Mám strach z jediné věci, říká mladá diabetička. Z těhotenství

Mám strach z jediné věci, říká mladá diabetička. Z těhotenstvíMilá potenciální maminko či milý potenciální tatínku, paní Neoralová, editorka tohoto webu,  je velice milá (a dosti vytrvalá osoba), která mne požádala, abych pro tento web napsala něco na téma diabetes a těhotenství resp. něco o vlivu diabetu maminky na zdraví jejího děťátka. Blanka, tedy paní Neoralová, totiž slyšela moje povídání na českém diabetologickém kongresu právě na toto téma a také ví, že ráda píši pro širokou veřejnost. Přijala jsem tuto její výzvu opravdu s potěšením, doufám totiž, že třeba něco, co napíši, může mít pozitivní dopad alespoň na některého čtenáře či čtenářku a následně právě na jejich děti…

 Možná si řeknete, proč se ta doktorka obrací i na muže? Mít dítě – to se přeci týká jen žen…Tak to tedy ne! Ano, žena dítě porodí, většinou je to zase žena, kdo se o dítě stará… Role otce je ale nesmírně důležitá a nesmí být podceňovaná.

Muži by se neměli, ať už z pohodlnosti nebo jiných důvodů, nechat o tuto roli obrat. Muž, jehož partnerka má diabetes, má právo na všechny relevantní informace ve vztahu k jeho dítěti, ale i k jeho partnerce.

Navíc je opravdu nezbytné, aby jí byl tou v pravdě mužskou oporou.

 4 doporučení pro těhotné diabetičky, jak mít zdravé miminko

  1. Plánovat těhotenství je důležité – nejdůležitější pro správný vývoj orgánů je čas mezi 3. a 8. týdne těhotenství.
  2. Již půl roku před plánovaným otěhotněním a během celého těhotenství mít co nejlepší glykémie.
  3. Diabetička by určitě první dítě měla porodit do 30 let věku.
  4. Nastávající maminka by měla být co nejvíce v psychické pohodě.

Mám strach z jediné věci, říká mladá diabetička. Z těhotenství Mám strach z jediné věci, říká mladá diabetička. Z těhotenství Mám strach z jediné věci, říká mladá diabetička. Z těhotenství Mám strach z jediné věci, říká mladá diabetička. Z těhotenství

 Pojďme si tedy něco povědět o diabetu a těhotenství. Tak předně – v souvislosti s těhotenstvím hovoříme buď o tzv. pregestačně přítomném diabetu, kdy maminka má diabetes již před tím, než otěhotní. Nebo může u zcela zdravé ženy vzniknout tzv. těhotenská cukrovka (gestační diabetes), tam je situace poněkud odlišná.

Pojďme si něco nejprve povědět o tom pregestačním diabetu. To může být jakákoliv forma diabetu, nejčastěji diabetes 1. typu (DM1), přibývá ale i žen s diabetem 2. typu. Nastávající maminka může být také léčena pro tzv. MODY diabetes (Maturity Onset Diabetes of the Young), ostatní formy diabetu jsou vzácné.

V první řadě – pokud nejsou jiné překážky – diabetes sám o sobě není důvodem nemít dítě. Pouze a to bych několikrát ráda podtrhla – těhotenství má být plánované!

 Za chvíli pochopíte proč. Považuji za velmi nepříznivé, že tomu bohužel dost často není a má to své jasné negativní důsledky.

Další důležitá věc – v poslední době se dosti rozšířila móda (nebo jak to nazvat) odkládat těhotenství do vyššího věku. To není dobrý nápad ani u zcela zdravé ženy. Mimochodem to není dobrý nápad ani u mužů.

Různé již dosti vetché celebrity, které mají děti v seniorském věku, nejdou v tomto směru dobrým příkladem. Teď ze mne mluví genetik.

Mám totiž i specializaci v tomto oboru a moc dobře si pamatuji na stáž v jednom nejmenovaném centru asistované reprodukce, kde nám pan doktor hezky a dlouho barvitě povídal o tom, co dělá s našimi zárodečnými buňkami věk…

 Příroda to má prostě dobře vymyšlené a diabetička by určitě první dítě měla porodit do 30 let věku.

Zdravotní rizika pro ni i pro dítě se pak budou v pozdějším věku zbytečně skládat dohromady. Na druhou stranu velmi mladý věk nastávající maminky je též rizikový. Prostě je potřeba, aby to bylo tak akorát.

Ještě k tomu věku jednu praktickou poznámku zkušené matky – s přibývajícím věkem se člověk rád vyspí a méně toho vydrží (fyzicky i psychicky) a péče o miminko je náročná. Jsou to drahoušci ta naše děťátka, která se ovšem umí proměnit ve řvoucí nezvladatelné a zcela nesnesitelné bytůstky.

