Léčba bradykardie (porucha srdečního rytmu) přírodními recepty

Poruchy srdečního rytmu nazývané odborně arytmie patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Vznikají jako důsledek odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.

Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje a které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu.

Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti), které mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.

Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie až na výjimky bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

Jaké je normální vedení elektrických vzruchů v srdci?

Lidské srdce je z technického hlediska obdivuhodným orgánem, který je schopen pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý život člověka. Srdce se přitom stáhne zhruba 100 000-krát denně, přečerpávajíc v klidu okolo 5-7 000 litrů krve, při běžné zátěži až jednou tolik a při těžším cvičení až 5-krát tolik v průběhu 24 hodin.

K tomu, aby srdce mohlo plnit tuto svoji hlavní úlohu, tj. pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy. Ty vznikají normálně v shluku buněk specializovaného převodního systému srdce, který se nazývá sinusový uzel a nachází se v horní části pravé srdeční síně.

Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu, který je umístěn v dolní části přepážky mezi oběma síněmi. Také tento shluk speciálních buněk dokáže tvořit spontánně elektrické vzruchy, avšak pomaleji než uzel sinusový.

Proto se za normálních okolností jeho automatická činnost nijak neprojevuje a slouží pouze k regulovanému převodu elektrického podráždění na svalovinu komor. Tento převod se děje přes tzv. Hisův svazek, který je jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Dále se šíří vzruch svalovinou komor a způsobuje jejich koordinovaný stah.

Tak je zajištěno, že srdce pracuje jako systém dvou paralelních čerpadel – nejprve se stáhnou obě síně a naplní tak obě komory, poté dojde ke stahu svaloviny komor a k vypuzení krve z pravé komory do plic a z levé komory k orgánům a tkáním celého těla.

Jaké arytmie se mohou vyskytovat?

Srdce se normálně stahuje asi 60-100-krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá rytmus sinusový. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).

Při srdečních arytmiích bývá rytmus srdce abnormálně pomalý (bradyarytmie) nebo naopak rychlý (tachyarytmie). V prvním případě se buď elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomalu nebo je porušeno jeho vedení přes síňokomorový uzel do komor.

Ve druhém případě se buď stane místem tvorby rychlých elektrických vzruchů kterákoli jiná malá oblast svaloviny síní nebo komor nebo elektrický impulz krouží v různě veliké oblasti srdce kolem dokola a aktivuje okolní svalovinu.

Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo oblasti síňokomorového uzlu, nazývá se arytmie supraventrikulární. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, je označována jako komorová.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Bradyarytmie. Příznaky pomalého srdečního rytmu (bradyarytmie) se mohou lišit podle toho o jakou poruchu jde a jak rychle vzniká.

V případech, kdy je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu, pracuje srdce pomalu a nedokáže zrychlit svoji činnost při zátěži a nemocný pak při zátěži trpí závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním a únavností.

Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo jsou přítomny několikavteřinové výpady v tvorbě elektrických vzruchů, může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí. Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se projeví obvykle jako krátkodobá ztráta vědomí.

Vznikne-li porucha postupně nebo je-li přechodného charakteru, mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (točení hlavy, únavnost aj.). Je však nutno zdůraznit, že podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění (např. epilepsie, mozkové příhody apod.), a proto je potřeba odborného posouzení celé situace lékařem.

Tachyarytmie. Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace. Jde o nepříjemně vnímaný pocit rychlého nebo usilovného bušení srdce. V řadě případů jde o pouhé „škobrtnutí“ nebo „vynechání“ srdeční akce. Podkladem takových poruch rytmu jsou tzv.

extrasystoly, neboli předčasně přicházející stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních nebo komorách. Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou a tehdy bývají pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce. Značná část nemocných trpí tzv.

fibrilací síní, kdy dojde k poruše normálního šíření elektrických vzruchů a tyto krouží v síních po mnoha měnících se okruzích. Díky nepravidelnému a rychlému převodu takových vzruchů na komory je arytmie pociťována jako různě rychlé a nepravidelné bušení srdce, provázené někdy i zvýšenou únavností nebo dušností.

V řadě dalších případů se arytmie projevuje v podobě záchvatů pravidelného bušení srdce. Tyto záchvatovité formy mají obvykle náhlý začátek i ukončení a jsou pociťovány jako rychlé tepání nebo chvění srdce. Často bývají provázeny pocitem tísně, kratšího dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí.

U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie i ke vzniku bolesti na hrudi (angina pectoris). Malá část nemocných trpí arytmiemi, které mají setrvalý charakter (tj. jsou přítomny prakticky trvale) a jejich příznaky se mohou zvýrazňovat při námaze.

Příznaky tachyarytmií mohou zahrnovat:

• bušení srdce,
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu,
• pocit tlaku na hrudi,
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris),
• pocit točení hlavy nebo závratě,
• krátkodobé ztráty vědomí.

Je nutno zdůraznit, že neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Jinými slovy, naprosto bezvýznamná porucha rytmu, která nemocného nijak neohrožuje na životě může být subjektivně vnímána velmi nepříjemně a znemožňovat nemocnému běžný život, zatímco mnohem závažnější arytmie nemusí být prakticky vnímány.

Jaké jsou léčebné možnosti k zvládnutí arytmií?

Bradyarytmie. Ačkoliv pokusy stimulovat srdce s poruchou tvorby nebo vedení vzruchů byly učiněny v 30-tých létech našeho století, trvalo dalších 30 let než byl na podzim roku 1958 naimplantován nemocnému první skutečný kardiostimulátor. Od té doby se stala kardiostimulace zcela běžnou formou léčby bradyarytmií.

Metoda spočívá v tom, že se z malého řezu pod klíční kostí zavede přes podklíčkovou žílu ohebná elektroda do srdce (do hrotu pravé komory a je-li to potřeba, druhá elektroda do výchlipky ve stěně pravé síně) a napojí se na kardiostimulátor, který se zašije do předem vytvořené malé kapsy v podkoží.

Po zašití rány se další kontroly a programování kardiostimulátoru dějí přenosem radiových vln z programovacího přístroje přes kůži. Neustálý technický pokrok umožňuje, aby kardiostimulátory co nejvíce napodobovaly normální činnost srdce a v případě poruchy tvorby normálních vzruchů v srdci stimulovaly srdce se zvyšujícící se frekvencí úměrně stupni zátěže.

Přes všechna tato zlepšení se velikost kardiostimulátorů neustále zmenšuje a hmotnost současných přístrojů se pohybuje okolo 15-30 g a rozměry v průměru 4-6x4x0,6-0,8 cm.)

Možnosti preventivní léčby arytmií:

Tachyarytmie. Oproti bradyarytmiím představovala léčba rychlých srdečních rytmů donedávna značný problém. Ačkoliv celou řadu tachyarytmií lze účinně přerušit podáním některého z léků určených k léčbě arytmií (tzv.

antiarytmik) nebo elektrickým výbojem z defibrilátoru po krátkodobém uspání nemocného (elektrický šok vybije celé srdce a dovolí obnovení normální elektrické činnosti srdce), mnohem obtížnější je zabránit opakování poruch rytmu.

Skutečný převrat přineslo v posledních 10 letech zavedení nové metody odstranění samotného místa vzniku takových poruch srdečního rytmu pomocí katetrizačních technik (tzv. katetrizační ablace).

Při tomto výkonu jsou po napíchnutí žíly nebo tepny (po předchozím znecitlivění příslušného místa v třísle) do srdce zavedeny speciální tenké elektrodové katétry (podobné dlouhým ohebným trubičkám o průměru okolo 2 mm) a umístěny tak, aby mohly snímat elektrické signály z jednotlivých dutin srdce.

Po vyvolání poruchy srdečního rytmu, která nemocného obtěžuje, je možné z rozboru zaznamenaných elektrických signálů přesně určit oblast srdeční tkáně, která se podílí na vzniku a udržování arytmie.

Může jít buď o malý okrsek srdeční svaloviny (několik mm v průměru), který z nějakého důvodu vydává vzruchy mnohem rychleji než sinusový uzel nebo ve kterém elektrický vzruch krouží rychle kolem dokola. Po stanovení místa vzniku arytmie je do této oblasti zaveden hrot speciálního řiditelného elektrodového katétru. Poté je daná oblast v rozsahu jen několika málo milimetrů teplotně ovlivněna (laicky řečeno spálena) prostřednictvím energie aplikované katétrem. K tomuto účelu se v současnosti používá speciálního vysokofrekvenčního proudu, který prochází mezi hrotem katétru a plošnou elektrodou na povrchu hrudníku a zahřívá tkáň v okolí hrotu katétru. Zákrok sám je prakticky bezbolestný, a provádí se proto bez celkové narkózy.

Historie tohoto způsobu léčby není dlouhá. V letošním roce uplynulo 16 let od prvních pionýrských výkonů, které umožňovaly pouze přerušení převodu vzruchů mezi síněmi a komorami pomocí výboje elektrického proudu (tzv. neselektivní ablace).

Tyto výkony vedly k odstranění potíží nemocných, ale za cenu následné implantace kardiostimulátoru k náhradě poškozeného vedení mezi síněmi a komorami. Výrazný rozmach nastal zejména v posledních 10 letech, a to především díky používání vysokofrekvenčního proudu, který umožňuje přesné zničení samotného místa vzniku arytmie (tzv. selektivní ablace).

V České republice byla první neselektivní ablace provedena v IKEM v Praze v roce 1983, první selektivní výkon s použitím radiofrekvenční energie byl proveden na stejném pracovišti v roce 1992.

Úspěšnost selektivních katetrizačních ablací dosahuje u většiny typů supraventrikulárních tachyarytmií 95 % a více, přičemž výskyt komplikací se pohybuje v centrech s největší zkušeností pod 1%. Znamená to, že naprostou většinu nemocných se záchvaty tachyarytmií lze tímto zákrokem zcela uzdravit a zbavit je tak obtíží.

Vzhledem k tomu, že nejde o chirurgický výkon, ale o katetrizační techniku, může být nemocný již druhý nebo třetí den propuštěn z nemocnice domů a zapojit se do normálního života. Díky tomu znamenají katetrizační ablace srdečních arytmií jeden z největších pokroků současné medicíny.

Jedinou supraventrikulární tachyarytmií, kterou zatím nelze pomocí katetrizační ablace vyléčit, je fibrilace síní. Avšak i u této arytmie je možné pomocí katétrů léčebně zasáhnout v případě, že nemocný trpí obtížemi i při podávání různých léků. Tehdy lze provést neselektivní ablaci síňokomorového uzlu k zamezení převodu arytmie na komorovou svalovinu a komory stimulovat pravidelně pomocí naimplantovaného kardiostimulátoru.

U komorových arytmií lze vyléčit katetrizační ablací naprostou většinu nemocných, kteří mají jinak zdravé srdce a trpí některou z forem komorové tachykardie pocházející z malého okrsku svaloviny komor. Bohužel, u nemocných s komorovými tachyarytmiemi po infarktu myokardu nebo při jiném závažném srdečním onemocnění je zatím úloha katetrizačních ablací mnohem menší.

Je to způsobeno především tím, že u velké většiny takových nemocných vede komorová tachyarytmie k rychlé ztrátě vědomí a nelze proto provést nezbytné mapování místa jejího vzniku. V případech, kdy je to možné, lze však pomocí katetrizační ablace vyléčit asi 50 % nemocných. Ostatní pacienti s život ohrožujícími komorovými tachyarytmiemi musí být léčeni jiným způsobem.

U části z nich lze podávat s úspěchem léky, které brání vzniku arytmií. U nemocných, kteří jsou indikováni k operaci srdce (např. k implantaci aortokoronárních bypassů k zlepšení prokrvení srdce) je možno provést chirurgické odstranění místa vzniku komorových arytmií. V případech, kdy nelze uspět ani jednou z uvedených metod, lze nemocnému zachránit život implantací tzv.

kardioverteru-defibrilátoru. Jde o přístroj podobný většímu kardiostimulátoru, který se také podobným způsobem zašije do podkoží pod levou klíční kost a jehož speciální elektroda je zavedena do hrotu pravé komory srdeční. Přístroj poté sleduje trvale srdeční akci nemocného a v případě zachycení život ohrožující komorové tachyarytmie ji dokáže přerušit.

Děje se tak obvykle výbojem stejnosměrného elektrického proudu mezi hrotem elektrody a kovovým pouzdrem přístroje.

V případech, kdy se u nemocného vyskytují pouze nepříjemně pociťované extrasystoly, lze obvykle odstranit obtíže vysvětlením celé situace a podáním malé dávky uklidňujících léků nebo léků omezujících přímo výskyt etrasystol.

Je možné vzniku arytmií předcházet?

Vznik celé řady arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka (např. stress, kouření, pití kávy nebo jiných nápojů s kofeinem, tělesná zátěž). Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání. U většiny arytmií však nelze až na výjimky jejich vzniku předcházet jinak než použitím některé z výše uvedených léčebných metod.

Co dělat při podezření na srdeční arytmii?

• Nepropadat panice a klidně dýchat.
• V případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehnout nebo se alespoň posadit.
• Snažit se nahmatat puls (na tepně na zápěstí nebo na krku), zjistit zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu).
• V případě přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení za účelem získání EKG záznamu, který má největší cenu pro stanovení diagnózy.
• V každém případě se při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií poradit s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

Více o bradyarytmii a kardiostimulaci se můžete dozvědět v dokumentu níže.

Poruchy srdečního rytmu – Nemocnice Na Homolce

Lidské srdce je orgán nejen životně naprosto důležitý ale též velice specifický již svoji strukturou; totiž kromě svalových vláken umožňujících mechanické fungování (pumpování krve) má také speciální tkáň umožňující tvorbu a přenos vzruchů pro jeho správné fungování.

Především z technického hlediska je obdivuhodným orgánem, je totiž schopen pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý lidský život. Srdce se stáhne zhruba 100 000x denně. V klidovém režimu přečerpá okolo 5 – 7 000 litrů krve, při běžné zátěži až jednou tolik; při těžším cvičení až 5krát více krve v průběhu dne.

 K tomu, aby srdce mohlo plnit tuto svoji hlavní úlohu, tj. pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy.

Ty vznikají normálně ve shluku buněk specializovaného převodního systému srdce, který se nazývá sinusovým uzlem a nachází se v horní části pravé srdeční síně. Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou síní do síňokomorového uzlu, který je umístěn v dolní části přepážky mezi oběma síněmi.

Také tento shluk speciálních buněk dokáže tvořit spontánně elektrické vzruchy, avšak pomaleji než uzel sinusový. Proto se za normálních okolností jeho automatická činnost nijak neprojevuje a slouží pouze k regulovanému převodu elektrického podráždění na svalovinu komor. Tento převod se děje přes tzv.

Hisův svazek, který je pokračováním síňokomorového uzlu a který je jediným elektrickým spojením mezi síněmi a komorami. Dále se šíří vzruch svalovinou komor a způsobuje jejich koordinovaný stah (viz obrázek).

Tak je zajištěno, že srdce pracuje jako systém dvou paralelních čerpadel – nejprve se stáhnou obě síně a naplní tak obě komory, poté dojde ke stahu svaloviny komor a k vypuzení krve z pravé komory do plic a z levé komory k orgánům a tkáním celého těla. Schéma normálního šíření elektrického vzruchu v srdci. Elektrický vzruch vzniká v sinusovém uzlu a šíří se svalovinou síní přes síňokomorový uzel a Hisův svazek na svalovinu komor.

Srdeční rytmus či přesněji tepová frekvence se ovšem mění v různých situacích i u téhož jedince. Jinou rychlostí nám tepe srdce při spánku nebo při duševní práci, při odpočinku v křesle nebo při dobíhání tramvaje. To všechno jsou změny přechodné a zcela fyziologické čili žádoucí. Jsou to projevy schopnosti srdce flexibilně a operativně reagovat na měnící se potřeby organismu.

Když se řekne arytmie…

Když se srdeční rytmus zpomalí (bradyarytmie)  nebo zrychlí (tachyarytmie)či ztratí trvale svou pravidelnost, mluvíme zde o arytmii.

Srdce se normálně stahuje asi 60 – 100krát za minutu, přičemž elektrické podráždění síní předchází aktivaci komor. Tento normální rytmus se nazývá sinusovým rytmem. Někdy i za normálních okolností pracuje srdce pomaleji (například ve spánku) nebo rychleji (například při cvičení).

V prvním případě se buï elektrický vzruch v sinusovém uzlu tvoří pomalu, nebo je porušeno jeho vedení přes síňo-komorový uzel do komor.

Ve druhém případě se buï stane místem tvorby rychlých elektrických vzruchů kterákoliv jiná malá oblast svaloviny síní nebo komor, nebo elektrický impulz cirkuluje v různě veliké oblasti srdce kolem dokola a aktivuje okolní svalovinu.

Pochází-li rychlý rytmus ze svaloviny síní nebo oblasti síňokomorového uzlu, nazývá se arytmie supraventrikulární. Naopak, pochází-li porucha srdečního rytmu ze svaloviny komor, je označována jako komorová.

Poruchy srdečního rytmu  patří mezi nejčastější srdeční onemocnění. Jsou důsledkem abnormální tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci.

Ve většině případů jde o naprosto nezávažné arytmie, které si postižený člověk vůbec neuvědomuje (ve formě skryté nebo manifestní cca.10 % lidí ), které lze zachytit pouze dlouhodobým monitorováním elektrokardiogramu (EKG).

Kromě toho existuje celá řada záchvatovitých nebo setrvalých poruch srdečního rytmu, ať ve smyslu plus (rytmus rychlejší než normálně) nebo minus (pomalý rytmus nebo dlouhé pauzy v srdeční činnosti), které mohou působit nemocnému celou řadu obtíží.

Zatímco u jinak zdravých lidí nepředstavují tyto arytmie, až na výjimky, bezprostřední ohrožení života, u nemocných s postižením srdce (například po infarktu myokardu) mohou být některé arytmie životu nebezpečné.

Jaké jsou příznaky arytmií?

Bradyarytmie

Příznaky pomalého srdečního rytmu (bradyarytmie) se mohou lišit podle toho, o jakou poruchu jde a jak rychle vzniká. V případech, kdy je porušena normální tvorba elektrických vzruchů v sinusovém uzlu, pracuje srdce pomalu a nedokáže zvýšit svoji činnost při zátěži.

Tehdy trpí nemocní závratěmi, točením hlavy nebo zvýšeným zadýcháváním a únavností při zátěži. Pokud je srdeční akce velmi pomalá nebo jsou přítomny několikavteřinové výpady v tvorbě elektrických vzruchů, může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí.

Náhlá porucha vedení elektrických vzruchů ze síní na komory se projeví obvykle jako krátkodobá ztráta vědomí. Vznikne-li porucha postupně nebo je-li přechodného charakteru, mohou být příznaky podobné jako u poruchy tvorby elektrických vzruchů v sinusovém uzlu (točení hlavy, únavnost aj.).

Je však nutno zdůraznit, že podobné příznaky mohou být způsobeny celou řadou dalších onemocnění (např. epilepsií, mozkovou příhodou apod.), a proto je potřeba odborného posouzení celé situace lékařem.

Tachyarytmie

Nejčastějším příznakem tachyarytmií jsou palpitace. Jde o nepříjemně vnímaný pocit rychlého nebo usilovného bušení srdce. V řadě případů jde o pouhé „škobrtnutí“ nebo „vynechání“ srdeční akce. Podkladem takových poruch rytmu jsou tzv. extrasystoly, neboli předčasně přicházející stahy z míst abnormální tvorby vzruchu v síních nebo komorách.

Extrasystoly se mohou opakovat rychle za sebou a tehdy bývají pociťovány jako nepravidelné pomalejší bušení srdce. Značná část nemocných trpí tzv. fibrilací síní, kdy dojde k poruše normálního šíření elektrických vzruchů a tyto krouží v síních po mnoha měnících se okruzích.

Díky nepravidelnému a rychlému převodu takových vzruchů na komory je arytmie pociťována jako různě rychlé a nepravidelné bušení srdce, provázené někdy i zvýšenou únavností nebo dušností. V řadě dalších případů se arytmie projevuje v podobě záchvatů pravidelného bušení srdce.

 Tyto záchvatovité formy mají obvykle náhlý začátek i ukončení a jsou pociťovány jako rychlé tepání nebo chvění srdce. Často bývají provázeny pocitem tísně, kratšího dechu, případně slabostí až krátkodobou ztrátou vědomí. U nemocných s postižením koronárních tepen může dojít při záchvatu arytmie i ke vzniku bolesti na hrudi (angina pectoris).

Malá část nemocných trpí arytmiemi, které mají setrvalý charakter (tj. jsou přítomny prakticky trvale) a jejich příznaky se mohou zvýrazňovat při námaze.

Příznaky tachyarytmií mohou zahrnovat:

• bušení srdce
• pocit dušnosti nebo kratšího dechu
• pocit tlaku na hrudi
• pocit pálivé bolesti na hrudi (angina pectoris)
• pocit točení hlavy nebo závratě
• krátkodobé ztráty vědomí

Je nutno zdůraznit, že neexistuje přímý vztah mezi závažností arytmie a jejím vnímáním. Jinými slovy, naprosto bezvýznamná porucha rytmu, která nemocného nijak neohrožuje na životě, může být subjektivně vnímána velmi nepříjemně a znemožňovat nemocnému běžný život, zatímco mnohem závažnější arytmie nemusí být vnímány prakticky vůbec.

Jak se dá zjistit arytmie?

Vyšetřovací metody

1. neinvazivní (nevyžaduje zásah –řez, vpich apod. do těla pacienta)monitorování holterem – EKG po 24 hodinEKG – když pacient přichází s běžící arytmií – bradykardií nebo tachykardiíArytmie můžeme detekovat z paměťových funkcí KS, ICD

   Výjimečně dáváme implantabilní holter, tzn. miniaturní holter, který se implantuje pod kůži

2. invazivní – elektrofyziologické vyšetření = diagnostická metoda, která zavedením katetru do příslušných srdečních oddílů a snímáním signálů a využitím určitých stimulačních standardních protokolů ověří přítomnost, anebo vyloučí přítomnost dané arytmie na úrovni síní nebo komor

EA mapování – jedna z moderních metod, která se nepoužívá u všech pacientů, není vyšetřovací, ale léčebná metoda; trojrozměrná mapa srdečních oddílů, která není jenom mapou, ale slouží také jako podklad pro provedení ablace

Léčba srdečních arytmií

Léčba arytmií je v České republice hrazena ze zdravotního pojištění.

1. Základní je léčba farmakologická, nicméně je trend odstupu od farmakologické léčby arytmií, trend je nefarmakologickým směrem
2. Léky, režimová opatření, léčba přidružených onemocnění, to jsou základní léčebné postupy
3. Samozřejmě u bradykardií ( u pomalého rytmu) je základním léčebných přístupem implantace KS
4. nově také implantujeme KS u pokročilého srdečního selhání a komorové disynchronie (jsou to lidé, kteří by byli kandidáty na srdeční transplantaci a nemusí to k ní nutně dospět, protože tato léčebná metoda jim může pomoci natolik, že ji nemusí absolvovat, to se jmenuje biventrikulární stimulace)
5. ICD – jsou indikovány u nemocných, kteří jsou v riziku náhlé srdeční smrti– primární prevence – nemocní jsou rizikoví, ale ještě neměli epizodu komorové tachykardie, nebo fibrilace komor, čili ten systém se jim implantuje preventivně– sekundární – lidé, kteří mají za sebou oběhovou zástavu při komorové tachykardii nebo fibrilaci, a musí mít defibrilátor ze sekundárně preventivních příčin, tedy aby se epizoda neopakovala
6. neurostimulace – jedna z moderních metod, která je na pomezí intervenční kardiologie, neurologie a stimulace, tzn. spinální nebo míšní stimulace u nemocných, kteří mají těžké postižení koronárních tepen, nemají šanci na katetrizační řešení toho nálezu nebo kardiochirurgii, mají těžkou anginu pectoris III., IV. stupně kanadské klasifikace, mají velmi špatnou kvalitu života, spotřebují velké množství léků a ten život se jim může výrazně zlepšit zavedením tzv. míšní stimulace
7. ablace – ablační metody jsou standardním léčebným postupem u všech supraventrikulárních tachykardií, problémem zůstává v této oblasti pouze široké spektrum fibrilace síní, řada nemocných s fibrilací síní se již řeší také katetrizačně, ale zatím jsme tak na půli cesty, protože hledáme nejvhodnější, nejrychlejší a nejeekonomičtější technologii, která by pomohlo tuto nejrozšířenější arytmii efektivně katetrizačně řešit…čili zatím máme jenom úzkou skupinu pacientů, kteří jsou k tomuto výkonu indikováni. To je jediná supreventrikulární tachykardie, která zůstává problémem, všechny ostatní superventri. jsou jasně k provedení ablace, která má poměrně vysokou efektivitu, úspěšnost se udává více než 95 %, recidivy jsou v několika málo procentech, výkony lze opakovat; u komorových arytmií je to složitější, protože jsou dvojího typu, onemocnění se strukturálním postižením srdečního svalu nebo bez strukt. postižení. Tzn. když ten sval je bez strukturálního postižení, tak ty arytmie jsou řešitelné poměrně jednoduše katetrizační ablací s použitím zejména EA mapování – CARTA, u pacientů, kteří jsou po infarktu myokardu, mají postižení levé komory, mají rozsáhlou jizvu, ty výkony jsou složitější, efektivita je také nižší a zpravidla ti nemocní nakonec dostanou defibrilátor. To je další problematická oblast, kam se to nějakým způsobem směřuje, jednak fibrilace síní na úrovni supraventrikulární komorové tachykardie, u nemocných po infarktu myokardu na úrovni komorové…

(ablace je možná jen u tachykardií, u bradykardií není co ablovat, protože tam ten rytmus chybí a my ho musíme nahradit)

supraventrikulární = znamená na úrovni srdečních síní, co je nad komorou

Je možné vzniku arytmií předcházet?

Vznik celé řady arytmií mohou usnadňovat různé podněty, které ovlivňují nervový systém člověka (např. stres, kouření, pití kávy nebo jiných nápojů s kofeinem, tělesná zátěž). Odstraněním takových podnětů lze často zmírnit výskyt arytmií nebo jejich vnímání. U většiny arytmií však nelze, až na výjimky, jejich vzniku předcházet jinak než použitím některé z léčebných metod.

Co dělat pří podezření na srdeční arytmii?

• při potížích nepropadat panice a klidně dýchat,
• v případě hrozící ztráty vědomí co nejdříve ulehnout nebo se alespoň posadit,
• snažit se nahmatat tep (na tepně na zápěstí nebo na krku), zjistit zda je pravidelný nebo nepravidelný a jak je rychlý (kolik tepů za minutu),
• v případě přetrvávání potíží se nechat co nejrychleji dopravit do nejbližšího zdravotnického zařízení za účelem získání EKG záznamu, který má největší cenu pro stanovení diagnózy,
• v každém případě se při výskytu příznaků, které mohou znamenat přítomnost arytmií poradit s lékařem, který by měl posoudit, zda je potřeba další vyšetření a případně léčba.

Prováděné výkony

• Elektrická kardioverze
• Implantace kardiostimulátoru
• Implantace kardioverterů – defibrilátorů (ICD)
• Srdeční resynchronizační léčba
• Katetrizační ablace arytmií

O pacienty s poruchou srdečního rytmu se u nás strará Antiarytmické oddělení

Arytmie: příznaky, léčba (Poruchy srdečního rytmu)

V srdečním svalu jsou skupiny buněk, které mají odlišnou úlohu oproti
všem ostatním srdečním svalovým buňkám. Vznikají v nich opakovaně
vzruchy, který se šíří na další buňky, až se rozšíří po celém
srdci a tím dochází k opakovaným stahům srdce.

Tyto buňky tvoří
převodní systém srdeční. Poruchy srdečního rytmu způsobuje
chybná tvorba vzruchů, nebo chyba v jejich
šíření po srdečním svalu (porucha v převodním systému
srdečním, jizvy v srdečním svalu, atd.).

Poruchu vedle postižení srdečního svalu může vyvolat i změna hladin
minerálů (nízká hladina draslíku, hypokalémie). Také vzniká při změně
hladin hormonů (porucha štítné žlázy, tyreotoxikóza), při intoxikaci
alkoholem, po požití léků a jiných návykových látek.

Podle frekvence srdeční akce lze rozdělit arytmie na akce s nižší
frekvencí (bradyarytmie, pod 60 tepů za minutu) a s frekvencí vyšší
(tachyarytmie, nad 100 tepů/min).

Bradyarytmie  

Sinusová bradykardie

Srdeční frekvence pod 60 tepů/min. Fyziologicky se vyskytuje
u trénovaných jedinců (sportovců). Může se vyskytnout při podchlazení,
při léčbě β-blokátory, při nitrolební hypertenzi.

Syndrom chorého sinu

Je kombinací sinusové bradykardie a některé další arytmie, nejčastěji
supraventrikulární tachykardie. Vyskytuje se ve starším
věku, příčina je většinou nejasná. Nejpravděpodobnější je
mikroskopické poškození sinoatriálního uzlu (SA uzel, část převodního
systému srdečního).

Syndrom karotického sinu

Přílišná reakce na stimulaci karotické sinu. Po jeho podráždění
přichází bradyarytmie.

Maligní vazovagální synkopa

Porucha je na úrovni žilního návratu k srdci při vzpřímené poloze.
Nastává náhlá krátká ztráta vědomí s bradykardií.

AV blokáda

Porucha při převodu vzruchu ze síně na komoru (poškozený AV uzel,
atrioventrikulární uzel, součást převodního systému srdečního).
Existuje několik typů (Wenckebachova AV blokáda, Mobitzova AV blokáda).

Jednotlivé typy se vzájemně liší podle podílu převedených a
nepřevedených vzruchů.

Nejvíce vyhraněnou formou je AV blokáda třetího
typu, kde se vzruch ze síní na komory nepřevádí vůbec a síně i komory
se stahuji svou vlastní vzájemně rozdílnou frekvencí.

Extrasystoly  

Termín označuje předčasné stahy, které pochází
z ložisek mimo SA uzel, kde by měla veškerá srdeční aktivita začínat.

Podle toho, kde se nachází zdroj patologické aktivity lze použít dělení
na síňové extrasystoly, junkční
extrasystoly (zdroj v oblasti junkce, neboli přechodu mezi síní a
komorou) a komorové extrasystoly.

Jednotlivé extrasystoly lze
rozlišit podle jejich vzhledu na EKG (elektrokardiografie, vyšetření, které
zobrazuje elektrickou aktivitu srdce, záznam z tohoto vyšetření má
typický průběh, kde lze identifikovat všechny poruchy srdečního
rytmu).

Supraventrikulární tachyarytmie  

Fibrilace síní

Jeden z nejčastějších typů arytmií. Podkladem je tzv. reentry
fenomén (patologické kroužení vzruchu po srdečním svalu).
Srdeční síně se pouze chvějí, ale nestahují. Je velmi vysoké
riziko embolií (ucpání cévy krevní sraženinou a
následná mozková mrtvice).

Flutter síní

Také způsoben reentry fenoménem. Frekvence síní je
okolo 300 tepů za minutu. Převod tak vysoké frekvence ze síní na komory
není fyziologicky možný, frekvence komor se zde pohybuje okolo poloviny
frekvence síní.

Pokud existuje nějaký zkrat (přídavná dráha, nebo
některými léky ovlivněný převodní systém srdeční), mezi síní a
komorou, lze převést frekvenci síní na komory a jde potom o život
ohrožující stav. Jde o tzv. deblokovaný flutter.

Často se
může vyskytovat společně s jiným typem arytmie. Je zde také velké riziko
embolických komplikací.

Síňová tachykardie

Častý je výskyt po srdečních operacích. Existuje několik typů.
Fokální síňová tachykardie při srdečním nebo plicním onemocnění.
Síňová tachykardie s blokádou 2:1 při nadužití digitalisu.
Multifokální síňová tachykardie při akutním nedostatku kyslíku
(hypoxémie).

AV junkční tachykardie

Rozlišují se dva typy. AV nodální reentry tachykardie je
záchvatovitá dobře léčitelná arytmie vyskytující se
v dospívání a produktivním věku. Neparoxyzmální junkční tachykardie
bývá způsoben digitalisem, akutním infarktem myokardu nebo jako pooperační
komplikace.

AV reentry tachykardie

Jsou zde přídavné spojky mezi síněmi a komorami, přes které mohou
vzruchy kroužit. Je zde zvýšené riziko vzniku fibrilace komor.

Tachyarytmie – Komorové tachyarytmie  

Komorová tachykardie

Patologická aktivita zde vzniká v komorách. Podle tvaru křivky EKG (tzv.
QRS komplexu popisujícího elektrickou aktivitu komor) se tato arytmie dělí
na monomorfní (kde QRS komplex je stále stejný) a
polymorfní (QRS komplexy se vzájemně liší).

Příčiny monomorfních komorových tachykardií jsou ischemická choroba
srdeční, arytmogenní kardiomyopatie pravé komory, hypertrofická
kardiomyopatie, dilatační kardiomyopatie, Fallotova tetralogie, idiopatická
komorová tachykardie.

Příčiny polymorfních komorových tachykardií jsou ischemická choroba
srdeční, syndrom Brugadových (porucha mezibuněčných transportů sodíku,
poškození srdečního svalu), syndrom Torsade de pointes (porucha iontových
transportů- nejvíce draslíku a hořčíku).

Fibrilace komor

Svalovina komor se chvěje, ale nestahuje a nastává zástava krevního
oběhu. Je nejčastější příčinou smrti u akutního infarktu myokardu.
Neléčená fibrilace vede během několika minut ke smrti. Pokud pacient
fibrilaci přežije, je velké riziko opakování.

Tachyarytmie – Akcelerovaný idioventrikulární rytmus

Vyskytuje se při zprůchodnění tepny při terapii akutního infarktu
myokardu a její přítomnost ukazuje, že terapie probíhá úspěšně.
V tomto případě se označuje jako reperfuzní arytmie.

Parasystolie

Způsobena souběžným vznikem vzruchů ve dvou místech. Je zde typický
tzv. splynulý stah. Arytmie doprovází poškození srdečního svalu a
nevyžaduje terapii.

Rizikové faktory arytmie  

Nejvíce jsou ohroženi vznikem arytmie lidé s poškozenou
svalovinou srdeční. Ta může být poškozena na základě vrozených
poruch, absolvovanou operací nebo traumatem. Nejčastější jsou však
následky nedostatečného okysličení srdečního svalu (infarkt myokardu)
zapříčiněné aterosklerózou.

Dalšími rizikovými faktory jsou
především nedostatek (nadbytek) některých iontů či hormonů (způsobené
složením potravy, užíváním některých léků, nerozpoznání či
nedostateční léčení chorob).

Nejvýznamnějším rizikovým vlivem je
špatný životní styl vedoucí k ateroskleróze, následně
k infarktu a arytmiím (nedostatek pohybu, složení potravy, nekompenzovaný
vysoký tlak).

Prevence arytmie  

Nejsnazší prevencí je změna životního stylu směrem
k prevenci aterosklerózy, obezity a vysokého krevního tlaku, což může
dělat sám pacient.

Důležité je také vyhýbat se stresovým
situacím a věnovat dostatek pozornosti psychickým obtížím.

Prevencí spíše následků arytmií jsou pravidelné preventivní
prohlídky u lékaře a včasné odhalení zhoršení
zdravotního stavu.

Příznaky arytmie  

Příznaky onemocnění se liší podle jednotlivých druhů arytmií, podle
vyvolávající příčiny arytmie a kompenzačních schopností oběhového a
dechového systému (schopnost změnou výkonu daného systému vyrovnat jeho
poruchu).

Bradyarytmie mají projevy způsobené sníženou srdeční
frekvencí. Je přítomna svalová slabost, únava, točení hlavy až
závratě, dušnost (klidová i zátěžová) a náhlé mdloby (synkopa,
Adams-Stokesův syndrom).

Tachyarytmie mají projevy ze zvýšené srdeční
frekvence. Je přítomen svíravý pocit bušení srdce (palpitace), dušnost,
bolesti na hrudi a mdloby.
U některých arytmií lze cítit již pohmatem změnu pulsu.

Léčba arytmie  

Léčba je stejně jako příznaky závislá na druhu arytmie a druhu
postižení srdečního svalu přítomnosti dalších onemocněních.

Farmakologickou léčbou u bradyarytmií je většinou
Atropin nebo Isoprenalin. U tachyarytmií se podávají léky ze skupiny
antiarytmik. Těch je několik skupin a výběr léku je podle druhu
arytmie.

Elektrická defibrilace-kardioverze se používá, pokud
farmakologická léčba nestačí a je riziko srdeční zástavy. Je zaveden
kardioverter-defiblirátor, který snímá srdeční aktivitu a pokud nastane
život ohrožující tachyarytmie, změní elektrickým výbojem srdeční
rytmus směrem k normě.

Při elektrické kardiostimulaci je srdeční rytmus
udáván kardiostimulátorem. Může být pouze dočasná (krátkodobá), která
se používá pro terapii akutně vzniklé arytmie. V tomto případě je
kardiostimulátor mimo tělo pacienta. U trvalé kardiostimulace je stimulátor
implantován do těla (oblast pod klíční kostí).

Velmi užívanou metodou, vhodnou však pouze pro některé arytmie, je
zničení patologických zdrojů arytmie v srdci. Při operačním zákroku
(chirurgická ablace) je odstraněno patologické ložisko (často kryogenní
cestou, náhlým lokálním zmražením). Při katetrizačním výkonu
(katetrizační ablace) je patologické ložisko zničeno radiofrekvenčním
výbojem.

Jak si mohu pomoci sám  

Pacient si nejlépe pomůže sám, pokud sníží zátěž srdce. Platí zde
vše, co je vhodné při prevenci kardiovaskulárních onemocněních (nemoci
oběhového systému) obecně.

Tedy je vhodná změna životního
stylu a změna dietních návyků. Pacient by měl
omezit množství konzumované soli a tekutin. Je nutné omezit
až úplně vyloučit alkohol a kouření.

Vhodné je
u obézních pacientů redukovat hmotnost.

Důležité je důsledně užívat předepsané léky, docházet na
pravidelné kontroly a nepodceňovat žádné příznaky zhoršování
zdravotního stavu.

Komplikace arytmie  

U srdečního selhávání a ostatních onemocnění kardiovaskulárního
systému přítomnost srdečních arytmií velmi zhoršuje prognózu
základního onemocnění. Způsobují dřívější dekompenzaci a zvyšují
riziko úmrtí pacienta. Většina arytmií může také sama způsobovat
srdeční selhávání.

U většiny arytmií, s původem v srdečních
síních, často vznikají krevní sraženiny (tromby) na
stěnách síní. Je zde zvýšené riziko embolizace (vmetení trombu).
Embolizací ucpaná tepna způsobí v nedokrvené tkáni
infarkt.

Jednou z nejčastějších a nejzávažnějších
komplikací je embolizace v mozkových tepnách, s následnou cévní mozkovou
příhodou (CMP). Některé z arytmií vedou, bez dostatečné léčby,
v krátké době ke smrti.

Diskuse  

Další názvy: Poruchy srdečního rytmu, Poruchy srdeční automacie, Bradyarytmie, Sinusová bradykardie, Syndrom chorého sinu, Syndrom karotického sinu, Maligní vazovagální synkopa, Wenckebachova AV blokáda, Mobitzova AV blokáda, Síňové extrasystoly, Junkční extrasystoly, Komorové extrasystoly, S

Srdeční arytmie se dá řešit i bez léků metodami lékařů přírodní medicíny

Většina pacientů s arytmií obvykle žije v představě, že srdeční arytmie je cosi nevratného nebo něco, s čím se musí naučit žít. Hlavně proto, že lékaři na ní nemají žádné účinné léky a ani operace srdce moc nepomáhají. Je třeba se s tím smířit? 

V tomto článku se dozvíte, že se srdeční arytmie můžete zbavit.  Regenerace trvá sice pár měsíců, ale vyplatí se to. Podle lékařů přírodní medicíny je třeba SYSTEMATICKY A DELŠÍ DOBU působit na VŠECHNY HLAVNÍ PŘÍČINY špatného fungování srdce a souvisejících srdečních arytmií.

Jdou tedy k jádru problému. Organismus na tyto SYSTEMATICKÉ změny zareaguje, dochází ke zlepšení fungování srdce i celého organismu. Srdeční arytmie mizí.  Tento postup lékaři přírodní medicíny mnohokráte odzkoušeli, funguje u každého. Dále se dozvíte podrobnosti.

Pokud budete chtít, získáte i přesný návod.

Lékaři západní přírodní medicíny mají vysokoškolské medicínské vzdělání. Dobře znají funkce lidského organismu. Objevili různé regenerační metody, které obnovují narušené funkce organismu i bez léků (např. plnohodnotnou výživu).

Pomocí těchto regeneračních metod se odstraňují příčiny zdravotních problémů. Regenerační metody jsou GARANTOVÁNY  lékařskými společnostmi lékařů západní přírodní medicíny.

Více se o lékařích západní přírodní medicíny můžete dočíst v samostatném článku a videu na našem webu.

A proč věřit mně? Své celoživotní vzdělávání v oblasti zdraví a výživy jsem završil v Německu a jsem certifikován Německou lékařskou společností pro léčebné půsty a výživu (ÄGHE). Tato lékařská společnost garantuje velice účinné regenerační metody – léčebný půst a plnohodnotnou výživu, které pomáhají při řadě zdravotních problémů.

Hlavní příčiny srdečních arytmií podle lékařů západní přírodní medicíny

Mezi obvyklé příčiny srdečních arytmií patří: nedostatečná výživa (nedostatek některé ze 46 životně nenahraditelných živin), překyselení mezibuněčného prostoru, vliv nevhodných chemikálií či škodlivých látek, některé nevhodné potraviny,  užívání některých léků, dlouhodobý stres a další příčiny. Problém léčení srdečních arytmií  obvykle spočívá v tom, že výše uvedené příčiny nemohou být odstraněny pomocí léků. Navíc u každého jednotlivce mohou současně působit různé příčiny, a proto existují i různé typy srdečních arytmií a u každého pacienta mohou být příznaky trochu odlišné. 

Činnost srdce je řízena biochemicky pomocí nervů a hormonů. Pokud je vnitřní prostředí organismu narušeno (např. tzv. překyselením mezibuněčného prostředí – špatné pH), nervy a hormony nemohou dobře fungovat. Lékaři přírodní medicíny používá metody, které stav vnitřního prostředí upravují.  To se projeví nejen na činnosti srdce, ale ozdravíte se celkově. 

Podívejme se podrobněji na jednotlivé příčiny srdeční arytmie podle lékařů přírodní medicíny:  

Vliv  nedostatku některých živin na srdeční arytmii

Hlavní příčinou, která stojí za srdeční arytmií je nedostatek některých živin, které jsou důležité pro správnou srdeční funkci.  Pro správné stahy srdce jsou například důležité základní minerály, které ovlivňují acidobazickou rovnováhu organismu. Tam patří znamená zejména draslík, sodík, hořčík a vápník.

Tyto minerály ovlivňují velice významně vnitřní a vnější prostředí buněk a tím i průnik všech ostatních živin do buněk. Tím se také přímo ovlivňuje stah svaloviny srdce. Všechny živiny jsou například důležité i pro správnou činnost hormonů, enzymů a neurotransmiterů, které souvisí s činností srdce.

Proto je při léčbě arytmie důležité zajistit plnohodnotnou výživu. 

K zamyšlení: Může výživa pomáhat řešit zdravotní problémy? Jím zdravě?

Lidé často žijí v přesvědčení, že něco tak obyčejného, jako je výživa, nemůže přeci pomáhat řešit zdravotní problémy. Často k nám  přicházejí s přesvědčením, že jí zdravě a že jim zdravá výživa stejně nepomohla. Říkají např.:

• Mám zdravou výživu ze zahrádky… 
• Jím hodně ovoce a zeleniny…
• Jím Bio potraviny a nakupuji ve zdravé výživě…
• Nejím konzervy a uzeniny
• Stravuji se rozmanitě…

Všechno to jsou dobré kroky ke zdravé výživě, které schvalujeme. 

  Zapamatujte si: Nepomáhá jakákoliv výživa, ale jde hlavně o obsah 46 nenahraditelných živin!!! 

1. Potraviny nestačí mít jen Bio nebo z vlastní zahrádky, to je jen jedna – méně důležitá stránka. Vědci zjistili, že výživa musí nutně obsahovat všech 46 životně nenahraditelných (tzv. esenciálních) živin v dostatečném množství. Jedná se o aminokyseliny (např. leucin, valin, tryptofan, fenylalanin apod.), esenciální mastné kyseliny (kyselina linolová, kyselina alfa linolenová), minerály (např. hořčík, vápník, mangan a řada dalších) a vitaminy (A, celá skupina vitaminů B, C,D, K). Každá z těchto živin se v lidském organismu účastní mnoha biochemických reakcí. A to je pravá podstata výživy. Kvůli těmto esenciálním živinám 3x až 5x denně jíme. Dá se říci, že všechny pochody v lidském těle, imunitní látky, hormony, enzymy, všechny kosti a tkáně jako výchozí “stavební ” materiál potřebují právě tyto esenciální živiny.  Organismus tyto živiny neumí vyrobit, MUSÍ být dodány potravou. Pokud výživa obsahuje v dostatečném množství všech 46 esenciálních živin, jedná se o tzv. plnohodnotnou výživu.
2. Pokud jakákoliv živina v potravě chybí nebo je obsažena v malém množství nastávají závažné zdravotní problémy. Např. nedostatek železa vyvolává anémii, nedostatek vitaminu C nemoc kurděje, na kterou v minulosti umíralo mnoho námořníků. Nedostatek aminokyselin např. způsobuje psychické poruchy, poruchy funkce jater apod. Mnohostranný význam všech těchto živin pro organismus je potvrzen mnoha Nobelovými cenami
3. Základním problémem všech tzv. zdravých výživ, je to, že i když má obsaženy “zdravé” suroviny, většina lidí se stravuje podle chuti a nálady. Teď mám chuť na banán, večer si dám řízek s bramborem. Zítra na snídani jogurt s ovesnými vločkami. Tento víceméně nahodilý systém stravování, který má 95% obyvatelstva, však nezajišťuje SYSTEMATICKÝ příjem všech 46 esenciálních živin. Proto tato nahodilá strava je častou příčina zdravotních problémů a narušeného metabolismu
4. Lidé s chronickými zdravotními problémy mají většinou snížené zásoby některých živin. K jejich doplnění nestačí obvykle jen běžná nahodilá výživa. Proto lidem jejich „zdravá výživa“, i když používají relativně zdravé suroviny, při řešení zdravotních problémů většinou nefunguje
5. Naopak systematicky dodržovaný plán plnohodnotné výživy, který je odborně propočítán na obsah všech 46 esenciálních živin, je významná regenerační metoda. V Německu ji jako léčebnou metodu ve své praxi používají lékaři sdruženi v Německé lékařské společnost pro léčebné půsty a výživu. A mají s ní velice dobré dlouhodobé zkušenosti
6. My jsme systém plnohodnotné výživy vystudovali v Německu a máme certifikát této lékařské společnosti, že můžeme systém plnohodnotné výživy školit  
7. Zde si můžete položit základní otázku: Je můj systém výživy, který používám, skutečně dobře propočítán na obsah všech 46 živin? Schválně se podívejte na zdroj, ze kterého čerpáte. Ani to, že se např. stravujete podle zásad ajurvédy, jógy, tradiční čínské medicíny, vašeho lékaře,  či podle nějakého léčitele předem nezaručuje obsah všech 46 živin!!! Toto je naše odpověď pro ty, kteří nevědí, proč si vybrat právě náš systém: Naše plnohodnotné stravovací plány v regeneračních programech se výrazně odlišují od různých dalších stravovacích systémů či zásad právě tím, že jsou odborně propočítány na obsah všech 46 esenciálních živin. S námi tedy skutečně můžete mít plán “zdravé výživy”, který v podstatě jinde nenajdete.  A bez důkladných odborných propočtů plnohodnotnou zdravou výživu mít nelze
8. Velkou výhodou našeho systému plnohodnotné výživy je to, že nepoužívá žádné přesné jídelníčky (které beztak nikdo není schopen dodržet). Je snadný na užívání a nepřijdete o vaše oblíbená jídla.
9. V našich regeneračních programech jsou i další regenerační metody, které zlepšují zdraví. 

 

Překyselení organismu a jak přispívá k srdeční arytmii

Druhou z hlavních příčin srdeční arytmie je tzv. překyselení mezibuněčného prostoru. (Nejedná se o tzv. pálení žáhy, ani stav, kdy si lakmusovým papírkem změříte kyselost moči, jak si lidé často pletou).

  To je situace v organismu, kdy mezibuněčný prostor je tzv. znečištěn – překyselen. Jednoduše řečeno, v prostoru mezi jednotlivými buňkami je špatné pH, které vzniklo nedostatečným odvodem zplodin buněčného metabolismu (jsou to většinou kyseliny).

Toto nepřátelské prostředí narušuje činnost hormonů a enzymů, které přes toto znečištěné prostředí nemohou procházet (enzymy a hormony jsou totiž velice citlivé na pH prostředí).

Tím je narušena jak komunikace mezi buňkami, tak i správná výživa buněk s dalekosáhlými důsledky.  Nepřátelské prostředí narušuje i činnost nervů, které řídí srdce. 

Činnost srdce, ale i např. změna průtoku krve cévami je řízena tzv. bloudivým nervem. Jestliže je organismus překyselen, bloudivý nerv nemůže dobře fungovat.

Nervové a elektrické signály mají v překyseleném prostředí špatné podmínky pro přenos. Enzymy, hormony a neurotransmitery, které jsou zde rozhodující, v kyselém prostředí nefungují, tak jak by měly.

Tímto mechanismem s největší pravděpodobností podle přírodní medicíny dochází k srdeční arytmii.

Tento stav překyselení organismu ovlivňujeme sami strukturou výživy (a to znamená i sami můžeme změnit). K překyselení organismu dochází zejména vlivem dlouhodobě zvýšené konzumace tzv. kyselinotvorných potravin – masa, uzenin, sýrů, mléčných výrobků, pečiva a sladkostí, které převažují na tzv.

zásadotvornými – do této skupiny patří převážně ovoce a zelenina.  K překyselení organismu přispívá také nedostatek pohybu, špatné dýchání (povrchní), znečištěné prostředí a stresové situace. Při dlouhodobém působení těchto vlivů se organismus nestačí zbavovat svých kyselých metabolitů a ty se postupně ukládají v mezibuněčných prostorech.

To jsou svého druhu mezisklady, které organismus využívá, aby v krvi udržel acidobazickou rovnováhu. Navenek je tedy všechno v pořádku, ale tato tzv. skrytá acidóza (špatné pH), způsobuje celou řadu zdravotních problémů a celkově ovlivňuje mnohé pochody v organismu.

Odhaduje se, že problém překyselení se v našich končinách může v nějaké míře týkat 80 % obyvatelstva. Srdeční arytmie je jen jedním z možných projevů překyselení organismu. 

Další příčiny srdeční arytmie a jejich řešení

Výše jsem podrobněji rozebral 2 hlavní příčiny srdeční arytmie. Cílem tohoto článku není podrobně rozepisovat všechny příčiny. Chtěl jsem jen ukázat, že srdeční arytmie má více příčin, které odstranit pomocí léků. Lékaři západní přírodní medicíny používají regenerační metody, které jednotlivé příčiny odstraňuji, a to bez léků.

  Jedná se v podstatě o vědecký a systematický přístup, žádná alchymie! Co je důležité, regenerační metody musí působit SOUČASNĚ. A pak je třeba nechat nové podmínky nějakou dobu působit na organismus. Pak dochází ke zlepšení zdravotního stavu, srdeční arytmie odcházejí.

Regenerace působí vždy na celý organismus (srdce nelze nějak oddělit) a tak klienti obvykle zaznamenávají celkově zlepšené zdraví (včetně lepší nálady, lepší pleti, hustších vlasů apod.).

Na základě regeneračních metod lékařů západní přírodní medicíny a našich vlastních zkušeností jsme vytvořili Regenerační program při srdeční arytmii.

Ten obsahuje návod, jak odstranit všechny běžné příčiny srdečních arytmií. Každý klient podle své vlastní situace odstraňuje ty příčiny, které u něho připadají v úvahu.

  Tím má náš regenerační program univerzální použití pro každého, kdo trpí jakoukoliv formou srdeční arytmie.

Důležitá poznámka: Výhodou regeneračních metod lékařů přírodní medicíny je to, že nemusíte nijak přerušovat vaši léčbu u lékařů.

Naopak, protože se jedná o změny ve stravování a životním stylu, podpoříte tím svou léčbu. Váš lékař obvykle nemá čas se vašim stravováním a životním stylem zabývat.

Postupně, jak se ozdravujete, může váš lékař i snižovat nebo eliminovat léky, které užíváte. A to je i cílem regenerace. 

Pokud je vaším hlavním problémem srdeční arytmie, je pro vás přímo vhodný náš Regenerační program při srdeční arytmii. Můžete se s ním seznámit po kliknutí na odkaz níže. 

Regenerační program při srdeční arytmii podle lékařů přírodní medicíny (po kliknutí se dozvíte podrobné informace)

Upozornění: Pokud máte kromě srdeční arytmie ještě více zdravotních problémů současně, raději nám je v emailu popište (použijte kontaktní formulář na této stránce). Uveďte také svůj orientační věk, výšku, váhu. Budeme vás zpětně kontaktovat a vybereme pro vás nejvhodnější regenerační program. Pomoc s výběrem programu je samozřejmě ZDARMA. 

Autor článku: Ing. Vladimír POPOV, Copyright, 2017, revize 2020

Poznámka o autorovi: Autor je lékařsky certifikovaným specialistou na oblast plnohodnotné výživy a lékařsky řízených půstů (Německo 2013).

Oblastí zdraví, výživy, regenerace organismu se zabývá více než 30 let, z toho 15 let profesionálně. Řídí Centrum řízené regenerace s.r.o. Publikuje především na internetu.

K datu copyrightu zveřejnil desítky odborných článků o souvislostech mezi výživou, překyselením organismu a pravou příčinou nejrůznějších zdravotních problémů.