Plody moře jsou zdravé a bohaté na jód. Je však potřeba si umět vybrat a také sledovat původ.
Tento díl seriálu „Rizikové potraviny“ věnujeme mořským plodům. Ty se sice na prnví pohled mohou zdát jen přínosem.
Vždyť jsou zdravé! Objevují se spíše na talířích přímořských států, u nás trochu méně.
Proč je jejich konzumace tak důležitá? Čím tělu prospívají a čím naopak škodí? Jaké jsou nevýhody, ba dokonce rizika konzumace mořských náhražek? A umíme dary moře vůbec správně jíst?
Mořské „potvůrky“ disponují celou řadou látek, které suchozemské potraviny postrádají, anebo je obsahují v minimálním množství.
Jedno staré čínské přísloví říká, že darujeme-li člověku rybu, nakrmíme ho na celý den. Ale pokud ho naučíme ryby lovit, dáme mu potravu na celý život.
Vezměme si z přísloví poučení a zařaďme je do svého jídelníčku pravidelně, minimálně dvakrát, maximálně čtyřikrát týdně. Proč?
Jód pro správný vývoj
Největší předností mořských plodů je právě jód. Ten je nepostradatelný pro správný vývoj – tvoří součást hormonů štítné žlázy.
Jeho nedostatek se může projevovat různě, největším rizikem je však špatný vývoj pohybové soustavy a mozku a s tím spojené snížení inteligence, tzv. kretenismus.
Na výrazný nedostatek jódu v těle může upozornit také vole neboli struma, narůstající pod bradou. Tato vada navíc člověku značně znepříjemňuje život po stránce estetické.
Jód je samozřejmě možné získávat i z jiných surovin, než jsou ryby. Přidává se do jodizované soli, potravinových doplňků, minerálních vod, uměle také například do jogurtů. Jeho množství je však pouze nepatrné. Následující tabulka vyjmenovává mořské ryby a produkty, v nichž je obsaženo nejvíce jódu:
Potravina obsah jódu mg/100 g Losos 200 Makrela 145 Rybí filé 21–77
TIP: Pokud odmítáte zahrnout do svého jídelníčku mořské ryby a trpíte nedostatkem jódu, popíjejte občas minerální vodu Vincentka. Ta obsahuje celých 659 mg jódu na sto gramů.
Zdraví pro tělo i duši
Mořské produkty obsahují značné množství vitaminů, hlavně vitaminy A, B a D, jsou bohaté na minerály a stopové prvky. Zejména krevety, chobotnice a krabi jsou důležitým zdrojem vitaminů a minerálů a navíc obsahují tělu prospěšný draslík, hořčík a fluor.
Tyto prvky chrání kardiovaskulární systém, zajišťují tělu přísun energie, posilují kosti i zubní sklovinu a mají i mnoho dalších kladů. Přítomný zinek se zase postará o zdraví pokožky. Ryby navíc obsahují vzácnou aminokyselinu zvanou tryptofan. Jedná se o jednu ze základních bílkovin, která se podílí na našem psychickém stavu.
Mozek totiž z této aminokyseliny vyrábí serotonin, známý pod pojmem „hormon dobré nálady“.
Pro zdravé srdce
Když se řekne „rybí tuk“, mnozí z nás si vybaví nažloutlou zapáchající tekutinu, kterou nám maminky dávaly po lžičkách. Přestože chuť rybího tuku opravdu není valná, jedná se skutečně o všelék. Obsahuje totiž omega-3 nenasycené mastné kyseliny.
Konzumace ryb a mořských plodů je tudíž také významnou prevencí před vznikem kardiovaskulárních chorob, onemocněním štítné žlázy atd. Omega-3 mastné kyseliny pomáhají udržovat normální hladinu cholesterolu, snižují krevní tlak a výrazně zpomalují kornatění tepen.
Rybí tuk by si měli dopřávat zejména lidé trpící revmatickou artritidou, vysokým krevním tlakem, lupénkou nebo i Alzheimerovou chorobou. Nedostatek těchto kyselin způsobuje závažné zdravotní problémy.
U kojenců se jedná především o retardaci růstu, u dospělých hrozí výskyt ekzémů, chronické anemie a prokazatelně vyšší riziko kardiovaskulárních chorob.
Rybí dělení
Ryby dělíme podle obsahu tuku. Rozlišujeme mezi rybami bílými a tučnými. K bílým druhům ryb se řadí například platýz, konzervovaný tuňák nebo treska.
Tyto druhy ryb jsou specifické malým podílem tuku ve svalovině (1 – 2 %), a rovněž menším podílem omega-3 mastných kyselin (0,1 – 0,6 %). Naproti tomu tučné ryby, jakými jsou například losos, sardinky, makrela, sleď nebo čerstvý tuňák, obsahují 5 – 20 % tuku ve svalovině.
Výskyt omega-3 mastných kyselin se pohybuje v rozmezí od 1 do 2 %.
Všechny ryby, ať už patří ke skupině bílých nebo tučných, jsou však lehce stravitelné a podíl omega-3 mastných kyselin bychom neměli přehlížet: Losos čerstvý – 2,70 % omega-3 mastných kyselin Sardinky konzervované – 2,60 % omega-3 mastných kyselin Makrela čerstvá – 1,93 % omega-3 mastných kyselin Tuňák čerstvý – 1,50 % omega-3 mastných kyselin
Treska čerstvá – 0,25 % omega-3 mastných kyselin
Moře toxinů
Bohužel i konzumace rybích produktů má i svá úskalí. To největší představují toxiny, kterými se moře a oceány zaplňují čím dál více. Ať už jsou to ropné skvrny, odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, zemědělská hnojiva, úniky ze skládek, vypouštění městských odpadů přímo do moře a mnohé další.
