Mrkev je doslova nabitá antioxidanty, které ničí volné radikály a posilují imunitní systém. Najdeme v ní hojně zastoupeny vitamín C, vitamín E a selen.
Před škodlivým působením bakterií a virů nás ochrání nejen vitamín C podporující náš imunitní systém. Mrkev je také bohatým zdrojem betakarotenu, který zajišťuje ochranu buněk před bakteriemi a viry.
Chcete-li posílit imunitní systém, místo po různých doplňcích vitamínů sáhněte raději po sklence mrkvové šťávy. Pro zdravý imunitní systém je vhodné pít jednu sklenici (200 ml) čerstvé šťávy nejlépe ráno nalačno.
Váš imunitní systém posílí také vařená mrkev. Obsahuje sice minimum vitamínu C (ten se totiž ztrácí tepelnou úpravou), zato v ní najdete větší množství betakarotenu, který je rovněž prospěšný a vyvážený imunitní systém se bez něj neobejde.
Jelikož se betakaroten v našem těle přeměňuje na vitamín A, vitamín rozpustný pouze v tucích, nezapomeňte přidat k mrkvi menší množství tuku.
2. Je přírodním lékem
Mrkev patří mezi přírodní prostředky hojně užívané v lidovém léčitelství. Najdeme v ní betakaroten, vitamíny A, B1, B2. C, D, E, K, hořčík, jód, selen, draslík, fosfor, měď, vápník, železo i vlákninu.
Doplněk stravy s tak příznivým složením budete v přírodě hledat jen těžko. A na rozdíl od různých chemických doplňků mrkev pořídíte za pár korun.
Tato kořenová zelenina nám pomáhá nejen k dobrému zraku, je také vynikajícím pomocníkem při nemocech jater, zánětech kloubů, revma, nemocech střev, průjmu, astmatu a dokonce i proti obávané rakovině.
Vědci totiž zjistili, že mrkev obsahuje přírodní pesticid falcarinol, který disponuje silnými protirakovinnými účinky. Pomocí falcarinolu chrání mrkev své kořeny před houbami.
Víte, že tato sladká oranžová zelenina také skvěle hojí spáleniny a opařeniny? Stačí ji na jemno nastrouhat a naplácat na postižené místo.
3. Pomáhá nám zhubnout
Někteří lidé se při hubnutí vyhýbají mrkvi. Důvodem je její sladká chuť, kterou si spojují s vyšším obsahem sacharidů a tím i kalorií. Mrkev však naopak mnoho sacharidů neobsahuje, ve 100 g této čerstvé zeleniny najdeme jen zhruba 148 kJ.
Pokud byste hledali v mrkvi větší množství sacharidů, budete zklamáni, 100 g mrkve totiž obsahuje pouhých 7 g sacharidů. Zato v ní najdeme spoustu vlákniny, která podporuje hubnutí.
Sladká chuť mrkve může také uspokojit naše chutě na sladké, které míváme zejména, když si hlídáme kalorie a snažíme se zhubnout.
4. Pročistí naše tělo zevnitř i zvenčí
Mrkev je pro své detoxikační účinky hojně užívaná v mnoha detoxikačních kúrách, zejména v podobě šťávy. Díky vitamínu A zbaví játra toxinů a nadbytečného tuku. Navíc má na naše tělo, stejně jako každá zelenina, zásadotvorné účinky.
- Tato zdánlivě obyčejná zelenina rovněž patří mezi přírodní prostředky, schopné na sebe chemicky vázat těžké kovy a odvádět je z těla ven.
-
- Pro zvýšení účinnosti je vhodné kombinovat mrkvovou šťávu s dalšími zeleninovými i ovocnými šťávami, jako je například šťáva z červené řepy nebo z jablek.
Vyšší kvalitu pleti i vlasů si zajistíme nejen konzumací mrkve, můžeme si z ní připravit také pleťovou masku. Stačí uvařit dvě středně velké očištěné mrkve 2 až 3 minuty v páře, rozmixovat je, přidat jednu polévkovou lžíci medu, jednu polévkovou lžíci olivového oleje a šťávu z citronu.
Vzniklou směs rozmícháme na krém, lehce vmasírujeme na obličej a necháme zhruba čtvrt hodiny působit. Potom krém smyjeme vlažnou vodou.
6. Pomůže nám při opalování
Betakaroten obsažený v mrkvi nám může pomoci i při opalování. Spolu s dalšími látkami změní pigment naší pokožky k hnědšímu odstínu. Výsledkem je bronzová barva. Kromě toho v něm najdeme látky, které chrání naši kůži před UV slunečním zářením.
Pokud si někdo myslí, že nadbytkem konzumace mrkve si rychle a snadno pomůže ke krásné, bronzové pleti, velmi se mýlí. Pokud to s konzumací mrkve přežene, bude naopak jeho kůže žlutá s oranžovým odstínem, podobná barvě kůže při žloutence.
O takovou barvu kůže však rozhodně nestojíte.
7. Je součástí mnoha chutných receptů
Mrkev je možné chroupat čerstvou, přidat do mnoha salátů, pomazánek nebo ji tepelně upravit mnoha způsoby. Přidává se spolu s další kořenovou zeleninou do mnoha druhů polévek, podává se dušená na másle či s masem.
Způsobů, jak ji chutně upravit, je mnoho. Dokonce se z ní peče i mrkvové cukroví.
Její výhodou je nejen nízká cena, tato zelenina je také snadno stravitelná. Není náhoda, že první potravinu, kterou kojenec pozná kromě mateřského mléka, je čerstvá, vařená nebo dušená nastrouhaná mrkvička.
Pokud se vaše dítko při pohledu na mrkev šklebí odporem, dejte mu mrkvovou šťávu, kterou můžete namixovat například s ananasovou či jablečnou, pomerančovou nebo jinou šťávou. Uvidíte, s jakou chutí lahodnou šťávu vypije poté.
Zelenina
Toto video je volně šířitelné, budeme rádi, když potěší i Vaše přátele
- vložit na facebook
- .
- .
- .
- poslat emailem
- vložit na stránky
Než začneme se zeleninou pracovat, pojďme se nejdříve podívat na to, proč ji vlastně jíme – v čem je tak jedinečná a v naší stravě nepostradatelná.
Zelenina je svěží
Zelenina dodává do našich jídel svěžest, šmrnc, ale také radost, barvy a přitažlivost – zelenina je na našem talíři krásná.
Zelenina působí na naši psychiku
Každé jídlo má nějaké působení i na naši psychiku, no a zrovna zelenina nám umí uvolňovat stres, zvednout hlavu, udělat si nadhled nad věcmi, co nás trápí a dává nám pocit lehkosti a důvod se na svět usmívat.
Zelenina je bohatá
Je opravdu bohatá na vitaminy, ale i minerály včetně stopových prvků, vlákninu, enzymy, antioxidanty a tekutiny ve vhodné formě.
Přispívá k uvolnění
Zelenina nás relaxuje psychicky, že se cítíme více uvolněně, tak i na fyzické úrovni. Např. změkčuje naši kůži a dokáže také odstraňovat různé zatuhliny v našem těle.
Zelenina je také léčivá
- Různé druhy zeleniny mají své vlastní specifické léčivé vlastnosti – někdy to souvisí s tím, jak vypadají a pak posilují určité orgány v našem těle, které vypadají podobně:
- Můžeme si to ukázat třeba na mrkvi – každý ví, že mrkev je na oči: stačí, když si ukrojíte kolečko mrkve a opravdu zjistíte, že vypadá trochu jako oko.
- Kořenová zelenina jde hodně do hloubky, je pevná, její energie směřuje při růstu dolů – proto obecně více posiluje naše nohy.
A u mužů nejen nohy, ale i… no víte, jak se to říká: petržel, aby dlouho vydržel. Zkrátka kořeny, ty jsou také na mužskou potenci.
Jiné kořeny, ale i květy mohou obsahovat různé slizy – např. sléz, proskurník, ale i kostival. Takovéto slizy chrání naše sliznice a také podporují snadné trávení. Je také dobré je jíst v těhotenství pro snazší porod.
Naproti tomu zelenina jako kadeřávek, ten roste nahoru a do stran a také vypadá trochu jako náš mozek – je různě zakroucený. Proto kadeřávek podporuje mozkovou aktivitu a měl by být často na stole studentů. Hele, jestli vám ta škola nejde, tak jenom proto, že nejíte kadeřávek :-D, nejlépe s vlašskými ořechy, protože ty jsou taky na mozek – stačí se na ně podívat.
Podporuje kreativitu
Zelenina z nás dělá opravdové umělce svého talíře: dovoluje nám totiž bezpočet variací jak v krájení, tak v technice přípravy a náš talíř díky zelenině nemusí být nikdy stejný.
Obilí a luštěniny se dají také různě proměňovat, ale ne tak, jako právě zelenina.
Navíc zelenina se druh od druhu velmi liší i v chuti, dodáváme pomocí ní chutě, které jinde neseženeme: jako třeba pikantní z cibulky.
Zelenina dodává do jídla zásadu
A konečně za sedmé – když se podíváme na naše jídla z hlediska kyselin a zásad, zjistíme, že dobře připravené a dobře rozkousané obiloviny jsou buď neutrální nebo lehce kyselinotvorné, případně některé i lehce zásadotvorné, ale luštěniny jsou více kyselinotvorné. My se snažíme vždy jíst jídla lehce zásadotvorná, protože taková je také naše krev. Šetrnými způsoby připravená zelenina do jídla tuto zásadotvornost dodává a spoluvytváří tak zdravý talíř.
Energie zeleniny
Energie zeleniny obecně
Obilí jsou malá suchá semínka, která nám dodávají sílu a pevnost, tedy jang. Luštěniny jsou také suchá semena a mají za úkol doplnit náš talíř spolu s obilovinami o kompletní bílkoviny, ze kterých poté můžeme budovat naše tkáně.
Zelenina je na našem talíři proto, aby nás uvolnila a dodala nám svěžest, tedy energii JIN.
Pokud bychom nejedli zeleninu a nechali na talíři pouze obiloviny a luštěniny, případně maso, dostali bychom se do jangového stavu, tedy přílišného stahu, pocitu že se potřebujeme uvolnit. Poté bychom museli sáhnout např.
po typickém uvolňujícím alkoholu, cukru, nebo lépe po ovoci. Toto je dnes bohužel úplný standart – dát si přesolené hlavní jídlo plné masa nebo sýrů a za chvilku jít na kafe s dortem nebo to zalít pivem.
Náš zdravý talíř se v tomto velmi liší:
Talíř, po kterém nemusíme honit mlsné chutě na sladké, či alkohol obsahuje 40 – 60 % zeleniny, upravené různými způsoby, která nám dodá příjemné uvolnění a my zůstáváme ve stavu, kdy nám je dobře a můžeme tvořit, pracovat a bavit se bez pocitu, že něco potřebujeme.
Zelenina tedy energeticky vyrovnává obiloviny a luštěniny.
Pokud by někoho napadlo jíst místo zeleniny například ovoce, také je to možné. I ovoce vyrovnává energii obilí. Má však jednu velkou nevýhodu: Ovoce v kombinaci s obilovinami a luštěninami vytváří kvašení ve vašich střevech a vy poté musíte pořád někde popobíhat, abyste si ulevili.
Zelenina je v kombinaci s obilovinami a luštěninami dobře stravitelná.
Energie jednotlivých druhů zeleniny
Veškerá zelenina v čerstvém stavu nás uvolňuje a my se teď podíváme na to, která nám přináší uvolnění více, a která méně.
Už asi víte, že jangová stahující energie směřuje dolů a jinová uvolňující vzhůru. Proto se pojďme podívat, jak jednotlivé druhy zeleniny tyto energie přijímají.
Můžeme se podívat na směr jejich růstu, pokud zelenina roste směrem dolů, pod zem, je více jang, než zelenina, která roste ze země nahoru.
Např. zde vidíme kořen mrkve. Roste pod zem směrem dolů. Směr jejího růstu je tedy takový. Více jang.
Dále zde můžeme vidět tuřín, pokud bychom si nakreslili vektor jeho růstu, už je tam více expanze. Roste méně do hloubky a více do stran. Je tedy více uvolňující, než mrkev.
Pokud půjdeme dále, zde vidíme např. černou ředkev, ta je už opravdu kulatá a směr jejího růstu je zhruba takový.
U cibule už se vektor otáčí a cibule má sice kulatý tvar stejně jako černá ředkev, ale šipky budou směřovat vzhůru, takto cibule roste, její kořínek je jen malinký.
Zde máme kedlubnu, tady je už rozdíl v tom, že kedlubna roste nad zemí, přijímá tedy více jinové, uvolňující energie a její vektor růstu může vypadat např. takto. Ještě více uvolnění nám dodá např. zelí. To je mnohem větší, než kedlubna a také jeho struktura už není tuhá a hutná, ale skládá se z oddělených listů. To vše jsou znaky jin, tedy většího uvolnění.
Ještě více jin, než zelí, je kapusta. Na konci se otvírá a směřuje vzhůru. Navíc jsou její listy krepaté, zvlněné, což je další znak většího jinu. No, a pokud bychom se podívali na směr růstu pórku, můžeme vidět, že roste opravdu přímo vzhůru. Dodá nám tedy velkou míru uvolnění. Proto osoby citlivé na jin syrový pórek nesní.
Rozdělení zeleniny
Na základě těchto pozorování energie zeleniny můžeme zeleninu trochu porozdělovat do tří hlavních skupin – kořenová, kulatá a listová. Není to rozdělení botanické, ale energetické a nám pomůže lépe se orientovat v energiích a tím pádem i účincích, jaké na nás konkrétní zelenina má.
Kořenová
Kořenová zelenina roste směrem dolů, kde tahá ze země cenné minerály. Kořeny drží rostlinu, poskytují jí výživu a sílu a člověka, který je přijímá, zpevňují a posilují.
Pastinák, mrkev, celer, petržel, tuřín, daikon (bílá ředkev), křen, lopuchový kořen, černý kořen, proskurník
Kulatá
Zelenina, která roste těsně u země má kulatý tvar a působí vyrovnaně. Protože je na zemi, člověka dokáže uzemnit a poskytnout mu příjemné uklidnění a uvolnění. Většina těchto druhů je po tepelné úpravě velmi sladká, a když je jíme, jako by nás hladily, laskaly a uklidňovaly.
Vodnice, kulatá ředkev, černá ředkev, cibule, ředkvičky, dýně Hokkaidó, ostatní dýně, kedlubna, květák, bílé zimní zelí, červená řepa
Listová
Roste směrem nahoru i do stran. Člověka tyto druhy aktivizují, odlehčují. Zelené listové zeleniny přijímají hojnost slunečního záření a uchovávají ho. My ho od nich přijímáme.
Kadeřávek, růžičková kapusta, kapusta toskánská, řeřicha, polníček, řapíkatý celer, jarní zelí, zelené zelí, špičaté zelí, pekingské zelí, čínské zelí (pak choy), pórek, kapusta, hlávkový salát, ledový salát, brokolice, natě ostatních zelenin – kedlubna, brokolice, květák, mrkev, daikon, ředkvičky a ředkve,…, mangold, pažitka, brutnák, lichořeřišnice, čekanka, barborka
Toto byly hlavní druhy zeleniny, z nichž různé druhy konzumujeme denně.
Můžeme se ještě podívat na ostatní zeleninu, která slouží k příležitostnému zpestření:
Ostatní zelenina
Celá tato kategorie obsahuje zeleninu, která se hodí spíše na občasné použití a netvoří hlavní část naší stravy. Je tomu tak částečně z důvodů klimatických: většina této zeleniny je omezená svou krátkou sezónou růstu. Ale je to také proto, že víme o některých méně příznivých vlastnostech některých druhů zeleniny v této kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji:
Jako první tady vidíme červenou řepu. Co tam vlastně dělá, když je to parádní kořenová až kulatá zelenina? Ano, červená řepa je skvělá, sladká, uspokojivá, ale nehodí se na denní konzumaci, dokonce ji nemusíme mít ani každý týden.
Její chuť je výraznější, takže by nám asi ani častěji nechutnala a přejedla by se nám, ale její barva také varuje. Řepa obsahuje silné barvivo, které nám při její konzumaci obarvuje nejen přirozeně naši stolici, ale dostává se i do moči a zbarvuje ji.
