spinal nerve roots and the blood vessels that supply the spinal cord, including:

  • to show whether a herniation of the intervertebral disk between the successive vertebral bodies is compressing the nerve roots or the spinal cord.
  • to depict a condition that often accompanies degeneration of the bones and soft tissues surrounding the spinal canal, termed spinal stenosis. In this condition, the spinal canal narrows as the surrounding tissues enlarge due to the development of bony spurs (osteophytes) and thickening of the adjacent ligaments.

Myelography can also be used to assess the following conditions when MR imaging cannot be performed, or in addition to MRI (when MR does not provide sufficient information):

  • tumors involving the bony spine, meninges, nerve roots or spinal cord
  • infection involving the bony spine, intervertebral discs, meninges and surrounding soft tissues
  • inflammation of the arachnoid membrane that covers the spinal cord
  • spinal lesions caused by disease or trauma

Myelography can help with surgical planning decisions. In patients with spinal instrumentation (screws, plates, rods, etc.), MR imaging may not be optimal because of artifacts generated by these instruments. In these cases your doctor may decide to order CT myelography.

top of page

Your physician will give you detailed instructions on how to prepare for your myelogram.

You should inform your physician of any medications being taken and if there are any allergies, especially to iodinated contrast materials. Also inform your doctor about recent illnesses or other medical conditions.

Specifically, the physician needs to know if (1) you are taking medications that need to be stopped a few days before the procedure and (2) whether you have a history of reaction to the contrast material used for the myelogram.

Some drugs should be stopped one or two days before myelography. These include certain antipsychotic medications, antidepressants, blood thinners, and some other drugs.

The most important type of medication that must be stopped is blood thinners (anticoagulants).

If you are taking blood thinners, you should speak with your physician about alternative methods of maintaining anticoagulation while you are undergoing a myelogram.

Although reactions to the iodinated contrast material used in the myelogram are extremely uncommon, you should inform your physician if you have previously had an allergic reaction to contrast material or other medication.

In addition, please mention if you have any allergies to other non-medical substances or have a history of asthma. If this is the case, you will be watched especially carefully to check for a reaction when injecting the contrast material.

Allergy to iodine-containing substances can be especially concerning.

Usually patients are advised to increase their fluid intake the day before a scheduled myelogram, as it is important to be well hydrated. Solid foods should be avoided for several hours before the exam, but fluids may be continued.

You will be asked to remove some of your clothes and to wear a gown during the exam. You may also be asked to remove jewelry, removable dental appliances, eye-glasses and any metal objects or clothing that might interfere with the x-ray images.

Women should always inform their physician and x-ray technologist if there is any possibility that they are pregnant. Many imaging tests are not performed during pregnancy so as not to expose the fetus to radiation. If an x-ray is necessary, precautions will be taken to minimize radiation exposure to the baby. See the Safety page for more information about pregnancy and x-rays.

At the conclusion of the myelogram, the patient usually remains in an observation area for about two hours and is discharged. Unless you are to spend the night in hospital, you should arrange to have a relative or friend take you home.

top of page

Co je to myelografie?

Myelografie je druh diagnostického lékařského zobrazovacího vyšetření, při kterém jsou odebírány rentgenové paprsky z vnitřku míchy. Tento postup se používá ke zkoumání páteře na abnormality, které mohou naznačovat přítomnost choroby. Celkovým účelem myelografie je diagnostikovat onemocnění a přispět k posouzení typu léčby páteře, kterou pacient vyžaduje.

Myelografie se používá ke zkoumání struktur páteře, včetně míchy, míchy, míchy, míchy a krevních cév míchy. Kromě infekce, zánětu, nádorů a lézí může tento typ lékařského zobrazovacího testu detekovat herniaci disku a degenerativní onemocnění měkké tkáně zvané spinální stenóza.

Tento diagnostický test může být proveden v případech, kdy není vhodná MRI. Pokud například pacient používá lékařské zařízení, jako je kardiostimulátor, nemůže podstoupit MRI, protože magnetická energie emitovaná strojem může rušit kardiostimulátor.

V takových případech může podstoupit myelogram.

Při přípravě na myelogram by si měl pacient uvědomit, že určité léky mohou ovlivňovat postup nebo mohou zvyšovat riziko tohoto postupu. Patří k nim záchvaty, antidepresiva a antipsychotické léky, ředidla krve a některé léky na cukrovku.

Pacient, který užívá některý z těchto léků nebo který má nějaké alergie, by měl před procedurou promluvit se svým lékařem, aby prodiskutoval přípravu.

Žena, která je těhotná nebo si myslí, že by mohla být těhotná, by měla také zajistit, aby její lékař, a rentgenové technici a radiologové podílející se na postupu, byli o těhotenství informováni.

Na začátku myelografického postupu se kontrastní barvivo vstříkne do místa v páteři zvaného subarachnoidální prostor. Tento prostor je umístěn mezi dvěma membránami, které obklopují míchu.

Po injekčním podání barviva je pacientova páteř prohlížena rentgenovou technikou zvanou fluoroskopie, při které je do oblasti zájmu směrován kontinuální paprsek rentgenové energie.

Tato technika umožňuje radiologovi prohlížet kontrastní barvivo, když protéká subarachnoidálním prostorem, což znamená, že může vyhodnotit funkci i strukturu.

Postup obvykle trvá mezi třiceti a šedesáti minutami. V některých případech může pacient podstoupit CT vyšetření po myelogramu, což trvá dalších třicet minut. Po provedení zákroku zůstane pacient v nemocnici nebo na klinice na krátkou dobu, aby byl pozorován.

Myelografie je bezbolestná a obecně bezpečná, s malým rizikem. Někteří pacienti mohou po zákroku pociťovat bolesti hlavy, což může vyžadovat léky. U lidí, kteří jsou alergičtí na kontrastní barviva, se mohou objevit vyrážky, kýchání, svědění nebo nevolnost. Velmi vzácně může injekce barviva způsobit poškození nervů, zánět nebo infekci.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector