Lidský mozek trpí, když tělo nepřijímá zdravé tuky

Lidský mozek trpí, když tělo nepřijímá zdravé tuky

Ostatní

Kvalitní, čerstvá a pestrá strava zajistí mozku dostatečný přísun všech nezbytných látek. Zajistí tak jeho optimální fungování, vyšší výkon i ochranu před mnoha civilizačními onemocněními.

Bílkoviny. Příznivě ovlivňují všechny paměťové procesy – zaznamenávání, podržení a vybavování si informací. Aminokyseliny obsažené v bílkovinách jsou základními stavebními prvky mozkové sítě. Mozek potřebuje bílkoviny pro výrobu neurotransmiterů, látek, které obstarávají přenos informací mezi jednotlivými mozkovými buňkami. Podílejí se na tvorbě a obnovování buněčných membrán.

Mezi zdroje bílkovin patří: kvasnice, sója a výrobky z nich, luštěniny, maso, vnitřnosti, vejce, celozrnné pečivo a výrobky.

Antioxidanty. Mozek je náchylný k napadání volnými radikály jako vedlejšími produkty buněčného metabolismu. Proto je příjem antioxidantů i pro něj nezbytný. Antioxidanty odstraňují toxiny z nervového systému, a tím přispívají k ochraně a obnovování paměti.

Antioxidanty také zpomalují tvorbu volných radikálů, a tím přispívají ke zlepšování kognitivních funkcí, jako např. paměti, úsudku či dedukce, nebo také motorických schopností.

Výzkumně strava bohatá na antioxidanty prokázala lepší účinky u starších jedinců, u kterých je vlivem věku určitá míra poškození volnými radikály přítomna.

Významným zdroje antioxidantů je například bobulovité ovoce, jako jsou maliny, borůvky, jahody, špenát, brokolice, ginkgo biloba, paprika, čerstvé bylinky a koření, jablka, cibule, a další.

Vitamíny. Z vitamínů, potřebných pro mozek jsou nejdůležitější a nejdiskutovanější vitamíny sk. B. Jsou stejně tak důležité pro mozek stejně jako pro periferní nervovou soustavu, kterou chrání, posilují a podporují její regeneraci. Jsou to především: kyselina listová, B1, B2, B6 a B12.

Jsou nezbytné jako podpůrný faktor při syntéze neurotransmiterů, které přenášejí signály mezi nervovými buňkami. Jsou rovněž důležité při tvorbě neuronových výběžků a jejich ochranného obalu.

Pravidelné užívání kyseliny listové se signifikantně zlepšila paměť, rychlost zpracování informací a rychlost senzomotorických reakcí. Vitamín B12 je nejdůležitější živinou mozku v pokročilém věku, chrání mozek před atrofování během stárnutí (zakrňováním, zmenšováním se). Pomáhá při obnově nervových buněk a tvorbě DNA.

Vitamín B1 celkově slouží k udržení dobré funkce nervového systému a udržení duševní rovnováhy celkově tím, že navozuje optimismus, pomáhá překonávat emotivně stresové situace a zlepšuje drobné psychické poruchy jako netrpělivost a zmatenost.

Nedostatek vitamínu B2 se může projevit také na psychice a intelektu – u děti bylo popsáno zpomalení duševního vývoje a u dospělých poruchy osobnosti. Vitamín B6 působí preventivně proti arteroskleróze, která hraje významnou roli při mozkové mrtvici.

  • Vitamín E je důležitým antioxidantem.
  • Z dalších látek důležitých pro mozek zmiňme například železo, To je důležité v procesu syntézu metabolismu neurotransmiterů, a pro vázání kyslíku v krevních buňkách, což je důležité pro okysličování mozku.
  • Jód je důležitý pro růst a vývoj mozku.
  • Zinek je důležitý pro přenos informací v mozku, pro růst nových neuronů a jejich migraci.
  • Magnezium chrání mozek před působením neurotoxinů.

Poradna

Obsah článku:

  • Jak stres ovlivňuje vaše tělo
  • Nenasycené tuky a esenciální mastné kyseliny

Na vysoké hladině cholesterolu může mít podíl strava, v níž chybí esenciální tuky nebo která obsahuje hodně sacharidů. Srdeční choroby rovněž souvisejí s vysokým krevním tlakem, kouřením, cukrovkou, s nevyváženým poměrem mezi „dobrým“ HDL a „špatným“ LOL cholesterolem, s nadváhou a nedostatkem pohybu.

Mějte však na paměti, že určité množství cholesterolu naše tělo potřebuje. Máme-li ho nedostatek, začne si jej vyrábět samo.

Cholesterol plní v těle několik velice důležitých funkcí: podílí se na tvorbě pohlavních hormonů, myelinové pochvy (obal nervů), vitaminu D a žluči, kterou potřebujeme k trávení tuků. Když jsme ve stresu, hladina cholesterolu se zvýší, bez ohledu na to, co jíme.

Tělo ho začne rychle vyrábět, protože nadledviny, které mají důležitou roli při zvládání stresu, ho potřebují pro svou práci. Takže není náhoda, že hladina cholesterolu v krvi účetních výrazně stoupá kolem uzávěrky.

JSOU PRO NÁS NASYCENÉ TUKY VHODNÉ?

Nasycené tuky jsou pevné a nacházejí se v mase, mléčných výrobcích, sádle, hovězím loji, ale i v tropických olejích, jako palmovém a kokosovém. Lidé se jim dlouho vyhýbali, protože věřili, že souvisí se srdečními chorobami.

