Knihy Symbolika nemocí (Marcel Vanek)
Knihy Co nám tělo říká aneb po stopách nemocí (Ing. Miroslav Hrabica)
Knihy Spratek aneb „Bude to podle mě“ (Ing. Zdeňka Jordánová)
Knihy Co s doktorem – cesta etikoterapie I. díl (Vladimír Vogeltanz)
Knihy Tvoje dítě jako šance pro tebe (Ing. Zdeňka Jordánová)
Knihy Moje peníze (Ing. Zdeňka Jordánová)
Knihy Dohoda s nemocí I. díl (Valerij Sinelnikov)
Knihy Dobrý zrak bez brýlí (Jacob Liberman)
Knihy Souvislosti (Ing. Zdeňka Jordánová)
Knihy Dohoda s nemocí II. díl (Valerij Sinelnikov)
Knihy Mým marodům (MUDr. Jan Hnízdil)
Knihy Svlékl jsem bílý plášť (MUDr. Tomáš Lebenhart)
Knihy Je možné žít 150 let? (Prof. Michail Tombak, PhDr.)
Knihy Pryč s kyselostí (Kurt Tepperwein, Prof.)
Knihy Radost z jídla (MUDr. V. Strnadelová, J. Zerzán) + DVD
Knihy Sám sobě doktorem (Jiří Cingroš)
Knihy Snadná cesta jak přestat kouřit (Allen Carr)
Knihy Koření a jeho léčivé účinky (Pavel Valíček)
Knihy Vyléčit nevyléčitelné (Prof. Michail Tombak, PhDr.)
Knihy Domácí krabičková dieta (Alena Doležalová)
Knihy Dětské zdraví & tradiční čínská medicína (Bob Flaws)
Knihy Domácí krabičková dieta 2 (Alena Doležalová)
Knihy Varovné signály očkování (Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.)
Knihy Mámo, táto, nezabíjejte mě! (Mgr. Martin Jelínek)
Knihy Cesta ke zdraví (Prof. Michail Tombak, PhDr.)
Knihy Nebuď potravou pro houbu Candida (Andrzej Janus)
Knihy Jak přežít dobu jedovou? (prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.)
Knihy Rozvíjej se děťátko… (Eva Kiedroňová)
Knihy Program Ano NO (Dr. Luis J. Ignarro)
Knihy Radost ze zdravých dětí (MUDr. V. Strnadelová, J. Zerzán) + DVD
Knihy Doba jedová 3 (Stacy Malkanová)
Knihy Jak žít dlouze a zdravě (Prof. Michail Tombak, PhDr.)
Knihy Doba jedová 4 (Sherrill Sellmanová)
Knihy Rakytník – Zázračná rostlina, oranžový poklad… (Jiří Bajer)
Knihy Babské rady profesorky Strunecké (prof. RNDr. Anna Strunecká)
Knihy Zhubněte jednou provždy 1 (Mgr. Antónia Mačingová)
Knihy Vychováváme děti a rosteme s nimi (Naomi Aldortová, Ph. D.)
Knihy Břicháč Tom a Lucie (Mgr. Tomáš Kosačík)
Knihy Zhubněte jednou provždy 2 (Mgr. Antónia Mačingová)
Knihy Život bez pšenice: 30 minutová kuchařka (MUDr. William R. Davis)
Knihy Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma (Mgr. Tomáš Kosačík)
Knihy Sedm poselství (Mgr. Jiří Hamerský)
Knihy Dar zdraví (Ing. Miroslav Hrabica)
Knihy Zánět – skrytý zabiják (MUDr. David Frej)
Knihy Zhubněte jednou provždy 3 (Mgr. Antónia Mačingová)
Knihy Domácí krabičková dieta 1-3. (Alena Doležalová)
Knihy Umíráme na objednávku (Tomáš Kašpar)
Kupme si zdraví – Martin Jelínek — Kniha.cz
Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie. Další informace Rozumím
Martin Jelínek
Tuto knihu autor doporučuje číst pouze na „vlastní nebezpečí“. Jsou v ní odhaleny pravdy o tom, jak je možné si koupit vlastní zdraví, aniž bychom byli milionáři. Kniha se nebude líbit výrobcům léků a některým lékařům. Nebude… Více
- Není skladem
- Doprava ZDARMA nad 699 Kč.
- Osobní odběr na prodejnách.
Tuto knihu autor doporučuje číst pouze na „vlastní nebezpečí“. Jsou v ní odhaleny pravdy o tom, jak je možné si koupit vlastní zdraví, aniž bychom byli milionáři. Kniha se nebude líbit výrobcům léků a některým lékařům. Nebude se zamlouvat ani mnohým potravinářským společnostem.
S radostí si ji ale přečtou ti, kterým není lhostejné, jakým směrem se ubírá jejich tělesné i duševní zdraví. Pochopí, že peníze jsou důležité, ale vše si za ně koupit nemůžeme.
Netradiční forma rozhovoru dvou mozkových buněk otevírá zákulisí myšlenkových pochodů, které probíhají u každého z nás při volbě čehokoli, co rozhoduje o našem zdraví.
Doporučujeme
Podobné tituly
Další knihy v kategorii Zdravá výživa
Mámo, táto, nezabíjejte mě!
Naučme své děti správně se stravovat
V dnešní době, kdy dochází k nebývalému rozvoji zájmu o lidské zdraví a potravinářské firmy se snaží vyrábět stále atraktivnější potraviny ve smyslu obsahu různých živin rádoby ovlivňující naše zdraví, roste bohužel i počet lidí postižených chorobami způsobenými právě nevhodným stravováním. Více a více lidí hledá možnosti, jak svoje zdraví vylepšit či podpořit kvalitnějšími potravinami, ale přesto se objevuje stále větší množství zdravotních potíží.
Co tedy děláme špatně?
- Máme možnost kupovat biopotraviny.
- Neustále vychází nové knihy popisující úžasné postupy a možnosti, jak svoje zdraví zlepšit.
- Vědecké instituce chrlí výsledky klinických studií, které prokazují přímý vliv stravování na naše zdraví.
- Můžeme navštěvovat specializované kliniky, kde nám upraví jídelníček dle výsledků měření různých tělesných parametrů.
- V každém městě najdeme wellness centra, ve kterých si můžeme odpočinout a podpořit regeneraci unaveného těla.
- Vyrábí se stále dokonalejší a účinnější doplňky stravy, které si dělají nároky různým způsobem zlepšovat zdraví všech uživatelů.
Přesto se procento lidí s nadváhou a chronickými nemocemi stabilně zvyšuje.
Existují vůbec možnosti, které by byly dostupné a současně i srozumitelné pro obyčejného „smrtelníka“?
První reakce, které se na knihu „Mámo, táto, nezabíjejte mě!“ objevily, ukazují, že všech devět tajemství stravování zde popsaných (a především jejich forma) jsou srozumitelné a dobře zapamatovatelné dospělým i dětem.
„Forma příběhu z mého vlastního života v podobě rozhovorů s mojí dcerou zaujme čtenáře mnohem více, než suchá prezentace jednotlivých faktů a pouček či tabulkových hodnot obsahu živin ve všem, co jíme,“ komentuje svoje dílo autor.
„Musím poděkovat Kristýnce za odvahu, kterou projevila, když v knize zveřejnila kus svého soukromí,“ dodává M.Jelínek. „Věřím, že její příklad osloví nejen její vrstevníky, ale i jejich rodiče, kteří za zdraví svých ratolestí nesou plnou odpovědnost.“
Proč si přečíst tuto knihu?
- Zdraví je naším nejcennějším majetkem – a je převážně ovlivněno tím, co jíme.
- Tato kniha Vám ukáže základní principy zdravé výživy snadno pochopitelnou formou.
- Jak kupovat to správné jídlo či ingredience? Jak číst etikety na obalech? Vše vysvětleno do nejmenších detailů.
- Více než 100 stran unikátních a ověřených faktů, doporučení a tipů vyprávěných formou příběhu.
- Srozumitelné a pochopitelné pro dospělé i děti.
Přečtěte si ukázku z knihy
Varíme zdravo pre deti
Ako mnoho iných spoločností poskytujúcich svoje služby na internete, ajmy využívame cookies, pixely a ďalšie technológie. V tomto článku vám popíšeme, ako fungujú a na čo ich potrebujeme.
Súbory cookies sú malé kúsky údajov, ktoré sa ukladajú vašom prehliadači alebo mobilnom zariadení počas prezerania webových stránok. Pixely sú maléobrázky alebo „kúsky kódu“, nachádzajúce sa na internetovej stránke alebo v e-maile, ktoré zbierajú informácie o vašom prehliadači alebo mobilnom zariadenía niektoré z nich môžu ukladať aj cookies.
