Nenechte se převálcovat nesplnitelnými předsevzetími a raději se s námi pusťte do úklidu. V redakci jsme dali dohromady seznam věcí, které už nebudete potřebovat:
V redakci [OL]4you řešíme neustále nedostatek místa na disku. Proto jsme se zamilovali do aplikace CleanMyMac, která naše počítače pravidelně zkontroluje a vyčistí vše nepotřebné. Do úklidu ve vašich technických pomocnících se ale pusťte i sami – fotografie roztřiďte do jednotlivých složek a ty zdvojené smažte. Pravidelně taky svá data zálohujte.
Oblečení, které jste na sobě neměli přes dva roky
Zkuste si do svých skříní zavést pravidlo dvou let – pokud během této doby daný kousek neoblečete, nemá tam co dělat.
Svůj šatník prověřte tím, že na postel poskládejte úplně všechno oblečení, co máte – od spodního prádla až po doplňky.
Připravte si dvě tašky – jednu na vyhození (či darování) a jednu na opravu oblečení (které byste nosili, ale musí se nejdřív opravit). Na tuto akci si pozvěte kamarádku – ta bude o něco kritičtější a pomůže vám s objektivním názorem.
Energetičtí upíři
Kdyby tak fungoval česnek na energetické upíry, jako na ty obyčejné… Budete muset zapojit větší sílu – a to asertivitu. S lidmi, kteří vám jen „kradou“ vaši energii, opravdu nemusíte trávit svůj čas.
Jídlo s prošlou dobou spotřeby
Udělejte vítr v ledničce a vyřaďte vše, co tam už nemá co dělat. Pokud budete mít volný víkend, vrhněte se i na spíž a projděte dobu spotřeby na všech dochucovadlech, sladkostech i konzervách.
Staré léky a vitaminy
Buďte šetrní k životnímu prostředí a prošlé léky nevyhazujte do popelnic, ale zaneste je do lékárny. Tam na ně mají většinou speciální box.
Knihy, které jste nikdy nezačali číst (a asi je už nikdy nepřečtete)
V naší redakci je to samý knihomol. Ale ani naše byty nejsou nafukovací, takže pravidelně děláme v knihovnách čistku. Knihy pak putují k dalším majitelům nebo mohou pomoci na charitativních akcích jako je KnihoTrh, kde získaný výtěžek putuje na podporu různých postižených dětí či nadací.
Staré účtenky a doklady
Zbavte se starých dokladů od věcí, které již nejsou v záruční době a které dlouhodobě užíváte. K ničemu vám už nebudou (samozřejmě pokud je nemáte v rámci podnikáni v účetnictví).
Staré časopisy
Ruku na srdce – máte někdy čas, abyste si prolistovali staré časopisy? Jenom vám zabírají místo v bytě. Pokud je vám líto je rovnou vyhodit, zapátrejte, kde by o ně mohl být zájem – našim tipem jsou různé čekárny u doktorů či v nemocnici. Nebo je svažte a běžte prodat do sběru. Dostanete kolem 2 Kč za kilo.
Splín a deprese
Podzimní depku máte už od konce srpna a do dalšího léta daleko? V olomouckém zdravotnickém zařízení AGE Centrum jsme si povídali s MUDr. Evou Elšíkovou a psycholožkou Mgr.
Kateřinou Turčániovou o tom, jak bojovat proti depresivním náladám a splínům. „Lidé často za depresi mylně považují i ojedinělé pocity, jakými mohou být smutek, splín či nedostatek energie. U většiny populace se zpravidla o klinickou depresi nejedná.
Deprese je totiž velmi závažná diagnóza – lidem trpícím depresí často chybí vůle k jakýmkoli činnostem, jejich nálada se v závislosti na vnějších okolnostech nemění, mají problém prožívat radost. Do pozadí jdou také zájmy a koníčky.
Deprese může mít různé stupně závažnosti, v nejtěžších případech lidem chybí vůle zvednout se z postele třeba i proto, aby se najedli,“ vysvětluje MUDr. Eva Elšíková.
Pokud ale trpíte smutkem, máte tzv. „nenáladu“ a splín a chybí vám vůle věnovat se různorodým činnostem, o depresi se ještě jednat nemusí. Tyto změny mohou být ovlivněny kratšími dny a změnami počasí, které s příchodem podzimu přirozeně nastávají.
„I přesto, že neexistuje jeden zaručený návod, který by fungoval na všechny lidi stejně, máme pro vás jedno doporučení. Abyste se splínu vyhnuli, je vhodné dodržovat stejný (nebo velmi podobný) režim, který jste měli před příchodem splínu.
V případě ‚podzimní depky‘ (když se v zimních měsících dřív stmívá a jsme víc ospalí) to znamená, že pokud jste např. zvyklí hrát 3x týdně golf, pokračujte v tom, co nejdéle to půjde.
Když vám to počasí nedovolí, nahraďte daný sport jinou fyzickou aktivitou,“ doporučuje psycholožka Mgr. Kateřina Turčániová.
V týdnu si pak dopředu závazně vyhraďte přesný čas, kdy budete doopravdy chodit cvičit, abyste měli jistotu, že to dodržíte i ve chvíli, kdy se vám nebude chtít. U fyzické aktivity pak možná zjistíte, že právě to vás zachraňuje od depresivního ladění.
Dobrá nálada, která po sportu zpravidla přichází, je způsobena neuromediátory, ovlivňujícími mozkovou aktivitu. Mozek je tedy doslova zaplaven endorfiny (tzv. hormony štěstí).
Takže je to jasné: dodržujte pravidelný režim, sportujte a podzimní depka nemá šanci! Více informací najdete na www.agecentrum.cz
Nefunčkní a rozbité věci
Přiznejte si, že teď nemáte čas (a ani v budoucnu ho mít nebudete) na opravování věcí, kterým stejně nerozumíte. Pokud jsou produkty v záruce, najděte doklad a reklamujte vady. Jinak bez milosti do koše (nebo v případě nefunkční elektroniky na sběrový dvůr).
Léto končí, deprese začínají
Ať chcete, nebo ne, zbývá už jen pár letních dnů. S podzimem ale přicházejí i obávané deprese. Ozbrojte se, dokud je čas, a nedopřejte číhajícím neduhům, aby si smlsly právě na vás.
Když se řekne sezónní deprese, většina z vás si vybaví deprese zimní či podzimní. Málokdo také trpí depresemi na jaře nebo v létě. Ale přiznejme si, léto nám už dává sbohem. Buďte na případné neduhy připravená. Řekneme vám, co na ně zabírá.
Dny se zkrátí, slunko se schová za temný mrak a vy možná budete častěji usedat k televizi. A z televizních reklam se dozvíte, že jiné jsou mnohem hezčí, štíhlejší, a navíc jste určitě špatná matka a přítelkyně, protože jste si na letošní vánoční nadílku nepůjčila milion, což jen znásobí vaši už tak posmutnělou náladu.
„Dnes mám depku.“ Takhle si občas postěžuje každý. Ve skutečnosti jde většinou jen o špatnou náladu. Ta opravdová deprese je mnohem vážnější problém. Má-li člověk depresi, pak má setrvale smutnou náladu, je otupělý a ztrácí potěšení z drobných životních radostí.
Depresí trpící člověk špatně spí a připadá si neustále unavený. Depresivní jedince pronásledují pocity bezmoci, je nesoustředěný, podrážděný, ztrácí motivaci a dělá chyby, což jeho depresi prohlubuje. Chmurné myšlenky dohánějí k pláči a pocitu zoufalství. To všechno v mezním případě může vyústit v úvahy o smrti a skončit sebevraždou.
Následky deprese se velmi často projevují zejména v oblasti metabolismu. Někdo začne trpět nechutenstvím, jiní zase léčí „depku“ jídlem a alkoholem. Objevit se mohou i bolesti hlavy, bušení srdce, ženské potíže, zácpa či průjem.
Zimní či podzimní deprese, neboli sezónní afektivní porucha, pramení z nedostatku slunečního záření.
Lidé, žijící na severu, lidé citliví na světlo i ti, kteří se narodili v zimních měsících, mají k depresivním stavům mnohem větší sklony.
Nedostatek slunce u nich vyvolává smutek, letargii a únavu, postižení se uzavírají do sebe. Tento stav může u někoho přijít už během prvních týdnů v září a neodejde dříve, než se den opět prodlouží.
Jak na věc?
Podle vědců mají lidé s depresí často nedostatek kyseliny listové, a to je jedním z faktorů, které způsobují vznik depresivních nálad. Chcete-li se depresím vyhnout, měli byste proto jíst více chřestu, červené řepy, avokáda, zelí, kapusty, fazolí, čočky a pomerančů.
Chcete-li se podzimním chmurám vyhnout nebo se jich zbavit, musíte zejména víc chodit ven v hodinách, kdy svítí slunce. I při zcela zatažené obloze stačí intenzita světla, aby se nervový systém aktivoval. Domácí umělé světlo vám může být někdy na obtíž. Jako výborný pomocník se ale ukázala fototerapie, tedy terapie světlem.
Účinky fototerapie spočívají ve využití speciálních svítidel, která stimulují sluneční světlo. Zatímco běžné žárovky produkují nejvíce žlutého a červeného světla, v těchto svítidlech je obsažené celé barevné spektrum. Navíc umí stimulovat vycházející či zapadající slunce, můžete si tedy dopřát prosluněné ráno třeba i o půlnoci.
Velmi výrazně může ovlivnit náladu člověka hudba. Umí odstranit depresivní pocity, i když nikdo přesně neví, jak vlastně působí. Její léčebné účinky jsou už dnes využívány v nejrůznějších sanatoriích a nemocnicích.
Stejně může působit procházka parkem nebo lesem, a jdete-li se svým psem, je o to účinnější. Důležitý je i sex.
Aktivní sexuální život podle průzkumů nejen zvyšuje imunitní schopnosti, ale vede ke zvýšení hladiny serotoninu v mozku, a tím zlepšuje náladu i pracovní schopnost.
Zaháníte-li melancholickou náladu nejraději horkou lázní, určitě vyzkoušejte bylinnou koupel s rozmarýnem. Je vynikající jako povzbuzující koupel při melancholických stavech. Má stimulující účinky. Ulevuje od bolestí hlavy, povzbuzuje paměť a nervový systém. Koupel je vhodná k celkové regeneraci a relaxaci po celodenní fyzické či duševní práci.
Připravuje se ze 150 g čerstvých nebo sušených listů rozmarýnu, které se zalijí dvěma litry vařící vody a nechají dvacet minut louhovat. Nálev se následně scedí přes látku do vany.
Je možné také listy vložit do plátěného pytlíku a zavěsit ho přímo do proudu vody. Koupel ale není vhodná před spaním pro své stimulující účinky.
Pokud si chcete dopřát klidnící koupel pro rychlé usínání, vyměňte rozmarýn za meduňku.
Příznivcům alternativních léčebných metod se nabízí jóga, akupresura, masáže či aromaterapie. Proti depresím je velice účinná vůně levandule, růže nebo bazalky.
Trpíte sezónními depresemi, nebo si naopak druhou polovinu roku užíváte? Jak s depresemi bojujete?
Maniodepresivní psychóza: příznaky, léčba (bipolární afektivní porucha)
Maniodepresivní psychóza je charakterizována jako závažné
duševní onemocnění, při kterém dochází k periodickým
změnám nálady, vitality, psychických funkcí a celkového normálního
fungování organismu.
Tyto změny se střídají po tzv. cyklech. Při bipolární
afektivní poruše se objevují čtyři různé druhy období, které jsou
rozděleny dle typů a intenzity příznaků. Jedná se o období
hypomanické (mírná forma, „hypo“ pochází z řečtiny
a vyjadřuje předponu „pod“), manické,
depresivní a smíšené.
Touto duševní chorobou trpí přibližně 1% dospělých lidí. Tomuto
onemocnění mohou předcházet varovné signály, ale není to vždy pravidlem.
První známky onemocnění se mohou objevit už v období puberty nebo
v období rané dospělosti.
Rizikové faktory maniodepresivní psychózy
Maniodepresivní psychóza patří mezi psychické poruchy, u kterých je
obecně známo, že jejich výskyt v rodině může být
dědičný, a tudíž, že je vázaný na geny.
Avšak je
nutné si uvědomit, že člověk dědí pouze vlohy (predispozice)
k určitému onemocnění a nedědí onemocnění samotné. Riziko se zvyšuje
s bližším příbuzenským vztahem.
Riziko také roste s vyšším počtem
příbuzných, kteří trpí bipolární afektivní poruchou nebo depresemi.
Dalšími faktory, které mohou podnítit vznik maniodepresivní psychózy,
jsou například silné emoce (úlek, děs, smutek, duševní
útrapy, strach atd.), fyzické a psychické vyčerpání nebo
dokonce roční období.
Prevence maniodepresivní psychózy
Toto onemocnění spadá pod psychické poruchy, kterým bohužel nelze
nikterak zabránit, protože jsou většinou vázány na dědičný přenos
(rozumějte přenos vloh k této chorobě).
Ku prospěchu vám může být zdravý životní styl,
dostatek fyzické aktivity, vyhýbání se stresovým a psychicky náročným
situacím a faktorům, pravidelný a dostatečný spánkový režim a
zamezení konzumace alkoholu a jiných psychoaktivních látek
(např. marihuana, LSD, kokain, pervitin apod.).
Příznaky a projevy maniodepresivní psychózy
Nyní je na místě popsat jednotlivá období bipolární afektivní poruchy
a jejich příznaky.
Vyskytuje-li se člověk v hypomanickém období,
má chronicky nadnesenou a dobrou náladu, nadměrné
množství energie, zvýšenou psychickou i fyzickou aktivitu a obecně se
cítí být v dobré kondici. Postižený je velice hovorný a
snadno navazuje kontakty s ostatními, komunikuje bez jakýchkoliv zábran, je
bezprostřední a nenucený.
Toto období zvýšené aktivity se může odrážet i v pacientově
sexuálním životě, kdy může docházet k povrchnímu a lehkomyslnému
navazování známostí a častému střídání partnerů.
Tyto známky se projevují i u pacientů, kteří jsou jinak ostýchaví,
stydliví a zdrženliví.
Osoba postižená tímto duševním onemocněním
nepociťuje v tomto období potřebu spánku
a stav ospalosti.
K odpočinku této osobě stačí pouhá chvíle, po které
se cítí naprosto odpočatá a plná energie, další polehávání a
pospávání v posteli bere jako naprosto ztrátovou záležitost.
Začátek tohoto období přichází celkem náhle bez jakýchkoliv
varovných signálů a je pacientem většinou dobře snášen. Protože
v této době pacient nepociťuje žádné známky onemocnění, necítí se
mizerně a není nikterak chorobou omezen, často přestane užívat
léky a navštěvovat svého lékaře.
Manickou fázi lze charakterizovat jako období
nepřiměřeně dobré nálady a markantně zvýšené
aktivity. Nemocný se cítí být naprosto nejsilnější ve
všech směrech, neporazitelný a
nedostižitelný. Všechno kolem se mu zdá nesmírně
jednoduché a snadné a neexistuje nic, co by se nedalo vyřešit.
Na mysl mu vytanou všemožné nápady, které okolí není schopno ani
sledovat, natož je pochopit.
S narůstajícími nápady, tempem a aktivitou
člověk nechce ztrácet čas s názory ostatních a do svého projevu si
nenechá vůbec zasahovat.
Pakliže je někým přerušen, stoupne jeho
podráždění a sebemenší podnět roznítí jeho agresivitu
a člověk může jednat nepřiměřeně, zuřivě a
nebezpečně.
Jindy zas pacient může překypovat žoviálností, kdy
vypráví různé vtipy, často s vulgárním nebo sexuálním podtextem i ve
společensky nepřijatelných situacích. Díky těmto příznakům pacient
často není schopen souvisle mluvit, jeho vyjadřování nemá ani hlavu a ani
patu, jeho projev je nesrozumitelný a
překotný.
Postižený člověk není schopen jakéhokoliv soustředění, což se
může navenek projevovat značnou roztržitostí. Člověk
trpící tímto onemocněním často postrádá racionální myšlení
i uvažování a má nadměrné sebevědomí, které se
navenek projevuje přehnaným zveličováním svých schopností, znalostí nebo
majetku a megalomanskými myšlenkami.
Pacient postrádá jakékoliv sociální zábrany, což dává najevo
nezodpovědným, neadekvátním, nedbalým až riskantním chováním, kterými
ohrožuje nejenom sebe, ale také své okolí.
Své nápady a myšlenky
okamžitě realizuje, aniž by si uvědomil jejich dopad a následky v osobní,
společenské i finanční sféře.
Pro příklad můžeme uvést časté
nadměrné utrácení, kdy pacient skupuje všechny možné
nepotřebné a zbytečné předměty, nebo kdy uzavírá naprosto nevýhodné ba
dokonce podvodné smlouvy.
Vážné následky s sebou přináší i tzv. mánie
s psychotickými příznaky, kdy se u pacienta objevují
bludy a halucinace. U těchto osob se často
vyskytují velikášské bludy, při kterých je pacient chorobně přesvědčen
o své důležitosti a dokonalosti.
Megalomanické bludy mohou zasáhnout psychickou stránku, což se projevuje
např. pacientovým tvrzením, že vystudoval všechny vysoké školy světa a
že ovládá všechny světové jazyky, i fyzickou stránku osobnosti. Pacient
si například myslí, že je nejsilnější na světě, že je nesmrtelný a
že nikdy nemůže podlehnout žádné chorobě.
Mezi další psychotické příznaky řadíme i tzv.
paranoiditu, která je typická neúnosnou vztahovačností,
podezíravostí a kontrolovatelnými chorobnými myšlenkami.
Deprese jsou dalším obdobím, které je opakem
manických stavů. Tento stav je charakteristický poklesem
nálady, snížením energie a životní a psychické aktivity. Pacient
v tomto období vypadá smutně, unaveně,
ztrápeně a ustrašeně, což se projevuje
v jejich mimice, gestikulaci či držení těla.
Tito lidé se často vyhýbají společnosti, jsou
málomluvní a své pocity a myšlenky raději před světem skrývají. Často
dochází k úplné rezignaci, kdy člověk ztratí jakýkoliv
zájem, aktivitu a iniciativu. Jakékoliv úkoly a překážky, které
dříve pacient hravě zvládal, jsou teď pro něj nedosažitelné a
nepřekonatelné.
Lidé v této fázi onemocnění nejsou schopni pociťovat radost, svět
kolem vidí pouze v negativních barvách, nedokážou se plně koncentrovat,
ztrácí veškerý zájem o své koníčky, rodinu a přátele.
Nemocný se
cítí neustále ospale a dokáže ho unavit i sebemenší
činnost nebo námaha.
U těchto osob dochází i k poklesu
vlastního sebevědomí a sebedůvěry a jakýkoliv neúspěch nebo
selhání přičítají vlastní neschopnosti a nemožnosti.
S nízkým sebevědomím se dále dostavují i pocity
bezcennosti, viny a výčitky
svědomí. Nezřídka si pacient pohrává i s myšlenkou na
sebevraždu.
Depresivní stavy jsou také doprovázeny tzv. tělesnými
příznaky, např. úbytek hmotnosti, poruchy spánku, ztráta
sexuálního apetitu atd.
Stav, který je charakteristický výše uvedenými příznaky a nelze jej
jednoznačně zařadit do určité kategorie, je stav
smíšený.
Osoby trpící maniodepresivní psychózou se od sebe liší druhem období,
kterým v dané době trpí i frekvenci, se kterou se jednotlivá období
objevují. U některých lidí se manické a depresivní období projevuje se
stejnou frekvencí, u jiných se častěji projevují depresivní stavy a
naopak.
Pacienti trpící bipolární afektivní poruchou během prvních deseti let
prožijí zhruba čtyři výše uvedená období. Ženy častěji zažívají
depresivní stavy, zatímco muži trpí manickými epizodami.
Jednotlivá období mohou trvat dny, dokonce až roky.
V některých případech může dojít mezi jednotlivými obdobími
i k úplnému zotavení, po kterém se nemusí po několik let objevit
jakékoliv příznaky maniodepresivní psychózy. Jiní pacienti však mohou
i nadále trpět depresemi nebo výkyvy nálady.
Bipolární afektivní porucha se převážně objevuje
v pubertálním období nebo v období rané dospělosti.
Může se
však začít projevovat již v dětském věku nebo naopak až kolem
padesátého roku života.
Jestliže osoba starší padesáti let trpí manickou
fází poprvé nemusí se jednat vždy o maniodepresivní psychózu, ale na
vině může být i konzumace nadměrného množství alkoholu nebo užívání
různých léků.
Léčba maniodepresivní psychózy
Aby se pacientův stav zlepšil je nutné, aby byla léčba zahájena
včas a aby byla správně nasměrována. Jestliže dojde
k zanedbání léčby, neužívání léků, úplné ignoraci atd. může to
mít negativní vliv na pacientův duševní stav.
Jednak se tento vliv může
promítnout na pacientově zdravotním stavu a jednak se může zvýšit riziko
pokusu o sebevraždu, které je ke všemu v prvních letech tohoto
onemocnění velice vysoké.
Toto tvrzení lze doložit faktem, že jeden
z pěti jedinců postižených maniodepresivní psychózou během této nemoci
spáchá sebevraždu.
Může dokonce dojít i k tomu, že se onemocnění stane
chronickým, to znamená, že se pacient příznaků
bipolární afektivní poruchy již nikdy nezbaví.
Někteří lidé mohou trpět častějším střídáním jednotlivých
fází, což značně ztěžuje léčbu, protože každá proběhlá fáze
může s sebou přinést další komplikace. Tomuto stavu se říká
rozněcování. Léčba si klade za cíl počet těchto fází
co nejvíce snížit.
Při léčbě maniodepresivní psychózy se doporučují hlavní tři
medikamenty. Jedná se o tzv. antidepresiva, antipsychotika a
stabilizátory nálady. Pacientovi mohou být předepsány i léky, které
mají pomocné účinky např. při nespavosti, úzkosti, neklidu atd.
Antidepresivy se léčí příznaky deprese.
U maniodepresivní psychózy se musí antidepresiva užívat v kombinaci se
stabilizátory nálady.
Pokud jsou antidepresiva užívaná bez
zmíněných stabilizátorů, může tento problém u nemocných postižených
bipolární afektivní poruchou vyústit ve vyvolání manických fází.
Farmakologický trh nabízí různé druhy antidepresiv s rozdílnými
chemickými mechanismy i vedlejšími účinky.
Další léky, které jsou při léčbě užívány jsou
antipsychotika, jež mají stabilizační účinky na
pacientův duševní stav.
Stabilizátory nálady, tzv. tymoprofylaktika, jsou
užívána k udržení nálady v mezích normy. Jsou podávány při tzv.
tymoprofylaxi, stabilizaci nálady, při které dochází k preventivnímu
užívání těchto léků, aby se zabránilo patologickým výkyvům nálady.
Nálada může být plně stabilizována až po několika týdnech.
Účinnou metodou při léčbě maniodepresivní psychózy je také
psychoterapie a tzv. fototerapie (aplikace
světla).
Dále se při léčbě tohoto duševního onemocnění užívá, veřejností
často neprávem negativně označovaná, elektrokonvulsivní
terapie. Jedná se o nejrychleji a nejefektivněji účinkující
metodu, která zachránila již mnoho životů pacientům, kteří trpěli
těžkými depresemi nebo manickými stavy.
Dosud nebyla vynalezena žádná jiná léčebná metoda, která by účinky
elektrokonvulsivní terapie překonala. Používá se jen v těch
nejtěžších případech maniodepresivní psychózy, např. při velmi
těžkých depresích, u pacientů se sebevražednými sklony nebo
u pacientů, u kterých se duševní stav navzdory léčbě nezlepšuje a již
dlouho trpí neúnosnými symptomy této choroby.
Pacient si samotnou terapii nepamatuje a nepociťuje
žádnou bolest, poněvadž je před výkonem uspán. V některých
případech s sebou přináší i negativní vedlejší účinky, např.
v podobě přechodnému narušení paměti, která se však během několika
měsíců zase zotaví.
Jak si mohu pomoci sám
Při onemocnění maniodepresivní psychózou byste se měli vy a vaše
rodina snažit dozvědět se co nejvíce o tomto onemocnění a jeho
léčbě. Čtěte knihu zabývající se touto problematikou,
navštěvujte a bavte se se svým lékařem nebo terapeutem.
Dodržujte pravidelný spánkový režim. Zvykněte si
chodit večer spát zhruba ve stejný čas i ráno ve stejnou dobu vstávat.
Různé studie prokázaly, že nepravidelný a narušený spánkový režim
může způsobit poruchy nálady. Jestliže se chystáte vycestovat do ciziny,
ve které platí rozdílné časové pásmo, domluvte se již předem se svým
lékařem.
Kromě spánkového režimu udržujte v pravidelném chodu i svůj denní
režim. Činnosti si plánujte, neleňte, ale zároveň se také
nepřepínejte.
V průběhu onemocnění nekonzumujte alkohol a jiné psychoaktivní
látky, např. marihuanu, pervitin, kokain, LSD atd. Alkohol a drogy
mohou negativně ovlivnit dosavadní účinnost psychofarmakologické léčby,
narušit spánkový režim a mohou zvýšit výkyvy nálady.
Taktéž si dejte pozor na konzumaci kofeinu a některých
volně dostupných léků proti alergiím, nachlazení a bolesti, poněvadž
i malé množství látek vyskytujících se v těchto lécích mohou
negativně ovlivnit spánek a náladu nebo mohou reagovat s vašimi
předepsanými léky.
Přijměte podporu a pomoc od vaší rodiny nebo přátel. Ku prospěchu vám
může být i společná rodinná terapie nebo návštěva
podpůrné psychoterapeutické skupiny.
Pokuste se co nejvíce vyhýbat stresu a psychickému
náporu, a to nejvíce v zaměstnání. Zkuste si přizpůsobit pracovní dobu
tak, abyste se vždy dostali včas do postele a řádně si odpočinuli.
V každém případě se vyhněte směnnému provozu. Pokud nejste kvůli
bipolární afektivní poruše vůbec schopni pracovat, poraďte se se svým
lékařem, zda se zaměstnáním zcela skoncovat nebo si jen vzít pár
dní volna.
Naučte se rozpoznávat tzv. časné varovné signály,
které přichází s dalšími fázemi maniodepresivní psychózy. Každý
jedinec má takovéto varovné signály rozdílné a čím dříve je rozpozná,
tím dříve mu může být poskytnuta pomoc.
Tyto signály mohou být
zastoupeny např. změnou nálady, spánku, sebedůvěry, aktivity, koncentrace,
sexuálního zájmu, náhlým optimismem nebo naopak myšlenkami na sebevraždu,
ztrátou vlastního úsudku a dokonce i změnou účesu nebo stylem
oblékání.
Pokud máte pochybnosti a myslíte si, že léčba správně nezabírá a že
trpíte spíše různými vedlejšími účinky, neostýchejte se a poraďte se
se svým ošetřujícím lékařem. V žádném případě sami léky
nevysazujte ani si neupravujte jejich dávkování.
Jestliže na sobě pozorujete známky agresivity, máte sebevražedné
sklony, trpíte poruchami nálady, spánku a energie, máte puzení užívat
volně dostupné léky proti nachlazení nebo bolesti okamžitě a bez ohledu na
naplánované prohlídky, kontaktujte svého lékaře.
Komplikace maniodepresivní psychózy
Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci
alkoholu nebo léků, které mohou předcházet závislosti a jejím
zdravotním komplikacím (např. onemocnění jater, periferních
nervů atd.)
Bipolární afektivní porucha s sebou nese také různá
společenská rizika. Pacient si může způsobit nepříjemnosti
např. nevhodným vtipkováním, arogantním a sebevědomým vystupováním.
Veřejnost většinou není o duševním stavu jedince dostatečně
informována a takovéto chování připisuje k charakterovým vlastnostem
pacienta, což pacientovi značně stěžuje osobní
i společenský život.
Značné finanční ztráty, které doprovází lehkovážné chování
v manické fázi, často způsobují následné sociální
problémy, které jsou logicky spjaty i s partnerským nebo
s manželským vztahem, který může být tímto duševním onemocněním
taktéž negativně ovlivněn.
Diskuse
Další názvy: bipolární afektivní porucha, cyklofrenie, maniomelancholie, maniomelancholická psychóza
Podzimní „depka“ útočí. Poradíme, jak ji překonat
Sice si to neradi připouštíme, ale léto pomalu končí. Dny se zkracují a ubývá slunečního světla. Podzim zrovna není oblíbené roční období, jsme mrzutější, unavenější a tvrdíme, že máme podzimní „depku“. Většinou se ale jedná o smutek a skleslost. Blesk.cz vám poradí, jak s tím bojovat a také rozeznat podzimní chmury od skutečné deprese.
Podzimní nebo zimní deprese se odborně nazývá sezonní afektivní porucha. Projevuje se větší únavou, skleslostí, objevují se negativní myšlenky a pocity beznaděje. Vše bývá spojeno se změnou biorytmů a s nedostatkem slunečních paprsků v těchto měsících.
Obvykle tato porucha odezní na jaře, nebo po nějakém čase, kdy už si člověk zvykne na to, že je podzim. Pokud ale špatná nálada přetrvává déle, už se může jednat o depresi, jejíž přesnou diagnózu musí vždy stanovit lékař.
Co je deprese?
- Špatná nálada po většinu dne
- Nezájem o většinu denních aktivit, ztráta radosti z nich
- Snížení nebo zvýšení chuti k jídlu
- Nadměrná spavost nebo problémy s nespavostí
- Netrpělivost či zpomalené jednání
- Únava, ztráta energie
- Pocity zbytečnosti
- Pocit nadměrné viny
- Neschopnost se soustředit
- V krajních případech myšlenky na sebevraždu
Pokud máte pocit, že vaše negativní myšlenky přerostly v depresi, neváhejte a vyhledejte lékaře. Není se zač stydět. Ač o tom lidé nemluví, vyhledávají psychology či psychiatry stále častěji.
Jak na podzimní chmury?
Vystavte se slunci
Slunce je na podzim málo, ale jakmile vysvitne, vyrazte ven. Někteří lidé nechávají dovolenou až na září a vyráží tam, kde je ještě stále teplo, aby se připravili na sychravé počasí u nás.
Spánek léčí
Spěte déle než šest hodin, ale ne déle než devět. Delší spánek může mít paradoxně opačné účinky. Snažte se usínat a vstávat ve stejnou dobu, spěte pravidelně.
Sportem nejen ku zdraví
Pohyb je podle odborníků přírodní antidepresivum. Jakákoliv fyzická aktivita, která trvá víc než 20 minut, přispívá k lepší psychické kondici. Povalování doma u televize vám nepomůže ani psychicky, ani fyzicky. Pokud se vám nechce provozovat nějaký sport, stačí svižnější chůze nebo procházka v lese.
Necpěte se víc, než je nutné
Dobré náladě prospívá i vhodně zvolená strava. Dejte si listovou zeleninu, ořechy, lososa nebo vajíčka, dodají tělu vitaminy řady B, vápník nebo hořčík, které napomáhají produkci serotoninu. Naopak omezte cukry a kofein.
Svižně do nového dne
Nejvíce chmur mají lidé hned po ránu. Proto odborníci radí neprotahovat ranní vstávání. Vstaňte co nejdříve, dejte si sprchu, lehčí snídani a začněte co nejdříve něco dělat. Za práci se pochvalte, nikdo jiný to za vás neudělá.
Smích léčí
Obklopte se přáteli, zajděte s nimi do kavárny, s partnerem se vydejte na procházku do lesa, jděte do kina, do divadla, dělejte věci, které vás naplňují a baví. To vaší náladě nejvíce prospěje.