Lepší než medvědí česnek je česnek podivný

česnek medvědí

Česnek medvědí, v lidové mluvě aktuálně nazývaný opačně, tedy medvědí česnek, je rostlina získávající svou popularitu hlavně v posledních letech díky různým masmediálním masážím. Lidé, kteří o něm v době nedávné ještě neměli ani ponětí o něm dnes barvitě hovoří, vyměňují si vzájemně recepty a často si k němu přimýšlejí i různé polopravdy, nepravdy, báje a legendy. Díky tomu se na Internetu v diskuzích můžeme dočíst často úsměvné příběhy a informace, nad kterými nejeden odborník žasne. Ale vraťme se ponejprv k česneku medvědímu jako takovému.

česnek medvědí v přirozeném prostředi (foto Brtník)

Tato bylinka z čeledi Česnekovité (Alliaceae) a Amarylkovité (Amaryllidaceae), ve slovenštině nazývaná cesnak medvedí a v angličtině bear garlic se dá najít v rámci celé Evropy od Britských ostrovů na severu, přes Francii a střední Evropu až po západní Ukrajinu.

Lze jej nalézt i ve Španělsku, Itálii, na Balkánském poloostrově, severu Malé Asie, Kavkaze, v Pobaltí a jižní Skandinávii. U nás se vyskytuje místy hojněji, jindy roztroušeně po celém území, vzácnější je jen v jihozápadní polovině Čech.

Setkat se u nás lze se dvěma poddruhy, které běžný konzument nerozlišuje a rozlišovat ani nepotřebuje – česnek medvědí poddruh medvědí (lze se setkat i s názvem česnek medvědí pravý) s drsnými květními stopkami, ten je rozšířen hlavně v Čechách a česnek medvědí poddruh ukrajinský s hladkými květními stopkami, který je rozšířen hlavně na Moravě.

mladý česnek medvědí

Pokud bychom se jej vydali hledat, určitě není špatný nápad poptat se známých, kamarádů, přátel, zkusit zapátrat na Internetu a pravděpodobně nám nějakou blízkou lokalitu někdo doporučí.

Pokud ne, místem výskytu jsou výhradně listnaté lesy, háje, bučiny a luhy na vlhkých, slabě kyselých půdách od nížin až do horského stupně. Podle místa výskytu se liší doba, kdy se začíná objevovat a kdy vykvétá.

V nížinách jej lze často nalézt už počátkem března a kvetoucí v polovině dubna, na horách je to i o měsíc později.

česnek medvědí detail květu (foto Iris)

Rostlinu jako takovou je velmi těžké zaměnit už jen pro její specifickou česnekovou vůni, ale bohužel se případy záměn objevují hlavně u osob neznalých a některé mohou mít velice nepříjemné zdravotní následky.

Z nejčastějších záměn, vypozorovaných i na Internetu v diskuzních skupinách je třeba si dát pozor hlavně na ocún jesenní, který také často vyrůstá na stejných či podobných lokalitách.

Další velmi často zmiňovanou záměnou je konvalinka vonná, která se však začíná objevovat až později, většinou v době, kdy česnek medvědí už kvete a pomalu začíná zatahovat. Poslední doloženou záměnou je kýchavice, ještě předtím, než začně vytvářet květní stvoly.

Samozřejmě se najdou i další občasné záměny, neboť lidská fantazie je bezmezná a přání bývá často otcem myšlenky. Lidé tedy často i jen velice, velice vzdáleně podobné listy jsou schopni považovat za druh, který se vydali hledat.

ocún jesenní – jedovatý!

konvalinka vonná – jedovatá! (foto Brtník)

Existují samozřejmě i záměny neškodné, nalézající se dokonce v rámci rodu česnek (allium).

Asi nejhlavnějším příkladem je česnek podivný (allium paradoxum), který se k nám dostal jako zplanělý ze zahrad a botanických zahrad, kde byl pěstován jako okrasná roslina.

Aktuálně leží jeho hlavní areál rozšíření v naší republice hlavně v Praze a na Křivoklátsku. Tento česnek je chuťově velice podobný, pokud ne stejný s česnekem medvědím a také jej lze případným konzumentům doporučit ke sběru a konzumu.

Další ze záměn je sice pravděpodobnější stran vzhledu, ale vzhledem k areálu rozšíření naopak daleko méně pravděpodobná – česnek hadí (allium victorialis).

Jeho listy jsou na první běžný pohled velice podobné česneku medvědímu, i květenství by pak laik mohl někdy zaměnit. Jeho výskyt je však hlavně ve vysokohorských polohách v místech, kam by běžný turista na česnek medvědí snad ani nevyrazil.

U nás je velice vzácný, vyskytuje se jen v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Beskydech a vzácně také v Bílých Karpatech.

V rámci různých mýtů a legend na Internetu a v ústním podání se také lze dozvědět o ochraně či neochraně česneku medvědího. Pravdou je, že na našem území není česnek medvědí nijak chráněn ve volné přírodě s jednou dost zásadní a podstatnou výjimkou. Tou jsou chráněné krajiné celky (zvláště chráněná území) jako takové.

Samotná zvláště chráněná území, jejich definici, pohyb a povolené / zakázané aktivity v nich řeší zákon č. 114/1992 Sb. Pro zjednodušení si řekněme, že v rámci NP (Národní Park), NPR (Národní Přírodní Rezervace) a PR (Přírodní Rezervace) je přímo zakázáno sbírat a odchytávat rostliny a živočichy.

V PP řeší rozsah ochrany sama definice PP u nařízení, kterým je zřízen, což může být dost problematické k dohledání.

kýchavice – jedovatá!

Obecně je tedy lépe se vyhnout sběru česneku medvědího v jakémkoliv druhu chráněného území a omezit se na jeho sběr na lokalitách mimo tato území. Zcela se vyhnout sběru podobného česneku hadího, který se řadí k ohroženým druhům naší květeny a je chráněn zákonem v kategorii ohrožených druhů ($3).

česnek podivný – jedlý

Kromě zmíněných druhů lze na našem území potkat i další zástupce rodu česnek (allium), ať už původní nebo zplanělé, případně i druhy s podobnou chutí i vůní a také vhodné pro konzum. Jako příklad si můžeme uvést česnáček lékařský (allaria petiolata) ze skupiny mimo česneky nebo česnek šerý (allium senescens) ze skupiny česneků.

Pokud pomineme chuťové vlastnosti, proč tedy česnek medvědí sbírat a co sbírat? Ke sběru se používá nať, listy i cibule. Poslední jmenované osobně nesbírám, myslím si, že v rámci zachování této rostliny jako nechráněné i pro další generace by se sběr cibulí měl provádět výhradně u pěstovaných jedinců, nikoliv ve volné přírodě.

Účinky česneku medvědího jsou poněkud menší než u kuchyňsky známého česneku setého. Liší se totiž obsahové látky. Jako všichni další zástupci rodu česnek (allium) obsahuje i česnek medvědí silice se sirnými sloučeninami. Účinné látky působí v mnoha směrech.

Drogu z česneku medvědího lze použít při nachlazení, onemocnění horních cest dýchacích, proti kornatění cév, nadýmání a střevním parazitům.

Má také baktericidní účinky, působí fungicidně (ničí mykózy a plísně), snižuje krevní tlak a používá se také jako prostředek ničící střevní baktérie.

česnek hadí – zákonem chráněný!

I když to není moc známé a pro prodejce rostlin či jejich částí to není zrovna populární informace, česnek medvědí může také u některých jedinců vyvolávat alergické reakce. Jedná se hlavně o reakci na česnekovou silici, která se může projevit až otokem hrdla nebo vážnými dýchacímí potížemi.

Při kontaktu s pokožkou pak může vyvolat zarudnutí a podráždění. K dalším vedlejším účinkům spojeným s užíváním česneku medvědího řadíme také dýchací obtíže, tělní zápach či krvácení. I u česneku medvědího platí, že dobrého pomálu.

Nadměrné užívání v lepším případě vyvolává jen průjem a nadýmání, v horším pak i záněty ledvin.

Pokud vás ani výše uvedené od konzumace česneku medvědího neodradilo, je nutné podotknout, že ke konzumaci je nejlepší čerstvý. Uchovat jej lze bez problémů několik dnů a někdy i týdnů v ledničce. Sušením se jeho účinky vytrácejí, pro dlouhodobější užívání je tedy lepší si vyrobit tinkturu nebo kupříkladu pesto a to zamrazit.

česnáček lékařský – jedlý (foto Brtník)

Trochu se podíváme i na některé mýty a legendy šířící se diskuzními fóry a následně i v ústním podání na Internetu. Zde z části ocitujeme i některé pasáže přímo z jednoho velmi důvěryhodného zdroje – Botany.cz.

Jedním z mýtů je jeho rozšíření hlavně v místech staroslovanských archeologických lokalit. Sami archeologové potvrzují výskyt tohoto druhu na některých zmiňovaných lokalitách, ale na nich lze nalézt i spousty dalších rozhodně nesouvisejících rostlinných druhů. Spíš je nutné si uvědomit místa výskytu tohoto druhu a spojit si je s lidskou nutností pít, tedy zdroje vody.

Dalším z častých mýtů je spojování názvu česnek medvědí s medvědy. Zde se lze doslechnout, že medvědi jej často rádi konzumují a konzumovali, nebo jej vyhledávají a válejí se v něm či spousta dalších souvislostí.

Sám se kloním k informacím z výše uvedeného zdroje, kde se zvířecí názvy udělovaly rostlinám proto, aby poukazovaly na cennost či bezcennost daných druhů pro člověka. V tomto ohledu tedy medvědí = dobrý leda tak pro medvědy – dokonce ani dobytek jej nemohl spásat.

V minulosti se pro tento druh používala i jména „vlčí“ a „psí“, odkazující taky na určitou podřadnost a nevhodnost.

Pokud i po tomto všem stále neodoláte jeho konzumu, tak jako sám autor tohoto článku, zkuste třeba jeho oblíbený recept na pomazánku s česnekem medvědím.

Česnek podivný

Informace o podivném česneku, jeho popis, fotografie, možnosti uchování, výskyt a sběr.

Česnek podivný (Allium paradoxum) chuťově snadno nahradí známější česnek medvědí a proto se kulinářské potřeby hodí stejně dobře. Jeho asi 20 cm dlouhé a 0,5–2 cm široké listy jsou jen o maličko tužší.

Česnek podivný je v ČR nepůvodní rostlina. Jeho domovinou je Kavkaz, hory v Turkmenistánu a severním Íránu. U nás byl poprvé zaznamenán v roce 1867.

Porosty česneku podivného se velmi rychle rozrůstají, a když si ho vysadíte na zahradě, doslova vám ji zaplaví. Roste v polostínu (pod stromy a keři) na mírně vlhkých až vlhkých stanovištích.

Detail květu česneku podivného

Chuťově nejsilnější je na začátku svého vegetačního období, tedy před jeho dobou květu. Česnek podivný kvete v dubnu a květnu.

Sběr česneku podivného

Jak již bylo řečeno, jedná se o velmi invazivní a u nás nepůvodní rostlinu. Sběr česneku podivného není nijak omezen. Při sběru je třeba ctít místní nařízení a další ustanovení a to zejména v přírodních rezervacích.

Listy nám vzhledem připomínají trávu, ale trénované oko sběrače dokáže odlišit jejich trochu „jinou“ zelenou barvu.

Pro ty, kteří jdou na sběr česneku podivného poprvé, doporučujeme list utrhnout, a když bude cítit česnekem, máme vyhráno.

Česnek podivný na první pohled vypadá jako tráva.

Tento test čichem má však, stejně jako u medvědího česneku, svá úskalí. Česneková vůně z listů zůstává na rukou z předchozího „testu“ a u další rostlinky tak můžeme nabýt dojmu, že jsou listy cítit. Tento dojem může být ale falešný.

Na druhou stranu jsem nikde nenašel varování, před podobností česneku podivného a jinou jedovatou rostlinou. Při sběru léčivek (i plodů a hub) platí, že vždy sbíráme jen to, co bezpečně poznáme.

Česnek podivný – lokality sběru v Praze

Česnek podivný se vyskytuje ve většině pražských parků. Potvrzený výskyt máme v Praze na Petříně, v Divoké Šárce, na Smíchově v zahradách Kinských, v Letenských sadech a také v přírodní rezervaci Prokopské údolí.

Znáte-li nějaké jiné lokality a chcete je zveřejnit, napište nám na [email protected]

Časté dotazy na česnek podivný

Je česnek podivný chráněný?

Česnek podivný není zákonem chráněný. Jeho sběr může být omezen pouze místními vyhláškami, např. při výskytu v chráněných lokalitách, kde je celoplošně zakázáno cokoli trhat atd.

Jak na pěstování podivného česneku?

Česnek podivný je vytrvalá rostlina s podzemní cibulí, cibule je vejčitě kulovitá až kulovitá, asi 0,5–1 cm v průměru. Přesazením cibulek na vhodné stanoviště (preferuje polostín a líbí se jí pod stromy a keři), máme „vyhráno“, neboť se jedná o silně invazivní rostlinu.

Upozorňujeme vás, že přesazením česneku podivného si můžete touto rostlinou zanedlouho okolí „zaneřádit“. Nakonec může být problém se česneku paradoxního (jak bývá někdy nazýván) zbavit. Ekologové vás za vysazení určitě nepochválí.

Pro pěstování vám doporučujeme medvědí česnek.

Bohatý porost česneku podivného (Allium paradoxum).

Jak uchovat česnek podivný?

Pro uchování platí stejná pravidla jako u česneku medvědího.

Recepty – česnek podivný

Jak bylo řečeno v úvodu článku, česnek podivný v kuchyni plně nahradí medvědí česnek. Proto všechny recepty včetně pesta, můžete použít i pro česnek podivný.

Rostlina česneku podivného s květem.

VIDEO: Nasbírejte si jarní bylinky, které vám v kuchyni nahradí česnek

Za poznáváním „česnekových“ bylinek jsme šli procházkou údolím na okraji Prahy s Janou Vlkovou, expertkou na jedlé kvítí a býlí. A podařilo se nám díky jejím znalostem najít hned tři, které v tomto období česnek v kuchyni důstojně nahradí.

Chovejte se k rostlinám jako zvířata

Medvědí česnek (Allium ursinum) je z bylinek vonících a chutnajících po česneku asi nejznámější, taky svazky jeho listů už celkem běžně v tomto období koupíte na farmářských trzích nebo v prodejnách zdravé výživy. Pokud máte někoho, kdo vám daruje pár cibulek, neváhejte. Krásně se vám za pár let rozroste.

Jinak ho najdete většinou v blízkosti potoka a pod stromy – v tomto období ještě neolistěnými – tedy často ve vlhkém lese. Jeho sezona trvá pár týdnů a listy mají největší sílu na počátku, než rostliny vykvetou. Pak ovšem využijete na dekoraci jídel i květy, které jsou také jedlé.  

Pokud listy nasbíráte do plátěného pytlíku nebo utěrky, nezapaří se, navíc je tak můžete přímo uložit do lednice. Stačí plátno namočit, listy do něj zabalit a uskladnit v mikrotenovém sáčku. Udržíte je čerstvé minimálně týden, budete z nich jen odebírat podle potřeby při přípravě jídla.Listy bylin samozřejmě sbírejte pouze v čistých lokalitách, zapomeňte ale na chráněná území, kde je sběr zakázaný!

Pokud si chcete pár listů do kuchyně nasbírat, používejte nějaký šetrný nástroj na oddělení listů, aby cibulky zůstaly v zemi. Stačí i staré kancelářské nůžky.

„Chovejte se prosím při sběru jako zvířata, která si vždy dají pozor, aby na místě něco zůstalo. Jak pro někoho jiného, tak proto, aby rostlina na dané lokalitě zůstala. Proto doporučuji listy, případně i květy, stříhat a ukládat do plátěných pytlíčků.

Využijete je i na uskladnění čerstvých bylin,“ radí zkušená kytkožroutka, jak sama sebe nazývá.

Česnekovou vůni má celkem logicky i česnek podivný (Allium paradoxum), který u nás sice není původní rostlinou (o invazních rostlinách více zde), ale na lokalitách na březích potoků či vlhkých stráních tvoří souvislé porosty. Právě proto, že jde o nepůvodní druh, ho můžete trhat (respektive stříhat) bez jakýchkoliv výčitek. V kuchyni vám totiž medvědí česnek důstojně nahradí, stačí ochutnat.   

Raší a vykvétá snad ještě rychleji a na kratší dobu než česnek medvědí, takže pokud už na něj někde narazíte, neváhejte. V kuchyni je totiž běžně využitelný do receptů vyzkoušených pro česnek medvědí uvedených níže. Uložit ho lze i do mrazáku (více zde). I když Jana Vlková to nedoporučuje z obavy, že aroma česneku „vylepší“ i zamražené ovoce či další potraviny. 

Do třetice poznejte česnáček lékařský (Alliaria petiolata). Pro zahrádkáře plevel, pro kytkožrouty rostlina s nezaměnitelnou aromatickou chutí, která vyráží také velmi brzy zjara.

„Chutná po česneku a má štiplavý aromatický ocásek jako ředkvičky, ne nadarmo se mu anglicky říká mustard garlic, protože má v sobě chuť hořčice i česneku.

Nadarmo se mu neříká ani lékařský, protože pro naše tělesné orgány má teď na jaře blahodárné očistné účinky,“ konstatuje expertka.

Pro slanou kuchyni je tedy česnáček požehnáním, jak vám bude nejvíce chutnat, to si vyzkoušejte. Sice rychle vyráží do květu, nicméně i květy jsou jedlé, takže třeba na kořenění nebo dekoraci salátů či k dochucení masa se hodí skvěle. 

A s čerstvými listy hurá do kuchyně

Za recepty z medvědího česneku vděčí Jana Vlková své kamarádce Aleně, velké obdivovatelce a profesionální znalkyni Švýcarska. Dva z nich nabízíme, další najdete v Janině Květinové kuchařce vydané v březnu (a v našem archivu zde). 

Knihu Květinová kuchařka s ilustracemi i fotografiemi koupíte s 15% slevou na Knihy.iDNES.czPřípadně nám do redakce pošlete do konce dubna svůj oblíbený recept z bylinek zmíněných v tomto článku. Vybereme ten nejzajímavější (posléze se o něj podělíme i se čtenáři iDNES.cz) a jeho autorovi či autorce pošleme uvedenou kuchařku plnou rad a tipů, jak využít jedlé kvítí a býlí v kuchyni na vaření i zdobení.

Recept na medvědí pesto na 6 až 10 porcí špagetPotřebovat budete 100 g vlašských ořechů (mandlí, lískových ořechů), 100 g listů česneku medvědího (případně podivného), 50 g parmezánu, šťávu z poloviny citronu, 20 ml olivového oleje a sůl. Poměry surovin nemusíte dodržovat do puntíku, ale ořechy a olejem nešetřete, protože tuky udržují a rozvíjejí typické lahodné aroma.

Listy dobře omyjte, nechte okapat a nasekejte na hrubo. Do vyšší nádoby vložte ořechy, listy česneku, nastrouhaný parmezán a sůl a rozmixujte tyčovým mixérem na požadovanou konzistenci. Ta by neměla být úplně kašovitá, v pestu by měly zůstat hrudky ořechů. Pak přidejte olivový olej a citronovou šťávu (ta je důležitá, aby rozmixované listy příliš rychle neoxidovaly) a znovu promixujte.

Hotové pesto můžete uchovávat v lednici, jen dobře uhlaďte povrch, trochu zakápněte olejem a uzavřete víčkem.

 Pesto je ideální na špagety nebo ravioli, můžete jím obarvit a ochutit rýži i lehký bramborový salát, nebo namazat chléb či kanapky.

Podle Jany Vlkové vydrží toto pesto ve vynikající chuťové kondici přibližně dva týdny: „Po měsíci se chuť i vůně vytrácí a je lepší vyrobit si pesto z některých listů dostupných v časném létě.“

Recept na medvědí závitky pro 2 osobyNa tento recept si připravte 10 listů česneku medvědího, 100 g lučiny nebo čerstvého sýra a sůl. Na obarvení a zdobení pak ještě sladkou papriku, kurkumu, která nejlépe barevně ladí s právě probíhajícím jarem, případně okvětní plátky pampelišek.

Lučinu jemně osolte a obarvěte podle nálady: na červeno sladkou paprikou, na žluto kurkumou, nebo do bílého sýra přimíchejte pár žlutých snítek pampeliškových květů pro pestrost. Směs naneste lžičkou (případně cukrářským sáčkem) na listy česneku medvědího, zarolujte a spojte párátkem. Nahoře můžete zdobit pampeliškovými kapary, případně kouskem červené papriky.

Medvědí česnek se příjemně doplňuje i s pevnými (nikoli však aromatickými) čerstvými sýry. „Zamotat do něj můžete i na hranolky pokrájenou mozzarellu nebo čerstvý farmářský sýr,“ radí ještě Jana Vlková.

Příště se s Janou Vlkovou vypravíme za dalšími jedlými bylinkami, které mohou zdravě osvěžit váš jarní jídelníček. Mimo jiné třeba poradíme, čím nahradit čerstvou petrželovou nať. 

Jak poznat medvědí česnek a kde ho najít. A jak ho pěstovat?

Většina bylinek je nejlepší, když jsou mladé a křehké. Tak i u medvědího česneku se listy sbírají jen dva měsíce a toto období začíná právě v druhé půli března (záleží na počasí, nadmořské výšce). Potom rostlina zatáhne a zbytek roku čeká ukrytá v zemi na další jaro.

V první řadě je ale dobré vědět, že medvědí česnek v přírodě roste v lužních listnatých lesích či spíše hájích, tedy tam, kde je vlhko a v létě stín. Jenže jak to poznat, když listí na stromech ještě chybí?

Medvědí česnek vs. konvalinka

Stejné podmínky k růstu potřebují například i konvalinky a některé árónovité byliny, které jsou na rozdíl od medvědího česneku jedovaté. A k tomu mají velmi podobné listy: dlouhé, zelené, s podlouhlou žilnatinou. Spolehlivě rozeznat například rašící listy medvědího česneku od mladých konvalinek je velmi obtížné.

Rady typu, že listy konvalinky jsou bez vůně a medvědí česnek má intenzivní aroma, jsou sice pravdivé, ale při sklizni zřejmě nezkoumáte každý list zvlášť. Na to, že je třeba si vůni ověřit, vás musí upozornit jako první oči.

Jak bezpečně poznat medvědí česnek

Podle listů:Medvědí česnek: listy vyrůstají samostatně přímo ze země.Konvalinka: listy jsou dva a rostou proti sobě a vyrůstají ze společného stonku.

• Podle květů:Konvalinka: má květ vzhledu klasu s typickou vůní.
• Medvědí česnek: má kulovitý květ, který voní po česneku.
• Podle vůně:Konvalinka: voní pouze květ.
• Medvědí česnek: po česneku voní celá rostlina.

Konvalinka má oddenek a medvědí česnek cibulky. Když se však pokusíte z půdy rostliny vytáhnout, pravděpodobně se odtrhnou nad půdou. Museli byste být vyzbrojeni malou lopatkou, abyste si ověřili i tento znak.

Vůně a způsob růstu (společný stonek, nebo jednotlivý růst) tedy napoví v tomto případě více. Dalším, ovšem nespolehlivým znakem je doba rašení.

Konvalinka vyrůstá později, až když končí sezona medvědího česneku, ale co když někde začnou konvalinky rašit dřív? Nebo když mají konvalinky o něco menší listy než obvykle?

Jak a kde pěstovat medvědí česnek

Česnek medvědí je náš domácí druh vyskytující se ve světlých bukových lesích. Daří se mu ve vlhké humózní půdě, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Na zahradě mu dopřejte polostinné stanoviště pod keři nebo pod okraji živého plotu.

Klidně můžete využít nějaké místo, které leží ladem, nebo místo pod nějakým ovocným či okrasným listnatým stromem, kterému na podzim opadává listí. Získáte tak zároveň i okrasnou rostlinu do míst, kde by kvůli stínu jiné rostliny živořily.

Dobře se česneku medvědímu bude dařit i na severní straně domu.

Ze sazenic, nebo raději z cibulek?

Je lepší pěstovat medvědí česnek ze sazenic, nebo z cibulek? Názory se různí.

Někdo doporučuje obstarat si mladé rostliny medvědího česneku a vysadit je během března až dubna do řádků ve vzdálenosti 10 až 20 cm. Jenže tady je nebezpečí, že cibulky zaschnou nebo shnijí.

Je třeba totiž vystihnout, kdy a jak často zalévat, aby cibulky zakořenily. Navíc se první úrody dočkáte až příští rok.

Lepší výsledky jsou s pěstováním z cibulek vysazených na podzim. Medvědí česnek se v tomto případě lépe ujímá a roste, neboť využije zimní vláhu. Je to v podstatě stejné jako u pěstování klasického česneku z podzimní sadby.

Cibulky raději sázejte do trsů (na jeden trs vysaďte deset i více cibulek). Česnek vytvoří záplavu štíhlých listů dorůstajících do výšky 20 až 30 cm. Ale nečekejte zázrak hned první rok. Chvíli potrvá, než se záhon promění v hustý zelený koberec, který v květnu ještě ozdobí nádherně bílé květy.

Znáte všechny účinky na zdraví?

Vedle první jarní energie nabízí medvědí česnek i vynikající léčivé schopnosti. Upravuje vysoký krevní tlak, reguluje hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje vzniku trombózy a zlepšuje průtok krve, celkově posiluje organismus, paměť a imunitní systém, má protiplísňový, protiparazitární a protibakteriální účinek . Tento zázrak z přírody pomáhá rovněž při dlouhotrvajícím kašli.

Medvědí česnek! Všechno, co potřebujete vědět, včetně receptů

Medvědí česnek je módním hitem. Většina z nás prošla podobným vývojem – před pár lety jsme netušili, že existuje, předloni jsme netušili, kde roste, a teď už máme i nějakou oblíbenou plantáž v okolí. Jakkoliv jsem jinak k módním trendům ostražitá, tady není co vytknout!

Medvědí česnek je bylinka, která si roste v přírodě bez lidských zásahů, a tak je plná síly (které se konvenční zelenině často nedostává, po všech útrapách kterými musela projít).

Najdete ho leckde, i v parcích uprostřed měst (zeptejte se sousedek, mě taky poradily). A když už někde roste, je ho taková spousta, že váš košík zásoby pro ostatní neohrozí.

Viz úvodní fotka, kterou mi půjčila naše největší expertka na jedlé bejlí – Jana Vlková.

A právě Jana se mnou spolupracovala na dnešním medvědím článku. Pokud máte kolem medvědího česneku nějaké obavy nebo nejasnosti, přečtěte si rozhovor! A pokud nejasnosti nemáte a hledáte jen inspiraci, sjeďte níže. Najdete tam recepty na pesto, medvědí polévku s kopretinami a medvědí pomazánku. Díky, slovutná pojídačko kytek! Janin  blog najdete pod odkazem Kytky k jídlu.

Máte strach z konvalinek? Čtěte!

Karolína: Spousta lidí se bojí, že místo medvědího česneku natrhá listy konvalinek. Můžeš je uklidnit,  jak to snadno rozpoznají?

Jana: Kdo má dost odvahy na pokusy, tak si listy rozemne a v ruce, a pokud nemá poruchu čichu, tak ucítí typickou česnekovou vůni. Kdo má méně odvahy, tak si to může nechat od někoho vysvětlit. Je to jako s houbami, nejlepší je vidět to na vlastní oči a sáhnout si na to v lese, tedy přímo na místě.

Konvalinka je taková hodně profláknutá falešná sestra, ale její listy jsou tuhé a dají se dost těžko trhat. Větší nebezpečí hrozí od ocúnu jesenního (Colchicum autumnale), jehož listy jsou masitější a česneku medvědímu podobnější.

Vybírá si někdy i docela podobná stanoviště. Má rád zamokřené louky, ale roste i poblíž lesů, kde se česnek medvědí vyskytuje. Otrava ocúnem se projevuje až za několik hodin.

Ale platí, co jsem uvedla v úvodu: že po rozemnutí listů není česnek cítit, když to česnek není.

K: Existují ještě jiné varianty divokého česneku? Jak se liší a s čím jedovatým je můžeme zaměnit?

J: Pozornosti tvých čtenářů bych doporučila česnek podivný (Allium paradoxum), který má ploché úzké listy a chuť podobnou pažitce, ale obvykle trochu jemnější.

Je to cizí bylina, pocházející z Východní Evropy, a u nás se invazivně množí. Jeho porosty bývají opravdu mohutné. Poznávacím znakem je jeho vůně, ale listy jsou podobné již odkvetlým sněženkám nebo bledulím.

Roste často v parcích, má rád zastíněná stanoviště.

Další možností je česnek viničný (Allium vineale), kterému se často přezdívá „divoký šnytlík“, protože tak skoro vypadá. Roste na okrajích lesů na suchých místech pod stromy a keři. Na rozdíl od skutečné pažitky pobřežní (Allium schoenoprasum) má dost ostrou chuť. Kdo to má rád, ocení to.

K: Ničí se zdravé látky v medvědím česneku tepelným zpracováním?

J: Ano, je to pravda. Jedná se většinou o tepelně nestabilní látky. Mimo vysokých teplot mu také hrozí zmar oxidací.

K: Je pravda, že by se neměl česnek jíst, když začne kvést?

J: V době, kdy rostlina kvete, a to platí obecně, ve svém těle vytváří látky, které mají sloužit o její obraně. V zásadě se jedná o látky chuťově odporné. Kvetoucí česnek má nedobré listy, ale já květožroutka si pochutnávám na těch květech. Ty mají jemnou chuť, protože rostlina v nich tolik těch „chuťově odporných látek“ nestačí vyrobit.

Medvědí pesto

• 100 g vlašských ořechů
• 100 g listů česneku medvědího
• 50 g mletého parmezánu
• šťáva z poloviny citronu
• 20 ml olivového oleje
• sůl
• Postup:
• Listy dobře omyjte a nasekejte na hrubo.

Do vyšší nádoby vložte ořechy, listy česneku, nastrouhaný parmezán a sůl a rozmixujte tyčovým mixérem na požadovanou konzistenci. Přidejte olivový olej a citronovou šťávu a znovu promixujte.

Citronová šťáva je důležitá, aby rozmixované listy příliš rychle neoxidovaly.

Konzistence by neměla být úplně kašovitá, v pestu by měly zůstat hrudky ořechů. Můžete uchovávat v lednici, jen dobře uhlaďte povrch a trochu zakápněte olejem.

Pesto je ideální na špagety nebo ravioly. Můžete jím obarvit rýži, ochutit lehký bramborový salát, nebo namazat chléb či kanapky.

Doba vynikající použitelnosti je přibližně dva týdny. Po měsíci se chuť i vůně vytrácí a je lepší vyrobit si pesto z některých listů dostupných v časném létě.

TIPY: Medvědí pesto je vtipné, moderní a vstřícné k obměnám. Vlašské ořechy nahraďte lískovými nebo mandlemi. Poměry surovin nemusíte dodržovat do puntíku, ale ořechy a olejem rozhodně nešetřete. Tuky totiž udržují a rozvíjejí typické svůdné aroma.

Medvědí pomazánka

1. 200 g sýra gruyère (nebo kvalitního sýra ementálského typu)
2. 100 ml 40% smetany
3. 100 g nasekaných listů česneku podivného nebo medvědího
4. sůl
5. čerstvě mletý pepř

Sýr nastrouhejte na jemném struhadle, zalijte smetanou, přimíchejte nasekaný česnek – můžete použít listy, bílé podzemní části i pacibulky. Lehce osolte a zamíchejte.

Podávejte na krajíčku chleba nebo na kanapkách. Ozdobte květy česneku medvědího, ovocných stromů, nebo třeba plátkem zbylého vařeného vajíčka, jsou-li zrovna Velikonoce.

Kopretinková česnečka

Tak jednoduché jídlo, a přitom docela adrenalin, jehož hladinu vám zvedne shánění zásadních ingrediencí. Česnek končí a kopretina začíná. Česnek roste u potoka a kopretina na louce. Lehoučká svěží polévka se smaženými poupaty stojí za trochu hmoždění.

• 3 střední brambory
• 1 l dobrého hovězího vývaru
• sůl
• hrst česneku medvědího
• květy česneku medvědího na ozdobení
• Na smažená poupata:
• 60 g polohrubé mouky
• špetka prášku do pečiva
• 1 vejce
• 8 lžic mléka
• 20 výhonků kopretiny bílé
• rostlinný olej na smažení

Brambory oloupejte, nakrájejte na kostičky a uvařte ve vývaru doměkka. Potom směs rozmixujte, a pokud se vám zdá příliš hustá, zřeďte ji vroucí vodou. Ochutnejte a podle potřeby osolte.

Medvědí česnek nasekejte nadrobno (nemixovat, nedrtit, prostě nasekat!) a vhoďte do polévky – udržujte ji teplou, ale nevařte.

Mouku smíchejte s práškem do pečiva, přidejte vejce a mléko, osolte a vyšlehejte hladké těstíčko. Kopretinové výhonky prohlédněte, zda na nich nejsou mšice nebo jiný hmyz, ale neomývejte. Obalujte je v těstíčku a zprudka smažte v horkém oleji.

Okamžitě podávejte – zvlášť polévku, ozdobenou květy medvědího česneku, a zvlášť kopretinky, aby si mohl každý strávník vkládat do polévky podle svého tempa. Smažené květy v polévce rychle ztrácejí křupavost.

FOTO: Medvědí česnek na Břeclavsku už vyrůstá. O měsíc později než loni

Přihlásíte se při sčítání lidu k moravské národnosti? Michal Hrabal

První lístky medvědího česneku začínají vyrůstat v lesích u Břeclavi. Letos zhruba o měsíc později než před rokem. „Minulý rok byl už kolem 26. února medvědí česnek daleko vzrostlejší,“ vzpomněl třeba David Mahovský.

První lístky medvědího česneku se objevují v lesích u Břeclavi. Zelené koberce této rostliny je pokryjí ve velkém během týdne až čtrnácti dnů. | Foto: David Mahovský

Lidé rostlinu využívají jako pochutinu. „Nejlepší je medvědí česnek na čerstvém pečivu, s máslem nebo se solí,“ podotkl Mahovský.

Medvědím česnekem se dá také hodně pokrmů dochutit. „Výborná je kombinace olivového oleje, medvědího česneku, petrželky, soli, pepře a citronu nebo limetky. Z toho je výborná omáčka, která se dá použít na kalamáry i na těstoviny,“ zmínil Mahovský.

Přečíst článek ›

Lidé si ale někdy medvědí česnek pletou s konvalinkou vonnou nebo s ocúnem jesenním. „Mají podobné listy jako medvědí česnek. Kolem sto gramů listů ocúnu je smrtelná dávka. Lidé se jím mohou snadno přiotrávit. Jedovatá je i konvalinka,“ varoval před časem botanil Radomír Němec.

V některých oblastech je pak trhání této rostliny zakázané. Například v Národním parku Podyjí.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

• česnek medvědí,
• okres Břeclav,
• Břeclav

Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované Mercedes-Benz C první majitel, servisní knížka Mercedes-Benz C servisní knížka, koupeno v D Mercedes-Benz E první majitel, servisní knížka, koupeno v B Mercedes-Benz E servisní knížka, koupeno v D Mercedes-Benz E servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia koupeno v CZ Škoda Yeti servisní knížka, koupeno v CZ + PRODAT AUTO