Jednotlivé cookies majú rôznu dobu „trvanlivosti“ – rôznu dobu uloženia vo vašom zariadení. Niektoré cookies sa vymažú z vášho zariadenia po tom, ako zatvoríte okno prehliadača (sessioncookie), iné zostávajú vo vašom zariadení uložené aj po ukončeníprehliadania našich webových stránok (permanent cookie).
Prečo používame cookies?
Súbory cookies nám umožňujú zapamätať si vaše úkony a preferencie (napríklad prihlasovacie údaje, údaje o objednávke v nákupnom košíku) v priebehu určitého časového obdobia, aby ste ich nemuseli opakovane zadávať vždy, keď sa vrátite na webovú stránku alebo prechádzate z jednej webovej stránky na druhú. Cookies nám zároveň pomáhajú pochopiť, čo vás zaujíma na našej webovej stránke, či je pre Vás dostatočne prehľadná a viete na nej nájsť to, čo hľadáte. Cookies teda používame tiež za účelomzlepšenia užívateľského zážitku.
Súbory cookies môžu tiež zaznamenávať ďalšie informácie, ako počet návštevníkov našich webových stránok a tiež aké podstránky nášho webu najčastejšie navštevujete. Používajú sa tiež na to aby vám bola zobrazovaná reklama a obsah stránky, ktoré sú pre Vás relevantné vzhľadom na Vaše záujmy a potreby.
Aké cookies používame?
Funkčné a technické cookies – tieto cookies zabezpečujú riadne fungovanie našej webstránky, napríklad zabezpečujú funkciu prihlásenia sa do užívateľského konta na stránke, ukladanie tovaru do nákupného košíka, odhaľujú pokusy o neoprávnené prihlásenie sa do konta, či umožňujú efektívne zobrazovanie obsahu. Bez týchto cookies by naša webová stránke riadne nefungovala, ich použitie je nevyhnutné, doba uchovania poväčšine krátka, a preto si od vás nepýtame súhlas na ich uloženie a pristupovanie k nim. Do tejto kategórie zaraďujeme aj cookies vďaka ktorým pre vás uchováme obsah košíka aj bez toho, aby ste boli prihlásení – mnohí z vás od nás vyžadujú, aby ste si knihy, ktoré si u nás odložíte počas roku do košíka, pred Vianocami našli a mohli tak potešiť svojich blízkych perfektnými darčekmi.
Analytické cookies – tieto cookies slúžia na získanie údajov o návštevnosti našej internetovej stránky, informácii o vyhľadávaniach vykonaných na našej stránke a tiež na zisťovanie, ako sa po našej stránke pohybujete, aby sme ju vedeli spraviť pre vás čo najjednoduchšou na používanie.
Keďže pri týchto cookies sme vykonali opatrenia, aby sme zabránili ich zneužitiu (anonymizáciu na strane našich dodávateľov) a súčasne sú implementované opatrenia, aby ste ľahko kontrolovali a obmedzovali využívanie týchto cookies, nepýtame si od vás na ich používanie súhlas.
Pri týchto cookies využívame riešenia nasledovných tretích strán:
Svět Homeopatie
Autor: PharmDr. Jana Strieglerová
Výživový specialista a autor několika odborných knih o výživě Mgr. Martin Jelínek nám odpověděl na několik otázek zaměřených na téma výživy dětí.
Co si můžeme představit pod pojmem zdravá strava?
Zdravá strava je silně relativní pojem. Chceme-li jej správně uchopit, je potřeba toto označení vztáhnout k individualitě jedince.
Důvod spočívá v tom, že každý z nás je nejen jiný (máme odlišnou genetickou výbavu a žijeme v odlišných podmínkách), ale současně máme i různé požadavky na zátěž svého těla i mysli.
Výběr potravin a celková koncepce jídelníčku bude proto odlišná u základních skupin populace – sportovců, seniorů, těhotných a kojících žen. Platí to samozřejmě i pro děti.
Podobný přístup bychom měli zaujímat i k výrazu „zdravá potravina“. Obecně totiž platí, že každá potravina obsahuje poměrně široké spektrum různých látek. Některé z nich jsou zdraví prospěšné, jiné nám naopak mohou škodit.
Pokud se tedy rozhodujeme, co budeme jíst, je místo standardního škatulkování na „dobré“ a „špatné“ vhodnější trochu přemýšlet a klást si otázky, zda taková potravina či pokrm jsou v ten daný okamžik a konkrétní situaci více, či méně výhodné.
Svět není možné rozdělit na černý a bílý, naše realita je pestrobarevná, stejně to platí i pro naše jídlo.
Místo „zdravé stravy“ bychom se měli naučit používat označení „racionální strava“. Tedy taková, u které se naučíme konstruktivním způsobem přemýšlet. Nemyslím si ale, že tento způsob uvažování a přístupu postihne většinu populace. Lidé často inklinují k pohodlí až lenosti a neradi přemýšlejí u každé svojí činnosti.
Máte radu, jak přesvědčit děti, aby zdravě jedly? Některé to nechtějí ani ochutnat.
Nejprve je potřeba se oprostit od archaické představy, kterou má o tzv. zdravé stravě převážná většina populace, a od direktivního přístupu, skrze který mají rodiče tendenci dítě k čemukoli nutit.
Je nutné si uvědomit, že dítě se s rostoucím věkem vyvíjí, tento proces obnáší nezbytné získávání zkušeností. Manipulovat s dítětem tak, aby jedlo to, co my považujeme za zdravé, je tedy proti přirozenosti takového vývoje.
Racionální přístup ke stravování je řízen dvěma velmi jednoduchými pravidly:
První se vztahuje k chutím a říká, že za běžných okolností nemá smysl nutit se do konzumace čehokoli, co nám nechutná. Nerespektováním tohoto pravidla u dětské populace zakládáme ratolestem na nehezké problémy do jejich budoucího života, a to v oblasti vztahu strava−zdraví na psychické úrovni.
Druhé pravidlo nás směřuje k pestrosti ve výběru potravin. Tímto zajistíme široké spektrum živin v jídelníčku, což u stereotypního systému, kdy se z různých důvodů vyhýbáme jakýmkoli potravinám, nemáme šanci realizovat.
Dětem je tedy potřeba nabízet, ale nenutit pokrmy s obsahem různých potravin z odlišných kategorií.
Racionálně uvažující rodič, který má zájem kráčet touto cestou, tak sleduje, zda jsou v jídelníčku zástupci celozrnných obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce, ořechů a semínek, vajec, střídá druhy masa a ryb a zajišťuje pestrou paletu mléčných produktů.
Jakmile dítě opustí batolecí věk, má smysl jej zapojit do kreativní aktivity v podobě budování vztahu k jídlu – zpočátku na úrovni diskutované pestrosti. Přirozeností každého dítěte je hrát si. Má tak smysl vymýšlet činnosti, u kterých se dítě baví.
Každá potravina má nějakou chuť, která se mění s její úpravou v kuchyni, obsahuje barvy, máme možnost na talíři vytvářet různé kreace, prostor je tady velký. Pokud chceme dítě navést na správnou cestu, která respektuje jeho svobodnou vůli, je třeba se držet jednoduchých základů.
Na této cestě se samozřejmě budeme setkávat s různými překážkami. Velkou výzvou je například velmi často vznikající závislost na sladkém. I tyto situace je možné řešit bez „násilí“.
Cílem není striktní zákaz sladkostí, protože dítě se k nim v případě zájmu dostane vždy, nejlepší prostředí k tomu má přímo ve škole. Existuje nepřeberná řada receptů kombinujících ovoce s dalšími surovinami, jako jsou čokoláda, ořechy a semínka či různé kaše.
Vždy je důležité zaměřit pozornost na jejich kvalitu. Sacharidům se ve stravě nevyhneme, ani to i přes některé moderní trendy propagující nízkosacharidové diety není žádoucí.
Někdy je příprava jídla časově náročná a některé maminky stráví v kuchyni hodně času. Máte pro ně radu, jak nevystát v kuchyni důlek, a přesto dodržovat zásady zdravého vaření?
Začít se pomalu a postupně učit připravovat jídla z kvalitních surovin. Problém naprosté většiny lidí je v tom, že chtějí všechno hned, což není možné. Ideální je naučit se několik receptů, které chuťově vyhovují, jejich příprava není časově náročná a jsou připravovány z kvalitních (tedy především čerstvých) surovin.
Jídelníček naprosté většiny lidí je zoufale stereotypní a z této pozice mají pocit, že přechod na tzv. „zdravou stravu“ musí být náročný a obtížně realizovatelný. Velmi často si tak vybírají recepty, jejichž příprava zabírá spoustu času, což je ale naprosto zbytečné.
Základem je pestrý výběr z kvalitních, tedy čerstvých a technologicky a chemicky co nejméně zpracovaných, surovin, kterými postupně v kuchyni nahrazujeme méně vhodné suroviny (vyměníme například bílou mouku za celozrnnou, slazené cereální směsi za jednotlivé složky, z nichž pak směs sami smícháme, konzervy a polotovary za původní čerstvé suroviny apod.).
Někdy je „zábavné“ sledovat, jak rodiče vykazují trpělivost u svého prvňáčka, než se naučí jednotlivá písmena a následně i číst a psát, ale sami u sebe tuto trpělivost nemají.
Co můžeme zařadit do jídelníčku, aby se imunitní systém dětí dobře adaptoval na chladné počasí?
V první fázi vyřazujeme potraviny obsahující složky, které imunitní systém nejvíce oslabují zvýšením zahlenění sliznic. Patří sem mléčné výrobky, sladkosti a přebytek lepku. Toto samozřejmě neznamená, že je nezbytně nutné tyto zástupce úplně vyřadit.
Ve většině situací by se to obrátilo proti nám. Má ale smysl je omezovat. Dále jsou to potraviny, které mají ve svém termickém působení ochlazující účinek. Mezi typické zástupce patří mléko nebo syrová zelenina a ovoce.
I tady platí, že jakákoli forma extremismu v podobě násilného vyhýbání se těmto potravinám není výhrou.
Následně navýšíme přísun takových látek, o kterých víme, že mají na imunitu prospěšný vliv. Jedná se o zajištění dostatečného množství základních mikroživin z řady vitamínů a minerálních látek. Svůj zvláštní význam mají antioxidanty. Nejčastěji se hovoří o vitamínu C a E, selenu a zinku. Je vždy výhodnější se zaměřit na jejich dodání v podobě běžné stravy.
Doplňky stravy by měly přijít až jako poslední možné řešení.
V praxi to vypadá tak, že by součástí běžného jídelníčku měly být čerstvě lisované šťávy z vybraných druhů ovoce a zeleniny, menší množství kvašené zeleniny a klíčených potravin, celozrnné obiloviny, trocha luštěnin, zakysané mléčné výrobky, maso… Opět tady narážíme na základní pravidlo pestrosti, které je alfou a omegou každého smysluplného systému stravování.
Mléčné výrobky a mléko jsou často diskutovaným tématem. Měly by být součástí dětské výživy?
Tady souhlasím s tím, že názory se různí, svět je rozdělen na dva názorově nesmiřitelné tábory. Faktem je, že kategorie mléčných výrobků nabízí velmi širokou paletu různých druhů produktů, které se výrazně liší svým nutričním složením i chutí.
A toto jsou velmi silné argumenty pro jejich pravidelné zařazování do jídelníčku. Je ale důležité najít tu správnou míru v jejich množství i kvalitě. V oblasti kvality i nutričního složení je výhodnější preferovat zakysané ovčí, kozí nebo buvolí výrobky.
Vzniká tady ale trochu problém s jejich dostupností.
Obecně však platí, že kravské mléčné produkty jsou ve svojí kvalitě silně diskutabilní. Je výhodné zaměřovat pozornost na lokální produkty, které jsou fermentované, bez zbytečných aditiv a obsahu jednoduchých cukrů.
Zcela určitě bych se vyhýbal konzumaci mléka.
Lepek a zahlenění tenkého střeva jsou spojovány s celou řadou zdravotních potíží. Je dobré vědomě snižovat množství lepku nebo jej z dětské stravy vynechat?
U zdravého jedince, který nevykazuje žádnou formu nesnášenlivosti na tuto složku stravy, není lepek v přiměřeném množství nebezpečný.
Problematickým se stává v okamžiku, kdy jeho příjem nepřiměřeně roste a navíc jej kombinujeme s dalšími rizikovými složkami, jako jsou jednoduché cukry, kasein (náročně stravitelná bílkovina mléka), laktóza (mléčný cukr) a některá aditiva.
Toto je bohužel běžná situace u převážné většiny nejen dětské populace. Typickým zástupcem takové kombinace je například pečivo se sýrem, uzeninou (šunkou), nebo ve sladké variantě s džemy nebo slazenými mléčnými výrobky.
V dnešní době jsou moderní bezlepkové diety. Připadají mi ale zbytečné u lidí, kteří netrpí alergií na lepek. Omezovat příjem lepku u zdravého dítěte smysl má, vždy ale na rozumnou míru.
Děti a vegetariánství – může se dětský organismus dobře a zdravě vyvíjet na vegetariánské stravě?
Může. U lakto-ovo-vegetariánství (strava bez masa) je poměrně snadné doplnit chybějící složky (nejvíce vitamín B 12) pomocí mléčných produktů a vajec.
U přísnějších forem vegetariánství, kdy ze stravy kromě masa vyloučíme i ostatní živočišné produkty, je ale pro vyvíjející se dítě velmi náročné zajistit všechny aspekty ve stravě vedoucí k rovnováze metabolismu.
Vedle vitamínu B 12 dochází k nedostatku vitamínu D 3 a A, některých aminokyselin a omega-3 tuků. V dnešní době je možné tyto látky dodávat skrze doplňkovou výživu, i přesto je upřednostňování takového způsobu stravování v průběhu dětství rizikové.
V období dospívání mladí lidé často tíhnou k nezdravému stravování (fast food, sladkosti, energetické nápoje…). Jakou alternativu jim nabídnout, aby uspokojila jejich potřeby a přitom byla „in“?
Alternativu najdeme v okamžiku, kdy změníme přístup ke stravování, tedy způsob uvažování. U dospívající mládeže, která postupně začíná objevovat a definovat charakter svojí osobnosti, hraje největší roli faktor sociální nápodoby. V tomto věku nejvíce hledáme vzory, na které upínáme svoji pozornost.
Platí to i ve stravování, dnešní doba je tomu obzvlášť nakloněná. Tady bohužel hrozí inklinace k extremismu. Ve výživě jsou to například ketogenní diety (paleo), různé formy alternativních forem stravování (vegetariánství, veganství, makrobiotika) a jiné.
Vzniká tak otázka, který směr ublíží nejméně, protože při sledování a vyhodnocování chování takových lidí zjišťujeme, že rozhodnutí většiny z nich změnit svůj přístup ke stravě není racionální, ale emotivní. Z dlouhodobého pohledu jsou oba přístupy ke stravování – tedy junk food (fast food, sladkosti apod.
) i alternativní přístupy včetně různých forem diet – zdravotně rizikové a připomínají systém „z bláta do louže“. Doba, ve které žijeme, ale tyto možnosti prostě nabízí. Osobně na situaci nahlížím jako na nezbytnou součást vývoje osobnosti, který by měl být řízen rozumem, a ne emocemi. Důležité je, kam směřujeme.
Krátkodobé experimenty či vývojové stupně nejsou až tak nebezpečné a je potřeba je vnímat jako nedílnou součást vlastního vývoje.
Napsal jste knihu Mámo, táto, nezabíjejte mě! Můžete nám ji představit?
Jedná se o moji spisovatelskou prvotinu, která původně ani neměla být vydána. Napsal jsem ji pro svoji dceru jako dárek k jejím patnáctým narozeninám. Chtěl jsem takto nenásilně nasměrovat její způsob stravování správným směrem.
Závodně tancovala a její strava byla typickou přehlídkou toho, jak se stravuje její generace, což se mi jako otci-výživáři moc nelíbilo. Problém byl v tom, že má stejně tvrdohlavou povahu jako já, takže běžné postupy a domluvy příliš nefungovaly.
Ve stavu zoufalství jsem se rozhodl jí napsat knihu, která je souborem našich vzájemných hovorů na téma výživy. Okolí mě pak „přinutilo“ ji vydat.
Děkuji za rozhovor.
Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.
Knihy > Odborná a náučná > Zdravie, životný štýl > Diéty, zdravá výživa > Varíme zdravo pre deti
Zdraví papkáči
- Romana Cibulková
- Lucia Švaral
- kolektív
Hneď to bude, Anjelik
- Igor Bukovský
- Alexandra Frolkovičová
- Katarína Mrázová
Varíme pre deti
Vaříme pro batolata
Vaříme pro kojence a batolata
Smoothies na každý deň pre mamy a deti
Matys, 2017
Vaříme pro děti podle makrobiotických zásad
Rýchlo, zdravo a chutne pre deti
- Lucia Urbančoková
- Richard Tomasch
S dětmi proti obezitě
Rychlé a snadné recepty pro kojence a batolata
Mámo, táto, nezabíjejte mě!
Diety ve školních jídelnách 2
- Alena Strosserová
- Jana Petrová
- Sylva Šmídová
Bio & dítě
Makrobiotické těhotenství a péče o novorozeně
Dětská party
Baby at the Table
- Emanuela Chiappa
- Michela Chiappa
Super jídlo pro děti
Diety ve školních jídelnách
- Alena Strosserová
- Jana Petrová
- Sylva Šmídová