Krátkozrakost (myopie)

Tato oční refrakční vada je velmi častá, postihuje až jednu třetinu lidí a dnes je dokonce považována za civilizační onemocnění. Projevuje se špatným viděním do dálky.

Krátkozrakost (myopie) bývá většinou diagnostikována u dětí a dospívajících, ale může se objevit i později. Většinou postupně narůstá až do časné dospělosti, kdy se vývoj kolem 20.- 25- roka života většinou zcela nebo téměř zastaví.

„Po 20. roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat,“ uvádí docentka oční kliniky NeoVize Brno primářka Šárka Skorkovská.

Při této vadě se paprsky procházející rohovkou a čočkou nestřetávají na sítnici ale před ní. Od tohoto místa se pak paprsky zase rozbíhají, a tak se na sítnici obraz nepromítá ostře a je rozmazaný.

Zpravidla je to dáno tím, že je krátkozraké oko příliš dlouhé – jeho bulva je nadměrně protažená, ale příčinou může být i přílišné zakřivení čočky, kombinace obou faktorů a výjimečně také zvýšená lomivost optického aparátu oka.

Krátkozrakost je považována za nejčastější oční vadu, její vznik souvisí zejména s genetickými dispozicemi, ale určitý vliv má pravděpodobně také vnější prostředí (tzv. enviromentální příčiny). Někdy vzniká také při šedém zákalu zejména v případě, kdy postihuje hlavně jádro čočky.

Hodnoty krátkozrakosti se označují v dioptriích se znaménkem – (mínus).

jednoduchá krátkozrakost (do -3,00 dioptrie) – začíná ve školním věku a po 20. roku života se již více nezhoršuje.
mírná krátkozrakost (od -3,25 do -6,5 dioptrie) – začíná také ve školním věku a po 20. roce života by se neměla zhoršovat

těžká krátkozrakost (nad -6,75 dioptrie) se dělí na středně těžkou, jejíž vývoj se po 20. roku života pomalu zastavuje, a progresivní, kdy se každoročně zrak zhoršuje o 1 až 4 dioptrie. Zhoršení se zastaví kolem 30. roku života.

Příznaky a projevy krátkozrakosti

Člověk postižený krátkozrakostí při pohledu do dálky mhouří oči, míjí přátele na ulici, aniž by je poznal, dítě ze zadních lavic nevidí dobře na tabuli, nesoustředí se nebo sleduje pořady v televizi tak, že sedí velmi blízko.

Běžné je, že krátkozraké dítě píše s nosem nalepeným na sešitě nebo čte s knihou blízko u obličeje. Čím je krátkozrakost vyšší, tím je vzdálenost, na kterou takto postižený člověk vidí, kratší.

Přestože krátkozraké oko špatně vidí na dálku, vidění blízkých předmětů do určité vzdálenosti je velmi

dobré a ostré.

Krátkozrakost může člověka velmi ovlivnit nejen ve škole, ale i při sportu, při setkávání s lidmi, ale i při řízení. Pokud některé z projevů u dítěte nebo u sebe pozorujete, navštivte očního lékaře, který vadu a její výši diagnostikuje a doporučí vhodné řešení.

Řešení krátkozrakosti

Krátkozrakost lze korigovat několika způsoby – obvykle se napravuje rozptylným (minusovým) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou konkávního tvaru (je uprostřed užší než na okrajích), které zajistí, že se paprsky setkají až na sítnici, kde se promítnou do ostrého obrazu.

Nošení brýlí je sice spojeno s módními trendy a používání kontaktních čoček je dnes velmi komfortní, obě optické pomůcky mnoha lidem nevyhovují. Měli by je totiž nosit trvale. A to i v případě lehčích vad. Ač se to totiž nezdá nízké, lehčí vady často způsobují mnohem větší obtíže než vady vysoké.

Je to dáno tím, že bez korekce se zraková centra snaží rozmazaný obraz „dokreslit“ a srovnat, což je velmi náročné a namáhavé, provázané např. únavou, bolestmi hlavy a jinými potížemi. Ty pominou ve chvíli, kdy začnete nosit brýle či čočky neustále, nejen při návštěvě kina, divadla, sledování televize či při čtení z tabule apod.

Problémy nastávají také u osob starších 45 let, u kterých se začíná projevovat presbyopie a začínají špatně vidět i na blízko. Pak je nutné vhodným způsobem korigovat obě vady.

Laserové a chirurgické operace očí

Pro krátkozraké pacienty jsou vhodným řešením také nitrooční a laserové operace. Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky.

Optický systém oka je ve výsledku upraven tak, aby byl na sítnici schopen zobrazovat pozorované předměty co nejpřesněji. Tímto typem operace je možné odstranit nejen krátkozrakost, ale i dalekozrakost a astigmatismus.

Vhodným řešením jsou laserové zákroky NeoSMILE 3D a NeoLASIK HD, při kterých laserový paprsek jemně a přesně upraví tvar rohovky.

Paprsky pak rovnoměrně dopadají na sítnici a obraz je ostrý, jako u normálního oka.

Tyto operace patří k nejpopulárnějším metodám, jsou prováděny pomocí femtosekundového laseru, kterým je oko operováno bez použití jakýchkoliv ostrých nástrojů a zcela bezbolestně.

„Během zákroku separuje precizní laser pod povrchem oční rohovky přebytečnou tkáň, která způsobuje neostré vidění, a tu pak chirurg z rohovky vyjme pomocí speciální pinzety. Tento zákrok je opravdu rychlý, takže se pacient opravdu nemusí ničeho bát,“ popisuje primářka oční kliniky NeoVize, MUDr. Šárka Skorkovská.

ICL čočky pro pacienty s vysokou krátkozrakostí

Pacientům s vysokou krátkozrakostí (nad -10 dioptrií) nebo příliš tenkou rohovkou může bý doporučena nitrooční operace fakické čočky. Tato umělá čočka se zavede do oka přímo před vaši čočku (do tzv.

přední komory oka), kde plní funkci jak kontaktních čoček, tak samotných brýlí. Umělá čočka je trvalá, takže jí během života již nemusíte věnovat jakoukoli pozornost.

Pokud je pacient starší 45 let a začíná se u něj projevovat presbyopie, doporučujeme nitrooční operaci PRELEX, kdy je původní lidská čočka nahrazena čočkou umělou – tzv. multifokální nitrooční čočkou, díky níž již brýle nebudete potřebovat.

Obraz vytvářený na sítnici bude stále jasný a ostrý.

Cena zákroku

Cenu zákroku najdete v našem ceníku. Přesné informace ohledně ceny se dozvíte po absolvování vyšetření. Zákrok si také můžete vzít na bezúročné splátky.

Reference pacientů

„Bezchybná korekce zraku je pro mě důležitá především v profesním životě, a proto volba kliniky podléhala přísným kritériím. Oční klinika NeoVize nadmíru předčila má očekávání v každém ohledu.

Ráda bych ocenila celý tým za profesionální a zároveň přátelský přístup, je to špičkové evropské pracoviště. Každému bych vaši kliniku bez váhání doporučila,“ napsala nám paní doktorka Eva.

„Je to úžasné! Žádné čočky, žádné brýle. Ráno se vzbudím, otevřu oči a hned vidím. Vidím na budík, vidím z okna na lidi venku. Je to krásný pocit vidět,“ napasl náš optometrista Honza.

Zvažujete operaci očí? Objednejte se a domluvte si vhodný termín na vstupní vyšetření s našimi koordinátorkami.

Průvodce laserovou operací očí ke stažení zdarma

Nechte si ZDARMA na váš e-mail zaslat návodného průvodce laserovou operací očí od Neovize. Zadejte váš email níže nebo stahujte přes web www.laserovaoperace.cz.

Lidé trpící krátkozrakostí vnímají blízko položené předměty ostře, zatímco ty vzdálenější naopak neostře. Příčinou takto rozmazaného vidění na dálku je většinou délka oční bulvy.

Zjednodušeně řečeno je oko krátkozrakého člověka zpravidla „příliš dlouhé“. Jinými slovy, vzdálenost od rohovky a čočky k sítnici je u krátkozrakého oka větší než u zdravého oka. Oční lékař může krátkozrakost diagnostikovat pomocí různých vyšetření. Krátkozrakost se běžně koriguje brýlemi nebo kontaktními čočkami.

Krátkozrakost – co to je?

Zatímco u zdravého oka se povrch sítnice nachází 23–24 mm za rohovkou, u krátkozrakého oka je jeho předozadní délka větší. Lomivost rohovky a čočky je pak příliš velká a paprsky světla se zalomí více, než je potřeba. Paprsky světla se tak sbíhají již před sítnicí a výsledkem je neostrý obraz (viz horní část obr. 1).

Obrázek 1: Schematické znázornění krátkozrakosti a její nápravy pomocí čočky. (Zdroj: CC SA 1.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=441403)

Čím větší je odchylka od normální délky oka, tím silnější je krátkozrakost: s každým milimetrem délky se krátkozrakost zvětšuje o cca tři dioptrie (–3 D). Někdy může mít krátkozrakost i jinou příčinu, např. onemocnění rohovky a čočky, kdy se změní jejich zakřivení a tím i lomivost. Jindy může být příčinou krátkozrakosti začínající šedý zákal.

Podle počtu dioptrií (D) rozlišujeme myopii lehkou (méně než –3 D), střední (–3 až –6 D) a vysokou (více než –6 D). Podle růstu rozlišujeme myopii stacionární (neboli jednoduchou, sem patří tzv. školní krátkozrakost) a progresivní.

Školní krátkozrakost je nejčastějším typem krátkozrakosti a predispozice k jejímu vzniku jsou vrozené. Školní krátkozrakost se začíná projevovat okolo 6.–7. roku věku, vrcholí v období puberty; ve většině případů se od 25. roku věku tato oční vada dále nestupňuje. Dosahuje obvykle 5–6 dioptrií.

V případě progresivní krátkozrakosti se jedná o postupující (progredující) onemocnění. Lidé postižení tímto typem krátkozrakosti mohou mít silné potíže se zrakem, jejich sítnice snadno degeneruje a může se odchlípit, což může mít za následek těžké poškození zraku (viz článek Odchlípení sítnice).

Budete mít zájem: Pšeničné Klíčky A Zdraví?

Diagnóza krátkozrakosti

Oční lékař odebere anamnézu, při které mj. zjistí důvod návštěvy a případné další problémy se zrakem.

Krátkozrací lidé mají potíže s ostrým viděním na dálku. Někdy se snaží vylepšit zrakovou ostrost přimhouřením očí, což může částečně pomáhat.

U dětí se krátkozrakost může projevit například tím, že doma sedí blíže u televizní obrazovky, nebo že ve škole jen stěží rozeznají nebo vůbec nerozeznají, co je napsáno na tabuli, zejména pokud sedí v zadních řadách.

Krátkozrací lidé mají potíže i v silničním provozu, např. při řízení auta po setmění, při rozeznávání dopravních značek apod.

Pomocí různých měřicích přístrojů prohlédne lékař různé struktury oka (například sítnici, sklivec, rohovku apod.) a stanoví, zda jsou přítomny nějaké změny a s nimi spojené zrakové vady.
Kromě vyšetření sklivce, předního segmentu oka (pomocí štěrbinové lampy) a očního pozadí (pomocí oftalmoskopie) provede lékař kontrolu reakce zornice a pohybu očí.
Lékař dále ověří ostrost zraku; k měření celkové refrakce oka se používá přístroj zvaný refraktometr.

Zrak se měří s brýlemi i bez brýlí; lékař přitom používá tabulku určenou k měření zrakové ostrosti nebo speciální projektor.
Lékař může změřit i nitrooční tlak (pomocí tonometru) a případně provést i další vyšetření oka.

Lékař může rozpoznat refrakční vady či organické příčiny, které se podílejí na zhoršení zraku, a tím vyloučit jiné oční vady. Stupeň krátkozrakosti se udává v záporných hodnotách dioptrií, např. –2,5 D.

Korekce krátkozrakosti

Krátkozrakost se nejčastěji koriguje pomocí brýlí nebo kontaktních čoček. Bližší informace o konkrétních brýlích, různých typech kontaktních čoček, péči o ně i o kontrolních vyšetřeních vám podá váš oční lékař.

Krátkozrakost lze rovněž korigovat chirurgickým zákrokem (viz článek Laserová léčba krátkozrakosti), při kterém chirurg změní zakřivení rohovky; v těžších případech lze uvažovat i o zavedení umělé čočky přímo do oka.

O nezbytnosti provedení zákroku a jeho samotném uskutečnění však rozhoduje oční lékař, a to v závislosti na individuálních předpokladech každého pacienta a po konzultaci se samotným pacientem.

Oční lékař podá pacientům rovněž informace o výhodách i rizicích daného zákroku.

Na koho se mohu obrátit?

Krátkozrakost diagnostikuje a pacienta o tomto onemocnění informuje oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství). Ten může provést korekci krátkozrakosti pomocí brýlí nebo kontaktních čoček, případně navrhnout další léčebný postup.

U dětí se doporučuje konzultovat výše popsané příznaky s dětským lékařem (pediatrem), který může dětského pacienta odeslat na vyšetření k odbornému lékaři.

V případě diagnózy krátkozrakosti, ať už u dětí či u dospělých, je vhodné chodit k očnímu lékaři na pravidelné kontrolní prohlídky.

Na diagnostice a léčbě se mohou podílet i optometristé, kteří vyrobí a upraví optické pomůcky a poučí pacienta, jak má s těmito pomůckami manipulovat. Optometristé však neprovádějí oftalmologické vyšetření.

Krátkozrakost

Krátkozrakost (myopie) je oční vada, kterou má na svědomí „prodloužení“ očního bulbu, tj. zvětšení předozadní osy oka nebo zvýšená lomivost optického systému oka. Postihuje asi 30% obyvatelstva. Oko myopika vidí špatně, tedy neostře na dálku. Okem procházející paprsky se kříží před sítnicí, tam je také ohnisko a ostrý obraz.

Prostou ‒ počet dioptrií nepřesahuje -3
Střední ‒ do -6 dioptrií
Těžkou ‒ počet dioptrií je vyšší než -6

Je možné myopii také dělit dle progrese, postupu zhoršování:

Stacionární ‒ nedochází k zhoršování, či pouze pomalému
Progresivní ‒ dochází k rychlému nárůstu počtu dioptrií, ale také ke změnám na sítnici, ztenčuje se skléra (bělima) aj.

Příznaky krátkozrakosti

Mhouření očí při pohledu do dálky
Dívání se na předměty z blízka
Rozmazané vidění do dálky

Bolesti hlavy

Příčiny vedoucí ke vzniku myopie

Dědičná predispozice
Abnormální tvar očnice

Poruchy ve stavbě oka

Korekce krátkozrakého oka

Krátkozraké oko vyžaduje mínusová skla, tj. rozptylky, aby se ohnisko posunulo na sítnici.

Je možné využít různých typů skel vsazených do brýlových obrub.

Další možností je využívání kontaktních čoček.

V dnešní době je též populární využití laserových operací, které mohou zbavit této oční vady zcela. Po úpravě rohovky dochází k rozptýlení dopadajících paprsků a ohnisko se dostane na sítnici.

Nitrooční operace se volí u vyšších dioptrií, kdy se nahrazuje i oční čočka, nebo se vloží další přídatná k úpravě lomu světla.

Vyšetření očí

K určení, zda člověk trpí krátkozrakostí, je nutné navštívit očního lékaře. Ten provede sadu vyšetření, které potvrdí nejen vadu, ale určí i počet dioptrií, které je nutné dát ke korekci vady.

Součástí vyšetření je čtení optotypů ze světelné tabule, která je 6 metrů vzdálená. Může jít o čísla, písmena či znaky.

Využití autorefraktoru, který promítá na sítnici obraz, který automaticky vyhodnocuje aurčí počet dioptrií nutných pro korekci myopického oka.

Důležitou součástí očního vyšetření je i vyzkoušení dioptrií, zda je pacient schopný s nimi vidět, zda je mu zvolená síla pohodlná. To provádí lékař pomocí brýlí, do kterých se dají vsazovat skla různých dioptrií, a pacient následně čte optotypy, až se dosáhne vhodné korekce.

Autor: Drahomíra Holmannová

Příčiny vzniku myopie – krátkozrakosti

Existuje mnoho starších a novějších teorií, které se snaží objasnit příčiny vzniku krátkozrakosti (myopie). Navzdory značnému vědeckému úsilí se dodnes nepodařilo stoprocentně najít přesnou příčinu. Do popředí se kladou různé faktory, jako disproporce vývoje a růstu oka, méněcennost očních tkání, hlavně bílků, infekční onemocnění, špatná výživa, nadměrná zátěž očí, špatné osvětlení, ale zejména dědičnost. Jistě to není výčet všech možných příčin v souvislosti se vznikem krátkozrakosti.

Chybou velké části teorií je nedostatečné množství důkazů, na nichž jsou založeny. Pravděpodobně neexistuje jeden společný jmenovatel zodpovědný za vývoj a vznik krátkozrakosti. Při vzniku myopie hraje roli několik faktorů.

S největší pravděpodobností dědičnost, změny ve vývoji a růstu oka a faktory z okolního světa. Krátkozrakost lze chápat jako více faktory podmíněný jev, který se může vyskytovat samostatně nebo jako součást i jiných změn oka.

Zejména to je příčina, proč krátkozrakost zatím nevíme léčit (i když to vlastně není nemoc), ani jinak ovlivnit. Víme ji jen korigovat.

Dědičná podmíněnost krátkozrakosti je známá již staletí, ale vědecké výzkumy dědičnosti se začaly až po znovuobjevení Mendelovo zákonů začátkem 20. století. Celková refrakce oka je vždy výslednicí vzájemné kombinace následujících optických faktorů: zakřivení rohovky, tloušťky rohovky, hloubky přední komory, zakřivení přední a zadní plochy čočky a předozadní délky oční koule.

Jednotlivé zmíněné faktory jsou nezávisle dědičné z několika genů a mohou se různě kombinovat. Tento typ dědičnosti, způsobený několika geny, se projevuje při krátkozrakosti do -6 dioptrií, při myopii nad -6 dioptrií je příčina pouze v jednom chorobným genu.

Na základě dědičnosti i klinického obrazu lze rozdělit krátkozrakost na tři skupiny:

krátkozrakost lehkého stupně (beze změn na očním pozadí),

krátkozrakost vysoká (se změnami na očním pozadí),
krátkozrakost vrozená.

Krátkozrakost lehkého stupně

Krátkozrakost lehkého stupně je modelem dědičnosti vlivu více genů malého účinku. Kromě dědičných vlivů se zde uplatňují i inteligenční, etnické a geografické faktory, čehož důkazem je vyšší výskyt krátkozrakosti u intelektuálů v některých zemích (Japonsko). Dědičné riziko přenosu krátkozrakosti na potomstvo odpovídá výskytu krátkozrakosti v populaci, který u nás činí 15-30 procent.

To znamená, že u nás v každé zdravé rodině, kde rodiče nejsou krátkozrací, je riziko narození dítěte, které bude mít později v období puberty lehkou krátkozrakost asi 15-30 procent. V rodinách, kde je postižený rodič, stoupá riziko až na 50 procent. Myopie lehkého stupně nepředstavuje pro zrak žádný problém a může se projevit v různých dioptriích, které nemusí byt stejné na obou očích.

Vysoká krátkozrakost

Vysoká krátkozrakost představuje již vážný klinický a genetický problém, protože svými důsledky na očním pozadí může vést až k slepotě. V naší populaci se vyskytuje až ve 3 procentech.

Z toho počtu asi při 80 procentech vznikla vysoká krátkozrakost ojediněle – rodiče mají zdravé geny, nemocný gen dítěte vznikl spontánně za určitých okolností, které nejsou známy.

Jen při 20 procentech vysoké myopie jsou rodiče přenašeči chorobného genu.

Protože při vysoké krátkozrakosti jde o vážné ohrožení zraku, chyba má pouze genetický podklad a nelze ji ovlivnit ani určitou životosprávou nebo hygienickým režimem, je nutná genetická konzultace na oddělení klinické genetiky. Tato upřesní výši rizika přenosu krátkozrakosti na potomstvo. Omezené léčebné možnosti jsou v skléroplastických operacích (vid: Chirurgická léčba krátkozrakosti), které jen v ojedinělých případech mohou zastavit nárůst krátkozrakosti.

Vrozená krátkozrakost

Vrozená krátkozrakost je obyčejně nedědičných a je spojena s předčasným porodem. Většinou vzniká během nitroděložního vývoje plodu z negenetické, vnějších příčin.

Existuje i mnoho onemocnění lidského organismu, při kterých se může objevit i krátkozrakost. Její dědičnost je vždy vázána na konkrétní onemocnění.

Budete mít zájem: Arytmie srdce (porucha srdečního rytmu) a její projevy – co dělat?

Dědičnost hraje mezi příčinami krátkozrakosti podstatnou roli, proto je vhodné z hlediska diagnostiky, léčby a prevence uskutečnit, zejména při pokračující myopii, genetickou konzultaci.

Krátkozrakost: příznaky, léčba (myopia)

Krátkozrakost je onemocnění, které v současnosti postihuje asi jednu
třetinu populace. Je to nejčastější porucha ze skupiny
refrakčních vad oka, kterou bývají daleko víc postiženi
obyvatelé měst než venkované.

Podle počtu dioptrií se krátkozrakost rozděluje na 3 stádia- prvním je
lehká myopie (myopia simplex, do -3D), následuje střední krátkozrakost
(myopia modica, -3 až -6 D) a nejvyšším stupněm krátkozrakosti je
těžká myopie (myopia gravis, nad -6D). Zatím co první dvě formy
představují variantu normálního vývoje (také se nazývá myopia
physiologica), ta třetí již může být spojena s vážným
poškozením oka.

Lehká a střední krátkozrakost se typicky objevují ve školním věku,
nejvíce se zhoršují v pubertě a po dokončení růstu se jejích vývoj
zastaví. Těžká forma myopie se ale projevuje již v raném dětství,
v průběhu dospíváni se může zhoršit až o 4 dioptrie ročně a může
vést k dalším, degenerativním poškozením oka.

Rizikové faktory krátkozrakosti

Lidské oko je optickým systémem, na jehož lámavé
schopnosti se nejvíce podílí rohovka a čočka. Refrakce znamená ohyb
paprsku světla na rozhraní dvou optických prostředí. Je vyjádřena
poměrem mezi předozadní délkou oka a optickou mohutností jeho lomivých
systémů.

Pro normální vidění je proto důležitý kulovitý tvar oka, a také
správné zakřivení rohovky a čočky. Ta je umístněna uvnitř oka v jeho
přední části a změnou svého tvaru umožňuje oku akomodovat, tedy měnit
optickou mohutnost svého refrakčního systému a tím zobrazovat předměty
nacházející se v jakékoli vzdálenosti od oka, ostře.

U zdravého oka se vstupující světelné paprsky na rozhraních optických
prostředí lámou a dopadají přesně na sítnici, do místa nejostřejšího
vidění- žluté skvrny. Zdravé oko tak vidí dobře a nepotřebuje
k vidění žádnou korekci.

V důsledku zvětšené předozadní délky oka, dochází k sbíhání
paprsků před sítnicí a na sítnici se pak utvoří rozmazaný obraz.
Prodloužení této osy oka bývá nejčastější příčinou krátkozrakosti,
která se pak nazývá osová, neboli axiální myopie. Další
příčinou vzniku krátkozrakosti je lomivá (indexová)
myopie, u které bývá zvýšené zakřivení rohovky
nebo čočky.

Příčiny vzniku tohoto onemocnění nejsou dosud přesně objasněny. Jde
o souhrn dědičných předpokladů a různých vnějších faktorů, které
mají za důsledek změny v růstu oka. Příčinou může být také
abnormální tvar očnice, ve které je oko uloženo, nebo poruchy ve stavbě
oční koule (kdy méněcennost její stěny způsobuje poruchu udržení
jejího normálního tvaru).

Důležité je ale poznamenat, že častá práce, vyžadující si dlouhé
zaostřování zraku na jemné detaily v blízkosti oka, a zejména při
nevhodném osvětlení, se může taky podílet na rozvoji krátkozrakosti.

Prevence krátkozrakosti

Myopie je onemocnění, jehož výskyt ve světě trvale stoupá.

V rámci přenosu genetické predispozice pro ní se nedoporučuje sňatek
partnerů, kteří oba mají těžkou myopii. Samozřejmě, důležitá je
pestrá strava u dětí, zvláště v období zvýšeného
růstu.

Nezbytné je vhodné osvětlení a udržování správné
vzdálenosti při činnostech namáhajících zrak, aby se předešlo únavě
očí.
Také je třeba dbát na správný výběr povolání u mladých lidí
s predispozicí na myopii.

Doporučuje se takové, v kterém nejsou kladeny
velké nároky na zrakovou ostrost, a které by bylo popřípadě možné
vykonávat i se zhoršeným zrakem.

Příznaky krátkozrakosti

Hlavním příznakem onemocnění je zamlžené, neostré vidění do dálky,
které se pacient při pohledu do dálky snaží zlepšit mhouřením
oči, protože přes zúženou štěrbinu oční získává lepší obraz
(od tohoto příznaku pochází také název onemocnění- myopie v řečtině
značí „zavřené oči“).

Léčba krátkozrakosti

Krátkozrakost se nedá vyléčit, neexistují žádné léky, které by stav
nemocného mohly zlepšit. Jediná léčba onemocnění spočívá
v předepsání vhodné korekce zrakové vady.

Oční lékař vyšetřuje zrakovou ostrost (vizus).
Východiskem pro určení vizu je určení takzvaného minimálního úhlu
rozlišení, což je úhel, při kterém je oko schopné vnímat dva
oddělené body jako dva.

K určení vizu používáme dva typy vyšetření. Hlavní vyšetřovací
metodu tvoří subjektivní vyšetření, při kterém se
zkouší zraková ostrost odděleně pro každé oko a pak pro obě oči
najednou. Subjektivní se označuje proto, že vyžaduje aktivní spolupráci
pacienta.

Pacient stojí ve vzdálenosti 6-ti metrů od tabule zvané
optotyp, která visí na stěně, a ze které čte písmena nebo
číslice (u dětí se používají obrázky). Dané znaky jsou zapsány
v několika řádcích, přičemž v každém dalším řádku jsou menší
než v předchozím.

Velikosti znaků v jednotlivých řádcích jsou přesně
vypočteny tak, že základní (nejmenší) znak je u zdravého oka viděn ze
vzdálenosti 6-ti metrů pod zorným úhlem 5 minut, a jeho detaily pod zorným
úhlem 1 minuta.

Všechny ostatní znaky jsou pak násobky těch hodnot, to
znamená že při zorném úhlu 5 minut je možné jich rozlišit ze
vzdálenosti 12, 24, 60 metrů.

Hodnotu zrakové ostrosti označujeme ve
zlomcích, přičemž v čitateli je znázorněna vzdálenost pacienta od
optotypu (6 metrů), a ve jmenovateli velikost nejmenšího znaku, který
pacient ještě dokázal bez obtíží přečíst. Normální vizus se označuje
zlomkem 6/6, u krátkozrakosti se ten zlomek zmenšuje (třeba 6/24). Vizus se
nejprve vyšetřuje bez korekce, a pak se zkouší brýlové čočky různých
dioptrií pro zvolení optimální korekce.

Jako objektivní vyšetření se označuje vyšetření
automatickým refraktometrem, který promítá obraz na sítnici a
automaticky analyzuje nutný počet dioptrií, nutný ke korekci vady.

Krátkozrakost se koriguje rozptylnými (konkávními, minusovými)
čočkami, které upraví úhel paprsků dopadajících do oka tak, aby se obraz
tvořil až na sítnici, a ne před ní.

Pacient má několik možností, jakým způsobem bude svou oční vadu
korigovat. První možnost představují brýle.
V současnosti existuje široká nabídka brýlových rámů, s výběrem
kterých vám ochotně pomůže oční optik.

Brýlové čočky se také dají
vylepšit, ať už o UV filtr, antireflexní vrstvu, u vysokých dioptrií se
také dají zhotovit speciální vysokoindexová skla, která sníží
tloušťku čočky až o 60%.

Samozřejmostí jsou také už tmavá dioptrická
skla, které zajišťují komfort nošení i za velmi slunečného
počasí.

Někomu více vyhovují kontaktní čočky, které jsou dnes
dostupné téměř ve všech dioptriích, nabídka je také rozšířena
o barevné čočky, které mohou pouze zvýraznit, nebo i úplně
překrýt původní barvu očí. Ty bývají oblíbené zejména mezi mladými
lidmi, které baví experimentovat se svým zevnějškem.

V současnosti se rozšiřuje nabídka laserových operací
oka, které zbaví pacienty refrakčních poruch úplně. Jejich
podstatou je odstranění několika tisícin milimetru tlusté vrstvičky
rohovky, čímž se upraví její povrch tak, aby působila jako
rozptylní čočka.

Chirurgické nitrooční operace se užívají
u těžších refrakčních vad oka, nebo při poškozené čočce pacienta.
Spočívají v náhradě oční čočky, nebo ve vložení další, přídatné
čočky ke stávající, a v následné úpravě lomu přicházejících
paprsků.

Způsob řešení krátkozrakosti závisí od stavu pacienta, komplikací
onemocnění, případných dalších očních i jiných onemocnění, a
v neposlední řade i od jeho finančních možností. Pacient by při
rozhodování měl respektovat doporučení svého očního lékaře, který má
s různými druhy řešení refrakčních vad zkušenosti, a dovede odhadnout
jejich účinnost u konkrétního pacienta.

Jak si mohu pomoci sám?

U již existující myopie jsou jedinou účinnou prevencí před dalším
zhoršováním zraku pravidelné prohlídky u oftalmologa.

Zvláště u dětí a dospívajících je nutné hlídat nošení brýlí,
proto je důležité aby si děti vybraly, podle možností, také brýle,
které se jim budou líbit a které budou nosit rády.

Komplikace krátkozrakosti

U velmi vysokých hodnot krátkozrakosti (dioptrie pod -15 až -20) vzniká
v důsledku méněcennosti vaziva oční koule silné roztahování její
zadní stěny.

To způsobuje degenerativní změny na cévnatce, sítnici i ve
sklivci (gelové těleso vyplňující oční kouli), což může vyústit až
ve výpadek zraku v centrální části zorního pole, či ve vznik rušivých
stínů, které pacientovi překrývají viděný obraz.

Těžká krátkozrakost bývá někdy spojena s glaukomem.

Diskuse

Další názvy: myopia, myopia simplex, myopia modica, myopia gravis, lehká krátkozrakost, středně těžká krátkozrakost, těžká krátkozrakost, vrozená krátkozrakost

myopie – Seznam.cz

cs.wikipedia.org/wiki/krátkozrakost

Hlavním příznakem myopie je tedy neostré nebo zamlžené vidění do delší vzdálenosti. Zpravidla je toho příčinou příliš dlouhé oko, výjimečně může být příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka.

Myopie›Obrázky

nzip.cz/clanek/382-kratkozrakost–myopie

Lidé trpící krátkozrakostí vnímají blízko položené předměty ostře, zatímco ty vzdálenější naopak neostře. Příčinou takto rozmazaného vidění na dálku je většinou …

Myopie›Zboží.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -1,0
50 Kč

Poctivyeshop.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -2,5
50 Kč

Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -0,5
60 Kč

Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -3,5
50 Kč

Poctivyeshop.cz

Dětské brýle proti modrému světlu – Oranžové
599 Kč

Glitters.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -3,5
50 Kč
Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -2,0
50 Kč
Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -2,0
50 Kč
Poctivyeshop.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -0,5
60 Kč
Poctivyeshop.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -3,0
50 Kč
Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -1,5
50 Kč
Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -3,0
50 Kč
Poctivyeshop.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -1,5
50 Kč
Poctivyeshop.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -4,0
50 Kč
Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -1,0
50 Kč
Shopakce.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -4,0
50 Kč
Poctivyeshop.cz

Dioptrické brýle na dálku MÍNUSOVÉ, dioptrie -2,5
50 Kč
Poctivyeshop.cz

Budete mít zájem: Léky Na Vnitřní Hemeroidy?

mojezdravi.cz/nemoci/kratkozrakost-2050.html

Krátkozrakost neboli myopie je oční onemocnění projevující se zhoršeným viděním do dálky a dobrým viděním na blízko. Jedná se o jednu z nejběžnějších očních vad postihující až třetinu populace.

Krátkozrakost je druhá nejrozšířenější oční vada. Lidí, a to již v dětském věku, kteří špatně vidí do dálky (a tedy jsou krátkozrací),

prirodnicestou.cz/kratkozrakost–myopie

Krátkozrakost je porucha, při které člověk vidí blízké věci v pořádku. Problém má s viděním do dálky. Čím vyšší stupeň krátkozrakosti člověk má, tím menší je vzdálenost, na kterou dokáže zaostřit.

Krátkozrakost (myopie) patří mezi tzv.refrakční vady oka. Krátkozraký jedinec má rozmazané vidění do dálky, zatímco na krátké vzdálenosti vidí ostře.

Související dotazy

empatie
anémie
myalgie
mumie
etiopie
arytmie
dysfázie
dyspepsie

Oční vady a nemoci

Co byste měli vědět o krátkozrakosti

Krátkozrakost, které se také řecky říká myopie, je jedna z nejběžnějších očních vad. Dělíme ji podle typu a závažnosti na mírnou, závažnou, degenerativní, progresivní a noční.

Jak to funguje technicky? Paprsky světla vstupují do oka přes rohovku, která tvoří přední část oka. Přes zornici pak paprsky vstupují do oční čočky a ta pak světelné paprsky „láme“, aby dopadaly přesně na sítnici. Pokud vás to zajímá v detailu, podívejte se na náš článek Jak funguje oko.

Ke krátkozrakosti dochází, pokud světlo v oku dopadá před sítnici, což má za následek rozmazané vidění. Správně nastavené brýle na dálku jsou pak nejobvyklejším řešením.

Krátkozrakost může mít dvě základní příčiny.
Axiální myopie
K axiální myopii dochází tehdy, když je vzdálenost mezi rohovkou a sítnicí příliš velká, takže paprsky světla dopadají ještě před sítnici.
Refrakční myopie

K refrakční myopii dochází, když je rohovka příliš zakřivená nebo čočka příliš zaoblená a nedokáže se dostatečně zploštit. Výsledek je opět to, že paprsky světla dopadají před sítnici.

Vědci ani dnes neví úplně přesně, proč se u někoho krátkozrakost rozvine a u jiného ne, jistí jsou si jen v tom, značnou roli hraje dědičnost. Pokud tedy trpí krátkozrakostí jeden nebo oba vaši rodiče, je rozvoj tohoto problému pravděpodobný i u vás. Diskutuje se i o vlivu příliš častého sledování elektronických zařízení.

Příznaky
Pokud se u vás začíná rozvíjet krátkozrakost, nejspíš jste si všimli, že často mžouráte, míváte unavené oči nebo trpíte bolestmi hlavy.
Pokud jste zaznamenali, že musíte mhouřit oči, abyste viděli jasněji vzdálenější předměty, nebo máte problém přečíst značky u cest, může to být znak toho, že trpíte krátkozrakostí.
Příznaky, se kterými se můžete při myopii setkat:

jasné vidění na blízko, problémy s viděním na dálku (ale pozor, u těžších forem může být problém vidět ostře i na blízko);
rozmazané vidění, které ovlivňuje čtení vzdálenějších textů, například při řízení;
sezení blíže k televizi, abyste ji lépe viděli;
sezení v předních lavicích ve třídě, abyste lépe viděli;
držení knih, časopisů nebo tabletu blíže u obličeje;
mžourání, abyste jasněji zaostřili na dálku;
obtíže s viděním v dopravním provozu, obzvláště v noci.

Krátkozrakost se může začít objevovat už od dětství. Rodiče si toho mohou povšimnout, když budou pozorně sledovat každodenní chování dítěte. Typicky sedí blíže k televizi nebo čtou s knížkou skoro u nosu. Pokud to zaregistrujete, doporučujeme vyšetření očí. Optometrista nebo oční lékař může potvrdit degenerativní myopii, která je dědičná a vyžaduje léčbu.

Většině lidí se krátkozrakost zhoršuje s rostoucím věkem. Pokud u vás specialista diagnostikuje degenerativní myopii, budou se příznaky zhoršovat rychleji než u jiných typů.

Je dobré si příznaků bedlivě všímat a nechat si pravidelně kontrolovat zrak. Navštivte některého z našich optometristů a nechte si udělat test zraku. Řešení je snadné, po změření potřebné korekce si vyberete si správné dioptrické brýle na dálku nebo kontaktní čočky a budete opět vidět ostře.

Co je krátkozrakost?

Myopie neboli krátkozrakost (jak tuto vadu většina z nás nazývá) je oční vada, která způsobuje, že předměty blízké vidíte jasně a ostře, ale předměty vzdálenější vypadají rozmazaně.

Tato vada je poměrně běžná. Řada lidí, kteří jí trpí, ji neodhalí okamžitě, protože rozmazané mohou být jen některé z pozorovaných předmětů.

Čtení knihy nebo jídelního lístku nepřináší žádné problémy. Ale ta značka v dálce… ? Prostě ji vidíte rozmazaně.

Příčiny krátkozrakosti

Myopie obvykle souvisí s genetikou.

Pokud krátkozrakostí trpíte, pozorně si všímejte možných prvních známek projevující se myopie u svých dětí. Pravidelná vyšetření zraku dětí jsou velmi důležitá, neboť krátkozrakost se obvykle začíná projevovat v raných fázích života. U mnoha dětí se myopie rozvine již v časném věku. Pak se každým rokem poněkud zhoršuje přibližně do 25. roku.

Krátkozrakost může vzniknout i z jiných důvodů. Vzpomínáte si, jak vám rodiče říkali, abyste neseděli blízko před televizí? Svou roli může hrát i práce u počítačové obrazovky po dlouhé hodiny nebo čtení při slabém světle, zkrátka vše, co oči nějak namáhá.

V současné době přesnou příčinu myopie nikdo nezná, podařilo se nám však o ní již odhalit spoustu informací.

K myopii dochází, když se ohnisko světla dopadajícího do oka nachází před sítnicí, a nikoli na ní, jak by tomu mělo být u zdravého oka (když se ohnisko světla dopadajícího do oka nachází za sítnicí, trpíte dalekozrakostí. Více informací najdete zde.).

Teď již tedy víme více o možných příčinách myopie. Jak ji ale řešit?

Léčba myopie

Jak jste si asi domysleli, jedním ze způsobů korekce rozostřeného vidění na dálku jsou brýle korigující krátkozrakost. Pokud je vám 40 let a více, je možné, že budete potřebovat multifokální brýle, abyste zřetelně viděli jak předměty vzdálené, tak blízké (jako třeba ranní noviny).

Velmi častou volbou pro nápravu krátkozrakosti jsou kontaktní čočky. K dispozici jsou kontaktní čočky, které současně korigují krátkozrakost i dalekozrakost. Pokud vedete aktivní život (například se věnujete určitému sportu) nebo prostě upřednostňujete čočky před brýlemi, poraďte se s očním lékařem o tom, jaké čočky by pro vás byly vhodné.

Další z možností léčby myopie je korektivní chirurgický zákrok.

Je-li krátkozrakost korigována prostřednictvím operace zvané LASIK, s pomocí laseru dochází ke změně tvaru rohovky tak, aby se ohnisko světla pronikajícího do oka vytvářelo na správném místě.

Ne každý může tuto operaci podstoupit. Záleží na vašich očích. Neměli byste zapomínat ani na skutečnost, že mnohé zdravotní pojišťovny tento zákrok neproplácejí, protože jej považují za kosmetický.

Dětská myopie

Jak již bylo řečeno, krátkozrakost je často dědičná. Máte-li děti a i u vás byla myopie diagnostikována, je možné, že se tato vada rozvine také u vašich potomků. Samozřejmě to není vaše chyba. Měli byste ale pozorně sledovat, zda se u dětí neobjeví známky krátkozrakosti (bolesti hlavy, přibližování textů a předmětů těsně před obličej, únava z namáhání očí atd.).

Je důležité, abyste dítě objednali na vyšetření u očního lékaře a dodržovali stanovený režim prohlídek.

Myopie vašeho dítěte nezmizí jen tak zničehonic. Často se dokonce zhoršuje, dokud váš potomek nedosáhne teenagerovského věku.

Velmi často se také diskutuje o tom, zda by častější pobyt venku – mimo dosah televize a videoher – mohl přispět ke snížení výskytu krátkozrakosti u mladších dětí.

Návštěva parku a hry v přírodě jsou výborným způsobem, jak prohloubit vzájemný vztah s dítětem a možná i přispět ke zdraví jeho očí.

Pokud vy nebo vaše dítě trpíte rozostřeným viděním, obraťte se na optometristu. Jestliže u žádného nejste registrováni, zeptejte se rodinných příslušníků nebo přátel a požádejte je o doporučení. Není žádný důvod k tomu, abyste strávili další den jako v mlžném oparu.

Výroky zveřejněné v tomto článku nejsou míněny jako lékařské rady ani nenahrazují doporučení zdravotnických odborníků. Máte-li jakékoli konkrétní dotazy, informujte se u očního specialisty.