Pokud už si třeba myslíte, že je máte konečně po pekelném dni zpracované v postýlce a že už nikam nespadnou a nic neprovedou a Vy si konečně budete moci sednout s kávou k televizi a dát si oteklé nohy do lavoru se studenou vodou, je to hrubý omyl.

Nudící se drahoušek, který nemůže usnout, vám například rozmaže obsah plínky po omítce okolo postýlky… Jedinou výhodou u těch celebrit je asi to, že tohle nemusí řešit, protože mají dost peněz na chůvu…

 Nejdůležitější pro správný vývoj orgánů je mezi 3. a 8. týdnem těhotenství

Zpátky ale k diabetu. U pregestačního diabetu hlavní zrada tkví v tom, že vše podstatné ve vývoji orgánů, se odehraje mezi 3. a 8.týdnem těhotenství. A to žena nemusí ještě vůbec vědět, že je těhotná. Mateřský diabetes patří mezi jasně prokázané původce tzv. embyropatií.

Máme pro to dokonce termín diabetická embryopatie. Historickým symbolem těchto vad vzniklých v důsledku hyperglykémií u matky je syndrom kaudální regrese, kdy je hrubě porušen vývoj dolní části těla, které je velmi znetvořené.

Všem diabetičkám doporučujeme tedy těhotenství plánovat a být perfektně zkompenzovaná dokonce minimálně půl roku před otěhotněním. Pokud žena dělá vše dle lékařských rad, nemusí se zvýšeně bát.

Navíc tyto vrozené vady mohou samozřejmě postihnout i nediabetičky  a tyto vady se skrínují, tedy se aktivně vyhledávají. V případě zjištění závažné vady je pak ženě doporučeno umělé přerušení těhotenství.

Z výše uvedeného je logické, že diabetická embryopatie se netýká nastávajících maminek s gestačním diabetem, tedy těhotenskou cukrovkou. V ono kritické období totiž ještě cukrovku nemají.

Ta vzniká u ženy až během těhotenství v důsledku působení těhotenských hormonů, které obecně zhoršují odpověď těla na inzulín a zhoršují celý metabolismus glukózy.

Gynekologové proto po těhotenské cukrovce aktivně pátrají.

 V poslední době se ukázalo, že vadí i docela malé zvýšení glykémie a tak se diagnostická kritéria pro těhotenskou cukrovku zpřísnila.

Povede to tedy k nárůstu počtu těhotných s diagnózou gestačního diabetu a zároveň ke snížení možných komplikací. Gestační diabetes většinou není nutné léčit inzulínem a po porodu odeznívá.

Žena musí být ale ještě pak dále sledována, má totiž zvýšené riziko, že u ní v budoucnu vznikne diabetes 2. typu. Jejich novorozenci, stejně jako novorozenci matek s pregestačním diabetem, jsou pak ohroženi tzv.

diabetickou fetopatií. Co to znamená?

Důsledky diabetické fetopatie

Hyperglykémie prostě vadí a navíc je vůči ní vyvíjející se miminko bezbranné. Tedy, ono se brání a to tím, že produkuje inzulín. Glukóza k miminku přestupuje přes placentu, aniž by jí v tom něco bránilo.

Má-li vyšší glykémii maminka – má ji i miminko a to na ni reaguje právě tím, že začne produkovat inzulín. Inzulín má řadu funkcí, je to anabolický hormon.

Velice zjednodušeně se dá říci, že miminko je „příliš přihnojováno“.

  • Děti se pak rodí velké
  • jejich porod je obtížný a přináší zvýšené riziko pro maminku i dítě
  • Děti jsou sice velké, jsou ale nezralé a navíc se to „zvětšení“, odborně řečeno makrosomie, týká i vnitřních orgánů.
  • Takové děti vyžadují intenzivnější péči.

 Působení zvýšené glykémie ovlivňuje tyto děti i do budoucna.

  • Rozhodně je známo, že je u nich vyšší výskyt metabolického syndromu a diabetu 2. typu. Navíc vzniká dříve.
  • Objevují se také náznaky, že alespoň jemně by mohl být negativně ovlivněn i jejich psychomotorický vývoj.
  • Makrosomie ustoupí, ale je ovlivněno nastavení metabolismu dítěte.

 Je to celé hodně složité, říká se tomu fetální programování a zdá se, že to bude hodně důležité.

Nesmíme ovšem ale ani zapomínat na to, že také není moc dobře, když má nastávající maminka těžší hypoglykémii. Prostě zase platí, že vše má být tak akorát. Tedy i glykémie. Vyžaduje to hodně disciplíny.