Toxická zátěž je skutečně vysoká, a jelikož mořské plody dokáží tyto toxiny nasát ještě více než například houby, s rizikem zátěže tohoto typu je třeba počítat.
Jen pro zajímavost: jeden thajský výzkum ukázal na téměř stonásobné rozdíly v hodnotách rtuti u různých druhů ryb! Tyto a jiné jedovaté látky se mohou hromadit ve tkáních tučných ryb a po jejich konzumaci se toxiny dostávají také do lidského organismu.
Mořské náhražky
Obyvatelé přímořských států většinou dokáží dobře odhadnout kvalitu mořských produktů. Hůře jsou na tom obyvatelé střední Evropy. Mnohdy kupujeme suroviny v domnění, že uděláme něco pro své zdraví – a paradoxně mu škodíme.
Kupujeme nekvalitní náhražky jako například oblíbené krabí tyčinky. Hmota s tímto názvem však kraba ani neviděla – jedná se rozdrcené a rozmixované zbytky ryb, do kterých se přidávají další látky jako je například jedlá soda, polydextróza, sorbit a polyfosfáty.
Dále se obohacuje třeba o nezdravé modifikované škroby, aromatické látky aj. A pozor! Kdo si rád pochutnává na růžovoučkých krabích tyčinkách surimi, zásobuje svůj organismus zvláště velkým množstvím chemie.
Růžová barva tyčinek je totiž ve skutečnosti syntetickou garnátovou barvou, kterou jsou vystříkány duté formy, do nichž se dává rybí hmota surimi.
(Z)dravé moře
Konzumace mořských produktů se nemusíme bát. Přestože má svá rizika, lze je snadným způsobem eliminovat. Například tím, že budeme rybí maso dostatečně tepelně opracovávat. Jako prevence postačí působení alespoň 70 stupňové teploty po dobu několika desítek vteřin.
Pokud si rádi pochutnáváte na syrových mořských plodech, doporučuje se syrové maso pokapat citronem. Ideální je kombinace obojího. Kyselé pH citronu a tepelné opracování zaručí, že se ke konzumaci dostane skutečně jen to nejlepší, co moře nabízí.
Rybí pokrmy by se na našem jídelním stole měly objevovat dvakrát až třikrát týdně.
Ryby a mořské plody – Proč je jíst a na co si dát pozor
Dnešní doba si žádá nízkoenergetickou stravu a tak stoupá i obliba rybího masa a mořských plodů. Mořské ryby jsou pro nás důležitým zdrojem přírodního jódu, obsahují rybí tuk, proteiny, stopové prvky a množství vitamínů A, B, a D.
Nejčetnějšími minerály v rybách i plodech moře jsou kromě jódu i železo, selen, draslík, vápník a fosfor. Rybí tuk je bohatým zdrojem nenasycených omega-3 mastných kyselin.
Podívejte se nejoblíbenější metodu na detoxikaci organismu
Přínosy pravidelné konzumace mořských ryb
O přínosu pravidelné konzumace ryb existuje řada studií prokazujících například, že mořské plody přispívají ke snížení rizika srdečního infarktu a mrtvice. Tyto přínosy spočívají v obsahu omega-3 mastných kyselin, dokosahexaenové (DHA) a eikosapentaenové (EPA), jež snižují množství triglyceridů v krvi.
Konzumovat rybí maso se doporučuje jedenkrát týdně. Sladkovodní i mořské ryby mají jemné krátkovláknité maso, které je velmi lehce stravitelné. Rybí maso je zdrojem bílkovin. Jedna porce by měla obsahovat 170 – 200 g masa.
Omega-3 mastné kyseliny také prospívají dětem při správném vývoji mozku a očí. Dále pomáhají lidem k odstranění depresí, úzkosti, mírní bipolární afektivní poruchu a ADHD.
Někteří odborníci se taktéž domnívají, že omega-3 mastné kyseliny pomáhají k zachování integrity mozkových neuronů.
Další odborníci připouští, že konzumace rybího tuku může zpomalit rozvoj Alzheimerovy choroby.
Nové výzkumy uvádí, že konzumace ryb může pomoci také proti vzniku autoimunitních onemocnění, jako jsou cukrovka prvního typu, i při chorobách spojených se sníženou funkcí štítné žlázy či při revmatické artritidě. Rybí maso v jídelníčku prospívá lidem s vysokým krevním tlakem, rakovinou střev, astmatem či lupenkou. V mase obsažené steroly snižují hodnotu cholesterolu a riziko vzniku trombózy.
Znáte, těchto 10 tipů na zdravé sladkosti se kterými bude hubnutí chutnější
Pozor na škodlivé látky a alergii
Rybí maso je tak kvalitní, jak kvalitní je prostředí, kde ryby žijí, a záleží i na způsobu lovu a chovu.
Některé studie varují před obsahem rtuti, toxinů, umělých hnojiv, pesticidů a antibiotik, které se v rybách objevují.
Vysoké množství těchto škodlivin prokazatelně obsahuje tuňák, žralok, mořská štika, sumec z Vietnamu, halibut, ústřice z Mexického zálivu, candát severoamerický a losos z chovných farem.
Losos z farmy je navíc krmen směsí geneticky upravených obilovin. Za bezpečné druhy ryb se považují volně žijící losos, pstruh, sardinky, organicky chovaný siven, treska polak, ančovičky, španělské makrely a sledi.
Je třeba být ve střehu, pokud jste na ryby alergičtí. Na pozoru by se také měli mít jedinci s onemocněním ledvin.
Vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v rybím mase, dochází ke zvýšení purinů ve stravě, což může vést až ke tvorbě krystalků kyseliny močové.
Nadměrné požívání kalamár a krevet může některým osobám zvýšit cholesterol. Obecně je rybí maso pro nízký obsah sodíku doporučováno k dietnímu stravování.
Pro hubnutí nejsou vhodné tučné ryby upravené uzením, jako makrela, šproty, sardinky atd. Nejkaloričtější ryby a mořské plody jsou tuňák, makrela, losos, mečoun, halibut a krab. Nejméně kalorické ryby a plody moře jsou kalamáry, treska, humr, krevety a mlži.
Plody neboli dary moře označují mořské živočichy určené ke konzumaci, tj. ryby, korýše (krevety a humrovité) a měkkýše (chobotnice, mušle) a ostnokožce (ježovky, sumýši).
Sladkovodní ryby a obsah užitečných látek
Mezi kulinářsky nejoblíbenější české sladkovodní ryby patří jednoznačně kapr obecný.
Dále lososovité ryby jako pstruh duhový a siven americký, lipan, vyprodukované býložravé ryby amur bílý a tolstolobik, dravé ryby jako je štika, candát, sumec, úhoř s okounem. Maso sladkovodních ryb je taktéž zdravé.
Obsahuje 15 – 20 % snadno stravitelných bílkovin, minimální obsah tuků (1-35%), nenasycené mastné kyseliny, vitamíny A, D, E, K, B1, B6, F a jód.
Kloubus recenze: unikátní výživa kloubů, která skutečně funguje?
Rybí maso a živočichy lze připravovat všemi tepelnými způsoby. Jejich úprava je rychlá. Čerstvě zabitá a ihned upravená ryba má maso nejchutnější. Tučné ryby mají maso šťavnatější a křehčí než ryby libové. Marinováním (stačí 1 hodina) získává ryba výraznější chuť.
Rozmrazené maso se nesmí znovu mrazit. Vhodné byliny k ochucení ryb jsou například: šalvěj, rozmarýn, medvědí česnek, kopr, tymián, petrželka, estragon, bazalka nebo koriandr.
Ryby a mořské plody: Do zdravé stravy prostě patří. Důvodů je hned několik
12.06.2018 | 6623x Shlédnutí | Andrea Vašáková | Zdraví, Strava
Vzhledem k blahodárným účinkům látek, které ryby obsahují, by se měly jíst velmi často. Ze všeobecných statistik vychází, že člověk sní za jeden rok průměrně 16 kilogramů ryb. Češi jsou na tom ale o dost hůře, tam to totiž vychází na pouhých 5 kilogramů za rok. Toto skóre by bylo ale dobré zvyšovat. Protože ryby ke zdravému stravování prostě patří.
Zdravé tuky ve formě omega-3 mastných kyselin, vitamin D, vitamin B12, jód, vápník, fosfor a zinek. Ryby jsou prostě zdravé. A kdo říká, že ne, ten neví, o čem mluví.
Tolik nutričně kvalitních látek, živin a vitaminů se totiž pohromadě jen tak nevidí. Proto vám zařazení ryb a mořských plodů do jídelníčku velmi doporučujeme. Pojďme si společně projít, co všechno ryby obsahují a jaké mají tyto složky vliv na lidské zdraví.
CO RYBY OBSAHUJÍ A JAKÝ VLIV MÁ JEJICH KONZUMACE NA LIDSKÉ ZDRAVÍ
Omega-3 mastné kyseliny
Jedná se o polynenasycené mastné kyseliny, které lidské tělo potřebuje, ale nedokáže si je samo vyrobit. Proto je nazýváme esenciálními mastnými kyselinami. Podporují správné fungování kardiovaskulárního a nervového systému.
Zahrnují důležité kyseliny EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová), které jsou důležité nejen pro vývoj nervové soustavy (mozek, psychomotorický vývoj).
DHA příznivě ovlivňuje funkci mozku a zraku. Omega-3 mastné kyseliny mimo jiné doplňují a vyrovnávají poměr mezi omega-6 a omega-3 mastnými kyselinami.
Také snižují triacylgyceroly a produkci škodlivého LDL cholesterolu a působí protizánětlivě.
Vitamin A
Je nezbytný pro růst, zdravou pleť a dobrou funkci zraku. Potřeba dospělého člověka je 5 mg denně. Ve 100 gramech másla ho může být až 20 mg.
Jeho nedostatek se může projevit šeroslepostí nebo zhoršením zraku. Kromě zraku je vitamin A důležitý i pro řadu dalších funkcí organismu:
- Posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost a zkracuje délku trvání nemocí.
- Zvyšuje aktivitu bílých krvinek a pomáhá udržet zvlhčené sliznice, což prospívá organismu v boji proti různým infekcím.
- Přispívá ke zdraví a pružnosti pokožky. Pomáhá předcházet vysoušení a rohovatění pokožky.
- Snižuje nadbytečnou tvorbu kožního mazu, čímž pomáhá předcházet vzniku akné a nadbytečnému maštění vlasů.
- Působí jako silný antioxidant, čímž chrání tělo před škodami způsobenými volnými radikály a v důsledku toho pomáhá předcházet některým druhům rakoviny.
- Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, díky čemuž chrání cévy a pomáhá předejít mrtvici.
- Je nezbytný pro zdravé kosti, což souvisí zejména se zdravým vývojem svalstva u dětí.
Vitamin B12
Patří mezi vitaminy skupiny B. Je rozpustný ve vodě a hraje velkou roli při krvetvorbě. Díky němu mají naše červené krvinky správnou velikost a umí předávat kyslík dalším buňkám. Stejně tak je tento vitamin důležitý pro tvorbu buněčných membrán.
Má zásadní vliv na funkci nervových buněk. Trpíte-li jeho nedostatkem, přenos vzruchů mezi nervovými buňkami se zpomaluje, a tak se zhoršuje emoční zdraví a psychika trpí nevyvážeností. Následně může docházet k depresím a psychickým poruchám.
Vitamin D
- Zajišťuje vstřebávání vápníku, který podporuje stavbu kostí. Je tedy důležitý nejen pro zdravý vývoj kostí u dětí, ale je také jedním z činitelů, který může ovlivnit snížení rizika vzniku osteoporózy.
- Má komplexní a výrazné účinky na imunitní systém.
- Aktivuje tvorbu ochranných protilátek proti bakteriím a virům. Hraje tedy klíčovou roli v boji proti infekčním onemocněním, např. respiračním nemocem jako je chřipka apod.
- Je důležitý také pro udržení zdraví kardiovaskulárního systému. Jeho nedostatek se považuje za nezávislý rizikový faktor některých onemocnění srdce a úmrtí na kardiovaskulární příčinu, píše se na webu ČtiDoma.cz.
- Na jeho dostatek je potřeba dbát také v těhotenství. „Léčba nízkých hladin vitaminu D působí pozitivně na plodnost, riziko osteoporózy u žen a celkový vývoj a růst plodu k normální porodní hmotnosti, dále na snížení výskytu některých komplikací jako je například těhotenská cukrovka a preeklampsie,“ uvádí na webu Vitalia.cz MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Více o důležitosti vitaminu D si můžete přečíst v našem článku.
Jód
Jak je známo, jód v našem organismu zabezpečuje správnou funkci štítné žlázy. Ta produkuje hormony, které regulují metabolismus. Jód je proto velmi důležitý pro naše zdraví, růst a vývoj.
Při nedostatku jódu netvoří štítná žláza tolik hormonů, což se může projevovat plíživě a příznaky mohou naší pozornosti uniknout. Nejčastějšími projevy jsou v tomto případě únava, citlivost na chlad, přibývání na váze, spavost a snížená výkonnost.
Účinky jódu na lidský organismus:
- Podílí se na tvorbě hormonů štítné žlázy.
- Zajišťuje správný růst a vývoj všech tkání.
- Zajišťuje správný vývoj plodu.
- Zabraňuje předčasnému stárnutí.
- Přispívá ke kvalitě kůže, vlasů, nehtů a zubů.
- Zabraňuje ukládání cholesterolu v krvi.
- Je účinný proti akné.
- Zvyšuje efektivitu myšlení.
Fosfor
Fosfor je nedílnou součástí četných sloučenin, jako jsou sacharidy, bílkoviny nebo tuky. Kontroluje rovnováhu vápníku ve vnitřním prostředí a hraje určitou roli v mechanismech působení vitamínu D.
Podílí se na formování kostí a krve a je důležitý pro správnou činnost štítné žlázy. Webový magazín Zdravé zdraví upozorňuje také na to, že fosfor je nejdůležitějším energetickým prvkem nervů, intelektu a pohlavních orgánů.
Vápník
Jedním z velmi důležitých minerálních látek je vápník. Společně s fosforem tvoří naše kosti a zuby. Vápník je navíc nezbytný i pro správnou funkci svalové kontrakce, srážení krve, přenos nervových vzruchů nebo aktivaci enzymů.
Jeho nedostatek může vést u dětí k poruchám růstu a křivici (obzvláště v kombinaci s nedostatkem vitaminu D). U dospělých pak může docházet k možnému urychlení ztráty kostní hmoty a vzniku osteoporózy. V kombinaci s nedostatkem fosforu se pak může objevit i eroze dásní nebo únava.
Zinek
Posiluje obranyschopnosti organismu a je důležitý pro správné fungování metabolismu. U dětí je jeho přísun velmi významný co se týče zdravého vývoje. Důležitý je také při léčbě neplodnosti.
Pomáhá předcházet depresím, vyčerpání a zpomaluje proces stárnutí. Pokud máte zinku nedostatek, může se to projevit právě depresemi, zhoršením nálady a nadměrnou únavou.
Také byste měli zpozornět, pokud se vám často lámou nehty, vypadávají vlasy, máte problémy s pletí, špatně se vám hojí i ten nejmenší škrábanec nebo pokud se vám zhoršuje paměť, zrak či sluch. To všechno mohou být známky toho, že vašemu organismu zinek chybí.
V dospívání může nedostatek zinku navíc způsobit i zpomalení růstu a narušení pohlavního vyzrávání, uvádí web Tajemství zdraví.
Kvalitní bílkoviny
Stejně jako jsou ryby zdrojem zdravých tuků ve formě omega-3 mastných kyselin, tak si jejich pravidelnou konzumací můžete zajistit i přísun kvalitních bílkovin. Mimo jiné také na webu BezHladovění.cz se dočtete, že bílkoviny lidské tělo využívá zejména:
- jako nezbytnou živinu pro tvorbu nových a reparaci starých buněk a tkání
- pro tvorbu základní stavební struktury všech buněk
- jako součást regulačních mechanismů (enzymů, hormonů)
- k obraně organismu (tvorba protilátek)
JAKÉ RYBY JÍST A JAK ČASTO
Už v úvodu článku jsme naznačili, že Češi jsou důkazem toho, že jsme vnitrozemský stát a nemáme takový přísun ryb jako přímořské země. Nicméně to, že jsme zemí rybníků a tradice rybářství je u nás poměrně dobře zakořeněna, to bychom opomíjet neměli. A také na základě toho bychom si měli ryby dopřávat častěji.
Minimálně 2krát týdně
“Ryby jezte 2x týdně,” říká ve videu na stránkách OnaDnes.cz dietoložka, odbornice na výživu PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. “Pokud se léčíte se srdcem, jezte je 3x týdně,” dodává.
Další zajímavé video o důležitosti konzumace ryb natočila také specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková. Ta upozorňuje také na to, že je – s ohledem na lidské zásahy do přírody – potřeba dávat pozor na to, jaké ryby konzumovat. Často se bohužel stává, že v rybách se nachází plastová mikrovlákna, těžké kovy a pozůstatky škodlivých pesticidů.
Menší a mladší ryby. Nejlépe čerstvé
Proto byste měli konzumovat nejlépe menší druhy ryb, mladší kusy a jednotlivé druhy také střídat. Pokud přemýšlíte nad tím, zda koupit rybu v supermarketu nebo si dát raději rybu čerstvou (nejlépe z volného lovu), pak volte tu druhou možnost.
Za NUTRIADAPT doporučujeme určitě lososa, a to hlavně kvůli vysokému podílu omega-3 mastných kyselin. Z českých ryb si pak zdraví pojistíte např. candátem. Kromě toho má chuťově výborné maso (hodně je přirovnáváno ke kuřeti) a minimum kostí.
Ryby ve velkochovech jsou totiž krmeny pro ně nepřirozenou stravou (podobná situace jako např. u velkochovů drůbeže), což se samozřejmě negativně odráží také na výsledné kvalitě masa a nutričních hodnotách z něho připravených pokrmů.
Slimáková doporučuje ve zmíněném videu Bioabecedář Hanky Zemanové, ve kterém si můžete přečíst o rybách ještě více zajímavých informací.
Mořské plody a zdraví – proč si je dát?
I když je váš středoevropský jídelníček bohatý na zajímavá jídla, sem tam jistě neuškodí přidat na talíř i trochu exotiky z dalekých moří a oceánů. Dnes už po mořské příšerky nemusíte chodit do exkluzivních podniků. Při troše šikovnosti si je připravíte i doma. Tak co říkáte, nemáte chuť na humra, krevety, žraloka, chobotničku nebo mušle? Ryby a mořské plody bychom si podle “výživářů” měli dopřát alespoň dvakrát týdně. Jednak je dobré zpestřit skladbu jídelníčku a nezůstat u stereotypu, jednak se spolu s novou chutí dostane do těla množství potřebných živin. Takže proč jsou mořské plody zdravé? Co jejich konzumací dodáte do svého těla?
Jejich konzumací děláte něco dobrého pro srdce
Významné jsou hlavně omega 3 nenasycené mastné kyseliny EPA a DHA. Pomáhají udržet srdce ve formě a pokud jejich přijímáte ve stravě pravidelně, slouží jako prevence proti mrtvici, infarktu myokardu, artritidě či trombóze. Pomáhají snižovat hladinu škodlivého cholesterolu, i vysoký krevní tlak.
Posilujete imunitu
Zmíněné kyseliny obsažené v mořských plodech pozitivně ovlivňují i na imunitní systém a snižují riziko propuknutí infekčních onemocnění. V zimě, kdy je naše imunita v bodě nula, se každý podpůrný prostředek hodí. O to víc, když i dobře chutná!
Pro bystřejší myšlení
Koktejl mořských lodů je štědrým mixem minerálů, jaké mozek potřebuje pro svou výživu. Jód, fosfor, selen a hořčík uchovávají duševní čilost. Pokud potřebujete zlepšit koncentraci, schopnost učení a bystrý úsudek, dary moře jsou vážně tím nejlepším dárkem pro váš žaludek.
Pro štíhlou linii
Tajemství středomořské diety spočívá z velké části i v pojídání mořských potvůrek. Jsou nízkokalorické, v průměru obsahují jen 2 procenta tuku, takže pro lehoučký oběd jsou ideální volbou.
Samozřejmě, vše závisí na zpracování. Smažené kalamáry s hranolky vydají za průměrný fast food. Ale na grilu připravené mořské masíčko se zeleninovou přílohou je už jiná věc.
Pro aktivní životní styl
Mořské plody jsou bohatým zdrojem kvalitních bílkovin. Jejich množství je srovnatelné s bílkovinami v drůbežím mase. Pokud pravidelně cvičíte, jistě vám netřeba připomínat důležitost bílkovin pro výživu svalové hmoty.
Prevence závažných onemocnění
Častá a pravidelná konzumace ryb a plodů moře skutečně působí preventivně, např. proti vzniku onemocnění srdce a oběhového systému, snižuje hladinu cholesterolu a riziko vzniku trombózy.
Pomáhá při nemocech spojených se sníženou funkcí štítné žlázy, při revmatismu, vysokém krevním tlaku, rakovině střev či Alzheimerově chorobě. Není přitom nutné složitě shánět čerstvé ryby či plody moře. Stejně prospěšné jsou ryby konzervované či mražené (ale co si budeme povídat, čerstvé je čerstvé).
Konzervované ryby s měkkými, tedy poživatelnými kostmi, obsahují navíc velké množství potřebného vápníku.
Pro dobrou náladu
V rybách se nachází aminokyselina tryptofan, která má pozitivní vliv na naši náladu. Rybu proto podávejte s přílohou, tehdy aminokyselinu mozek zpracovává jednodušeji.
Při redukční dietě se nemusíme bát zařadit do jídelníčku tučné ryby, např. lososa. Navzdory vysokému obsahu tuku je málo kalorický. Dále se doporučuje například mořská treska nebo platýs.
Ryby, ať už sladkovodní nebo mořské, bychom měli konzumovat 2-3 krát týdně.
Všechno má svá rizika – pozor na úpravu i alergie
Tím, že se mořské plody rychle kazí, může se stát, že při nevhodné úpravě se z nich do těla uvolní nebezpečné toxiny a ty pak způsobí přiotrávení. V dobré restauraci by k podobnému případu nemělo dojít.
Spíše se mějte na pozoru, pokud mořské plody připravujete na vlastní pěst z mražených polotovarů či na dovolené, koupené přímo od rybářů v přístavu. Sledujte jen ověřené recepty a nesnažte se velmi experimentovat.
Mořské plody patří také mezi potravinové alergeny. Pokud ve vás taková alergie dřímá bez projevení, zjistíte to na základě prudkých reakcí bezprostředně po konzumaci mořského masa. Patří k nim průjmy, zvracení, malátnost, otoky dýchacích cest či vyrážky po těle. Naštěstí alergie na mořské plody jsou poměrně vzácné.
Co si ještě přečíst?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Mořské plody jsou zdravé, ale i rizikové – Vitalia.cz
Zejména při návštěvě přímořských destinací o dovolených konzumujeme více než obvykle rozličné dary moře, což je veskrze pozitivní věc.
Právě dovolená pak může být inspirací k četnější konzumaci potravin mořského původu a k přípravě kulinářských výtvorů z nich také ve dnech všedních, v tuzemsku.
Nabídka mořských produktů na našem trhu navíc v posledních letech stále roste, takže zakoupit si a zpracovat některý z nich není vůbec žádný problém.
Autor: Photl.com
Plody moře, ústřice, mořské ryby, kalamáry… dnes dostaneme ve slušné kvalitě i u nás
Pomsta moře
Přestože má strava z plodů moře oprávněně image zdravých a pro tělo potřebných produktů, nejsou ani tyto potraviny pro spotřebitele bez rizika.
Dokonce lze říci, že v určitých případech může být riziko konzumace, zejména syrových mořských plodů, vyšší, než třeba konzumace sladkovodních ryb.
I proto, že moře a oceány jsou po celém světě stále více zatěžovány průmyslovým odpadem zejména v pobřežních vodách, kde se ale také loví nejvíce mořských živočichů. Určité riziko představuje také jejich doprava k zákazníkovi.
Čtěte téma: V rybích výrobcích převažuje voda nad masem
Již v roce 2001 popsala v knize Šokující pravda o potravinách autorská dvojice Pollmer/Sandtnerová zvyšující se výskyt choroby zvané ciguatera, nazývané také jako „pomsta moře“. Jde v zásadě o otravu rybami, které se živí jedovatými řasami a koncentrují v sobě jejich nebezpečné látky.
Počet jedovatých řas a na nich se vyskytujících jedovatých bičíkovců přitom stoupá se stoupajícím obsahem živin v mořských vodách, které do moře dodávají třeba odpadní vody jako produkt rostoucího turistického ruchu.
Ciguatera se projevuje nevolnostmi, ale i poruchami krevního oběhu a dokonce ochrnutím mozkového nervstva.
Pravdou ale je, že toto riziko hrozí zejména v lokalitách, kde Středoevropan tráví exotickou dovolenou a konzumuje „mořské potvory“ v místě pobytu.
Rostoucí kontaminace moří, mimo jiné častými haváriemi ropných tankerů, nicméně zvyšuje obsah nebezpečných látek v rybí populaci obecně.
Logicky přitom platí, že menší riziko kontaminace představují ryby, které žijí krátkou dobu, největší je naopak u déle žijících dravců, v jejichž tělech se koncentrují látky obsažené původně v jejich kořisti.
Mořské produkty na druhou stranu obsahují celou řadu pro tělo prospěšných látek, které suchozemské suroviny neposkytují, nebo jsou v nich přítomné jen v nesrovnatelně menší míře. Platí to především o jódu, jehož nedostatek se ale v našich končinách řeší jodizací jedlé soli.
Světová zdravotnická organizace doporučuje denní dávku jódu 0,1 – 0,14 miligramů na osobu a den. Potřebný jód nicméně obsahují i klasické tuzemské potraviny, především mlékárenské výrobky, chléb a vejce.
Jejich konzumace spolu s jodidovanou solí našemu organismu dodávky jódu zabezpečí, a když by bylo nejhůř, pořád je ještě možné občas se napít známé Vincentky, která značné množství jódu obsahuje také.
Čtěte dále: Středomořská strava místo pivo-vepřo-knedlo-zela
Kromě jódu obsahují mořští živočichové pro náš organismus nepostradatelné omega 3 a omega 6 mastné kyseliny, a lze bez nadsázky říci, že koncentrace těchto látek v tělech mořských potvor nemá v žádném jiném typu potravin a surovin k jejich výrobě konkurenci.
Konzumovat produkty moře je tedy žádoucí. Jde o to, jakým způsobem.
Plži, mlži, sledi… červi
Tak či tak je největším rizikem konzumace syrových pokrmů, především z plžů a mlžů. Naše suchozemské středoevropské stravovací návyky prakticky vůbec nepočítají se syrovou stravou.
Kromě toho produkují navíc mušle a ústřice rizikový neurotoxin a těla těchto živočichů mohou stejně jako v případě ryb obsahovat nebezpečné látky v případě, že se měkkýši pohybovali v kontaminovaných mořských vodách.
Spotřebitel samozřejmě na pohled nic nepozná, podle veterinářů ale mohou být syroví mlži či plži zdrojem i takových onemocnění, jako je hepatitida typu A.
Nepříliš známým rizikem je také konzumace čerstvých či mražených sleďů, v jejichž organismu se množí drobní paraziti – červi. Larvy těchto červů jsou schopné provrtat člověku žaludek a vyvolat bolesti břicha a obecně rozličné zažívací potíže.
K tématu: Pět tisíc kilo mořských ryb v ČR bylo napadeno sleďovým červem
Ústřice se nežvýkají
Jedním z nejčastěji konzumovaných produktů moře jsou nepochybně ústřice. Ne každý přitom ví, že nejvhodnější období ke konzumaci ústřic je od začátku podzimu do konce jara.
V letním období, kdy se ústřice rozmnožují, mají totiž méně kvalitní (tučnější) maso. Pokud kupujete čerstvé ústřice, měly by být lesklé a vlhké, chlazené ústřice by pak měly být zavřené. Pokud je nějaká z chlazených ústřic otevřená, zkuste na ni sáhnout.
Když se po dotyku zavře, je vše v pořádku, v opačném případě takové ústřice nekupujte.
Základní zásadou konzumace ústřic je nežvýkat je, ale naopak je chvíli poté, co si je vloží člověk do úst, normálně polknout.
Zkušení konzumenti přitom prý dokáží odhalit i geografický původ ústřic – ústřice z Atlantiku jsou výrazně slané, naopak živočichové původem z Tichého oceánu jsou nasládlé. Středomořské ústřice jsou něco mezi tím, podle odborníků jsou „kovově slané“.
Rozdíl v chutích je dán rozdílnými podmínkami prostředí, ve kterém ústřice žijí, zejména pak slaností moře. Konzumace ústřic má údajně afrodiziakální účinky, jinak ale také obsahují celou řadu pro tělo prospěšných látek.
Jde především o již zmíněný jód, ale i vitamíny řady a a B, sodík, hořčík, vápník, železo či fosfor. Na druhou stranu představují ústřice „cholesterolovou bombu“, a není radno to s jejich konzumací přehánět. Člověk by na posezení neměl sníst více než 24 ústřic.
Přečtěte si: Mezi přírodními afrodiziaky vede „zelená viagra“
Parazit nerad kyselé
Ideální je konzumovat čerstvé ústřice, to však má svá, zejména mikrobiologická rizika. I proto je generální prevencí proti možným rizikům z mořské produkce tepelná úprava původní suroviny. To v praxi znamená působení teploty alespoň 70 stupňů Celsia nejen na povrchu upravovaného pokrmu, po dobu alespoň několika desítek vteřin.
Pokud ale chceme za každou cenu přece jen konzumovat syrovou mořskou faunu, je nejjednodušší prevencí pokapání jejího povrchu citronem. Účinek je natolik efektivní, že se často citrony obkládají i mražené mrtvé ryby – a má to svou naprosto jednoznačnou logiku.
Citron totiž jednak pozitivně ovlivňuje proces zrání rybího masa, které je díky jinému složení rybí suroviny jiné než u hospodářských zvířat, zejména ale snižuje pH. To je ryze praktické, protože většina nebezpečných organismů je citlivá na kyselé prostředí.
Kombinace snížení pH citronem a tepelného opracování jakéhokoli mořského produktu pak prakticky eliminuje rizika konzumace veškerých mořských a exotických pokrmů.
Čtěte také: Víte, kolik vody si kupujete ve filé? Budete překvapeni!
Mořské plody i řasy obohatí běžný jídelníček. Kolik si jich dát?
„Mořské plody opravdu skvěle obohatí jídelníček. Jejich maso obsahuje vysoký podíl kvalitních bílkovin a jen zanedbatelné množství tuku,“ říká nutriční terapeutka Zuzana Douchová.
Sice v porovnáním s vepřovým a hovězím masem v nich najdeme až dvojnásobné množství cholesterolu, pro organismus prý nemá negativní dopad. Za prvé mořských plodů nesníme obvykle velké množství.
„Odborné studie také uvádějí, že jejich konzumace hladinu cholesterolu v krvi nezvyšuje,“ říká Zuzana Douchová.
Jsou ceněny pro minerální látky
- Jsou velkým zdrojem minerálních látek, jde zejména o jód, železo, selen, draslík a vápník. Například sto gramů krevet, které patří mezi nejoblíbenější mořské plody, obsahuje více než 50 procent doporučené denní dávky selenu. Jeho dlouhodobý snížený příjem podle studií nepříznivě ovlivňuje kardiovaskulární systém, zvyšuje riziko srdečního infarktu a cévních onemocnění.
Zapomínat by se nemělo ani na vitamíny, především D a skupiny B.
„Například ze sta gramů krabího masa organismus získá 150 procent doporučené denní dávky vitamínu B 12. Ten je důležitý především pro správnou funkci krvetvorby a nervového systému.
Jeho dostatek zlepšuje paměť, podporuje koncentraci a snižuje riziko vzniku srdečních chorob,“ konstatuje nutriční terapeutka.
Všeho moc však škodí. Například jódu mají národy bez přístupu k moři ve svém jídelníčku málo, proto se jím obohacuje sůl. Na druhou stranu je zde i riziko.
„Pokud bychom to přeháněli s příjmem mořských produktů, mohl by být nadbytečný příjem jódu i vyvolávajícím momentem pro vznik autoimunitního onemocnění štítné žlázy nebo její hyperfunkce,“ konstatuje dietoložka Karolína Hlavatá.
- Zpozornět by měli také lidé s potravinovou alergií, pokud jste se s plody moře na talíři nikdy nesetkali, ochutnávejte je opatrně.
Jen čerstvé a prověřené
U ryb a mořských plodů je důležité, aby byly vždy čerstvé. Pokud si je chcete dát, vybírejte vždy prověřené obchody a restaurace.
Protože tyto potraviny podléhají rychle zkáze, koupíte je u nás nejčastěji mrazené či konzervované. Obvykle se zpracovávají a mrazí přímo na lodi, aby se zamezilo jejich kontaminaci a následným nákazám.
Pokud se vám nezdají, nešetřete a nebojte se je vyhodit a v restauraci vrátit.
Plody jsou i řasy
Mezi mořské plody patří i rostliny, tedy řasy a chaluhy. Přezdívá se jim nejzdravější zelenina světa. „Jsou zdrojem vitamínů A, B, C, dále minerálních látek – zejména vápníku, zinku, hořčíku, železa, jódu a sodíku. Obsahují i lehce stravitelné bílkoviny,“ uvádí Zuzana Douchová.
Kolik si jich dát?
„Ryby bychom měli mít v jídelníčku ideálně dvakrát týdně. Když si ho dvakrát měsíčně zpestříme i mořskými plody, uděláme dobře,“ říká Zuzana Douchová.
Podobně zní Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky zpracované odborníky ze Společnosti pro výživu: „Doporučujeme výrazné zvýšení spotřeby ryb a rybích výrobků, včetně mořských, kde je výhodou u tučnějších ryb vyšší obsah omega 3 mastných kyselin. V celkovém množství cca 400 gramů za týden.“
Encyklopedie potravin: Mořské plody
Mořské plody a jejich vliv na zdraví
Mořské plody, stejně jako mořské ryby, jsou výtečným zdrojem omega-3 (n-3) polynenasycených mastných kyselin. Vedle pozitivního zastoupení „dobrých“ tuků obsahují mořské plody také cholesterol, nejvíce ho obsahují krevety.
Jeho množství však u většiny druhů není příliš vysoké, proto jsou mořské plody výhodné potraviny při prevenci i léčbě srdečně cévních onemocnění. Z vitaminů obsažených v mořských plodech vynikají vitamín E, D, A a vitaminy řady B. Složení minerálních a stopových prvků je obdobné jako u ryb.
Ve spojitosti s mořskými plody nesmíme zapomenout zdůraznit vysoký obsah jódu – nezbytné minerální látky pro štítnou žlázu a selenu – důležitého antioxidantu.
Množství jednotlivých mikronutrientů je závislé na druhu živočicha, jeho stáří, ročním období či na prostředí, ve kterém žije.
Mořské plody jsou díky nutričnímu složení vítanou složkou našeho jídelníčku. Ještě před několika lety byly mořské plody spíše vzácné a exotické. V současné době je prodej rozšířen a není problém je zakoupit, jejich konzumace je však stále nízká.
Tipy a triky mořských plodů
Čerstvé nezkažené mušle jsou vždy pevně uzavřené, po uvaření se zase všechny musí otevřít. Mušle, která zůstala uzavřená, se nesmí jíst, musí se vyhodit.
- Čím déle budete vařit humra, tím bude jeho maso tvrdší, stačí několik minut, dle jeho váhy.
- Mušle snesou velmi silně okořeněnou várku, kromě koření přidejte víno, nebo pivo.
- U krevet si napřed odstraníme ocásek, pak hlavu a nakonec sloupneme krunýř, pod kterým se skrývá maso.
- Hlavonožce vařte vždy bez soli, jinak ztvrdne.
- Ze zbylých krunýřů a klepet humrů lze ještě udělat humří polévku nebo máslo.
Mořské plody a rizika jejich užívání
I přesto, že mořské plody mají pro tělo řadu příznivých účinků, je třeba je konzumovat bezpečně, aby se snížilo riziko alimentární otravy či infekce. Zdravotní riziko je vyšší zejména ze syrových mořských plodů, vliv má také transport k zákazníkovi a uskladnění.
Mořské plody mohou obsahovat nebezpečné bakterie a viry, a to zejména v případě, že jsou získávány z pobřežních lokalit v blízkosti velkých městských aglomerací s kontaminovanou mořskou vodou.
Zejména měkkýši (ústřice, slávky, srdcovky) díky svému způsobu získávání potravy (filtraci vody) jsou schopni v sobě koncertovat patogenní bakterie či viry.
Proto tyto mořské plody konzumujeme po náležité tepelné úpravě (syrové ústřice konzumujeme pouze ze skutečně prověřených zdrojů) a při manipulaci s nimi (transport, skladování i zpracování) postupujeme jako se syrovým masem.
Rostoucí kontaminace moří – ropné havárie či zatížení průmyslovým odpadem, zvyšují koncentraci škodlivých látek ve všech mořských živočiších.
Některé druhy mořských živočichů v sobě obsahují větší množství těžkých kovů jako je arzen, rtuť a kadmium. Tyto kovy jsou nebezpečné pro zdraví člověka pouze v případě nedostatečného tepelného zpracování.
Přesto, že jsou mořští živočichové, především ryby, v těhotenství důležité, jsou tu i určitá rizika. Mořské ryby obsahují rtuť. Rtuť je toxický kov, který může vážně poškodit nervový systém. To je důvod, proč by těhotné ženy a malé děti měly konzumovat mořské plody v rozumném množství.
V případě těhotných žen je konzumace na jejich zvážení, nicméně výživově mnohem výhodnější a bezpečnější je konzumace ryb – sladkovodních i mořských a to ideálně 2x týdně. Děti do 3 let by mořské plody dostávat neměly, oproti tomu ryby mají dostávat též pravidelně – mořské i sladkovodní.
Vždy je však nezbytná tepelná úprava.
Druhy a rozdělení mořských plodů
Čerstvé mořské plody
Mořské plody je nejlepší zkonzumovat v den, kdy jsme je koupili. V ledničce s teplotou do + 5°C by nám však mohly vydržet zdravotně nezávadné až 2 dny.
Mražené mořské plody
Vždy se řiďte pokyny na obalu, jelikož trvanlivost závisí na druhu mořských plodů. Zmražené mořské plody lze však skladovat až 1 rok.
Je však nutné si uvědomit, že je rozdíl, zamrazíme-li si mořské plody sami doma nebo je zakoupíme v obchodě. Výrobce totiž používá obvykle k zmražení tzv. šokovou metodu (prudké zmražení ryby v celé vrstvě masa), při níž nedojde k poškození buněk. Tohoto doma nejsme schopni, a proto trvanlivost doma zmražených mořských plodů bývá menší a to 3- 4 měsíce.
Sušené mořské řasy
Trvanlivost sušených mořských řas je až 18 měsíců.
Konzervované mořské plody
Vždy se řiďte datem minimální trvanlivosti, které je vždy uvedeno na obalu. Obvykle lze konzervy skladovat až 3 roky. Po otevření je však nutno spotřebovat do 24 hodin.