Ano, může se to stát. Taková krize není ničím zvláštním a přepadá mnohé klienty, a dokonce i mnohé zkušené poradce. Děje se to z mnoha důvodů.
Krize v počátku hubnutí
Nejčastěji se krize objevuje v úplném počátku, kdy máte za sebou třeba jen pár prvních dnů (pro někoho týdnů) v programu metabolic balance®. V tuto chvíli to většinou souvisí se zbavováním se těla tzv. sacharidové závislosti. Výstižně s tomu také říká „cukrová chřipka“.
Tělo si v této fázi zvyká na nový způsob stravování, kdy jsou mu odepřeny všechny „návykové“ potraviny. Je to velmi podobné, jako když se člověk snaží zbavit závislosti na alkoholu nebo na drogách. První dny (pro někoho dokonce týdny) tedy mohou být pěkně krušné a náročné.
Proč? Protože se tělo začíná vnitřně uzdravovat a přizpůsobovat novému stylu stravy, zatímco mozek se učí obejít bez vší té návykové sladké chuti a cukrových povzbuzovačů.
Můžete proto zakoušet intenzivní chutě, nebo se vám dokonce o nepovoleném jídle mohou zdát takové úplně živé sny… Protože v programu metabolic balance® jsme z jídelníčku odebrali mnoho potravin z vysokou glykemickou zátěží, tělo se na ně už nemůže spoléhat jako na primární zdroje energie.
A právě to často vede k tzv. „abstinenčním“ příznakům, jako je např. bolest hlavy, letargie a podrážděnost, protože tělo se prostě a jednoduše přizpůsobuje novému typu paliva.
Krize po delší době dodržování programu metabolic balance® nebo jiné diety
Pokud vás krize přepadne v době, kdy již máte za sebou několik měsíců na nové stravě, může být důvodem např. snížená motivace. Dochází k tomu tehdy, kdy přestáváme být dostatečně ostražití, začínáme být méně pečliví, a tudíž i více „liberální“…
V této době se stává, že aniž bychom si toho všimli, tak v určitém bodě náš celkový jídelníček, i přes pečlivou analýzu, co nám „stojí za to“, a přes vědomý přístup, začne sklouzávat k méně zdravému složení.
Může uběhnout několik týdnů, nebo měsíců, kdy si denně dáme něco malého „mimo plán“, nebo se přejídáme či jíme automaticky, než si vůbec uvědomíte, že na tom „nezdravém“ území trávíme víc času, než bychom vlastně chtěli.
Obvykle se dříve nebo později nenápadně a plíživě vrátíme do starých původních kolejí a je to, jako by se nic nezměnilo. A tehdy mohou začít přicházet krize! A právě tyto krize nás upozorňují na to, že jsme zase tak trochu „mimo mísu“ a je tedy na čase vrátit se na čas zase zpátky do přísné fáze.
Uvědomte si, že…
Mějte na paměti, že cíl je dlouhodobý a krátkodobé výkyvy hrají jen relativně malou roli.
Pokud možno, vraťte se k zaběhnutému režimu a v následujících dnech lehce zvyšte svoji pohybovou aktivitu a začněte být více pečliví. To by měla být nejpřirozenější reakce na zvýšený energetický příjem.
Je ale třeba také vědět, že porušujete-li dietní režim velmi často, například každý víkend, většinou dlouhodobě nezhubnete.
Z praxe vím, že i ta nejvášnivější chuť na nějakou dobrotu po 10 až 20 minutách zeslábne. Mnozí z mých klientů (a i já sama) mohou z vlastní zkušenosti říci, že když si večer nemají kde koupit „dortík“, protože je všude zavřeno, bývají překvapeni, proč s nimi vlastně chutě lomcovaly.
A tak zjistí, že mají docela slušnou šanci chutím odolat, pokud se jim podaří prodloužit dobu mezi impulzem k jídlu a jeho naplněním. Třeba činností, která odvede pozornost jinam.
7 (vlastně 8) tipů, co můžete dělat, když vás krize přepadne aneb co mě pomáhá v podobné situaci
Pokud trpíte určitým vzorcem nutkavého chování, kdy cítíte, že máte nepřekonatelnou potřebu pravidla a zásady porušit, jít vybílit lednici , špajzku nebo se o půlnoci oblíknout a vyrazit na benzínku pro pivo, čokoládu nebo brambůrky, můžete zkusit moje následující tipy.
Každému pomáhá něco jiného, najděte si svůj vlastní způsob, který bude zabírat právě na vás…
1) DÝCHEJTE!
Jakmile si všimnete, že ve vás opět narůstá touha, zastavte se a třikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. Tím v sobě probudíte své vědomí.
Pak několik minut vnímejte tu svou nutkavou potřebu jako energetické pole ve svém nitru. Vědomě si prociťte svou tělesnou nebo mentální potřebu pozřít nebo jinak zkonzumovat určité jídlo.
Pak se znovu několikrát soustředěně zhluboka nadechněte a vydechněte.Možná pak zjistíte, že nutkavá touha polevila nebo dokonce zmizela – na dobu, kdy zůstanete přítomní. Nebo zjistíte, že vás má stále ve své moci a vy si nemůžete pomoct a tak to dýchání musíte zopakovat znovu. Udělejte to tolikrát, kolikrát bude třeba pro to, abyste situaci ustáli.
Máte krizi při hubnutí? Pomůže vám dýchání…
2) PIJTE!
Pijte, pijte, pijte – ideálně horkou vodu. Klidně ve větším množství. Ne nadarmo se říká, že „hlad nebo chuť je převlečená žízeň! Takže, přepadne-li vás chuť na něco nevhodného, naplňte si velkou sklenici čistou vodou (může být i horká – to je dokonce ještě lepší) a vypijte ji. A nebude-li stačit jedna, vypijte klidně druhou!
Máte krizi při hubnutí? Pitný režim v metabolic balance vám pomůže…
3) NĚKAM VYPADNĚTE!
Oblečte se a jděte se projít, nebo jděte do kina na nějaký hezký film, nebo si jděte koupit nějaký pěkný kousek oblečení, nebo si zajděte na masáž, zaplavat, nebo jděte vyvenčit psa… Hlavně vypadněte z toho místa, kde hrozí, že můžete selhat. Jedná se o přesměrování pozornosti na jinou, inspirující a potěšující věc či situaci. Na mě tohle celkem dobře zabírá.
Máte krizi při hubnutí? Zajděte si třeba na masáž – to vám pomůže zapomenout na vaši nutkavou potřebu…
4) VYMYSLETE SI ČINNOST!
Pokud nemůžete odejít, bude to pro vás samozřejmě mnohem těžší. V takové chvíli si jdu např. zacvičit jógu (cvičím doma). Nebo si uvařím horkou vodu a popíjím ji místo čaje.
Nebo si udělám klystýr, nebo si napustím voňavou vanu, pustím si příjemný film nebo krásnou hudbu. Nebo jdu odpovídat na e-maily. Nebo si pustím nějaký zajímavý vzdělávací on-line kurz.
A nebo jdu psát článek, natáčet video.
Občas mi pomůže, že začnu vařit nějaké skvělé metabolicky vstřícné jídlo na druhý den, které pak vyfotím a publikuji na webové stránky. A opět se jedná o přesměrování pozornosti na alternativní činnost, které mě odvede od případného selhání.
Máte krizi při hubnutí? Napusťte si třeba horkou vanu a relaxujte!
5) U TELEVIZE NEZOBAT!
Hodně lidí má problém se zaběhlými rituály. Jsme zvyklí například zobat u televize oříšky, chipsy, sušenky a další kaloricky vydatná jídla. Pomůže, když u televize začnete dělat něco, u čeho se jíst prostě nedá. Můžete třeba jezdit na rotopedu, cvičit jógu, žehlit, lakovat si nehty, plést atd.
Případně můžete televizi vypnout a jít na procházku, zaběhat si, prostě si příjemné pocity dopřát i jinak, než nevhodným jídlem.
Krize při hubnutí – jak na mlsání u televize? Dělejte něco, u čeho se jíst nedá!
6) NEBEZPEČÍ OMAMNÝCH VŮNÍ PEKÁREN!
Pokud vás vábí vůně pekárny, po cestě do práce, tak prostě vystupte o stanici dříve nebo později, a dojděte do práce pěšky (jednoduše se té voňavé pekárně vyhněte). Když to budete dělat 3 týdny, tak spojení mezi impulzem a reakcí se vám podaří krásně oslabit. Zafunguje totiž mechanismus odpodmiňování.
Krize při hubnutí – jak na vůně pekáren? Vyhněte se jim!
7) JDĚTE SPÁT!
Když cítíte, že nic z výše uvedených tipů prostě nezabírá, tak jděte raději hned spát a prostě a jednoduše tu krizi, ten atak, zaspěte. Tohle u krizí funguje vždycky.
Máte krizi při hubnutí? Pomůže vám jít spát…
8) NA TOHLE JSEM ZAPOMNĚLA – NO PŘECE FOTKY!!!
Ještě jsem zapomněla na jeden můj hodně osobní tip, který vám může pomoci nastupující krizi zažehnat.
- Když jsem sama začínala s přísnou fází metabolic balance®, tak jsem se vyfotila ve spodním prádle tak, aby byl vidět opravdu každý špek, kterého jsem se chtěla zbavit. Vyfotila jsem se zepředu, ze strany i zezadu. Ty obrázky byly hodně nelichotivé a já je měla schované v šuplíku právě pro případ upadající motivace.
- Další co jsem udělala, tak jsem si našla svoji starou fotku, kde mi bylo 22 let a na které jsem vypadala přesně tak, jak jsem chtěla vypadat po absolvování programu metabolic balance®. Mladá, štíhlá, s pevným tělem… No, komu by se to nelíbilo, že?
No a s těmito obrázky jsem potom pracovala ve chvíli, kdy se objevil ten „atak“, kdy se objevila ta krize, která mě jakoby nutila program porušit.
- První co jsem udělala, tak jsem se podívala právě na ty nelichotivé obrázky, a to proto, abych se ujistila, co NECHCI a připomněla si, CO CHCI a proč jsem s programem metabolic balance® začínala. Sama sebe jsem pak zeptala: „To je to, co Báro chceš? Chceš opravdu vypadat takhle?“
- A potom jsem se podívala na tu fotku, kde mi bylo 22 let a vědomě i podvědomě se s ní snažila spojit. Musím říct, že během pár vteřin byla moje motivace zase hodně silná, stejně, jako na začátku a bylo pro mě celkem snadné udělat na té „hraně“ to správné rozhodnutí.
Takže – tohle mi mnohokrát pomohlo moji nastupující krizi zažehnat. Tak to můžete vyzkoušet také – protože to pro posílení motivace opravdu skvěle funguje. Akorát se před začátkem programu nezapomeňte vyfotit ve spodním prádle (nelichotivě!!!) ????!
DALŠÍ TIPY OD KLIENTŮ
- Dobrý den Báro, kdysi jsem někde četla, že je dobré, když na nás přijdou chutě, vyčistit si zuby i jazyk kartáčkem. A fakt to funguje ???? . Jinak díky za všechny rady, to by v tom byl čert, aby z nás zase nebyly krásné, štíhlé a mladé ženy. Srdečně zdravím L.S.
Pokud se vám povede krizi zvládnout bez selhání, buďte na sebe pyšní, jak skvěle jste to zvládli.
A pokud náhodou selžete a krizi propadnete, nevyčítejte si to, příště to třeba bude lepší.
Mějte na paměti, že cíl je dlouhodobý a krátkodobé výkyvy hrají jen relativně malou roli. Pokud možno, vraťte se k zaběhnutému režimu a v následujících dnech lehce zvyšte svoji pohybovou aktivitu a začněte být více pečliví. To by měla být nejpřirozenější reakce na zvýšený energetický příjem.
Hlavně si z toho nedělejte moc těžkou hlavu a nevytvářejte si z toho další problém. Jak vaše uvědomění poroste, nutkavé vzorce „závislého“ chování budou postupně slábnout, až nakonec zmizí úplně. Snažte se však rozpoznat a zachytit všechny myšlenky, jenž se snaží ospravedlnit vaši závislost. Někdy mohou znít dokonce rozumně.
Pokaždé se ptejte sami sebe: „Kdo to teď mluví?“ To vám pomůže si uvědomit, že ve vás zrovna mluví závislost. Dokud si to budete uvědomovat a dokud budete vědomě vnímat svou mysl jako pozorovatel, bude mít vaše závislost menší šanci vás přelstít a donutit vás udělat to, co chce ona.
Je ale třeba také vědět, že porušujete-li dietní režim velmi často, například každý víkend, většinou dlouhodobě nezhubnete. Tak si dobře promyslete, co vlastně opravdu chcete…
Ještě si přečtěte:
Pro všechny, kdo ztratili sebekázeň – Matějova intimní zpověď
Pokud máte sami nějaké své tipy a triky jak zvládáte své krizové stavy, PROSÍM, napište mi. Ráda vaše tipy přidám k těm mým – pomůžete tak jiným, kteří si třeba nevědí rady. Pište na [email protected]
A pamatujte, že nejde o to nedělat žádné chyby, ale jde o to, najít rozumnou cestu, jak si užívat jídla stejně jako úžasné spousty dalších radostí.
Uvězněni na samotě aneb jak se vyrovnat s nečekanou krizí
Už je to téměř 14 dní, co jsme se nedobrovolně ocitli v izolaci na naší chalupě v Krkonoších. O svém úniku z Prahy před zákeřným koronavirem a sžívání s nedobrovolnou situací jsem psala v článku: Nečekané zpomalení – pohroma nebo příležitost?
Kdo by čekal, že se z nás za tu dobu stali zanedbaní poustevníci, kteří obrůstají mechem a jsou psychicky v rozkladu, tak se mýlí… Pravda, jedno tričko nosím i čtyři dny a peru ve kbelíku s mydlinkami…Koupání je tady proces, kdy musím nanosit dřevo, zatopit ve starodávném kotli a teprve za dvě hodiny teče teplá voda. To samé s nádobím a topením. To ale není podstatné. Důležité je, jakou zkušenost mi tato situace přinesla. Jsem pyšná na to, že jsem se jí postavila čelem a zaujala pozici „co tě nezabije, to tě posílí“, nebo také by se to dalo nazvat „v krizi můžeš vidět buď problém, nebo příležitost“
Změna v přístupu
Jsem překvapena, jak jednoduchý život se dá žít, jak málo věcí vlastně potřebujeme a z jak obyčejných a „malých“ věcí se dá radovat. Třeba z toho, že dnes bylo lepší počasí, že kluci pomáhali při nošení dřeva, že se skvěle zabavili v kuchyni při smažení domácích chipsů..
Jistě, můžete namítat, že dlouhodobě bych to asi nevydržela. Zřejmě bych se časem začala trochu nudit a stýskalo by se mi po civilizaci. Určitě ano, nejsem žádný poustevník ani asketa.
Beru ale tuto situaci jako zajímavou sondu do svého myšlení, skvělou zkušenost a věřím, že až krize pomine a svět se (doufám) vrátí k normálu, něco z toho si budu pamatovat navždy a navždy už také budu v něčem jiná.
Mám totiž takový pocit, že to, co se nyní děje, je taková lekce pro nás všechny. Abychom si uvědomili, v jakém blahobytu žijeme a jak se pořád ženeme za lepším a větším a dražším. A že stačí málo a může být všechno jinak. A že vlastně stačí málo k životu.
Snad si budeme všeho mnohem víc vážit, kávy v kavárně, večeře s kamarády v restauraci, možnosti jít si zaplavat nebo do kina. Budeme si víc vážit maličkostí a obyčejných věcí, které se třeba ani za peníze koupit nedají.
Tipy jak na krizi:
Mám pro vás dne pár dalších nápadů, jak se s krizí vyrovnat. Týká se to hlavně mentálního naladění a osobního přístupu k situaci. V každé krizové situaci jsou totiž tyto věci naprosto klíčové. A buďte si jisti, že to, co potkalo celý svět a také naši zemi poslední dobou je krize jako hrom.
V době jakéhokoliv nouzového stavu je důležité zachovat si pravidelný režim.
V současné době se to týká hlavně těch z vás, kteří nedobrovolně uvízli ve svých domácnostech a z nejrůznějších důvodů nechodí do práce (např. proto, že jejich práce dočasně nefunguje).
Je velmi snadné podlehnout lenosti, nudě, otrávenosti a frustraci.
Tak chci vás ujistit, že tato cesta je špatná a jestli se jí už pomalu ubíráte, tak velmi rychle zařaďte zpátečku. Takový postoj totiž bere energii, ničí vás a rozhodně ničemu nepomůže. Takže rychle čelem vzad.
Za prvé je dobré přijmout tu situaci, jaká je a prostě s ní nebojovat.
Ano, je to nečekané, velmi nepříjemné, otravné, frustrující, omezující a já nevím co všechno. To jistě ano. Ale situace se stala a je potřeba se s ní smířit, ostatně stejně jako s každou nepříjemnou situací, která v našem životě nastane a my ji nemůžeme osobně zvrátit.
Já jsem těmi pocity zpočátku procházela taky. Přijmout situaci mi trvalo několik dní a musela jsem se s tím pořádně poprat.
O svých pocitech a vyrovnání s nimi v době krize si můžete přečíst v článku: Nečekané zpomalení – pohroma nebo příležitost? Takže moje rada zní: přijmete situaci a nastolte si režim.
Režim a řád
Obojí vám pomůže krizi překonat a mentálně vás posílí. Dává vám pocit jistoty a smyslu.
I v těch nejhorších dobách museli lidé přežít a vůbec nechci tuto situaci srovnávat s válkou nebo nějakou živelnou katastrofou, kdy jsou lidé neustále v přímém ohrožení života a trpí skutečným nedostatkem.
My jsme naštěstí jen omezeni na svobodném pohybu a vytrženi z možnosti zábavy tak, jak jsme na ni byli zvyklí. To se dá vydržet.
Stanovte si tedy denní režim a ten pravidelně dodržujete. Najděte si náhradní činnosti a těm se pravidelně věnujte.
Můžou to být nějaké resty, na které normálně nemáte čas – úklid skříní, mytí oken, nějaká úprava domu či zahrady, pořádek v dokladech a „papírech“. Zkuste taky nějakou tvůrčí činnost, aby to bylo i zábavné, do toho se dají výborně zapojit i děti (kreslení, modelování…). Je to skvělá příležitost hrát třeba s dětmi stolní hry nebo luštit různé kvízy. Vraťte se ke svým koníčkům, které jste dlouhodobě zanedbávali. Máte mnoho prostoru na vzdělávání, četbu, učení jazyka například. Je skvělé, že téměř vše se dá realizovat on-line prostřednictvím internetu. Zkuste naopak z té spousty času, která vám tak nečekaně spadla do klína, co nejvíce vytěžit. Vždyť právě čas je to, čeho se nám běžně nedostává…
Pohyb
ten je velmi důležitý. Opět je na internetu k dispozici mnoho nejrůznějších videí, která vás mohou inspirovat. Jednak si díky pohybu si udržíte svoji kondici a jednak pohyb je opět výborný prostředek k udržování mentální pohody.
Až toto nedobrovolné vězení skončí, bude rádi, že jste nepřišli o svou fyzičku a nepřibrali na váze.
Tak a tím jsem nenápadně přešla k mému tématu a to je zdravý životní styl, zdravé stravování, redukce atd. Slibuji, že můj příští článek už bude více k tomuto tématu. Už brzy se na něj můžete těšit. Zatím se alespoň inspirujte, co jíst pro posílení imunity v době krize v mém článku Superpotraviny – vítaní pomocníci na posílení imunity.
Jak překonat krize v hubnutí? Tipy pro začátečníky i pokročilé
Nemoc, stres v práci, stagnující váha…Podobné nástrahy pořádně prověří odhodlání změnit životní styl. Naučte se, jak nepolevit ani v krizových momentech.
4 rychlé rady na úvod
- Smiřte se hned od začátku s tím, že krize přijdou. Nevyhnuly se zatím nikomu.
- Nechtějte po sobě 100% dokonalost. Čím přísnější na sebe budete, tím víc hrozí selhání.
- Věřte si! Dokážete to.
Dokud nepřesvědčíte sami sebe, nevšimne si vaší proměny nikdo.
- Buďte trochu sobečtí. Ano, jít si každé ráno zaběhat vyžaduje čas, který byste jinak věnovali blízkým. Tak ať se přidají, nebo zavřou pusu.
Chtějí pro vás přece jen to nejlepší, ne?
Krizové momenty v začátcích hubnutí
1. Očekávané výsledky se nedostavují
Nechali jste si sestavit jídelníček na míru, nebo sami pečlivě nastudovali zásady zdravého stravování, plán držíte, poctivě cvičíte, ale na váze se to neprojevuje?
Řešení: Za žádnou cenu nepolevujte! Tělo si na změnu musí nejdřív zvyknout. Většina lidí je zvyklá jíst málo, takže se musí nejdřív „rozjíst“, aby metabolismus zařadil vyšší obrátky. Proto může jít váha krátkodobě dokonce nahoru.
Ve zvykací fázi se mohou dít různé zdánlivě podivné změny (přechodné zhoršení pleti u žen, zadržování vody – zejména po tréninku…), které značí, že se něco v organismu děje. Tyto problémy do 2–3 týdnů většinou samy odezní.
2. Chutě na sladké
Ani závislost na sladkém nezmizí ze dne na den. Pokud jste byli zvyklí spořádat tabulku čokolády na posezení, je možné, že vás to sem tam ještě chytí.
Řešení: Striktně dodržujte nastavený jídelníček. Rozhodně si neubírejte porce. Pokud vás přepadne chuť na sladké, vypijte sklenici vody. Pokud ani po 15 minutách nutkání neodezní, dejte si kousek ovoce a vezměte žvýkačku. Ze začátku se žádné hřešící dny nedoporučují.
3. Nedostatek podpory od okolí
Rodina odmítá jíst vaše nové dobroty typu cizrnových karbanátků a v žádném případě vás nechce doprovodit na cvičení? Tak to je docela vážná situace.
Řešení: Podpora okolí je v začátcích velmi důležitá. Ale netrestejte nepochopení záplavou výčitek.
Sepište si nejdřív sami pro sebe, co by pro vás partner/rodina mohli udělat, a pak konstruktivně své návrhy předneste.
Zaměřte se na nový systém nákupů, cvičení, pohybových aktivit a především na prosbu, aby rodina váš nový režim respektovala. Pokud nejbližší selžou, hledejte podporu jinde – u kamarádů, kolegů, trenéra nebo výživového poradce.
4. Ztracené sebevědomí
„Vždycky jsem měl/a největší zadek široko daleko, nikdy to nebude jiné.“ Přepadají vás podobné pochybnosti? Pak se z místa opravdu nehnete. Dokud si sami nevěříte, nemůžete čekat obdiv ani od ostatních.
Řešení: Kromě zdravého jídla a pohybu si dopřejte i dostatek času, který budete věnovat jen sobě. Zajděte si ke kadeřníkovi, kupte si něco nového, hodně čtěte. Zkrátka dělejte, co máte rádi. Každý večer se pochvalte alespoň za jednu věc, která se ten den povedla.
Už máte pár kilo dole? Skvěle! Číhají však na vás další nástrahy
1. Nemoc, drobná zranění a další zdravotní překážky
Chytli jste chřipku a najednou nemáte náladu ani jíst, natož si vařit nebo cvičit?
Řešení: Přijměte nastalou situaci s klidem. Rozhodně se k ničemu nenuťte. Tělo si říká o pauzu. Věnujte proto čas odpočinku a k režimu se vracejte postupně. Nepolevujte však ve zdravé stravě! Kvalitní čerstvá zelenina, ovoce, mléčné výrobky a libové maso jsou tím, co vás postaví na nohy. Pokud celý den ležíte, pouze snižte kalorický příjem.
2. Stagnující hubnutí
V prvních měsících šlo vše jako po drátkách, ale najednou se ručičky váhy zastavily?
Řešení: Tělo není stroj a nejde naprogramovat na setrvalé úbytky váhy. Přestaňte se na chvíli vážit i měřit. A hlavně – nepodléhejte panice. Ne nadarmo se říká, že nejtěžší je shodit poslední přebytečná kila.
Nejspíš bude potřeba něco změnit, a tělo v zaběhlém režimu zmást. Zařaďte nový druh tréninku, nebo naopak na chvíli vypněte. Na den, dva můžete výjimečně polevit i ve zdravé stravě.
3. Stres v práci nebo doma
Zatěžkávací zkouška nejen pro hubnutí, ale celé tělo. To se brání zuby nehty a hledá cestu ven. Třeba právě voláním po sladkém.
Řešení: Stres krátkodobého charakteru překleňte drobnými úlitbami (kouskem dobré čokolády, zařazením hřešícího dne…). U dlouhodobého stresu najděte spouštěč a převezměte otěže do vlastních rukou – šéf ani zlobivý partner se sami od sebe nezmění. Musíte s něčím přijít vy. Jde o vaše zdraví.
4. Oslavy, rauty a další svody v podobě lákavého jídla a pití
Okolí vás bude lákat na alkohol i různé jiné pochutiny, což zavání selháním a výčitkami.
Řešení: Nejprve se zeptejte sami sebe, jestli máte na nabízenou dobrotu chuť. Pokud ano, dejte si ji, ale jenom trošku. Pokud ne, mile, ale rezolutně odmítněte. Umět říkat „ne“ je pro úspěšné hubnutí velmi důležité.
KETO DIETA – ZÁZRAČNÁ DIETA NA HUBNUTÍ – Aktuality | Aleš Lamka
V dnešní době je moderní. Můžeme na ni vidět všude reklamy v TV, i na netu, když jsem hledal nějaké informace, neskákalo mi tam nic jiného.
Často s tím vyskakuje šílená prášková jídla nebo drinky za tisíce korun. Je opravdu tak cool, jak všichni tvrdí? Je to nějaký zázrak pro naše tělo a hubnutí?
Co bychom měli vědět
Keto dieta omezuje sacharidy k 0. Tělo pak automaticky vyčerpá energii a glykogen. Jako zdroj energie pak začne používat tuky, což se na první pohled právě zdá velmi dobré.
- Z jídelníčku vyřazujeme přílohy, sladkosti, ovoce, a naopak jíme hodně tuků – tučná masa, sýry, vejce, ryby, ořechy, oleje, másla, avokádo a podobně
- Nesmíme přijímat moc bílkovin, jak se může na první pohled zdát, protože tělo si je umí předělat na sacharidy.
- Ideální poměr makroživin by v ketodietě měl být přibližně 15% bílkovin,5% sacharidů a 80% tuků.
- Reálný příklad na 2600kcal: 100g bílkovin, 30g sacharidů a 230g tuku
Tato dieta bude pro většinu lidí velmi náročná, což je její velký nedostatek. Musí držet dlouhodobě, tělu trvá, než překoná počáteční krize. Je to podobné závislosti. Tělo je zvyklé na cukr, sacharidy a vy mu je seberete, tak se brání.
Můžete být unavení, bez energie, podráždění. U někoho jsou příznaky větší, u někoho menší. Tak či tak tělu trvá klidně i 2-3 týdny, než se přepne do keto režimu, značně naplno produkovat ketony a využívat tuky jako zdroj energie.
Jakmile se tam dostaneme, můžeme teoreticky získat kupu benefitů
- Benefity a zápory tukových diet
- Teoreticky bychom měli víc hubnout, ale přesné výzkumy chybí.
- Většin množství energie, které můžeme pocítit díky energii z ketonů je zdokumentována dobře.
- Low carb dieta může pomoci s léčbou epilepsie.
- Může pomoci s průběhem diabetes typ 2, protože tuky a nižší příjem sacharidů pomáhá zlepšovat a stabilizovat citlivost na inzulín.
- Mohu vám kromě teorie potvrdit spoustu osobních zkušení a nebo zkušeností, které jsme zažil s klienty, když se snažíme najít vhodné diety pro jakýkoliv typ těla.
50% klientů, se kterými zkusím přejít na low carb jídla má velký problém na začátku, těla velmi často bojují a nálada a negativní příznaky jsou velmi těžké a nedokážou to vydržet. Druhá polovina to přijme snadno. Opravdu přibližně polovina lidí pozná benefity a druhá pozná pouze negativa a necítí se dobře.
Ta půlka, které tuky sednou po nějakém čase opravdu cítí plnější energie, zlepšuje se jim síla při výkonu, zlepší se jim hubnutí, zlepší se jim opravdu i citlivost na inzulín, což poznáme tím, že po nějaké době v budoucnu mohou přejít zpátky na sacharidy a budou na nich fungovat mnohem lépe, než tomu bylo na začátku spolupráce.
Pro druhou polovinu lidí si průběh představte obráceně, špatné nálady, špatná energie, horší výkony. Horší reakce pokožky, horší trávení i výsledky.
Obě skupiny, i já sám jsem poznal na startu vždy úbytek kilogramů, což je způsobeno tím, že tělo pustí glykogen, který na sebe váže vodu. Zároveň tím pádem také trpí i pump při cvičení, což pro spoustu lidí může být hodně důležitý faktor.
Veronika, uživatelka aplikace Kaloricketabulky.cz, o své cestě ke štíhlosti a překonávání krizí při hubnutí
Veroniku (22 let) jsem objevila ve skupině Lucí Eckertová Progress, kterou znám díky slečně Lucce, o které jsme zde již psali.
Mimochodem, článek měl u vás velký úspěch, protože v něm jeho protagonistka prozradila všechny svoje finty, díky kterým krásně zhubla.
U Veroniky mě zaujal její foto příspěvek, na kterém ve výše jmenované skupině ukazovala úžasný rozdíl třinácti kilogramů, které „ztratila“ za poslední rok a půl díky změně jídelníčku a cvičení.
„Se změnou životního stylu jsem začala 14. října 2013,“ začíná své vyprávění Veronika. Datum si prý pamatuje přesně, protože jej má poznačené u první srovnávací fotky. „Právě tato první fotka mě nabudila k tomu, abych začala něco dělat.
Nemohla jsem se na sebe už dívat a říkala si, jak se někomu vůbec můžu líbit…“ svěřuje se upřímně sympatická dívčina, která na své „staré já“ vzpomíná jako na tlustou holku, která každý víkend holduje alkoholu a má cigaretu v puse.
„Stála jsem před zrcadlem a řekla jsem si, že to prostě změním. Chtěla jsem se zase začít líbit sama sobě a dokázat i ostatním, že na to mám. Nikomu jsem však o hubnut zpočátku neříkala,“ vypráví o svém rozhodnutí mladá žena.
Rozhodnout se je jedna věc. Ale co dál? Jak postupovala Veronika? Ihned prý začala na internetu hledat způsoby jak zdravě zhubnout a skládat si z nich rady, které se jí zdály podstatné a rozumné (co a jak jíst, jak cvičit).
„Nechtěla jsem držet žádnou drastickou dietu s jojo efektem, ale začít s novým životním stylem, který mi bude vyhovovat,“ vysvětluje své moudré rozhodnutí a dodává, že ještě ten večer si zacvičila podle populárního videa od Jillian Michaels 30 days shred level 1.
„Vůbec jsem nevěděla, kdo je Jillian a při cvičení jsem strašně nadávala a myslela jsem, že umřu. Ale zvládla jsem to a to mě ještě více nakoplo,“ směje se a přiznává, že se z ní stal potom tak trochu maniak. „Od rána do večera jsem ve své každé volné chvíli četla o hubnutí a o cvičení. Kompletně jsem ze dne na den změnila svůj jídelníček.“
Jak vypadal jídelníček před změnou? Veronika jej popisuje takto:
Snídaně neexistovala, protože jsem byla zvyklá jíst až tak 3 hodiny po probuzení a to nějaké sladké pečivo a sladkou tyčinku. Na oběd chodím na meníčka do restaurace, takže to většinou vyhrály hranolky a nějaká „smažená mňamka“.
Po škole jsem si na koleji hodovala až do večera: soustíčky se salámem nebo s nutellou, párky v rohlíku, instantní polévky a těstoviny s omáčkou ze sáčku. Když jsem měla na něco chuť, bez zaváhání jsem otevřela brambůrky nebo různé sladkosti. Nejen že jsem jedla dost nezdravě, ale jedla jsem toho strašně hodně.
Nestyděla jsem se dojídat jídlo po ostatních nebo si dvakrát přidat. A ještě musím dodat, že jsem nenáviděla jakoukoliv zeleninu.
A jak vypadá její jídelníček dnes? Opět popis od Veroniky:
Začala jsem tedy snídat – a to ovesné vločky s jogurtem a banánem. Dopolední svačinka – většinou jogurt/kefír s ovocem.
Na obědy (snažím se vždy kolem 12 hod) chodím stále na meníčka a dávám si většinou přírodní maso s přílohou (brambor, rýže, těstoviny) a zeleninou. V 15 hodin si dávám svačinku – zase jogurt/kefír/cottage a křehké chlebíky.
Kolem 18 hod večeřím – většinou nějakou rybu, např. lososa, v létě pstruha, makrelu, často tuňáka z konzervy, se zeleninou a kuskusem. Kolem 20 hod mívám ještě hlad, tak si na misku nakrájím mrkev, kedluben, výjimečně jablko a hroznové víno.
Zpočátku jsem úplně omezila pečivo a nahradila ho suchary a chlebíky (křehké plátky). Teď už pečivo zase jím, ale už nesním ke svačině 5 rohlíků s marmeládou a máslem, ale jednu žitnou housku s ledovým salátem a šunkou.
- Změnila jsem také pitný režim – piji pouze čistou vodu, čaje nebo různé rozpustné vitamíny.
Pokračovala jsem ve cvičení Jillian až 6x týdně a strašně mě to začalo bavit, postupně jsem přidávala různé posilování. Také jsem začala pravidelně chodit na Zumbu, Bosu a kruhové tréninky.
Jak sami vidíte, změna je radikální. A také přinesla své ovoce. Veronika má velké štěstí, že ji její rodina maximálně podporuje. „Naši pro mě začali nakupovat jiné jídlo.
A když jsem cvičila doma, maminka se ke mně často přidala – ve dvou se to lépe táhne a je to větší sranda.
Akorát babička nedokázala nikdy pochopit, proč už si nedám svíčkovou s pěti a často je za to na mě naštvaná,“ popisuje nynější životní styl usměvavá dívka.
Za první měsíc si prý nikdo žádných změn nevšiml, kromě rodiny a nejbližších, kteří postřehli, že Veronika jinak jí a pořád řeší kdy a co cvičit.
„To mě ale nijak neodradilo, protože já sama jsem se cítila skvěle a nadšeně jsem porovnávala fotky. Velká změna přišla s druhým měsícem, kamarádi se mě začali ptát, co se sebou dělám a jestli držím dietu.
A já odpovídala, že nedržím dietu, jen jsem změnila životní styl,“ říká popravdě sympatická studentka.
A zda byly nějaké krize? „Často se mi zdálo, že jsem se zasekla na váze, že už se dál nepohnu, ale chce to pevnou vůli a takové krize překonat,“ říká odhodlaně Veronika s tím, že jí při takových krizích pomohl cheat day (hřešící den), který si dávala 1x za měsíc.
Velká zkouška přišla v létě 2014, kdy odjela na dva měsíce do UK. „Bála jsem se, že přiberu, ale naopak. Měla jsem tam spoustu volného času a žila jsem jen tím, že jsem si přesně plánovala co a kdy sním, v kolik budu cvičit.
A všechno jsem si poctivě zapisovala do kalorických tabulek,“ vzpomíná Veronika, jež přiznává, že to asi začala trochu přehánět, protože na ni přišlo záchvatové přejídání.
„Nedokázala jsem mít normální cheat day, ale když už jsem si dala kousek čokolády, nešlo to zastavit, přejedla se a následně zvracela a měla výčitky,“ prozrazuje.
Po návratu domů prý byla pro někoho až k nepoznání. Začala často slýchat, že to všechno moc řeší, že se baví jenom o cvičení a o jídle. Na druhou stranu ji všichni chválili, jak jí to sluší a spoustu známých dokonce motivovala k zdravému životnímu stylu.
„Věděla jsem, že to přeháním,“ přiznává dnes. „Nejhorší chyba byla zakazovat si věci, na které jsem měla chuť – jako čokolády a sušenky. To mě totiž dovedlo k tomu již zmíněnému záchvatovému přejídání.
Naštěstí jsem si to všechno uvědomovala a řekla jsem si, že kdykoliv budu mít chuť, tak si prostě kousek dám a to bez výčitek,“ bilancuje svou cestu Veronika, která i přes tyto překážky došla tam, kam chtěla.
„Denně si dávám třeba ráno do kaše pár kostiček čokolády a ke kávě si neodpustím nějakou malou dobrůtku a je mi skvěle,“ prozrazuje svůj způsob. „Cheat days už neprovozuji a prostě si rozumně se tam něco sladkého dám. Člověk se nesmí trápit a omezovat, to nikdy nevede k ničemu dobrému,“ uzavírá tuto kapitolu Veronika.
A co ji nejvíce štve? Demotivační řeči. To, když se jí lidé ptají, proč hubne, anebo jí prorokují, že ji to stejně přestane bavit a bude jíst jako před tím. „Snažím se je vypouštět. Vydrželo mi to už skoro rok a půl a jsem strašně šťastná.
Cvičím 5 až 6x týdně, 2x kruhový trénink, Jillian, běh, kolo, Zumba. Změnily se mi životní priority. Chtěla bych se přihlásit do nějaké fitness soutěže nebo dělat modelku na sportovní oblečení, ale to jsou jen mé tajné sny,“ usmívá se a z jejích fotek je vidět, že není proč pochybovat.
A závěrečný vzkaz? „S ničím nekončím, ale právě začínám!“