Na druhou stranu je ale potřeba, aby nastávající maminka byla co nejvíce v psychické pohodě. Proto je velmi také důležitý ten tatínek. Diabetička potřebuje solidní oporu, chlapa do nepohody. I z tohoto důvodu není dobré, aby dítě bylo výsledkem nějaké rychlé milostné aféry s mužem, kterého žena ani pořádně nezná.

Budete mít zájem:  Syndrom (deformita) labutí šíje – příznaky, příčiny a léčba

Jak je to s dědičností cukrovky?

Výše zmíněná cukrovka typu MODY opravdu dědičná je, riziko pro dítě je 50 %. Je dána mutací jednoho genu.

Podtypů MODY diabetu (též se pro něj užívá termín monogenní) je více, vždy je prostě ale zasažen jeden gen, který je nějak finálně důležitý pro udržení glukózové rovnováhy. Pro zvídavé doporučuji se podívat na www.lmg.cz.

Jsou to stránky laboratoře, kde se diagnostikou tohoto typu cukrovky zabývají a najdete tam všechny potřebné informace.

Většinu cukrovky tvoří ale v naší republice cukrovka 2. typu a na druhém místě je pak cukrovka 1. typu. Je to vlastně taká slovní hříčka, že „dvojka je jedničkou a jednička dvojkou“. U „jedničky i dvojky“ je dědičnost tzv. polygenní multifaktoriální.

Co to je? Znamená to, že nějaký podíl dědičnosti tam je, skládá se ve svém účinku ale více genů a navíc se podílí faktory zevního prostředí. Pro pacienty s diabetem 1. typu resp. pro jejich prvostupňové příbuzné existuje Program predikce (www.predia.cz). Tam opět najdete vše potřebné.

V žádném případě ale není možné vyšetření prenatální.

 Doufám, že z těch informací nejste přehnaně vyděšení. Co tedy říci závěrem? Hlavně je potřeba být zodpovědný, k sobě, ale i ke svému budoucímu dítěti, ale i k rodině jako takové. Pak bude jistě vše v pořádku a vy radostně budete moci řešit všechny neplechy, které bude Vaše děťátko provádět.

 Doc. MUDr. Kateřina Štechová, Ph.D., Interní klinika FN v Motole

Diabetes mellitus 1.typu a těhotenství

Schopnost počít dítě je u žen s diabetem 1. typu přibližně stejná jako u ostatních žen. S dobře stabilizovaným diabetem jsou šance na porod zdravého dítěte téměř shodné jako u žen bez diabetu.

Přesto jsou matky i jejich děti vystaveny většímu riziku vzniku komplikací během těhotenství a porodu. Úmrtnost novorozenců je minimální, je srovnatelná s ostatní populací matek bez diabetu. Stále ale přetrvává vyšší poporodní nemocnost dětí.

Ta je v České republice shodná s vyspělými zeměmi. Je asi 2-3 x vyšší než u zdravých matek.

Protože řádná příprava diabetu (normalizace hladin glykémie či ošetření komplikací) ještě před otěhotněním je velmi důležitá pro zdárný průběh těhotenství, je dobře si těhotenství naplánovat.

Jak má vypadat stabilizace diabetu?

Početí dítěte by v ideálním případě mělo proběhnout v normálních hladinách krevního cukru. Proto je dobré se dohodnout se svým lékařem a zintensivnit kontrolu diabetu již v období předcházející otěhotnění.

Je doporučen častý monitoring glykémií, nejlépe před každým jídlem, tak aby se lačné glykémie pohybovaly do 5mmol/l a glykémie po jídle do 7,5mmol/l. Hladina glykovaného hemoglobinu (HbA1C) by měla být mezi 4-5 % (nové normy).

Pokud se kompenzace diabetu nedaří dosáhnout běžnou intensifikovanou inzulínovou léčbou (tedy 4-6 injekcí inzulínu denně) a sebekontrolou dietního režimu, je doporučován převod na inzulínovou pumpu, která ve většině případů pomůže dosáhnout optimální stabilizace diabetu.

Dále je nutno vědět, zda jsou přítomny pozdní komplikace diabetu. Znamená to vyšetření očního pozadí, funkcí ledvin, činnosti štítné žlázy, krevního tlaku, někdy též vyšetření ekg a dalších testů.

Kdy není těhotenství doporučeno?

Vysoké hladiny glykémie a glykovaného hemoglobinu již nejsou striktně podnětem pro přerušení těhotenství. Na možném postižení dítěte se podílí řada dalších proměnných.

Přesto je dobré vědět, že těhotenství není doporučeno při hodnotách HbA1C nad 8,5 % staré normy (= cca 7,3 % nové normy). Definitivní rozhodnutí o pokračování těhotenství provede každá žena sama.

K odhalení možné vývojové vady se provádí krevní a ultrazvukové sledování, které by event. závažnou poruchu vývoje plodu včas odhalilo a poté vedlo k přerušení těhotenství.

Jednoznačně ale těhotenství není doporučeno při závažném postižení funkcí ledvin, arteriální hypertenzi léčenou více než 3 druhy léků, laserem neošetřeném postižení sítnice či při postižení velkých cév (př. stav po infarktu myokardu). Máte – li pochybnosti, zeptejte se svého lékaře.

Odpovědi na otázky týkající se dítěte, průběhu těhotenství a porodu

Může mít moje dítě diabetes?

Má-li diabetes matka, je výskyt diabetu u dítěte asi ve 2 %, je-li diabetik otec, je riziko 5-6 %, jsou-li oba rodiče diabetici, riziko stoupá na 10-15 %.

Preventivní genetické vyšetření riziko výskytu diabetu přesně nestanoví. Po porodu je možné provést podrobnější vyšetření, které hodnotí míru rizika vzniku diabetu u dítěte.

Lze tedy shrnout, že riziko diabetu není velké a rozhodně by toto nemělo být důvodem k odkládání těhotenství.

Jak probíhá těhotenství?

Diabetes vyžaduje v těhotenství velkou pozornost. První trimestr je charakterizován „neočekávanými“ glykémiemi, které mohou kolísat. Na inzulín často nereagují tak, jak jste dosud byla zvyklá. Z důvodu nevolností mohou být i těžší hypoglykémie. Od 4. měsíce postupně dochází ke zvyšování potřeby inzulínu někdy až o 100 % původní dávky.

Vzhledem k nutnosti normalizace hladin glykémie a k tomu, že se hůř odhaduje její výše, je zapotřebí glykémie často monitorovat a aktuálně upravovat dávku inzulínu. V prvním trimestru doporučujeme „přiměřenou kompenzaci“ (ne mnoho hypoglykémií), abychom nezvyšovali riziko vzniku vývojové vady.

Ve druhém a třetím trimestru pak „těsnou“ kompenzaci, abychom předešli vzniku diabetické fetopatie u dítěte (viz dále).

Po stránce gynekologické se častěji mohou vyskytovat infekce gynekologické nebo močových cest, může se objevit vysoký krevní tlak, či bývá nutnost hospitalizace z důvodu předčasné činnosti dělohy. Tyto komplikace však rozhodně nehrozí každé ženě s diabetem a jsou léčitelné.

Jinak probíhá těhotenství jako každé jiné. Nemáte-li zdravotní problémy, můžete chodit dále do práce. Pokud dochází ke kolísání glykémií či jakýmkoliv zdravotním problémům, je lépe zůstat doma a plně se věnovat sobě. Po porodu tento „nucený odpočinek“ zpětně oceníte.

Jak si v těhotenství kontrolovat diabetes?

Protože glykémie blízké normálu, které nekolísají během dne, jsou velmi důležité pro porod zdravého miminka, doporučujeme frekventní sledování hladin glykémie, v ideálním případě 4-7 x denně.

Lačná glykémie by se měla pohybovat mezi 4-5,5 mmol/l, glykémie po jídle do 7,5mmol/l. Je vhodné též vyšetřovat hladinu ketolátek v moči či krvi, přítomnost bílkoviny v moči.

O podrobných úpravách dávek inzulínu a o možnostech vyšetřování v průběhu těhotenství se poraďte se svým lékařem.

Bude moje dítě zdravé?

Dítě matky, která se léčí pro diabetes 1. typu je ohroženo: 1. vznikem vývojové vady. Jsou asi 2 – 3 x častější, než v běžné populaci.

Tyto vady vznikají tehdy je-li diabetes v době utváření orgánů (tedy v prvních třech měsících těhotenství) špatně stabilizován. Ve spolupráci s gynekology se provádí podrobné vyšetřování plodu, pokud se odhalí závažná vývojová vada, je doporučeno ukončení těhotenství.

Plánování těhotenství a stabilizace hladin glykémie ještě před početím, výrazně snižuje riziko vzniku vývojové vady.

2. vznikem tzv. diabetické fetopatie. Jedná se o příznaky, které se vyskytnou u dítěte po porodu a které vznikají v důsledku dlouhodobě zvýšené glykémie ve druhém a třetím trimestru těhotenství.

Patří sem velký plod, nezralost orgánů, poporodní hypoglykémie, novorozenecká žloutenka aj. V dospělosti mívají tyto děti sklon k obezitě a rozvoji diabetu 2. typu.

Opět ale platí, že normální hladiny glykémie v tomto období vedou též k normálnímu vývoji dítěte.

Jaké riziko přináší těhotenství pro ženu?

Těhotenství může vést k akutnímu rozkolísání diabetu, mohou se objevit či zhoršit pozdní komplikace diabetu, mohou vznikat infekce, nejčastěji záněty močových cest. Je vyšší pravděpodobnost porodnických komplikací. Prevencí je opět stabilizovaná cukrovka, častý monitoring glykémií a kontroly na diabetologii a gynekologii.

Porod se blíží, jak se nejlépe připravit?

Asi 14 dnů před koncem těhotenství, které normálně trvá 40 týdnů, již nedochází k zvyšování dávek inzulínu. I přes to, že dosud probíhalo vše normálně, můžete být v některých nemocnicích hospitalizována asi 1-2 týdny před plánovaným koncem těhotenství.

Je to z toho důvodu, že na konci těhotenství může mít miminko akutní problémy, které vyžadují okamžitý lékařský zásah. Proto i když je vše v pořádku, nikde vás nenechají tzv. přenášet. Pokud neporodíte spontánně, je porod vyvolán většinou kolem 38.- 39. týdne těhotenství.

Lékaři – porodníci se většinou snaží, aby porod probíhal přirozenou cestou, někdy je ovšem nutný císařský řez. Je častější než v běžné populaci.

Během porodu nemůžete obvyklým způsobem jíst, proto vám bude podávána infuze glukózy (jako zdroj energie) a inzulín. To až do té doby, než začnete normálně jíst a aplikovat si svůj inzulín.

Budete mít zájem:  Sezónní chřipka každý rok zabíjí. Je dobré se očkovat?

Co se děje po porodu?

Po porodu se velmi rychle vrací vše k normálu, tak jak bylo vedení nemoci před graviditou. Ihned po porodu klesá spotřeba inzulínu většinou na původní dávku, která byla před těhotenstvím.

Protože po porodu jste unavená, hodně energie vydáte na péči o miminko a na kojení, je lépe dávky inzulínu příliš nezvyšovat, abyste neměla těžkou hypoglykémii. Až si na novou situaci zvyknete, začnete se zase pořádně starat sama o sebe. Prakticky to znamená, že se vaše glykémie v průběhu dne může dočasně pohybovat kolem 8-12mmol/l.

Je doporučováno kojení, pouze pokud dochází k rozvoji nebo zhoršení pozdních komplikací diabetu, které vyžaduje podání léků, je kojení ukončováno.

Kde je nejlépe být sledována?

Ze všech výše jmenovaných důvodů je doporučeno, aby těhotná žena s diabetem 1. typu byla sledována na pracovišti, které má zkušenosti s vedením diabetických těhotenství.

Péče má být týmová spolupracujících odborníků: diabetologa, porodníka a neonatologa, edukační a diabetologické sestry. V Praze se jedná například o nemocnici v Motole, u Apolináře či v Podolí.

Obdobnou péči poskytují též nemocnice ve velkých městech, kde jsou diabetologická centra. Např. Brno, Hradec Králové, Plzeň, Ostrava, Olomouc, České Budějovice, Ústí n. Labem, Liberec.

Co říci závěrem?

Díky nejnovějším způsobům léčby diabetu 1. typu a zlepšeným možnostem gynekologicko – porodnického sledování dnes není problémem, aby ženy léčené pro diabetes 1. typu porodily zdravé dítě. Velmi důležité je plánovaní těhotenství tak, aby se žena po stránce metabolické co nejlépe připravila a nedocházelo pak ke komplikacím těhotenství či nemoci samé.

Těhotenství se rozhodně nebojte. Pokud trochu váháte, nezapomeňte, že čím dříve se rozhodnete, tím lépe bude vaše tělo i vaše duše těhotenství snášet.

Narození Jonase Isaaca

Věřím, že Ti, kteří jsou tu jen kvůli vaření a receptům prominou tuto malou osobní vsuvku, přeskočí ji a budou se těšit na nové recepty. A že naopak s těmi, co mě už v průběhu těhotenství tak mile doprovázeli, podporovali nejen na mém osobním instagramu a prosili o tento článek, budu moci výjimečné, silné a nevratné momenty sdílet.

Dlouho jsem přemýšlela a dokonce vedla i pár rozhovorů, abych si utřídila myšlenky a rozhodla se, zda mám napsat dlouhou verzi plnou pravdy a kontroverzních témat nebo vše nějak bravurně obejít a zlehka se všeho jen dotknout. Nevím, jestli jsem se rozhodla správně, protože řešit tato témata, je jako bojovat s větrnými mlýny.

Ale já jsem věčný bojovník za pravdu a nedokážu Vám sem naservírovat společensky únosnou porci líbivého atraktivního a krátkého povídání. A tak jsem se Vám rozhodla napsat celý čistý příběh a vysvětlit tak, jaké zkušenosti a události mě k mým rozhodnutím vedly.

Vím, že mnoho z Vás se mnou nemusí a nebude souhlasit, ale berte to prosím jako upřímnou zpověď.

Prvorozenou dceru jsem porodila v našem kraji řekla bych tradičně, tedy v porodnici a porod byl v podstatě celkem rychlý a „přirozený“. Zvolili jsem tenkrát jednu z těch velkých porodnic s dobrým jménem a abychom nenechali nic náhodě, domluvili jsme si i vyhlášeného porodníka.

Chtěla jsem být mladá máma a celkem se mi to podařilo, protože jsem Grétku rodila v 26 letech. Věděla jsem, že chci porod přirozený, měla jsem i něco málo načteno o přirozených porodech, podávání oxytocinu a tak můj porodní plán byl jasný.

Přála jsem si v něm přirozený porod bez umělých zásahů, pokud to bude jen trochu možné, preventivního nástřihu, .. Ale možná díky mému věku a mladistvé naivitě jsem skončila ve spárech ďábla s tváří anděla… Když se termín porodu přiblížil, všechno se začalo rozbíhat v rytmu našeho pana doktora s mnoha tituly před jménem.

Pár dní před termínem konstatoval, asi proto, že měl zrovna službu, že se „miminku už nedaří dobře, má málo plodové vody (úbytek plodové vody je v termínu přirozený jev), je moc veliké (porodní váha 3, 6 kg), a proto budeme muset porod vyvolat“! Já jsem naivně vše přitakala, přeci neohrozím své dítě, když se mu nedaří dobře! Gynekolog provedl Hamiltonův hmat (krouživý a celkem i bolestivý hmat, kterým se prstem uvolní část plodových obalů od děložní stěny a následkem toho tělo začne vyplavovat prostaglandiny, které mají za následek spuštění porodu.) a dodal, že pokud se následkem tohoto hmatu nespustí porod, ráno jej vyvolají chemicky. Tak jsem byla tenkrát hospitalizovaná a doufala, že do rána porod začne. Vypila jsem pro jistotu několik litrů čaje z maliníku a věřila, že porod přijde.

Porod přišel před půlnocí, Grétka se narodila před osmou hodinou ranní. To, co se dělo v mezičase zkrátím, ale bylo to celé, tak jako začátek porodu o manipulaci a nerespektu mých přání.

Měla jsem, jako všechny rodičky v porodnici, zavedenou kanylu, ležela na porodním lůžku v té nejméně vhodné poloze k porodu a byl mi podán bez mého vědomí oxytocin, po něm přišly silné kontrakce jako když Vás někdo kopne do břicha, proveden preventivní nástřih, a tak se narodila naše Grétka.

Nevěděla jsem jak rodit a nebyl tam nikdo, kdo by mi v tomto směru byl oporou. Alespoň malinko napověděl, jak s porodními bolestmi pracovat. Porodní asistentka byla moc milá, ale nijak přínosná. To samé bych řekla o předporodních kurzech porodnicí pořádaných. Ztratila jsem hodně krve a první dny nebyla schopná stát na vlastních nohách.

I proto mi Grétku po porodu odnesli. Tento stav v celku komplikuje péči a hlavně „bonding“ s novorozencem, ale já jsem zabojovala, Grétka byla neuvěřitelný dravec, a tak se laktace spustila a my mohly jít brzdy domů. Můj porod byl zdánlivě „přirozený“ a bez komplikací, ale k přirozenosti měl hodně daleko od A až po Z.

Později jsem se dozvěděla, že onen porodník je vyhlášený císařskými řezy a porodit s ním přirozeně je téměř zázrak. Vím, že mnoho žen možná v porodnici zažilo krásný a přirozený porod. A také mnoho žen zažilo mnohem více hororový porod. A pak je tu v neposlední řadě zástup těch, co jsou porodnici nebo doktorům vděčný za své životy.

A já všechny tyto varianty beru v úvahu a respektuji. Ale moje zkušenost byla velmi vzdálená od toho, jak si myslím, že by měly děti přicházet na svět a myslím si, že mě i dceru někdo okradl o ten v životě tak cenný a důležitý prožitek, protože byť ten někdo byl přítomen u tisíce porodů, nepochopil hloubku těchto momentů a důležitost přirozeného průběhu.

Moc ráda bych doporučila každé budoucí mamince, aby si přečetla některou z knih francouzského porodníka Michela Odenta, protože jedna jediná jeho kniha vydá za všechny předporodní kurzy.

Jsem celkem logicky založený člověk a pokud si nastudujete mechanismus porodu a pochopíte, co je třeba k tomu, aby se onen unikátní koktejl hormonů vyplavil a Vy jste měla šanci spolu s děťátkem hladce, přirozeně a navíc i nezapomenutelně krásně projít porodem, nebudete už nic víc potřebovat.