Může proto oslabovat orgány jako je močový měchýř i ledviny, pokud je máme ve více uvolněné kondici. Jinak je řepa parádní zelenina, jen ji zkrátka nepoužíváme tak často, jako třeba mrkev.
Dále se podíváme na dýni obecnou. Do přehledu jsme ji zařadili hlavně proto, abychom porovnali její energii s dýní hokkaido a dalšími hutnými sladkými dýněmi. Dýně obecná není ani sladká, ani hutná a výživná, ani posilující a vlastně nemá skoro žádnou chuť. Najdete u ní červený otazník, protože si můžete sami zodpovědět, jestli má smysl takovou dýni jíst.
Tato dýně se často používá k výrobě kompotů a marmelád, ve kterých je ale hlavní ingrediencí cukr a různé esence a aromata. Dýně obecná je totiž jenom taková hmota… Můj názor je: škoda místa na zahrádce, ale kdybyste ji od někoho dostali, tak alespoň budete mít pěknou lucernu na podzimní zahradu.
Dýně obecná není sice ohrožením pro naše zdraví, ale zkrátka existují jiné lepší odrůdy na konzumaci: např. hokkaido, marina,
Dále v přehledu najdeme fenykl: to je spíše letní záležitost a také je velice chuťově výrazný, aromatický, proto se hodí na občasnou konzumaci.
Hrášek je vysoce sezónní záležitost, proto ho vlastně konzumujeme jen občas – většinu času totiž není k dispozici. V našich zeměpisných podmínkách bývá k mání v květnu nebo i později a v této době si můžeme užívat jeho velmi sladkou, lehkou, osvěžující a uvolňující chuť v různých pokrmech – do polévek, omáček, ale i do dezertů.
Hrášek, zelené fazolky, česnek, cuketa, okurka, houby – shiitaké, václavky, hlíva ústřičná, hříbky, a další
Jedlé květy
Velmi důležitou součástí našeho zeleninového podílu stravy jsou i jedlé květy. Ty jsou už více jin, ale jíme jich jen malinko, rozhodně se z nich nenajíme. Dodávají našim jídlům krásu, ale i cenné flavonoidy a vitamíny. Z některých rostlin, které pěstujeme pro jedlé květy, můžeme jíst i listy.
Výtečné jedlé květy má např. brutnák, lichořeřišnice, měsíček, pohanka, pupalka, denivka a další.
Případně můžeme používat i z divokých zdrojů – např. fialky, sedmikrásky, pampelišky a teď se vůbec dostáváme k další zajímavé skupině, jíž je
Divoká zelenina
Je skvělé, když do naší stravy zapojíme divokou zeleninu. Roste sama bez přičinění člověka. Nachází si cestu mezi celou řadou dalších rostlin, musí tedy být silná, houževnatá a průbojná. Její chuť bývá velmi koncentrovaná, obsahuje méně vody a většina je bohatá na přírodní silice.
Divoká zelenina bývala dříve běžnou složkou naší stravy. Činila nás silnými a odolnými. Když se k její konzumaci vrátíme, bude nám své vlastnosti předávat dál.
Potěší nás zejména po přečkané zimě, kdy v podobě drobných veselých výhonků oznamuje příchod jara. A je připravena nás obohatit silnou energií na celý další rok.
Kostival (mladý list, kořen), podběl, kokoška pastuší tobolka, kopřiva dvoudomá, sedmikráska chudobka, pampeliška (květ, list, kořen), jitrocel velkolistý, kozí brada luční, břečťan (listy u země), barvínek menší, ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, mrkev divoká, pažitka divoká, černý bez (květ), česnek medvědí
Jako poslední jsem si nachystala skupinu, kterou jsem nazvala
Nevhodná zelenina
Náš zeleninový základ by totiž vždy měla tvořit taková zelenina, která je spíše hutnější – zkrátka různé druhy zeleniny, které jsme si rozdělili do kategorií kořenová, kulatá a listová. To je opravdu kvalitní zeleninový jin.
Teď chci pohovořit o zelenině méně vhodné na konzumaci – jsou to především zeleniny z rodu lilkovitých – rajčata, papriky, brambory a lilky. Pro dokreslení celkové situace můžu uvést, že k lilkovitým patří také tabák.
Všechny tyto rostliny nás nadměrně uvolňují, obsahují alkaloidy a oslabují náš organismus. Také negativně působí na klouby a ledviny. Specifické jsou také tím, že rostou v noci, proto také čerpají nadměrně ochlazující, jinovou energii.
Konkrétně rajče je zrovna tak jin, že mnozí lidé ani rajčata nemohou jíst, po jejich konzumaci je pálí jazyk.
Co ale dělat, když tuto zeleninu zkrátka máte rádi?
V případě rajčete je to možná chuť nejčastěji na nějaké pečivo, namazané a obložené rajčetem – tato chuť má původ u našich předků a je proto dost přirozená.
Jakto, že u našich předků? Oni totiž jídávali chleba s kvašeným zelím nebo jinou kvašenou zeleninou usnadňující trávení. Naše rajče na chlebu, to je jen falešná kvašená zelenina, protože má také nakyslou chuť.
Takže prvním krokem k tomu, aby nás přešla chuť na rajčata je kvasit si zeleninu. Jak to udělat, se dozvíte dále v kurzu.
Pro vaše zdraví bude opravdu lepší se rajčatům vyhnout. Rajčata a jejich jin jdou ruku v ruce zase s nějakým jangem, takže tam může být maso nebo slané sýry, které nás u rajčat drží.
Pokud si v létě zkrátka pár rajčat dát chcete, jsou dobrým řešením rajčata divoká. Plody tohoto rajčete jsou velké asi jako větší borůvka. Proto je více jang, než přerostlá nafouklá rajčata.
Navíc také tento druh není náchylný k plísním – opět protože je více jang. Ale hlavně je důležité zařadit tu kvašenou zeleninu.
Co se týče brambor, ty mohou pěkně trápit naše klouby. Proto vůbec nedoporučuji je jíst. My osobně v naší rodině je používáme párkrát do roka, většinou je upečeme a je z toho velký svátek, ale víme, že bychom je nechtěli jíst často. Místo brambor je důležité jíst kvalitní celozrnné obiloviny jako přílohu. Vánoční salát se dá připravit z oblanšírované dýně. 🙂
Papriky jsou další lilkovitá rostlina a pár paprik ze zahrádky je samozřejmě v létě také v pohodě, ale jen myslíme na to, že to není úplně ta zelenina, ze které chceme složit svůj jídelníček. Místo paprik můžeme zkusit pěstovat ačokču, takovou okurkopapriku, která není z rodu lilkovitých a proto nemá tolik negativních účinků na naše zdraví.
Jako poslední jsme jmenovali lilek – tam je to docela jednoduché, protože si myslím, že pro mnoho lidí není lilek ani moc přitažlivý. Strukturou se trochu podobá cuketě, která tedy také není vhodná pro časté použití pro svou více rozbředlou strukturu, ale místo zapečeného lilku je zapečená cuketa, myslím, parádní.
Čerstvé natě snadno, rychle a levně
Čerstvé natě plné vitamínů můžete mít snadno a rychle bez dalších výdajů. Stačí šikovně recyklovat zbytky zeleniny, kterou použijete při vaření. „Prdelky“ z kořenové zeleniny nám poskytnou jemné čerstvé natě, které můžeme použít jako zelené posypky. Mají detoxikační účinky a posilují imunitu jako jiné klíčky a výhonky.
Co obsahují natě kořenové zeleniny
Natě obsahují celou řadu vitamínů řady A, C a K, dále mnoho minerálů, zejména vápník, železo, magnézium a další stopové prvky, dále antioxidanty, fenolové sloučeniny, karotenoidy a dobrý poměr vlákniny.
Léčivé účinky natí
Zelené natě jemně detoxikují náš organismus a pomocí vlákniny odvádějí škodliviny z našeho těla pryč. Tím, že jsou bohaté na vitamín C a antioxidanty posilují naši imunitu a pomáhají nám chránit tělo před viry a infekcemi.
Díky vláknině, kterou natě obsahují, přispívají ke správné funkci našich střev, tedy nejen k dobrému trávení, kdy je tělo schopno vstřebat živiny ze stravy, ale také podporují vylučování, takže v těle nezůstávají odpadní látky a tím i podporují redukci váhy. (Vláknina dokáže zázraky, až 98% z nás ji má nedostatek)
Nať z mrkve není jedovatá
Kde se vzaly, tu se vzaly, po internetu kolovaly mýty o tom, že nať z mrkve je toxická. Je to samozřejmě nesmysl. Snad za to mohla její nahořklá chuť, bůh ví.
Mě naučila pěstovat si čerstvé natě z mrkve a petržele moje máma už v době, kdy žádný internet nebyl. Na internátu jsem si takhle na okně pěstovala posypky na svačinové chleby. Ona to zná od své babičky. Nikdy se tím nikdo neotrávil.
Naopak, zelené natě se jedly jako původní zelenina (zelené = zelenina), dříve než lidé začali kultivovat kořeny a plody do dnešní podoby.
Každá zelenina má své specifické složení a účinné látky, např. mrkvová nať díky vysokému obsahu antioxidantů, jako je beta-karoten, lutein a zeaxantin pomáhá chránit naši oční sítnici před oxidačním stresem a současně snižují riziko makulární degenerace.
Zelená části kořenové zeleniny obsahují také velké množství draslíku, který přispívá ke snížení napětí a deformaci v tepnách a cévách. Natě tak chrání naše srdce a snižují riziko infarktu a mrtvice.
Zelenou nať můžete:
- přidávat na vrch všech jídel jako zelenou posypku místo klasické petrželky či pažitky,
- skvěle se hodí do pomazánek a na pečivo,
- dávat ji můžete do polévek,
- salátů
- či zeleninových a ovocných šťáv.
- Větší kousky můžete dokonce namočit do těstíčka a ofritovat jako tempuru.
Jak získat výhonky z mrkve a petržele
Velmi snadno. Odkrojené vršky kořenové zeleniny dejte na tácek s vodou a nechte je tam, dokud nezačnou rašit nové natě.
Prdelky, jak těmto vrškům v naší rodině říkáme, nesmí být příliš tenké, aby měly natě z čeho růst a čím čerpat vodu. Budete moci pozorovat, jak se ze zbytků zeleniny nenápadně plazí tenoučké vlasové kořínky. Příliš tenké odkrojky obvykle začnou hnít místo, aby vyrašili natě.
Vodu je potřeba pravidelně dolévat nebo měnit. Nedávejte ji moc, aby zelenina nezačala zahnívat. Ideální je trochu vody po dně, kterou zelenina vypije a vy vodu dolijete.
Natě postupně odřezávejte a dokud bude mít rostlina z čeho brát, tak porostou nové a nové viz foto vpravo. Že rostlina dosloužila poznáte. Buď vyschne nebo se začne kazit. Dejte ji pryč a nasaďte místo ní novou.
Z každého vaření si odložte jednu prdelku a budete mít stále čerstvé nové natě. Zbytek použijte na vývar (video návod na zdravý zeleninový vývar).
Co všechno můžeme pěstovat na natě
Když jsem začala jíst jinak a do posledního kousku využívat všechno, co mi přijde pod ruku, tak jsem vyzkoušela stejným způsobem pěstovat natě z daikonu (bílá ředkev), vodnice, pastiňáku, tuřínu apod. A jde to též velmi dobře. Podobně můžete využít cibuli, česnek nebo jarní cibulku na získání čerstvých výhonků.
Zkuste to
Je to skutečně jednoduché, vyzkoušejte to a dejte vědět, zda se povedlo natě vypěstovat a jak vám chutnaly!
Mrkev – proč ji máme jíst? Budete nejen zdraví, ale i krásní!
Sladká a křupavá mrkev je oblíbená nejen u vegetariánů. Její konzumace je příznivá pro zrak, působí jako prevence proti rakovině, podporuje imunitní systém, předchází kardiovaskulárním onemocněním. Kromě zdravotních výhod je mrkev velmi prospěšná i pro krásu. Přečtěte si tento článek a zjistite, proč jíst mrkev.
Výhody pro pleť
1. Rozjasňuje pleť
Mrkev obsahuje hodně vitamínu C a antioxidantů. Takže její pravidelná konzumace se odrazí na krásné a zářivé pleti. Pokud chcete mrkev použít na pleť i lokálně, vyzkoušejte tuto masku: Mrkev rozmixujte s medem, natřete na pleť a nechte působit 10-15 minut.
2. Léčí jizvy
Pití mrkvové šťávy je prospěšné, pokud se chcete zbavit jizev nebo pigmentových skvrn.
3. Zpomaluje stárnutí pleti
Díky obsahu vitamínu C, mrkev pomáhá produkovat kolagen. Kolagen je druh proteinu, který má zásadní význam pro udržení elasticity pokožky. To pomáhá zabránit vráskám a známkám stárnutí. Vitamin A je antioxidant a také útočí na volné radikály, které způsobují stárnutí pokožky.
4. Ochraňuje před uv zářením
Jak jistě víte, mrkev obsahuje beta-karoten. Ten se v těle přeměňuje na vitamin A. Pomáhá při regeneraci kožní tkáně a poskytuje ochranu před slunečním zářením. V létě může pití mrkvové štávy fungovat jako přírodní opalovací krém.
5. Hydratuje suchou pleť
Nedostatek draslíku vede k suché pokožce. Mrkve jsou bohaté na draslík, proto jejich konzumace dokáže předejít tomuto problému, také pomáhá udržovat pokožku hydratovanou.
Výhody pro vlasy
1. Léčí vypadávání vlasů
Mrkev je skvělá při boji s vypadáváním vlasů. Poskytuje vlasů životně důležité vitamíny – vlasy jsou tak silnější a lesklejší. Konzumujte mrkvovou šťávu pravidelně a tvé vlasy budou zdravé.
2. Podporuje růst vlasů
Nejen že, mkrev bojuje proti vypadávání vlasů, ale také stimuluje jejich růst. Vitamin C a vitamin E v mrkvi zlepšují krevní oběh v pokožce hlavy, čímž se podpoří růst vlasů a zabraňuje předčasnému šedivění vlasů.
Vyzkoušejte mrkev zařadit do svého jídelníčku. Prospěje to nejen tvému zdraví, ale i kvalitě pleti a vlasů.
Náš tip: Zkuste i super mrkvový olej
VIDEO: Mrkev není jen na oči
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
8 překvapivých důvodů, proč pravidelně jíst mrkev
8 důvodů, proč pravidelně jíst mrkev Mrkev je jedním z nejznámějších a nejrozšířenějších druhů zeleniny. Je velmi pohledná a také velmi zdravá. Typickou zářivou barvu raného druhu – karotky – zná snad každý.
Právě barva signalizuje zdraví, protože je příznakem přítomnosti důležitého antioxidantu betakarotenu, který je v mrkvi významně zastoupen. Co všechno ještě mrkev obsahuje? Vitamíny B, C, D, E a K, lecitin, vlákninu, lehce stravitelnou glukózu, sodík, vápník, hořčík, jód, draslík, fosfor, železo, měď, mangan a selen. Pokud si mrkev dáváte pravidelně, děláte pro sebe dobrou věc:
1. Mrkev snižuje hladinu cholesterolu
Bylo dokázáno výzkumem, že konzumace karotky snižuje krevní cholesterol. U sledovaných osob, které pravidelně snídaly syrovou karotku (200 g), došlo ke snížení hodnot až o 11 procent. To je velmi významné pro zdraví srdce, protože právě vysoký cholesterol je jedním z rizikových faktorů vzniku srdečních onemocnění.
2. Syrová mrkev na zácpu, vařená na průjem
Zácpy provokují vznik hemoroidů a mohou stát u vzniku rakoviny střeva. Buněčné stěny mrkve jsou tuhé a nerozpustná mrkvová vláknina silně omezuje možnost vzniku zácpy. Na druhou stranu dobře povařené mrkvové pyré dokáže zastavit i úporný silný průjem a léčí střevní katary.
3. Mrkev pro oči i imunitu
Mrkev je bohatá na betakaroten, prekurzor vitamínu A, který vyživuje sítnici. Podílí se tak na kvalitním vnímání zrakového vjemu na sítnici. Pomáhá rovněž při šerosleposti, někdy označované jako „kuřecí slepota“ – neschopnosti oka přizpůsobit se šeru nebo tmě, přestože denní vidění je ostré.
Už dříve vědecký výzkum marylandského National Eye Institutu potvrdil, že některé druhy potravin pomáhají chránit oči. Preventivně působí takové, které obsahují velké množství antioxidantů – především betakarotenu, vitamínu C, vitamínu E, luteinu a zinku.
Vysoký obsah betakarotenu v mrkvi také snižuje riziko vzniku šedého zákalu a makulární degenerace, k níž někdy dochází vlivem stárnutí oka.
Obsah stopového prvku selenu má velký význam pro lidskou imunitu. Už lidoví léčitelé kdysi doporučovali mrkvovou šťávu slabým neduživým dětem, které často onemocněly, dětem nekojeným a rekonvalescentům. Posílení celkové odolnosti bylo jedním z důvodů, proč na mrkev nedali dopustit, ačkoli o selenu nebo vitamínu C neměli tenkrát ani potuchy.
Zařaďte mrkev do vašeho jídelníčku, neuděláte chybu. Foto: istock.com
4. Mrkev zpevňuje kosti
V mrkvi je obsažen vitamín K1, který má velký význam nejen pro správnou srážlivost krve, ale také zdravý metabolismus kostí i cévních stěn. Podporuje mineralizaci kostí a brání vzniku osteoporózy. Zpevnění kostí bylo dalším důvodem sympatií lidové medicíny k oranžové zelenině.
5. Mrkev snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění
A to nejen už vzpomínaným příznivým působením na hladinu cholesterolu v krvi. Mrkev obsahuje karotenoidy alfa a beta karoten a také lutein. Ty mají velmi silný antioxidační účinek, to znamená, že brání poškozování buněk volnými radikály. Chrání organismus před chorobami srdce a brání kardiovaskulárním komplikacím.
6. Mrkev snižuje riziko rozvoje mnoha druhů rakoviny
Mrkev obsahuje pektin, který na sebe dokáže vázat až osmdesát procent těžkých kovů z prostředí. Chrání tak organismus před intoxikací některými rakovinotvornými látkami. Už v roce 1986 došli v jedné ze svých studií němečtí vědci k závěru, že mrkev snižuje riziko vzniku rakoviny slinivky břišní. Stejný účinek mají při pravidelné konzumaci také citrusy.
Počátkem osmdesátých let byl na Kalifornské univerzitě v Bethesdě podniknut rozsáhlý výzkum vlivu betakarotenu na rakovinu plic. Celých devatenáct let zkoumal doktor Richard Shekelle dva tisíce mužů s tímto onemocněním a na závěr jednoznačně doporučil karotkovou dietu. Výzkum naznačuje, že betakaroten má vliv i na pozdní stadia nemoci. Bývalí kuřáci by měli jíst karotku pravidelně.
Studie ukazují příznivý vliv betakarotenu na snížení výskytu rakoviny hrtanu, jícnu, prostaty, močového měchýře a dělohy. Vláknina, jíž je v mrkvi dostatek, je prevencí rakoviny tlustého střeva. Předmětem výzkumu je v mrkvi rovněž obsažený bioaktivní polyacetylen C 17 a jeho omezující vliv na riziko vzniku leukémie.
Doporučit lze samozřejmě nejen pravidelnou konzumaci karotky nebo šťávy z ní, ale i jiné zeleniny bohaté na betakaroten.
7. Mrkev pomáhá hubnout
Vláknina v mrkvi pomáhá zrychlit metabolismus a zároveň dodává pocit sytosti. Kromě uvedených prospěšných látek mrkev obsahuje bílkoviny a tuky a asi 6 procent sacharidů. Z devadesáti procent ji tvoří voda. Je proto velmi málo kalorická, ve 100 gramech mrkve dostáváte pouze 125 kJ.
Říká se, že kalorická hodnota mrkve je záporná, protože k jejímu strávení vydá tělo více energie, než z ní získá. Některé diety jsou na mrkvi jako na hlavní složce založeny. Nejčastěji nabízejí mrkvovou polévku, mrkvový salát a čerstvou mrkvovou šťávu.
Za den by měl člověk při této dietě zkonzumovat asi 400 g mrkve, ať už čerstvé, nebo tepelné zpracované.
PŘEČTĚTE SI: VELKÝ SPECIÁL O HUBNUTÍ – ZHUBNĚTE A DOSTAŇTE SE DO FORMY
8. S mrkví i na Alzheimera
Tým amerických vědců vedený doktorkou Francine Grodstein z bostonské nemocnice Brigham and Women’s Hospital zveřejnil v roce 2007 výsledky své studie vlivu betakarotenu na riziko ztráty paměti a vzniku demence v časopise Archives of Internal Medicine.
Šlo o první klinický výzkum, který ukázal, jak chránit paměť, dokud je člověk zdravý. Výzkum byl rozsáhlý a dlouhodobý – zkoumal více než 6 tisíc osob po dobu osmnácti let.
Doktorka Grodstein zdůraznila, že k dosažení účinku musí být užívání betakarotenu dlouhodobé.
Na závěr několik zajímavostí:
Jednak připomínáme, že výčet blahodárných účinků mrkve není úplný. Například její pravidelná konzumace neobyčejně svědčí zdravému, svěžímu vzhledu pokožky, kterou chrání před následky slunění i projevy stárnutí.
Chcete-li získat z mrkve především tolik prospěšný betakaroten, jezte ji tepelně upravenou s trochou tuku. Zatímco ze syrové mrkve získáte asi jen 3–5 procent betakarotenu, z dušené to může být až 60 procent.
Tuk je nezbytný proto, aby se užitečné látky mohly rozpustit – to neplatí jen o betakarotenu, ale například i o vitamínu K. Tepelnou úpravou ovšem snížíte obsah vitamínu C. Pozornost věnujte i tomu, jakou mrkev kupujete.
Například při výrobě takzvané „baby mrkve“, která se prodává balená, jsou používány různé chemické lázně, aby mrkvičky byly jedna jako druhá – kupříkladu lázeň chlorová.
Bohužel i komerčně pěstovaná mrkev patří k zelenině ošetřované pesticidy a jak prokázala kontrola Státní potravinové a zemědělské inspekce v roce 2013, přes polovina takto pěstované mrkve nějaké zbytky pesticidů obsahuje. Máte-li možnost, kupujte mrkev od opravdu vyzkoušeného pěstitele na trhu. Vybírejte nepoškozené, pevné, jasně oranžově či červeně zbarvené mrkve. A samozřejmě i pranou mrkev důkladně oškrábejte a umyjte.
Proč jíst mrkev: detoxikuje a fakt je dobrá na oči
Začněme hned tím, proč nám mrkev vnucovali doma i ve škole – proto, že „dobrá na oči“. Výjimečně nám nelhali, jako třeba se špenátem. S vitamínem E, který v mrkvi najdeme, jde totiž ruku v ruce menší šance, že nás postihne onemocnění očí zvané makulární degenerace. Při té dochází k výraznému zhoršení vidění a může vést až ke ztrátě zraku. A co dál?
Plejáda vitamínů a minerálů
Co všechno se dá z mrkve načerpat? Je toho opravdu hodně. Kromě notoricky známého betakarotenu obsahuje vitamín A1, B1, B2, C, D, E a K, z minerálů pak hořčík, selen, draslík, vápník, fosfor, měď a železo.
Hodí se taky vláknina, které máme ve stravě obecně nedostatek.
Místo doplňků potravy, které v lékárnách prodávají dost draho a které mají tvou imunitu udržet ve střehu, si radši pravidelně dopřej mrkev!
Antioxidant, po kterém ti bude hej
Není snad detoxikační kúry, která by nevyužívala účinky mrkve. Vitamín A pomůže játrům, aby se zbavila toxinů. Kromě toho má zásadotvorné účinky – na překyselený organismus je to to nejlepší. A navíc na sebe ještě tahle zelenina váže těžké kovy a dokáže je doprovodit z těla ven.
Pokud se chceš pustit do detoxikační kúry, bude pro tebe ideální šťáva z mrkve, kterou doplníš taky šťávou z červené řepy a jablek.
Pro opálení, které ti bude každý závidět
Betakaroten, který v mrkvi najdeš, mění při opalování a po něm odstín pokožky do hněda. Pokud jsi tedy po dni na sluníčku spíš červená jak ředkvička, dopřej si pravidelně betakaroten a uvidíš, že tvoje opálení bude úplně jiná liga. V mrkvi jsou ke všemu taky látky, které chrání před působením UV paprsků. A to se vždycky hodí.
Do zdravého jídelníčku se hodí i ořechy. Které jsou čím prospěšné?
Dobrá zpráva pro hubnoucí
Chutná sladce, což je paráda, protože ti pomůže zahnat chuť na sladké, které tě bude zpočátku zdravého stravování možná trápit. Nabízí taky spoustu vlákniny pro dobré zažívání, zasytí a ze 100 g načerpáš jen 148 kJ, přičemž dostaneš jen 7 g sacharidů, 1 g bílkovin, 0,22 g tuků a báječné 4 g vlákniny!
V kuchyni z ní vykouzlíš učiněné pochoutky
Abychom nezůstaly jen u suchého konstatování, tady máš tip na luxusní mrkvovou polévku, na kterou navnadíš i toho největšího skeptika!
Krémová mrkvová polévka s kari a chilli
Co budeš potřebovat:
- 1 kg mrkve
- 1 velkou cibuli
- stroužek čerstvého nebo lžičku sušeného česneku
- lžičku kari
- špetku chilli nebo nakrájené chilli papričky (podle chuti, pro fajnšmekry i tři)
- špetku soli
- 3 lžíce olivového oleje
- 1,5 litru vývaru
Jak na to?
- Očisti mrkev, oloupej ji a nakrájej na kolečka.
- Oloupej a nakrájej cibuli.
- V hrnci si rozpal olej, přidej do něj všechny suroviny a orestuj je.
- Až budeš mít orestováno, přilij vývar, přiklop pokličkou a nech dusit, dokud všechno nezměkne.
- Nakonec polévku rozmixuj a podávej s lžící bílého jogurtu nebo zakysané smetany. Přidat můžeš taky krutony.
Pozor, mrkev je silný alergen!
Než si začneš s mrkví, ujisti se, že ti nevadí.
Jde totiž o silný alergen a v mnoha případech ji lidé nemůžou jíst syrovou třeba v podobě oblíbeného mrkvového salátu s jablky, ananasem a rozinkami.
Některým stačí, když mrkev projde tepelnou úpravou. A jiní se k ní nemohou ani přiblížit, aby ji oloupali a nakrájeli – hrozí nejen slzení a kýchání, ale dušení. Tak opatrně.
Jak s mrkví nakládáš nejradši ty? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.