Podle nejnovějších teorií jsou příčinou srdečních chorob oxidované tuky a oxidované lipoproteiny. Proto je nesmysl vinit z toho chemicky stálé, neoxidovatelné nasycené tuky. Většina lidí, kteří považují nasycené tuky za špatné, si neuvědomuje, že naše buňky čile vyrábějí nasycené mastné kyseliny ze sacharidů a nadbytečných bílkovin.

Nasycené tuky hrají v lidském těle pozitivní roli. Jsou kvalitním zdrojem uložené energie, chrání orgány před otřesy a izolují důležité tkáně proti chladu. Schopnost skladovat energii v podobě tukových buněk je učiněný evoluční zázrak.

Trvalo miliony let, než se naše tělo adaptovalo na opakované hladovění tak, že si vybudovalo zásobárny energie. Moudrá příroda poskytla zvláštní ochranu ženám, aby mohly nosit a kojit děti tukové vrstvy na hýždích, stehnech a prsou.

KDY JSOU NASYCENÉ TUKY ŠKODLIVÉ?

S nasycenými tuky mohou ovšem být také problémy, zvláště pokud obsahují příliš málo esenciálních mastných kyselin, nebo pokud jich konzumujeme mnoho. Nasycených tuků přijímáme nadměrné množství, když jíme hamburgery či mražené, konzervované nebo jinak zpracované potraviny. Tuky v těchto potravinách jsou izolované z původních přirozených zdrojů a dnes se přidávají do spousty potravin.

Pokud se často stravujete v restauracích (včetně řetězců rychlého občerstvení), přijímáte další nasycené tuky, které jste nezapočítali, což činíte i v případě, že máte mrazák plný polotovarů, jež stačí ohřát v mikrovlnce. Běžné mražené jídlo obsahuje až padesát procent tuku (Nízkotučné varianty zase mají obrovské množství sacharidů, což je pro zdraví skoro stejně špatné.).

Nadměrný příjem nasycených tuků přispívá ke vzniku srdečních chorob, protože brání tvorbě prostaglandinů. Hlavní příčinou vysoké hladiny cholesterolu je stres.

Tělo reaguje na stres zvýšenou tvorbou cholesterolu, který v případě potřeby může přetvářet na hormony nadledvin, jež mu pomáhají stres zvládat.

Když snížíte stres, klesne také hladina cholesterolu (Cholesterol v krvi snižuje pravidelná konzumace kokosového oleje – jezte ho pouze pokud ho máte doporučený ve vaší metabolické skupině).

Zpět na začátek »

JAK STRES OVLIVŇUJE NAŠE TĚLO

Stres podlamuje naše fyzické zdraví. Kromě srdce, cév a imunitního systému působí zhoubně také na nadledviny (které v těle řídí hospodaření s minerály a společně se štítnou žlázou udržují naši energetickou hladinu). Existují tři fáze, jimiž nadledviny procházejí během stresu, přičemž každá zcela specificky ovlivňuje náš zdravotní stav:

  1. Poplašná reakce je tělesná příprava na stres: nadledviny začnou horečnatě pracovat a vyprodukují mimořádné množství hormonů, aby odpověděly na stresový poplach. Toto je jedna z běžných funkcí nadledvin. Když stres odezní, nadledviny se zklidní a pokračují ve své obvyklé činnosti.
  2. Fáze odporu nastává, když stres trvá delší dobu. Nadledviny se mu přizpůsobí tím, že se zvětší a rozšíří svoje funkce. Kvůli tomu musí odčerpávat živiny a energii z tělesných zásob. Tato fáze může trvat týdny, měsíce, ba dokonce roky, dokud se tělo neoslabí z nedostatku energetických a nutričních zásob.
  3. Fáze vyčerpání se dostavuje, když jsou energetické a nutriční rezervy zcela vyčerpány. Větší poškozování již tělo nesnese, a tak nastává vyčerpanost nebo chronická únava.

Ovšem emoční stres není jedinou formou stresu, jemuž jsou vystaveny naše nadledviny. Trpí také fyzickým stresem, jenž zahrnuje fyzická poranění, přepracování a nedostatek spánku.

Každá chemická látka, ať už pochází ze škodlivin v životním prostředí nebo ze stravy s vysokým podílem rafinovaných a vysoce zpracovaných potravin, musí být naším tělem detoxikována – a to je další zátěž pro nadledviny.

K jejich přetížení rovněž přispívají pracovní stres, nedostatek nebo přemíra tělesného cvičení a užívání povzbuzujících prostředků, jako jsou káva, cukr a „rekreační“ drogy. Na jakýkoli stres reaguje naše tělo úplně stejně, bez ohledu na to, co ho vyvolalo.

Mezi první varovné signály oslabení nadledvin patří chronicky nízký tlak, únava, chabá výdrž, přecitlivělost na chlad a závislost na sladkých či slaných jídlech. Takzvaní noční ptáci často trpí oslabením nebo vyčerpaností nadledvin.

Když vstanou, bývají unaveni a stráví skoro celý den stimulováním unavených nadledvin kofeinem, nikotinem, cukrem, limonádami nebo zuřivým cvičením.

Večer jim jejich oslabené, ale uměle vybičované nadledviny dodají tolik energie, že by mohli probdít celou noc, a tak se ocitají v bludném kruhu.

Bylo zjištěno, že kdo jí potraviny, které jsou pro jeho tělo nejvhodnější, a má dostatek pohybu, zvládá stres mnohem lépe.

Avšak je-li tělo oslabeno příjmem kaloricky chudé, nezdravé či nevhodné stravy a nemá-li dostatek pohybu, je velice obtížné zvládat stres vyvolaný náročným šéfem, příliš živými dětmi nebo nešťastným vztahem. Pokud nad stresem ztrácíte kontrolu, pečujte v první řadě o svoje tělo.

Jakmile budete opět zdraví a silní, mnohem snadněji se vypořádáte s veškerými stresovými faktory svého života.

A nezapomínejte na pestrou škálu relaxačních technik: jóga, dechová cvičení, meditace a masáže jsou jen některé z nich. Pomohou vám k uvolnění a osvobození se z hektického způsobu života.

Zpět na začátek »

Budete mít zájem:  Parazitů se zbavíte i pomocí bylinek

NENASYCENÉ TUKY A ESENCIÁLNÍ MASTNÉ KYSELINY

Esenciální mastné kyseliny (známé též pod názvem vitamin F), zajišťují intaktnost buněčných membrán, jež nás chrání například před bakteriálními a virovými infekcemi.

Když nepřijímáme dostatek esenciálních mastných kyselin, jsou buněčné membrány oslabené, a tak je tělo náchylnější k infekcím.

Možná vás to překvapí, ale když budete jíst tuky, snáze zhubnete, protože esenciální mastné kyseliny zbavují tělo jiných tuků, včetně špatného LDL cholesterolu. Emulgují nasycené tuky a cholesterol a odstraňují je z tepen a tkání, což ocení zejména lidé s nadváhou.

Obzvlášť důležité jsou dva druhy esenciálních mastných kyselin:

  • Omega-3 oleje se nacházejí ve lněných semenech, vlašských ořeších, v dýňovém a kanolovém oleji a v tučných rybách (například losos, makrela, sardinky tuňák a ančovičky).
  • Omega-6 oleje se nalézají v nezpracovaných rostlinných olejích, například světlicovém, slunečnicovém a sezamovém, a v některých bylinách, zejména v brutnáku lékařském a pupalce dvouleté.
  • Esenciální mastné kyseliny obsahuje Kril olej, který si můžete objednat zde.
  • Vyvarujte se doplňků z rybího tuku – zde naleznete důvody proč.
  • Esenciální mastné kyseliny jsou také v nasyceném živočišném tuku, ovšem pokud si zvolíte tento zdroj, doporučuji pouze maso z ekologických chovů, protože maso z velkochovů obsahuje velice málo esenciálních mastných kyselin, zato v sobě má různé chemické látky.

Esenciální mastné kyseliny rychle pronikají do buněčných membrán a neukládají se v těle jako zásobní tuk. Jejich nedostatek může způsobit suchou až šupinatou kůži, záněty, artritidu, akné, ekzémy a řadu jiných potíží. Většina lidí si neuvědomuje, že na esenciální mastné kyseliny se vážou molekuly cholesterolu, které jsou potom krví odplavovány z těla.

Pokud nemáme dostatek esenciálních mastných kyselin, cholesterol se místo nich váže na molekuly nasyceného tuku, což vede ke kornatění tepen. Proto je příjem dostatečného množství esenciálních mastných kyselin tak důležitý pro snižování cholesterolu a předcházení srdečním chorobám.

Množství tuku, které denně potřebujete, závisí samozřejmě opět na vašem metabolickém typu. Rychlí spalovači potřebují relativně hodně tuku a nemusí nijak omezovat příjem nasycených mastných kyselin.

Mohou jíst více másla a tučných jídel a zpravidla mívají nižší hladinu cholesterolu, než pomalí spalovači. Ti by měli konzumaci tuků omezit.

Chcete-li předejít chorobám věnčitých tepen a jiným degenerativním onemocněním, nejezte margaríny ani ztužené rostlinné tuky.

TAKÉ NÍZKÝ PŘÍJEM TUKŮ MŮŽE BÝT NEBEZPEČNÝ

Někteří lidé zašli v posedlosti odstranit ze své stravy veškerý tuk příliš daleko, takže nepokrývají svou denní potřebu esenciálních mastných kyselin. Jejich zdraví tím trpí, a navíc se jim nedaří zhubnout.

Esenciální mastné kyseliny nejenom napomáhají při hubnutí, ale mohou také přinést úlevu ženám trpícím premenstruačním syndromem.

Zejména kyselina gama-linolenová (GLA), obsažená v pupalkovém oleji, aktivuje spalování tuků, ale především zmírňuje menstruační problémy.

Zpět na začátek »

Zdroj: Ordinace Hany Červenkové

Co je to přerušovaný půst a na jakém principu funguje?

Přerušovaný půst nebo přerušované hladovění je alternativou stravování s množstvím pozitivních účinků. V tomto článku se dozvíte co je to přerušovaný půst a na jak principu funguje. Jaké benefity přerušovaný půst poskytuje a jaká strava je vhodná pro maximalizování těchto benefitů.

Přerušovaný půst je stravovací protokol, který vymezuje cykly určené na půst a na příjem jídla (kalorií) během dne. Existuje několik metod jak rozdělit jednotlivé cykly v průběhu dne, ale je potřebných minimálně 16 hodin půstu, aby se aktivovaly a začaly probíhat fyziologické procesy, které přinášejí benefity spojené s omezeným příjmem kalorií.

Na jakém principu funguje přerušovaný půst?

Obvykle se při praktikování přerušovaného půstu jednotlivé cykly na příjem kalorií vymezují na 16:8, 18:6, 20:4 – půst:příjem jídla. Za přerušovaný půst se považuje i 24 hodinový půst, následovaný normálním stravováním následující den. Obecně ustálená definice přerušovaného půstu neurčuje, co je potřeba jíst, ale kdy a v jakých intervalech.

Jaké fyzické a mentální benefity přináší přerušovaný půst?

Přerušovaný půst je využíván kvůli vědecky i praxí ověřeným fyzickým a mentálním benefitům. [1] [2] [3] [4] [5] [6] Přímý benefit spočívá ve spalování tuků a kontrole váhy, ale přerušovaný půst přináší i řadu nepřímých benefitů, které ovlivňují několik biologických systémů v organismu a výsledkem toho je zlepšení nejen tělesných, ale i mentálních funkcí. [7]

  • Regulování hladiny inzulínu – prevence a kontrola cukrovky typu 2
  • Snižování krevního tlaku a cholesterolu
  • Snižování chronického zánětu
  • Snižuje riziko vzniku rakoviny
  • Zlepšování funkce cévního systému
  • Buněčné omlazení – přerušovaný půst spouští proces zvaný autofagie
  • Zlepšování mozkových funkcí
  • Zlepšování dalších kognitivních funkcí spojených s podporou vzniku neurotropických faktorů (vznik a ochrana mozkových buněk)

Spalování tuků

Spalováním přebytečného tuku umožníme tělu kromě podpory kardiovaskulárního systému i vylučování toxinů nahromaděných v tukových buňkách. Detoxikace a zlepšení funkce kardiovaskulárního systému umožňuje lepší prokrvení a tím okysličení mozku, což zlepšuje nejen kognitivní schopnosti, ale je spojeno i se snižováním rizika vzniku demence.

Zvýšení BNDF

Přerušovaný půst je spojen se zvyšováním BDNF (Brain-derived Neurotrophic Factor) – neurotrofický faktor odvozený z mozku.

BNDF je biomolekula, jejíž funkce zahrnují vznik mozkových buněk a vznik spojení mezi mozkovými buňkami a také ochranu mozkových buněk a jejich spojení (synapsí).

 Na tomto příkladu je možné vidět, jak může zlepšení v jedné oblasti spustit sérii procesů, jejichž výsledkem je pozitivní dopad na několik vzájemně propojených systémů lidského těla.

Zmíněné benefity jsou vědecky prokázané a jsou předmětem dalšího výzkumu, pro jejich lepší pochopení jsou potřebné pokročilé a rozsáhlé znalosti o funkcích lidského těla, ale na základě dosavadních zjištění a zkušeností s přerušovaným půstem je vhodné tento půst doporučit většině lidem, pro které jsou tyto benefity atraktivní.

Autofágie

Dalším z atraktivních benefitů z pohledu podpory zdraví je proces zvaný autofagie. Výraz autofagie pochází z řečtiny a znamená sebepožírání. Za objevení mechanismu autofagie získal Japonský vědec Yoshinori Ohsumi v roce 2016 Nobelovu cenu za fyziologii nebo Medicínu.

Autofagie je mechanismus, který degradací nitrobuněčných komponentů přináší tělu zdroj energie v situaci akutního nedostatku živin. Její hlavní benefit však spočívá v tom, že jako zdroj energie slouží buňky, které jsou poškozené nebo oslabené.

Výsledkem toho je, že se buněčný odpad nebo buněčné zbytky recyklují a pomáhají tvořit nové, zdravé a správně fungující buňky. Tím, že mechanismus autofagie nachází a ničí toxiny a infekční agensy, pomáhá zlepšovat funkci imunitního systému a snižuje zánět, což má pozitivní účinky na mnoho dalšich systémů v lidském těle.

Výzkum autofagie a půstu je momentálně v raném stádiu, ale už nyní její terapeutický potenciál představuje pozoruhodně efektivní řešení při mnoha zdravotních problémech.

Cíl přerušovaného půstu je systematické vyhladovění těla a následné spuštění procesu spalování tuků. Při přijímání potravy se ze sacharidů získává hlavní zdroj energie lidského těla – glukóza. Nadbytečná glukóza se přeměňuje na glykogen a tuk. Glykogen se ukládá v játrech a tuk v tukových buňkách.

Tělo při vytváření energie nejprve spotřebuje glukózu, která je k dispozici. Po spotřebování glukózy se glykogen přeměňuje zpět na glukózu, kterou zásobuje tělo energií mezi jednotlivými jídly. Průměrnému člověku trvá spotřebování všeho glykogenu 10-12 hodin. Při zvýšené fyzické aktivitě k tomu může dojít i podstatně dříve.

Po spotřebování glykogenu tělo získává energii z tukové tkáně. Z tuku se získávají mastné kyseliny, z nichž se v játrech tvoří ketony. Ketony jsou molekuly, které tělo dokáže využít jako zdroj energie v případě, že nemá k dispozici glukózu.

Při půstu reaguje tělo na environmentální stres (snížená dostupnost jídla) expresí genů, které pomáhají tělo před stresem chránit. [7] Existují indicie, že přítomnost ketonů má vliv na reaktivaci genů, které vedou k snižování zánětu a zvýšené odolnosti před stresem v mozku.

[8] Ketony produkované půstem také slouží jako inhibitory deacetylázy. Výsledkem toho je, že se zapojují geny spojené s antioxidačními procesy. [ 9 ] Po zhruba osmnácti hodinách je tělo v ketóze a je možné měřit ketony v plazmě zvýšené oproti normálním hodnotám. Rozsah ketonů v krevní plazmě je 0,05 – 01 mM.

Během půstu (nebo omezení sacharidů) se hodnoty ketonů mohou zvýšit až na 5 – 7 mM. Pokud se zvýší hladiny ketonů, které slouží jako signální molekuly na zapojování cest, díky nimž dochází k odbourávání stresu, snižování zánětu a opravování poškozené DNA.

[10] Po zhruba dvaceti hodinách půstu (v některých případech i dříve) se spouští proces autofagie a začíná recyklace starých a poškozených buněk a posilování zdravých buněk a omlazování tkáně. Schopnost autofagie se s přibývajícím věkem snižuje, což ovlivňuje schopnost těla eliminovat buněčný odpad. [11]

Pro koho je přerušovaný půst vhodný?

Přerušovaný půst je vhodný pro lidi, kteří chtějí získat benefity, které jeho praktikování přináší. Jedinci, kteří mají podváhu, mají potíže s nabíráním váhy, jsou mladší 18 let, nebo těhotné a kojící ženy, by neměli praktikovat přerušovaný půst stejně jako lidé, kteří trpí poruchami stravování jako například anorexie či bulimie. Půst také ne je vhodný pro lidi:

  • Kteří mají problémy se spánkem
  • Kteří se věnují intenzivnímu cvičení, nebo se snaží budovat svalovou hmotu
  • Trpící cukrovkou typu 1
  • Kteří berou léky, které se mají brát spolu s jídlem
Budete mít zájem:  Jaké Vitamíny Obsahují Borůvky?

Snížená hladina glukózy v krvi může způsobit točení hlavy, které může představovat problém, pokud někdo pracuje v zaměstnání jako například řidič, nebo operátor těžké techniky. Riziko představuje i možné přejídání se u lidí, kteří k tomu mají predispozice.

Benefity, které přerušovaný půst poskytuje, mohou být minimalizovány, pokud se během fáze přijímání potravy organismus přetěžuje přejídáním.Také se může vyskytovat podrážděnost, bolest hlavy, závratě.

Přerušovaný půst s sebou přináší jistá rizika a před jeho praktikováním je třeba dostatečně se v této oblasti informovat, případně konzultovat s výživovým poradcem, aby se zvolil ideální protokol pro dosažení konkrétního cíle nebo cílů. Avšak výzkumů potvrzujících jeho pozitivní účinky je dostatečné množství na to, aby převážily možná rizika.

Obzvlášť to platí v dnešní době zvýšené a zvyšující se environmentální toxicity, která z nezanedbatelné části přichází z jídla. Ať už jsou to zpracované potraviny, pesticidy, herbicidy, těžké kovy či jiné látky přijímány z potravy, omezením jejich příjmu se omezí i příjem toxinů, které obsahují.

I když přerušovaný půst konkrétní neurčuje, co je vhodné jíst, lidé praktikující tento typ půstu mohou zvolením správné stravy zvýšit pozitivní dopady na zdraví. Nebo minimálně alespoň neredukovat benefity příjímáním stravy, která organismu škodí i během standardního způsobu stravování.

Během fáze nepřijímání potravy je vhodné zvolit nutričně bohatou stravu, která poskytne dostatek živin a energie během fáze půstu. V podstatě se strava vhodná pro přerušovaný půst velmi neliší od stravy, která podporuje celkové zdraví a vitalitu.

Při přerušovaném půstu je vhodné vyhýbat se jednoduchým sacharidům, které se rychle metabolizují a představují nestabilní zdroj energie a impuls k prudkému zvýšení produkce inzulínu.

  • Bílkoviny: libové bílkoviny pomáhají tělu udržet pocit nasycenosti déle, a proto jsou vhodnou volbou při přerušovaném půstu. Týká se to potravin jako kuřecí prsa, bílý řecký jogurt, čočka, fazole, hrách nebo ryby.
  • Vitamíny a minerály: ovoce a zelenina.
  • Během půstu je možné kromě vody přijímat nápoje, které neobsahují kalorie, například černá káva nebo čaj. (BCAA není vhodné přijímat během fáze půstu, nakolik mohou půst přerušit).

Při přerušování půstu je vhodné nepřetěžovat trávicí systém těžkými jídly, nebo velkým množstvím jídla. Je důležité doplnit vitamíny, minerály a elektrolyty a nejvhodnějším řešením mohou být například smoothie, polévky, vařená nebo syrová zelenina nebo vývar z kostí.

Další důležitá věc je při přerušování půstu nekombinovat sacharidy a tuky. Je to kvůli tomu, že sacharidy způsobují zvýšení inzulínu a tuky zvyšují inzulín také, ale jinou cestou. Kromě toho se v případě této kombinace zvyšuje akumulace tuku, což neguje jeden z primárních benefitů přerušovaného půstu.

Vhodnou volbou jsou libové bílkoviny, nebo proteinový shake. Syrovátkový protein je méně vhodný než například konopný protein, kvůli tomu, že syrovátka a mléčné výrobky mohou negativně ovlivnit sliznici v trávicím traktu. Jedlé mořské řasy pomohou zvýšit hladinu jódu, který pomáhá zvýšit potlačenou funkci štítné žlázy způsobenou půstem.

Při prerušovní půstu je důležité zvolit vhodné tuky, ideálně s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, to znamená trávou krmená drůbež, dobytek nebo prasata.

Ať už zvažujete přerušovaný půst kvůli jeho schopnosti efektivně a jednoduše redukovat hmotnost nebo hledáte zdravotní benefity které nabízí, v každém případě je vhodné prostudovat si potřebné informace nebo konzultovat Vaše rozhodnutí s odborníkem.

Zatímco má přerušovaný půst prokazatelně pozitivní dopad na lidské tělo, omezení kalorií představuje pro tělo stres.

V každém případě, když dobrovolně a vědomě vystavujeme tělo stresu, je důležité rozumět mechanismům a procesům, které jsou při stresovaní zapojeny, abychom maximalizovali pozitivní účinky a vyhnuli se možným negativním, které lze nevědomostí přivodit.

[1] https://academic.oup.com/nutritionreviews/article/73/10/661/1849182

[2] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/oby.22065

[3] https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/2623528

[4] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S095528630400261X?via%3Dihub

[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5990470/

[6] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30206335/

[7] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1874391920300130#ec0015

[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5913738/

[9] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12419380/

[10]https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5981249/

[11] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30172870/

Lněný olej – Lněná vláknina

Nedostatek Omega-3 kyselin umíme řešit pomocí lněného oleje a v kombinaci s lněnou vlákninou dokážeme pomoci našemu tělu zbavovat se odpadu a tím ho udržovat v kondici. Naše kúry jsou nastaveny tak, aby pomohly každému podle jeho konkrétních problémů.

Podpora zdraví a dobré pohody

Jsme-li zdraví a žijeme také zdravým životním stylem a chceme pouze podpořit náš zdravý vzhled, doporučujeme sáhnout po kúře POKOŽKA, VLASY A NEHTY. Tato kúra dodá vašemu organismu chybějící Omega-3 kyselinu pomocí Lněného oleje PRAVÝ a zároveň podpoří přirozenou detoxikaci pomocí Lněné vlákniny SLUNEČNICOVÁ A MANDLOVÁ.

Zdravé trávení, odkyselení a detoxikace

Chcete-li podpořit váš metabolismus, doporučujeme užívat kúru TRÁVENÍ A STŘEVA.

Díky Lněnému oleji POSÍLENÍ dostanete do těla chybějící Omega-3 mastnou kyselinu, která je obohacena o výtažek například z černého rybízu, který posiluje žaludek a působí antibakteriálně.

 Lněná vláknina PRAVÁ zase podpoří střeva díky svému regulačnímu a jemně projímavému účinku.

Kúra ODKYSELENÍ ORGANISMU je určena pro ty, kdo mají třeba občasné problémy s trávením, trápí je pálení žáhy či je pobolívá žaludek po těžkých jídlech apod. Vhodná je také pro ty, kdo chtějí změnit svůj životní styl a upravit si jídelníček. Naše kúra vám pomůže přechodové období lépe zvládnout.

 Lněný olej POSÍLENÍ vám doplní Omega-3 a Omega-6 kyselinu, dále je obohacen o výtažek z černého rybízu a pupalky a díky tomu zesiluje účinky samotného lněného oleje.

 Lněná vláknina ZELENÁ VYROVNÁVACÍ POTRAVINA je obohacena živinami podporujícími detoxikaci a zároveň doplňujícími živiny, takže oslabené tělo nejen vyčistí, ale také doplní o látky potřebné k regeneraci.

Detoxikační kúra DETOXIKACE, PROTI PARAZITŮM je sestavena tak, aby pomocí Lněného oleje POSÍLENÍ doplnila tělu správný mix mastných kyselin a živin a pomocí Lněné vlákniny DETOXIKACE maximálně očistila tělo.

Hubnutí

Zdravý člověk bez vážnějších problémů s trávením a metabolismem, který se chce zbavit pár kil, sáhne po kúře vhodné k zeštíhlovacím programům – HUBNUTÍ A ANTIOXIDACE.

Pomocí Lněného oleje PRAVÝ doplníte tělu správný mix mastných kyselin a díky Lněné vláknině OVOCNÉ POSÍLENÍ pomůžete vyčistit střeva a tím urychlit metabolismus.

Obsahuje totiž přídavek superpotravin, které umí podpořit hubnutí.

Máte-li nějaké problémy chronického rázu (např. opakované průjmy či zácpy, ekzémy, apod.) využijte kúru vhodnou k zeštíhlovacím programům – HUBNUTÍ A ODKYSELENÍ. Ta se skládá z Lněného oleje PRAVÝ a Lněné vlákniny ZELENÁ VYROVNÁVACÍ POTRAVINA, která je obohacena o zelené superpotraviny plné základních živin potřebných pro regeneraci.

Prevence

Pokud jste zdraví a nemáte žádné problémy a chcete jen preventivně tělu dodat dostatečné množství esenciálních mastných kyselin a využít sílu lněného semínka prostřednictvím vlákniny, doporučujeme základní kúru PREVENCE A IMUNITA, která se skládá z Lněného oleje PRAVÝLněné vlákniny PRAVÁ. Mohou ji užívat všichni – ženy, muži, děti (od pěti let), senioři…

Udržující kúra pro opakované užívání

Udržující kúra DLOUHODOBÉ UŽÍVÁNÍ je určena pro všechny, kdo už využívali některou kúru na řešení jejich konkrétního problému. Naše oleje dodávají tělu chybějící Omega-3 kyselinu, jejíž deficit je velkým problémem.

Po tom, co deficit doplníme, potřebujeme udržovat hladinu Omega-3 v rovnováze s Omega-6 mastnou kyselinou. To se nám bude dařit díky Lněnému oleji HARMONIE a normální fungování střev ve spolupráci s dalšími orgány pomáhá udržovat Lněná vláknina SLUNEČNICOVÁ A MANDLOVÁ.

Kúra je vhodná pro všechny, kdo užívají lněný olej pravidelně alespoň dva roky.

Doplňkem všech kúr může být BIO JABLEČNÝ OCET. Ničí volné radikály a zpomaluje stárnutí tím, že pomáhá zabraňovat vzniku dvou mastných peroxidů, které jsou zodpovědné za stárnutí a mutace tkání. Pomáhá také s problémy jako vypadávání vlasů, slabé nehty a křehké zuby.

Škola za dveřmi – chcete zlepšit koncentraci vašich dětí?, SZÚ

Mozek je tělesný orgán, stejně jako srdce, játra, ledviny a plíce. Potřebuje ke správné činnosti omega-3 mastné kyseliny.

Zdravý mozek vyžaduje hodně omega-3 mastných kyselin

Pokud jde o živiny podporující dobrou koncentraci a další kognitivní funkce (učení, paměť…), včetně celkového chování dětí, omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v tučných rybách, jako je losos, tuňák a makrela, v řasách, patří mezi nejlépe prozkoumané – a to z dobrého důvodu (1). Věda nyní potvrzuje, že se naši předkové nemýlili, když tvrdili, že ryby jsou potravou pro mozek. Suchá hmota mozku je tvořena z 60 % tukem a jedna z omega-3 mastných kyselin – kyselina dokosahexaenová (DHA) s dlouhým řetězcem je v mozku koncentrována více než kdekoli jinde v těle.

Pro funkci mozku jsou důležité také omega-6 mastné kyseliny. V naší stravě je jich obvykle příliš mnoho, a to v různých zpracovaných potravinách. Je velmi důležité udržovat tyto omega-6 a omega-3 tuky v rovnováze.

Studie zjistily, že většina dětí nepřijímá dostatek DHA a EPA (kyselina eikosapentaenová), další významné omega-3 kyselině.

Vzhledem k jejich omezené tvorbě v lidském organismu je lze považovat za esenciálních omega-3 (2,3) a musíme je přijímat ze stravy.

Budete mít zájem:  Test ukázal, které šunky jsou přesolené

Nedostatek omega-3 mastných kyselin u dětí

Přehled evropských studií z roku 2017 zjistil, že pouze čtvrtina populace konzumuje doporučenou denní dávku dvou důležitých mastných kyselin s dlouhým řetězcem EPA a DHA, přičemž u dětí je tento podíl ještě nižší (2).

Ačkoli si tělo může tyto omega-3 vytvořit z jiné mastné kyseliny (α-linolenové) obsažené v rostlinných potravinách (ořechy, semena, tmavá listová zelenina), nejlepším zdrojem jsou však přímo ryby nebo řasy. Mnoho výzkumů prokázalo nízké hladiny omega-3 u dětí, které mají problémy s nepozorností a hyperaktivitou, ve srovnání se zdravými dětmi.

Řada klinických studií zjistila zlepšení pozornosti, hyperaktivity a impulzivity po doplnění potravy o omega-3 zdroje ve srovnání s jinými potravinami a s placebem.

Studie zjištěná v praxi u dětí

V placebu kontrolované studii provedené v roce 2005 v Durhamu ve Velké Británii s dětmi, které trpěly dyspraxií (vývojovou poruchou koordinace), vědci zjistili, že po zařazení rybího oleje, došlo u žáků ke zlepšení v oblasti poznávání a chování, včetně hyperaktivity, nepozornosti a impulzivity (4).

Ještě výraznější zlepšení bylo dosaženo v oblasti čtení a pravopisu. Na začátku studie byly děti v průměru asi o rok pozadu za svou věkovou úrovní. Po třech měsících se u dětí užívajících rybí tuk zlepšila úroveň čtení o 9,5 měsíce oproti očekávaným 3,3 měsíce u skupiny užívající placebo.

Hláskování se po rybím tuku zlepšilo o 6,6 měsíce ve srovnání se 1,2 měsíce u placeba.

Další studie, publikovaná v roce 2007, byla provedena u australských dětí, u nichž rodiče hodnotili příznaky spojené s ADHD (5). Zjistili snížení hyperaktivity, nepozornosti a impulzivity po rybím oleji ve srovnání s placebem po čtyřech měsících léčby, stejně jako zlepšení schopnosti přepínání a kontroly pozornosti a slovní zásoby v kognitivních testech.

Švédská studie z roku 2008 doplňovala omega-3 v potravě dětem s diagnózou ADHD a po rozdělení na podskupiny, bylo zjištěno zlepšení u skupiny dětí užívající omega-3, které měly potíže s pozorností, čtením a psaním (6). Při pohledu na celý soubor je třeba poznamenat, že výsledky mohou mít určité nejistoty.  

Podrobné zkoumání však ukazuje, že je důležité vzít vždy v úvahu metodiku studie – včetně délky trvání studie, dávkování, způsobu, jakým se hodnotí výběrová kritéria, výsledná měřítka, a zda děti užívaly léky, či nikoliv (1).

Některé studie zjistily zlepšení u dětí, kterým bylo podáváno nejméně 750 mg DHA plus EPA denně po dobu nejméně tří měsíců. Zlepšení se obvykle objevuje a zvyšuje v průběhu času – australská studie zjistila, že zlepšení pozornosti a hyperaktivity se zvyšovalo až po šesti měsících užívání rybího oleje.

Omega-3 mastné kyseliny dětem pomohou, nejsou ale jedinou záchranou pro mozek

A přestože tyto studie měly v průměru pozitivní výsledky (7), některé děti reagují lépe než jiné – možná ty, které měly na začátku nízkou hladinu omega-3. Je také možné, že potřebují víc než jen omega-3, ale potřebují také další živiny a také jinou podporu, aby se mohly soustředit a zvládat své chování.

J.Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 25.8.2021

Literatura

  1. Gow R, Hibbeln JR, Parletta N (2015). Current evidence and future directions for research with omega-3 fatty acids and attention deficit hyperactivity disorder. Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care, 18(2):133-138.
  2. Sioen I, van Lieshout L, … Mensink RP (2017). Systematic review on n-3 and n-6 polyunsaturated fatty acid intake in European countries in light of the current recommendations – focus on specific population groups. Annals of Nutrition & Metabolism, 70(1):39-50.
  3. Meyer BJ, Kolanu N (2011). Australian children are not consuming enough long-chain omega-3 polyunsaturated fatty acids for optimal health. Nutrition, 27(11-12):1136-1140.
  4. Richardson A, Montgomery P (2005). The Oxford-Durham study: A randomised, controlled trial of dietary supplementation with fatty acids in children with developmental coordination disorder. Pediatrics, 115(5):1360-1366.
  5. Sinn N, Bryan J. (2007). Effect of supplementation with polyunsaturated fatty acids and micronutrients on learning and behaviour problems associated with child ADHD. Journal of Developmental and Behavioural Pediatrics, 28(2):82-91.
  6. Johnson M, Ostlund S, Fransson G, Kadesjo B, Gillberg C (2009). Omega-3/omega-6 fatty acids for attention deficit hyperactivity disorder: a randomised placebo-controlled trial in children and adolescents. Journal of Attention Disorders, 12(5):394-401.®
  7. Chang JP-C, Su K-P, Mondelli V, Pariante CM (2018). Omega-3 polyunsaturated fatty acids in youths with attention deficit hyperactivity disorder: a systematic review and meta-analysis of clinical trials and biological studies. Neuropsychopharmacology, 43:534-545.

S využitím zdroje: https://www.equazen.com/health-insights/learning-behaviour/improving-childrens-concentration-brain-health/

Tělesný tuk není jen nepřítel – Novinky.cz

Přemíra tělesného tuku je rozhodně na škodu, ale zcela bez něj to také nejde. Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz

Místo vyšilování, kolik kde máme tělesného tuku, je lepší se zaměřit na jeho pozitiva a naučit se z nich vytěžit to nejlepší.

Tělesný tuk reguluje metabolismus, hlad a plnost, a dokonce i imunitní funkce. Ve skutečnosti je tak důležitou součástí našeho endokrinního systému a je považován za základní orgán, stejně jako srdce nebo játra, tvrdí na svém blogu psycholožka a koučka Lisa Newmanová.

Tuk má v těle více rolí, poskytuje izolační vrstvu, obklopuje a chrání buňky. Je plný krevních a lymfatických cév, nervů a podpůrných vláken, proto je poměrně nebezpečné odstraňovat ho ve větším množství.

Žena trpící lipedémou se snaží bourat stigma kolem obezityZdraví

Zároveň je potřebný pro naši inteligenci. Tuk přítomný v mozku a nervovém systému prý usnadňuje naše myšlení. Ve skutečnosti je pak mozek tvořen převážně tukem. Bez tukových obalů obklopujících různé nervy by mozek a tělo nebyly tak efektivní při koordinaci a komunikaci.

Kdyby nebylo tělesného tuku, nebyli bychom tu ani my. Vývoj tělesného tuku umožnil našim předkům vzkvétat. Během chladných zim je udržoval v teple a v období hladomoru naživu, je přesvědčena psycholožka Newmanová.

Tuku ovšem existuje několik druhů. Kromě tzv. bílého tuku, který ukládá energii, existuje také hnědý tuk, který spaluje energii na teplo. Dříve se věřilo, se k jeho produkci dochází pouze u dětí, ale ve skutečnosti se vytváří po celý život v reakci na cvičení.

Proč odborníci tolik zatracují oblíbené keto dietyZdraví

Schopnost těla ukládat tuky také pomáhá mozku, aby pracoval dál, i když máme málo jídla.

Tuk je distribuován po celém těle, ale nejvíce se ukládá pod kůží a kolem orgánů. Druhý jmenovaný je pak větším strašákem, co se týče kvality zdraví. Tuk, který je často viditelný pod kůží třeba na bocích nebo stehnech, ale může být dokonce prospěšný.

Různé studie spojily vyšší hladiny tuku právě v těchto oblastech s nižším rizikem srdečních chorob a sníženou úmrtností, a to zejména u žen.

Tuk v uvedených oblastech je rovněž nezbytný pro plodnost. Když tělesná hmotnost ženy klesne pod přijatelnou úroveň, přestane menstruovat a nelze ani udržet těhotenství. Tukové zásoby během těhotenství naopak ženám pomáhají udržet jeho průběh v rovnováze, díky oblejším křivkám jsou rovněž atraktivnější pro potenciální partnery.

Po menopauze mnoho žen zjistí, že tuk, který byl dříve uložen na bocích a stehnech, se začne přesouvat do oblasti břicha. Dokonce i ženám, které nepřibírají na váze, se často rozšiřuje břicho a pas.

I když příliš tuku na břiše může být problém, jeho menší množství naopak může chránit zdraví. Důvodem je fakt, že hraje roli v produkci hormonů. Po menopauze, kdy jsou ženské vaječníky méně aktivní, břišní tuk poskytuje další estrogen. Ten snižuje účinky stárnutí a chrání kosti.

Jakkoli se chceme tělesného tuku někdy zbavit, ne vždy je to zcela v našich rukou. Ano, můžeme jíst méně a více se hýbat, ale existují i další faktory, které mají na jeho výskyt vliv.

Existují některé genetické variace, kvůli kterým mají někteří lidé více tělesného tuku, a přesto jsou obecně zdraví. Celkově mají geny až 70procentní vliv na index tělesné hmotnosti (BMI), u tělesné výšky pak dokonce 80 procent.

Lidské tělo si navíc vyvinulo specifické metody k udržení hmotnosti. Jedním z největších „pomocníků” při nárůstu hmotnosti jsou diety. Omezení jídla vede ke snížení metabolismu a zvýšení hladu. Po ukončení to tak automaticky vede k opětovnému získání jakékoli ztracené váhy, často s nějakým nádavkem.

Místo drastického hubnutí je tak lepší se naučit milovat své tělo takové, jaké je a soustředit se spíše na rozvoj návyků, které ho udrží silné a správně vyživované.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector