Málo známá zelenina – mangold

4

• 
• 
• 
• 

Táto listová zelenina s výrazne zafarbenými stonkami je veľmi prospešnou pre naše zdravie. Dokáže regulovať hladinu cukru v krvi, upravuje trávenie, obsahuje veľa vlákniny a tiež bielkoviny. Je veľmi vhodný pre diabetikov i preto, že dokáže regenerovať bunky pankreasu. Z antioxidantov v ňom nájdete vitamín A, E, C a minerály mangán, železo a zinok. Celkovo však obsahuje až 30 rôznych antioxidantov, ktoré umocňujú jeho ochrannú silu proti oxidačnému stresu a poškodeniu tela voľnými radikálmi. Podporuje tiež silné kosti.​

Ako ho konzumovať?

Mangold má veľmi jemnú chuť, ktorá nepôsobí rušivo ani v ovocných kombináciách. Jednoducho si ho pridajte do šalátu, alebo si z neho pripravte pesto, polievku ako zo špenátu, či smoothie. Krátke varenie mu neublíži, ale môžete ho konzumovať aj v surovom stave. Často sa používa ako alternatíva k špenátu.

Vypestujte si ho vo vlastnej záhradke

Veľkou výhodou tejto chutnej a zdraviu prospešnej zeleniny je, že nie je náročná na pestovanie.

Podľa Magdalény Valšíkovej-Frey, profesorky na Slovenskej poľnohospodárskej univerzite v Nitre zaoberajúcej sa zeleninárstvom, sa môže pestovať takmer všade.

Najlepšie sa mu však darí v repárskej oblasti na vlhkých pôdach s vysokým obsahom živín. Znáša aj polotieň a prospieva mu vyššia relatívna vlhkosť vzduchu.

Dva druhy mangoldu

Známe sú dva druhy tejto zeleniny – listový a špargľový. Listový má úzke stopky a menšie bublinaté farebné čepele, špargľový širšie stopky a výrazne rebrovité listy. Ak chceme mať krásny rozvinutý mangold s bohatými listami, je dôležitá jeho dobrá výživa. Ak jej nemá dostatok, vytvára drobné listy a tenšie listové stopky.

Aby nevybehol do kvetu

„Keď sa rastlina poškodí mrazom alebo mechanicky pri okopávke a pri nedostatku vlahy ľahko vybieha do kvetu,“ upozorňuje Magdaléna Valšíková-Frey. Vysievame ho priamo do voľnej pôdy, do hĺbky 2 až 4 centimetre. Šírka riadkov by mala byť 30 až 50 centimetrov. V záhradke ho tiež môžeme siať do hniezd po 3 až 4 klbôčka. Nezabudnite na dostatočné zavlažovanie.

Úroda o dva mesiace

Úrodu zberáme otrhávaním listov už dva mesiace po sejbe a prakticky celé leto. Po zbere je listy potrebné čo najskôr upotrebiť, lebo rýchlo vädnú a strácajú kvalitu. Na jeseň bulvičky zbavte listov (okrem srdiečkových) a uložte do pareniska alebo fóliovníka, aby boli chránené pred mrazom. V zime ich chráňte lístím alebo slamou. Už v apríli z nich vyrastú chutné mladé lístočky.

Sabína ZavarskáZdroj: Magdaléna Valšíková-Frey: ROK V ZELENINOVEJ ZÁHRADE + BIOLOGICKÁ OCHRANAFoto: shutterstock.com

Zkuste kaši z kandovaného lilku, radí Roman Paulus | Dobrá chuť

Recepty chorvatské kuchyně jsou nejen chutné a zdravé, ale i nápadité. Kromě jehněčího masa, ryb a jiných plodů moře využívá také nejrůznější druhy zeleniny, a to i ty nám méně známé – kupříkladu lilek nebo mangold.

Jednou z nejdůležitějších surovin chorvatské kuchyně jsou ryby a mořští živočichové; používá se hlavně tzv. mořský vlk, ropušnice, doráda či makrela, vypočítává michelinský šéfkuchař Roman Paulus. Recept na úpravu právě mořského vlka alias morčáka chutného, jak zní oficiální český název této ryby, najdete v rámečku. 

„Mořský vlk má velmi jemnou, aromatickou chuť.

Jeho bílé maso se nádherně odlupuje od kostí, těch přitom obsahuje jen velmi málo,“ popisuje šéfkuchař a vzápětí přidává radu, jak mořského vlka, ale vlastně jakoukoli rybu nakupovat: „Vždy se snažte sehnat ji co nejčerstvější a spotřebovat pokud možno ještě týž den. Čerstvá ryba má být jen lehce cítit rybinou, nesmí zapáchat, měla by mít lesklé oči a jasně červené žábry.“ 

Stopy c. k. mocnářství

Jídel, na která v tom nejlepším slova smyslu dlouho nezapomenete, je v chorvatské kuchyni spousta. A jako všude jinde na světě má navíc každý region své vlastní speciality, které stojí za pozornost a ochutnání.

„Severní část Chorvatska, Istrie, je například proslulá svými lanýži,“ popisuje Roman Paulus.

Stejně jako ve Francii se k jejich hledání používají speciálně vytrénovaní psi anebo vepři a stejně jako ty francouzské patří i chorvatské lanýže k těm nejlepším na světě.

V istrijské kuchyni je samozřejmě patrný též vliv někdejší rakouskouherské kuchyně, zároveň ji však charakterizuje i obrovská kreativita. „Používá se tu například divoký chřest, který roste v lesích a na loukách,“ upozorňuje šéfkuchař. 

S Itálií Istrii spojuje velká obliba těstovin a pančety, slaniny připravované z nasoleného vepřového boku, která se podává nakrájená na tenké plátky, případně se krájí na kostičky a používá k dochucení dalších pokrmů. Kromě rajčat, paprik, lilku a jiné plodové zeleniny se v Chorvatsku snad víc než kde jinde používá zelenina listová, především mangold. 

„Mangold je zelenina chuťově i vzhledem podobná špenátu,“ popisuje Roman Paulus, „konzumují se z něj řapíky i listy; křehké jarní lístky je možné jíst syrové. Naopak ty větší, pozdní, je lepší před podáváním tepelně upravit.“ 

Mangold alias blitva

Konkrétní využití mangoldu v kuchyni se vzhledem k jeho podobnosti se špenátem nabízí – hodí se do polévek, slaných koláčů, k těstovinám i na zapékání. Chorvaté ovšem mají pro zelené listy i další využití: připravují z něj například tzv. soparnik, těsto plněné mangoldem.

Všichni, kdo v Chorvatsku kdy v restauraci otevřeli jídelní lístek, ale nejspíš budou znát jiné chorvatské jídlo, jehož je mangold nedílnou součástí – „blitvu s krumpirima“ (případně „blitvu s krumpirom“).

Na první pohled a poslech ne právě lákavý název skrývá pochoutku – mangold s brambory, který se podává buď jako příloha (k rybě), nebo samostatně, jako předkrm, případně i lehký hlavní chod.

„Mangold se v tomto případě většinou blanšíruje a pak mírně dusí s česnekem. Může se nahradit špenátem, určitě by ho mělo být dost – zhruba stejné množství jako brambor,“ popisuje šéfkuchař. Blitvu jemožné dochutit citronovou šťávou, nic nepokazí ani kapka olivového oleje či trocha ořechů, může se i mírně rozšťouchat, aby vzniklo něco jako pyré, ale ani to není nutné.

„Stejně jako u jiných národních kuchyní nejde o to, připravit jídlo přesně tak, jak je známe z dovolené, ale spíš o inspiraci, nápad, jak využít třeba do té doby málo známou surovinu. Finální úpravu už si každý může přizpůsobit,“ uzavírá šéfkuchař.

Ingredience: * 4 porce mořského vlka * 500 g lilku * 40 g práškového cukru * šťáva z jednoho citronu * česnek, tymián, rozmarýn * 60 ml oleje z lískových ořechů * trocha olivového oleje * sůl, pepř Postup: Lilek oloupeme, nakrájíme na kostičky a namarinujeme práškovým cukrem, citronovou šťávou, tymiánem a najemno nasekaným stroužkem česneku. Pečeme přiklopený v troubě při 200 stupních asi 40 minut. Během pečení průběžně mícháme, až je lilek zkaramelizovaný a měkký. Po upečení ještě teplý lilek rozmixujeme na jemnou kaši a postupně do ní zašleháme ořechový olej. Pokud je to potřeba, dáme pyré ještě do hrnce a vyvaříme přebytečnou tekutinu. Podáváme s pečeným mořským vlkem: rybí filety po stranách nařízneme, osolíme a opepříme. Pečeme na rozpálené pánvi na trošce oleje nejprve na straně s kůží. Filety lehce přitlačíme, aby se pánve dotýkaly rovnoměrně. Přidáme asi 2 větvičky rozmarýnu a 2 rozmáčknuté stroužky česneku. Když je maso téměř propečené, filety otočíme, poté odstavíme a necháme dojít.

Mangold

mangold je listová zelenina a je je blizký příbuzný špenátu a je méně naročný na pěstování než špenát a vyskytuje se i v našich zahrádkách. Mangold je bohatý na vitamín C, vitamíny skupiny B  (B1, B2, B3, B5, B9), provitamin A, rutin a kvercetin. Z minerálních látek pak obsahuje vápník, draslík, sodík,  fosfor, železo a hořčík. Na rozdíl od špenátu mangold neobsahuje kyselinu šťavelovou, proto je vhodný i pro lidi, kteří kvůli obsahu šťavelanů  špenát konzumovat nemohou.

• Aktivuje tvorbu a vylučování trávicích šťáv
• je vhodný jako prevence proti nádorovým onemocněním
• pročišťuje krev a působí proti chudokrevnosti
• posiluje imunitní systém
• brainfood – podporuje nervové a mozkové funkce, paměť a koncentraci
• podporuje pružnost a pevnost cévních stěn (rutin a kvercetin(
• prospívá při chudokrevnosti
• mírní deprese a výkyvy nálad
• napomáhá při ateroskleróze (zvápenatění tepen)

Použití: stejně jako špenát nebo medvědí česnek. Používáme jednak zelené listy, jednak řapíky. Řapíky upravujeme na způsob chřestu, jsou vynikající i syrové, nakrájené na tenké plátky a vmíchané do salátu nebo položené na pečivo s máslem.

Listy mangoldu opět důkladně propláchneme a necháme okapat. Cibuli oloupeme, nakrájíme, oloupaný česnek rozetřeme. Okapané listy mangoldu nakrájíme na malé kousky.

Na rozpáleném olivovém oleji orestujeme cibulku, přidáme 3 rozetřené stroužky česneku, natrhnuté listy a dusíme. Poté osolíme, opepříme a dusíme tak dlouho, dokud se voda neodpaří.

Nakonec přidáme vejce, zbylý česnek, ještě chvilku podusíme a můžeme podávat.

• špenátové a špenátové listy důkladně omyté
• 2 vejce
• 5 stroužků česneku
• 1 velká cibule
• 2 polévkové lžíce olivového oleje
• na dochucení sůl, mletý pepř a kurkuma

Mangold můžeme pěstovat téměř se všemi plodinami, zvláště mu prospívá cibule, salát a fazole, ale klidně i košťáloviny, mrkev, ředkev a ředkvička. Proti slimákům částečně chrání aromatické bylinky – tymián, šalvěj, kopr, máta. Nesnáší pouze špenát a červenou řepu

26.02.2021 01:34

VLADIMÍR VYTÁSEK KURZY:
Vladimír Vytásek: Jarní bylinky pro zdraví a imunitu
Kdy: sobota 27. února 2021 od 10:00 do 18:00 hod.
Kde: Rodinný resort Siesta (tzv. Zámeček), Za Oborou 120, 530 06 Pardubice VI-Staré Čivice
Obsah kurzu: Na našem kurzu poznáte bylinky na léčení těla i duše se zaměřením…

Co je to mangold a jeho použití – zdravá listová zelenina plná vitamínů

Mangold je u nás méně známá, nízkoenergetická, listová zelenina, pocházející ze Středomoří. Pro jeho výrazné chuťové vlastnosti byl dříve v Evropě dosti oblíbenou a používanou zeleninou, později se však dostal poněkud do pozadí díky špenátu, který je jeho blízký příbuzný. V Itálii, Francii nebo Chorvatsku je to zelenina, kterou nalezneme skoro na každém trhu či zahradě. V našich zahradách ho příliš často nevidíme, přestože by si to tato zdravá zelenina zasloužila. Takže co je to mangold a jeho použití v kuchyni.

Co je to mangold a jeho použití

Rostliny mangoldu se podobají řepě, ale pěstují se jen pro jejich nadzemní části. Rozeznáváme mangold listový, jehož rovné či zkadeřené listové čepele se používají stejně jako špenát a mangold řapíkatý, jehož zdužnatělé řapíky používáme jako chřest nebo řapíkatý celer. Podle odrůdy může být barva řapíku od světle zelené, přes červenou až po fialovou.

Mangold je bohatým zdrojem vitamínů (A,B,C a E), rostlinných bílkovin, vlákniny a minerálů a velmi hodnotná zelenina s prokázanými účinky proti ateroskleróze. Pro svůj poměrně velký obsah železa má příznivé účinky na krvetvorbu a také mírně posiluje nervový systém, soustředění a paměť. Díky obsažené vláknině zrychluje pohyb střev, proto působí trochu projímavě.

Listy mangoldu můžeme konzumovat čerstvé nebo je dusit, vařit, zapékat či smažit. Mladé listy (asi do délky 25 cm) se hodí k přípravě salátů, protože jsou křehké a mají jemnou chuť. Později jsou listy tužší, chuťově trochu nahořklé, takže se hodí spíše k tepelnému zpracování (například jako špenát).

 
 

Dobře očištěné a omyté listy mangoldu krájíme na nudličky, oloupané stonky na různě dlouhé špalíčky, podle připravovaného jídla. Listy i řapíky konzumujeme syrové nebo tepelně upravené.

Mangold můžeme před konzumací nebo následnou úpravou buď spařit vroucí vodou a krátce povařit nebo rychle opéci na pánvi, nejlépe na olivovém oleji.

Stonky vyžadují trochu delší tepelnou úpravu, proto na to musíme při použití listů i se stonky pamatovat.

Mangold dále můžeme připravovat nebo přidávat do jídel naprosto stejně jako špenát. Listy i řapíky lze zmrazit, samotné oloupané a pokrájené řapíky můžeme, po  předvaření v osolené vodě, naložit do sladkokyselého nálevu – Zavařování zeleniny.

Fordhook Giant | mangold řapíkový | semena

Kód skladu

Typ: Nový produkt

cca 80 semen

| MANGOLD ŘAPÍKOVÝ | BETA VULGARIS var. CICLA|

Téměř 100 let stará americká odrůda s obřími listy a silnými bílými řapíky. Odrůdu jsme získali z kolekce britské firmy Real Seeds, která uvádí, že jejich linie této odrůdy se vyznačuje sladkým řapíkem, který lze jíst i syrový přímo na zahrádce. Doma jsme si oblíbili řapíky vařené ve slané vodě a přelité rozpuštěným máslem.

• Další info
• Recenze
• OTÁZKY

Recept na vařené řapíky mangoldu dle knihy Pěstování a použití méně známých zelenin: „Řapíky mangoldu uvaříme v osolené vodě do měkka. Potom je vyjmemem a necháme okapat. Podáváme je zalité máslem a posypané strouhaným sýrem a jemně rozsekanou pažitkou.“ Kromě řapíků lze u této odrůdy používat i listy. Podobně jako špenát. Mají tmavě zelené zbarvení.

PĚSTOVÁNÍ: Vyséváme v dubnu až červnu. Výhodou mangoldu je, že v létě nevybíhá do květu jako špenát, takže i červnové výsevy jsou možné. Řapíkový mangold pěstujeme ve sponu 50 x 30 cm. Začátek sklizně je cca 60 (listy) až 90 (řapíky) dnů od výsevu.

Mangold lze také pěstovat ze srpnového výsevu. Na zimu se nakopčí a zakryje organickým mulčem, například slámou či listím, aby nevymrzl. Další rok tím dosáhneme velmi rané sklizně. Sklízet lze až do začátku léta, kdy jde mangold, jakožto dvouletý druh, do květu.

Jsou permasemínka bioosivem? Oficiálně jsou Permasemínka v přechodném dvouletém období na ekologické zemědělství s produkcí bioosiv. Nicméně v reálu v Permasemínkách již deset let hospodaříme ekologicky bez pesticidů a průmyslových hnojiv. Fungujeme dokonce v daleko přísnějším ekologickém režimu než stanovuje zákon o ekologickém zemědělství, který povoluje některé chemické postřiky na ochranu rostlin. Na naší farmě jsme nikdy žádné pesticidy nepoužili. Nejčastější příčiny špatného klíčení semen jsou nekvalitní osivo, nízká či vysoká teplota, nedostatek vláhy, příliš hluboký výsev, příliš krátká doba od výsevu. 1) Nekvalitní osivo s nízkou klíčivostí. Solidní osivářské firmy Vám takové osivo neprodají. První zásadou by proto mělo být kupovat semena z prověřených zdrojů. U nás v Permasemínkách si kvalitu semen pečlivě hlídáme a pravidelně testujeme jejich klíčivost. Nejste-li však přesto s klíčením spokojeni, neváhejte nám napsat na [email protected]. Než tak učiníte, projděte si prosím body níže. 2) Nízká či vysoká teplota. Teplota má na klíčení semen zásadní vliv. Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 – 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 – 20°C. To je případ salátu, špenátu, cibule a hrachu. Při vyšších teplotách může být klíčení semen těchto druhů problematické. 3) Nedostatek vláhy. Semena potřebují k vyklíčení vláhu. V suchém stavu klíčit nezačnou. Problém může nastat, když částečně naklíčená semena po výsevu vyschnou. V suchu jim okamžitě zasychá klíček a nastává uhynutí. Proto je důležité výsevní misky či oseté záhony pravidelně zavlažovat a nenechat nikdy vyschnout. Zároveň ale pozor na přemokření a vyplavení semen. 4) Příliš hluboký výsev. Drobná semena zasetá příliš hluboko nemají dost energie k tomu, aby prorazila silnou vrstvou zeminy či substrátu. Platí jednoduché pravidlo, že semena vysévám přibližně do hloubky rovné čtyřnásobku jejich velikosti. Drobná semínka opatrně přihrneme jen několika mm substrátu. Větší semena můžou přijít do hloubky pět až deset centimetrů (fazole, bob). 5) Příliš krátká doba od výsevu. I v optimálních podmínkách může klíčení některých semen trvat sedm až deset dnů. Nejsou-li podmínky optimální (například z důvodu nízké teploty), může se klíčení protáhnout na tři týdny až měsíc. To platí pro většinu zeleninových semen. U semen některých trvalek, stromů a keřů však klíčení běžně trvá tři a více měsíců, přičemž je zde nutná stratifikace – dlouhodobé vystavení semen chladu a vlhku. Jak dlouho semena vydrží klíčivá? Počítejte s tím, že při běžné pokojové teplotě Vám zakoupená semena vydrží minimálně jeden rok nebo déle. Jak dlouho přesně – to se odvíjí od druhu a staří semen. Každopádně se nemusíte obávat, že když koupíte semena například na podzim, nevydrží Vám do jara. Doba spotřeby je vždy uvedena na obalech, v nich jsou semena balena. Pokud semena uchováte na suchém a chladném místě, vydrží Vám až pět let. V mražáku při teplotě -18°C mohou vydržet až 20 let.  Jak správně skladovat semena? Základní podmínky správného skladování semen jsou: Sucho, chladno a temno. 1) Sucho. Semena musejí být dobře vysušená a zabezpečená proti zvlhnutí. Máte-li doma relativní vlhkost nad 60%, uložte semena do plastových sáčků se zipem nebo sklenic s klipovým uzávěrem a gumovým těsněním. 2) Chladno. Čím nižší teplota, tím déle semena vydrží. Uložte je proto doma na co nejchladnější místo. Pokud chcete semena uchovat po dobu deseti a více let, uložte je do mražáku při teplotě -18°C. Tak Vám vydrží až dvacet let. Ujistěte se ale před tím, že jsou opravdu dobře vysušená. Jinak by je mráz mohl poškodit. 3) Temno. Na semena by nemělo svítit přímé slunce a ideální je uchovávat je v úplné tmě. Třeba jako sušené bylinky. Sucho a chladno jsou ovšem důležitější faktory. Může mráz poškodit semena? Dobře vysušená semena mráz nepoškodí. Nemusíte se tedy bát zasílání semen poštou v zimě, když je venkovní teplota pod nulou. Semena, která nabízíme, jsou z naší vlastní produkce, takže můžeme garantovat, že jsou dostatečně suchá na to, aby je mráz nepoškodil. Jak na slimáky bez chemie? Nejefektivnější ekologická ochrana před slimáky na zahradě je ruční sběr kombinovaný s kladením pastí, případně nasazení kachen. Zeleninu je lepší nemulčovat, zejména doporučujeme vyhnout se organickému mulči, který slimákům poskytuje úkryt. Nic jiného se nám v Permasemínkách neosvědčilo. Aromatické bylinky, jehličí, popel, drcené skořápky apod. jsou jen ztrátou času a proti slimákům nefungují. Není třeba slimáky sbírat po celý rok. Důležitá je ochrana rostlin zejména v jarním období, kdy jsou drobné a zranitelné. Jakmile zesílí, slimáci již pro ně nejsou hrozbou. Slimáci se sbírají v době, kdy na zahradu nesvítí přímé slunce. To jest večer po západu či ráno před východem slunce, za deštivého a zamračeného počasí, případně za tmy s čelovkou. Při jasném dni jsou slimáci zalezlí v úkrytech, těžko se hledají a posbíráte jich málo. Velmi se nám osvědčilo kombinovat sběr s kladením pastí z prken či velkých listů rostlin, jako je bohyška, rebarbora či křen. Prkna či listy se rozloží kolem záhonů a slimáci se pod ně začnou stahovat. Pak už jen čas od času prkna otočíte a slimáky máte pěkně pohromadě na jedno místě. Co pěstovat na balkoně či doma za oknem? Bytové zahradničení se musí vypořádat se dvěma limitujícími faktory, jimiž jsou nedostatek místa a nedostatek světla. Platí to jak pro pěstování na balkóně, tak pro pěstování doma za oknem. Jedině správným výběrem plodin a odrůd se lze těmto limitům přizpůsobit. Nedostatek místa dobře snášejí chilli papričky zakrslejšího vzrůstu. Například odrůdy Numex Twilight nebo Gelbe Kirschen. Nebudou sice plodit tak hojně jako na prosluněné zahrádce, ale pálivého kapsaicinu sklidíte pořád dost. Z rajčat jsou dobře adaptovaná na nedostatek místa balkonová rajčata, která lze pěstovat v květináčích. Jsou to odrůdy Red Robin, Micro Tom a Bogus Fruchta. Existuje dokonce balkonová mrkev, odrůda Parmex, která je díky zakrslému kořenu skvěle adpatovaná na limitovaný prostor truhlíků či květináčů! Nedostatek světla snáší nejlépe listová zelenina. Velice vhodná pro pěstování v truhlících je roketa setá, která neuvěřitelně rychle roste a dá se pěstovat i v zimním období. Podobně portulák a saláty, z nichž lze doporučit starou odrůdu Stupický kamenáč, která má velmi malé hlávky. Pokud plánujete bytovou zahrádku na déle než rok, tak můžete zkusit i jedlé trvalky – například cibuli sečku nebo česnek ořešec. Co pěstovat ve vyšších polohách 600 – 900 m n. m.? K pěstování do vyšších poloh lze doporučit druhy s kratší vegetační dobou. Zejména listovou zeleninu, která zaplodí výrazně dříve než zelenina kořenová či plodová. Ze sortimentu Permasemínek je to zejména roketa, saláty, sléz, polníček, lebeda. Z kořenové zeleniny je vhodná velmi raná odrůda mrkve Stupická k rychlení. Z plodové zeleniny určitě hrách, který lze vysévat brzy na jaře. Zkusit lze také cukety, například ranou odrůdu Zuboda, případně patizóny – odrůda Golden Marbre. Z bylinek určitě měsíček. I ten se vysévá brzy na jaře a klíčí při nízkých teplotách. Z jedlých trvalek doporučujeme pažitku, cibuli zimní – sečku, zvonek karpatský, jahodník obecný, barborku a případně k vyzkoušení také česnek ořešec, poschoďovou cibuli, vytrvalý pórek, kavkazský špenát a reveň. Pro jedlé trvalky je vhodné vybrat chráněné stanoviště u zdi domu, případně v blízkosti koruny stromu či vzrostlého keře, a na zimu je zakrývat vrstvou mulče. Je to prevence vymrznutí při velmi tuhých zimách.

Kompletní nabídka semen

listová zelenina – Zahrada a Příroda

Kardy, Artyčok kardový, foto med

Vzácná lahůdková zelenina Kardy, Artyčok kardový je u nás poměrně málo známá, přestože se pěstovala již ve starověku. Vypadá tak trochu jako velký bodlák, je příbuzný s artyčokem, jen má daleko menší květy. Ke konzumaci se z rostliny používají především vybělené řapíky, které svou chutí připomínají chřest.

Pokračovat ve čtení „Kardy, Artyčok kardový – pěstování a recepty“ Mangold, foto med

Mangold je lahodná listová zelenina s širokým využitím v kuchyni. Křehké listy můžeme používat jako špenát a šťavnaté řapíky jako chřest.

Mangold je velmi dekorativní – může mít bílé, žluté nebo fialovočervené řapíky a kadeřavé nebo ploché listy. Má velmi příznivé účinky na zdraví, snadno se pěstuje a sklízet ho lze i pod sněhem.

Na rozdíl od špenátu neobsahuje kyselinu šťavelovou a chutná i lidem, kteří špenát nemusí.

Pokračovat ve čtení „Mangold – pěstování a recepty“ Řapíkatý celer, foto med

Odedávna známe celer hlíznatý, kde konzumujeme zdužnatělé kořeny – bulvy, a nať v malém množství přidáváme do polévky. Řapíkatý celer je na našem trhu poměrně krátkou dobu.

Byl vyšlechtěn z hlíznatého celeru, o odlišuje se od něj nenápadnou bulvou, ale mohutnou nadzemní částí se zesílenými dužnatými řapíky a nať z celeru listového.

Konzumují se hlavně křehké řapíky, které mají výraznou aromatickou chuť, a to jak syrové, tak i tepelně upravené.

Pokračovat ve čtení „Řapíkatý celer – pěstování a předpěstování“ Salát Mizuna, foto med

Mizuna je asijská listová zelenina, která se konzumuje čerstvá v podobě salátu nebo zeleninové oblohy, nebo tepelně upravená v omáčkách nebo dušená jako příloha.

Snadno si ji vypěstujeme na zahrádce, kde postupně podle potřeby sklízíme jednotlivé listy, případně i celé růžice. Muzina po sklizni znovu obráží, a tak nám zajišťuje cenné vitamíny celou sezonu.

Na podzim můžeme celé trsy vyrýt, zasadit do květináčů a rychlit podobně jako třeba pažitku. Mizuna je velmi vhodná pro diabetiky i redukční diety, neboť obsahuje nepatrně cukru.

Pokračovat ve čtení „Exotická zelenina Mizuna“ Špenát klasik, foto med

Špenát setý je listová zelenina, která pochází z jihozápadní Asie a v Evropě se ve větší pěstuje asi od 14. století. Jeho obliba zejména u dětí nastala začátkem 20. století, o což se zasloužila ve velké míře kreslená postava s plechovkou špenátu nepřemožitelného Pepka námořníka.

Pokračovat ve čtení „Špenát setý – pěstování a recepty“ Kopřiva dvoudomá, foto med

Příroda nám poskytuje vše, co ke zdraví potřebujeme. Nemáme-li zahrádku, stačí zajít do lesa či na louku, pokud možno neznečištěnou exhalacemi. Nalezneme zde spoustu planých rostlin vhodných ke kuchyňskému využití. Jednou z velmi užitečných bylin je překvapivě ten protivný žahavý plevel – kopřiva dvoudomá.

Pokračovat ve čtení „Kopřiva dvoudomá – v kuchyni a na zahradě“ Kadeřávek, Kapusta kadeřavá, foto med

Kadeřávek pochází z východního Středomoří, má rád chladnější a vyšší polohy a přezimuje. Řadí se mezi zeleninu s vysokým obsahem vitaminů, stopových prvků a minerálních látek. Je příbuzný kapustě, netvoří však hlávku, ale jeho listy rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Kadeřávek je otužilý a díky tomu můžeme sklízet čerstvou zeleninu i ze zasněžené zahrady.

Pokračovat ve čtení „Kadeřávek, Kapusta kadeřavá“

Zelené zeleniny jíme málo! Tipy, jak a proč jí přijít na chuť | CZ TEST

09.06.2020 | Zelená listová zelenina je zlatý důl živin, a vlastně i fytolátek. Přesto si ji v průměru dopřáváte jen jednou týdně. Nechte si zezelenat talíře a pochutnejte si denně na špenátu nebo mangoldu.

Můžete jen získat a jedinečná chuť nebude to jediné, co vás osloví. Tady jsou tipy včetně receptů, které nás baví. 

Špenát

Špenát se neprávem považuje za skvělý zdroj železa. Vzpomeňme na slavného Pepka námořníka, kterému po špenátu narostly svaly nebývalých rozměrů. Ve skutečnosti to však s obsahem železa není ani zdaleka tak horké, protože k tomu, aby špenát pokryl celodenní potřebu železa dospělého muže, musel by ho dotyčný spořádat přibližně půl kila. U ženy by to byl dokonce dvojnásobek.  

Mýtus o špenátu jako extrémně hodnotném zdroji železa je velice starý. Už v roce 1870 publikoval doktor. E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina. V roce 1937 přišli však němečtí vědci na to, že špenát má jen desetinu množství železa, než se do té doby předpokládalo. E.

von Wolf pouze chybně zapsal desetinnou čárku. Špenát tedy neobsahuje původních 30 mg železa, ale jen 3 mg. Fámy o vysokém obsahu tohoto prvku však přetrvaly dodnes. Příjem železa ze špenátu je pro lidský organismus navíc složitější než třeba u masa, a to díky obsažené kyselině šťavelové, která vstřebávání železa zhoršuje.

Špenát je však i přes nižší obsah železa zdravý a do našeho jídelníčku patří. Obsahuje vlákninu, karoten, vitamín C, draslík a kyselinu listovou. Vědci z Kobe-Gakuin University v Japonsku také prokázali pozitivní vliv špenátu na zmenšení nádoru u léčení rakoviny střev a žaludku.

Další studie hovoří o prospěšnosti při prevenci rakoviny prsu a prostaty. Není ale vhodný pro každého. Existují případy, kdy vám může víc ublížit. Jde zejména o lidi, kteří jsou náchylní k ledvinovým kamenům.

Potíže po konzumaci špenátu mohou mít i lidé užívající léky na ředění krve, protože tato listová zelená obsahuje nezanedbatelné množství vitamínu K1.

Špenát obsahuje přírodní steroidní hormon ekdysteron. Ten se od 80. let používá do potravinových doplňků pro podporu růstu svalů. Takže svaly Pepka námořníka přeci jen nebudou tak od věci.

Mezinárodní tým vědců před časem uskutečnil experiment s dobrovolníky, jehož cílem bylo zjistit, jak to s účinky ekdysteronu je. Výsledky pokusu překvapily – síla sledovaných, kteří látku užívali, se až trojnásobně zvýšila oproti těm, kteří užívali placebo.

Autoři studie proto doporučili Světové antidopingové agentuře (WADA), aby ekdysteron přidala na seznam zakázaných látek pro sportovce.

„Myslíme si, že pokud látky obsažené ve špenátu zvyšují výkonnost, pak je jeho konzumace nespravedlivou výhodou,“ dodala Maria Parreová z berlínské Svobodné univerzity. Je ale třeba dodat, že dávky ekdysteronu, které byly během experimentu užívány, odpovídaly přibližně čtyřem kilogramům syrového špenátu denně.

Uvařte si!

Špenátové lívance

Ingredience: 2 vejce, 50 g másla, 30 g hladké nebo špaldové mouky, 125 g čerstvého baby špenátu, 1 kávová lžička prášku do pečiva, sůl a mletý čerstvý pepř dle chuti

Postup:

Změklé máslo utřete se žloutky. Přidejte sůl, mletý pepř, nasekaný špenát a mouku smíchanou s práškem do pečiva. Dobře promíchejte a zpracujte v těsto. Na závěr lehce vmíchejte ušlehaný sníh z bílků.

Těsto postupně vlévejte do lívanečníku lehce vymazaného máslem. Špenátové lívance osmažte po obou stranách dozlatova. Lívance podávejte teplé například se zeleninovou oblohou nebo uzeným masem.

Skvělé jsou i s dipem ze zakysané smetany.

Mangold

Mangold, u nás nepříliš známá listová zelenina, pochází ze Středomoří. Často je považován za příbuzného špenátu (podobně vypadá i chutná), botanicky má ale blíž řepě.

Přestože se poměrně snadno pěstuje i v našich klimatických podmínkách, pro většinu obchodních řetězců je nezajímavý.

Důvod je zcela prozaický – zelenina po utržení rychle uvadá a ztrácí tak na atraktivitě pro zákazníka.

Mangold se pěstuje v mnoha barevných odrůdách, velkou výhodou pro pěstitele v domácích podmínkách je skutečnost, že lze ze záhonku odlamovat jen jednotlivé listy, protože rostlina stále obrůstá.

Mangold může být zajímavou alternativou ke špenátu, kapustě nebo salátu. Typickou kyselost zeleniny pomůže odstranit delší povaření. Vývar z mangoldu je však dále nepoužitelný právě díky kyselé chuti.

Podobně jako jiné listové zeleniny je mangold ceněný pro vysoký obsah vápníku, železa a hořčíku. Jedna malá porce vařeného mangoldu pokrývá naši každodenní potřebu vitamínů A a K, a více než polovinu potřeby vitamínu C.

Mangold je také dobrým zdrojem i dalších látek jako je měď, zinek, sodík, fosfor nebo vitamín E.

Ceněný je i pro svůj obsah antioxidantů včetně beta-karotenu a flavonoidů, které mohou pomoci předcházet srdečním chorobám a rakovině plic.

Uvařte si!

Galletes s mangoldem

Ingredience: 250 g pohankové mouky, 1 vejce, 500 ml vody, 2 lžíce másla, 100 g gorgonzoly, 1 mangold, sůl, pepř

Postup:

Z mouky, špetky soli, vody a vejce vypracujte těsto podobné tomu na klasickou palačinku. Mangold povařte asi minutu ve vroucí vodě a rychle zchlaďte. Prsty z něj vymačkejte přebytečnou tekutinu.

Rozpálenou pánev vymažte slabě máslem a nalijte do ní naběračku těsta, které ihned krouživým pohybem rozlijte po celé pánvi. Jakmile začnou okraje hnědnout, galette obraťte.

Potřete ji pak gorgonzolou a rozložte na ni spařený mangold.

Zelenina známá i neznámá: Mangold

Čtete-li naše články pravidelně, víte sami, že propagujeme stravu bohatou na neškrobovou zeleninu, především tu zelenou listovou. Pokud uvádíme krátký přehled, neopomeneme zmínit špenát, kapustu, růžičkovou kapustu, popř. květák a brokolici. Na dalšího ze zástupců ale neprávem zapomínáme. Seznamte se s mangoldem 😉

Původ a historie

I když se v angličtině pro mangold používá označení “swiss chard”, mangold nemá svůj původ ve Švýcarsku. Ve skutečnosti je jeho domovinou oblast o poznání jižněji položená – Středomoří. První zmínky o mangoldu najdete již ve spisech Aristotelových, které se datují do 4. století před naším letopočtem! A staří Římané opěvovali mangold pro jeho medicinální účinky.

• Dobro v mangoldu
• V kostce výborným zdroj (více jak 20% DDD na porci): vitamín K1, vitamín A, vitamín C, hořčík, měd, mangan, draslík, vitamín E a železo velmi dobrý zdroj (10—20% DDD na porci): dietetická vláknina, cholin, vitamín B2, vápník, vitamín B6, fosfor a bílkoviny
• dobrý zdroj (5—10% DDD na porci): vitamín B5, zinek, vitamín B1, vitamín B3, vitamín B9 a selen

Vitamín K1 Podobně jako v případě známějších, výše uvedených druhů zeleniny, je i mangold výtečným zdrojem vitamínu K, resp. jeho podtypu K1.

Se 100 g mangoldu do sebe dostanete dostatečnou dávku na 6 dnů! Díky tomu, že vitamín K patří do skupiny vitamimů rozpustných v tucích, nevyloučíte jej močí a tak vaše tělo skutečně může čerpat z jeho zásob po několik dnů.  

Betalainy Mangold je navíc výtečným zdrojem betalainů (fytonutrientů), mj. betacyaninu, červeno-fialového barviva a betaxantinu, žlutého barviva. Obsah a typy betalainů se liší podle části listu.

V červené, hlavní žebernaté části jich najdete minimálně 9 (z těch nejnámějších betanin, isobetanin, betanidin a isobetanidin), ve žlutých větvích žeber jich ale najdete až 19! Bez ohledu na jejich počet, všechny betalainy fungují jako antioxidanty, mají protizánětlivé a tkáně čistící vlastnosti.

Polyfenoly Nejnovější studie ukazují na přítomnost více jak 13 různých polyfenolů, anitoxidantů přítomných i v další zelené listové zelenině.

Ze všech vystupuje kemferol, známý svými ochrannými účinky na srdce a srdeční soustavu.

Mimo kemferol se v mangoldu jako jedné z mála zelenin vyskytuje i kyselina syringová, která je jinak známá především z vinných hroznů a vína.

Ta dokáže účinně regulovat množství krevního cukru a zaslouží si tak pozornost pacientů s diagnostikovanou cukrovkou! Dokáže totiž potlačit aktivitu enzymu alfa-glukosidázy, který je zodpovědný za kompletní rozštěpení složených karbohydrátů na jednoduché cukry. Čím méně alfa-glukosidázy je v našem těle aktivní, tím méně karbohydrátů je přeměněno na glukózu, která se nám prohání krevním řečištěm!

… mangold je velmi vhodnou zeleninou pro kardiaky a cukrovkáře!!!

Zdravotní účinky

Pravidelnou konzumací mangoldu budete účinně regulovat krevní glukózu a předejdete tak intoleranci inzulinu.

Mangold vám dodá dostatek antioxidantů a protizánětlivých fytoživin, které vaše tělo využije v boji proti volným radikálům a hojení stavů, které způsobily.

Díky vysokému obsahu vitamínu K1 ochráníte své srdce – jeho přítomnost v těle účinně zabraňuje usazování plaku na cévních stěnách. Vitamín K1 rovněž potlačuje tvorbu osteoblastů a tím pádem oddaluje řídnutí kostí.

A pokud máte v pořádku střevní mikroflóru, pak vězte, že ta vám pomůže při přeměně části vitamínu K1 na vitamín K2, který je společně s vitamínem D zodpovědný za správnou distribuci vápníku v těle! Nejenom, že tím tak předejdete kalcifikaci cév, ale podpoříte tím i zdraví vašich kostí!

Podobně jako u ostatní zelené listové zeleniny s vyšším obsahem folátů doporučuje VyváženéZdraví konzumovat mangold dušený nebo spařený. Část folátů se totiž mírnou tepelnou úpravou deaktivuje a nezasahuje tak výrazně do metabolismu vápníku, hořčíku a železa. Pokud se rozhodnete pro raw úpravu mangoldu (naoř. do smoothie), zkuste se zamyslet nad přidáním vápníku jako potravinového doplňku – naváže na sebe část folátů a vaše tělo tak bude mít více ze všech biodostupných látek v mangoldu dostupných.

reference:

Bolkent S, Yanarda R, Tabakolu-Ouz A et al. Effects of chard (Beta vulgaris L. var. Cicla) extract on pancreatic B cells in streptozotocin-diabetic rats: a morphological and biochemical study. J Ethnopharmacol. 2000 Nov;73(1-2):251-9. 2000. Ishizuka S, Ito S, Onuma M, et al. Ingestion of sugar beet fiber enhances irradiation-induced aberrant crypt foci in the rat colon under an apoptosis-suppressed condition. Carcinogenesis 1999 Jun;20(6):1005-9. 1999. PMID:13010. Kirsh VA, Peters U, Mayne ST et al. Prospective study of fruit and vegetable intake and risk of prostate cancer. J Natl Cancer Inst. 2007 Aug 1;99(15):1200-9. 2007. Kugler F, Stintzing FC, and Carle R. Identification of Betalains from Petioles of Differently Colored Swiss Chard (Beta vulgaris L. ssp. cicla [L.] Alef. Cv. Bright Lights) by High-Performance Liquid Chromatography−Electrospray Ion. J. Agric. Food Chem., 2004, 52 (10), pp 2975-2981. 2004. Li T, Molteni A, Latkovich P, Castellani W, Baybutt RC. Vitamin A depletion induced by cigarette smoke is associated with the development of emphysema in rats. J Nutr. 2003 Aug;133(8):2629-34. 2003. PMID:12888649. Lucarini M, Lanzi S, D'Evoli L et al. Intake of vitamin A and carotenoids from the Italian population–results of an Italian total diet study. Int J Vitam Nutr Res. 2006 May;76(3):103-9. 2006. Morris MC, Evans DA, Tangney CC, Bienias JL, Wilson RS. Associations of vegetable and fruit consumption with age-related cognitive change. Neurology. 2006 Oct 24;67(8):1370-6. 2006. PMID:17060562. Ozsoy-Sacan O, Karabulut-Bulan O, Bolkentz S et al. Effects of Chard (Beta vulgaris L. var cicla) on the Liver of the Diabetic Rats: A Morphological and Biochemical Study. Bioscience, Biotechnology, and Biochemistry Vol. 68 (2004) , No. 8 pp.1640-1648. 2004. Pyoa YH, Lee TC, Logendrac L et al. Antioxidant activity and phenolic compounds of Swiss chard (Beta vulgaris subspecies cycla) extracts. Food Chemistry Volume 85, Issue 1, March 2004, pages 19-26. 2004. Song W, Derito CM, Liu MK et al. Cellular antioxidant activity of common vegetables. J Agric Food Chem. 2010 Jun 9;58(11):6621-9. 2010. Tundis R, Loizzo MR and Menichini F. Natural products as alpha-amylase and alpha-glucosidase inhibitors and their hypoglycaemic potential in the treatment of diabetes: an update. Mini Rev Med Chem. 2010 Apr;10(4):315-31. 2010.

Yanardag R, Bolkent S, Ozsoy-Sacan O et al. The effects of chard (Beta vulgaris L. var. cicla) extract on the kidney tissue, serum urea and creatinine levels of diabetic rats. Phytother Res 2002 Dec;16(8):758-61. 2002.