Petici STOP kouření ve veřejných prostorách podepsalo již na sto patnáct tisíc lidí.
Většina občanů, a jsou zastoupeni i samotnými kuřáky, by si podle průzkumů přála, aby Česká republika následovala další země Evropské unie a zakázala kouření v restauracích. Nic se ovšem neděje.
Ti, kteří by to mohli ovlivnit, se zabývají jinými, zřejmě důležitějšími otázkami, jako je například téměř rok dlouhá volební kampaň. Nedělám si iluze, že by se po volbách něco změnilo. Tabáková lobby je mocná a peněz má dost.
Přesto nikdo nebrání majitelům restaurací, aby si ji označili nálepkou „nekuřácká“,a opravdu každým rokem několik zařízení změní status. Vloni na podzim se k nim přidal i vršovický Neklid. Jeden z majitelů, Petr Slabihoudek, nám v rozhovoru prozradil, jak je to se zmíněnými tržbami v nekuřáckých hospodách.
Autor: Ivana Dvorská
V České republice je evidovaných méně než tisíc nekuřáckých restaurací. To není zrovna mnoho?
Bavil jsem se o tom s kamarádem, který má rovněž nekuřáckou restauraci. Majitelé se nejspíš bojí, že přijdou o zákazníky.
Neklid byl ještě nedávno kuřáckou restaurací. Co vás vedlo k tomu „vyhodit“ popelníky?
Ještě předtím, než jsme Neklid otevřeli, zvažovali jsme, že budeme nekuřáckou restaurací, ale nebyli jsme si jistí. Báli jsme se, že hned na začátku odradíme některé potenciální návštěvníky. Troufli jsme si to změnit až ve chvíli, kdy jsme se stali zavedenou restaurací, do které lidé chodí hlavně na jídlo.
Pochopitelně i tak jsme měli jisté obavy. Nevěděli jsme, kolik zákazníků odradíme a kolik jich naopak přilákáme.
Důvodů ke změně byla spousta, jednak jsme chtěli, aby k nám lidé chodili spíše na jídlo, než jen na pivo. Změnu ocenil i personál, který musel být celý den v zakouřeném prostoru.
Důvod byl i ekonomický – pokud se v restauraci kouří, musí se více větrat, což se odrazí na spotřebě energií.
Ohrožuje pasivní kouření skutečně naše zdraví? Bude Česká republika následovat ostatní země EU a zakáže kouření v restauracích?
Některé restaurace mají pouze oddělené kuřácké a nekuřácké zóny. O tom jste neuvažovali?
Zpočátku jsme měli jeden nekuřácký salonek, což v podstatě nefungovalo. Navíc mi to přijde polovičaté. Stejně tak nejde používat jeden prostor chvilku jako kuřácký, chvilku jako nekuřácký. Kouř se jen tak nevyvětrá.
Jak reagovali vaši klienti? Měli jste třeba nějakou negativní reakci?
Autor: Ivana Dvorská
Několik zákazníků to samozřejmě odradilo, nicméně bych řekl, že teď, když se oteplilo, tak se postupně vracejí. Stalo se nám, že nám odřekla rezervaci větší skupina, která si chtěla pronajmout celou restauraci na vánoční večírek. Paní řekla, že to vezme pouze v případě, že se tu bude smět kouřit. Řekli jsme, že to jim neumožníme.
- S kuřáky však pochopitelně počítáme a máme pro ně venku popelníky, nicméně ne každému se chce v zimě na mráz.
- Pokud bych se měl podívat celkově na počty zákazníků, tak jsme spíš zaznamenali nárůst.
- Kuřákům nevadí chodit ven?
Kuřáci si naopak chválí, že je to vlastně víc socializuje. Venku na cigaretě se dají do řeči s někým od vedlejšího stolu, s kým by se jinak do kontaktu vůbec nedostali.
Teď k té zásadní otázce, které se tolik majitelů restaurací bojí – co tržby, změnilo se něco?
Jak už jsem řekl, více lidí k nám teď chodí na jídlo. Víkendy patří rodinám s dětmi. Tržby jsou spíš v plusu.
Zákaz kouření ve veřejných prostorách, tedy i v restauracích, si podle průzkumů přejí tři čtvrtiny obyvatel České republiky. Proč si myslíte, že naše země nenásleduje ostatní státy Evropské unie a nezakáže kouření v restauracích?
Autor: Ivana Dvorská
To nedokážu posoudit. Tabáková lobby? Poslanci se každopádně bojí udělat krok správným směrem. Majitelé restaurací jsou v situaci, že se bojí udělat změnu sami za sebe.
Sami jsme nejprve vyčkávali, zda se zákon nezmění tak jako v okolních zemích. Stát se nekuřáckou restaurací by pro nás bylo jednodušší. Zákon se nezměnil, tak jsme museli podstoupit větší riziko a teď nelitujeme.
Domnívám se, že je pro nás spíš výhoda, že tady v okolí není další nekuřácká restaurace.
Pokud byste mohl něco vzkázat majitelům restaurací, bylo by to tedy: „Zůstaňte dál kuřáckými, aby nám nerostla konkurence.“
(Smích) To určitě ne. Řekl bych jim, aby se toho nebáli, ale chápu, že je to těžké rozhodování.
80 % dospělých kuřáků chce přestat kouřit. Sami jsou většinou bezradní a hned napoprvé se zlozvyku nezbaví. Pokud se obrátí na lékaře, pravděpodobnost úspěchu se zvýší.
Češi chodí raději do nekuřáckých restaurací. Co na to šéfkuchaři a majitelé? | Dobrá chuť
Kouřit, nebo nekouřit v restauracích? Je odmítnutí protikuřáckého zákona poslaneckou sněmovnou krokem nazpět? A jak se na problematiku dívají šéfkuchaři a majitelé restaurací?
Co si myslíte o protikuřáckém zákonu? Souhlasíte, aby se kouření zakázalo v restauracích?
Miroslav Grusz
Miroslav Grusz (šéfkuchař MG Restaurace)My jsme nekuřácká restaurace, kouří se jen na terase. Je to z mnoha důvodů – nekuřáky kouření obtěžuje, potlačuje to chut’ jídla a snižuje celkový požitek z něj, protože kouření otupuje chuťové buňky, no a poslední důvod je personál, když nekouří, tak proč by měl být v práci v zakouřeném prostředí.
Je to stejné jako v dobrých restauracích kdekoli ve světě, drtivá většina dobrých podniků je nekuřácká. Nikdy jsem na to neměl negativní ohlas, nikomu nevadí, přes obědy si kuřáci prostě skočí ven před restauraci. Je zkrátka spousta důvodů proti a jen málo pro. Nepřijetí zákona se mne tudíž netýká, máme už to zavedený i bez zákona, takž nám je to jedno..
změnila bych spíše na: máme to už takto zavedené i bez zákona, takže je nám to jedno.
Ale jsme jediný v Evropě, kteří se toho ještě drží. Dobrým příkladem je Itálie, kde kouří strašně moc lidí, i mladých, co chodí do restaurací – když jsem tam pracoval, zrovna zavedli zákaz kouření a vůbec tam s tím neměli problém, všichni chodí ven.
Jan Punčochář (šéfkuchař restaurace Grand Cru) Osobně považuji kouření v restauracích za absolutní přežitek. Je to znovu krok dál od západní kultury.
Přece když chci jít na skvělé jídlo a krásné víno, nechci být rušen nepříjemným závanem z cigarety. A to ani v momentě, když bych byl kuřák. Naši hosté nemají jediný problém s tím, si jít zakouřit ven.
V dobré restauraci je to zcela běžné a nikdo s tím nemá žádnou potíž.
Jan Punčochář
Matteo Brogi (šéfkuchař restuarace Ristorantino da Matteo)Když jsme se se spolumajitelem Ondrou Smejkalem před otevřením restaurace rozhodovali, jestli kuřácká nebo nekuřácká, bylo pro nás oba úplně jednoznačné, že se u nás kouřit nebude.
Myslíme si, že na té úrovni gastronomie, kde chceme být a kam lidi chodí primárně za dobrým jídlem, je správně nekouřit, cigareta do takové restaurace prostě nepatří. Nikdo s tím nemá problém, naopak jsou naši zákazníci rádi, a kuřáci prostě chodí ven.
Marek Fichtner (šéfkuchař Augustine Restaurant, porotce MasterChef)Jsem jednoznačně proti kouření v restauracích. To je za mě bez debat. Funguje to všude jinde, tak proč ne u nás. Na druhou stranu by mi asi moc nevadilo, kdyby nechali kouření ve večerních barech.
Marek Fichtner
Max Munsson (restaurace Jáma)Loni v létě jsme udělali z kuřárny zcela nekuřáckou restauraci – prvních pár měsíců byli stálí zákazníci nesví, ale rychle si zvykli a dnes si to nemůžu vynachválit.
Šéfkuchař Hiro (Yoshihashi Sushi)Naše restaurace je celá nekuřácká, ale kuřáky rozhodně nezatracujeme a máme pro ně venku připravený popelník. Kouř z cigaret je pro nekuřáka určitě nepříjemnější než čistý vzduch pro kuřáka. Myslím, že tak jsou spokojeni obě skupiny.
Dušan Jedlička (kavárna QCafé)Jedeme v modu stavebně oddělených prostor – večer k nám chodí opravdu hodně lidí, kteří kvůli nám kouřit nepřestanou, kdybychom to zavedli, a dovolit si najednou 20 – 30 lidí kouřících venku kvůli okolí prostě nemůžeme. Kdyby to bylo zakázané všude, je mnohem jednodušší to zdůvodnit před policií i sousedy, ale takhle se obávám, že by pro to neměli pochopení.
Nemyslím si, že by lidé najednou přestali chodit, i když prý některé z podniků, co to zavedly, mírný odliv pocítily.
Na druhou stranu máme vypozorováno, že kuřáci obvykle více pijí alkohol a vydrží déle – nekuřáci si dají jednu kávu, 2 skleničky vína a jdou, kdežto kouřící lidé jsou vlastně lepšími hosty, protože když už jsou venku, tak to neřeší a dopřejí si.
Co se zavedení protikuřáckého zákona týče, tak i pro mne jako kuřáka by to bylo lepší. Být v tom za barem celý den není nic moc, a když jdete někam ven, tak je pak oblečení na pračku.
Ale nejsem si právě jistý, jak chtějí řešit problém s nočním klidem – do desíti můžete lidi pustit ven, ale potom? Zároveň mám trochu strach, jestli to někteří zákazníci nevyužijí k odchodu bez placení, přece jen v létě jste většinou na lehko a zmizet je jednoduché. Vlastně asi nejlíp mi vyhovuje stávající systém stavebně oddělených prostor, ať si lidi vyberou sami. A nezakazoval bych to ani v barech, ani na diskotékách a podobných podnicích, které nejsou primárně o jídle.
| Podíl rezervací ke kuřáckým stolům podle dat rezervačního systému Restu.cz neustále meziročně klesá. Z dat vyplynulo, že podíl rezervací ke kuřáckým stolům neustále klesá. Ještě v roce 2014 to bylo až 20 %, v roce 2015 v průměru kolem 14 %. Letos tohle číslo osciluje kolem 8-9 % z celkového počtu rezervací. K nekuřáckým stolům tak aktuálně směřuje více než 90 % rezervací.„Čistě nekuřácké restaurace představují jen necelou pětinu z těch téměř 18 000, které celkem v našem online katalogu najdete. Většina podniků nabízí obě možnosti, ale očividně u hostů jasně vede možnost mít u jídla čistý vzduch, říká Pavel Suchánek, zakladatel rezervačního portálu. |
Josef Šupák (restaurace Máneska)Máme štěstí na dispozici, která umožňuje samostatnou kuřáckou část, a dokud to nezakážou, rozhodně to nebudeme měnit. Hodně našich klientů – stálých i nových – je rádo, že tento kuřácký prostor máme.
Nemyslím si, že by k nám přestali chodit, je to spíše taková služba navíc. A to pro klientelu, která obvykle déle zůstane a víc vypije – ale to je dáno i tím, že rodiny chodí do nekuřácké části.
Obecně pozorujeme trend zájmu o nekuřácké prostory, ale bývají naopak večery, kdy máme v kuřácích plno dlouho do noci a v nekuřácích ke konci pár stolků.
Jan Procházka (Sapori Restaurant)Restauraci máme plně nekuřáckou od přelomu ledna a února, kdy jsme dostali hodnocení, které extrémně chválilo obsluhu i jídlo, ale prostředí hodnotilo nejnižším stupněm, protože vzduch v malém podniku otrávil doutník a host očekával nekuřácký stůl, o který v rezervaci žádal. Vzal jsem to jako cennou zpětnou vazbu a už jsem u toho zůstal. I když můj obecný názor je spíše proti zákonu, myslím, že každý majitel restaurace si má moci sám vybrat, jak to bude chtít u sebe s kouřením mít.
Branislav Bogdanov (restaurace Ristorante Porto)Máme přední kuřáckou část i zahrádku.
S ohledem na to, že část našich významných zákazníků jsou kuřáci, respektujeme jejích návyky a zachováváme kuřáckou část.
Personál restaurace tvoří nekuřáci a nekuřácký zákon by uvítali jak z osobní, tak z profesní stránky – například náš sommelier Pavel Hrubý si myslí, že cigaretový kouř braní lepšímu vnímaní pokrmu.
Česko se vyrovnává s protikuřáckým zákonem. Jaké jsou výhody i nevýhody?
V Česku od středy platí takzvaný protikuřácký zákon. Zakazuje kouření v restauracích, hospodách, barech, na zastávkách veřejné dopravy i v zařízeních pro kulturní akce. Kritici a zastánci zákona se ve Speciálu Radiožurnálu shodují pouze v jednom – že kouření škodí zdraví.
Norma má chránit nekuřáky, aby nemuseli vdechovat zplodiny tabáku, když nechtějí. Takový je hlavní záměr zákona podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslava Kolka.
„Zákon nabízí příležitost pro kuřáky, aby si dali závazek a pokusili se jít nekuřáckou cestou,“ poukazuje na další přínos normy.
Někteří kritici zákona ale vidí problém třeba v tom, že ti, kteří si budou chtít zapálit, budou muset vyjít na ulici. „Bude se muset nějakým způsobem vyřešit to, jak zajistit soužití lidí, kteří stojí na ulicích o půlnoci a lidí, kteří kolem bydlí,“ upozorňuje ředitel Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Připomíná také, že podle průzkumů na 60 procent restaurací jsou protikuřácké a pro ty, které zajišťují gastronomii, není problém, aby se staly nekuřáckými. „Problém může být na vesnických hospůdkách,“ dodává.
Za porušení zákazu hrozí zákazníkům pokuta až pět tisíc korun, provozovatelům až dvoumilionová pokuta a zákaz činnosti na dva roky.
Zákon naopak vítá poslanec za TOP 09 a lékař Roman Kostřica, podle kterého každé opatření, které funguje proti kuřákům nebo omezení kouření, je vhodné. Dokonce si přál, aby byl zákon ještě přísnější. „Nechtěli jsme, aby se smělo kouřit v automobilu, kde jsou děti do 15 let, taktéž omezení na zahrádkách,“ upozorňuje.
Senátorka Daniela Filipiová z ODS ale namítá, že tím, že se zakáže v restauracích a barech, se nesníží počet kuřáků, pouze se kuřáci vyženou před zařízení a sousedé budou volat městskou policii, že se tam hlučí nebo že jim dým stoupá do oken.
„Měli bychom začít s tím, aby děti vůbec nezačaly kouřit. Pokud vnímáme tabák jako drogu, tak pojďme děti varovat před tím, jak to s nimi dopadne, když začnou kouřit,“ vyzdvihuje.
Co na to tržby?
O co na zákon říkají sami provozovatelé restaurací? Například majitel hospody U Žaludů Filip Výborný se nemohl dočkat, až kladivem rozbije popelníky.
„Jsem rád, že to takhle dopadlo a přestalo se kouřit. V restauraci kouřilo 10 kuřáků z 11. Jako nekuřák, když tam pracuju 15 hodin a musím to dýchat, tak určitě pasivní kouření není moc zdravé,“ zdůrazňuje.
Neobává se také, že by mu klesly tržby, spíše naopak – do hospody přijde plno lidí, kteří nakouknou, a když zjistí, že tam není vidět, tak jdou raději pryč. „Tržby se zvýší,“ uzavírá.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Související příspěvky
Co přináší protikuřácký zákon? Přehledně v osmi bodech
Kafe a cigáro. Z táborských hospod se bude kouřit dál – E15.cz
Poslanci neodsouhlasili zákaz kouření v restauracích. Povinná bude jen kuřácká nebo nekuřácká cedulka na dveřích. Jak se rozhodnou restaurace v Táboře?
I když mnohé země v Evropě už kouření v restauracích zakázaly úplně, Česko stále nic. Také většina restaurací v Táboře kouření omezovat nehodlá. Obešli jsme třicet podniků v centru města.
Cigarety jsou tu na denním pořádku, maximálním ústupkem je omezení kouření v době oběda. Nový zákon, který má platit od července 2010, nic zásadního nemění.
Každá restaurace bude muset na dveře vyvěsit samolepku, jestli je v ní kouření povolené nebo úplně zakázané.
Cigarety vyhrávají
Podpora nekuřáků je v Táboře nedostatečná. Příkladem za všechny může být restaurace Chudoba v obchodním domě Dvořák. Kouří se tu i přes obědy, dva stoly vyhrazené pro nekuřáky nejsou nijak oddělené, takže jedinou změnou je, že na stole neleží popelník.
Provozní restaurace neměl na odpovědi čas, takže důvod nekuřáckého ostrůvku uprostřed cigaretového obležení neobjasnil. Nutno říci, že zákazníkům ale kouření nevadí. Navíc sem často chodí s dětmi, je tu totiž dětský koutek.
To, že se na ratolesti valí cigaretový dým, ale maminky kupodivu nijak neznepokojuje. O povinnosti vylepit samolepku v restauraci nic nevěděli. Že ale zůstane kuřácká, se dá očekávat. „U nás se kouří i přes obědy. Chodí k nám stálí zákazníci, kteří ve většině případů sami kouří.
Zakazovat jim to nechceme, protože bychom o ně přišli,“ vysvětluje provozní Cafe La Torta. Takový názor má většina táborských restaurací.
Šance pro nekuřáky?
Ze všech oslovených podniků jsou vyloženě nekuřácké v centru Tábora pouze dva. S cigaretou se nesmí do kavárny v hotelu Slavie. „Majitel je nekuřák, proto se rozhodl zakázat kouření i v kavárně. Už ale máme okruh stálých zákazníků, rozhodně jsme o ně nepřišli,“ říká provozní Jana Holakovská. Samolepka s nekuřáckým emblémem na dveřích tu nebude problém.
Přísně nekuřácká je také cukrárna v Pražské ulici. Chodí sem hlavně rodiče s malými dětmi, takže nekouřit je tu logické. Restaurace ve středu města, kde se pravidelně vaří, řeší situaci po svém. Nabízejí nekuřácké části nebo stoly a nekouří se tam často v době obědů. Prostor pro nekuřáky ale není ve většině restaurací oddělený žádnou pevnou bariérou, takže jde pouze o formální záležitost.
A nový zákon na tom opět nezmění nic. Výjimkou je například restaurace Na Schůdkách v Klokotské ulici. Nekuřáci tu mají samostatnou místnost s dvaceti místy, kuřáci pak prostor pro čtyřicet osob. „Myslím, že spousta lidí nechodí do restaurací kvůli zakouřenému prostředí. Teorie, že by zákaz kouření bral hospodám kšeft, je nesmysl.
Naopak, mám zkušenost s nekuřáckou restaurací, kterou lidé nakonec sami vyhledávali,“ říká provozovatel restaurace Pavlo Méry. S ním souhlasí i v hotelu Palcát na třídě 9. května. „Přál bych si, aby restaurace byly jednou nekuřácké. V Palcátu plánuji zasklenou venkovní terasu celoročně pro kuřáky, vevnitř zařídím výhradně nekuřáckou restauraci.
Sám jsem kuřák, ale beru to tak, že cigareta vždycky ohrožuje ty, kdo nekouří,“ říká provozovatel restaurace v hotelu Palcát Petr Matyš. Překvapením byla restaurace Braník. „Připravujeme zcela oddělený nekuřácký salonek, hosté to už sami uvítali.
Když k nám přijdou na obědy třeba z úřadů, vadilo by jim jenom projít zakouřenou částí restaurace,“ vysvětluje jedna z provozovatelek Braníku Marta Hodoušková. Na Braníku tedy vylepí samolepky obě.
Tábor podle našeho průzkumu zapadá do obecných statistik. Na internetu se lze dočíst, že v Čechách je zhruba čtyřicet procent kuřáků, přesto cigaretový kouř najdeme v drtivé většině restaurací.
V kouření jsme na třetím místě po prvním Dánsku a druhé Francii. Tam už jsou cigarety v restauracích ale oficálně zakázané. Podle současného zákona se v restauracích kouřit nesmí, pokud v nich není cedulka, která na kuřáky upozorňuje. Skutečnost je opakem, Tábor není výjimkou.
Co si myslíte o kouření v táborských restauracích? Pište na [email protected]
Za popelníky restaurace zaplatí ročně i tisíce
První den se včera nekouřilo ve všech českých restauracích. Lidé hned před nimi postávali a pokuřovali. Na některých chodnících se tak začaly hromadit nedopalky. Řada restaurací má sice u vchodu popelník, většina ale ne. Plechová nádoba něco stojí a navíc restaurace ve větších městech musí platit i za umístění popelníků na chodníku.
„Některá města totiž již dopředu avizovala, že v případě umístění popelníků budou požadovat poplatek za zábor prostranství,“ říká Zbyněk Švec ze společnosti ASW Systems, která dodává technologie pro restaurace. Cena záboru se může vyšplhat na několik desítek korun za metr čtvereční, což bude ročně představovat tisíce korun.
Podniky v historických centrech měst nemohou nádobu na nedopalky umístit ani na fasádu. To by se totiž nelíbilo památkářům.
Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka provozovatelům vadí také rozdílný přístup jednotlivých obcí k podmínkám pro vznik kuřáckých koutků před provozovnami. „Každá obec se k tomu staví jinak,“ říká Stárek. Například v Praze 1 berou popelníky jako běžný zábor.
Pro změnu v Českém Krumlově za popelník před restaurací nic nechtějí. „Popelník, stejně jako například květináč, není zábor,“ vysvětluje Petra Nestávalová, mluvčí jihočeského města. Podobně to mají i v Chrudimi.
Tady o popelnících nedávno diskutovalo zastupitelstvo. Radnice sice navrhovala změnu, kdy by se za popelník platilo, pokud je na něm umístěna reklama, avšak tato varianta nakonec neprošla.
Restauratéři kvůli rozdílným nařízením vlastně ani nevědí, jestli se jich pronájem záboru týká.
„Popelníky jsme před podniky ještě vůbec neřešili. Ani nevím, jestli se nějaký zábor platí. Ale rozhodně se mi nechce za těch pár centimetrů něco dávat,“ říká Aleš Ďurka z ostravské agentury Stodolní.cz. Zákaz kouření přidělal starosti i školám.
Například pražské SOU gastronomie a podnikání investovalo do nových cedulek. „Kouření v prostorách školy nebylo povoleno nikdy, předevčírem jsme ale nově umístili cedule, které na zákaz upozorňují,“ říká ředitelka školy Zdeňka Matoušová.
Kam budou chodit kouřit kantoři, ale sama netuší.
Před školu musí také zaměstnanci a studenti České zemědělské univerzity v Praze. „Všichni byli o novince informováni a v areálu, především v místech, která dřív využívali kuřáci a kde byly popelníky, byly nainstalovány piktogramy se zákazem kouření,“ říká mluvčí univerzity Josef Beránek. Pro zdejší kuřáky bude zákaz velký problém. Univerzitní kampus je totiž poměrně rozsáhlý.
Deník Metro udělal anketu mezi Evropany v zemích, kde už kouření v restauracích či barech několik let platí.
|
Blíží se zákaz kouření v restauracích, některé v Olomouci už jsou nově nekuřácké s předstihem
pondělí, 22. května 2017, 09:00
Jen menší provozní komplikace způsobí chystaný zákaz kouření majitelům restaurací v Olomouckém kraji. Některé restaurace přestaly být kuřácké s předstihem a majitelé podniků, ve kterých si hosté nyní můžou zapálit cigaretu, se nového nařízení neobávají. Hostům vybudují provizorní kuřácké zázemí venku před pohostinstvím.
Hloučky kouřících štamgastů budou od 1. června postávat před olomouckou restaurací U Bystřičky, která si dosud zachovala punc zakouřené hospody nižší cenové skupiny. „Zákaz budeme samozřejmě respektovat a v naší hospodě se kouřit nebude. Hosté si budou muset jít zapálit ven,“ řekla její provozovatelka Stanislava Stroupková.
Před hospodou U Bystřičky budou proto během otevírací doby instalovány popelníky. „Každý večer je po zavření restaurace budeme schovávat. Nedopalky, které budou na zemi, samozřejmě posbíráme,“ podotkla Stroupková.
Na zákaz kouření je s předstihem připravený The BLACK STUFF Irish Pub & Whisky Bar v Olomouci. „Už od ledna jsme nekuřácký podnik. Hosté chodí kouřit na chodbu před barem nebo přímo ven,“ řekl majitel baru Zdenek Kortiš, podle kterého bar prostor vyhrazený uvnitř pro kuřáky postupně zmenšoval, takže úplný zákaz kouření hosté přijali bez problémů.
Kouřit venku budou od června také hosté hospody v Penčicích u Přerova. „Postavím ven popelníky a na zimu místo vyhrazené pro kuřáky možná i zastřeším,“ řekl její provozovatel Dan Zatloukal.
Většinu hostů penčické hospody podle něj tvoří kuřáci, kteří se už s blížícím zákazem smířili. „Někteří se na něj dokonce těší.
Předpokládají, že v hospodě vykouří míň cigaret a po příchodu domů nebudou tolik cítit kouřem,“ uvedl Zatloukal.
Restauratéři se neobávají, že by lidé po zákazu kouření častěji popíjeli pivo doma, kde si u toho můžou zapálit oblíbenou cigaretu. „Nemám z toho strach. Hospoda je veřejný prostor, kam se chodí lidé pobavit. Člověk se tam často potká s lidmi, se kterými by se jinak neměl kde dát do řeči.
Najednou se tam může domluvit například na pořezání dřeva nebo jiné službě,“ míní Stroupková. Lednový dobrovolný zákaz kouření podle Kortiše tržby baru nesnížil. „Pouze klesl prodej doutníků, protože kouřit doutník venku na zastávce není úplně ideální.
Naše celkové tržby ale zůstaly stejné,“ uvedl.
Podle ředitele přerovského Pivovaru Zubr Tomáše Pluháčka se většina restaurací na zákaz kouření chystá a budují například venkovní kuřácké koutky.
„Když bylo v některých našich restauracích před několika lety zakázáno kouření, tak se jim změnila klientela a nakonec na tom vydělaly.
Provozovatel sice ztratil stůl štamgastů, ale začaly mu chodit rodiny s dětmi či mladí lidé, kterým dříve vadil cigaretový kouř,“ podotkl.
Pluháček míní, že zákaz kouření můžou na svých tržbách pocítit hlavně malé venkovské hospody, jejichž provoz je závislý na útratách pravidelných hostů. „Máme o ně obavy. Chodí do nich hrát karty či si poklábosit pár štamgastů, kteří jsou zvyklí si k pivu dát cigaretu,“ dodal.