Má vaše dítě nadváhu? Změňte denní rutinu v domácnosti

Zvláště aktuální se problém s nadváhou stává nyní, kdy mnohé děti jdou do první třídy, dostávají od rodičů kapesné a musí se vyrovnávat se všudypřítomnou reklamou, která jim ukazuje, které sladké nápoje a cukrovinky jsou právě „in“. Dalšími zlomovými etapami pro rozvoj nadváhy a případně i obezity pak bývají začátek puberty a následně i ukončení růstu.

Lidé se obvykle rozdělují do dvou táborů, když doporučují, co si počít s dítětem s nadbytečnými kilogramy. Jedni radí zbytečně ho netrápit, protože z toho stejně vyroste, druzí radí okamžitě změnit jídelníček. Která z variant je lepší? Odborníci na hubnutí doporučují nečekat a poradit se s dětským doktorem, nejlépe endokrinologem.

Tukové buňky do tří let

Je třeba mít na paměti, že dětství do velké míry předurčuje, jestli bude mít dotyčná osoba v dospělosti problémy s nadváhou.

„Tukové buňky se vytvářejí asi do dvou až tří let věku dítěte a jejich počet se v průběhu života většinou už nikdy nesníží. Při budoucí redukci hmotnosti se objem tukových buněk jen zmenšuje podle obsahu tuku v buňkách a tukové tkáně,“ říká odbornice na hubnutí Kristýna Galová z brněnského Institutu kompliment.

Při nadměrném příjmu energie a nedostatku pohybu mohou naopak tukové buňky přibývat i nadále.

Za co mohou tuční rodiče

Výzkumy uvádějí, že v případě obezity obou rodičů je pravděpodobnost, že jejich dítě bude mít nadváhu, téměř osmdesátiprocentní. Pokud má problémy s vysokou nadváhou jen jeden rodič, pravděpodobnost klesá na čtyřicet procent.

Děti štíhlých rodičů mají nadváhu jen v sedmi procentech. Důvody jsou dva – jedním je dědičnost, druhým, podstatnějším, pak nevhodný životní styl (stravovací a pohybové návyky) celé rodiny.

„Při řešení dětské nadváhy je klíčová spolupráce odborníků na hubnutí s rodinou a dětským endokrinologem,“ říká Kristýna Galová.

Máte-li doma „tlouštíka“, návštěvu odborníka byste v žádném případě neměli odkládat. Zjistí, jak na tom vaše dítě vlastně je, a poradí, jaký postup zvolit, například s ohledem na věk.

U dětí do deseti let obvykle postačuje stabilizace aktuální hmotnosti a její kontrola. Tím, že děti rostou do výšky, je možné dosáhnout normální tělesné hmotnosti bez výrazného omezení příjmu energie.

Starší děti však z nadváhy většinou nevyrostou. U třinácti až čtrnáctiletých je potřeba začít s redukčním režimem a cíleně upravit životosprávu.

„Vhodně upraveným stravováním a věku přiměřeným pohybem je potřebné dosáhnout převahy výdeje energie nad jejím příjmem. Dobrou zprávou je, že děti se hubnutím netrápí tolik jako dospělí. Jejich bazální metabolismus je mnohem vyšší než u dospělého člověka, proto jsou stravovací omezení u dětí méně přísná,“ říká Kristýna Galová z Institutu kompliment.

Lepší nový jídelníček než urážky

Experti radí, že úprava jídelníčku většinou „nebolí“ tolik jako sociální problémy spojené s nadváhou. Tlusté dítě to mívá obvykle v kolektivu těžší, někteří vrstevníci se mu mohou vysmívat, dítě s nadváhou si stále více uvědomuje svou odlišnost a může se u něho objevovat stres a napětí.

Máte vlastní recept, jak ošálit žaludek, zahnat hlad a přitom netloustnout? Napište o tom zde.Má vaše dítě nadváhu? Změňte denní rutinu v domácnosti

Obézní děti si mnohdy vytvářejí komplex obranných mechanismů, často se uzavírají do sebe nebo naopak přebírají úlohu místního „šaška“ a zesměšňují sebe samého.

Ideální je, když se snižování váhy dítěte promítne do zažitých návyků celé rodiny. Různé „odtučňovací pobyty“ pro děti, které se uskutečňují dočasně a v nepřirozeném prostředí, většinou problém s nadváhou dlouhodobě nevyřeší. V případě, že dítě kilogramy zase nabere, to dokonce může být značně demotivující.

Matčin hubnoucí příklad

„Domníváme se, že pro dítě je nejvhodnější hubnout v přirozeném prostředí za podpory a vedení rodičů, pod dohledem dětského endokrinologa a odborníků na hubnutí,“ říká Kristýna Galová z Institutu kompliment.

Vyžaduje to však velkou disciplínu, změnit by se mělo stravování rodičů i sourozenců. Pokud se nadváha týká i rodičů, pak je dobrým řešením, aby se i rodiče rozhodli pro redukci váhy celkovou změnou životního stylu.

Ideální je doplnit změnu stravování v rodině společnou fyzickou aktivitou nebo sportovním kurzem pro děti – vhodná je turistika, plavání, jízda na kole, lyžování, míčové hry nebo cvičení ve fitness zařízeních zaměřených na hubnutí. 

Důležité je, aby byl pohyb pro dítě zajímavý, poutavý, aby měl smysl. Pro dítě je mnohdy silným lákadlem, když se sportovní aktivita spojí s hrou o ceny.

Když se dítě podle odborníků baví a zažívá pozitivní emoce, chce pohyb zopakovat, věnovat se mu. Někdy není až tak důležité, aby dítě pohybem přímo hublo, ale aby si vytvořilo pohybové zručnosti, na pohyb si zvyklo a vykonávalo ho dlouhodobě a s dobrým pocitem.

Moje kočka je příliš tlustá: zdravé hubnutí | Zooplus Magazin

Nejběžnější příčinou koček s nadváhou je nadměrný příjem potravy. Ve vývoji obezity navíc hraje roli nedostatek pohybu, kastrace a vzácněji nemoci.

Jak ale poznáte, že je Vaše kočka příliš tlustá? Kromě pravidelného vážení existuje několik kritérií, která můžete použít jako vodítko. Položte ruce na žebra Vaší kočky. Pokud má kočka nadváhu, lze žebra jen těžko nahmatat. Při pohledu na kočku shora již není rozpoznatelný pas a linie břicha vede rovnoběžně s podlahou.

Chcete se dozvědět více o příčinách a následcích? Pak si přečtěte náš článek o nadváze u koček.

Jakmile poznáte, že je Vaše kočka moc tlustá, určitě musíte proti nadváze zasáhnout. Nadváha zatěžuje celé tělo a může vést k dalším onemocněním. Naštěstí s tím můžete něco dělat. Důležité je držet se těchto opatření důsledně a dlouhodobě.

Než začnete s dietou nebo fitness programem, měli byste nejprve navštívit veterináře. Veterinární lékař dokáže nejlépe zjistit, zda a do jaké míry je Vaše kočka tlustá. Především však může vyloučit možné zdravotní příčiny obezity. Poté Vám doporučí zdravou metodu, která Vaší kočce pomůže šetrně zhubnout.

Především veterinář ve spolupráci s Vámi určí individuální cílovou hmotnost Vaší kočky a vhodnou denní dávku. Doporučené množství krmiva závisí na ideální hmotnosti zvířete.

Denní dávka na začátku diety musí být během následujících kontrol upravena v závislosti na pokrocích a úbytku hmotnosti.

Cílem by mělo být snížit váhu Vaší kočky o 0,5 až maximálně 1 procento z její tělesné hmotnosti za týden.

Aby Vaše kočka zdravě zhubla, musí být každá pohybová terapie doprovázena vhodným konceptem výživy. Pokud jde o hubnutí, je u koček nutná opatrnost.

Kočky velmi citlivě reagují na spontánně uvolněné tukové zásoby! Radikální snížení tuku může vést k jaterní lipidóze (ztučnění jater). Pokud je lipidóza neléčena, vede to ke smrti kočky. Je proto důležité snižovat váhu pomalu a rovnoměrně.

Hlavním důvodem, proč jsou kočky příliš tlusté, je, že konzumují příliš velké množství krmiva spolu s velmi výživnými potravinami. Je proto nutné dodržovat předepsané množství krmiva pro redukci hmotnosti.

Zejména pokud k odměřování suchého krmiva používáte pouze odměrku, může být množství krmiva rychle překročeno. Příliš mnoho granulí suchého krmiva může znamenat, že kočka nezhubne, ale může dokonce přibrat. Je proto nezbytné krmivo vážit pomocí kuchyňské váhy.

Omezte také počet pamlsků za den, protože mají vysoký obsah kalorií. Když už nějaký pamlsek kočce dáte, musíte ho odečíst od denní dávky krmiva.

Budete mít zájem:  Ostruha Na Patě Léčba?

Díky nízkému obsahu vlhkosti mají granule vyšší hustotu energie na sto gramů než konzervy nebo kapsičky. Pokud má Vaše kočka jen mírnou nadváhu, můžete hodně získat tím, že nahradíte část přídělu suchého krmiva mokrým krmivem.

Co byste však své kočce neměli dávat, jsou potraviny pro lidi. Jídlo je velmi kalorické a často pokrývá velkou část denních kalorických potřeb kočky. Například 30 gramů šunky pokrývá téměř sto procent denní potřeby kalorií čtyřkilogramové kočky.

Tip: Nejlepší je zvyknout si na vhodnou stravovací rutinu. To Vaší kočce pomůže získat a udržet si zdravou váhu. Rutina Vám navíc pomůže zbavit Vašeho mazlíčka žebravého chování.

Jakmile má kočka mírnou nadváhu, často jí nadváha zůstává nebo se její hmotnost dále zvyšuje. Proto svou kočku podpořte správnou výživou, abyste tomu zabránili.

Běžné krmivo bohužel není vhodné pro trvalé snížení hmotnosti Vaší kočky. Pokud jen jednoduše snížíte množství krmiva, není již zaručen dostatečný přísun nezbytných živin a objevují se příznaky jejich nedostatku. Výrobky Light nebo speciální diety na hubnutí jsou lepší.

Má vaše dítě nadváhu? Změňte denní rutinu v domácnosti Dietní krmivo (Light) pro kočky

Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

Když jste byli ještě malí, tak jste nejspíš běhali s ostatními dětmi po hřišti nebo lezli po stromech. Časy se ale mění, a to, co bývalo považováno za běžnou součást dne, je pro dnešní děti nepředstavitelné. Možná i vaše děti zažívají každodenní nut(d)nou rutinu.

Ráno přesun autem do školy nebo do školky, kde tráví několik hodin, aniž by se dostaly ven. Poté spěchají na kroužky a po napsání úkolů shlédnou něco v televizi nebo brouzdají po internetu, a jde se spát. Již od mala je jejich čas organizovaný, a od dospělých se tímto režimem moc neliší.

Děti ale ke správnému vývoji pohyb a přírodu potřebují. Proč je tak důležité udělat si prostor pro kontakt s přírodou? A v čem dětem pobyt v přírodě prospívá?

O dnešní generaci dospívajících se říká, že tráví čas u televize a na internetu.

Kam ale směřuje generace dětí, která se teprve chystá do školy? Již malým dětem pouštíme pohádky na tabletu nebo je necháme hrát počítačové hry. Takto strávený čas se ale může na jejich rozvoji podepsat.

Není úplnou novinkou, že děti z těch nejvyspělejších zemí se potýkají s nadváhou a obezitou, poruchou pozornosti a depresemi (například v USA, každé třetí dítě trpí nadváhou nebo obezitou, a každé šestnácté bere antidepresiva nebo jiné psychotropické léky. Tato problematika se ale týká také českých dětí.

Manfred Spitzer, ředitel univerzitní psychiatrické kliniky, se dokonce tyto proměny nebojí nazvat digitální demencí, což je zároveň název jeho publikace. Na základě svých výzkumů se vyjádřil, že užívání digitálních médií má negativní vliv na kognitivní funkce a to především u dětí, kterým se mozek začíná teprve vyvíjet.

Předškoláci, kteří tráví hodiny denně u televize nebo s elektronickými médii, tak mohou mít problém s vyjádřením myšlenek, mají menší slovní zásobu, a hůře koncentrují pozornost. Tím, že jen pasivně přijímají informace, ztrácejí slovní fantazii a nebývají tak tvůrčí, jako jejich vrstevníci, kteří tráví čas běháním venku.

Výzkumy zaměřující se na tuto problematiku ukazují, že celkově ubývá čas dětí strávený venku v porovnání s jejich prarodiči a rodiči. Děti navštěvující mateřskou školku, kde se čas venku odvíjí od “dobrého” počasí, na tom nebudou pravděpodobně o mnoho lépe.

Procházku v přírodě nám doporučovaly už naše babičky. Nyní máme i vědecké poznatky, které poukazují na prospěšnost takové aktivity, a potvrzují, že pohyb v přírodě má vliv na celkové zdraví a spokojenost.

Je vědecky dokázáno, že kontakt s přírodou snižuje možnost nadváhy a obezity, rozvíjí hrubou motoriku, ale také sociální dovednosti.

V roce 2010 vědci z Velké Británie vybavili 1000 dětí GPS přístroji a sledovali jejich pohyb, kde zjistili, že fyzická aktivita dětí byla 2 – 3x vyšší venku než uvnitř budovy.

Řada výzkumů také poukazuje na zlepšení pozornosti u dětí s ADHD v případě, že mají možnost trávit část dne v přírodě. S narůstajícím tlakem na výkon a stále bližším kontaktem s elektronickými médii narůstá také obliba takzvané ekoterapie, která stojí na teorii, že příroda má významný vliv na psychické i fyzické zdraví.

  • Některé vědecké výzkumy, které se touto problematikou zabývají, tvrdí, že pobyt v přírodě:
  • posiluje psychické zdraví snižuje stres a mentální únavu tlumí úzkosti a deprese obnovuje pozornost a zvyšuje schopnost soustředění zlepšuje náladu podporuje snížení stresového hormonu kortizolu působí jako prevence astmatu
  • Pokud děti tráví čas v přírodě, snižuje se výskyt agresivity a násilí, dětská hra je kreativnější, a podporuje společenský život.

Například ve Skotsku je učení venku součástí systematické reformy vzdělávání. Ukazuje se totiž, že právě učení venku obnovuje pozornost, snižuje absenci, zlepšuje kázeňské problémy a zlepšuje studijní výsledky napříč obory, posiluje paměť a zvyšuje zájem žáků o učení.

Lesní mateřské školky nemají kamenné budovy. Nejčastěji mají jurtu nebo maringotku. Úplně to stačí.Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | Archiv Ekodomova

Ne každý rodič může trávit dostatek času se svými dětmi v lese nebo v parku. Pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti měly tuto možnost, existují i ve městech alternativy v podobě lesních klubů a mateřských škol.

Ty se od klasických mateřských školek liší tím, že místo uvnitř budovy tráví děti většinu času venku, v lese a na zahradě, o kterou pečují. Zázemí (jurta, maringotka, teepee, apod.) slouží pouze k příležitostnému pobytu na jídlo, spánek a uložení náhradního oblečení. Skutečná náplň dne se odvíjí od reálného prostředí, kondice a potřeb dětí, a ročního období.

Děti tráví venku denně okolo 70 – 90 % času, a díky častému pohybu venku, jsou tak otužilejší a odolnější. Zároveň mají prostor trávit část dne podle svého a samy si určit, s čím si ten den chtějí hrát – ať už je to lezení na vyhlídku nebo společné budování lesní pevnosti.

Na maximálně patnáct dětí jsou tu po celý den dva dospělí. Dobře se proto rozvíjejí také sociální kompetence dětí, protože komunikují v menší skupině a učí se efektivně řešit konflikty.

Budete mít zájem:  Afty: léčba a babské rady

Díky spolupráci Asociace lesních mateřských škol s Ministerstvem školství se podařilo tento typ školek legislativně ukotvit v českém vzdělávacím systému. V současnosti do 130 registrovaných lesních mateřských škol a lesních klubů dochází kolem čtyř a půl tisíce dětí.

reklama

Čeští školáci tloustnou, ohrožení jsou hlavně ti z chudších rodin. Spočítejte si, jak jsou na tom vaše děti

Nadváhou nebo obezitou trpí každé páté dítě od 11 do 15 let. Riziko obezity je přitom u dětí z chudších rodin oproti ostatním až trojnásobné. Nerovnost se projevuje i v tom, zda děti pravidelně snídají nebo jak často stolují s rodinou. Ukazuje to mezinárodní studie, jejíž českou část má na starosti olomoucká Univerzita Palackého.

V Praze trpí nadváhou či obezitou pouhých 15 procent dětí. Ilustrační foto | Zdroj: pxhere CC0

Na sto tisíc českých dětí mezi jedenácti a patnácti lety trpí nadváhou, třicet tisíc z nich je dokonce obézních. Týká se to zejména chlapců, dětí mimo Prahu a těch, které pochází z chudších rodin.

„Nadváhu má patnáct procent dětí, obézních je šest procent,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman. „Situace se oproti minulým letům zhoršuje, problémy s váhou má 26 procent chlapců a 13 procent dívek,“ dodává. Mnoho dětí s nadváhou si navíc svůj problém neuvědomuje. Vyšší hmotnost si připouští pouze 29 procent dívek a dvě pětiny chlapců.

Velkou roli přitom hrají majetkové poměry rodiny, do které se dítě narodí. Školák z hůře situované rodiny čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ten z bohatších poměrů, a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy.

„Česko v tomhle ohledu vlastně dohání Západ,“ říká další z výzkumníků Petr Baďura. „Stravování se stává součástí životního stylu. Bohatší mu přikládají větší význam, tím pádem o sebe a své děti více dbají. Je to rozdíl oproti méně bohatým zemím, kde si pouze majetní lidé mohou dovolit žít v přebytku a nadváhou tak častěji trpí oni.“

Majetková nerovnost se ukazuje i na rozložení podle krajů – v Praze trpí nadváhou či obezitou pouhých 15 procent dětí, nejhůře je na tom naopak Ústecký kraj s 26 procenty. Obdobně jsou na tom další ukazatele, které výzkum sledoval. V bohatých rodinách například snídá 59 procent dětí, zatímco v chudých jen 42 procent; pravidelně děti snídají nejčastěji opět v Praze.

„Zajímavé navíc je, že poměrně velká skupina dětí, téměř 15 procent, snídá jen o víkendech,“ říká Baďura. „Je možné, že za to může brzké vstávání a nedostatek času – mimo velká města děti musí vstávat velmi brzy na ranní spoje a škola navíc začíná třeba i o půl osmé ráno.“

Výzkumníci se věnovali také například pitnému režimu. Znovu je patrný vliv majetkových poměrů i oblasti, kde školák žije. Zatímco v Praze pije každý den vodu 83 procent dětí, v Ústeckém kraji jen necelých 63 procent. Víceméně shodná je naopak míra konzumace sladkostí – každé páté dítě je jí denně nezávisle na pohlaví, věku, kraji i majetkových poměrech.

A zatímco ubývá konzumentů slazených nápojů, na vzestupu jsou ty energetické. K jejich rizikové konzumaci, tedy alespoň dvakrát týdně, má sklon asi každé desáté jedenácti- až patnáctileté dítě. Chlapci po nich přitom sáhnou dvaapůlkrát častěji než dívky.

Mezinárodní výzkum známý pod zkratkou HBSC se pravidelně provádí ve 48 zemích a regionech. Opakuje se ve čtyřletých intervalech a kromě dětské obezity zkoumá zkušenosti dětí s drogami, jejich využívání sociálních sítí nebo způsoby trávení volného času. Sběr dat naposledy proběhl loni.

Čeští výzkumníci ukázali, že normální i intenzivní uživatelé sociálních sítí jsou spokojeni se životem, mají dobré vztahy se spolužáky, zdravé stravovací návyky i kladný vztah k pohybu.

Obezita způsobuje vážné zdravotní problémy i společenskou ostrakizaci. Problém řady lidí začal už v dětství. „Tito lidé nemají šanci se vyléčit,“ říká obezitolog Zlatko Marinov.

FOTO UVNITŘ. Sedmiletá Siao Jün pochází z Číny a ve svém mladém věku váží neuvěřitelných 74 kilogramů. Její matka tvrdí, že přitom moc nejí.

Doktoři se zpočátku domnívali, že za její váhu může porucha hormonů, výsledky vyšetření ale tuto teorii nepotvrdily. Nyní tak dívka podstupuje odtučňovací kůru v nemocnici v čínském městě Tchien-ťin.

Už teď rodina za léčbu zaplatila v přepočtu tři miliony korun.

Až 30 % dětí trápí nadváha a obezita. Rodiče by jim měli zajistit i při škole dostatek pohybu – VZP ČR

Obezita a nadváha postihují v Česku skoro třetinu dětí. Důvodem je i to, že řada školáků má málo pohybu. Průzkum, který má VZP k dispozici, ukázal, že více než každé čtvrté dětí sedí denně přes dvě hodiny u počítače. A každé sedmé dítě sportuje jen při školním tělocviku.

VZP chce tento stav změnit. Dětem, které by jejich rodiče chtěli na začátku školního roku přihlásit například do sportovního oddílu, do Sokola a podobně, nabízí příspěvek až pět set korun. Tentýž příspěvek čerpalo už v prvním pololetí 40 tisíc školáků a pojišťovna jim vyplatila 19,6 milionu korun.

Nedostatek pohybu a s ním související nadváha či obezita jsou spojeny s mnoha zdravotními problémy.

Už v dětském věku se mohou projevit nemoci srdce a cév, metabolické či endokrinní komplikace, zažívací, ortopedické či dermatologické těžkosti.

Zanedbatelná není ani estetická stránka věci – kvůli váze se děti mohou potýkat s vyčleněním z kolektivu a mohou u nich propuknout i psychické potíže. Ostatně i zmiňovaný průzkum potvrdil, že 28 % dětí vnímá svou váhou jako problém.

Co zjistil průzkum o dětech

  • 20–30 % má nadváhu nebo jsou obézní
  • 28 % cítí problémy se svou váhou
  • 20 % jí častěji než jednou týdně ve fastfoodu
  • 25 % jí nejraději hamburgery, párek v rohlíku, brambůrky a sladkosti
  • 55 % dává přednost slazeným nápojům
  • 27 % tráví denně více než dvě hodiny u počítače
  • 14 % dětí sportuje jen při školním tělocviku

Nabídka preventivních programů největší tuzemské zdravotní pojišťovny proto obsahuje i příspěvek až 500 korun na pohyb.

Peníze je možné použít například na aktivity, které pořádají sportovní kluby a spolky (Česká unie sportu, národní sportovní svazy apod.), taneční kroužky, Sokol, Orel, Slavoj a další.

Podmínkou je, že dítě bude sportovat minimálně jednou týdně a souvisle alespoň čtvrt roku. Podrobné podmínky najdete zde.

V prvním pololetí letošního roku využili nabídku příspěvku na pohybové aktivity nejvíce klienti VZP na Vysočině, v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Naopak nejméně zájemců si vyzvedlo příspěvek v Karlovarském kraji. Podrobně to ukazuje následující tabulka.

Kolik dětí získalo v letošním prvním pololetí od VZP příspěvek na pohybové aktivity

Budete mít zájem:  Lidl k nám ze zahraničí vozí šizené výrobky
ti čerpající příspěvek Celkem vyplaceno v Kč
Praha   2 660   1 321 918
Středočeský kraj   3 370   1 654 036
Jihočeský kraj   3 021   1 481 244
Plzeňský kraj   1 791      882 928
Karlovarský kraj   1 051      516 705
Ústecký kraj   3 596   1 758 640
Liberecký kraj   2 548   1 239 123
Královéhradecký kraj   3 331   1 598 421
Pardubický kraj   3 454   1 690 830
Kraj Vysočina   4 330   2 121 228
Jihomoravský kraj   3 927   1 936 756
Olomoucký kraj   1 471      716 876
Moravskoslezský kraj   2 011      974 326
Zlínský kraj   3 511   1 709 785
CELKEM 40 072  19 602 816

Myslet na pohybové aktivity svých potomků by rodiče měli přinejmenším od nástupu do základní školy. Už v mateřské školce je sice dítě prvně nuceno delší čas sedět, v tomto věku je však ještě většinou samo od sebe dostatečně aktivní a sezení dokáže vykompenzovat dostatečným pohybem.

S příchodem na základní školu se ale tento trend postupně vytrácí a dítě s krátkými přestávkami prosedí větší část dne, aniž by vykonalo jakoukoli náročnější fyzickou činnost.

Rodiče by proto měli v ideálním případě zorganizovat dítěti tolik pohybu, aby se vyhnulo problémům spojeným nadváhou či obezitou.

Mgr. Oldřich Tichývedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Nadváhu máme v rodině aneb Dítě z oplácanosti určitě vyroste

Říkáte si, že baculaté a růžolící dítě ze své váhy časem vyroste? Nebo naopak slýcháváte, že je-li dítě obézní, bude s vyšší mírou pravděpodobnosti trpět obezitou i v dospělosti? Kde je pravda?

Dětská obezita se stává významným zdravotním problémem. Nadváhu má v současnosti každé 4. dítě, obezitou trpí každé 7. a monstrózní obezitou čtyři ze sta dětí. Nadváha předchází obezitě, určuje se podle BMI, tedy dle poměru váhy a výšky. Čím vyšší hodnota BMI, tím vyšší stupeň obezity.

Proč je dětská obezita nebezpečná?

Názor, že dítě z obezity vyroste, dávno neplatí. Nebezpečí spočívá v přechodu obezity do dospělosti, kdy se pohybové a výživové zvyklosti mění jen obtížně. Dětská obezita je stejně jako u dospělých spojena s řadou zdravotních komplikací – nejčastěji se jedná o vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu nebo krevních tuků, náběh na cukrovku.

ČTĚTE TAKÉ: Vitamin B12 Často opomíjený, a přesto životně důležitý

Značně trpí i pohybový aparát, může docházet ke změně těžiště těla, děti jsou neobratné, pomaleji se pohybují, narůstá riziko pádů a úrazů. Důsledky nadměrné hmotnosti se odrážejí také v pohlavním vývoji.

Nezanedbatelné jsou i psychosociální následky nadměrné hmotnosti, které jsou právě dětmi vnímány velmi citlivě.

Jedná se o pocit sociální izolovanosti, nízké sebehodnocení, zkreslené vnímání těla, větší náchylnost ke vzniku poruch příjmu potravy, depresivní ladění. 

    K posouzení přiměřenosti tělesné hmotnosti se používají různé indexy, nejčastěji je to     Body Mass Index (BMI). Vzhledem k tomu, že se u dětí a dospívajících hodnoty BMI     mění s věkem, je nutné k jeho hodnocení používat percentilové grafy. Percentilové grafy    jsou součástí očkovacího průkazu dítěte, volně ke stažení jsou na www.szu.cz nebo     www.rustovyhormon.cz. Na základě percentilových grafů jsou za nadváhu považovány     hodnoty nad 90. percentil pro daný věk a pohlaví, pro obezitu hodnoty nad 97. percentil    pro daný věk a pohlaví.

Hlavní příčiny

Obezita je výsledkem působení faktorů prostředí a genetických faktorů. Podíl genetických faktorů na vzniku a rozvoji obezity se udává mezi 40 až 70%. Vyloženě geneticky podmíněných obezit je velmi málo. Genetické faktory zpravidla působí jako „předpoklady“ pro rozvoj obezity. Většina genů neovlivňuje nárůst tělesné hmotnosti přímo, ale zvyšuje náchylnost k obezitě.

V rodinách, kde jsou oba rodiče obézní, má dítě 2x vyšší pravděpodobnost, že bude také obézní, u dospívajících je toto riziko dokonce téměř pětinásobné.

Tyto geny ovlivňují například naše jídelní chování a vztah k pohybu. Vedle genetické dispozice se dědí také způsob přípravy jídla, preference potravin, což bývá v každé rodině různé.

Problém je, že jedinec náchylný k obezitě je v současné době do značné míry bezbranný a musí se snažit, aby obezitě nepodlehl. Žijeme v tzv. toxickém prostředí, kde je potravy hojnost a nemusíme vyvinout žádné úsilí k jejímu získání.

Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují rozvoj obezity dítěte, je obezita matky a její výživa během těhotenství. Rizikový je jak nadměrný, tak nedostatečný příjem stravy u matky.

Málo pohybu a hodně dobrot?

Pozadí vzniku obezity mohou být různá, vždy ale rozhoduje celkový energetický příjem, skladba stravy a míra pohybové aktivity. Pokud je příjem energie vyšší než její výdej, hmotnost stoupá. Podle doporučení by děti měly trávit pohybem minimálně dvě hodiny denně. Významnou měrou k obezitě přispívají nevhodné stravovací návyky.

Jedná se především o nepravidelný jídelní režim, experimentování s dietami, vynechávání jídel a přejídání se. Častý bývá vysoký příjem tuků, nízký příjem vápníku, vitaminu C a nízký příjem vlákniny. Problém představuje také nadměrný příjem soli a obecně konzumace vysokoenergetických, ale nutričně chudých pokrmů (typicky fast food).

 

Léčba dětské obezity

Pro děti, které mají pouze nadváhu a netrpí žádným z onemocnění provázejících obezitu, je doporučována redukční dieta, jejímž cílem je udržení hmotnosti. Přísnější redukční diety nejsou doporučovány, a to zejména u dětí mladších 8 let. Strava má být pestrá, vyvážená, důraz je kladen na pravidelný jídelní režim.

Stejně jako v případě obezity dospělých musí být léčba obezity dětí komplexní, individuální a hlavně přiměřená.

Není dobré vyřazovat některé složky stravy, jako jsou například obiloviny a výrobky z nich, stejně tak není vhodné zcela zakazovat sladkosti.

Naopak důležité je číst informace na obalech potravin, vybírat kvalitní potraviny a také se naučit plánovat. Velkou úlohu může sehrávat pitný režim, jehož základem má být voda, ovocné čaje, popř. ředěné džusy.

Sladké nápoje jen výjimečně, pozor také na slazené minerální vody.

Na co pamatovat

Největších úspěchů je dosahováno tam, kde se terapie účastní celá rodina. Je to logické, nesprávné stravovací a pohybové návyky se zpravidla týkají celé rodiny a pokud mají být dosažené hmotnostní úbytky dlouhodobě udrženy, je nutné změnit životní styl celé rodiny. Kromě toho je pro dítě velkým přínosem podpora rodičů a ostatních členů domácnosti.

PhDr. Karolína Hlavatá, PhD. dietolog 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector