Lifestyle / Zdraví
Někteří lidí nevěnují některým znepokojivým signálům vycházejícím z vlastního organismu dostatečnou pozornost. Ilustrační foto(2x): Srdce v dlani
Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Většina letošního roku se nese ve znamení vládních opatření, spojených s pandemií covid-19. Mnoho lidí se v této době bojí navštěvovat lékaře nejen s běžnými zdravotními obtížemi, ale bohužel i se závažnými problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění. Tento fakt potvrzuje i nedávná studie Evropské kardiologické společnosti.
Nemoci oběhové soustavy mají za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v Česku okolo 50 tisíc pacientů, což je nesrovnatelně více, než kolik jich doposud podlehlo onemocnění covid-19. Celkem 85 procent úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je způsobeno infarktem nebo cévní mozkovou příhodou a 38 procent zemřelých jsou lidé mladší 70 let.
Tento fakt potvrzuje i nedávná studie Evropské kardiologické společnosti (ESC), které se účastnilo 3101 kardiologických lékařů a sester ze 141 zemí.
Podle studie klesl počet diagnostikovaných infarktů během jarních pandemických opatření skoro o polovinu. Je to dáno tím, že lidé s příznaky infarktu myokardu nešli k lékaři či na ambulanci.
Lidé se báli nejen nakažení koronavirem, ale také toho, že by mohli lékařský personál „obtěžovat“.
Není čas na hrdinství
„Dle čísel ze studie ESC možná až 50 % nemocných kardiaků nepřišlo při akutních potížích k lékaři. A mnoho z těch, kteří k lékaři přišli, dorazilo příliš pozdě a nebyla tak možná včasná intervence.
Čísla podle studie ESC byla nejhorší v Itálii a ve Španělsku. V ČR byla situace o něco lepší, ale i zde mnoho lidí podcenilo lékařské prohlídky,“ komentuje studii profesor Richard Češka z III. interní kliniky 1.
LF UK a VFN.
„Pokud máme nějaké přidružené onemocnění, mělo by být co nejlépe kontrolováno. Není čas na hrdinství, zejména kardiak by se neměl snažit zkoušet, co zvládne sám, ale měl by se poradit, a pokud možno včas nechat vyšetřit,“ dodává. Kardiologickým problémům nahrává také zvýšený stres.
Ten byl bohužel za poslední měsíce u mnoha pacientů s onemocněním srdce a cév enormní. A tím narůstá i riziko infarktu myokardu. Problémem však je, že někteří pacienti s příznaky infarktu k lékaři v obavě před nakažením koronavirem vůbec nejdou, což může mít za následek zbytečná úmrtí.
Kardiaci jsou ohrožená skupina
Pacienti s onemocněním srdce a cév jsou velmi rizikovou skupinou v případě onemocnění covid-19. Hrozí jim totiž komplikovanější průběh než u zdravé populace.
„Nechci kardiaky ani rizikově nemocné nějak zbytečně strašit, ale je fakt, že představují ohroženou skupinu. Samozřejmě, že záleží i na rozsahu jejich onemocnění.
Jestli někdo prodělal infarkt myokardu, byl akutně ošetřen zprůchodněním cévy, užívá veškerou doporučenou medikaci a je bez potíží, bude jeho riziko nízké. Na druhou stranu ale pacient se srdečním selháváním s těžkou dušností se bohužel musí obávat větších komplikací.
V tom případě je asi jedinou rozumnou variantou, co nejčasnější vyšetření a případně hospitalizace. Rozhodně žádné zdravotní komplikace nepřecházejte,“ říká Češka.
Jaké jsou příznaky srdečních onemocnění? Typická je bolest na hrudi, dušnost, pocity bušení a nepravidelnosti činnosti srdce.
Z hlediska mozkových příhod jsou příznačné i porucha hybnosti končetin, porucha řeči nebo pokleslý koutek.
Je dobré, pokud se vyskytuje v rodině zátěž nemoci srdce a cév, probrat vše s ošetřujícím lékařem. Nebýt vystrašený z každé maličkosti, ale zároveň situaci nepodceňovat.
Jak tedy postupovat?
V případě, že jste kardiak, snažte se nákaze covid-19 pokud možno vyhnout. To sice ani při přísném respektování protiepidemických opatření není úplně možné, nicméně dodržování pravidla 3R (rouška, mytí rukou a rozestupy) by pro Vás mělo být samozřejmostí.
Na průběhu onemocnění se podílí i fyzická kondice, takže přiměřená fyzická aktivita je žádoucí. Ideálními jsou sporty jako jízda na kole či dynamická chůze.
Klíčem k úspěšné léčbě kardiovaskulárních onemocnění je pravidelnost a vztah s vaším lékařem, který by měl být založený na partnerské bázi. V praxi to znamená, že byste v případě potíží neměli otálet s vyhledáním lékařské pomoci.
Po konzultaci s ošetřujícím lékařem je zapotřebí dbát doporučených preventivních opatření. Významnou roli hrají i pravidelné kontroly. V případě, že máte naordinovanou farmakoterapii, je nutné předepsané léky užívat pravidelně.
Funguje totiž pouze ten lék, který užijete. Na druhé straně by se Vám lékař měl snažit usnadnit léčbu srozumitelným dialogem, doporučením adekvátních režimových opatření a předepsáním léčby ušité „na míru“. Lékař Vám může pravidelné užívání léků usnadnit např. předepsáním fixní kombinace dvou či tří účinných látek do jedné tablety.
Autor: Karel Netolický
Sdílet na FB
V Česku vznikla první centra sportovní kardiologie. Jedno z nich je na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc
21. července 2020
Počet náhlých srdečních zástav a poškození srdce nebo nečekaných úmrtí mladých sportovců mají pomoci snížit nová Centra sportovní kardiologie. Využít je mohou vrcholoví sportovci nebo intenzivně sportující populace s kardiologickými potížemi.
Specializovaná centra jako první v České republice otevřela Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Nemocnice Podlesí v Třinci a také Fakultní nemocnice Olomouc na své Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace.
Pro děti a adolescenty je pak k dispozici Dětské kardiocentrum ve Fakultní nemocnici Motol.
Důvodem pro vznik Center sportovní kardiologie jsou především náhlé srdeční zástavy a úmrtí u mladých sportovců. Podle statistik nenadále zemře jeden z dvou set tisíc lidí ročně, ale nositelem potenciálně smrtelné srdeční choroby je jeden z dvou set padesáti až tří set lidí.
Přestože se nejedná o vysoké počty, jsou tato náhlá úmrtí zbytečná a lze jim mnohdy předejít. Sport sám o sobě není podle odborníků příčinou problému, ale zhoršuje prognózu a může být spouštěčem akutního zhoršení nepoznaného srdečního onemocnění. Projevit se může například náhlou poruchou srdečního rytmu během fyzické námahy.
„Vrcholoví a výkonnostní sportovci v pravidelných intervalech podstupují základní preventivní sportovní prohlídky na úrovni praktických a tělovýchovných lékařů. Anamnéza, fyzikální vyšetření a EKG dokážou odhalit značnou část zdravotních problémů spojených s kardiovaskulárním systémem.
Screening má ale jednu nevýhodu, občas ukazuje i falešně pozitivní nález a některé normální nálezy, které vznikají intenzivní pohybovou aktivitou, tzv. atletické srdce, můžou být hodnoceny jako patologie. Vrcholoví sportovci tak musí často zbytečně přerušit nebo dokonce ukončit sportovní kariéru,“ vysvětlil doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.
, lékař specialista v oboru kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK s tím, že na další vyšetření a výsledky mohou sportovci v běžných zařízeních čekat i tři měsíce.
Právě nově vzniklá Centra sportovní kardiologie by měla podobné problémy pomoci řešit a urychlit. Díky komplexní specializované péči se zaměřují na doplňková vyšetření sportovců s možnými patologickými nebo nejasnými nálezy, dávají další doporučení a sportovce nově nasměrují.
„Naše centra nejsou pro širokou veřejnost, ale mají pomoci organizovaným sportovcům s kardiologickou problematikou co nejrychleji vyřešit jejich problém. Vyšetřujeme ale i symptomatické sportovce s poruchami vědomí, bušením srdce nebo třeba nevysvětlitelnými bolestmi na hrudi a dušností,“ přiblížil primář doc. MUDr.
Petr Kubuš, Ph.D., primář Dětského kardiocentra 2. LF UK FN Motol. Nová centra jsou otevřena i jako konzultační místo pro lidi s kardiologickými potížemi a touhou sportovat. Jedná se například o výrazné zbytnění srdce z genetických příčin, které po dlouhou dobu znamenalo naprostý konec dotyčného se sportem.
Postupem času se však ukázalo, že i lidé s podobnou diagnózou si mohou určitou míru sportu, respektive pohybové aktivity dovolit.
Kromě profesionálních sportovců mají v péči sportovní kardiologové často i amatérské sportovce, kteří sice nejsou členy žádných klubů či organizací, ale mnohdy si s vrcholovými sportovci nezadají, co se týče objemů a intenzity tréninků.
Aktivní sportovci s vysokou fyzickou námahou mohou být podle lékařů překvapivě více ohroženi náhlou zástavou srdce než nesportovci. „Nemoci srdce nepotkávají jen nemocné a starší lidi, ale opravdu i mladé sportovce.
Zástavu srdce může způsobit třeba odchylka ve tvorbě nebo vedení srdečního vzruchu, která může být patrná na povrchovém EKG, odchylky ve věnčitých tepnách nebo dědičné zbytnění srdečního svalu, tzv. hypertrofická kardiomyopatie. Nebezpečné a často podceňované jsou i přecházené virózy, které mohou způsobit zánět srdečního svalu, myokarditidu,“ vysvětlila MUDr.
Bogna Jiravská-Godula, vedoucí lékařka Centra sportovní kardiologie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. Aby se dalo tragédiím předejít, je podle ní ze strany sportovců nutné nepodceňovat příznaky, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, náhle snížená výkonnost, zvýšená únava nebo nevysvětlitelné mdloby a kolapsy.
„Mladí sportovci mají často tendenci zamlčovat a bagatelizovat obtíže, aby nepřišli o své místo na soupisce. Přitom je potřeba brát každou potíž velmi vážně,“ dodala prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství FN Olomouc.
„Aktuálně se celosvětově řeší návraty sportovců k intenzivní pohybové aktivitě, zejména těch, kteří prodělali infekční onemocnění COVID-19. U nich totiž mohl proběhnout zánět srdečního svalu a mohou být ohroženi arytmiemi a srdečním selháním,“ doplňuje aktuální informace MUDr. Otakar Jiravský, kardiolog Nemocnice Podlesí-Třinec.
Centra sportovní kardiologie vznikla paralelně v lednu letošního roku a mají podporu České kardiologické společnosti a České společnosti tělovýchovného lékařství.
„Kardiologie je obsáhlý obor a sportovní kardiologie je jeho dynamickou sub-specializací, kde byly v posledních letech učiněny výrazné pokroky. Sportovci navíc představují osobitou skupinu kardiologických pacientů, která vyžaduje specifický přístup,“ vyzdvihuje důležitost specializace prof. MUDr.
Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK a předseda České kardiologické společnosti.
„Specializovaná centra sportovní kardiologie pomohou tělovýchovným lékařům ve společné péči o sportovce s kardiologickou problematikou.
Je ku prospěchu všech, že v těchto centrech jsou lékaři s atestacemi jak z kardiologie, tak i tělovýchovného lékařství, takže mohou poskytnout komplexní péči,“ dodává doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., lékař III.
interní kliniky VFN a 1. LF a předseda České společnosti tělovýchovného lékařství.
Inspirací byla pro zřizovatele Itálie, kde jsou podobné specializované kardiologické prohlídky stanovené zákonem. Centra nejsou primárně určena pro preventivní testování klubů či jednotlivců ani pro zajištění akutní péče pro sportovce. Jejich smyslem je konziliární spolupráce s lékaři v první linii.
Nikdo nemá naposledy vydechnout na hřišti. Lékaři chtějí zachraňovat atletická srdce
Fotbalisté padají zničehonic na trávník, cyklisté se sesouvají ze sedla. Náhlé selhání srdce už stálo život nejednoho sportovce. V Česku proto začínají vznikat takzvaná centra sportovní kardiologie, která by měla zbytečným úmrtím vrcholových sportovců zabránit. Stejně tak ale mají omezit i případy, kdy lékaři zničí sportovní kariéru těm, kteří by mohli i nadále bojovat o medaile.
Před pětadvaceti lety se předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart procházel na startu jednoho z nejznámějších závodů v Evropě – Tour de France. Nepřišel však jako divák, na jednu z nejdůležitějších sportovních událostí roku se vydal pracovně.
Spolu se svými kolegy tehdy vyšetřil 149 cyklistů závodu, a pomohl tak potvrdit, že srdce vrcholových sportovců jsou úplně jiná než například srdce lékařů, kteří je vyšetřovali. Pro začátek byla téměř dvakrát tak velká.
„Najednou před sebou máte výkonnostního sportovce, který je očividně zdráv, ale přesto jeho srdce vystupuje ze všech mezí a vypadá jinak než srdce nesportujícího člověka, jinak než srdce zdravého člověka,“ popisuje Linhart.
Samozřejmě podle něj platí obecná poučka, že sportující člověk má daleko lepší životní prognózu a menší šanci prodělat kardiovaskulární onemocnění, ale neplatí absolutně. „Sportovat trochu je výborné, sportovat více je ještě lepší, ale sportovat příliš mnoho už může být příliš. Ne všichni se srovnají se zátěží, která je příliš intenzivní a příliš agresivní,“ vysvětluje Linhart.
Jako příklad uvádí velkou švédskou studii, která zkoumala závodníky Vasova běhu na lyžích.
Ta ukázala, že čím rychleji sportovec závod dokončil, čím blíže byl k času vítěze, tím větší měl riziko vzniku fibrilace síní. „To je porucha, která nemusí být banální.
Paradoxně u ní ale platí, že když budete sportovat málo, riziko bude klesat, a když hodně, bude riziko stoupat,“ dodává šéf kardiologické společnosti.
Pro jiná srdce jiná diagnóza
Obtíž je do značné míry právě v tom, že srdce vrcholových atletů příliš nepřipomínají srdce běžných lidí. Jen málokdo je tak dokáže důkladně vyšetřit a posoudit jejich stav.
A právě proto letos vznikají po republice centra sportovní kardiologie – jedno ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, další ve Fakultní nemocnici Olomouc a třetí v Nemocnici Podlesí v Třinci.
Pro děti a dospívající je k dispozici i Dětské kardiocentrum ve Fakultní nemocnici Motol.
Centra by měla soustředit odborníky, kteří jsou zvyklí dívat se na atletická srdce každý den, a dokážou tak dobře poznat, co je ještě u sportovce normální a co už značí nějaké onemocnění. Běžný lékař má totiž s takovým rozlišením často problém.
„Obraz hypertrofického srdce (stav, při kterém dochází k zesílení, takzvanému zbytnění, stěn srdce, pozn. red.) mohou mít zároveň i některé nemoci, které mohou mladého sportovce zabít.
