Deprese, únava, neschopnost soustředit se, nemožnost mít radost z běžných věcí – tyhle stavy pravděpodobně již nejednou zažil každý z vás. U drtivé většiny osob jde o běžné stavy spojené se změnou ročního období nebo počasí. Pokud u vás ale smutek, depresivní stavy a další doprovodné příznaky přetrvávají delší dobu bez ohledu na počasí nebo změnu ročního období, je na místě vyhledání odborné pomoci.
Chemie může ovlivnit procesy v hlavě, bylinky to umí ale stejně dobře.
Pokud se vám k lékaři nechce a nemáte zájem léčit se za pomocí antidepresiv, které pozměňují chemické procesy v hlavě, máme pro vás jednu alternativu. Jsou jí babské rady našich babiček a prababiček, které s úzkostnými stavy a depresí bojovaly po svém a za pomocí přírody. Co vám může pomoct dostat se znovu do spokojené a veselé nálady? Máme pro vás několik tipů.
Rada 1 – Vůně jako svědomitý léčitel
Duši léčí už sama vůně, proto si ji přizvěte do svého příbytku. Skvělých výsledků dosáhnete s citrusy, které uvolňují a přitom dodávají potřebnou energii.
Od věci není také máta nebo oregano, které zbavuje bolestí hlavy. Uklidňující účinky má také levandule nebo heřmánek.
Silné antidepresivum, které zároveň působí jako přírodní afrodisiakum, je vůně jasmínu.
Rada 2 – Bylinky zatočí s depresí i nespavostí
Kromě špatné nálady vás trápí také nespavost? Pak požádejte o pomoc přírodu a její dary. Od věcí není třeba kozlík lékařský, který obsahuje valeporiáty a terpenické látky mající mírně sedativní účinky.
Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Velmi podobné účinky má také chmel. Tady ovšem pozor. Dát si před spánkem tři piva není moc dobrý nápad.
Absolutní královnou v boji proti depresi je také třezalka tečkovaná. U ní ale pozor – může snižovat účinky antikoncepce nebo jiných léků na předpis.
Rada 3 – Zázrak jménem bazalka
Také bazalka by neměla chybět v domácnosti těch, kteří se potýkají se špatnou náladou a depresí. Společně s rajčaty a mozzarellou nás přenese do uvolněného Středozemí. Velmi podobě působí také, pokud ji zkonzumujete syrovou jen tak.
V lékárnách či prodejnách s vonnými oleji zakoupíte i bazalkový olej, který se skvěle hodí do domácí aromalampy. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám, působícím na nervovou soustavu. Éterický olej v ní napomáhá odstranit bolest hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy.
Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše deprese.
Rada 4 – Do boje s luštěninami
Možná jste to zatím ani netušili, ale naši náladu ovlivňuje také skladba jídelníčku. Abyste se zbavili úzkostlivých stavů, zařaďte do něj proto maximum luštěnin.
Ty jsou skvělým zdroje vlákniny, která vás na dlouho zasytí, ale také pomáhají mozku obnovit hladinu serotoninu. Doslovnou královnou v boji proti depresi je čočka. Dopřát si ji můžete v klasické tmavé anebo červené podobě.
Skvěle se hodí jako příloha, do salátu nebo polévek.
Rada 5 – Nesmrtelná čokoláda
O čokoládě toho bylo psáno již mnoho. A v kombinaci s depresemi ještě víc. Jde o nesmírně účinný způsob, jak bojovat se špatnou náladou, úzkostí a depresí.
Denně stačí jeden či dva kousky kvalitní hořké čokolády a nepříjemné stavy jsou v tu ránu pryč. Jen pozor na to, abyste to s čokoládou příliš nepřeháněli.
S vaší váhou by její nadměrná konzumace totiž mohla nepěkně zamávat.
Sedm způsobů, jak zastavit depresi hned na začátku
Špatná nálada a smutek přepadnou čas od času každého z nás. Jak ale rozpoznat, zda se jedná o počátek deprese nebo jen o běžný splín? Terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová říká, že když do života vstupuje deprese, tak zároveň odchází štěstí.