Například zmiňovaný oxytocin je totiž jeden z hormonů k porodu nezbytných. Také se mu říká hormon plachý, je tedy k jeho uvolnění třeba, aby se žena cítila dobře, bezpečně, neměla strach a cítila se intimně. Stejně tak jako při milování, kdy tento hormon mimo jiné může za dostavení se orgasmu.

Michel Odent v posledních letech upozorňuje na evoluční hrozbu uměle podaného oxytocinu. Je totiž celkem logické, že pokud jej několik generací žen nevyprodukuje při porodu přirozeně, další generace už toho možná, ani kdyby dostala příležitost, nebude schopná.

Budete mít zájem:  Proč znát IQ svých dětí

S Rubenem byl příběh úplně jiný. Neplánovala jsem domácí porod, ale porod v porodnici, kde mi dají více soukromí, respektu a umožní mi tak projít porodem opravdu podle mých představ. Navíc jsem toužila po porodu do vody. Pár týdnů před termínem jsem začala využívat služeb domácí poradny s porodní asistentkou.

Tenkrát jsem pochopila, že péče o těhotnou ženu by měla probíhat úplně jinak. Že tyto nedoceněné ženy mají obrovské zkušenosti, dokáží velmi pomoc v přípravě na hladký porod nejen rodičce, ale i miminku. Často se totiž stane, že není úplně správně napolohované, žena má stažený určitý vaz, který nepouští miminko níže, nesprávně otevřenou pánev.

Třeba si i stěžuje na bolest, ale lékař toto většinou vůbec neřeší a vyhodnotí jako běžný jev, který netřeba nijak zvlášť řešit. Různé bolesti opravdu běžné jsou, ale je skvělé, když se podaří přijít na to, proč vznikají a tyto drobné nedokonalosti eliminovat ještě před porodem, kde by mohly leccos zkomplikovat.

V západní Evropě je mnoho zemí, kde se o těhotnou ženu od počátku těhotenství stará výhradně porodní asistentka, která ji pak doprovází i při porodu. (Například Anglie, Švédsko, ..)

Poslední dny před porodem se ve mně něco změnilo a cítila jsem, že nejlépe porodím doma. Proto jsem si připravila i náhradní plán, že až ten den přijde, budu se moci svobodně rozhodnout. Když mi před půlnocí odtekla plodová voda, věděla jsem, že nikam jet nechci. Venku se strašně ochladilo a mně se nechtělo z útulného domova.

Moc nedokáži vysvětlit, co a proč se vlastně s Vámi krátce před porodem děje, ale popsala bych to jako pudovostí. Jako kdyby Vaše rozhodování přestalo ovládat racio a celou vládu převzaly pudy. Nedostavil se strach, ale úplný klid. Byla jsem jako zvíře, které se chce uchýlit do své útulné a bezpečné nory.

Dala jsem vařit vývar, připravila čaj a řekla jsem si, že zavolám mojí Dulu, porodní asistentku, dám si koupel a uvidím jak se budu cítit.

Pak už se dostavil ten nejkrásnější porod, o jakém jsem jen mohla snít. V mojí koupelně se mihotalo světlo svíček, voněl růžový olej a hrál můj playlist připravený výhradně na porod Rubena, který jsem poslouchala často před spaním. Tak mou koupelnou zněla Sade, Jill Scott, …

Moje tělo přesně vědělo co má dělat a poprvé jsme měli oba příležitost projít porodem jako loukou rozkvetlých květin v Alenčině říši divů. Byla jsem absolutně fascinovaná! Fascinovaná tím novým rozměrem. Byla to návštěva nové dimenze, od které máte ve svém DNA skrytý klíč, který se právě aktivoval.

Voda fungovala jako anestetikum, jako obláček, do kterého Ruben hladce vklouzl a já si jej bez vyčerpání, krevní ztráty či jakéhokoli poranění mohla přimknout na své tělo a od té doby jsme už byli spolu.

Když se narodil, napsala jsem na blog kraťoučký článek a napsala také, že jsem si nechala z placenty připravit koktejl. Tenkrát jsem hodně pátrala po informacích a toužila po tom, aby nám někdo tak, jak se to dělá v zahraničí, mohl z placenty vyrobit také homeopatikum.

Uplynuly od té doby téměř tři roky a u nás už je několik lidí, kteří se zpracování placenty věnují profesionálně. Po vzájemné dohodě mohou připravit kapsle, tinkturu i homeopatikum. Tinktura i homeopatikum jsou lékem pro Vás i dítě v podstatě na celý život a řeší celou škálu témat. Ale to je na další článek a delší povídání.