Je to hlavně hypertrofická kardiomyopatie, která se může na srdečním ultrazvuku projevovat úplně stejně jako atletické srdce, a je potom hrozně složité odlišit ty dvě entity od sebe,“ říká Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc.
Ve výsledku by tak podle Linharta nová centra měla zejména zabránit tomu, aby sportovci na srdeční příhody zbytečně umírali na hřištích či závodních drahách.
Jako se to například málem stalo fotbalistovi anglického klubu Bolton Fabrici Muambovi v zápasu s Tottenhamem v roce 2012. Ve 41. minutě zápasu se zničehonic sesunul k zemi – selhalo mu srdce.
Přivolaným lékařům se ho podařilo znovu rozběhnout až po 78 minutách.
Fotbalista anglického Boltonu Wanderers Fabrice Muamba zkolaboval přímo při zápase v roce 2012. Jeho srdce nebilo 78 minut, lékaři ho ale zachránili. | Video: Youtube.com
Občas lékaři zničí kariéru sportovcům zbytečně
Stejně tak by centra sportovní kardiologie měla zabránit situacím, kdy lékaři ze stejného důvodu zničí atletovu sportovní kariéru. Vrcholoví sportovci totiž pravidelně podstupují základní preventivní sportovní prohlídky u praktických a tělovýchovných lékařů. Ti však nemusí být připraveni se s takovým úkolem vyrovnat. Jednoduše nepoznají, že podivně působící srdce je vlastně v pořádku.
„Část na první pohled velmi drasticky vypadajících nálezů může být vlastně úplně normální. A je důležité sportovce neodradit od sportování, pokud to není nutné,“ vysvětluje Aleš Linhart.
Špatná diagnostika sportovcova srdce podle něj není v Česku nic výjimečného. „Vídáme občas, že je nález, který nepředstavuje zásadní překážku pro sportování, označen jako něco, co by mělo vést k ukončení kariéry. To je samozřejmě drama, protože tím zastavíte kariéru někoho, kdo by mohl dosáhnout velkých úspěchů nebo by se mohl sportem živit. Úplně mu obrátíte život naruby,“ říká Linhart.
Dodává, že cílem center není suplovat práci trenérů a praktických a tělovýchovných lékařů. Systém by měl fungovat tak, že právě ti do center nasměrují sportovce, u nichž si s diagnózou stavu nebudou jistí.
Do třetice mají centra sportovní kardiologie pomoci lidem, kteří už nějaké srdeční onemocnění či operaci prodělali a chtějí se ke sportu navrátit.
„Extrémním případem může být německý maratonský běžec, kterému je 25 let a je schopen běhat triatlony, ačkoliv je po transplantaci srdce. Jsme schopni takovým lidem pomoct, aby se mohli věnovat sportu, i když mají něco, kvůli čemu by jim jiní sportovat zakázali,“ popisuje Vladimír Tuka, kardiolog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Atleti versus covid-19
Při příležitosti představení nových center se přítomní lékaři vyjádřili také k tomu, jak se sportovci mají chovat v souvislosti s pandemií covidu-19.
„Neměli by sportovat v situaci, kdy mají teplotu, dušnost, bolest na hrudi, pociťují jakoukoliv únavu či nadměrné bušení srdce, nebo jsou dokonce covid pozitivní,“ říká Bogna Jiravská-Godula, vedoucí lékařka Centra sportovní kardiologie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.
Přiznává, že to může znít jako zbytečná rada, která musí být každému jasná, ale ve skutečnosti to tak prý není. „Věřte, že pro vrcholové sportovce tohle zcela pochopitelné není a mnoho z nich i nadále sportuje do svého maxima,“ říká lékařka.
Přestože se koronavirus množí převážně v plicích, v některých případech zasahuje i srdce. Dochází k tomu přibližně u dvaceti procent hospitalizovaných. Současně podle Jiravské-Goduly platí, že nakažení atleti sportováním zvyšují replikaci viru v těle a tím i riziko, že bude jejich srdce postižené zánětem.
Po extrémní zátěži navíc podle lékařky takřka okamžitě dochází k oslabení imunity a sportovec je v tu chvíli velmi náchylný k tomu, nakazit se infekcí. „Měl by se tak v ten moment raději vyvarovat kontaktu s velkým množstvím lidí. Když to řeknu banálně – na závody může jet autobusem, ale vracet by se už měl individuálně,“ dodává lékařka.
Když už se však sportovec covidem-19 nakazí, měl by po odeznění příznaků nemoci zůstat sedm dní bez tréninku a dalších sedm dní zátěž postupně zvyšovat. Atlet by se měl také nechat vyšetřit kardiologem, pokud byl nemocný nezvykle dlouhou dobu, hospitalizován nebo jeho stonání provázely srdeční potíže.
Polovina nemocných kardiaků nepřišla v pandemii při akutních potížích k lékaři
čtvrtek, 25. února 2021, 13:34
Onemocnění srdce a cév jsou v Česku stále nejčastější příčinou úmrtí. Na tom nic nezměnila ani pandemie covid-19. Podle kardiologů navíc hrozí, že v budoucnu výrazně vzroste počet srdečních selhání.
Nemoci oběhové soustavy mají v České republice za následek nejvíce úmrtí. Každý rok na ně umírá v ČR okolo 50 tisíc pacientů, nejčastěji na infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Ve všech evropských zemích kardiologové zaznamenali pokles infarktů o 25 až 75 procent. Bohužel to však neznamená, že by nemoci onemocnění srdce a cév zmizely.
„Zhruba polovina nemocných kardiaků nepřišlo při akutních potížích k lékaři. A mnoho z těch, kteří k lékaři přišli, dorazilo příliš pozdě, a nebyla tak možná včasná intervence.
Přesné statistiky za ČR nemáme, ale tento trend bohužel můžeme pozorovat i u nás,“ uvádí Richard Češka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a garant projektu Srdce v hlavě.
„Mnoho pacientů se totiž obávalo návštěvy zdravotnického zařízení a promeškali včasnou léčbu infarktu, nebo dokonce zemřeli bez pomoci doma,“ dodává.
Kardiologové proto upozorňují, že mezi základní opatření pro pacienty s nemocemi srdce a cév patří i v době pandemie covid-19 nejen dodržování předepsané léčby a režimových opatření, ale i okamžité vyhledání lékařské pomoci v případě zhoršení onemocnění nebo náhlých obtíží.
„Lékařskou pomoc je třeba vyhledat v jakékoliv urgentní situaci. Nemusíme tu popisovat všechny příznaky infarktu myokardu (bolest na hrudi, častou dušnost, bušení srdce) ani cévní mozkové příhody (ochrnutí končetiny, náhlá porucha řeči, nebo pokleslý koutek).
Naše populace je poměrně dobře informovaná. Jde tedy jen o to, situaci nepodcenit, respektive kvůli relativně nízkému riziku virového (i když závažného, nicméně převážně nefatálního) onemocnění nepromeškat první hodiny od infarktu nebo mrtvice, kdy lze zachránit život.
“ říká Richard Češka.
Podle broumovského kardiologa Jiřího Veselého také mnozí pacienti loni přibrali na váze, někteří totiž kvůli obavě z nákazy covidem-19 rezignovali na pohyb venku. Veselý proto očekává, že mezi pacienty bude více zanedbaných infarktů a více pacientů dospěje do stadia srdečního selhání.
Nemocní se srdečním selháním mají vysoké riziko nepříznivého průběhu nemoci covid-19, kardiologové se proto domnívají, že by měli být mezi prioritními skupinami bez ohledu na věk. Nyní se kromě zdravotníků očkují především lidé starší 80 let.
Když srdce přestane fungovat: Jde o boj s časem, popisují lékaři z IKEMu
Paní Janě je lehce přes 40 let a ještě nedávno byla naprosto zdravá. Pak ale prodělala akutní srdeční selhání, které způsobil zánět srdečního svalu. „Došlo u mě k myokarditidě. Srdce přestalo fungovat správně. Ocitla jsem se tu až po převozu z krajské nemocnice z Karlových Varů. Musím říct, že jsem měla štěstí,“ vypráví na lůžku v pražském IKEMu paní Jana.
Za její záchranou stojí spousta lidí. Záchranná služba zvládla převoz z Karlových Varů zhruba za hodinu. „Tam šlo o minuty. To se dáte i na modlení. Ulevilo se mi, že jsem v takovém zařízení. Najednou naskočil tým lékařů a zajistili mě všemi možnými hadičkami a trubičkami,“ dodává paní Jana.
Rychlá a přesná diagnóza
Při srdečním selhání hraje čas zásadní roli. Čím dřív se člověk ke specialistům dostane, tím větší má šanci na záchranu života a uzdravení.
Primář oddělení akutní kardiologie v IKEMu Marek Šramko vysvětluje, že podobné případy tu vídají každý den.
„U pacienta, který se dosud s ničím neléčil a byl zdravý, se objeví akutní potíže, které změní celý jeho život. Musíme během krátkých chvil celou situaci zvládnout.“
Lékaři mají k dispozici nejmodernější vybavení a dokážou rychle zjistit přesnou příčinu akutního selhání srdce. „Sem sanity přivezou pacienta. Uděláme základní vyšetření. EKG, ultrazvukové vyšetření srdce, ultrazvukové vyšetření plic, obvykle rentgen,“ doplňuje Marek Šramko.
U pacienta, který se dosud s ničím neléčil a byl zdravý, se objeví akutní potíže, které změní celý jeho život. Musíme během krátkých chvil celou situaci zvládnout. primář oddělení akutní kardiologie Marek Šramko
K vyšetření lékaři využívají špičkovou laboratoř, katetrizační sály i CT. Rychle si tak mohou udělat přesný obraz o základní diagnóze a okamžitě zahájit léčbu. V celé řadě případů dokážou lékaři vyřešit akutní srdeční selhání ambulantně během několika hodin. Jindy musí pacient zůstat ležet na jednotce intenzivní péče.
„S akutními srdečními příhodami převažují starší lidé. Ale v současné době není výjimkou nemocný s akutním infarktem myokardu, který má pod 30 let. Mladších případů přibývá,“ říká zástupce přednosty kliniky kardiologie Jiří Kettner.
Léčba srdečního selhání
Člověk s akutním srdečním selháním se může v IKEMu dostat i na katetrizační sál, kde lékaři dělají různé intervenční výkony. Dokážou zprůchodnit uzavřenou koronární tepnu při akutním infarktu myokardu nebo mohou odstranit arytmie, které vedly k srdečnímu selhání.
Přednosta kliniky kardiologie Josef Kautzner popisuje, že u velké části pacientu, kteří mají akutní srdeční selhání, je důvodem některá z arytmií: „Arytmie člověka přivede do srdečního selhání.
Primární je pak léčba arytmie, a ta se děje většinou pomocí katetrizační ablace. V takových případech hraje roli čas. Jsou některé arytmie, kdy jde o vteřiny a ablace je život zachraňující výkon.
“
Ablace je nová metoda léčby poruch srdečního rytmu, umožňující zničení abnormální tkáně v srdci, která zodpovídá za vznik této poruchy.
Pacienti s nejzávažnějšími problémy končí v rukou kardiochirurgů. Ti mají několik možností, jak pomoci. Využívají třeba přístroje, které dokážou na určitou dobu funkci srdce zastoupit. Po časovém oknu, kdy lékaři používají takové typy mechanických přístrojů ke stabilizaci pacienta, by podle nich nejlépe mělo následovat zotavení funkce.
U těch případů, kdy k němu nedojde, existují dvě možnosti, jak popisuje zástupce ředitele IKEMu Jiří Malý: „Buď transplantace srdce, nebo mechanická srdeční podpora, ale dlouhodobá. To je standardní kardiochirurgická operace, čili relativně velký výkon, který vyžaduje delší rehabilitaci, ale ti lidé jsou ve většině případů propuštěni domů.“
S akutním srdečním selháním v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny ošetří specialisté každoročně stovky lidí.
10 fotografií
Díky dobrovolníkům za pomoc se srdcem na dlani
Dobrovolníky lze v Novém Jičíně najít na mnoha místech, nezištěně se dělí sami o sebe s lidmi v domovech pro seniory, v zařízeních pro lidi s handicapy, v azylovém domě, a také s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Město obvykle vyhlašovalo vždy na podzim dobrovolníky roku. Letos chce všem poděkovat alespoň prostřednictvím televizní obrazovky.
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Jsme nesmírně rádi, že v Novém Jičíně dobrovolníky máme. Tito lidé ve svém volném čase obětují nejen ten čas, ale také trošku lásky, umu našim seniorům, dětem ale i lidem, kteří mají nějaké znevýhodnění.”
Gabriela Lhotská, Slezská diakonie: “Ve Slezské diakonii dobrovolníci dochází do nemocnic, do sociálních služeb, pomáháme v rodinách, a také jiným sociálním službám.
Takže tam všude jsou ti dobrovolníci důležití, protože přinášejí přátelského ducha, přichází někdo nový, a je také velkou energií a pomocí pro pracovníky těchto zařízení, a především pro ty lidi, za kterými přichází.
Chtěla bych jim poděkovat za jejich laskavost, trpělivost a za dobré srdce.”
Dlouhodobě ve více oblastech se na dobrovolníky spoléhá také Charita Nový Jičín.
Marcel Brož (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Taková nejaktivnější spolupráce je u nás v charitním šatníku. Letos ten provoz byl samozřejmě takový různě přerušovaný, ale zrovna ve čtvrtek 10.
prosince jsme charitní šatník opět otevřeli, děvčata chtějí pracovat, takže jsme za to moc rádi.
Jsou to dámy, které už jsou v letech, takže bych jim chtěl moc poděkovat, protože ony chtějí, i přesto, že určitým způsobem riskují.”
Největší skupinu dobrovolníků Charity, kolem 400 lidí, tvoří ti, kteří dělají Tříkrálovou sbírku, jejíž lednový průběh bude ovšem omezený a improvizovaný. Další dobrovolníci pak také pomáhají prostřednictvím Rodinného klubu Hnízdo.
Marcel Brož (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Jsou to takoví občasní dobrovolníci, kteří nám občas něco ušijí nebo vyrobí a pomůžou uspořádat nějakou akci. Takže těch lidí, kteří dobrovolně pomáhají Charitě je moc. Já bych jim touto cestou moc poděkoval a chtěl bych nám všem popřát všechno dobré do budoucích dnů.”
Richard Pešat, vedoucí odd. sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Nový Jičín: “Dobrovolníci pomáhají i našim dětem, které jsou vedeny na oddělení sociálně právní ochrany dětí. Tento dobrovolnický program se rozjel od září 2019. V této chvíli máme v evidenci 8 dobrovolníků.” +
Pomoc těchto lidí spočívá v tom, že se s dětmi snaží smysluplně trávit volný čas, mohou jít na procházku, podnikat sportovní aktivity, jít do kina a nebo pomohou s vysvětlením školního učiva.
Richard Pešat, vedoucí odd. sociálně právní ochrany dětí, MěÚ Nový Jičín: “A pokud ten dobrovolník si najde čas na to, aby pomohl de facto úplně cizím dětem, tak je třeba jim za to poděkovat.”
Barbora Vlčková, dobrovolnice: “Pro dobrovolničení jsme se rozhodla protože jsem chtěla lépe využít svůj čas. V Adře jsme se zapojila do programu v sociálně aktivizačních službách pro sociálně slabší rodiny.
Dostala jsem na starost dítě, se kterým chodím na procházky, hrajeme hry, povídáme si, například i o jeho problémech.
Na jaře jsem se také zapojila do programu nakupování pro seniory a teď na podzim jsem pomáhala v Domově Duha v Novém Jičíně.”
Irena Blablová, koordinátorka, Dobrovolnické centrum ADRA: “My jim jménem dobrovolnického centra ADRA moc děkujeme za to, že vůbec jsou. A že to v letošním roce, kdy to dobrovolnictví je úplně jiné, než na jaké jsme zvyklí, tak že se srdcem na dlani šli zase pomáhat.”
Dobrovolníkem se může kdykoliv stát člověk starší 15 let. Svého koordinátora má ADRA i přímo v Novém Jičíně. Stačí se kontaktovat prostřednictvím webových stránek.
NOVÁ METODA ODBĚRU ORGÁNU: TRANSPORT BIJÍCÍHO SRDCE
Na začátku letošního října použily týmy z pražského IKEM poprvé v Česku novou metodu odběru orgánu – srdce. Ta umožní transport bijícího srdce ve fyziologických podmínkách od zemřelého dárce k příjemci.
Jedná se o zásadní posun v kvalitě transplantací srdce v ČR a přináší větší šanci nemocným, že se nového orgánu dočkají.
Nová metoda rozšíří nabídku možných orgánů k transplantaci a zároveň může pomoci při převozech na větší vzdálenosti.
83 lidí[1] v Česku čekalo na začátku října na nové srdce. Jeden z pacientů se dočkal, jeho nové srdce by ale za normálních okolností bylo k transplantaci odmítnuto. V jedné z nemocnic ústeckého kraje indikovali lékaři mladého dárce, jeho srdce ale nebylo metabolicky zcela ideální a bylo za hranicí standardních medicínských kritérií.
To byl důvod, proč se lékaři z IKEM rozhodli poprvé použít novou metodu fyziologického transportu, aby orgán pro pacienta mohli zachránit. Na jednom konci tak stála smrt mladého člověka, na druhém život pro staršího muže.
„Především je nutné kolegům z Krajské zdravotní poděkovat, že jsme právě u nich a s jejich pomocí mohli průlomovou metodu vyzkoušet. Je pro nás významná zejména tím, že se odebrané srdce napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka.
Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a exaktně posoudit jeho použitelnost,“ popisuje prof. MUDr. Ivan Netuka, PhD., přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
Ideálními podmínkami se srdce natolik stimuluje, že předchozí nedobré parametry vymizí a orgán se stává kvalitním.
A to se také stalo: za téměř 4 hodiny, kdy bylo srdce napojeno na přístroj a převáženo do IKEM, se natolik „zotavilo“, že mohlo být transplantováno.
„Pacient, který toto srdce dostal je ve velmi dobré kondici, probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké budoucnosti bude propuštěn z IKEM domů,“ doplňuje prof. Netuka.
V IKEM se ročně transplantuje přes 40, v celé republice pak přes 70 srdcí. Dle zkušeností ze světa lékaři nyní předpokládají, že by se počet transplantací v ČR mohl zvýšit až o 20 %. Větší naději by tak mohli dostat nejen dospělí pacienti, ale i ti mladší 18ti let.
„Za posledních 10 let bylo v IKEM transplantováno 6 dětí mladších 18 let a 5ti dětem byla implantována dlouhodobá srdeční podpora. A právě i pro takové pacienty by nová metoda odběru mohla být velmi prospěšná, protože by se nového srdíčka dočkali dřív.
I když v institutu nemáme dětský program transplantací srdce, úzce spolupracujeme s Dětským kardiocentrem FN v Motole, vedeme čekací listinu a operujeme některé pacient z řad teenagerů,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kardiocentra IKEM.
Zavést novou metodu se v IKEM podařilo i díky přispění neveřejného sektoru. „Velké poděkování patří Nadačnímu fondu Kapka naděje a společnosti Shell, které nám přístroj pro transport bijícího srdce pořídily.
A pak také Všeobecné zdravotní pojišťovně, se kterou je domluveno, že tuto metodu budou podporovat. Doufáme, že se podobná dohoda podaří i s ostatními pojišťovnami,“ říká Ing.
Michal Stiborek, MBA, ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny.
Společnost Shell Czech Republic a.s. dlouhodobě podporuje prostřednictvím Nadačního fondu Kapka naděje zejména projekty v oblasti léčby krvetvorby. „Jsem nesmírně rád, že se naše dosavadní spolupráce s Českým registrem dárců krvetvorných buněk při IKEMu rozrostla o tuto doslova srdeční záležitost.
Tímto děkuji všem našim věrným zákazníkům podporujícím Kapku naděje, bez kterých by pořízení nákladného přístroje v hodnotě 7,5 milionu korun nebylo možné,“ komentuje dnešní předání unikátního přístroje Pavel Los, předseda představenstva Shell Czech Republic a.s. „Kdyby naše činnost pomohla zachránit jen jediný lidský život, tak to stojí za to.
To je Motto Kapky naděje od samého začátku. Jsem velice ráda, že jsme právě tento přístroj mohli s přispěním společnosti Shell pořídit a výrazně jsme tak zvýšili naději na přežití mnoha pacientů. Když jsme se dozvěděli, že byl přístroj již použit a příjemce srdce se dobře zotavuje, byli jsme s kolegy dojatí.
Jsem ráda, že díky partnerům můžeme dělat opravdu smysluplnou práci,“ dodala Vendula Pizingerová, prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje.
VZP slíbila uhradit 8 – 10 těchto odběrů ročně. „Pacienti, kteří čekají na transplantaci srdce, touto novou metodou mají možnost získat větší šanci, že se pro ně srdce najde. Proto doufám, že se v ČR podaří tuto metodu natolik rozvinout, že se doba na čekací listině na transplantaci srdce výrazně zkrátí,“ dodává Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
[1]Zdroj: https://www.kst.cz/wp-content/uploads/2019/10/Waiting-list-CR-09_2019.pdf
Varování lékařů: Vážná nemoc srdce se stane novou epidemií. Hrozí i vám?
Autor: istock.com
Odborníci upozorňují, že fibrilace síní bude trápit čím dál tím více lidí. Do roku 2030 se počet pacientů s touto poruchou srdečního rytmu pravděpodobně zvýší až o 70 %. To nejen zvýší riziko úmrtí na mozkovou mrtvici, ake také výrazně zatíží rozpočty. Na problémy upozorňuje zpráva mezinárodní asociace Atrial Fibrillation Association.
Fibrilace síní je charakteristická nepravidelným a často rychlým srdečním rytmem, který vede k nekoordinovaným stahům obou srdečních síní. Za její vznik může zejména vznik krevních sraženin.
Kvůli nim se krev nemůže hromadit v srdci, než bude přečerpána do celého těla včetně mozku – a právě to může způsobit mozkovou příhodu. V Česku dochází ke 20 – 30 % všech mozkových příhod právě u pacientů s fibrilací síní.
Postiženo je zhruba 300 tisíc pacientů.
Nárůst nemocnosti souvisí se zvyšujícím se počtem těch, kteří mají metabolický syndrom, čili kila navíc a s nimi i vyšší krevní tlak. Jisté procento nárůstu onemocnění je ale také způsobeno tím, že lékaři mají lepší metody, jak nemoc odhalit.
Jak se pozná fibrilace síní?
Jak nemoc poznáte? “Prvními příznaky bylo občasné bušení srdce, hlavně po ránu, kterému jsem nepřikládal větší důležitost. Postupně se tyto epizody opakovaly častěji, trvaly i několik hodin, během nich jsem pociťoval nižší výkonnost a kratší dech při obvyklé námaze jako je třeba chůze do schodů. EKG potvrdilo fibrilaci síní.
Odborný zákrok katetrizační ablace mně umožnil, že jsem se zbavil fyzických potíží, přestal brát léky na udržení pravidelného srdečního rytmu a ředění krve a žít plnohodnotný život,” vypráví svou osobní zkušenost prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., přednosta anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Zkušený lékař dokáže dokonce fibrilace síní poznat podle pohmatu pulzu a měření krevního tlaku.
Jak nemoci předejít?
„Významnou roli při prevenci onemocnění fibrilace síní hraje zdravý životní styl, všímání si příznaků, pravidelné měření pulsu a preventivní prohlídky včetně vyšetření EKG, protože včasné odhalení fibrilace síní může zachránit život.
Při léčbě má stále největší potenciál trvalého odstranění onemocnění fibrilace síní katetrizační ablace,“ říká doc. MUDr. Martin Fiala, Ph.D.
, primář Centra kardiovaskulární péče, Neuron Medical v Brně a předseda České asociace pro srdeční rytmus.
O tom, jak poznáte infarkt a jak mu předcházet, čtěte zde.
Jak se nemoc léčí?
Pokud už nemoc propukne, přicházejí na řadu nejdříve léky. Je ale pravda, že řada pacientů následky fibrilaci čili arytmii, nepravidelný srdeční rytmus vůbec nevnímá a není třeba ho řešit. Měli by ale užívat preparáty, které ředí krev. Z léků na arytmii jsou důležitá antiarytmitika, která mohou potlačit arytmii až v 70-80 % případů.
Fibrilace může probíhat jako jednotlivá epizoda, které přejde, v jiných případech ale sama neskončí, pak je třeba takzvaná kardioverze, čili přerušení fibrilace síní pomocí léků nebo elektrického výboje.
Dalším krokem je katetrizační ablace. Při této metodě se zavedou do srdce vpichem do cév v třísle a na krku ohebné nástroje, kterým říkáme katetry.
Ty mohou snímat elektrické signály, stimulovat srdce a pomocí oblačního katetru lze aplikovat do srdce vysokofrekvenční proud, který zahřívá tkáň, dokud nedojde k jejímu zničení.
Ne vždy se ale podaří ložisko, kde problém vzniká, najít, a často je třeba opakování operace.
Autor: Alžběta Javorková