„Hezkých dnů je méně a méně, to, co bavilo a dávalo vašemu životu smysl, je najednou pryč nebo se to pomalinku, krůček pro krůčku vzdaluje. Špatná nálada přijde, ale zase odejde, není na denním pořádku. Kdežto deprese začíná brát vše.
Vše, co bylo vaší motivací. Najednou máte chuť být daleko od lidí, ležet v posteli a nic nedělat. A začíná to být pravidelnou potřebou,“ vysvětluje terapeutka.
Podle ní je to právě ten hlavní varovný signál, že se začíná dít něco, co rozhodně není ve váš prospěch.
„Je hlavně důležité si uvědomit, že je něco jinak. Mnoho lidí tento okamžik prošvihne a už je nutné vyhledat pomoc lékaře,“ dodává s tím, že deprese má mnoho podob a rozhodně na její léčbu neexistuje jednotný manuál. Někomu zabere alternativní léčba, pomoc psychologa, někdo nutně potřebuje antidepresiva, protože člověk sám už nemá sílu restartovat svůj život.
„Každopádně když vám delší čas není psychicky nebo fyzicky dobře, nezavírejte před tím oči. Čím dříve začnete jednat, tím lépe.“
Podle americké psycholožky Helen Odessky, autorky knihy „Stop Anxiety from Stopping You“, existuje mnoho způsobů, jak zastavit mírný případ deprese ještě na začátku. Spolu s dalšími odborníky v oblasti duševního zdraví dali dohromady taktiky, která vám pomohou zastavit lehkou depresi dříve, než se plně rozvine.
1.Zacvičte si
Když vás přepadnou chmury, může být polehávání na gauči velmi lákavé a nejspíš to bude jediná činnost, kterou jste ochotni dělat.
Podle odborníků je však lepší s nutkáním svalit se na pohovku bojovat, zvláště pokud stojíte o to, aby se vaše splíny rozplynuly.
Studie zveřejněná v časopise Archives of Internal Medicine zjistila, že aerobní cvičení je při zmírňování symptomů deprese stejně účinné jako antidepresiva. Následná studie dokonce ukázala, že účinky cvičení trvají déle než účinky antidepresiv.
Možná se zrovna necítíte na návštěvu posilovny, nebo se vám nechce poskakovat v tělocvičně na lekci aerobiku.
A co takhle svižná procházka? Výzkumy ukazují, že rychlá chůze pětkrát týdně asi 35 minut denně nebo chůze třikrát týdně po 60 minutách denně má významný vliv na mírné až středně závažné symptomy deprese.
Vědci věří, že je to proto, že cvičení stimuluje neuropřenašeč noradrenalin, který může přímo zlepšit náladu.
2.Dopřejte si rozmazlovací den
Pokud se cítíte přetíženě a jste v neustálém stresu, můžete příznaky mírné deprese ještě zhoršit, varuje psycholožka Susan Bartellová z New Yorku.
Proto doporučuje vzít si jeden den volna, který věnujete sami sobě a tomu, co vás baví a nabudí.
Můžete navštívit oblíbené wellness centrum, vydat se do muzea, do kterého jste už dávno chtěli zajít, nebo si třeba jen dopřát skvělý oběd v restauraci, kam chodíte jen o zvláštních příležitostech. Prostě se rozmazlujte.
Nemůžete si dovolit vzít si celý den volno? Podle newyorské sociální pracovnice Kimberly Hershensonová i pouhých 20 minut denně, kdy se věnujete sami sobě, může být velmi prospěšných. „Meditujte, dejte si dlouhou sprchu nebo vanu, nebo si nechte dovézt své oblíbené jídlo,“ radí na serveru prevention.com.
3.Nebuďte sami
Když se cítíte psychicky pod psa, nejraději byste si zalezli do postele a schovali se pod deku před celým světem. To však podle některých odborníků může váš splín ještě zhoršit. Doktorka Odessky radí zavolat někomu, komu na vás záleží a strávit s ním nějaký čas.
„Může to být skvělý způsob, jak zabránit zhoršení mírné deprese, říká Odessky, „pokud zůstanete izolovaní a hibernující, deprese pravděpodobně vyhraje.“ Doktorka Odessky radí vybírat si pro tento případ jen ty kamarády, které považujete za nejoptimističtější a pozitivní lidi ve svém životě. Optimismus a pozitivita jsou totiž podle ní nakažlivé.
4.Meditujte
Meditace má mnoho prokázaných přínosů a zmírnění psychického stresu je jedním z nich. Podle nedávné studie publikované v časopise JAMA Internal Medicine může praktikování meditace všímavosti (mindfulness) zmírnit psychický stres.
Terapeutka Lucie Mucalová má zkušenost, že relaxační a meditační techniky pomáhají většinou v začátečních fázích jistého nekomfortu, ze kterého se může vyklubat deprese.
„Relaxace, meditace či jiné techniky práce s tělem mohou uvolnit a rozpustit napětí v těle. Pokud už ovšem ve vašem životě deprese je, meditace zřejmě nebude stačit.
Ten neklid a ztuhlost těla je tak velká, že už je potřeba zakročit i jinými prostředky. Vycházím ovšem z psychoterapeutické praxe s klienty. A mám také vypozorováno, že na každého účinkuje něco jiného, anebo v jiné míře.
Každý je originál a i v léčbě deprese by se k tomu mělo takto přistupovat.“
5.Vyhřívejte se na slunci
Určitě jste si všimli, že krásný slunečný den vám dokáže okamžitě vylepšit náladu. A tento jev má i své vědecké vysvětlení. Vystavení se slunečnímu záření stimuluje produkci serotoninu, takzvaného hormonu štěstí, který vám zlepší náladu a pomůže k vnitřnímu klidu a soustředění.
Pokud se cítíte trochu nešťastně, posaďte se na slunné místo nejlépe v ranních nebo dopoledních hodinách. Vědecká studie totiž ukázala, že vystavení se světlu brzy ráno nebo v časných dopoledních hodinách bylo při zlepšování nálady účinnější než pobyt na slunci během poledne nebo pozdního odpoledne.
6.Přestaňte kouřit a pít alkohol
Ano, je pravda, že tuto radu slýcháte při každém zdravotním problému, ale bohužel kouření cigaret a pití alkoholu není zničující jen pro vaše fyzické zdraví.
Obojí může také zhoršovat vaši náladu.
Odborná studie vědců z British Medical Journal zjistila, že kuřáci, kteří s tímto zlozvykem skončili, se cítili méně deprimovaní a měli pozitivnější pohled na život než ti, kteří kouřit nepřestali.
I když se může zdát, že na konci nepodařeného dne je sklenka vína nebo váš oblíbený koktejl to jediné, co vám může zvednou náladu, opak je pravdou. Zezačátku opravdu můžete pociťovat, že vám alkohol pomáhá zmírnit příznaky mírné deprese, ale ve výsledku ji může ještě zhoršit, jelikož má depresogenní účinek.
7.Dopujte se zdravými potravinami
V depresivních stavech má většina lidí nutkání sáhnout po sladkém pečivu, chlebu a jiných rafinovaných uhlohydrátech. Tyto potraviny totiž zvyšují produkci serotoninu. A přestože je v pořádku si sem tam něco takového dopřát, existuje dobrý důvod, proč si po snídani, která sestávala z koblihy nebo housky s marmeládou, dát k obědu velký salát.
Vypočítejte si plodné dny, datum porodu nebo svůj body mass index
Studie publikovaná v časopise American Journal of Clinical Nutrition spojila stravu bohatou na vlákninu (ovoce a zelenina) a laktózu (mléčné výrobky) s nižší pravděpodobností výskytu deprese. Oproti tomu spotřeba rafinovaných obilovin tuto pravděpodobnost zvýšila.
Terapeutka Lucie Mucalová v boji proti depresi doporučuje zařadit do stravy zelený čaj, mandle, oříšky, lososa, avokádo, banány, borůvky, chřest. Zároveň podotýká, že je potřeba naslouchat svému tělu.
„Upřímně sama za sebe nejsem nakloněna masovým zákazům a vyzdvihování určitých potravin.
Každý z nás přece ví, co tělu dělá a nedělá dobře a ne, že vyřadím z jídelníčku například kravské mléko jen proto, že se o tom všude píše. Bohužel, jedním z faktorů, proč vzniká deprese, je, že nežijeme v souladu se sebou.
Proto žijme tak a naplňujme život tím, co je opravdu naše a ne že to káže někdo, něco a už vůbec nežijme podle očekávání někoho,“ nabádá.
Psychiatr: Depresi má aspoň jednou za život úplně každý z vás. Je to civilizační choroba
Doba s sebou nese vysoké nároky. Chcete všechno „stíhat“ a pak to najednou nejde? Jste smutní, máte splín, špatnou náladu? Může to být jen únava, nebo máte „nakročeno k depresi“.
Podle Zdeňka Bašného z Psychiatrické ambulance Sanima se v posledních 10 letech obrovsky, až epidemiologicky, zvýšil počet lidí s depresivními a úzkostnými stavy. „Troufám si říct, že deprese je civilizační nemoc! Taky strmě roste užívání antidepresiv. Zvyšuje se utrpení lidí, přestože se ekonomicky máme docela dobře.“ Kdy je to už vážné?
Deprese vs. Smutná nálada
Úplně každá špatná nálada samozřejmě depresí není. Třeba pokud se vám stane něco závažného: onemocníte, ztratíte blízkého člověka ve vztahu nebo někdo v okolí zemře. Smutná nálada je tak psychologickým efektem podobné události. „Jako o patologickém stavu odborník začne mluvit, pokud vaše špatná nálada trvá déle, než by měla.“
V rámci mezinárodní klasifikace duševních poruch musí taková nálada trvat nejméně 14 dnů. Psychiatrie prý ale většinou pracuje s daleko delším intervalem. „Pokud pominuly podmínky pro vznik deprese, smutek ale trvá dál nebo se dokonce prohlubuje, mluvíme o patologickém stavu.“
Deprese úspěšných a nabitých energií
Skoro každý z vás za život prožije aspoň jednu depresi, která je patologická. Dřív se takový stav označoval jako endogenní deprese. „To když se vám nestane nic závažného. Deprese se u vás tak rozvine bez zjevné příčiny. Proč? Obvykle jde o protahovaný, dlouhodobý stres.“ Do depresí se často dostávají lidé v produktivním věku, o kterých byste to neřekli: úspěšní, nabití energií…
„Takoví mladí lidé jakoby ze dne na den ztratí motivaci k životu a zájem o své dřívější aktivity. Najednou nemají proč žít. V extrémních případech neléčené deprese se pro nemocného každá další vteřina nebo minuta života stane nesnesitelná. Pak je už jen krůček k sebepoškozování nebo k sebevraždě.“
Léčba?
Jen málokdo se sám od sebe odhodlá zajít za psychiatrem nebo psychologem. Zkouší odpočívat někde v přírodě. „To rozhodně nedoporučuji,“ varuje Bašný. „Klidně můžete sedět někde na Seychelách a koukat smutně do vody, přitom to ale vůbec nevnímáte. Podobný výlet má smysl, až když se začnete uzdravovat. Ale když jste v depresi, nepomůže vám ani úsměv vaší nejmilovanější osoby.“
Co radí psychiatr?
„Jedním z nástrojů léčby jsou opravdu antidepresiva. Druhým krokem je psychoterapeutická léčba, tedy systematická psychoterapie. Případně u těžkých případů i jiné typy biologické léčby,“ odpovídá Bašný. Důležité je pochopit příčinu deprese.
Ne vždy se na ni ale podaří přijít, přestože si psychiatři nějakou tu svou konstrukci pokaždé vytvoří. „Některé deprese se tak dají léčit i bez farmak. Pak je ale otázka, jak dlouhá léčba bude. Vždy záleží na spouštěcím mechanismu, tedy na příčině.“
Související příspěvky
Během natáčení se chvíli cítil jako holka, chvíli jako kluk. Trpí poruchou osobnosti, depresemi a taky prý Tourettovým syndromem
Cyril Höschl: Dnes je možné určit, kam až sahá deprese jako syndrom
Máte rádi sladké? Zvýšený příjem cukru může vést k depresi, zjistili vědci
Lysohlávky na depresi? Češi budou zkoumat nové použití halucinogenů při léčbě
Modřiny, deprese, stavy úzkosti. Jak poznat týrané dítě? Většina případů se nikdy neodhalí
deprese | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Dlouhodobá sociální izolace negativně dopadá na duševní zdraví společnosti. Může vést k nárůstu úzkostných a depresivních poruch.
„Krize se podepsala na duševním zdraví především mladých dospělých do 24 let, členech těžce finančně postižených domácností a ženách s nezletilými dětmi,“ vysvětlují vědci v prvním díle série.
Hlavní rozdíl mezi působením antidepresiv a ketaminu je, že psychedelika působí rychleji. Jedním z klinik, kde mohou asistovanou terapii ketaminem, je pražský Psyon.
Národní ústav duševního zdraví už na konci minulého roku zřídil ambulanci, kde nabízí psychologické a psychiatrické služby pro zdravotníky bez objednání a dlouhých čekacích lhůt.
Majitelé začínají prodávat třeba hotely s historickou hodnotou v atraktivních lokalitách, píše Mf Dnes. A v brněnské nemocnici používají podle Práva myčku postelí. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Podle Ivy Poláčkové Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd může být mezi ukazateli fenoménu třetí čtvrtiny zvýšená podrážděnost, i ne úplně srozumitelné výbuchy agrese.
Ročně spáchá v Česku sebevraždu asi 1300 lidí. Na jednu podle odhadů připadá až 20 pokusů.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví mají jako první v Evropě zelenou pro výzkum antidepresivních účinků psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené například v lysohlávkách.
V době koronavirové epidemie došlo k nárůstu depresí a úzkostí, někdy až o desítky procent. U části pacientů není deprese rozpoznána nebo je špatně léčena.
Boj s vlastním mozkem. Tak popisuje své úzkostné stavy Petra, která se rozhodla otevřeně mluvit o své psychiatrické diagnóze. Ta u ní nejspíš propukla kvůli šikaně a tlaku na výkon.
Vybírání mýta v Praze má omezit emise v centru města. Více by platili řidiči se starším, méně ekologickým vozem, píšou páteční Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Symptomy deprese v těhotenství sice jsou podle studie spouštěčem rychlejšího stárnutí mozku, ale není jisté, jestli je tato predispozice neměnná.
Terapeutické místnosti v pražském Dětském krizovém centru připomínají spíš hernu. Děti se tu mají cítit dobře.
Čeští vědci k závěru došli na základě analýzy dat hospitalizací pacientů. Jde o první výzkum tohoto typu v oblasti psychologie.
Otec Grety Thunbergové nesouhlasil s jejím rozhodnutím nechodit do školy kvůli klimatickým stávkám. Dceři to ale pomohlo s depresí, uvedl.
Zlomená duše je horší než zlomená noha – to je jedno z hesel projektu Čistá hlava, který už pomohl některým sportovcům s řešením psychických problémů.
Depresí v Česku přibývá, psychiatrické ambulance ale hlásí stop stav, téma Mf Dnes. Regionální Deník se zabývá problémy svobodných matek, Právo kyberšikanou. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.
Marcel Kittel, jeden z nejlepších sprinterů, ukončil v létě kariéru. Nyní se poprvé otevřeně rozpovídal o poměrech v profesionálním pelotonu, tlaku médií i osobních problémech.
„Kriminalisté žádají veřejnost o pomoc při pátrání po pohřešovaném muži. Jakékoliv informace mohou občané volat na linku 158,“ uvedla mluvčí policie Violeta Siřišťová.
„Za posledních deset let narostl o 80 procent počet pacientů a počet psychiatrů se zvýšil asi jen o 30 procent,“ upozorňuje místopředseda České psychiatrické společnosti Martin Anders.
„Když se dostáváme k internetu a hlavně k sociálním sítím, tak každá z nich má program. A ty byly doslova vymyšleny tak, aby podporovaly nárůst dopaminu,“ říká neurolog Martin Jan Stránský.
V Česku chybí kliničtí psychologové pro děti – podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je to jeden z nejvážnějších problémů současného zdravotnictví.
Často slýcháme, že má někdo „depku“. Jak se ale skutečně projevuje deprese? A proč nepomáhají dobře míněné rady okolí, ale je nutná profesionální pomoc? Odpovídal psychiatr Radkin Honzák.
Spousta lidí trpících anorexií umírá předčasně. „Jsou podvyživení a cvičí několik hodin denně, tak tam může dojít k srdečnímu selhání, které my nedokážeme předvídat,“ říká Hana Papežová.
České vědce vede neurovědec a přední výzkumník psychoaktivních látek z Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Páleníček. Zkoumat chtějí jihoamerický halucinogenní nápoj ayahuasca.
Češi ročně spotřebují 160 milionů denních dávek moderních antidepresiv. Ještě přitom nejsme ani na průměru zemí OECD. Ale jen čtyři procenta pacientů chodí podle odhadů na psychoterapii.
Měli jste špatný den? Nic není ztraceno! Náladu si můžete vždycky spravit třeba šťavnatým hamburgerem. Ovšem pozor. Tahle slast je jenom krátkodobá.
Matt Lees se jako profesionální youtuber cítil se jako vítěz loterie. Nadšení ale brzy ustoupilo úzkosti. Zjistil, že jeho úspěch záležel spíš na pravidelném (ideálně každodenním) dodávání obsahu.
Vědci: Čokoláda pomáhá proti depresi. Mlsejte jí, kolik můžete
Autor: istock.com
Milujete sladké a nedokážete odolat tabulce tmavé čokolády? Teď už ani nemusíte. Nová studie totiž prokázala, že tahle pochoutka snižuje riziko vzniku deprese. Pokud vás tedy něco trápí, dopřejte si čokoládu bez výčitek.
- Výzkum kanadských vědců má zcela jednoznačný závěr: Lidé, kteří jedli tmavou čokoládu, měli o 70 % nižší pravděpodobnost výskytu depresivních příznaků než ti, kteří si chutnou sladkost odepřeli.
Za všechno může chemie
Blahodárný vliv na psychiku má tmavá čokoláda díky obsahu fenylethylaminu, což je hormon, který pozitivně ovlivňuje naši náladu. Zajímavé je, že konzumace mléčné čokolády podle odborníků tento příznivý vliv na psychiku nemá.
Tým odborníků z kanadské univerzity v Calgary a Centra zdraví v Albertě vyhodnotil údaje 13 626 lidí, a sice na základě jejich skóre v dotazníku, který hodnotil příznaky deprese. Ve studii byla zohledněna celá řada faktorů od výšky, hmotnosti, rodinného stavu, etnického původu, vzdělání, příjmu, fyzické aktivity a chronických zdravotních problémů.
Čokoláda nám musí i chutnat
Dalším zajímavým poznatkem je, že 25 % lidí, kteří jedli větší množství čokolády (jakéhokoli druhu, nejen tmavé), vykazovalo menší depresivní příznaky než ti, kteří ji nejedli vůbec.
Experimentální důkazy rovněž naznačují, že ke zlepšení nálady dochází pouze tehdy, když nám čokoláda chutná. To znamená, že samotný požitek z její konzumace má vliv na to, do jaké míry zapůsobí na naši psychiku.
Autor: Marie Bezděková
Alkohol vyrývá brázdu naší zranitelnosti vůči depresi, varuje psychiatr Höschl
video
Cyril Höschl o nárůstu depresí během pandemie
Máme velké zdravotnické kapacity. Společnost si osvojila řadu hygienických postupů, které třeba před dvěma sty lety nebyly vůbec myslitelné. Máme k dispozici také řadu ochranných prostředků, silné farmaceutické společnosti a taky vědce, kteří pracují na vakcínách. I tak jsou ale stále pandemie a hygienická opatření pro lidi velmi stresující, čím to podle vás je?
Zprvu – to znamená z jara loňského roku při první vlně – to byly především obavy z neznáma, z infekce, z toho, že nevíme, do jaké míry je nakažlivá, do jaké míry je smrtelná… Strach z neznáma sytil úzkost a působil jako stresor.
Tento důvod se ale čím dál víc přesouvá na sociální dopady restrikcí, které významně zasáhly naše životy a významně proměnily naši možnost spolu komunikovat způsobem, který byl do té doby nečekaný.
A to působí jako velký stresor. Čili další věc, která se na tom podílí, je izolace, ať už relativní, nebo u některých – třeba starších lidí – absolutní. Je významným rizikovým faktorem rozvoje deprese.
A ta zase vede v domácnostech ke zvýšení pití, které je další rizikovým faktorem. Alkohol – podobně jako prášky na uklidnění – sice krátkodobě uleví, dlouhodobě je to ale významný depresogen, který vyrývá brázdu naší zranitelnosti vůči depresi.
Stres, izolace a alkohol jsou tři významné vektory, které se sbíhají na jedné patogenetické cestě rozvoje deprese, jež má samozřejmě v podobě zranitelnosti také určitou vrozenou složku. Ta se ale dostane ke slovu pod vlivem dalších událostí.
Co udělá deprese s životem člověka z psychologického hlediska, ale třeba i s jeho organismem?
Klinický obraz deprese má dvě složky. Jedna je psychická, a to je to, co si pod slovem deprese všichni představujeme: smutná nálada, beznaděj, snížené sebevědomí, zpomalenost, neschopnost se soustředit, neschopnost prožít radost a tak dále.
Druhá složka je složka tělesná: pocit tíže v rukou a nohou, únavy. Ta může imitovat i různá tělesná onemocnění. Jedná se o bolesti u srdce, ve svalech a také například o poruchy spánku – zejména takové to ranní probuzení, kdy se probudíte ve dvě, ve tři ráno a už nemůžete dospat.
Takže se jedná o výrazně zneschopňující stav, který není jen únavou nebo leností. Zejména ve středním a těžším stupni je velmi závažný a znemožňuje normální fungování v práci, v rodině, ve volném čase a představuje obrovské socioekonomické břemeno, nemluvě o výrazném riziku sebevraždy.
Kde se u člověka berou vrozené podmínky, tedy nějaký neurobiologický základ pro depresi?
Řekl bych, že to je okruh mechanismů, které jsou jakýmsi obranným systémem proti stresu. Čili, čím jsme resilientnější – to znamená odolnější vůči stresu –, tím méně nás může zasáhnout klinická nebo plně rozvinutá deprese.
Projevuje se to mimochodem tím, jak čteme skutečnost. V každodenním životě nezáleží ani tak na tom, co se nám děje, jako na tom, jak to čteme.
Když dva naši pacienti hleděli v Bohnicích do parku z okna a jeden byl v depresi a druhý v mánii, tak při stejném pohledu na stejné stromy a stejné listí na podzim jeden viděl nádherné barevné škály podzimu a říkal: „Stejně to je nejkrásnější část roku. Podívej, jak sluníčko zlatí oranžové listy a jak je vzduch krásně projasněný.“ Druhý při stejném pohledu říkal: „Jsou Dušičky a umřeli rodiče.“ A rozplakal se u toho. Oba četli tutéž skutečnost jinak.
Schopnosti nebo neschopnosti číst pozitivně skutečnost se říká neuroticismus. Je to vlastnost, s jakou vnímám, čtu, co se děje okolo mě, a jak to prožívám.
Máte lidi s vysokou mírou neuroticismu, to jsou takoví ti škarohlídi, co se všeho bojí, všechno je špatně, nic nestojí za to. A na druhé straně škály jsou zase věční optimisté, kteří už stojí po pás v bahně a pořád ještě zpívají, že je to dobré.
Fakta
Pokud to není onemocnění, může člověk sám udělat něco pro to, aby u sebe hladinu neuroticismu snižoval?
Může. Na úplně obecné úrovni je to dodržování zdravého životního stylu. Neřešit svoje splíny a úzkosti konzumací alkoholu, protože sice krátkodobě uleví, ale dlouhodobě je to depresogen.
Dobrou radou je aerobní pohyb, který je – to není pověra nebo klišé – ve studiích prokazatelně antidepresivní. A vědí to všichni, kdo vylezli na hory nebo se vrátili z náročného výletu a měli příjemný pocit slastné únavy, který přičítali endorfinům.
Ve skutečnosti to je ale důsledek aerobního pohybu. Je to také zdravé spektrum toho, co konzumujeme. Nepřejídat se těžkým, tučným jídlem nebo cukry.
To jsou zásady podobné jako v prevenci kardiovaskulárních chorob, které nota bene tvoří s okruhem depresivních a bipolárních poruch spojené nádoby.
Během nynější pandemie je to také rada nevěnovat se od rána do večera jenom negativním zprávám, statistikám o počtu mrtvých a sledování jedné tiskové konference s restriktivními opatřeními za druhou, ale měnit téma.
Dát do mozku jinou disketu a věnovat se také něčemu jinému, například svým koníčkům, pokud to jde. Kreslit, zpívat, psát, malovat, hrát si s dětmi… prostě zásadně měnit témata.
Informovanost sice snižuje úzkost, ale když negativní informace přicházejí celý den, tak jsou dalším významným stresorem a na to je třeba pamatovat.
BLOG: Jak pečovat o duševní zdraví v období dlouhodobé psychické zátěže
Jak se léčí deprese a jakým způsobem odborníci určí, jak silnou depresí člověk trpí?
Léčí se především antidepresivy a psychoterapií, a to v závislosti na individuální reaktivitě pacienta a na tíži deprese – čím těžší, tím víc potřebuje antidepresiva.
Podotýkám, že existuje ještě mnoho nefarmakologických modalit jiných než psychoterapie, které se používají.
Jedná se například o aplikaci jasného bílého světla v časných ranních hodinách (takzvanou fototerapii), repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci a celou řadu dalších postupů. Čili psychofarmaka nejsou všechno.
Jak se vyhodnotí tíže deprese? Samozřejmě především rozhovorem a počtem a tíží příznaků. Tím, do jaké míry jednince handicapují.
A jak to má poznat každý sám na sobě? Na to je celkem jednoduchá rada.
Jestliže moje neschopnost – můj pokles nálady – zasahuje moji kapacitu v práci tak, že začnu dělat chyby, mám absence, nemohu zvládat to, co normálně zvládám, ve volném čase nejsem schopen přečíst stránku, aniž bych zapomněl, co na ní je, nemohu se soustředit, nemohu prožívat radost, narušuje to moje fungování v rodině a trvá to déle než čtrnáct dní, tak je to klinicky vyjádřená deprese, která zasluhuje péči odborníka.
Senioři, zdravotníci a lidé s nízkými příjmy jako ohrožené skupiny
Když se obloukem vrátím na začátek znovu ke koronavirové situaci, které skupiny lidí jsou podle vás v této době nejsilněji ohroženy depresí? Jsou to třeba zdravotníci, senioři nebo lidé z nízkopříjmových skupin? Dá se to takto obecně říct?
Dá se to tak říct. Loni na jaře – v první vlně – to byli především senioři a takzvaní křehcí senioři s rizikovými faktory, jako je obezita, diabetes a tak podobně. O tom se hodně mluvilo, ale dopad pandemie na duševní zdraví se začal přesouvat do jiných skupin. Zatím se to jenom odhadovalo.
Kolegové, kteří dělali studii, jež zjistila nárůst deprese, úzkostných poruch a spotřeby alkoholu a sebevražedných myšlenek v populaci, povzbuzeni těmito výsledky zopakovali sběr v podzimní vlně před Vánoci.
Tam už si kladli mimo jiné otázky, zda dopad pandemie na duševní zdraví je distribuován v populaci rovnoměrně, nebo jsou některé podskupiny ohroženější.
A máte pravdu, že mezi ty ohrožené patří především zdravotníci – to se ukázalo a už jsou pro to u nás data.
Jsou to také ti, kteří přišli o svoji živnost, povolání, existenci, zkrachovali a museli nuceně přestat pracovat. Pak to jsou také ti z nízkopříjmových skupin.
To jsou hlavní ohrožené podskupiny obyvatelstva, u kterých je výskyt duševní poruchy v důsledku pandemie více než padesát procent.