Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
„Vyzýváme supermarkety, restaurace i výrobce potravin, aby se zavázali, že zcela přestanou prodávat či využívat vejce z klecových chovů. Nadnárodní korporace již takové závazky na Západě dávno mají, jejich tuzemské pobočky se zatím většinou tváří, jako by se jich to netýkalo“Tohle je prachaprosta lez a manipulace. Kdekoliv v zapadni evrope dostanete vejce s trojkou (klec). Kdekoliv! |
| |
Kde přesně je dostanete v Německu? Podělte se… |
| |
Ok, v nemecku jsem nekupoval.. Ale videl jsem ve francii, spanelsku, irsku a definitivne v anglii.. Takze velika cast zapadu s trojkama problem nema.. |
| |
| |
| |
Nenaskočila mi vůbec žádná 🙂 |
| |
Aktivisty uklidním, že takhle oklované bývaly i slepice, co žily normálně na dvorku. Asi podobný zlozvyk jako u lidí kousání nehtů. Naučily se to jako kuřata a dělaly to dál, ačkoli všeho měly dost.Nicméně klecový chov tím neomlouvám, je to hnus. Ale zase je pak plato vajec za 60.- v akci, a člověk se nestačí divit, jak rychle ta vejce mizí. |
| |
No vzal jsem si 15 rocnich slepic z klecoveho chovu, dal je na dvorek, kdybyste videla, jak rychle jim to peri narostlo 🙂 |
| A mám na to odpovědět: chovali jsme slepice do mých 25 let a divil byste se (protože vydrží asi 3 roky, než je potřeba obnovit hejno), kolikrát jsme měli takové, které se oklovávaly? Někdy ne, někdy ano. Prarodiče se ptali kde kade, co s tím můžou dělat, aby to nedělaly, dostávaly hromadu zeleného, drtily se jim kosti atd., na hnojníku si hrabaly, jak chtěly, nicméně se prostě oklovávaly a byly bez peří podobně jak ty na videu. Takže ano, když to přestanou dělat, tak jim peří naroste, nicméně kde to bere příčinu ve chvíli, kdy mají jak výživu, tak prostor, to nikdo nebyl schopný zodpovědět. |
| Takovéto příšerné utrpení zvířat by mělo být v první řadě zakázáno, respektive nepovoleno legislativou a TVRDĚ kontrolováno a postihováno.Člověk, který si po shlédnutí záběrů a zjištění těchto informací vejce z klece stejně koupí, je pro mě sketa. Nepochopitelný lidský odpad. za tohle nikdo normální nemůže vědomě dobrovolně platit. |
| Takových lidí je většina. Bohužel. Hlavně, že na balení vajíček ušetří 5-10 korun |
| To snad neni ani možný… |
|
| Nechci se Vám nějak posmivat nebo Vás urážet, ale musím říct, že jste doteď musel žít snad někde pod kamenem nebo co.Že slepice ve velkochovech žijí tak jak žíjí je snad dostatečně známo již dlouho. Video je jen taková třešnička a dortu, vizuální potvrzení známé reality.Jen někdo, kdo byl poslední desetiletí na Měsíci a ne tady, by jej mohl nařknout ze lži.Mimochodem, i Veterinární inspekce potvrdila, že tohle je běžná realita. |
| Akorát nereaguji na nesmyslnou a lživou propagandu.A původem z vesnice z dá se říct sedlácké rodiny vím, o co jde. |
|
| Pak nechápu, proč majitelé těch drůbežáren nenabídli třeba televizi, aby se tam přijela podívat. Ovšem ihned bez času na nějakou potěmkiniádu. |
| Jdete-li do obchodu, tak můžete koupit vejce z klecového nebo podestýlkoveho chovu. Přestože na slepice z podestýlkoveho chovu nežijí v klecích žádná lepší kvalita života to pro ně není.Takže ještě zbývají bio (vajíčka z vybehivehi chovu jsem v obchodech nikde neviděl), které ale bohužel můžete sehnat možná tak na trzích a to ještě ne vždy a po celý rok.Takže co mám dělat? Přestat používat vajíčka? |
| Chov na podestýlce (v hale) je zatraceně odlišný od toho v kleci. Ta slepice, byť je tam taky „husto“, má možnost volného pohybu, nemusí přešlapovat na místě a být namáčklá na mřížích. Kupovat vejce z toho chovu („2“) je vždycky lepší, než kupovat z toho klecového (to si ty vajíčka radši odpustím, když jiná v daném obchodě nemají).Bohužel máte pravdu, že vejce nosnic z volného výběhu jsou skoro nesehnatelná.Ale vše se může změnit. Stačí tlak zákazníků na obchody a nebát se připlatit si za kvalitu. |
|
| A slepice v takovýchto chovech vypadají stejně nebo ještě hůř než ty klecové.Jenže to naivkám na růžovém obláčku nevysvětlíte. |
| A proč ne? Já je přesně z Vámi uvedených důvodů nekupuju a nejím (a ani potravinářské výrobky, jenž je mají ve složení) a nevidím v tom žádný probém. |
Proč biovajíčka? I slepice mají právo žít důstojně
Za každým vajíčkem je jeden den v životě jedné slepice. A mohla ho prožít v normálních podmínkách, nebo v nehumánním prostředí klecí či hal velkochovů. Nezapomeňte, že to svým nákupem můžete přímo ovlivnit.
Nosnice moderních vyšlechtěných plemen dnes snášejí asi 300 vajec za rok, což je dvakrát více než před 50 lety. Jakmile slepice začnou snášet vejce, bývají nejčastěji umístěny do klecí. Do roku 2011 se používaly tzv. bateriové klece.
Ty jsou tak malé, že zde slepice nemohou ani roztáhnout křídla a prakticky se nemohou hnout z místa. Klece jsou naprosto holé, s drátěnou podlahou. Slepice zde tedy nemají možnost uspokojit svoji silnou přirozenou potřebu postavit si hnízdo na snášení vajec. Nemohou se samozřejmě ani popelit a zobat v zemi.
Aby se vzájemně nezraňovaly, jsou jim zkracovány zobáky, avšak pahýl zobáku zůstává citlivý po celý zbytek života.
Tyto klece jsou nyní v EU zakázané, ale jinde se stále používají běžně. V Evropě dnes máme tzv. obohacené klece.
Slepice musejí mít k dispozici hnízdo, stelivo a hřad, místa však mají stále velmi málo (na jednu slepici připadá prostor o velikosti jen o málo větší než je list papíru A4).
Přesto je zavedení obohacených klecí velkým úspěchem organizací na ochranu zvířat, lobbovaly za něj několik desítek let. V klecích se chová asi 65 % slepic v ČR, v EU asi 75 %.
Chov v klecích (copyright CIWF).
V halách na podestýlce to není lepší
Ostatní slepice ve velkochovech jsou většinou chovány v halách, tzv. na podestýlce. Takové chovy jsou vnímány jako vhodná alternativa, ale nemusí tomu tak být. Slepice tu sice mají možnost pohybu, mohou hrabat, popelit se a obrušovat si drápy.
Problémem bývá velká hustota chovů a agresivní chování – slepice jsou zvyklé žít v hejnech čítajících 10 až 20 zvířat, tisíce slepic v jedné skupině na malém prostoru znamená, že slabší jedinci jsou terorizováni. Slepice z halových chovů proto často vypadají stejně zdevastovaně jako ty z klecí. Slepicím v klecích i v halách se přisvětluje, protože za dlouhého dne (zde uměle vytvořeného) slepice snášejí líp.
Chov v halách (copyright CIWF).
Tak slepice žijí asi po dobu jednoho roku, poté se jejich snůška začíná snižovat a jsou poraženy (přirozeně by žily 6 let i déle). Jejich hodnota je v tu chvíli prakticky nulová, proto se s nimi zachází ještě hůř než s kuřaty. Při vyjímání slepic z klecí (aby mohly být odvezeny na jatka) je každé slepici způsobena v průměru minimálně jedna zlomenina.
Slepice v ekologickém zemědělství
Slepice musejí mít možnost snášet vejce do hnízda, popelit se, hřadovat a při dobrém počasí mít celodenní přístup do výběhu. Každá bio slepice má nejméně čtyři čtvereční metry venkovního volného výběhu.
Slepice smí být umělému osvětlení vystaveny nejvýše 16 hodin denně – a mají nárok na nejméně 8 hodin nepřerušené tmy. Živí se krmením, které pochází z ekologického zemědělství. A díky venkovnímu výběhu nemalou část konzumace tvoří přirozená potrava: žížaly, hmyz nebo ozobaná tráva.
To také vylepšuje prospěšnost vajec pro naše zdraví.
Dodržování těchto podmínek se pravidelně a přísně kontroluje.
Chov slepic na ekofarmě.
Jak poznat dobrá vajíčka a kde je koupíte
Zárukou původu vajec není obrázek šťastné slepice na obalu vajec ani jiné tvrzení prodejce. Spolehnout se můžete na číselný kód přímo na vejci a logo bio s kódem kontrolní organizace na obalu. Počáteční číslice v kódu přímo na vejci znamená:
- 0 – ekologický chov zcela respektující přirozené potřeby nosnic, jen tato vajíčka mohou být označena BIO
1 – výběhový chov – v hale s podestýlkou a možností výběhu
2 – podestýlkový chov – v hale s podestýlkou bez přístupu ven - 3 – klecový chov
- A kde koupíte biovajíčka:
- Ve specializovaných prodejnách biopotravin a zdravé výživy (včetně všech našich prodejen)
- Biovejce najdete i v řetězcích, má je v sortimentu např. Tesco, Albert, Globus a Billa.
Jiné způsoby chovu
Jestliže hledáte vajíčka od slepic, které žijí důstojně, ale nemusejí nutně být z ekologického zemědělství, máte i jiné možnosti. Tady už ale musíte znát konkrétního chovatele a jeho metody chovu.
- Domácí vajíčka od sousedů či známých.
- Vejce z chovů s volným výběhem – neexistuje žádný konkrétní systém, ale jednotliví chovatelé už u nás jsou (pozor – nespoléhejte na fakt, že prodejce nabízí vejce třeba na farmářském trhu, tam jsou k dostání i vejce od slepic držených v přeplněných halách na podestýlce).
Příklad, jak může vypadat chov slepic s volným výběhem – mobilní kurníky, které se po pár dnech převezou na nové místo.
Kdo vyrábí vejce?
Mám pro vás takový „překladatelský oříšek“, jak by řekl klasik. Tedy vedle jiných oříšků, které mě včera přivedly k rozhodnutí se s vámi podělit. Jde o kolotoč kolem označení vajec a fakt, že český spotřebitel bude, má-li v úmyslu zakoupit vajíčka, která snesl našinec, muset rozrochat každé plato v krámě.
- Jak jsme se včera dozvěděli, je to totiž tak, že byť je na platu jako země původu Česká republika, uvnitř mohou být klidně vejce polská, nedávno zcela mimoděk opatřená mimo obsahu i salmonelou, a přestože to tak vypadá, podvod to není.
- Máme to tak nastavené zákonem.
- Ano, je to zákon blbý, existuje návrh na jeho změnu, ale prozatím je to tak.
Označení skutečné národnosti slepice je až na vejci. Obal nehraje roli.
- Jakýsi člověk v televizi se nechal slyšet, aby to jako vysvětlil, že prostě dovezete cokoli odkudkoli a pakliže to zabalíte tady, je zemí původu země, kde se to balilo.
- Napadlo mě, že tedy když se pídím po českých bramborách, můžu klidně kupovat jenom český pytel, pokud kupuji ty v pytli a ne volné.
- Je mi trochu na nic z takových alibistických zákonů, ale co naplat.
Holt budu kupovat brambory vážené a doufat a věřit. Doufám, že nerozhoduje, že jsou v české bedně nasypané v krámu.
- (začnu je však ve velkém pěstovat a bude pokoj).
- Ale zpět k vejcím.
- Tam mám naštěstí já kliku, protože vejce tady od paní, které kupuji, mají prostě zemi původu zaručenou a kdo ví, zda nemají také svá jména, takže já kupuji pro rodinu vejce od Božky, a Anči, a Pipiny, a Cecilky, co běhají po dvorku a žerou, co chtějí a žijí blaze.
- Jsem v klidu.
- Leč každý takové štěstí nemá.
- Musíte proto teď před Vánoci, absolvovat docela heroický výkon a obrnit se asertivitou a neoblomností.
- Až totiž půjdete teď ve vánočním shonu nakupovat po platech, abyste měli na vánoční cukroví a Vánočky a lahůdkový salátek, musíte ta plata, ta důmyslně zatavená plata prostě rozervat a vejce v nich si zkontrolovat.
- Na každém vajíčku pak teprve najdete označení země původu slepičky, která to, které vajíčko snesla.
- A musíte rozsápat patrně více plat, protože to může klidně být i namíchané, neb nikdo se v televizi nevyslovil, že to tak být nemůže.
- Vypadá to takhle:
- CZ – ČR
DE – Německo
PL – Polsko
LT – Litva
NL – Nizozemí
LV – Lotyšsko- Je pak na vás, která jsou u vás v toleranci a která ne.
- Jestli vás zajímá, jak se žije autorce vajíčka, pak hledejte toto:
- 0 – nosnice chované v souladu s ekologickým zemědělstvím
1 – nosnice ve volném výběhu
2 – nosnice v halách (na podestýlce)
3 – nosnice v klecích
Musíte si ale v té chvíli uvědomit, že rozrocháním plat porušíte zákonitosti obchodu, kde se nacházíte, a je možné, že zpoza regálu vyběhne nějaká obsluha a dostanete vynadáno. (Dost možná rusky, ukrajinsky nebo v nejlepším slovensky).
- Každopádně já bych se nedala.
- Nemyslím, že jsme povinni kupovat něco, co nechceme, a nemyslím, že je v souladu s jakoukoli logikou, aby informace na obalu neodpovídala, ba přímo odporovala a vyvracela skutečnost uvnitř.
- Když už nic jiného, tak po mém úsudku a z cela přirozeně, vám může být úplně ukradené, co je na obalu, protože ten nejspíš nebudete konzumovat.
- Co mě ale ještě dostalo a stavím se tady do role bojovníka za práva slepic, je fakt, že všude, i v televizi se o dodavateli vajec zmiňovali jako o výrobci a to je teda fakt diskriminační a nepravdivé tvrzení.
- Nebo mi možná něco uniklo a dodavatel v rámci pracovní náplně taky vejce snáší.
- Skoro mě to až namíchlo, protože každé dítě ví, že výrobcem slepičího vejce je a bude vždycky slepice.
- A ten, kdo je dodává, je nevyrábí a nevyrábí, a mučte mě, ale je to tak !
- Nebo už nerozumím světu.
- Jistě, že lze vyrobit vejce.
- Ale třeba z gumy, z plastu, ze dřeva, z kovu, ze skla, ze sádry…
- Termín VÝROBCE SLEPČÍCH VAJEC má proto u mě asi tak stejnou logiku, jako VÝROBCE KRAVSKÉHO MLÉKA.
- Být na místě slepic, tak tohle žaluji jako krádež značky, jako porušení autorských práv, jako plagiátorství.
- Jakoby nestačilo, poškozování dobrého jména povrhováním výrobků cizích slepic do obalů, nesoucích značku tuzemských, kvalifikovaných nosnic.
- To mají kukačky jistě radost, jak se jejich know how ujalo.
- Michaela Kudláčková
Není vejce jako vejce – jak si koupit (nejen) v době Velikonoc ta správná?
Blíží se Velikonoce, čas, který si jen těžko dokážeme představit bez vajec. Ne všechna vejce jsou, alespoň z pohledu slepic, stejná.
Některá snesly slepice namačkané celý život v kleci, jiná slípky, které mají volnost pohybu a jejichž veškeré další přirozené potřeby jsou naplňovány.
Jak od sebe vajíčka poznat a koupit si ta „správná“? A jak se nenechat napálit reklamními slogany? To vám poradíme v následujícím článku.
Celé „tajemství“ původu každého vajíčka se skrývá v kódu, který musí být povinně natištěný na skořápce.
A upřímně, nejdůležitější je pro běžného spotřebitele pouze jeho první číslice. 0 označuje vejce z biochovu, 1 z volného výběhu, 2 z podestýlky a 3 z klecového chovu. Jestli vám alespoň trochu záleží na tom, v jakých podmínkách slepice žijí, jsou vaší jednoznačnou volbou jedničky a nuly. A na trojku raději zapomeňte.
Řetězce se zbavují klecí
V českých obchodech bohužel stále tvoří klecová vejce velkou většinu nabídky, jsou totiž, pochopitelně, nejlevnější. Ve velkochovech se u nás chová v klecích neuvěřitelných 90 % slepic.
Odolávat nízké ceně Češi moc neumí, a tak je pro slepice jedinou šancí, že klecová vejce úplně zmizí z nabídky obchodů. K tomuto kroku se zavázala většina řetězců jako Globus, Rohlík.cz, Košík.
cz, Tesco, Albert, Lidl, Kaufland a Penny Market, ale řada z nich až od roku 2025. Luštit první číslici z kódu na vajíčku tak musíme ještě několik let!
Co potřebuje ke spokojenému životu taková slepice? Klec to není
Stejně jako lidi, mají i slepice svoje základní potřeby – získat potravu, mít dost prostoru k volnému pohybu, klidné místo ke snášení, kontakt s ostatními členy hejna a možnost se na chvíli vzdálit. Jestli mezi tyto potřeby něco nepatří, pak je to prožít život namačkané v kleci na tak malém prostoru, že si ani nemohou načechrat peří a roztáhnout křídla.
Slepice z klece ven
A takhle nějak to bohužel v realitě vypadá. Existují naštěstí i další způsoby chovu slepic a i v běžném supermarketu již dnes máme na výběr vajíčka i z nich (i když bývají stále v menšině).
Slepice na podestýlce bývají sice v halách poněkud natěsno, zato se ale mohou volně pohybovat a mají k dispozici snášková hnízda.
V chovu s volným výběhem je navíc zajištěn nepřetržitý volný přístup k výběhu s vegetací, ekologický chov odpovídá pobíhajícím slepicím kolem vesnického stavení, které si k tomu klovou biozrní.
Nenechte se napálit
Producenti vajíček si velmi dobře uvědomují, že spotřebitelé chtějí nejen levná, ale taky etická vejce. Jenže většina z nich je nemá v nabídce, a tak se snaží zákazníka napálit.
Krabičky s vejci tedy hýří barvami a fotkami spokojených slepic, objevují se na nich nápisy jako fitness, cereální, čerstvá, kvalitní, pohodová a další. Tahle hesla ale o tom, v jakých podmínkách slepice žijí, neříká vůbec, ale vůbec nic.
Rozhodující je typ chovu, který musí být jednak uveden na krabičce (bio, z volného výběhu, z podestýlky, klecová) a také natištěn jako kód (respektive jeho první číslice) na každém jednotlivém vajíčku.
Tak pamatujte, nejen na Velikonoce vybírejte při nákupu jenom vejce s kódem od jedničky nebo nuly!
zdroj: Lenka Pipková | fotografie: pexels.com
Velký vaječný podvod: Farmy míchají klecová s podestýlkovými, aby se prodala dráž
Někteří čeští chovatelé obcházejí legislativu, která jim ukládá značit vajíčka číslicí podle způsobu chovu slepic. Jako podestýlková označují v některých případech i ta od slepic z klecí.
Míchají tak dražší a levnější vejce do jednoho balení a prodávají je za vyšší cenu.
Potvrzují to investigativní záběry ze dvou českých drůbežáren, které zveřejnila Česká televize v pořadu Reportéři ČT.
Vejce z podestýlky a klecí jsou chuťově stejná. V prvním případě si zákazník ale připlácí za to, aby se slepicím žilo lépe. Rozdíl mezi klecovými a podestýlkovými navíc nepozná ani odborník, a jediným vodítkem tudíž zůstává kód na skořápce.
„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ říká v reportáži ČT Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.
Podestýlková vejce se cenově od těch klecových dramaticky neliší, v průměru jsou dražší pouze o desítky haléřů. Starat se o slepice na podestýlce je ale pro chovatele nákladnější. „Voliéry na náš podestýlkový chov byly poměrně nákladné. Proti klecovému je tam polovina slepic,“ popsal novinářům chovatel slepic na podestýlce Jan Král.
Vejce od slepic chovaných na podestýlce ovšem vykupují obchodní řetězce za vyšší cenu než ta klecová.
Někteří nepoctiví chovatelé tak vycítili příležitost a začali míchat vejce od slepic z klecí s těmi podestýlkovými, aby na nákladech ušetřili.
Zákazník si tak mylně připlácí za kvalitu, ale odnáší si ta nejlacinější vejce z kritizovaných chovů. Dlouhodobé podezření ochránců zvířat se podařilo Reportérům ČT potvrdit záběry ze dvou drůbežáren.
Na dvojku všechno a jede se
Drůbežárna Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce uvádí, že chová 66 tisíc slepic, které ročně snesou 30 milionů vajec, která poté putují do obchodních řetězců. Ve třech halách slepice žijí na podestýlce, v šesti v klecích. Reportáž ale upozorňuje, že klecová a podestýlková vejce se v Bohemia Vitae míchají.
„Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“ popisuje autorka zveřejněných záběrů, která v drůbežárně v Jindřichově Hradci i krátce pracovala.
Podobné záběry a svědectví jsou také z drůbežárny Osík u Litomyšle. Provozuje ji společnost Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V celkem devíti halách tu chovají přes 200 tisíc slepic – v sedmi halách v klecích, ve dvou na podestýlce.
„Během asi prvních deseti minut se mi paní vedoucí farmy přiznala, že tam vajíčka takto míchají, i když ví, že by to dělat neměli. Potom mi to potvrdila i další zaměstnankyně, která říkala, že se to takhle míchá, že to nikdo neřeší,“ líčí autor záběrů z Litomyšle.
Výpověď je zachycena na skryté kameře: „Tak samozřejmě že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí.
To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka nebo klec.
Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se,“ říká zaměstnankyně drůbežárny.
To, co se na farmách „neřeší“, je však klasickým podvodem na zákazníka. „Ten očekává, že když chce vejce z dané technologie, tak ho dostane. Tady je po prokázání možno uložit sankce do milionu korun,“ konstatuje v reportáži ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Není to důkaz, brání firmu místopředseda drůbežářů
Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka. Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. „Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají,“ míní.
Natočené záběry Reportéři ČT poslali předsedovi představenstva drůbežárny Bohemia Vitae z Jindřichova Hradce. V písemném vyjádření jakákoliv pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.
„Ponechávám bez komentáře způsob, jakým byl materiál pořízen.
Pokud se někdo nechá zaměstnat za zcela jiným účelem než výkon závislé činnosti a takto pořizuje záběry skrytou kamerou, zasahuje tak do práv našich zaměstnanců i firmy.
Dojde-li tak k poškození pověsti firmy a jejích obchodních partnerů, bude se muset naše společnost hájit, bránit a požadovat přiměřené zadostiučinění,“ píše předseda dotčené jindřichohradecké drůbežárny Miroslav Ondřej.
Záběry se dostaly i do Agrofertu, kde zaměstnankyni identifikovali. Místopředseda unie odmítá, že materiál holdingu poslal. Společnost podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky slova zaměstnankyně z nahrávky prověřuje.
„Dotyčná paní je zaměstnána jako dělnice a nemůže ze své pozice znát, nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru, třídění a o celkové logistice výrobků. O to víc není nijak kompetentní k tomu, aby se k této oblasti jakkoliv vyjadřovala. Podle svých slov se cítí být zneužita a podá trestní oznámení na neznámého pachatele,“ sděluje Hanzelka za Agrofert.
Provoz v obou drůbežárnách již zkontrolovala veterinární správa. „V jižních Čechách kontrola dosud není uzavřená. Nemůžeme ji komentovat blíž. Nicméně na Pardubicku kolegové z Krajské veterinární správy neshledali žádné pochybení,“ konstatuje mluvčí veterinární správy Petr Vorlíček.
Zákaz klecových chovů zpátky ve sněmovně
Aktivisté ze sdružení Obránci zvířat, kteří se na reportáži podíleli, trvají na tom, že jejich záběry zachycují realitu drůbežáren, kterou oficiální kontrola nemůže odhalit.
„Nelze s jistotou říct, kolik let tahle praxe trvá a kde všude se odehrává.
Jediná věc, která to může vyřešit, je, když klecová vejce a klecové chovy v Česku prostě nebudou,“ říká Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ – Obránci zvířat.
Spolek v současnosti lobbuje za zákaz klecových chovů slepic, který momentálně projednávají poslanci. „Odpůrci zákazu se ohánějí tím, že si prý v obchodě může každý vybrat. Nová zjištění ukazují, že je to iluze.
Dokud bude možné, aby měla drůbežářská firma zároveň chov v klecích i na podestýlce, k míchání a podvodnému značení bude docházet a žádná kontrola to neodhalí. Zabránit tomu můžeme jen úplným zákazem klecového chovu.
Je proto na čase, aby se politici přestali vymlouvat a zákaz schválili,“ dodává Voršilka.
Současný návrh zákona usiluje o kompletní zákaz klecových chovů slepic na území Česka od roku 2027. Návrh na zákaz klecových chovů slepic má podporu mezi koaličními i opozičními poslanci. Na posledním jednání zemědělského výboru však přijat nebyl, proti byli všichni poslanci hnutí ANO.
Legislativní návrh již prošel druhým čtením, a poslanci tak o jeho definitivním schválení nebo zamítnutí budou hlasovat pravděpodobně už tento pátek.
Pokud by však klecové chovy nosnic zakázalo pouze Česko, mnozí tuzemští chovatelé podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) by museli kvůli rostoucímu dovozu vajec ukončit činnost a po státu by pak požadovali kompenzace v celkové výši až sedm miliard korun.
Toman míní, že pokud by se měly klecové chovy nosnic zakázat, tak jedině v celé Evropské unii. V opačném případě by nosnice v klecích zůstaly v řadě evropských zemí, odkud by se poté zvýšil dovoz vajec do Česka. Podle ministra by vzrostl také dovoz vajec ze třetích zemí, kde se unijní normy zaměřené na pohodu zvířat nedodržují a tamní chovatelé nosnic kvůli tomu mají výrazně nižší náklady.
„Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by oprávněně požadovali zhruba sedm miliard korun na kompenzace,“ uvedl Toman v úterý na jednání Agrární komory, podle kterého by to znamenalo ztrátu pracovních míst na venkově. „Spotřebitelé budou muset sáhnout hlouběji do peněženek a nebudou mít jistotu zdravotní nezávadnosti vajec,“ dodal.
Předseda Zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil na jednání varoval, že v případě zákazu klecových chovů družstvo, které má kolem 80 000 nosnic, s produkcí vajec skončí. Do zisku se chov od roku 2012 dostal jednou, v době zvýšení cen kvůli fipronilové kauze, dodal.