Koho to bude zajímat, může si projít informace na jejich stránkách. Pod článkem přikládám odkazy.

Tak jako děti i porody jsou asi opravdu pokaždé jiné. Nejen proto neberte mé vyprávění jako dogma nebo nějaký návod, o to tu vůbec nejde. Jen s Vámi sdílím čistě moje osobní zkušenosti a niterné zážitky.

Je to přesně 7 týdnů, co se narodil Isaac. Když v sobotu večer usnuly mé děti, začala jsem mít kontrakce, které trvaly 24 hodin. Byly různé. Delší, krátké, silné, slabší, po intervalech kolem 7 minut, ale i občas 12 minut. Moje porodní asistentka má hodně zkušeností a měla to štěstí, že se učila i od jedné významné německé kolegyně.

Asi i proto dokázala rozeznat a vysvětlit, že to co prožívám, není ještě samotný porod nebo první doba porodní, ale nazvala to tzv. laděním orchestru, kdy si ještě moje tělo a miminko potřebuje něco vyladit, aby se mohl samotný porod spustit.

Také mi potvrdila, že za její bývalé praxe v porodnici se tato fáze velmi často špatně vyhodnocovala a namísto, aby dostala žena svůj klid a prostor si toto vše zpracovat a přípravou přirozeně projít, docházelo k všemožným zásahům jako protržení plodového vaku, podání oxytocinu, anestézie, aby si vyčerpaná rodička odpočinula, … , které měly zdánlivě pomoci porod rozběhnout.

Nekonečným vyšetřením, monitorům, .. Ale protože se ve skutečnosti nejednalo ještě o samotný porod, tyto pokusy často nefungovaly jak měly. Porody často končily císařským řezem.

Proto jsem vděčná, že jsem měla tu možnost náš poslední společný den, kdy jsme ještě s Isáčkem byli jedno tělo, prožít doma v úžasné atmosféře překrásné červnové neděle s mými dětmi, mojí rodinou. Byl to krásný den, kdy se o nás starala moje máma a všem nám vařila.

Posnídali jsme spolu na terase, poobědvali a i povečeřeli. Byla jsem při kontrakcích uzavřená do sebe a mezi nimi se svými blízkými prožila krásný den. Když jsem v neděli večer dala děti zase spát, přišel porod samotný. Zavolala jsem mou dulu, porodní asistentku a napustila vanu.

Zanedlouho jsem porodila svého druhého syna a zase navštívila tu, teď už známou ale o nic méně fascinující dimenzi, za mihotání světla svíček, vůně růže a hudby z Isákova playlistu. A přes to bylo všechno trochu jiné.

Tak přišel na svět můj krásný nedělní čtyřkilový chlapeček Jonas Isaac.

Vždycky budu nekonečně vděčná za práci, jakou porodní asistentky a duly dělají. Moc Vám oběma děkuju a doufám, že se v českém porodnictví mnoho věcí změní k lepšímu a Vaše práce i zkušenosti najdou větší uplatnění i zasloužené uznání. Bylo mi ctí Vás mít na blízku.

Nechci vůbec říci, že porod doma je ta jediná a správná cesta. Ale nelíbí se mi jak je stále v naší postkomunistické zemí vnímán negativně. Většina světa jej vnímá mnohem liberárněji a přirozeněji.

 Osobně si myslím, že je potřeba v porodnictví mnoho věcí od základu změnit a vím, že je to dlouhá cesta, ale tato otevřená zpověď je alespoň možná malý střípek v novém dláždění.

Doufám, že v budoucnu se ženy nebudou muset bát přivádět na svět své děti v porodnicích, tak jako já, protože momentálně vnímám jako větší riziko porod tam, než v domácím prostředí.

Že nebudou muset hledat jiné cesty nebo jezdit do zahraničí, aby měli možnost projít si přirozeně porodem a pak mít možnost trávit první minuty, hodiny i dny se svými dětmi. Myslím si, že začátek je už ve změně péče o těhotné ženy. Tady by měly najít své místo zkušené porodní asistentky.

Měl by se navrátit porod ženám, protože jim ve skutečnosti patří! I doktoři v tom světě mají své neodmyslitelné místo a vždycky budou mít, ale měli by získat pokoru k porodu a momentálně běžnou praxi od základu změnit. Přála bych všem ženám, aby mohly rodit v porodnicích jakou vybudoval Michel Odent v Pithiviers či můžete najít třeba v belgickém Ostende, kde se podařilo vytvořit ženám příjemné intimní prostředí plné respektu k porodu. Kde je možné rodit do vody a zároveň je žena na půdě porodnice, kde lékaři mohou pomoci v momentě opravdových komplikací. 

Zajímavé video o porodu v Ostende Zpracování placenty

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *