Již od roku 1993 se pro vás snažíme vybírat jen ten nejlepší med. Aby jsme mohli zajistit vysokou kvalitu vykupujeme med přímo od včelařů nejen z Česka, ale i z Evropy a Jižní Ameriky.
Kvalita medu
Med je čistě přírodní produkt a proto se ho snažíme zpracovávat co nejšetrněji – tak aby si uchoval vše cenné, co z přírody a od včel získal.
Tomu také podřizujeme celý výrobní proces, začínající správným skladováním v suchých a chladných skladech, přes šetrné rozehřívání do tekutého stavu, vyčištění od mechanických nečistot, sjednocení barvy, vůně a chuti dle našich náročných standardů, končíc u samotného balení do spotřebitelských obalů, ve kterých se pak – vždy čerstvý med – dostane až k vám na stůl.
Kvalitu medu je možné posuzovat z několika hledisek:
- organoleptické vlastnosti (barva, vůně a chuť medu)
Pro spotřebitele patří mezi nejdůležitější kvalitativní parametr chuť. Zde se dá bez nadsázky říci, že žádná jiná přírodní potravina nemá takovou škálu různých chutí, jakou mají medy. Vždy se jedná o produkt, jehož základem je nektar květů a rostlin, které sbírají včely v rozmanité přírodě. Jaká je rozmanitost přírody, taková je rozmanitost druhů medů. U spotřebitelů jsou ceněny medy jednodruhové, které vynikají hlavně svou specifickou chutí. Jsou to medy akátové, lipové, řepkové, jedlové, kaštanové, smrkové vřesové, eukalyptové, vitexové, pohankové, fenyklové, slunečnicové, jetelové, pomerančové, levandulové, manukové, kávové a mnoho a mnoho dalších. Většina z těchto medů se v České republice ani nevyskytuje. My nakupujeme a zpracováváme čistě české medy, nebo takové druhy medů, které jsou chuťově totožné nebo velmi podobné nakupovaným českým medům. Barva medu je dána barvou nektaru, který se nachází v květech rostlin. U květových medů jsou odstíny světlejší, u lesních pak spíše tmavší. Barva lesních medů je způsobená barvivy obsaženými v míze lesních dřevin. Vůně medu je závislá hlavně na stáří medu a postupně vůně medu slábne. Důležité je proto dobře uzavírat obaly, v kterých je med uskladněn. - fyzikálně-chemické vlastnosti (obsah vody, enzymů a HMF v medu, kyselost medu, krystalizace medu, apod.)
Analýzy fyzikálně-chemických vlastností medů slouží ke kontrole, zda bylo s medem šetrně nakládáno od jeho vytočení u včelaře, přes uskladnění, zpracování až po jeho dodání do obchodní sítě. V medech se kontroluje obsah vody, obsah enzymů, obsah HMF a další fyzikálně-chemické parametry, jako je např. vodivost medu, kyselost a obsah jednotlivých jednoduchých cukrů. Všechny analýzy mají za úkol kontrolovat, zda je nakupovaný med skutečně kvalitní a tedy vhodný pro naši výrobu. - mikrobiologické vlastnosti (obsah kvasinek, spor apod.)
Mikrobiologie v medech kontroluje, zda nakupujeme med zralý. Takový med má samokonzervační vlastnosti a nedovolí jakémukoliv ohrožení medu kvasinkami a mikroorganismy, které se nacházejí všude kolem nás. Naopak med obsahuje peroxid vodíku, který má významné antimikrobiální účinky.
Dalším, pro spotřebitele důležitým kvalitativním parametrem je krystalizace medu.
Prodejnost zkrystalizovaného výrobku klesá na nulu, proto se snažíme, aby naše výrobky vydržely co nejdéle tekuté. Toho se dá dosáhnout vhodným složením medu. Za tím účelem dovážíme medy s přirozeně vyšším obsahem fruktózy. Takové medy krystalizují velmi dlouho, nebo nekrystalizují vůbec. Mícháním českých medů s těmito medy dosáhneme oddálení krystalizace hotového výrobku.
Velká pozornost je také zaměřena na kontrolu přítomnosti antibiotik.
V medu jsou antibiotika zcela zakázána a moderní laboratorní přístroje dokážou v medu odhalit i tak nízké hodnoty antibiotik, které jsou 100 x menší, jak povolené hodnoty antibiotik v jiných potravinách veterinárního původu (maso, mléko, vejce, apod.). Dá se tak bez nadsázky říci, že balené medy nejenže neobsahují antibiotika, ale svým složením a vlastnostmi se dají považovat za určitou formu léku.
Naše společnost provádí třístupňovou kontrolu medů
- V prvním stupni se kontrolují nakupované surové medy od našich dodavatelů. Medy nakupujeme od prověřených včelařů, kde je kvalita medu při každé dodávce kontrolována. Našimi nejdůležitějšími dodavateli medů jsou v Evropě vedle hlavně českých včelařů také včelaři ze Slovenska, Bulharska, Ukrajiny nebo Španělska. Ze světa to jsou včelaři z Čile, Uruguaye nebo Argentiny. Při dodání všechny tyto medy kontrolujeme na fyzikálně-chemické parametry, na anbiotika a na falšování medu. Tato kontrola probíhá ve specializovaných laboratořích v Německu, které jsou zaměřeny přímo na kontrolu medu.
- Ve druhém stupni kontroly probíhá kontrola zpracovaného medu ještě před jeho balením. Surový med je nejprve šetrně ztekucen a smíchán s několika druhy medu, abychom dostali směs medů o přibližně stejné barvě, chuti a vůni, která nejvíce vyhovuje našim spotřebitelům. Takto připravené směsi medů jsou potom šetrně ztekuceny, odpěněny, ochlazeny a uloženy do zásobních tanků, ze kterých pak probíhá finální balení medu do spotřebitelských obalů. Tímto způsobem kontrolujeme, zda bylo s medem během zpracování zacházeno šetrně – průběžně odebíráme vzorky a kontrolujeme je ihned v naší laboratoři.
- Ve třetím stupni probíhá kontrola už hotových výrobků, které byly naplněny na plně automatické balicí lince. Medy tak nejsou nikde nadměrně tepelně namáhány, v medech je tak zachován co nejvyšší obsah vitamínů, enzymů a aminokyselin. Tato poslední výstupní kontrola probíhá rovněž v zahraničních laboratořích, které jsou zaměřeny právě na kontrolu medů (QSI, Intertek, Applica, apod.).
Výhoda balených medů MEDOKOMERC v obchodech
- Vždy se jedná o medy třístupňově kontrolované laboratořemi, které zaručují jejich vysokou kvalitu fyzikálně-chemickou i mikrobiologickou.
- Jedná se o medy vyrovnané barvy, chutě a vůně, která je u místních včelařů během roku velmi proměnná a ne vždy pro zákazníka vyhovující. Nákupem medů s naší značkou v obchodě máte záruku, že pořídíte stejný výrobek, který jste již dříve nakoupili a který vám vyhovuje, jak po stránce chuti, tak např. vůně a barvy.
- Medy jsou vzorně čisté a bez pěny. U našich medů se vám nemůže stát, že uvnitř najdete úlomky vosku, části včel, mechanické nečistoty, pěnu apod.
- V balených medech MEDOKOMERC, prodávaných v rámci obchodní sítě jsou, díky nejmodernější technologii a čisté výrobě, odstraněny budoucí krystalizační jádra. Tyto medy vám, na rozdíl od medů, koupených přímo od včelařů, vydrží déle tekuté, a to až po dobu cca 5 měsíců od data výroby.
Kvalitu našich medů potvrzují i tyto certifikáty
Díky dlouhodobé kvalitě našich výrobků jsme obdrželi již celou řadu certifikátů kvality, které si každoročně pravidelně obnovujeme.
Med ze supermarketů koupí leda břídil, říká včelař
Rozhovor s českým včelařem Martinem Macháčkem o letošní medové sezóně, nekalých prodejcích a kvalitním medu.
Praha – „Nejlepší je, najít si svého včelaře,“ doporučuje Martin Macháček, který se už řadu let věnuje svým včelám na jihu Moravy.
Bojovat s praktikami obchodních řetězců prodávající pochybný med se dá právě tak, že si lidé najdou důvěryhodného včelaře, který za kvalitu ručí.
Co všechno je potřeba k produkci kvalitního medu? Jak poznáme, že nás chce prodejce napálit a jak to vypadá s cenou českého medu do budoucna? Přečte si rozhovor s českým včelařem Martinem Macháčkem.
Aktuálně.cz: Jak jste se k včelaření dostal a kolik včelstev obhospodařujete?
Martin Macháček: Nepocházím ze včelařské rodiny. První včely jsem viděl u svého kamaráda, u kterého jsem trávil odpoledne na jeho včelnici. Na první pohled jsem si to zamiloval a hned ten rok si pořídil první úl se včelami. To bylo někdy v roce 2007 a letošní rok zazimovávám už 80 úlů produkčních a dalších 60 rezervních včelstev, které mám na několika stanovištích na Tišnovsku.
A.cz: Co je na včelách tak fascinujícího?
Včelaření je úžasné v tom, že vás stále něco překvapuje. Musíte mít znalosti o včelách, sledovat počasí a v neposlední řadě unést i nástavek vážící přes 30 kg. Jste ale v přírodě a máte radost z toho, že po vaší dřině zůstává hmatatelný výsledek. Špičkový med a vitální včelstva.
A.cz: Dá se prodejem medu uživit?
Když jsem začal navyšovat počty včelstev, měl jsem z dnešního pohledu naivní představu, že by se dalo včelařením uživit. Ale legislativa a podmínky pro profesionální včelaření jako hlavní zdroj příjmů u nás nejsou příznivé.
Snažíme se to změnit v Asociaci profesionálních včelařů z. s. (neziskový spolek sdružující profesionální včelaře se stovkou včelstev, pozn. red.
) Usilujeme o změnu legislativy, aby i v ČR vedle malovčelařů fungovaly profesionální provozy se stovkami včelstev.
A.cz: Označujete se za bio včelaře. V čem se takoví včelaři liší?
Asi před třemi lety jsem uvažoval, že kvůli značce BIO absolvuji celý kolotoč certifikace. Bohužel jsem nenašel stanoviště pro své včely, které by nemělo v doletu do pěti kilometrů žádnou konvenční zemědělskou výrobu. V celé ČR je kolem 50 tisíc včelařů a pouhých 18 z nich BIO včelařů. Z tohoto seznamu už vím minimálně o dvou, kteří o certifikát přišli.
BIO u medu je nesmysl. Včely vždy vytváří kvalitní med, dokonce i med z měst a průmyslových aglomerací je bez závad. Včela funguje jako biologický filtr. Znečištění i těžké kovy zůstávají v těle včely a nedostávají se do medu.
Moje včelaření je o tom, že s nákazami včel je třeba se nějak vypořádat. Kombinuji různé metody, od použití přípravků schválených pro BIO včelaře, od organických kyselin až po konvenční schválená léčiva. Důležité je nezatěžovat zbytečně včely a neléčit preventivně a plošně.
BIO u medu je nesmysl. Včely vždy vytváří kvalitní med.
A.cz: Co všechno přispívá ke kvalitnímu medu? Co pro to děláte vy?
Základem jsou zdravá a vitální včelstva a obměna díla (rámky). Když ho včelař nemění a na včely se jde podívat dvakrát do roka, je zaděláno na problém. Každé tři roky by měl včelař obměnit všechny plásty za nové.
Na kvalitu medu má také vliv hygiena při stáčení medu a jeho zpracování. Mnozí včelaři sundají medomet z půdy, kde se na něm proháněly přes zimu myši.
Ten pak postaví v garáži vedle třicet let starého pionýra a med stáčí do nádob, které jsou zrovna po ruce.
V mém provozu je vše od medometu po stáčecí nádoby z nerezu, med skladuji v potravinářských barelech bez přístupu vzduchu. Před dvěma lety jsem vybudoval chlazený sklad na plásty a med, kde je po celý rok udržovaná teplota do osmi stupňů. Pokud chce včelař produkovat kvalitní med, investicím do technologií na zpracování medu se nevyhne.
A.cz: Kolik jste schopen za rok vyprodukovat medu? Máte dostatek zákazníků, nebo bojujete s nabídkou supermarketů?
Produkce je každý rok závislá na počasí a stavu včelstev po zimě. V minulých letech jsem měl v průměru do 40 produkčních včelstev při průměrném výnosu cca 30 kilo na včelstvo. Takže roční výnosy bývají něco přes 1 tisíc kilogramů. Na webu mám i e-shop, ale veškerý med prodám ze dvora přímo zákazníkům.
Supermarkety nejsou žádná konkurence. Tam může med koupit jen naprostý břídil a o takového zákazníka nestojím. Supermarkety nabízí směsi medů z EU i mimo. To na med můžou napsat přímo, že je to med ze zeměkoule.
V minulosti dostala APV seriózní nabídku dodávat do obchodního řetězce Český med. Nebyli jsme tlačeni od nákupčího řetězce dodat za co nejnižší cenu.
Bohužel však nejsme schopni se domluvit mezi včelaři a zajistit dodávky 2 tun týdně po celý rok, jak bylo ze strany řetězce požadováno.
A.cz: Jak je to s počtem včelařů v České republice? Daří se nalákat nové nadšence?
Nedávno se ještě psalo, že průměrný věk včelaře v ČR je někde kolem 60 let. Tento průměr klesá, jelikož začíná včelařit spousta mladých lidí.
Určitě na to má vliv i dotační politika, kdy kraje a evropské fondy přispívají na včelařská zařízení. Včelařit tak začínají i ti, kteří o tom neví nic.
Představa, že nasypeme začínajícím včelařům peníze a budeme mít víc včelařů a včel, je naivní. Včelař by měl včelařit kvůli vášni pro včely a ne kvůli tomu, že dostane dotace.
A.cz: Jak ale pomáhají dotace již zkušeným včelařům? Kolem celého systému dotací v ČR se vytvořilo korupční prostředí. Dotační pravidla byla nastavená v minulosti tak, že chovatel jednoho včelstva mohl dostat dotaci až ve výši 150 tisíc na traktor. Když přišly dotace na medomety ve výši až 50 procent, spousty výrobců zvedlo ceny.
Dotace na zařízení jsou stejná pro včelaře, který má jedno včelstvo, i pro toho, co jich má třeba 500. Postavené na hlavu jsou také dotace za spálená včelstva kvůli moru. Představte si včelaře, který má několik let na zahradě včely, o které se nestará. U něj se pak zjistí ohnisko moru včelího plodu.
Na státní náklady pak veterinární správa zlikviduje úly a tomuto viníkovi ještě vyplatí odškodné za spálená včelstva. Také je u nás rozšířené udělat si z rodinných příslušníků včelaře a dotace pobírat i na ně.
Trochu se to ale začíná díky kontrole Ministerstva zemědělství a úpravě dotačních pravidel otáčet k lepšímu.
A.cz: S jakými problémy v podnikání se nejčastěji setkáváte? Dá se bojovat proti prodejcům nekvalitnímu medu?
V ČR chybí důsledná evidence stanovišť včelstev. Když se najde ohnisko moru včelího plodu, udělá se uzávěra v okolí do pěti kilometrů. V tomto území by měla veterinární správa provést vyšetření všech včelstev. Ale jak to udělat, když spousta včelstev je mimo evidenci? Pak se stává, že i po letech od nálezu prvního ohniska se stále nacházejí další neevidovaná včelstva s nákazou.
Proti prodejcům nekvalitního medu se nedá efektivně bojovat. Třeba v mé obci na parkovišti se prodává lesní, lipový i květový med za 120 korun. Prodejce mě dokonce ukazoval jakýsi pochybný certifikát. Dokud nebudou důsledné kontroly a likvidační sankce pro tyto falšovatele, nic se s tím neudělá.
Stejný problém řeší vinaři s dovozy falšovaných vín. Supermarkety jsou plné náhražek a potravin, které by jim na západě doslova omlátili o hlavu.
A.cz: Jak obyčejný zákazník takového podvodného prodejce pozná?
Vodítkem je trochu cena. Když letos výkupčí nabízejí za med v sudu od 95 do 130 korun, nemůže med na pultě obchodu stát 120 korun. Ze všeho nejlepší ale je, najít si svého včelaře. Výzkumný ústav včelařský každý rok dělá soutěž Český med. Seznam oceněných včelařů naleznete na jeho stránkách. Stačí ale, když se zákazník zastaví přímo u včelaře a zjistí si, jak včelaří a med zpracovává.
Nejlepší je najít si svého včelaře a medům v obchodech se vyhnout.
A.cz: Je kvalita medu každý rok stejná? Jaký byl letošní ročník v kvalitě i kvantitě?
Kvalita a množství medu je závislá na počasí a snůškových podmínkách. Letos byl velmi suchý rok, a když je sucho, není nektar a tím pádem ani med. Letos je tak špatná situace, že někteří včelaři už nyní nemají med. Cena půjde nahoru a asi už tam zůstane i pro příští roky.
V Polsku a Slovensku je již kilogram medu několik let kolem 200 korun. Podmínky pro chov včel jsou každým rokem horší. Na co mají včely létat, když v okolí stanovišť jsou pole s kukuřicí pro bioplynku? Navíc chemizace zemědělství a sekání pastvin před květem jim neprospívá.
A.cz: Jaký je podle vás ten nejlepší med. Z čeho by měl být a jak přesně vypadat?
Nejlepší med co jsem měl, byl z lesní maliny smíchaný s lípou. Je to stejné jako s vínem. Někdo má rád červené, někdo bílé. Nejlepší med je ale hustý s obsahem vody do 18 procent, bez nečistot a po pár týdnech vám začne tuhnout, respektive krystalizovat.
A.cz: Může obyčejný zákazník poznat v obchodě kvalitu? Na co si máme dávat největší pozor?
Zákazník by se měl vyhnout směsím medů ze zemí EU a mimo. Někteří prodejci mohou zákazníkovi doložit rozbor medu z akreditované laboratoře. Bohužel zkušební laboratoře v ČR nepoznají medy falšované invertními sirupy. Nejlepší je najít si svého včelaře a medům v obchodech se vyhnout.
A.cz: Jsou známé případy, kdy byla včelstva ukradena nebo dokonce otrávena. Jak často se to stává? A ví se, kdo za tím je?
V předchozích letech, když byla včelstva otrávena, nalezl včelař v úle spousty mrtvých včel. Tím měl důkazní materiál, který poté používal při sporu o náhradu škody. Bohužel dnes jsou postřiky v zemědělství na takové úrovni, že včely už z kvetoucího porostu zpět do úlů nedoletí a hynou na poli nebo při návratu do úlů.
Problémem je, že mnohdy samotný schválený přípravek na ošetření rostlin dle údajů výrobce není třeba včelám škodlivý. Zemědělci ale mnohokrát dělají směsi s více jak jedním postřikem, což už smrtící je.
Krádež včelstev mě zatím nepostihla. Je spousta možných ochran, ale hledat řešení budu, až se mi něco takového stane. I když asi nejlepší řešení je tvořit si rezervní včelstva, která nahradí ta ukradená. Nejhorší ovšem je, že krádeže včel se určitě dopouští také včelař.
A.cz: Jak velkým problémem jsou nemoci, které způsobí vyhynutí celého včelstva?
Velkým problémem nejsou nemoci, s těmi je možné vhodnými metodikami a léčivy bojovat. Ale obrovským problémem je včelař nezvládající ošetřování svých včelstev. Jeho zanedbané včelstva tak mohou šířit nákazu do okolí a způsobovat problémy zodpovědným včelařům.
Samozřejmě, když vidíte ve zpravodajství, jak včelaři se slzami v očích sledují své hořící úly, není to příjemný pohled. Ale pak je důležité se podívat, jaké úly mu pálí. Ve většině případů jsou to úly tzv.
zadováky staré několik desítek let. Takové úly se spálí a včelař za ně dostane finanční náhradu, i když třeba už nebude kupovat nové úly. Měli bychom to udělat jako na Slovensku.
Tam má nárok na proplacení spálených úlů pouze ten včelař, který si pořídí nové.
Budování produkčního včelstva je práce na dva roky. Včelař by se měl co nejdříve naučit chovat matky a tvořit si rezervní včelstva. Zvlášť v dnešní době je to aktuální, když je velký problém koupit nová včelstva z důvodu obrovské poptávky v celé Evropě.
A.cz: Jakou má včelaření v České republice budoucnost?
Pokles počtu včelařů se zastavuje a včelařit začíná spousta mladých lidí. Na druhou stranu ČR je značně převčelenou zemí, kde už v některých lokalitách vznikají spory mezi včelaři o umístění včelstev.
Kdo chtěl letos začít včelařit, nebyl schopen koupit úl ani včelstva kvůli obrovské poptávce.
Největší výrobce úlů tvrdí, že poptávka a nárůst zájmu o včelaření narůstá v cyklech po pěti až sedmi letech a nyní jsme právě na vrcholu.
Včelaření v České republice budoucnost rozhodně má, ale produkovat špičkový med a mít silná včelstva bude rok od roku těžší. Na druhou stranu je pro včelaře pozitivní, že cena medu v celé Evropě roste. Ke konci roku se u nás určitě přiblíží cena medu ke 200 korunám za kilogram a není důvod, proč by měla v příštích letech klesat.
Stanovisko Asociace profesionálních včelařů k medu
V poslední době dochází ze strany Českého svazu včelařů, z. s., k poskytování nepřesných informací o aktivitách Asociace profesionálních včelařů, z. s. Proto jsme uvítali možnost na stránkách Moderního včelaře poskytnout široké včelařské veřejnosti informace o našich aktivitách a cílech.
Po proběhlé personální změně ve vedení Asociace profesionálních včelařů (APV) jednala výkonná rada s vedením Českého svazu včelařů (ČSV). Byli jsme pevně přesvědčeni, že spolupráce s ČSV povede k prospěchu českého včelařství. Musíme konstatovat, že schůzka byla vedena vstřícně a bez jakýchkoliv konfliktních situací.
Vedení Asociace předneslo problémy, které ji tíží a které by chtěla řešit. Jedním z podnětů Asociace byla skutečnost, že někteří včelaři a obchodníci podnikají v oboru včelařství, prodávají velké množství medu, a nejsou registrováni u Státní veterinární správy.
Současně se schovávají za osvobození pro včelaře do 60 včelstev. Podnikají v oboru, přeprodávají medy, někdy neznámého původu, a tím porušují platné zákony a vyhlášky. Naivně jsme si mysleli, že ČSV udělá vše proti zneužívání této výjimky, aby do budoucna vydržela včelařům co nejdéle. Opak byl bohužel pravdou.
Dozvěděli jsme se, že ČSV nevidí ve zneužívání této výjimky problém.
Pokud by se hobby včelaři zeptali našich členů, zda jim vadí situace, kdy jsou chovatelé do 60 včelstev osvobozeni od daně z příjmu, tak by zjistili, že tomu tak není. Profesionálním včelařům vadí pouze, když tuto výjimku zneužívají podnikatelé v oboru, kteří se prohlašují za drobné včelaře a jimž primárně nejde o zájmový chov včel.
Není vzácností, že takové osoby vykupují med od drobných včelařů a následně ho prodávají do tržní sítě, samozřejmě bez řádné registrace.
Dále Asociaci vadí, že tato výjimka v zákoně zbavuje drobné včelaře povinnosti vést záznamy o množství vyprodukovaného medu, což má za následek, že český med je těžko kontrolovatelný a nelze dohledat jeho cestu od prvovýrobce do tržní sítě.
Zdanění pro zájmové včelaře je nízké. Příjem do 30 000 Kč je daňově osvobozen a z příjmu 100 000 Kč je daň pouze 3 000 Kč. O daně opravdu nejde. Mimochodem farmář, který je plátcem DPH, odvede státu 5x více. Je však těžko pochopitelné, že si současní představitelé Českého svazu včelařů neuvědomují dopady této výjimky na celý obor.
Jaký je med v regálech obchodů
Další jednání, která Asociace vyvolala na Ministerstvu zemědělství (MZe), se týkala kvality medu v tržní síti.
Proběhlo za účasti zástupců potravinářského odboru MZe, Státní veterinární správy (SVS), Statní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Agrární komory a zástupců Českého svazu včelařů.
Pan ministr se svými kolegy naši aktivitu směřující ke zlepšení kvality medu v obchodech přivítal.
Při hodnocení již tak velmi nejasných kompetencí a pravomocí Státní veterinární správy a Statní zemědělské a potravinářské inspekce vyšlo najevo, že med v tržní síti, na jehož etiketě není uveden údaj o provozovně v České republice, je těžko kontrolovatelný.
Zjištění, že med, který nepochází z registrované či schválené provozovny, prakticky uniká kontrole, bylo trpké. Navrhovali jsme, aby každý, kdo prodává med do tržní sítě mimo své hospodářství, byl registrován u Státní veterinární správy.
To by umožnilo pracovníkům SZPI odhalovat obchodníky prohlašující se za včelaře, čímž by se nastolil v prodejích pořádek. Bohužel zástupci Českého svazu včelařů byli rezolutně proti.
Pro zajímavost: slovenští včelaři povinnost se registrovat při prodeji medu do tržní sítě mají a nevidí v tom žádný problém. Tomu, proč se ČSV brání zavést pořádek v prodejích českých medů, nerozumíme.
Cena značky Český med
Na trhu je jen jedna značka kvality našeho produktu, a sice Český med. Bohužel je toto označení v dnešní době téměř bezcenné. Jedním z důvodů je absence jakékoliv kontroly. Zaběhnutá pravidla, jejichž zastáncem je ČSV, znemožňují zprůhlednit v našem státě současný obchod s medem. To, že si Včelpo, s.
r. o., dovolilo prodávat pod značkou Český med zahraniční medy, je pouze vrchol ledovce. Podle našeho názoru vyjednal Český svaz včelařů pro včelaře takové podmínky, aby nikdo nebyl nikde registrován a nemusel vést žádnou evidenci produkce medu. Jenže to je to nejhorší, co mohl ČSV včelařům udělat.
Nastolený stav je výhodný pouze pro různé překupníky a obchodníky s rádoby českým medem. Nejvíce na situaci doplácejí čeští včelaři, kteří jsou nuceni prodávat svůj kvalitní med za nejnižší cenu v Evropě.
Skutečný český med se vytrácí z obchodní sítě a v potravinářské výrobě se již nepoužívá téměř vůbec.
Předpokládá se, že čeští včelaři mají nyní ve skladech ještě 5 000 tun medu, což nevěstí nic dobrého. Pokud bude letos dobrá snůška, tak se včelaři vynasnaží prodat med pod cenou, aby se ho zbavili.
Pokud by zástupci ČSV nerazili nesmyslnou cestu nedohledatelnosti konkrétního výrobce českého medu a skutečně by jim záleželo na kvalitě medu v obchodech, tak by dnes tuzemští včelaři prodávali med za daleko lepší ceny, protože značka Českého medu by byla silná a o kvalitní produkci by byl zájem ze strany zákazníků a obchodníků.
Inspiraci hledejme u producentů vína
Krásný přiklad nalezneme u zdejších vinařů. Ti měli podobný problém jako včelaři, neboť pod jejich značkou se začala objevovat vína ze zahraničí nebo vína falšovaná. Jak se s tím vypořádali, je známé. Šli cestou dohledatelnosti českých a moravských vín, protože věděli, že pokud to neudělají, tak je silná konkurence laciných a padělaných vín z obchodní sítě vytlačí.
Bohužel se včelaři se stejným problémem nedokázali popasovat. Již nyní je tak jasné, že vítězem budou dovozové medy. Myšlenka, že prodej ze dvora je pro naše včelaře to jediné a nejlepší, je pravdivá jenom tam, kde je velká kupní síla obyvatel.
Zapomíná se však na velkou část včelařů z oblastí pro přímý prodej medu méně vhodných, nebo na ty, co baví pouze včelaření a med chtějí prodávat v konvích.
Ti budou mít do budoucna s odbytem medu za slušné peníze problém, protože český med nahradí na trhu zahraničními medy a jejich kvalitní produkt nebude dobře zaplacen.
Pravým nepřítelem českých včelařů není ten, kdo má jiné názory než oficiálně ražené ČSV, nebo ten, kdo není jeho členem. Největším naším nepřítelem je importovaný med, nebo jeho náhražky.
ČSV být měl být garantem kvality českého medu a prostřednictvím svých vazeb na Ministerstvo zemědělství by měl z trhu odstraňovat pochybné obchodníky s medovými náhražkami. Skutečnost je však taková, že se ČSV přes Včelpo, s. r. o.
, sám zapojil do těchto pochybných obchodů.
Mimochodem Včelpo, s. r. o., nabízí produkt, který se prodává pod názvem Medová pochoutka na pečení a vaření, 900 g za 65,- Kč. S každou prodanou skleničkou této „šmakulády“ prodá poctivě pracující včelař o skleničku méně svého kvalitního medu.
Vždyť si přiznejme, že hodně zákazníků kouká hlavně na cenu. Když na obalu vidí napsáno „medová“, tak si myslí, že se jedná o kvalitní včelí produkt.
Je těžko pochopitelné, jak může ČSV zastupovat české včelaře, a přitom současně obchodovat se zahraničními medy.
Asociace profesionálních včelařů jako zástupce rodinných farem bude nadále usilovat o posílení značky Český med. Ale v souvislosti s tím je zapotřebí přijmout opatření k naplnění tohoto cíle. Vzorem jsou pro nás vinaři, kterým se podařilo snížit prodeje cizích nebo falšovaných vín pod značkou vína moravského, případně českého.
Značení medu
Novelou veterinárního zákona (zákon č. 302/2017 Sb. ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony) došlo ke změnám v § 27a, který se týká prodeje malých množství vlastních produktů z prvovýroby.
V novele již nejsou vyjmenovány povinné informace k označování medu. Odkazuje se na označení medu v souladu s požadavky na balené potraviny, tj. zejména nařízením (ES) č. 1169/2011 a zákonem č. 110/1997 Sb. s využitím vyhlášky č. 76/2003 Sb.
Tedy došlo ke sjednocení požadavků značení medu, ať je prodáván v tržnici nebo na tržišti, v maloobchodní prodejně NEBO v tržních sítích (obchodních řetězcích).
Povinné údaje na etiketě
1. Název: MED
Název „Med“ může být doplněn
- údajem květový nebo medovicový, podle původu medu.
Pokud toto uvedete, musí označení odpovídat hodnota elektrické vodivosti.
- zůstává možnost použít označení „Med medovicový smíšený, nebo „Med květový smíšený“, nelze napsat jenom „Med smíšený“.
- regionálním, územním nebo místním označením původu, pokud med pochází zcela z uvedeného zdroje původu, např. „Med z Brd“.
- druhem rostlin, z nichž pochází, pokud výrobek pochází zcela nebo převážně z uvedeného druhu a má odpovídající organoleptické, fyzikálněchemické a mikroskopické charakteristiky, třeba pylová zrna z uvedené rostliny, např. „Med lipový“.
Pozor, při kontrolách se vámi uvedený údaj bude ověřovat pylovou analýzou, která však nemá stanovená žádné oficiální limity pro procentická zastoupení pylových zrn. Proto je lepší namísto deklarace jednodruhového medu použít neutrální formulaci jako např. „Med z akátové oblasti“.
2. Jméno, příjmení a adresa bydliště chovatele nebo jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele v případě právnické osoby (firmy)
3. Množství
Doporučujeme uvádět hmotnost v gramech nebo kilogramech. Nelze udávat hmotnost v litrech, to je jednotka pro objem. Nejlépe je se držet vyjádření: Hmotnost: 1 kg
4. Původ
Země kde byl med získán; tj. uvést: Původ: Česká republika
nebo Země původu: Česká republika
Často se používají zkratky ČR nebo CZ. Ale dle vyjádření kontrolních orgánů je použití zkratek v označení potravin obecně nežádoucí.
Ne všechny zkratky jsou totiž dobře srozumitelné všem spotřebitelům. Takže požadavek na uvádění původu celým názvem země vychází také z čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č.
1169/2011, který stanoví: Informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
5. Datum minimální trvanlivosti
- Jsou tyto možnosti, jak toto uvést:
Datum minimální trvanlivosti do den, měsíc, rok
nebo
Datum minimální trvanlivosti do konce měsíc, rok (v případě, že si výrobce stanoví trvanlivost nejvýše v délce 18 měsíců)
nebo
Datum minimální trvanlivosti do konce rok (v případě, že si výrobce stanoví trvanlivost delší než 18 měsíců)
Lze také napsat: Minimální trvanlivost do data uvedeného*
* odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. - Datum se uvádí v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a popřípadě rok.
Příklady:
Minimální trvanlivost do 12.12.2020 – správné označení
Minimální trvanlivost do konce prosince 2020 – správné označení
Minimální trvanlivost do konce 2020 – správné označení
Minimální trvanlivost do 2020 -chybné označení, chybí slovo „konce“ uvedením roku
Minimální trvanlivost do data uvedeného na víčku. Na víčku pak bude uvedeno 12.12.2020 správné označení